Ustanovení
o předběžném sloučení čsl. a rakouských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů.
(1) Aby bylo zjednodušeno celní odbavení a pasová revise při přechodu hranic v železniční přepravě a silničním styku mezi republikou Československou a republikou Rakouskou, dluž o sloučiti dle možnosti na jednom místě pohraniční celní úřady a kontrolní úřady obou států, pokud to připouštějí místní poměry, pakliže se tak již nestalo.
Nejdříve budiž vzato v úvahu sloučení pro odbavování v železniční přepravě, a sice zásadně ve výměnných provozních stanicích. Kdy toto sloučení se má státi v jednotlivých stanicích, bude určeno dohodou obou zúčastněných správ nejkratší cestou. Odbavování v přepravě ve stanicích, ležících mezi pohraničními kontrolními stanicemi a hranicí, bude upraveno zvláštní dohodou pro jednotlivé trati.
Další sloučení, zvláště v silničním styku, projedná se pak od případu k případu.
(2) Aby se postupovalo stejně při zřizování nových celních a pohraničních kontrolních úřadů a při určování celních silnic, jakož aby sloučení celních a pohraničních kontrolních stanic v železniční přepravě a silničním styku se provádělo v pravý čas, budou si navzájem obě strany oznamovati předem a včas úmysl zřizovati nové celní a pohraniční kontrolní úřady, jakož i úmysl určiti celní silnice.
(3) Uznává se, že sloučení pohraničních úřadů sleduje co největší současnost úředních úkonů obou stran, pročež mají býti pasy prohlíženy současně s celní prohlídkou cestujících a ručních zavazadel a pokud možná ve vlaku za jízdy. Pravomoc a odbavovací hodiny sloučených pohraničních úřadů buďtež pokud jen možno souhlasny.
(4) Výkonní orgánové obou stran jsou povinni v zájmu bezzávadného služebního výkonu jednati přátelsky při všech společných úředních výkonech a chovati se slušně ve službě i mimo službu. Zaměstnanci, kteří se proti tomu proviní, budou na žádost druhé strany odvoláni.
(5) O ubytování sloučených pohraničních úřadů, dále o udržování, čištění, otop a osvětlování úředních místnosti má se starati teritoriální stát. Sousední stát má ve měně teritoriálního státu nahraditi podle poměru prostory úředních místností jím používaných zúročení prvního nákladu za dobu používání.
Míra úroková a klíč pro ustanovení úrokového nákladu bude určen v každém jednotlivém případě.
Běžné režijní výlohy dlužno hraditi společně poměrně.
Za místnosti používané společně bude každý stát hraditi polovinu úrokového nákladu a běžných režijních výdajů.
Těmito ustanoveními nejsou dotčeny případné dohody železničních správ obou stran.
(6) Obě strany se postarají o to, aby zaměstnanci sousedního státu a dle možnosti také příslušníci jejich rodin byli přiměřeně ubytováni v místě sloučeného pohraničního úřadu.
Pokud zaměstnanci sousedního státu bydlí skutečně v území strany druhé, budou co do přídělu potravin postaveni na roveň zaměstnancům teritoriálního státu. Mohou však dovážeti potraviny ze své domoviny v množství přiměřeném jejich domácnostem.
(7) Pro zařízení a potřeby určené k vybavení pohraničních úřadů, zřízených na cizím území, dále pro stěhovací svršky, jakož i pro předměty zřízenců těchto úřadů, zaslané do domoviny k opravě, čištění atd. a odtud se vracející, pro jejich služební stejnokroje a služební výstroj zaručuje se nerušený, dávek prostý dovoz a vývoz na potvrzení úředních představených.
(8) Zaměstnancům pohraničních úřadů a úředníkům vyšších úřadů, pověřeným dohledem na vykonávání jejich služby, zaručuje se v každé době volný přechod hranice na pouhé úřední ověření jejich služební hodnosti a činnosti. Orgánům dozorčím budou teritoriálním státem na požádání vydány služební, na jméno znějící volné jízdenky pro jízdy k pohraničnímu úřadu.
(9) Dlužno o to pečovati, aby pohraniční úřady mohly bez překážek vybírati cla, zasílati a přijímati úřední peníze a služební spisy, aby ve vykonávání své služby nebyly rušeny a aby bezpečnost jich služebních spisů a peněz nebyla ohrožována. Rovněž zaručuje se pohraničním úřadům druhé strany neomezené volné nakládání zbožím ve službě zabaveným, o jehož patřičné uschování musí býti teritoriálním státem postaráno.
(10) Celní a kontrolní úřady jsou oprávněny používati k svému označení nápisu ve státní řeči a v národních barvách.
Zaměstnanci pohraničních úřadů jsou oprávněni nositi také v cizím státě předepsaný služební stejnokroj, jakož i služební výzbroj.
Za zaměstnance pohraničních úřadů pokládati dlužno celní úředníky, orgány pohraniční stráže, zaměstnance pověřené těmito služebními úkony, jakož i zaměstnance státní policie a četnictva.
Při odporu proti orgánům pohraničního úřadu umístěného v cizině nebo proti jejich opatřením má poskytnouti, aby byl odstraněn odpor a proveden úřední výkon, teritoriální stát nutné donucovací prostředky.
(11) Státní a domovská příslušnost a služební poměry zřízenců obou stran nemění se pobytem a služebním přidělením v druhém státě. Zaměstnanci zůstávají podrobeni co do discipliny a přečinů při vykonávání svého úřadu nebo služby pouze úřadům a zákonům svého státu.
(12) Pokud se týče veřejných břemen, budou zaměstnanci podrobeni ve svém služebním místě všem nepřímým státním a jiným veřejným dávkám, budou však osvobozeni ve státě, v němž působí, ode všech přímých státních a jiných veřejných dávek, vyjma případ, že by těmto dávkám také tehdy podléhali, kdyby žili ve svém domovském státě nebo jinde.
