Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím

(1) Jestliže se má zboží přepravovat v režimu T1, musí se podat celní prohlášení do režimu tranzitu podle pravidel této Úmluvy pomocí tranzitního celního prohlášení T1. Tranzitní celní prohlášení T1 je celním prohlášením o zboží na tiskopisu podle vzorů v příloze III.

(2) Tiskopis uvedený v odstavci 1 může být případně doplněný jedním nebo několika doplňkovými tiskopisy podle jednoho ze vzorů doplňkového tiskopisu v příloze III.

(3) Tiskopisy podle odstavců 1 a 2 se musí vytisknout a vyplnit v některé z úředních řečí smluvních stran, která je příslušnými úřady v zemi odeslání povolena. Pokud je to nutné, mohou příslušné úřady země, které se režim T1 týká, požadovat překlad do úřední řeči nebo do jedné z úředních řečí této země.

(4) Tranzitní celní prohlášení T1 musí podepsat hlavní povinný; místu odeslání se musí předložit nejméně ve třech výtiscích.

(5) Doplňkové doklady, které jsou k tranzitnímu celnímu prohlášení T1 přiložené, jsou součástí celního prohlášení.

(6) K tranzitnímu celnímu prohlášení T1 musí být přiložen přepravní doklad. Místo odeslání nemusí požadovat předložení tohoto dokladu při plnění celních formalit. Přepravní doklad se však musí na požádání předložit celnímu úřadu nebo každému jinému příslušnému úřadu kdykoliv během přepravy.

(7) Jestliže navazuje režim T1 v zemi odeslání na jiný celní režim, musí se v tranzitním celním prohlášení T1 na tento režim nebo na odpovídající celní doklady odkázat.

(1) Hlavní povinný musí

1. a) zboží a tranzitní doklad T1 dodat ve stanovené lhůtě a v nezměněném stavu na místo určení a musí přitom dbát na dodržení opatření, přijatých příslušnými úřady k zajišttění totožnosti zásilky.
2. b) dodržovat předpisy o společném tranzitním režimu,
3. c) zaplatit cla a ostatní dávky, které se stanou splatnými v případě protiprávního jednání nebo porušení předpisů během společného tranzitního režimu nebo v souvislosti s ním.

(2) Aniž by byly jakkoliv porušeny povinnosti hlavního povinného uvedené v odstavci 1, je dopravce nebo příjemce zboží, který zboží přejímá a ví, že toto zboží podléhá společnému tranzitnímu režimu, také povinen toto zboží dodat ve stanovené lhůtě a v nezměněném stavu na místo určení a musí přitom dbát na dodržení opatření, přijatých příslušnými úřady k zajištění totožnosti zásilky.

(1) K naložení zboží na několika místech odeslání a k jeho vyložení na několika místech určení se může použít tentýž dopravní prostředek.

(2) V jednom tranzitním celním prohlášení T1 smí být uvedeno pouze to zboží, které bylo naloženo nebo které má být naloženo na jediný dopravní prostředek a které je určeno k přepravě z jednoho místa odeslání do jednoho místa určení.

1. Ve smyslu odstavce 1 se považují za jediný dopravní prostředek následující dopravní prostředky, pokud se jimi přepravuje zboží, které má zůstat pohromadě:
   1. a) silniční vozidlo s jedním nebo několika přívěsy nebo návěsy
   2. b) několik železničních vagónů,
   3. c) lodě, které tvoří celek,
   4. d) kontejnery, které byly ve smyslu tohoto článku naloženy na jeden dopravní prostředek.

(1) Místo odeslání přijme tranzitní celní prohlášení T1 a zaeviduje je, stanoví lhůtu, během které se musí zboží dodat do místa určení a zajistí potřebným způsobem totožnost zásilky.

(2) Místo odeslání opatří tranzitní celní prohlášení T1 příslušnými údaji, ponechá si výtisk jemu určený a ostatní výtisky vydá hlavnímu povinnému nebo jeho zástupci.

(Tato příloha článek 14 neobsahuje)

(1) Výtisky tranzitního celního prohlášení T1, které místo odeslání vydá hlavnímu povinnému nebo jeho zástupci, musí zboží při jeho přepravě doprovázet.

(2) Každá země ESVO může na svém území z důvodu kontroly stanovit dopravní trasy.

Každá země předá Komisi Evropských společenství seznam služebních míst příslušných pro tranzitní režim T1, a jejich úřední hodiny. Komise oznámí tyto údaje ostatním zemím.

Příslušným úřadům se musí na požádání předložit výtisky tranzitního celního prohlášení T1.

(1) Zásilka se musí přihlásit každému tranzitnímu celnímu úřadu předložením výtisků tranzitního celního dokladu T1.

(2) Přepravce musí na každém tranzitním celním úřadu odevzdat potvrzení o přestupu hranice. Vzor potvrzení o přestupu hranice je stanoven v příloze II.

(3) Na tranzitním celním úřadě se zboží nekontroluje, ledaže by bylo podezření z protiprávního jednání, které by mohlo vést ke zneužití.

(4) Jestliže se přeprava uskuteční přes jiný tranzitní celní úřad nežli ten, který je uveden v tranzitním celním prohlášení T1, zašle tento celní úřad bez průtahů potvrzení o přestupu hranice tranzitnímu celnímu úřadu, který je uveden v tranzitním celním prohlášení T1.

Jestliže se při přepravě v rámci tranzitního režimu Společenství mezi dvěma zeměmi Společenství použije tranzitní celní úřad některého státu ESVO, pak tento celní úřad potvrzení o přestupu hranice uschová.

Jestliže se u příslušných úřadů, které jsou do přepravy zapojené jako mezistupně, přiloží k původní zásilce určité zboží nebo se ho část vyloží, musí se těmto úřadům předložit všechny výtisky tranzitního celního prohlášení T1, vydané jedním nebo více místy odeslání.

(1) Zboží uvedené na tranzitním celním prohlášení T1 se může pod dohledem příslušných úřadů země, na jejímž území se má překládka provést, přeložit na jiný dopravní prostředek bez předložení nového celního prohlášení. Příslušné úřady provedou v tomto případě do tranzitního celního prohlášení T1 odpovídající záznam.

(2) Příslušné úřady mohou povolit překládku bez dohledu za podmínek, které samy stanoví. Při takovéto překládce musí přepravce opatřit tranzitní celní prohlášení T1 odpovídajícím záznamem a musí o tom informovat příslušné úřady země, ve které se zboží překládalo, aby byla překládka úředně potvrzena.

(1) Jestliže se během přepravy poškodí závěra bez úmyslu dopravce, musí tento dopravce zajistit, aby v zemi, kde se dopravní prostředek nachází, příslušné úřady pokud možno co nejrychleji sepsaly o tom protokol. Pokud je to možné, opatří se zásilka novými závěrami.

(2) Pro nehody, které si vyžádají, aby bylo zboží přeloženo na jiný dopravní prostředek, platí článek 20.

(3) Jestliže bezprostředně hrozící nebezpečí vyžaduje okamžité, částečné nebo úplné vyložení zboží, může dopravce jednat na vlastní odpovědnost. Tuto okolnost musí zaznamenat v tranzitním dokladu T1. V odpovídajícím smyslu platí odstavec 1.

(4) Jestliže nemůže dopravce dodržet lhůtu podle článku 13 z důvodu nehody nebo jiné události během přepravy, musí o tom co nejrychleji uvědomit příslušný úřad uvedený v odstavci 1. Tento úřad zapíše do tranzitního celního prohlášení T1 odpovídající záznam.

(1) Místu určení musí být dodáno zboží a předloženo tranzitní celní prohlášení T1.

(2) Místo určení zapíše na výtiscích tranzitního celního prohlášení T1 výsledek své kontroly a jeden výtisk zašle obratem zpět místu odeslání; další výtisk zůstane místu určení.

(3) Režim T1 může být ukončen na jiném místě, nežli na tom, které je uvedeno v tranzitním celním prohlášení T1. Toto místo se tím stává místem určení.

(4) Jestliže se zboží předloží místu určení k celní kontrole teprve po uplynutí lhůty stanovené místem odeslání, považuje se tato lhůta za dodrženou, pokud se místu určení hodnověrně prokáže, že nedodržení lhůty nezavinily okolnosti, za které by odpovídal dopravce nebo hlavní povinný.

(5) Jestliže při změně místa určení podle odstavce 3 nové místo určení patří jiné smluvní straně, nežli je uvedeno v tranzitním celním prohlášení T1, potom nové místo určení zapíše do pole “kontrola celním úřadem určení“ na zadní straně tranzitního dokladu T1 k obvyklým záznamům místa určení jeden z dále uvedených zápisů:

(6) Jestliže tranzitní doklad T1 obsahuje za situace předpokládané v odst.5 jeden z následujících záznamů, zůstává zboží pod kontrolou nového místa určení a nemůže se bez výslovného povolení místa odeslání dovézt jinam, kromě přepravy do smluvní strany, ke které místo odeslání patří.

(7) Místo odeslání vyřídí tranzitní doklad T1 teprve tehdy, když byly splněny všechny povinnosti a závazky, vyplývající ze změny místa určení. Ručitele o případném nevyřízení informuje.

Společný tranzitní režim končí v okamžiku, kdy jsou zboží a tranzitní celní prohlášení T1 dodány místu určení.

(1) S výhradou článku 33 musí hlavní povinný poskytnout záruku, aby bylo zajištěno vybírání cel, daní a jiných poplatků, které by mohla za zboží požadovat země, jejíž území je při tranzitním režimu T1 dotčeno.

Záruka uvedená v odstavci 1 musí platit na území všech smluvních stran, které jsou příslušným režimem T1 dotčeny.

(2) Záruka může být poskytnuta za více režimů T1 najednou jako globální záruka, nebo za každý režim T1 jednotlivě.

(3) S výhradou článku 29 odstavec 2 spočívá poskytování záruky v ručení fyzické nebo právnické třetí osoby, jako jediného dlužníka, která

1. - má své bydliště nebo sídlo na území smluvní strany, kde se záruka poskytuje a
2. - je příslušnými úřady této smluvní strany schválena jako daňový ručitel s výhradou předpisů, které platí na jejím území a případně s výhradou předpokladů, které tyto úřady stanovily.

(1) Záruka uvedená v článku 24 odstavec 3 se poskytuje formou listiny, která odpovídá vzorům stanoveným v příloze II.

(2) Jestliže to právní a správní předpisy nebo obchodní zvyklosti jednotlivých států vyžadují, může každá země povolit, aby se záruka poskytovala jinou formou dokladu, pokud se tím dosáhne stejného právního účinku, jako prostřednictvím záruky podle uvedeného vzoru.

(1) Globální záruka se poskytuje v místě poskytování záruky.

(2) Místo poskytování záruky určí výši záruky, přijme prohlášení o záruce a povolí hlavnímu povinnému, aby v rámci záruky prováděl režim T1 z každého libovolného místa odeslání.

(3) Každá osoba, které bylo uděleno povolení, obdrží o tom v jednom nebo několika výtiscích osvědčení o záruce za podmínek, které stanoví příslušné úřady dotyčných zemí. Vzor osvědčení o záruce je stanoven v příloze II.

(4) V každém tranzitním celním prohlášení T1 je třeba na toto osvědčení odkázat.

Místo poskytování záruky může povolení zrušit, jestliže již neexistují předpoklady, za kterých bylo povolení uděleno.

(1) Každá země může povolit, aby se záruka uvedená v článku 24 - nezávisle na tom, kdo je hlavním povinným - poskytovala formou jedné jediné listiny, která je stanovena v příloze II, ve výši paušální částky za každé celní prohlášení, aby se zabezpečilo placení cel, daní a jiných poplatků, které by případně mohly být požadované v souvislosti s prováděním režimů T1.

Paušální částku stanoví místo odeslání vyšší tehdy, je-li přeprava zboží spojena se zvýšeným rizikem; při tomto je třeba zvlášť přihlížet ke clu, daním a jiným poplatkům, jimž zboží v jedné nebo několika zemích podléhá.

Záruka uvedená v odstavci 1 se poskytuje formou listiny, která odpovídá vzoru stanovenému v příloze II

(2) Paušální záruka se poskytuje v místě poskytování záruky.

(1) Záruka za jeden režim T1 se musí poskytnout v místě odeslání. Místo odeslání stanoví výši záruky.

(2) Záruka podle odstavce 1 může být složená jako jistota v hotovosti v místě odeslání. V tomto případě se uvolní, jakmile se v místě odeslání vyřídí tranzitní celní prohlášení T1.

(3) Na návrh příslušného úřadu země, která požaduje podle článku 34 vybrání cel, daní a jiných poplatků, poukáže ihned příslušný úřad země, ve které se nachází místo odeslání, na základě předložení exekučního výměru dožadujícímu úřadu částky složené podle odstavce 2. Poukázání částek se neuskuteční tehdy, jestliže požadavek a /nebo/ exekuční výměr jsou napadeny.

Aniž by byly jakkoliv dotčeny předpisy, které pro další případy předpokládají osvobození, osvobozují příslušné úřady dotyčných zemí hlavního povinného od placení cel, daní a jiných poplatků

1. a) za zboží, které bylo průkazně zničeno zásahem vyšší moci nebo náhodnou událostí,
2. b) za úředně uznané chybějící množství zboží, ke kterému došlo na základě zvláštnosti zboží.

(1) Ručitel je osvobozený od svých závazků, jestliže byl tranzitní doklad T1 vyřízen v místě odeslání.

(2) Ručitel je od svých závazků osvobozený také po uplynutí dvanáctiměsíční lhůty od okamžiku registrace tranzitního celního prohlášení T1, jestliže ho příslušné úřady země odeslání neinformovaly o tom, že tranzitní doklad T1 nebyl vyřízen.

(3) Jestliže příslušné úřady informovaly ručitele o nevyřízení tranzitního dokladu T1 během lhůty označené v odstavci 2, je nutno mu dále sdělit, že částky, za které vzhledem k dotyčnému režimu T1 ručí, musí nebo případně bude muset zaplatit. Toto sdělení je nutno ručiteli doručit nejpozději do tří let po registraci tranzitního celního prohlášení T1. V případě, že mu toto sdělení nebylo během výše uvedené lhůty doručeno, je ručitel od svých závazků rovněž osvobozen.

(Tato příloha článek 32 neobsahuje)

(1) Kromě případů, které se v případě potřeby stanoví v příloze II, se nemusí poskytovat záruka pro

1. a) přepravu po moři nebo letecky,
2. b) přepravu zboží po Rýně a rýnských vodních cestách.
3. c) přepravu potrubím,
4. d) přepravu, kterou provádějí železniční společnosti zemí.

(2) Každá země může upustit od povinnosti poskytování záruky při přepravě zboží po jiných vodních cestách, které leží na jejím území, nežli jsou ty, které jsou uvedené v odstavci 1 písmeno b). Země oznámí Komisi Evropských společenství opatření, která v této souvislosti učinily; ta informuje ostatní země.

(1) Jestliže se zjistí, že v průběhu režimu T1 došlo v některé konkrétní zemi k porušení předpisů, budou touto zemí - aniž by bylo jakkoliv dotčeno trestní stíhání - podle jejích právních a správních předpisů vybrána cla, daně a jiné poplatky, které se takto staly splatné.

(2) Není-li zjištěno místo porušení předpisů, platí toto porušení předpisů za spáchané,

1. a) když bylo zjištěno v průběhu režimu T1 na tranzitním celním úřadě na vnitřní hranici: na území smluvní strany, kterou dopravní prostředek nebo zboží opustily naposledy,
2. b) když bylo zjištěno během režimu T1 na tranzitním celním úřadě ve smyslu článku 2 písmeno g) druhá pomlčka: na území té smluvní strany, ke které tento tranzitní celní úřad patří,
3. c) když bylo zjištěno během režimu T1 na území určité země, ne však na tranzitním celním úřadě, ale na jiném místě: v té zemi, ve které k tomuto zjištění došlo,
4. d) jestliže zásilka nebyla dodaná místu určení: v poslední smluvní straně, na jejíž celní území na základě potvrzení o přestupu hranic průkazně dopravní prostředek nebo zboží naposledy vstoupily,
5. e) když se porušení předpisů zjistí po uskutečnění režimu T1: v té zemi, ve které k tomuto zjištění došlo.

(3) (Tento článek neobsahuje odstavec 3).

(1) Tranzitní doklady T1, řádně vystavené příslušnými úřady jedné země, a opatření, která tyto úřady přijaly nebo akceptovaly pro zajištění totožnosti zásilky, mají v ostatních zemích stejné právní účinky jako tranzitní doklady T1, které řádně vystavily příslušné úřady těchto zemí a opatření, která tyto úřady pro zajištění totožnosti zásilky přijaly nebo akceptovaly.

(2) Zjištění příslušných úřadů jedné země při prověřování v rámci režimu T1 mají v ostatních zemích stejnou průkaznost jako zjištění příslušných úřadů těchto zemí.

(Tato příloha neobsahuje článek 36).

(1) Jestliže se má zboží přepravovat v režimu T2, musí se podle pravidel této Úmluvy navrhnout do režimu tranzitu tranzitním celním prohlášením T2. Tranzitní celní prohlášení T2 je celní prohlášení na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze III.

(2) Tiskopis uvedený v odstavci 1 může být případně doplněný jedním nebo několika doplňkovými tiskopisy podle vzoru doplňkového tiskopisu v příloze III.

(3) Pro režim T2 platí hlava V obdobně.

(1) Článek 18 neplatí pro přepravu zboží po železnici.

(2) Musí-li se podle článku 18 odstavec 2 odevzdávat potvrzení o přestupu hranic, platí zápisy železničních společností jako potvrzení o přestupu hranic.

(1) Režim T1 nebo T2 není povinně předepsaný pro přepravu zboží vzdušnou cestou, jestliže zboží nepodléhá žádným opatřením ke kontrole jeho použití nebo určení.

(2) Režim T1 nebo T2 není povinně předepsaný pro přepravu zboží potrubím.

(1) Režim T1 nebo T2 se nemusí uplatňovat na zboží, které při přepravě překračuje vnitřní hranici ve smyslu článku 2 písmeno j) pododstavec 2, dokud uvedenou hranici nepřekročí.

(2) Odstavec 1 neplatí, jestliže na přepravu zboží po moři v rámci jedné jediné přepravní smlouvy navazuje po vylodění v přístavu vykládky přeprava po souši nebo po vnitrozemských vodních cestách v režimu tranzitu, pokud se nemá dále z tohoto přístavu přepravovat na základě Rýnského manifestu.

(3) U zboží, které bylo před překročením vnitřní hranice propuštěno do režimu T1 nebo T2, nebude tento režim během přepravy po moři platit.

(1) Odchylně od článku l neplatí režim T1 nebo T2 pro poštovní zásilky (včetně poštovních balíků).

(2) (Tento článek neobsahuje odstavec 2).

1. (Tato příloha neobsahuje články 42 až 44)

1. (Tato příloha neobsahuje články 45 a 46).

1. (Tato příloha neobsahuje článek 47)