Stal-li se plně (částečně) invalidním účastník odboje, který utrpěl poškození zdraví následkem účasti v odboji (vězení nebo internace z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody), předpokládá se, že plná (částečná) invalidita vznikla v souvislosti s odbojovou činností (vězením, internací), není-li tato souvislost vyloučena povahou případu.
(1) Stejné nároky, jako při pracovním úrazu, má pracující též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti za okolností uvedených v § 67. Přitom se za průměrný měsíční výdělek (§ 14 zákona) považuje nejméně částka 1400 Kčs.
(2) Nemoci z povolání jsou nemoci uvedené v příloze č. 1 vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.
Za pracovní úraz utrpěný při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním se považuje též pracovní úraz (§ 27 odst. 1 věta první zákona), který utrpěl lékař při záchranných pracích pod zemí v hlubinných dolech při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.
Invalidní (částečný invalidní) důchod pracujícího (občana), kterému vznikl nárok na tento důchod před dovršením věku 28 let, se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 1400 Kčs, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něj výhodnější.
(1) Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž může pracující vykonávat běžné životní úkony (oblékání, obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností, kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se zdravými pracujícími žijícími v podobném prostředí.
(2) Při rozhodování o částečném invalidním důchodu se přihlíží k sociálním poměrům pracujícího a jeho rodiny.
(1) Příjem z výdělečné činnosti je příjem z jakékoli činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte) nahrazující ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, považují se za příjem z této činnosti vyměřovací základy stanovené podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.
(2) Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá zvýšení důchodu pro bezmocnost.
(3) Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 40 odst. 3 zákona.
(4) Krácení vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se provede nejprve prozatímně podle příjmu pravděpodobně očekávaného na podkladě oznámení důchodkyně nebo organizace, pro niž důchodkyně pracuje; takto krácený důchod se vyplácí jako záloha. Po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodkyně nebo po dřívějším skončení této činnosti se zjistí hrubý příjem z této činnosti, krácení se upraví podle průměrného měsíčního příjmu dosaženého v této době a vyplacené zálohy se zúčtují. Pokračuje-li důchodkyně ve výdělečné činnosti, důchod se nadále vyplácí v zálohových částkách odpovídajících nové úpravě krácení a zálohy se zúčtují po uplynutí 12 měsíců. Jde-li o občanku poskytující služby na základě povolení národního výboru, provádí se krácení vdovského důchodu vždy po uplynutí kalendářního roku.
(5) Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží invalidní (částečný invalidní) důchod, starobní důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let), provede se nejprve úprava důchodu podle § 65 odst. 2 zákona a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s takovým příjmem.
(6) Při souběhu vyššího vdovského důchodu s nižším starobním důchodem nebo důchodem za výsluhu let a s výdělkem nesmí být úhrn důchodů po krácení nižší, než kolik by činil samotný starobní důchod (důchod za výsluhu let), popřípadě snížený při zaměstnání (pro souběh s výdělkem); při souběhu vyššího vdovského důchodu s nižším invalidním důchodem (částečným invalidním důchodem, částečným důchodem za výsluhu let) a s výdělkem nesmí být úhrn důchodů po krácení nižší, než kolik by činil samotný invalidní důchod (částečný invalidní důchod, částečný důchod za výsluhu let).
(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje
(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle předchozího odstavce písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje také
Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.
Rodinní příslušníci důchodce
(1) Pro nárok na úpravu důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, rozumí se jiným příjmem důchodce čistý příjem z jakékoli výdělečné činnosti, čistý příjem z nemovitostí, příjem z výživného a částky, daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání důchodce za jím vyživovanou osobu nebo je-li částka této daňové úlevy menší než 100 Kčs měsíčně, částka 100 Kčs měsíčně.21) Naturální požitky se započítávají stejnou hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně ze mzdy.22) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, daně z příjmu obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu.
(2) Za jiný příjem důchodce se nepovažuje hodnota ústavního zaopatření důchodce umístěného v ústavu sociální péče ani částky, které platí občané mající k důchodci vyživovací povinnost na úhradu nákladů ústavní péče.
(3) Za rodinné příslušníky důchodce, pokud s ním žijí ve společné domácnosti a jsou na něj odkázáni výživou, se považují
(1) Za potřebného se považuje občan, jehož životní potřeby nejsou zabezpečeny vlastními příjmy ani výživným (příspěvkem na výživu) od jiných osob.
(2) Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže
(3) Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníka jeho rodiny.
Pro účely výplaty výchovného se denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o mládež nepovažuje za plné přímé zaopatření dítěte, je-li toto dítě také v pravidelné péči rodiče nebo jiného oprávněného.
(1) Částečně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech (např. při mytí, česání, oblékání).
(2) Převážně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě pravidelnou pomoc jiné osoby při hlavních životních úkonech (např. při chůzi,při výkonu fyziologické potřeby).
(3) Úplně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě trvalé ošetřování a pomoc jiné osoby při všech životních úkonech.
Invalidní (částečný invalidní) důchod občanů konajících službu v ozbrojených silách se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 1750 Kčs, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro ně výhodnější.
(1) Za účast na civilní obraně, na přípravě k obraně Československé socialistické republiky a za účast na branné výchově podle předpisů o branné výchově se považuje účast na akci, která je předem organizována a označena jako civilní obrana, příprava k obraně nebo jako branná výchova a je též tak prováděna.
(2) Úraz utrpěný při účasti na vojenské přípravě na vysokých školách se posuzuje jako úraz při účasti na branné výchově.
(3) Kdo utrpěl úraz (nemoc z povolání) při akcích uvedených v předchozích odstavcích nebo v přímé souvislosti s nimi, je povinen ohlásit to bez prodlení organizaci, která akci pořádala; to platí obdobně pro pozůstalé po něm.
(4) Organizace, která pořádá akci uvedenou v odstavcích 1 a 2, je povinna spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení nároků podle zákona, a vydávat o těchto skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc z povolání) nejpozději do 8 dnů po provedeném šetření příslušnému národnímu výboru.