Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 25

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje

1. a) příprava v učebním poměru,¹⁶)
2. b) příprava v pracovním poměru,¹⁷)
3. c) příprava pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,¹⁸)
4. d) studium na školách zřízených podle školských předpisů, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání,¹⁹) s výjimkou studia při zaměstnání (externího, dálkového, večerního apod.) a studia po dobu výkonu vojenské základní služby.

(2) Za dobu studia se považuje také

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba školních prázdnin, navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
3. c) doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomní práce, nejdéle však doba jednoho roku, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
4. d) doba studia na jiných školách nebo v kursech, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství republiky postaveno naroveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. d).

§ 26

Vlastní příjem dítěte

(1) Při posuzování nároku na sirotčí důchod, výchovné a zaopatřovací příspěvek se do vlastního příjmu dítěte nezahrnují

1. a) stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,
2. b) hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
3. c) výživné poskytované na dítě,
4. d) zvýšení důchodu pro bezmocnost,
5. e) mateřský příspěvek,
6. f) příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči,
7. g) výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se v pracovním poměru na budoucí povolání získal v době své dovolené na zotavenou, a výdělek, který učeň (vyučený pracovník) získal v době školních prázdnin, jestliže se stane v následujícím školním roce účastníkem denního studia,
8. h) výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,
9. ch) příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i odměna za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.²⁰)

(2) Do vlastního příjmu dítěte se dále nezahrnuje,

1. a) jde-li o výchovné-sirotčí důchod a zaopatřovací příspěvek,
2. b) jde-li o sirotčí důchod-zaopatřovací příspěvek,
3. c) jde-li o zaopatřovací příspěvek-sirotčí důchod.

(3) Pro posouzení výše příjmu připadajícího na člena rodiny (§ 40 odst. 6 zákona) se považuje za člena rodiny i počaté dítě.

§ 27

Jiný příjem důchodce

Rodinní příslušníci důchodce

(1) Pro nárok na úpravu důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, rozumí se jiným příjmem důchodce čistý příjem z jakékoli výdělečné činnosti, čistý příjem z nemovitostí, příjem z výživného a částky, které poskytuje důchodci poplatník daně ze mzdy požívající na důchodce slevu na této dani.²¹) Naturální požitky se započítávají stejnou hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně ze mzdy²²) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, daně z příjmu obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu.

(2) Za jiný příjem důchodce se nepovažuje hodnota ústavního zaopatření důchodce umístěného v ústavu sociální péče ani částky, které platí občané mající k důchodci vyživovací povinnost na úhradu nákladů ústavní péče.

(3) Za rodinné příslušníky důchodce, pokud s ním žijí ve společné domácnosti a jsou na něj odkázáni výživou, se považují

1. a) manželka (manžel),
2. b) děti do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 26 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání předepsaným výcvikem (studiem) nebo se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc anebo jsou invalidní (§ 40 odst. 3 písm. c) a d) zákona),
3. c) děti, které důchodce převzal do péče nahrazující péči rodičů, vnuci a sourozenci za podmínek uvedených pod písm. b),
4. d) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
5. e) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému důchodci domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,
6. f) družka (druh), pokud žije s důchodcem ve společné domácnosti aspoň tři měsíce a nemá vlastní důchod.

§ 28

Sociální důchod

(1) Za potřebného se považuje občan, jehož životní potřeby nejsou zabezpečeny vlastními příjmy ani výživným (příspěvkem na výživu) od jiných osob.

(2) Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže

1. a) jednotlivá osoba je odkázána na příjem nedosahující 600 Kčs měsíčně, nebo manželská dvojice (druh a družka) na příjem nedosahující 1100 Kčs měsíčně,
2. b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,5 ha a v horské oblasti 2 ha.

(3) Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníka jeho rodiny.

§ 29

Stupně bezmocnosti

(1) Částečně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech (např. při mytí, česání, oblékání).

(2) Převážně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě pravidelnou pomoc jiné osoby při hlavních životních úkonech (např. při chůzi,při výkonu fyziologické potřeby).

(3) Úplně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě trvalé ošetřování a pomoc jiné osoby při všech životních úkonech.

§ 30

Účastníci civilní obrany, přípravy k obraně a branné výchovy

(1) Za účast na civilní obraně, na přípravě k obraně Československé socialistické republiky a za účast na branné výchově podle předpisů o branné výchově se považuje účast na akci, která je předem organizována a označena jako civilní obrana, příprava k obraně nebo jako branná výchova a je též tak prováděna.

(2) Úraz utrpěný při účasti na vojenské přípravě na vysokých školách se posuzuje jako úraz při účasti na branné výchově.

(3) Kdo utrpěl úraz (nemoc z povolání) při akcích uvedených v předchozích odstavcích nebo v přímé souvislosti s nimi, je povinen ohlásit to bez prodlení organizaci, která akci pořádala; to platí obdobně pro pozůstalé po něm.

(4) Organizace, která pořádá akci uvedenou v odstavcích 1 a 2, je povinna spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení nároků podle zákona, a vydávat o těchto skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc z povolání) nejpozději do 8 dnů po provedeném šetření příslušnému národnímu výboru.