§ 387.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 387.účinné od 1. 1. 1951Smlouvou nájemní přenechává pronajimatel za úplatu nájemci věc, aby jí dočasně užíval anebo z ní bral užitky.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou nájemní přenechává pronajimatel za úplatu nájemci věc, aby jí dočasně užíval anebo z ní bral užitky.
účinné od 1. 1. 1951Pronajimatel je povinen odevzdat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém k smluvenému užívání, a nebyl-li způsob užívání smluven, k užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Drobné opravy a obyčejné náklady spojené s užíváním nese však nájemce.
účinné od 1. 1. 1951Nájemce je oprávněn užívat najaté věci podle smlouvy, a pokud smlouva o tom neustanovuje, přiměřeně povaze a určení věci. Stejně se posuzuje, zdali nájemce má povinnost věci užívat a jakou měrou.
účinné od 1. 1. 1951(1) Nájemce je povinen ohlásit pronajimateli bez zbytečného odkladu potřebu oprav, které má provést pronajimatel, jinak odpovídá za škodu a nemůže žádat o slevu s nájemného ani odstoupit od smlouvy.
účinné od 1. 1. 1951(2) Nájemce je povinen připustit tyto i jiné nutné opravy.
účinné od 1. 1. 1951Učiní-li nájemce na věc náklad, který náleží pronajimateli, přísluší mu náhrada podle ustanovení o jednatelství bez příkazu (§§ 443 a násl.). Nárok na náhradu musí ohlásit pronajimateli do třiceti dnů po provedené práci a domáhat se ho může jen do třiceti dnů po vrácení věci; jinak nárok zanikne.
účinné od 1. 1. 1951(1) Nestanoví-li smlouva jinak, může nájemce dát najatou věc do podnájmu.
účinné od 1. 1. 1951(2) Dá-li nájemce věc do podnájmu protismluvně, má pronajimatel právo od smlouvy odstoupit.
účinné od 1. 1. 1951Není-li ujednáno nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné z pozemků zemědělských nebo lesních pololetně pozadu 1. dubna a 1. října, u ostatních nájmů měsíčně předem.
účinné od 1. 1. 1951(1) K zajištění nájemného má pronajimatel nemovitosti zástavní právo k věcem movitým, které jsou na pronajaté věci a náležejí nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti jako členové jeho rodiny, ledaže věci jsou z exekuce vyloučeny.
účinné od 1. 1. 1951(2) Zástavní právo zanikne, odstraní-li se věci dříve, než budou zájemně popsány, ledaže budou odstraněny z úředního příkazu a pronajimatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu. Stěhuje-li se nájemce nebo zavlékají-li se věci, ačkoli nájemné není zapraveno nebo zajištěno, může pronajimatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, musí však do osmi dnů požádat o zájemné popsání nebo věci vydat.
účinné od 1. 1. 1951Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro mimořádné události nebo vady věci jím nezaviněné nemohl najaté věci užívat způsobem smluveným, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, přiměřeně povaze a určení věci, anebo nemohl-li z uvedených příčin při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků dosáhnout žádného výnosu.
účinné od 1. 1. 1951(1) Může-li nájemce užívat najaté věci jen omezeně anebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků užitky z věci klesly mimořádnou událostí pod polovinu obyčejného výnosu, má nájemce nárok na poměrnou slevu s nájemného.
účinné od 1. 1. 1951(2) Nemůže-li nájemce užívat věci jen pro překážku, která se vyskytla na jeho straně, nemá nárok na prominutí ani na slevu s nájemného. Pronajimatel si však musí započíst náklad, který uspořil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věci neužíval, anebo z toho, že věci bylo užíváno jinak.
účinné od 1. 1. 1951(1) Chce-li se nájemce domáhat prominutí nebo slevy s nájemného, musí bez zbytečného odkladu ohlásit pronajimateli událost, která zakládá jeho nárok; jinak jeho nárok zanikne.
účinné od 1. 1. 1951(2) Nároku na prominutí nebo na slevu s nájemného nelze se předem vzdát.
účinné od 1. 1. 1951(1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl ujednán.
účinné od 1. 1. 1951(2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajimatel do patnácti dnů proti tomu u soudu nezakročí, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za kterých byla ujednána původně. Nájem ujednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem ujednaný na dobu kratší, na tuto dobu.
účinné od 1. 1. 1951(1) Plní-li nájemce správně své závazky ze smlouvy, má přednostní nárok na uzavření nové nájemní smlouvy.
účinné od 1. 1. 1951(2) Tento nárok nemá, věděl-li při uzavření nájemní smlouvy, že věc je pro další dobu pronajata již jiné osobě, nebo má-li novým nájemcem být osoba pronajimateli blízká (§ 17 odst. 2) anebo socialistická právnická osoba.
účinné od 1. 1. 1951(1) K zrušení nájemní smlouvy ujednané na neurčitou dobu je třeba výpovědi.
účinné od 1. 1. 1951(2) Nájemní smlouvu lze vypovědět: u nájmů zemědělských nebo lesních pozemků na půl roku, a to ke dni 1. října; u nájmů jiných nemovitostí čtvrtletně, nejpozději patnáctého dne měsíce ledna, dubna, července a října, a to ke konci příslušného kalendářního čtvrtletí; u nájmů věcí movitých na měsíc kdykoli.
účinné od 1. 1. 1951(1) Najaté místnosti nutno vyklidit a odevzdat tak, aby vlastníku nebo novému nájemci mohlo být na jeho žádost poskytnuto přiměřené místo, nejméně však polovina místností, ke složení jeho věcí movitých, a to u nájmů zemědělských nebo lesních pozemků 10. října, u nájmů jiných nemovitostí 10. ledna, 10. dubna, 10. července a 10. října.
účinné od 1. 1. 1951(2) Vyklizení a odevzdání nájemního předmětu musí být skončeno u nájmů zemědělských nebo lesních pozemků do 15. října, u nájmů jiných nemovitostí do 15. ledna, 15. dubna, 15. července a 15. října.
účinné od 1. 1. 1951Ustanovení o době výpovědi, vyklizení a odevzdání platí jen tehdy, není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.
účinné od 1. 1. 1951(1) Nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoli, když byla najatá věc odevzdána ve stavu nezpůsobilém buď k užívání smluvenému nebo obvyklému, anebo když se později bez viny nájemcovy stane nezpůsobilou k smluvenému nebo obvyklému užívání, když se stane neupotřebitelnou, anebo když mu bude odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy.
účinné od 1. 1. 1951(2) Jsou-li místnosti najaté k bydlení nebo k tomu, aby se v nich lidé zdržovali, zdraví škodlivé, má nájemce toto právo i tehdy, když při uzavření smlouvy o tom věděl. Práva odstoupit od smlouvy nelze se tu předem vzdát.
účinné od 1. 1. 1951Pronajimatel může kdykoliv odstoupit od smlouvy, jestliže nájemce přes výstrahu užívá najaté věci nebo trpí, aby se věci užívalo tak, že pronajimateli vzniká značná škoda, nebo jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil dlužné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců, nebo jestliže vzhledem k úřednímu příkazu musí být najatá věc vyklizena.
účinné od 1. 1. 1951Zkázou najaté věci nájemní smlouva zaniká.
účinné od 1. 1. 1951Po dané výpovědi nebo nejdéle ve třech měsících před skončením nájmu je nájemce nemovité věci povinen, není-li ujednáno jinak, až do doby odevzdání dovolit, aby ten, kdo hodlá věc najmout, si ji prohlédl za přítomnosti pronajimatele nebo jeho zástupce, a to tak, aby nájemce nebyl prohlídkou zbytečně obtěžován.
účinné od 1. 1. 1951Když se nájem skončí, je nájemce povinen vrátit najatou věc ve stavu, jaký odpovídá právu a povinnosti věci užívat, obyčejně tedy ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.
účinné od 1. 1. 1951(1) Byla-li najatá věc poškozena nebo zneužíváním opotřebena, odpovídá nájemce i za osoby, které měly příležitost věc poškodit nebo zneužívat, protože náležejí k jeho domácnosti nebo k podnikání; za náhodu však neodpovídá.
účinné od 1. 1. 1951(2) Náhrady lze se domáhat jen do šesti měsíců po vrácení najaté věci; jinak nárok zanikne.
účinné od 1. 1. 1951Dojde-li k změně vlastnictví k věci nemovité, má toliko nájemce právo rozvázat nájemní smlouvu řádnou výpovědí, a to i když byla uzavřena na určitou dobu; výpověď však musí dát v nejbližším výpovědním období (§ 400). Při změně vlastnictví k věci movité má právo smlouvu takto vypovědět i nabyvatel.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou o výpůjčce přenechává půjčitel věc vypůjčiteli k bezplatnému dočasnému užívání.
účinné od 1. 1. 1951Vypůjčitel je oprávněn užívat věci způsobem smluveným nebo přiměřeným povaze a určení věci.
účinné od 1. 1. 1951(1) Vypůjčitel je povinen věc vrátit ve smluvený čas. Nebyl-li čas k vrácení smluven, je povinen neprodlévat v užívání, aby mohl věc po splnění účelu bez zbytečného odkladu vrátit.
účinné od 1. 1. 1951(2) Nebyla-li smluvena ani doba, po kterou se má věci užívat, ani účel, ke kterému se jí má užívat, může půjčitel žádat vrácení věci kdykoli.
účinné od 1. 1. 1951Vypůjčitel má právo vrátit věc předčasně; kdyby však půjčiteli vznikly z předčasného vrácení obtíže, nemůže se tak stát proti jeho vůli.
účinné od 1. 1. 1951Užívá-li vypůjčitel věci neoprávněným způsobem, může půjčitel žádat, aby mu byla věc vrácena ihned.
účinné od 1. 1. 1951Byla-li věc poškozena, zničena nebo ztracena, je vypůjčitel povinen nahradit i škodu nahodilou, ke které dal ze své viny podnět, ledaže by nahodilá škoda stihla věc i jinak.
účinné od 1. 1. 1951Vypůjčitel je oprávněn domáhat se na půjčiteli náhrady škody, která mu byla způsobena věcí danou v užívání, jestliže půjčitel zatajil vypůjčiteli její skryté vady.
účinné od 1. 1. 1951Obyčejné náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel. Na vynaložení mimořádných nákladů na zachování věci nemá nárok žádná ze stran.
účinné od 1. 1. 1951Vzájemných nároků z výpůjčky lze se domáhat jen do šesti měsíců po vrácení věci; jinak zaniknou.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po čase věci stejného druhu.
účinné od 1. 1. 1951Není-li čas k vrácení smluven, je dlužník povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu, jakmile je o to požádán.
účinné od 1. 1. 1951(1) Byly-li ujednány úroky, nesmějí převyšovat úroky placené z vkladů ústavy lidového peněžnictví.
účinné od 1. 1. 1951(2) Při půjčce nepeněžité lze ujednat jako úroky plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou schovací přejímá někdo věc movitou, aby ji opatroval.
účinné od 1. 1. 1951(1) Schovatel je povinen převzatou věc opatrovat podle dohody, a není-li dohody o způsobu úschovy, opatrovat pečlivě, zejména dát ji pojistit, pokud je to obvyklé, a když čas úschovy projde, převzatou věc vrátit spolu s tím, co k ní přibylo.
účinné od 1. 1. 1951(2) Schovatel je povinen věc vrátit ukladateli na požádání i dříve, než čas úschovy projde, ale sám není oprávněn vrátit ji dříve, ledaže ji pro nepředvídanou okolnost nemůže opatrovat bezpečně nebo bez vlastní škody.
účinné od 1. 1. 1951Není-li ujednáno ani z okolností patrno, jak dlouho má věc být v úschově, může ukladatel kdykoli žádat o vrácení věci a schovatel ji kdykoli vrátit.
účinné od 1. 1. 1951Jestliže schovatel převzaté věci užije nebo dá užít jinému, jestliže ji dá bez přivolení ukladatele nebo bez nutné potřeby někomu jinému do úschovy anebo je-li v prodlení s jejím vrácením, odpovídá i za nahodilou škodu, ledaže by tato škoda stihla uschovanou věc i jinak.
účinné od 1. 1. 1951Ukladatel je povinen, není-li ujednáno jinak, nahradit schovateli podle obecných předpisů škodu, která mu vznikla z úschovy, jakož i náklad, který schovatel na věc učinil, aby splnil svou povinnost. Odměna za úschovu mu přísluší, jen když byla smluvena nebo když to odpovídá povolání schovatele nebo zvyklostem.
účinné od 1. 1. 1951Vzájemných nároků z úschovy lze se domáhat jen do šesti měsíců po vrácení věci; jinak zaniknou.
účinné od 1. 1. 1951(1) Za věci, které byly vneseny od přijatých hostů nebo pro ně, odpovídá provozovatel ubytovacího podniku jako schovatel.
účinné od 1. 1. 1951(2) Neodpovídá však, když škoda není zaviněna ani jím, ani zaměstnanci podniku, ani není způsobena jinými osobami, které do domu vešly vzhledem k jeho obecné přístupnosti.
účinné od 1. 1. 1951Vnesené jsou věci, které byly osobě odpovědné za provoz podniku anebo některému z jeho zaměstnanců odevzdány nebo přineseny na místo jimi vykázané nebo k uložení věcí určené.
účinné od 1. 1. 1951Za skvosty a podobné drahocenné věci, peníze a cenné papíry odpovídá provozovatel v takových případech jen do částky určené zvláštním předpisem, ledaže je přijal do úschovy, znaje jejich povahu, nebo že škodu zavinil sám, anebo že ji zavinily osoby užité v provozu nebo patřící k domácnosti provozovatele.
účinné od 1. 1. 1951Nárok na náhradu zanikne, jestliže poškozená osoba, jakmile zví o škodě, ji neohlásí provozovateli podniku bez zbytečného odkladu. To však neplatí, jestliže provozovatel přijme věci do úschovy.
účinné od 1. 1. 1951Provozovatel má právo vnesené věci zadržet k zajištění svých pohledávek, které mu vznikly ubytováním a stravováním hosta, hotovými výdaji a úschovou věcí.
účinné od 1. 1. 1951Ustanovení o odpovědnosti provozovatele ubytovacího podniku platí obdobně o provozovatelích podniků se stájemi nebo garážemi, co do ustájených zvířat, umístěných vozidel a věcí, které obvykle jsou na nich. Totéž platí také o provozovatelích jiných podniků, ústavů a zařízení, jejichž provoz s sebou pravidelně přináší odkládání svršků, co do věcí návštěvníky odložených na místě vyhrazeném k jejich uložení, a není-li takového místa, i co do věcí, které se zpravidla vnášejí a odkládají, když byly uloženy na jiném obvyklém místě.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou příkazní zavazuje se příkazník obstarat pro příkazce nějakou záležitost nebo provést jinou činnost.
účinné od 1. 1. 1951Příkazník je povinen jednat při plnění příkazu poctivě a podle svých schopností a znalostí. Od pokynů příkazcových se může odchýlit jen tehdy, jestliže je to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas; jinak odpovídá za škodu.
účinné od 1. 1. 1951Příkazník je povinen vykonat příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu bez nutné potřeby někomu jinému, odpovídá, jako by příkaz provedl sám; jestliže však příkazce dovolil, aby si ustanovil zástupce, nebo jestliže ho bylo nezbytně třeba, odpovídá příkazník pouze za zavinění při volbě zástupce.
účinné od 1. 1. 1951Příkazník je povinen podat příkazci na jeho žádost veškeré zprávy o postupu plnění příkazu a převést na příkazce všechen užitek z provedeného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.
účinné od 1. 1. 1951Příkazce je povinen, není-li ujednáno jinak, poskytnout příkazníku na jeho žádost předem přiměřené prostředky, nezbytné k splnění příkazu, a nahradit příkazníku nutný a užitečný náklad, který učinil při provádění příkazu, a to i tehdy, jestliže se výsledek nedostavil.
účinné od 1. 1. 1951(1) Příkazce je dále povinen nahradit příkazníkovi mimo škodu zaviněnou i tu škodu, která vznikla v souvislosti s prováděním příkazu.
účinné od 1. 1. 1951(2) Utrpí-li příkazník při provádění příkazu škodu jen náhodou, může se pouze tehdy domáhat náhrady, jestliže se zavázal provést příkaz bezplatně; nedostane však více, než by mu náleželo na obvyklé odměně, kdyby byla ujednána.
účinné od 1. 1. 1951(1) Příkazce je povinen poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy, je-li smluvena nebo obvyklá, zejména vzhledem k povolání příkazníka.
účinné od 1. 1. 1951(2) Odměnu je příkazce povinen zaplatit, i když se výsledek nedostaví, ledaže byl nezdar jednání způsoben vinou příkazníka.
účinné od 1. 1. 1951Pro zánik příkazní smlouvy platí přiměřeně ustanovení o zániku plné moci (§§ 69 až 72).
účinné od 1. 1. 1951Zanikla-li příkazní smlouva odvoláním, je příkazce povinen nahradit příkazníku náklady, které do odvolání měl, utrpěnou škodu, a přísluší-li příkazníku odměna, také část odměny, přiměřenou vykonané práci. To platí i tehdy, bylo-li dokončení příkazního jednání zmařeno náhodou, k níž příkazník nedal podnět.
účinné od 1. 1. 1951(1) Obstará-li někdo, aniž k tomu je oprávněn, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, je ten, jehož záležitost byla obstarána, povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek bez viny jednatele nedostavil.
účinné od 1. 1. 1951(2) Zakročí-li však někdo z občanské povinnosti, aby odvrátil významnou škodu, má proti tomu, v jehož záležitosti jednal, nárok na náhradu škody jako příkazník, pokud mu škoda nebude nahrazena jinak.
účinné od 1. 1. 1951(1) Nejde-li o odvrácení hrozící škody, musí ten, kdo chce obstarat záležitost jiného, zpravit jej o tom a vyčkat jeho souhlasu.
účinné od 1. 1. 1951(2) Neučiní-li tak a jde-li o jednání k prospěchu jiného, má jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, jimiž byl ten, v jehož zájmu jednal, v době skončení jednání obohacen.
účinné od 1. 1. 1951(1) Kdo zasáhne do záležitosti jiného, aniž jde o odvrácení hrozící škody, odpovídá i za náhodu, ledaže by nastala také bez jeho zásahu.
účinné od 1. 1. 1951(2) Totéž platí, vmísí-li se někdo do záležitosti jiného proti jeho platně projevené vůli, ledaže jde o odvrácení významné škody z občanské povinnosti.
účinné od 1. 1. 1951Nemá-li jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, je oprávněn vzít si, pokud je to možné (§ 148 odst. 2), co pořídil svým nákladem.
účinné od 1. 1. 1951Jednatel bez příkazu je povinen dokončit jednání, podat o něm vyúčtování a převést vše, co získal, na toho, jehož záležitost obstaral.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou o dílo se zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno, že je za odměnu provede na své nebezpečí.
účinné od 1. 1. 1951Na obsahu smlouvy a na povaze díla záleží, zdali je ten, komu bylo dílo zadáno, povinen provést je osobně, nebo zda je oprávněn dát dílo provést za své osobní odpovědnosti.
účinné od 1. 1. 1951(1) Má-li dílo vady, které je činí neupotřebitelným nebo které odporují úmluvě, může objednatel od smlouvy odstoupit. Nechce-li tak učinit nebo má-li dílo jinou vadu, může se domáhat bezplatné opravy - nevyžaduje-li přílišného nákladu - nebo přiměřené slevy s odměny. K opravě musí poskytnout přiměřenou lhůtu s upozorněním, že po jejím uplynutí opravu nepřijme.
účinné od 1. 1. 1951(2) Jinak platí obecná ustanovení o odpovědnosti za vady (§§ 225 a násl.).
účinné od 1. 1. 1951Nezdaří-li se dílo proto, že hmota objednatelem dodaná byla zřejmě nevhodná, nebo proto, že objednatel dal zřejmě nesprávné příkazy, odpovídá ten, komu bylo dílo zadáno, za škodu jen tehdy, jestliže na to objednatele neupozornil.
účinné od 1. 1. 1951(1) Je-li k provedení díla třeba spolupůsobení objednatele, je ten, komu bylo dílo zadáno, oprávněn stanovit k tomu přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může od smlouvy odstoupit, jestliže na tento následek upozornil.
účinné od 1. 1. 1951(2) Totéž platí, provádí-li se dílo u objednatele a ten neučiní potřebná zdravotní a bezpečnostní opatření pro osoby dílo provádějící.
účinné od 1. 1. 1951Bylo-li dílo zmařeno náhodou před časem splnění, pozbývá ten, komu bylo dílo zadáno, nároku na odměnu.
účinné od 1. 1. 1951I když nebylo dílo provedeno, náleží tomu, komu bylo zadáno, odměna, jestliže byl ochoten dílo provést a zabránily mu v tom okolnosti na straně objednatele. Je však povinen dát si započíst to, co ušetřil neprovedením díla, co vydělal jinak nebo co vydělat úmyslně zameškal.
účinné od 1. 1. 1951Byl-li ten, komu bylo dílo zadáno, zdržen v provádění díla okolnostmi na straně objednatele, náleží mu za to přiměřená náhrada.
účinné od 1. 1. 1951Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy také tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude hotovo včas nebo nebude provedeno řádně, a ten, komu bylo zadáno, neučiní nápravu ani v přiměřené lhůtě k tomu dané.
účinné od 1. 1. 1951(1) Není-li výše odměny stanovena smlouvou nebo zvláštními předpisy, buď poskytnuta odměna přiměřená.
účinné od 1. 1. 1951(2) Není-li ujednáno jinak, zapravuje se odměna až po skončení díla. Provádí-li se však dílo po částech nebo vyžaduje-li náklady, je ten, komu bylo zadáno, oprávněn domáhat se už za provádění díla na objednateli přiměřené části odměny a náhrady nákladů.
účinné od 1. 1. 1951(1) Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu a byla-li závaznost rozpočtu zaručena, nemůže se ten, komu bylo zadáno, domáhat zvýšení odměny, ani když se rozpočtené práce projeví nepředvídaně velké nebo nákladné.
účinné od 1. 1. 1951(2) Byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže se ten, komu bylo dílo zadáno, domáhat zvýšení odměny, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla.
účinné od 1. 1. 1951Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, jehož závaznost nebyla zaručena, a ukáže-li se, že je nevyhnutelné jej značně překročit, může objednatel od smlouvy odstoupit, poskytne-li přiměřenou náhradu za vykonanou práci a vzniklé náklady. Ten, komu bylo dílo zadáno, musí však, jakmile se ukáže, že je překročení rozpočtu nevyhnutelné, oznámit to bez zbytečného odkladu objednateli, jinak pozbude nároku na náhradu za práce rozpočet převyšující.
účinné od 1. 1. 1951(1) Nehlásí-li se neznámý nebo nesnadno dosažitelný objednatel o objednané dílo po dobu šesti měsíců a nemá-li předmět, který má být objednateli vydán, cenu převyšující částku určenou zvláštním předpisem, může se ten, komu bylo dílo zadáno, domáhat, aby věc mohl dát prodat ve veřejné dražbě. Z výtěžku dražby se mu uhradí odměna a náklady.
účinné od 1. 1. 1951(2) Doba šesti měsíců se počítá ode dne, kdy dílo mělo být podle smlouvy převzato, a bylo-li provedeno později, ode dne, kdy bylo dokončeno.
účinné od 1. 1. 1951(1) Smlouva o dílo, při jehož provádění záleží na zvláštních osobních vlastnostech toho, komu bylo dílo zadáno, ruší se jeho smrtí. Jeho dědicové se mohou domáhat jen zaplacení upotřebitelné hmoty připravené k dílu a části odměny přiměřené upotřebitelným výsledkům vykonané práce.
účinné od 1. 1. 1951(2) Smrt objednatele sama o sobě smlouvu neruší.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou zasilatelskou se zavazuje zasilatel příkazci, že mu na jeho účet, avšak vlastním jménem, obstará dopravu věci.
účinné od 1. 1. 1951Zasilatel je oprávněn žádat, aby mu byl dán příkaz k obstarání dopravy písemně (zasilatelský list).
účinné od 1. 1. 1951Nezakáže-li to příkazce výslovně, může zasilatel dopravu provést sám, a není-li to na újmu dopravy, může k obstarání dopravy užít dalšího zasilatele. Je však povinen jej o příkazu zpravit a vydat mu doklady potřebné k provedení příkazu.
účinné od 1. 1. 1951Zasilatel je povinen provést příkaz s odbornou péčí. Pojistit věci svěřené je však povinen jen na zvláštní příkaz.
účinné od 1. 1. 1951Použije-li zasilatel k provedení příkazu jiného zasilatele, odpovídá příkazci pouze za zavinění při jeho volbě. Užije-li jiného zasilatele, ačkoli to příkazce zapověděl, odpovídá mu, jako by byl jednání provedl sám.
účinné od 1. 1. 1951Zasilatel je povinen podat příkazci zprávu o škodě, která zasílaným věcem hrozí nebo na nich vznikla, jakmile se o tom dozví; jinak odpovídá za škodu vzniklou tím, že opominul příkazce zpravit.
účinné od 1. 1. 1951(1) Zasilateli přísluší vedle náhrady nutných a užitečných nákladů smluvená odměna, a nebyla-li smluvena, odměna podle vydaných sazeb, a není-li jich, odměna přiměřená.
účinné od 1. 1. 1951(2) Zasilatel je oprávněn žádat na příkazci zaplacení odměny, jakmile uzavřel smlouvu s dopravcem a zasílané věci mu odevzdal.
účinné od 1. 1. 1951Je-li nebezpečí zkázy nebo znehodnocení zasílaných věcí a není-li času vyžádat si opatření příkazce nebo prodlévá-li příkazce s takovým opatřením, může zasilatel dát věci prodat ve veřejné dražbě.
účinné od 1. 1. 1951Zasilatel má k zajištění všech svých nároků, a to i z běžného účtu v zasilatelském poměru, zástavní právo na zasílaných věcech, dokud jsou v jeho úschově nebo v úschově někoho, kdo je má jeho jménem u sebe, anebo dokud má cenné papíry, které jej opravňují, aby se zasílanými věcmi nakládal.
účinné od 1. 1. 1951Zasilatel může požádat o povolení prodeje zástavy, aniž žaluje. Soud nařídí prodej bez slyšení příkazce a na nebezpečí zasilatele.
účinné od 1. 1. 1951Další zasilatel je povinen vykonat oprávnění, která příslušejí dřívějším zasilatelům, obzvláště jejich zástavní práva, a je oprávněn uspokojit jejich nároky. Tyto nároky, pokud je uspokojil, přecházejí na něho spolu se zástavním právem je zajišťujícím.
účinné od 1. 1. 1951(1) Nároky proti zasilateli pro úplnou nebo částečnou ztrátu, poškození nebo opožděné dodání promlčují se v jednom roce. U nároků pro úplnou ztrátu zasílaných věcí počíná promlčecí doba ode dne, kdy zaslané věci měly být dodány, u nároků pro částečnou ztrátu, poškození nebo opožděné dodání ode dne, kdy k dodání došlo.
účinné od 1. 1. 1951(2) Předchozí ustanovení neplatí, jde-li o škodu způsobenou záměrně.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou nákladní se dopravce zavazuje odesilateli, že za úplatu provede dopravu věci a vydá ji určenému příjemci.
účinné od 1. 1. 1951Dopravce je oprávněn žádat, aby mu odesilatel vydal písemné potvrzení o objednávce dopravy (nákladní list).
účinné od 1. 1. 1951(1) Může být také ujednáno, že dopravce vydá odesilateli náložný list.
účinné od 1. 1. 1951(2) Náložný list je cenný papír, obsahující závazek dopravcův vydat náklad tomu, kdo náložný list předloží a potvrdí na něm přijetí nákladu.
účinné od 1. 1. 1951Náložný list obsahuje: označení nákladu podle povahy, množství a značek, jméno odesilatele, jméno a bydliště (sídlo) dopravce, jméno osoby, které nebo na jejíž řad má být náklad dopraven, místo dodání, místo a den vystavení, ustanovení o dovozném a podpis dopravce.
účinné od 1. 1. 1951Dopravce je povinen vyhovět i novým příkazům odesilatele, dokud zásilku nevydal příjemci. Byl-li však vydán náložný list, může takový příkaz dát jen majitel náložného listu.
účinné od 1. 1. 1951(1) Dopravce je povinen věnovat řádnému provedení dopravy odbornou péči a provést dopravu v ujednané lhůtě, a nebyla-li ujednána, bez zbytečného odkladu. Nebylo-li to výslovně zakázáno, může dopravce k provedení dopravy užít dopravce dalšího. Přitom odpovídá za všechny své zaměstnance a za jiné osoby, kterých užije při provádění dopravy.
účinné od 1. 1. 1951(2) Dopravované věci je dopravce povinen pojistit, jen je-li mu to zvláště přikázáno.
účinné od 1. 1. 1951Dopravce odpovídá za škody, které vzniknou na dopravovaných věcech od převzetí k dopravě až do vydání příjemci, ledaže škoda byla způsobena odesilatelem nebo vadností zásilky nebo jejího obalu, kterou nemohl dopravce poznat, anebo neodvratitelnou náhodou.
účinné od 1. 1. 1951(1) Při ztrátě je dopravce povinen nahradit běžnou cenu, kterou měla ztracená věc v místě odeslání v čase, kdy byla přijata k dopravě. Kromě toho je povinen nésti dovozné, clo a jiné náklady, zapravené v souvislosti s dopravou ztracené věci.
účinné od 1. 1. 1951(2) Při poškození je povinen nahradit částku, o kterou byla dopravovaná věc znehodnocena.
účinné od 1. 1. 1951Dopravce má k zajištění všech svých nároků, které vyplývají z provedení nákladní smlouvy, zástavní právo na dopravovaných věcech, pokud může s nimi nakládat.
účinné od 1. 1. 1951Vázne-li na dopravovaných věcech několik zástavních práv, má právo později vzniklé přednost před právem vzniklým dříve. Zástavní práva dopravců mají přednost před zástavním právem zasilatelovým.
účinné od 1. 1. 1951(1) O odměně za dopravu, o náhradě nákladů, o právu prodat dopravované věci ve veřejné dražbě a o výkonu zástavního práva dopravce platí obdobně ustanovení daná pro zasilatele (§§ 468, 469 a 471).
účinné od 1. 1. 1951(2) Pro smlouvu nákladní platí obdobně také ustanovení o promlčení nároků ze smlouvy zasilatelské (§ 473).
účinné od 1. 1. 1951Kdo slíbí odměnu za to, že mu bude opatřena příležitost uzavřít smlouvu nebo že mu bude uzavření smlouvy zprostředkováno, je povinen poskytnout odměnu jen tehdy, když výsledku bylo dosaženo přičiněním zprostředkovatelovým.
účinné od 1. 1. 1951(1) Zprostředkovateli náleží odměna ve výši ujednané; není-li ujednána, odměna podle vydaných sazeb, a není-li jich, odměna přiměřená. Ani ujednaná odměna nesmí překročit úřední sazbu.
účinné od 1. 1. 1951(2) Byla-li odměna slíbena jen pro případ určité činnosti zprostředkovatele, nebo je-li ujednáno, že zprostředkovatel bude činný jen ve prospěch příkazce, nevznikne nárok na odměnu, byla-li smlouva uzavřena za okolností jiných.
účinné od 1. 1. 1951Ukáže-li se ujednaná odměna nepřiměřenou, upraví ji soud; práva domáhat se této úpravy nelze se předem vzdát.
účinné od 1. 1. 1951Náklady se zprostředkovateli hradí jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno.
účinné od 1. 1. 1951Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení hospodářského účelu.
účinné od 1. 1. 1951Sdruží-li se takto osoby fysické, musí se na činnosti sdružení účastnit vlastní prací.
účinné od 1. 1. 1951Do sdružení mohou členové vnést také vklady v penězích nebo v jiných věcech. Není-li smlouvou stanoveno jinak, má se za to, že vklady všech členů jsou si rovny.
účinné od 1. 1. 1951Vklady učiněné v penězích nebo v jiných věcech určených podle druhu jsou ve spoluvlastnictví všech členů. Ostatní vklady, není-li ustanoveno ve smlouvě jinak, jsou ve společném bezplatném požívání.
účinné od 1. 1. 1951Majetek nabytý při provozování společné činnosti stává se spoluvlastnictvím všech členů.
účinné od 1. 1. 1951(1) Podíly na majetku nabytém společnou činností jsou si rovny, není-li smlouvou ustanoveno jinak.
účinné od 1. 1. 1951(2) Ze závazků jsou členové zavázáni rukou společnou a nerozdílnou.
účinné od 1. 1. 1951(1) Není-li ve smlouvě ustanoveno jinak, rozhodují členové o obstarávání společných záležitostí jednomyslně.
účinné od 1. 1. 1951(2) Má-li podle smlouvy rozhodovat většina hlasů, přísluší každému členu jeden hlas; velikost podílu nerozhoduje.
účinné od 1. 1. 1951Každý člen, i když nevykonává správu, má právo se přesvědčit o hospodářském stavu sdružení. Ustanovení smlouvy tomu odporující jsou neplatná.
účinné od 1. 1. 1951(1) Každý člen může ze sdružení vystoupit, nikoli však v čase nevhodném nebo na újmu ostatních. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoli, a to i když byla smluvena výpovědní lhůta.
účinné od 1. 1. 1951(2) Z vážných důvodů může být člen ze sdružení vyloučen, a to, neustanovuje-li smlouva jinak, jen jednomyslným usnesením ostatních členů.
účinné od 1. 1. 1951Vystoupivšímu nebo vyloučenému členu vrátí se věci vnesené do požívání. Podíl na majetku, jak se jeví v den vystoupení nebo vyloučení, vyplatí se mu v penězích.
účinné od 1. 1. 1951Ani vystoupivší, ani vyloučený člen se nezbavuje odpovědnosti za závazky, které vznikly do dne jeho vystoupení nebo vyloučení.
účinné od 1. 1. 1951Při zániku sdružení provedou všichni členové majetkové vypořádání. Nároky věřitelů je třeba předem uspokojit nebo zajistit.
účinné od 1. 1. 1951Smlouvou o důchod se zakládá někomu na jeho doživotí nebo na jinak omezenou dobu neurčitého trvání nárok na vyplácení určitého důchodu.
účinné od 1. 1. 1951K platnosti smlouvy o důchod je třeba, aby byla sjednána písemně.
účinné od 1. 1. 1951Nárok na důchod nelze převést na jiného. Dospělé dávky je možno postoupit.
účinné od 1. 1. 1951(1) Výhry ze sázky nebo ze hry nelze vymáhat; vymáhat nelze ani pohledávky z půjček poskytnutých vědomě do sázky nebo hry. Takové výhry a pohledávky nemohou být ani platně zajištěny.
účinné od 1. 1. 1951(2) Los se posuzuje jako sázka nebo hra.
účinné od 1. 1. 1951Předchozí ustanovení neplatí, jde-li o výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl úředně povolen.
účinné od 1. 1. 1951Příslib odměny za nějaký výkon osobě nikoli určité je závazný, jakmile se veřejně vyhlásí.
účinné od 1. 1. 1951(1) Byl-li výkon proveden společnou činností několika osob, rozdělí se odměna, neobsahuje-li vyhláška jiné ustanovení, podle poměru účasti těchto osob na výkonu; nelze-li tento poměr určit, rozdělí se rovným dílem mezi všechny.
účinné od 1. 1. 1951(2) Nejde-li o společnou činnost, obdrží odměnu ten, kdo výkon provede nejdříve. Učiní-li tak několik osob současně nebo včas ve lhůtě k tomu určené, rozdělí se odměna mezi ně rovným dílem.
účinné od 1. 1. 1951(1) Veřejný příslib odměny za lepší pracovní výkon, postup nebo výsledek zavazuje přislíbitele k zaplacení slíbené odměny tomu, jehož práce splňuje podmínky soutěže. Je-li několik prací si rovných, rozdělí se odměna mezi uchazeče rovným dílem.
účinné od 1. 1. 1951(2) Vypsání veřejné soutěže musí obsahovat lhůtu soutěže, výši odměny a ostatní podmínky. Ve vyhlášce buď také uvedeno, jak bude přezkoumáno, zda práce vyhovují podmínkám soutěže a podle jakého měřítka budou práce srovnány a oceněny.