Vyhláška Ústřední rady odborů o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

§ 46

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni

1. a) studenti vysokých škol;
2. b) žáci středních škol a zvláštních odborných učilišť;
3. c) studenti a žáci, kteří jsou československými občany a jsou vysláni ministerstvem školství ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí na vysokých nebo na středních školách;
4. d) studenti a žáci jiných škol nebo kursů, jestliže studium na nich je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství postaveno na roveň studiu na vysokých nebo na středních školách.

§ 47

Vznik, trvání a zánik pojištění

(1) Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a zvláštního odborného učiliště vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy. Jestliže však student (žák) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení osmi roků školní docházky.

(2) Pojištění studenta (žáka) trvá až do konce posledního ročníku školy, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku školy, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

(3) Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia. Pojištění žáka, který skončí studium na střední škole nebo ve zvláštním odborném učilišti dovršením povinné školní docházky, zaniká až uplynutím období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž žák dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupil do trvalého zaměstnání nebo nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

§ 48

Poměr k jinému pojištění

(1) Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen „student“) pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání; toto nemocenské náleží namísto nemocenského, které by mu případně náleželo z nemocenského pojištění studentů a žáků. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(2) Vykonává-li student podle učebních osnov nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(3) Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(4) Ustanovení § 30 a 31 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.

§ 49

Započitatelný výdělek

(1) Za započitatelný výdělek studenta se považuje sociální, podnikové, krajské a resortní stipendium, popřípadě další stipendium, které má obdobnou povahu jako sociální stipendium (dále jen „stipendium“).

(2) Za započitatelný výdělek žáka středního nebo zvláštního odborného učiliště se považují příjmy, které mu náležejí podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení těchto žáků¹) a které jsou započitatelné podle ustanovení § 1 až 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. Hodnota hmotného zabezpečení a případných naturálních požitků těchto žáků se nezahrnuje do započitatelného výdělku.

(3) Za započitatelný výdělek studenta vyslaného ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] se v době jeho pobytu v Československé socialistické republice považuje stipendium, které by mu po tuto dobu náleželo podle příslušných stipendijních předpisů, a nikoliv stipendium, které je mu poskytováno v době jeho studia nebo studijního pobytu v zahraničí.

§ 50

Nemocenské

(1) Nemocenské náleží jen studentu, kterému je přiznáno stipendium (§ 49). Poskytuje se nejdříve ode dne, od kterého studentu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium, a studentu vyslanému ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] jen po dobu jeho pobytu v Československé socialistické republice. V případě, že pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době, kdy se mu neposkytuje stipendium, náleží mu nemocenské až ode dne, od něhož by se mu jinak poskytovalo stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která z přiznaného měsíčního stipendia (§ 49) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 96 Kčs. Pokud stipendium podléhá dani ze mzdy, stanoví se jeho poměrná část připadající na kalendářní den až po odečtení této daně od stipendia.

(3) Studentu, který získal střední, úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání a který po skončení studia nemohl nastoupit do sjednaného zaměstnání pro vážné onemocnění nebo vážný úraz, může být přiznáno nemocenské ze započitatelného výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhl, kdyby nastoupil do sjednaného zaměstnání, nejdříve však ode dne, kdy měl toto zaměstnání nastoupit. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti. O přiznání nemocenského podle tohoto odstavce rozhoduje okresní správa nemocenského pojištění příslušná podle místa bydliště studenta; tato správa nemocenské také vyplácí. Takto přiznané nemocenské nahrazuje nemocenské, které by studentu případně náleželo podle odstavce 1.

§ 50a

Nemocenské žáků středních nebo zvláštních odborných učilišť

(1) Den přechodu z přípravného období do období odborného rozvoje se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání.²) Jestliže v době školních prázdnin (s výjimkou zimních a jarních prázdnin), na něž navazuje období odborného rozvoje, vykonával žák učiliště odbornou praxi, za kterou je odměňován jako v období odborného rozvoje, považuje se den, kdy začal tuto odbornou praxi vykonávat, za den přechodu z přípravného období do období odborného rozvoje.

(2) Pro zjištění čisté denní mzdy podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se do počtu pracovních dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek zúčtovaný v rozhodném období, zahrnují i pracovní dny, v nichž se žák učiliště zúčastnil teoretického vyučování; nezahrnují se však pracovní dny připadající na období školních prázdnin (s výjimkou zimních a jarních prázdnin), jestliže v nich žák učiliště nekonal odbornou praxi.

(3) Žáku učiliště náleží nemocenské nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží odměna podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků učilišť;¹) přiznání nemocenského však nebrání poskytování příspěvku na dítě žáka (žákyně) učiliště.³) Nemocenské se poskytuje i za pracovní dny, ve kterých se žák učiliště měl zúčastnit teoretického vyučování, a za pracovní dny připadající na zimní a jarní prázdniny. Neposkytuje se však za pracovní dny připadající na období hlavních školních prázdnin s výjimkou pracovních dnů, kdy měl žák učiliště vykonávat odbornou praxi, za kterou náleží odměna jako v období odborného rozvoje. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti.

(4) Ustanovení § 50 odst. 3 se na žáky učiliště vztahuje obdobně.

§ 51

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, ⁹) i když jí nenáleželo stipendium (§ 49).

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Studentce, které se poskytuje stipendium (§ 49) ještě po počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí bylo další poskytování stipendia zastaveno. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(3) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.

(4) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek, které získaly vysokoškolské vzdělání, 40 Kčs a u ostatních studentek 30 Kčs. U studentky, které je přiznáno stipendium (§ 49), se denní výše peněžité pomoci v mateřství stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 50 odst. 2), jestliže takto stanovená peněžitá pomoc v mateřství je za kalendářní den vyšší než peněžitá pomoc v mateřství, která by jí náležela podle předchozí věty.

(5) Studentce, která získala střední, úplné střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání a která nemohla nastoupit do sjednaného zaměstnání pro těhotenství nebo mateřství, se – pokud má nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto oddílu – stanoví na žádost peněžitá pomoc v mateřství ze započitatelného výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhla, kdyby nastoupila do sjednaného zaměstnání. Žádost se podává u okresní správy nemocenského pojištění příslušné podle místa bydliště studentky; tato správa peněžitou pomoc v mateřství také vyplácí. Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto odstavce nastupuje místo peněžité pomoci v mateřství, která by studentce náležela podle předchozích odstavců; poskytuje se nejdříve ode dne, kdy studentka měla nastoupit do sjednaného zaměstnání, avšak doba jejího poskytování se počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(6) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci studentu platí obdobně předchozí odstavce.

§ 51a

Peněžitá pomoc v mateřství žákyň středních nebo zvláštních odborných učilišť

(1) Ustanovení § 50a odst. 1 a 2, § 51 odst. 1, 2 a 5 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství žákyň učilišť.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se žákyni učiliště poskytuje za všechny pracovní dny včetně pracovních dnů připadajících na období školních prázdnin.

(3) Jestliže výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den stanovená z čisté denní mzdy (odměny) žákyně učiliště činí při pětidenním pracovním týdnu méně než 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu méně než 35 Kčs, poskytuje se žákyni učiliště peněžitá pomoc v mateřství při pětidenním pracovním týdnu v částce 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu v částce 35 Kčs za pracovní den.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci žáku učiliště platí obdobně předchozí odstavce.

§ 52

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.

§ 53

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je student pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 54

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty.

§ 55

Provádění nemocenského pojištění

(1) Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro studenty orgány, které je plní pro pracovníky školy, na které student studuje. Jde-li o žáky učiliště, plní tyto povinnosti organizace, která žáku učiliště poskytuje odměny podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení těchto žáků.¹)

(2) Pro studenty vyslané ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] plní povinnosti uvedené v odstavci 1 ministerstvo školství, popřípadě organizace jím pověřená.

§ 56

Ustanovení § 46 až 55 se nevztahují

1. a) na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách,
2. b) na studující formou studia při zaměstnání, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti,
3. c) na studující v kombinovaném studiu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti.

§ 57

Započitatelný výdělek

(1) Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta¹⁰) se považuje stipendium¹¹) včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy.

(2) Za započitatelný výdělek uměleckého aspiranta¹²) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu.¹³)

(3) Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta, který je vyslán ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, jež by mu náleželo v Československé socialistické republice.

§ 58

Nemocenské

(1) Při určení denního nemocenského interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta se postupuje obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb.; přitom čistá denní mzda se zjišťuje jednak z té části započitatelného výdělku, která podléhá dani ze mzdy, a jednak z té části, která je od daně ze mzdy osvobozena.

(2) Internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

(3) Ustanovení § 50 odst. 3 platí obdobně i pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty.

§ 59

Podpora při ošetřování člena rodiny

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Ustanovení § 58 platí obdobně pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Do doby, po kterou tyto dávky náležejí, se však vždy započítá doba, po kterou bylo internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu v témž případě ze stejného důvodu poskytováno stipendium.

(2) Ustanovení § 51 odst. 5 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.

§ 60

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je interní vědecký aspirant nebo umělecký aspirant pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 61

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který interní vědecký aspirant nebo umělecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle svého studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty.

§ 62

Provádění nemocenského pojištění

(1) Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty organizace, jež vyřizuje osobní věci interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta.

(2) Pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty vyslané ke stipendijnímu pobytu v zahraničí plní povinnosti uvedené v odstavci 1 organizace, která interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta ke stipendijnímu pobytu v zahraničí vyslala.

§ 63

Ustanovení § 57 až 62 se nevztahují

1. a) na účelové vědecké aspiranty;
2. b) na externí vědecké aspiranty;
3. c) na umělecké aspiranty – externisty;
4. d) na vědecké a umělecké aspiranty školené v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách.

§ 64

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou účastni poslanci národních výborů, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných poslanců.¹⁴)

§ 65

Započitatelný výdělek

Za započitatelný výdělek poslance národního výboru se považují odměny poskytované národním výborem za výkon funkce včetně těch částí, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy.

§ 66

Peněžité dávky nahrazující mzdu

(1) Při určení denního nemocenského poslance národního výboru se postupuje obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb.; přitom čistá denní mzda se zjišťuje jednak z té části započitatelného výdělku, která podléhá dani ze mzdy, a jednak z té části, která je od daně ze mzdy osvobozena.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro určení denní výše podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství.

§ 67

Provádění nemocenského pojištění

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro poslance národního výboru ten národní výbor, který vyřizuje osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde.

§ 68

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti¹⁵) (dále jen „pracovníci na dohodu“), jestliže

1. a) nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti – s výjimkou pojištění podle tohoto oddílu,
2. b) nepobírají starobní ani invalidní důchod a
3. c) dohoda o pracovní činnosti měla trvat nebo trvala déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ni měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 400 Kčs měsíčně.

§ 69

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pracovník na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pracovník na dohodu poprvé podle uzavřené dohody o pracovní činnosti začít vykonávat sjednané práce, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

(2) Pracovník na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 400 Kčs jen proto, že

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců,
3. c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), a
5. e) jde-li o pracovnici na dohodu, také proto, že byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené.

(3) Jestliže pracovník na dohodu utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud splňuje podmínky stanovené v § 68.

(4) Pojištění pracovníka na dohodu nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednané práce. Nebyl-li pracovník na dohodu v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění pracovníka na dohodu zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

§ 70

Týdenní pracovní doba pracovníků na dohodu se pro účely rozhodného období, stanovení, výpočtu a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu posuzuje, jako by byla rozvržena na takový počet pracovních dnů, který vyplývá z rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.

§ 71

Rozhodné období

(1) Pro účely rozhodného období podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se za odpracované dny považují všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.

(2) Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se však nezahrnují dny, po které u pracovníka na dohodu trvaly důvody uvedené v § 69 odst. 2, a dny, za které pracovníku na dohodu náležela náhrada mzdy.

§ 72

Výpočet nemocenského

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i odměna zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pracovník na dohodu nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které u pracovníka na dohodu trvaly důvody uvedené v § 69 odst. 2, a dny, za které pracovníku na dohodu náležela náhrada mzdy.

(2) Ustanovení § 6 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovníky na dohodu nevztahují.

(3) Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pracovník na dohodu zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

§ 73

Poskytování nemocenského

(1) Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti, a za svátky, které připadají na tyto dny, jestliže v době pracovní neschopnosti pracovníka na dohodu nekonala v jeho prospěch sjednané práce jiná osoba uvedená v dohodě o pracovní činnosti.¹⁶)

(2) Pracovníku na dohodu, který měl podle dohody o pracovní činnosti vykonávat práce po dobu nepřesahující 6 měsíců v kalendářním roce nebo který uzavřel dohodu o pracovní činnosti na dobu nepřesahující 6 měsíců v kalendářním roce, se poskytuje nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání anebo jestliže pracovník na dohodu byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti účasten nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nebo nemocenské péče v ozbrojených silách) aspoň 180 dnů.

(3) Pro pracovníka na dohodu, který vykonává podle dohody o pracovní činnosti sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 odst. 2 obdobně.

§ 74

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 73 odst. 2 a 3; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

(2) Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u pracovnice na dohodu považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období pracovnici na dohodu náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovnice na dohodu nevztahuje.

§ 75

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pracovníků na dohodu nenáležejí.

§ 76

Přídavky na děti

Pro splnění podmínky pracovního úvazku a podmínky odpracované doby pro nárok na přídavky na děti platí pro pracovníka na dohodu ustanovení § 23 zákona č. 88/1968 Sb.

§ 78

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na dohodu naposledy ještě trvalo.

§ 79

Provádění nemocenského pojištění

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro pracovníky na dohodu organizace, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.