Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

Zapisuje se převažující způsob využití budovy.

1. a) lokalizační údaje o územní jednotce (okres,obec) a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené, označení triangulačního listu, číslo parcely,na níž je bod umístěn,
2. b) číslo a název bodu, souřadnice bodu v S-JTSK, výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání s uvedením vztažného místa, údaje o orientacích,
3. c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
4. d) údaje o stabilizaci a signalizaci bodu,
5. e) údaje o zřízení bodu (zřizovatel, datum apod.).

1. a) lokalizační údaje o obci a katastrálním území a označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené,
2. b) číslo bodu, souřadnice v S-JTSK, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před účinností této vyhlášky) a výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání (pokud byla určena),
3. c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,
4. d) údaje o zřízení bodu, jeho popis, způsob stabilizace a určení.

1. a) 1:5000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),
2. b) 1:2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X,Y) podle obr. 2,
3. c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) podle obr. 2.

1. a) 1:5000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího města zobrazeného na tomto listu), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 8.2); čísla se oddělí pomlčkou (např. OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,
2. b) 1:2000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (např. OLOMOUC 6-5/1, obr. 2),
3. c) 1:1000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (např. OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).

1. a) název sousedního státu, územní správní jednotky, části obce a veřejného prostranství,
2. b) název katastrálního území, pomístní názvy a parcelní čísla, s rozlišením místních a pomístních názvů velikostí písma; parcelní číslo má velikost 1,5 mm.

1. a) označení kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem vpravo), orientační číslo mapového listu v kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem uprostřed a ve všech rozích okraje mapy) a orientační číslo sousedního mapového listu (vně stran rámu uprostřed),
2. b) v okrajovém náčrtku číslo mapy bývalého pozemkového katastru se jménem příslušného katastrálního území a srážkou papíru jednotlivých mapových listů (na vnějších stranách okrajového náčrtku),
3. c) měřítko mapy a další tirážní údaje (pod mapovým rámem).

Poř. čís.	Předmět	Mapová značka	Poř. čís.	Předmět	Mapová značka
1	Hranice státní		14	Vodní tok otevření přikrytý
2	Hranice krajská
			15	Ostatní plochy
3	Hranice okresní		16	Zamokřená půda bez rákosí s rákosím
4	Hranice obecní
5	Hranice katastrálního území		17	Hřbitov
6	Hranice neznatelní
			18	Zřícenina
7	Hranice chráněného území
			19	Most kamenný, betonový železný dřevěný
8	Chmelnice
9	Vinice
10	Zahrada
11	Trvalý travní porost		20	Lávka užší než 2 m širší než 2 m
13	Lesní pozemek

Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

1. a) na objektech se stabilizační značkou, např. na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, hraničních kamenech na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou,
2. b) na vstupních a jiných šachtách podzemních vedení mimo zastavěné části obcí, pokud na nich lze jednoznačně vyznačit polohu bodu,
3. c) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov.

1. a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,
2. b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod. na budovách,
3. c) ocelovými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,
4. d) ocelovými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena zařízením proti vytažení znaku) s hlavou z plastu velikosti nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,
5. e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně
   1. 1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,
   2. 2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

   takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu.

1. a) u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby, určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní odchylky,
2. b) u souboru bodů testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby souboru k základní střední souřadnicové chybě,
3. c) u bodů, jejichž souřadnice se počítají přibližným vyrovnáním, podle odchylek uzávěrů určovacích obrazců nebo rozptylu hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků.

Pro tento účel se rozumí skutečnou odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti a hodnotou, jejíž přesnost se posuzuje, a rozptylem hodnot souřadnic největší rozdíl souřadnic bodu vypočtených z kombinací určovacích prvků.

1. a) zaměřované podrobné body změny musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů a o průměru o 1/2 větším, než je délka takové spojnice,
2. b) územní rozsah podrobného měření změny může být v zastavěném území nejvýše 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m,
3. c) v území s digitální mapou a grafickou mapou podle § 13 odst. 8 musí identický bod vyhovět kódu charakteristiky kvality 3, popř. 4 nebo 6,
4. d) pokud nelze některé z podmínek podle písmen a) až c) vyhovět, připojí se podrobné měření vždy na body polohového bodového pole [§ 66 odst. 2 písm. a)].

1. a) charakteristika m_xy nepřesáhla kritérium u_xy = 0,14 m,
2. b) charakteristika m_d nepřesáhla kritérium u_d vypočtené pro každou délku ze vztahu u_d = 0,21 [(d+12):(d+20)] v metrech.

1. a) oměrných měr nebo kontrolním měřením délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnáním s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo
2. b) nezávislého kontrolního měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnání s určenými souřadnicemi.

1. a) délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic [bod 12.8 písm. a)] nebo
2. b) určená z hodnot odměřených na katastrální mapě s přihlédnutím ke srážce katastrální mapy (bod 12.9), a d_k je délka spojnice určená z přímého měření.

1. a) absolutní hodnoty všech rozdílů délek, vypočtených podle bodu 12.10 vyhovují kritériu ,
2. b) kritérium je splněno pro 60% testovaných délek d, přičemž ud se vypočte podle bodu 12.6 a koeficient k má hodnotu pro případ podle bodu 12.10 písm. a) k = 1,0 a pro případ podle bodu 12.10 písm. b) k = 1,5 u měřítka katastrální mapy 1:1000, k = 1,6 u měřítka 1:2000 a k = 1,9 u měřítka 1:5000.

V případě, že některé rozdíly délek Δd nevyhovují kritériu podle písmena a), prověří se správnost určení příslušných dvojic podrobných bodů a zjištěné nesprávnosti se opraví.

Pro katastrální mapu, která vznikla v jiném systému a později byla převedena do S-JTSK, se použije mezní odchylka podle původního měřítka mapy.