Za umělce se podle tohoto dílu vyhlášky považují spisovatelé (včetně překladatelů slovesných děl), hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, vědečtí pracovníci, novináři, výkonní umělci a artisté, kteří splňují podmínky podle ustanovení dále uvedených (dále jen „umělci“); za splnění těchto podmínek se jako výkonní umělci posuzují též hudebníci z povolání a estrádní umělci.33)
(1) Umělci, kteří
jsou účastni zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodového zabezpečení jako pracující s odchylkami uvedenými v tomto díle vyhlášky (povinné zabezpečení).
(2) Umělci, kteří
jsou s odchylkami stanovenými v tomto díle vyhlášky zabezpečeni, jestliže podle vyjádření organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru, (dobrovolné zabezpečení).
(3) Vykonává-li umělec uvedený v odstavci 1 souběžnou činnost uvedenou v § 94, popřípadě v § 97, je účasten důchodového zabezpečení jako umělec podle tohoto dílu vyhlášky.
(1) Povinné zabezpečení umělce vzniká dnem, kterým podle vyjádření organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců začal umělec soustavně vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, kterým podle vyjádření této organizace uvedená činnost skončila; zaniká také dnem, od něhož umělec již nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 73 odst. 1.
(2) Dobrovolné zabezpečení umělce vzniká na základě přihlášky dnem, od něhož umělec splňuje podmínky uvedené v § 73 odst. 2, a zaniká dnem, kterým některou z těchto podmínek nesplňuje. Vstoupí-li povinně zabezpečený umělec do zaměstnání, je dobrovolně zabezpečen dnem vstupu do zaměstnání, aniž podává přihlášku. Vstup do zaměstnání a skončení umělecké činnosti je umělec povinen ohlásit do 8 dnů orgánu příslušnému provádět zabezpečení umělců a organizaci spolupůsobící při provádění zabezpečení umělce.
(3) Doba umělecké činnosti se započítává jako doba zaměstnání od 1. října 1948; před tímto dnem, nejdříve však od 9. května 1945, jestliže i v tomto období umělec splňoval podmínky uvedené v § 73 odst. 1.
(4) Jde-li o dobrovolné zabezpečení umělce, započítává se z doby před 1. lednem 1969 jako doba zaměstnání jen doba, za kterou byl zaplacen příspěvek podle předpisů platných před tímto dnem (§ 76).
(1) Povinně zabezpečení umělci se zařazují podle výše ročního příjmu plynoucího z jejich činností do příjmových stupňů určených těmito pevnými měsíčními částkami:
| roční příjem Kčs | příjmový stupeň (měsíčně) Kčs | |
|---|---|---|
| do 5 400 | 250 | |
| nad 5 400 | do 11 400 | 500 |
| nad 11 400 | do 17 400 | 1 000 |
| nad 17 400 | do 23 400 | 1 500 |
| nad 23 400 | do 29 400 | 2 000 |
| nad 29 400 | do 35 400 | 2 500 |
| nad 35 400 | do 41 400 | 3 000 |
| nad 41 400 | do 47 400 | 3 500 |
| nad 47 400 | do 53 400 | 4 000 |
| nad 53 400 | do 59 400 | 4 500 |
| nad 59 400 | 5 000 | |
(2) Za roční příjem umělce se považuje hrubý příjem z umělecké činnosti (vědecké nebo novinářské činnosti) podrobený dani za kalendářní rok, snížený o skutečné režijní náklady spojené s výkonem této činnosti, nejvýše však
(3) Do příjmových stupňů zařazuje umělce orgán příslušný provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky po vyjádření příslušné organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců. V prvém roce zabezpečení se umělec zařadí podle pravděpodobné výše hrubého příjmu. Změna v zařazení do příjmového stupně se provádí při podstatné změně příjmu vždy od počátku tohoto kalendářního roku, který následuje po roce, kdy ke změně došlo.
(4) Dobrovolně zabezpečený umělec se zařazuje do toho z příjmových stupňů uvedených v odstavci 1, který odpovídá příjmu z jeho činnosti podle vyjádření příslušné organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců.
Příslušný národní výbor může příspěvek dlužný za dobu před 1.lednem 1969 vybrat z běžného účtu umělce příkazem k vybrání; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nepodléhají výkonu soudních rozhodnutí.34) Dlužný příspěvek lze uhradit srážkami z vyplacené dávky důchodového zabezpečení; vyplácená částka však nesmí klesnout pod nejnižší výměru důchodu.
(1) Ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se poskytují tyto dávky:
(2) Pokud se dále nestanoví jinak, řídí se poskytování dávek uvedených v předchozím odstavci předpisy o poskytování obdobných dávek platnými pro pracující v pracovním poměru.35)
Lázeňská péče může být poskytnuta za obdobných podmínek jako pracujícím v pracovním poměru a způsobem, který stanoví předpisy o poskytování léčebně preventivní péče.
(1) Umělcům náleží nemocenské, jsou-li pro nemoc nebo úraz uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti.
(2) Výkonným umělcům a artistům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti. Vědeckým pracovníkům, spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům a novinářům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti nemohli přijmout nebo dokončit objednanou uměleckou práci; v ostatních případech jim náleží nemocenské od osmého dne pracovní neschopnosti.
(3) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny a činí
| v příjmovém stupni Kčs měsíčně | za kalendářní den Kčs |
| 250 | 7 |
| 500 | 13 |
| 1000 | 26 |
| 1500 | 40 |
| 2000 | 52 |
| 2500 | 64 |
| 3000 | 76 |
| 3500 | 88 |
| 4000 a výše | 96. |
(4) Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se snižuje výše nemocenského stanovená v předchozím odstavci o 20 %.
(5) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až o 15 %, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; zvýšení může být přiznáno nejdříve od počátku druhého měsíce trvání této pracovní neschopnosti. Při rozhodování o přiznání zvýšeného nemocenského se hledí k sociálním poměrům umělcovy rodiny.
(6) Poskytuje-li se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky za tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů, stanoví se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za kalendářní den částku 96 Kčs, popřípadě při zvýšení pro aktivní tuberkulózu částku 107 Kčs.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství umělkyně se poskytuje za kalendářní dny podle příjmových stupňů ve výši stanovené v § 79 odst. 3.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i umělkyni, které náleží obdobná dávka z nemocenského pojištění (nemocenské péče) podle jiných předpisů; ustanovení § 79 odst. 6 platí obdobně.
Podpora při narození dítěte se neposkytne, pokud náležejí umělkyni nebo rodinné příslušnici umělce obdobné dávky z nemocenského pojištění (zabezpečení matky a dítěte, nemocenské péče) podle jiných předpisů nebo jiných ustanovení této vyhlášky; to platí též o nároku umělce nebo jeho pozůstalých na pohřebné.
Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku se považuje za hrubý výdělek příjmový stupeň, do něhož byl umělec zařazen.
Umělci, který vykonává svou činnost po vzniku nároku na starobní důchod a má z ní po srážce skutečných režijních nákladů (§ 75 odst. 2) příjem vyšší než 12 000 Kčs ročně, se starobní důchod neposkytuje. V období, po které se starobní důchod neposkytuje, zvyšuje se nárok na tento důchod za dobu další činnosti, pro niž je umělec zabezpečen a která je vykonávána po vzniku nároku na starobní důchod, podle předpisů platných pro pracující v pracovním poměru.
(1) Při provádění zabezpečení umělců a při přípravě podkladů pro rozhodování o dávkách spolupůsobí
(2) Organizace uvedené v předchozím odstavci sledují činnost umělců a podávají vyjádření zejména
(3) Přihlášky k zabezpečení a odhlášky z něho se podávají příslušnému národnímu výboru prostřednictvím organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců (odstavec 1). Vědečtí pracovníci podávají přihlášky a odhlášky přímo příslušnému národnímu výboru, který také sám zjišťuje výši příjmu vědeckých pracovníků.
Výkonným letcem je, kdo je zaměstnán (§ 10 odst. 3 zákona) jako velitel letadla, pilot, navigátor, palubní mechanik, radiotelegrafista, radiotelefonista a palubní průvodčí. Za výkonného letce se považuje též, kdo je zaměstnán jako výsadkář-instruktor ve Svazu pro spolupráci s armádou.
Důchod za výsluhu let náleží výkonnému letci, jestliže byl zaměstnán jako výkonný letec aspoň 25 roků a toto zaměstnání skončil; přitom se doba zaměstnání výkonného letce započítává jedenapůlnásobně nebo dvojnásobně podle plnění letové normy (počtu nalétaných hodin) stanovené směrnicemi federálního ministerstva práce a sociálních věcí.
(1) základní výměra důchodu za výsluhu let činí za 25 roků zaměstnání výkonného letce (§ 86) 50 % průměrného měsíčního výdělku a zvyšuje se za každý další rok takového zaměstnání o 3 % průměrného měsíčního výdělku.
(2) Důchod za výsluhu let spolu se zvýšením podle předchozího odstavce činí 75 % průměrného měsíčního výdělku.
(1) Za umělce (§ 35 zákona) se považuje též, kdo je zaměstnán (§ 10 odst. 3 zákona) jako
(2) Za taneční umělce státních divadel [§ 35 odst. 1 písm. b) zákona] se považují sólisté baletu, choreografové a členové baletního sboru.
(1) Důchod za výsluhu let náleží umělci, jestliže byl zaměstnán aspoň
a toto zaměstnání skončilo; přitom se při přestupu umělce do jiného oboru umělecké činnosti, v němž se vyžaduje delší doba zaměstnání pro vznik nároku na důchod než v dosavadním oboru umělecké činnosti, doba dosavadního zaměstnání započítává do této delší doby.
(2) Částečný důchod za výsluhu let náleží, pokud § 35 odst. 4 zákona nestanoví jinak, umělci, který byl zaměstnán po dobu a způsobem uvedeným v předchozím odstavci, toto zaměstnání neskončil, avšak jeho výdělek podstatně poklesl pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, i když nejde o částečnou invaliditu, nebo pro jinou dlouhodobou změnu ve schopnostech potřebných k výkonu tohoto zaměstnání a tento pokles potrvá déle než jeden rok.
(3) Za podstatný pokles výdělku umělce se zpravidla považuje, jestliže jeho průměrný hrubý výdělek za posledních 12 měsíců je aspoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 14 odst. 5 zákona.
(1) Důchod za výsluhu let umělce činní 50 % průměrného měsíčního výdělku.
(2) Částečný důchod za výsluhu let činí polovinu důchodu za výsluhu let.
Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítávají pouze výdělky (§ 14) dosažené v zaměstnáních zakládajících nárok na důchod za výsluhu let; doba jiného zaměstnání se nezahrnuje do období, z něhož se vypočítává průměrný měsíční výdělek.
(1) Je-li poživatel důchodu za výsluhu let výdělečně činný, krátí se důchod za výsluhu let o částku, o kterou úhrn důchodu za výsluhu let a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti převyšuje průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 14 odst. 5 zákona.
(2) Pro určení příjmu z výdělečné činnosti a pro postup při krácení důchodu za výsluhu let při souběhu s takovým příjmem platí obdobně ustanovení § 24 odst. 1, 2 a 4.
Ustanovení tohoto dílu platí též pro nárok na důchod za výsluhu let a jeho výši vojáků z povolání a příslušníků Sboru národní bezpečnosti, uvedených v § 35 odst. 1 písm. a) a c) zákona, s tím, že okruh funkcí výkonných letců, výsadkářů a funkcí zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, jakož i rozsah započitatelnosti doby výkonu těchto funkcí do doby zaměstnání upravují předpisy vydané ministry národní obrany a vnitra Československé socialistické republiky v oborech jejich působnosti.
(1) Za hrubý výdělek pracovníka, který je činný na základě dohody o pracovní činnosti konané mimo pracovní poměr (dále jen „pracovník na dohodu“),77) se považuje odměna za sjednané práce podrobená dani ze mzdy.
(2) Ustanovení § 46 odst. 2 platí tu obdobně.
(1) Jestliže pracovník na dohodu je již zabezpečen (pojištěn) z důvodu jiné činnosti, posuzuje se v důchodovém zabezpečení úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz.
(2) Jestliže pracovník na dohodu pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se v důchodovém zabezpečení úraz, který utrpí při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jako pracovní úraz.
Doba zaměstnání pracovníků na dohodu před 1. lednem 1980 se započítává v rozsahu a za podmínek stanovených dosavadními předpisy.