Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni dobrovolní pracovníci pečovatelské služby organizované národním výborem (dále jen „pečovatelé“), jejichž pečovatelská služba měla podle pověření trvat nebo trvala déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ni měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 400 Kčs měsíčně.
(1) Pečovatel je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pečovatel poprvé podle pověření k výkonu pečovatelské služby začít vykonávat tuto službu, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.
(2) Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 400 Kčs jen proto, že
(3) Jestliže pečovatel utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pečovatelská služba měla mít rozsah uvedený v § 80.
(4) Pojištění pečovatele nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po pověření začal vykonávat pečovatelskou službu. Nebyl-li pečovatel v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.
(5) Pojištění pečovatele zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.
Za započitatelný výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby.17)
Týdenní pracovní doba pečovatelů se pro účely rozhodného období, stanovení, výpočtu a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu posuzuje, jako by byla rozvržena na takový počet pracovních dnů, který vyplývá z rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93).
(1) Pro účely rozhodného období podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se za odpracované dny považují všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93).
(2) Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se však nezahrnují dny, po které u pečovatele trvaly důvody uvedené v § 81 odst. 2.
(1) Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i odměna za vykonané pečovatelské služby zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pečovatel nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93); přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které u pečovatele trvaly důvody uvedené v § 81 odst. 2.
(2) Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pečovatel zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pečovatelů vykonávajících pečovatelskou službu ve stejném nebo obdobném rozsahu.
Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93), a za svátky, které připadají na tyto dny, jestliže v době pracovní neschopnosti pečovatele nevykonával pečovatelskou službu v jeho prospěch nikdo jiný.
(1) Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.
(2) Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u pečovatelky považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období pečovatelce náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 SB. se na pečovatelky nevztahuje.
Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pečovatelů nenáležejí.
Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se u pečovatele považují za splněné v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 700 Kčs. Jde-li o pečovatele se změněnou pracovní schopností, o pečovatele svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, nebo o pečovatelku, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby výdělek v kalendářním měsíci činil aspoň 400 Kčs. Částky 700 Kčs, popřípadě 400 Kčs se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v němž pečovatel nemohl vykonávat pečovatelskou službu z vážných důvodů; za vážný důvod se považuje uznaná dočasná pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, karanténa, placená mateřská dovolená, lázeňská péče, výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu a služba v ozbrojených silách.
Pracovním úrazem je úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných národním výborem nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro pečovatele.
Do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců4) se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl pečovatel pojištěn.
Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pečovatele naposledy ještě trvalo.
Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro pečovatele národní výbor, popřípadě okresní ústav sociálních služeb, který pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby.
Nemocenského pojištění jsou účastni občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění podle předpisů o sociálním zabezpečení,18) kterým náleží příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění19) (dále jen „občané se změněnou pracovní schopností“), jestliže nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti.
Pojištění občana se změněnou pracovní schopností vzniká dnem, kdy nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, a trvá až do dne skončení této přípravy.
(1) Za započitatelný výdělek občana se změněnou pracovní schopností se považuje příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění stanovený národním výborem20) (dále jen „příspěvek“) včetně jeho případného zvýšení.21) Přitom se nepřihlíží k případnému snížení tohoto příspěvku o odměnu za práci, kterou občan se změněnou pracovní schopností vykonává během přípravy pro pracovní uplatnění.22)
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro občana se změněnou pracovní schopností, který je při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován.23)
(3) Do započitatelného výdělku občana se změněnou pracovní schopností se nezahrnuje zvýšení, které k příspěvku náleží na jeho manželku.24)
(1) Občanu se změněnou pracovní schopností se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti (karanténě) přestal podle předpisů o sociálním zabezpečení25) vyplácet příspěvek. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která ze stanoveného měsíčního příspěvku (§ 96) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 96 Kčs.
(3) Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem invalidního důchodu, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb.; přitom doba, po kterou tomuto občanu se změněnou pracovní schopností je podle předpisů o sociálním zabezpečení25) vyplácen příspěvek i v době jeho pracovní neschopnosti, se započítává do podpůrčí doby.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží občance se změněnou pracovní schopností, jestliže přerušila (skončila) přípravu pro pracovní uplatnění a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.9)
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) přípravy pro pracovní uplatnění, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Občance se změněnou pracovní schopností, které je vyplácen příspěvek ještě po počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí byla další výplata příspěvku zastavena. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(3) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.
(4) Denní výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 97 odst. 2), avšak nejméně činí 26 Kčs.
(5) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci občanu se změněnou pracovní schopností platí obdobně předchozí odstavce.
Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění občanů se změněnou pracovní schopností nenáležejí.
Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je občan se změněnou pracovní schopností pojištěn podle tohoto oddílu.
Pracovním úrazem je úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro občany se změněnou pracovní schopností.
Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro občany se změněnou pracovní schopností národní výbor, popřípadě výcvikové středisko (zařízení), které občanu se změněnou pracovní schopností vyplácí příspěvek.