Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO)

Národní režim v oboru vnitřních daní a předpisů

1. 1. Smluvní strany uznávají, že vnitřní daně a ostatní vnitřní dávky, jakož i zákony a jiné předpisy, ovlivňující prodej, nabízení na prodej, nákup, dopravu, distribuci nebo používání výrobků a vnitřní množstevní úpravy, předpisující míchání, zpracování nebo používání výrobků v určitých množstvích nebo v určitých poměrech, nemají být uplatňovány na dovážené či domácí výrobky způsobem, jímž by se poskytovala ochrana domácí výrobě*).
2. 2. Výrobky území kterékoli smluvní strany, dovážené na území kterékoli jiné smluvní strany, nebudou podrobeny, ať přímo či nepřímo, vnitřním daním ani jiným vnitřním dávkám jakéhokoli druhu vyšším než ony, jimž podléhají přímo nebo nepřímo obdobné výrobky domácí. Kromě toho neuloží žádná smluvní strana žádným jiným způsobem vnitřní daně nebo jiné vnitřní dávky na dovážené nebo domácí výrobky způsobem odporujícím zásadám stanoveným v odstavci 1*).
3. 3. Pokud se týče kterékoli existující vnitřní daně, která je v rozporu s ustanoveními odstavce 2, která však je výslovně povolena v obchodní dohodě, platné dne 10. dubna 1947, v níž dovozní clo na zdaněný výrobek je vázáno proti zvýšení, smluvní strana, jež daň ukládá, nemusí na tuto daň použít ustanovení odstavce 2 do té doby, dokud nebude vyvázána ze závazků plynoucích z takové dohody tak, aby jí bylo umožněno zvýšit dovozní clo v rozsahu potřebném k vyrovnání odstraněné ochranné části této daně.
4. 4. Výrobkům území kterékoli smluvní strany, dovezeným na území kterékoli jiné smluvní strany, bude se poskytovat zacházení ne méně výhodné než poskytované obdobným výrobkům domácího původu, a to pokud jde o všechny zákony a jiné předpisy, ovlivňující jejich prodej, nabízení na prodej, nákup, dopravu, distribuci nebo používání na vnitřním trhu. Ustanovení tohoto odstavce nebudou bránit používání vnitřních diferenčních dopravních sazeb, založených výlučně na hospodářském využívání dopravních prostředků a nikoli na původu výrobků.
5. 5. Žádná smluvní strana nezavede ani nebude udržovat žádný vnitřní množstevní předpis, vztahující se na míchání, zpracování nebo používání výrobků v určitých množstvích nebo v určitých poměrech, který by vyžadoval ať přímo či nepřímo, aby jakékoli určité množství nebo poměr kteréhokoli výrobku, podléhajícího tomuto předpisu, bylo dodáváno z domácích zdrojů. Kromě toho žádná smluvní strana nebude ani jinak uplatňovat vnitřní množstevní předpisy způsobem odporujícím zásadám stanoveným v odstavci 1*).
6. 6. Ustanovení odstavce 5 se nebudou vztahovat na žádný vnitřní množstevní předpis, platný na území kterékoli smluvní strany dne 1. července 1939, 10. dubna 1947 nebo 24. března 1948 podle volby dotyčné smluvní strany, a to za předpokladu, že jakýkoli takový předpis, který odporuje ustanovením odstavce 5, nebude pozměněn na úkor dovozu a bude pokládán za clo pro účely jednání.
7. 7. Žádný vnitřní množstevní předpis, vztahující se na míchání, zpracování nebo používání výrobků v určitých množstvích nebo v určitých poměrech, nebude uplatňován způsobem, jímž by se takové množství nebo poměr přidělovaly mezi zdroje zahraničních dodávek.
8. 8. a) Ustanovení tohoto článku se nebudou vztahovat na zákony a jiné předpisy, upravující opatřování těch výrobků veřejnoprávními subjekty, jež jsou nakupovány pro vládní účely a nikoli k dalšímu obchodnímu prodeji ani k použití na výrobu zboží k obchodnímu prodeji.
   1. b) Ustanovení tohoto článku nezabraňuje, aby byly vypláceny subvence výhradně domácím výrobcům, počítajíc v to subvence domácím výrobcům z výnosu vnitřních daní a dávek, jež jsou předpisovány v souladu s ustanoveními tohoto článku, a subvence poskytované ve formě vládních nákupů domácích výrobků.

1. 9. Smluvní strany uznávají, že kontrola vnitřních maximálních cen, i když je v souladu s ostatními ustanoveními tohoto článku, může poškodit zájmy smluvních stran, které dodávají dovážené výrobky. Z toho důvodu smluvní strany, uplatňující taková opatření, vezmou v úvahu zájmy vyvážejících smluvních stran, aby v nejvyšší možné míře vyloučily tyto škodlivé vlivy.
2. 10. Ustanovení tohoto článku nezabraňují žádné smluvní straně, aby zavedla nebo udržovala vnitřní množstevní předpisy, týkající se osvětlených kinematografických filmů, pokud tyto předpisy vyhovují požadavkům článku IV.

Zvláštní ustanovení o kinematografických filmech

Jestliže některá smluvní strana zavede nebo udržuje vnitřní množstevní předpisy, týkající se osvětlených kinematografických filmů, budou mít tyto předpisy formu promítacích kontingentů odpovídajících těmto požadavkům:

1. a) Promítací kontingenty mohou vyžadovat promítání kinematografických filmů domácího původu během určité minimální části celkové promítací doby skutečně použité v určitém období ne kratším než jeden rok při obchodním předvádění všech filmů jakéhokoliv původu. Tyto kontingenty budou stanoveny na základě promítací doby v každém promítacím sále ročně nebo na základě jejího ekvivalentu.
2. b) S výjimkou promítací doby, vyhrazené v promítacím kontingentu filmům domácího původu, nebude žádná promítací doba, ani taková, která by byla administrativním opatřením uvolněna z promítací doby vyhrazené filmům domácího původu, právně ani fakticky přidělována žádným zdrojům dodávek.
3. c) Bez ohledu na ustanovení pododstavce b) tohoto článku může kterákoli smluvní strana udržovat promítací kontingenty odpovídající požadavkům pododstavce a) tohoto článku, které vyhrazují minimální část promítací doby filmům určitého původu, jiného než domácího za předpokladu, že taková minimální doba promítací doby nebude zvýšena nad úroveň ke dni 10. dubna 1947.
4. d) Promítací kontingenty budou předmětem jednání o jejich omezení uvolnění nebo odstranění.

Svoboda průvozu

1. 1. Zboží (včetně zavazadel) jakož i plavidla a jiné dopravní prostředky se považují za provážené územím smluvní strany, když jejich doprava tímto územím, ať s překládáním či bez něho, ať s uskladněním nebo vyložením a znovuzaložením či bez nich, nebo ať byl změněn způsob dopravy či nikoli, je jen úsekem celé cesty, začínající a končící vně hranic smluvní strany, jejímž územím je tato doprava uskutečňována. Doprava tohoto druhu nazývá se v tomto článku “průvozní doprava“.
2. 2. Zajišťuje se svoboda průvozu pro průvozní dopravu na území jiné smluvní strany nebo z něho územím každé smluvní strany po cestách nejvýhodnějších pro mezinárodní průvoz. Nebude se činit rozdíl podle vlajky plavidel, místa původu, odeslání, vstupu, výstupu nebo určení zboží ani podle jiných okolností, týkajících se vlastnictví zboží, plavidel nebo jiných dopravních prostředků.
3. 3. Každá smluvní strana může požadovat, aby průvozní doprava přes její území byla deklarována příslušnému celnímu úřadu, avšak, s výjimkou případu, že by nebyly dodrženy platné celní zákony a předpisy, nebude taková doprava, přicházející z území jiných smluvních stran nebo do něho směřující, podrobena zbytečným zdržováním nebo omezením a bude osvobozena od cel i všech průvozních daní nebo jiných dávek ukládaných v souvislosti s průvozem, s výjimkou dopravních poplatků nebo jiných poplatků úměrných administrativním nákladům způsobeným průvozem nebo nákladům na poskytnuté služby.
4. 4. Všechny dávky a nařízení smluvních stran, vztahující se na průvozní dopravu do území ostatních smluvních stran nebo z něho, budou přiměřené se zřetelem k dopravním podmínkám.
5. 5. Každá smluvní strana poskytne průvozní dopravě do území kterékoli jiné smluvní strany nebo z něho v oboru všech dávek, nařízení a formalit spojených s průvozem zacházení ne méně příznivé než zacházení poskytované průvozní dopravě do kterékoli třetí země nebo z ní*).
6. 6. Každá smluvní strana poskytne výrobkům, které byly provezeny územím jiné smluvní strany, zacházení ne méně příznivé, než které by bylo takovým výrobkům poskytnuto, kdyby byly dopraveny z místa původu na místo určení, aniž by prošly územím této jiné smluvní strany. Každá smluvní strana může však setrvat na svých požadavcích přímé dopravy, platných k datu této Dohody, pokud jde o jakékoli zboží, u něhož je přímá doprava podmínkou pro projednání podle preferenčních celních sazeb nebo má vliv na způsob zajišťování hodnoty, předepsaný touto smluvní stranou k účelům vyměření cla.
7. 7. Ustanovení tohoto článku se nevztahuje na letadla v průvozní dopravě, ale vztahují se na letecký průvoz zboží (včetně zavazadel).

Antidumpingová a vyrovnávací cla

1. 1. Smluvní strany uznávají, že dumping, jímž se zboží jedné země uvádí na trh druhé země za cenu nižší, než je jeho normální hodnota, je zavrženíhodný, působí-li, nebo hrozí-li způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví existujícímu na území smluvní strany, nebo zdržuje-li citelně vybudování domácího výrobního odvětví. Pro účely tohoto článku bude výrobek považován za uváděný na trh dovozní země za cenu nižší, než je jeho normální hodnota, jestliže cena výrobku vyváženého z jedné země do druhé
   1. a) je nižší než při běžném obchodu srovnatelná cena obdobného výrobku, určeného pro spotřebu ve vývozní zemi, nebo
   2. b) jestliže není takové domácí ceny, je nižší než buď
      1. i) nejvyšší srovnatelná cena obdobného výrobku při jeho vývozu do některé třetí země při běžném obchodu, nebo
      2. ii) výrobní náklady tohoto výrobku v zemi původu, zvýšené o přiměřenou přirážku za prodejní výlohy a zisk.

   V jednotlivých případech je třeba patřičně přihlédnout k rozdílům v podmínkách a způsobu prodeje, k rozdílům ve zdanění a k jiným rozdílům ovlivňujícím porovnatelnost cen*).

1. 2. Za účelem vyrovnání nebo zabránění dumpingu může smluvní strana uvalit na kterýkoli dumpingový výrobek antidumpingové clo nepřevyšující dumpingové rozpětí u tohoto výrobku. Pro účely tohoto článku se za dumpingové rozpětí považuje cenový rozdíl stanovený podle ustanovení odstavce 1*).
2. 3. Žádné vyrovnávací clo z jakéhokoli výrobku území kterékoli smluvní strany, dováženého na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude vybíráno vyšší částkou, než je odhadnutá prémie nebo subvence, o níž bylo zjištěno, že byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz takového výrobku v zemi původu nebo vývozu včetně jakékoli zvláštní subvence poskytnuté na dopravu tohoto zboží. Výrazem “vyrovnávací clo“ se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání jakékoliv prémie nebo subvence, jež byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz jakéhokoli zboží*).
3. 4. Žádný výrobek území kterékoli smluvní strany, dovážený na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude podroben antidumpingovému nebo vyrovnávacímu clu proto, že byl osvobozen od cel nebo daní, ukládaných na obdobný výrobek určený k spotřebě v zemi původu nebo vývozu, nebo proto, že taková cla nebo daně byly vráceny.
4. 5. Žádný výrobek území kterékoli smluvní strany, dovážený na území kterékoli jiné smluvní strany, nebude podroben současně antidumpingovému i vyrovnávacímu clu, aby bylo čeleno stejnému případu dumpingu nebo vývozního subvencování.
5. 6. a) Žádná smluvní strana neuloží antidumpingové nebo vyrovnávací clo na dovoz jakéhokoli výrobku z území jiné smluvní strany, ledaže by zjistila, že účinek dumpingu nebo subvencování je v daném případě takový, že působí nebo hrozí způsobit podstatnou újmu existujícímu domácímu výrobnímu odvětví, nebo že podstatně zdržuje vybudování domácího výrobního odvětví.
   1. b) SMLUVNÍ STRANY mohou upustit od podmínek stanovených v pododstavci a) tohoto odstavce a povolit některé smluvní straně, aby ukládala antidumpingové nebo vyrovnávací clo na dovoz jakéhokoli výrobku k vyrovnání dumpingu nebo subvencování, které působí nebo hrozí způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví na území jiné smluvní strany, vyvážející dotyčný výrobek na území dovážející smluvní strany. SMLUVNÍ STRANY upustí od podmínek stanovených v pododstavci a) tohoto odstavce a povolí uložení vyrovnávacího cla v případech, kdy zjistí, že subvence způsobuje nebo hrozí způsobit podstatnou újmu výrobnímu odvětví na území jiné smluvní strany, která vyváží dotyčný výrobek na území dovážející smluvní strany*).
   2. c) Za výjimečných okolností, kdy odklad by mohl působit škodu, kterou by bylo obtížné napravit, může však smluvní strana uložit vyrovnávací clo k účelu zmíněnému v pododstavci b) tohoto odstavce bez předchozího souhlasu SMLUVNÍCH STRAN s výhradou, že takové opatření bude ihned oznámeno SMLUVNÍM STRANÁM a že vyrovnávací clo bude neprodleně odvoláno, jestliže SMLUVNÍ STRANY je neschválí.

1. 7. Systém, který má stabilizovat domácí ceny některého základního výrobku nebo zajistit výnos plynoucí domácím výrobcům z takového zboží nezávisle na pohybu vývozních cen a který občas umožňuje prodej takového zboží na vývoz za cenu nižší, než je srovnatelná cena požadovaná za obdobné zboží od kupujících na domácím trhu, nebude považován za systém, který by působil podstatnou újmu ve smyslu odstavce 6, jestliže se zjistí konzultací mezi smluvními stranami, majícími podstatný zájem na dotyčném zboží, že
   1. a) v důsledku tohoto systému bylo toto zboží prodáváno pro vývoz též za cenu vyšší, než je srovnatelná cena požadovaná za obdobné zboží od kupujících na domácím trhu, a
   2. b) v důsledku účinné úpravy výroby nebo z jiného důvodu funguje tento systém tak, že nepodněcuje vývoz nenáležitým způsobem, nebo že jinak vážně neškodí zájmům ostatních smluvních stran.

Zjišťování hodnoty k celním účelům

1. 1. Smluvní strany uznávají platnost všeobecných zásad pro zjišťování hodnoty, uvedených v následujících odstavcích tohoto článku, a zavazují se, že je uvedou v účinnost u všech výrobků podléhajících clu nebo jiným dávkám*) nebo omezením dovozu a vývozu, založeným na hodnotě nebo podle ní jakkoli upraveným. Kromě toho na žádost jiné smluvní strany přezkoumají ve smyslu těchto zásad provádění kteréhokoli svého zákona nebo jiného právního předpisu, týkajícího se zjišťování hodnoty k celním účelům. SMLUVNÍ STRANY mohou žádat od smluvních stran zprávy o tom, jaká opatření učinily podle ustanovení tohoto článku.
2. 2. a) Celní hodnota dovezeného zboží má být založena na skutečné hodnotě dovezeného zboží, z něhož se clo vyměřuje, nebo na skutečné hodnotě obdobného zboží a nemá být založena na hodnotě zboží domácího původu nebo na libovolných či fiktivních hodnotách*).
   1. b) “Skutečnou hodnotou“ má být cena, za kterou se v době a na místě určeném předpisy dovážející země takové nebo obdobné zboží prodává nebo nabízí k prodeji při běžném obchodu za podmínek neomezené soutěže. Pokud se v konkrétním případě cena takového nebo obdobného zboží řídí jeho množstvím, má se cena v úvahu přicházející týkat, podle volby dovozní země učiněné jednou pro vždy, buď i) porovnatelných množství, nebo ii) množství, jež nejsou nepříznivější pro dovozce, než kdyby se vzalo za základ největší množství tohoto zboží, jaké bylo vskutku prodáno v obchodě mezi vývozní a dovozní zemí.
   2. c) Nedá-li se skutečná hodnota zjistit podle pododstavce b) tohoto odstavce, má být celní hodnota založena na nejbližším zjistitelném ekvivalentu takové hodnoty.

1. 3. Celní hodnota jakéhokoli dováženého výrobku nemá zahrnovat částku jakékoli vnitřní daně, platné v zemi původu nebo vývozu, od níž byl dovezený výrobek osvobozen nebo která byla nebo bude vrácena.
2. 4. a) Musí-li některá smluvní strana k účelům odstavce 2 tohoto článku převést cenu vyjádřenou v měně jiné země na měnu vlastní, bude přepočítací kurs, jehož bude použito, založen pro každou dotčenou měnu na paritě, jak byla stanovena podle Článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu nebo na přepočítacím kursu uznaném Fondem, nebo na paritě stanovené v souladu se zvláštní devizovou dohodou uzavřenou podle článku XV této Dohody, pokud tento odstavec nestanoví jinak.
   1. b) Nebyla-li taková parita stanovena a žádný takový přepočítací kurs uznán, bude přepočítací kurs odpovídat skutečné běžné hodnotě takové měny v obchodních stycích.
   2. c) SMLUVNÍ STRANY určí v dohodě s Mezinárodním měnovým fondem pravidla, podle kterých mají smluvní strany přepočítávat kteroukoli cizí měnu, pro kterou se v souladu s Články Dohody o Mezinárodním měnovém fondu udržuje několikerý přepočítávací kurs. Takových pravidel může použít kterákoli smluvní strana na takovéto cizí měny k účelům odstavce 2 tohoto článku jako alternativy na místě použití paritních hodnot. Dokud SMLUVNÍ STRANY neurčí taková pravidla, může každá smluvní strana použít na kteroukoli takovouto cizí měnu k účelům odstavce 2 tohoto článku přepočítacích pravidel, která mají skutečně vyjádřit hodnotu této cizí měny v obchodních stycích.
   3. d) Žádné ustanovení tohoto odstavce nesmí být vykládáno tak, aby vyžadovalo, aby kterákoli smluvní strana změnila způsob přepočítávání měn k celním účelům, jehož používá na svém území k datu této Dohody, jestliže by taková změna způsobila všeobecně zvýšení částek, které mají být na cle placeny.

1. 5. Základy a způsoby určování hodnoty výrobků podrobených clu nebo jiným dávkám nebo omezením, založeným na hodnotě nebo podle ní jakkoli upraveným, mají být stálé a mají být uveřejněny tak, aby obchodníci mohli odhadnout celní hodnotu s dostatečnou přibližností.

Poplatky a formality při dovozu a vývozu*)

1. 1. a) Všechny poplatky a dávky jakékoli povahy (jiné než dovozní a vývozní cla a jiné než daně ve smyslu článku III) ukládané smluvními stranami při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem budou omezeny na částku odpovídající přibližným nákladům na poskytnuté služby a nebudou představovat nepřímou ochranu domácím výrobkům nebo zdanění dovozu nebo vývozu k fiskálním účelům.
   1. b) Smluvní strany uznávají, že je třeba snížit počet a rozmanitost poplatků a dávek zmíněných v pododstavci a).
   2. c) Smluvní strany také uznávají, že je třeba omezit na nejmenší míru účinky a složitost dovozních a vývozních formalit a zmírnit a zjednodušit požadavky týkající se listinných dokladů*) při dovozu a vývozu.

1. 2. Smluvní strana přezkoumá na žádost jiné smluvní strany nebo na žádost SMLUVNÍCH STRAN působení svých zákonů a jiných předpisů z hlediska ustanovení tohoto článku.
2. 3. Žádná smluvní strana nebude ukládat přísné tresty pro menší porušení celních předpisů nebo celního řízení. Zvláště nebude ukládat tresty těžší než takové, které jsou nutné jako pouhá výstraha, jde-li o opomenutí nebo omyl v dokladech předkládaných celním úřadům, který je snadno napravitelný a stal se zřejmě bez podvodného úmyslu nebo hrubé nedbalosti.
3. 4. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovat na poplatky, dávky, formality a požadavky ukládané úřady v souvislosti s dovozem nebo vývozem včetně těch, které se týkají
   1. a) konzulárních úkonů, jako jsou konzulární faktury nebo osvědčení;
   2. b) množstevních omezení;
   3. c) licenčního řízení;
   4. d) devizové kontroly;
   5. e) statistické služby;
   6. f) dokladů, jež mají být předloženy, dokumentace a vydávání osvědčení;
   7. g) rozborů a prohlídek;
   8. h) karantény, sanitární kontroly a desinfekce.

Označení původu

1. 1. Každá smluvní strana poskytne výrobkům území jiných smluvních stran, pokud jde o předpisy a označování původu, zacházení ne méně příznivé než zacházení poskytované obdobným výrobkům kterékoli třetí země.
2. 2. Smluvní strany uznávají, že při vydávání a provádění zákonů a jiných předpisů, týkajících se označení původu mají být na nejmenší míru omezeny potíže a nesnáze, které taková opatření mohou způsobit obchodu a výrobnímu odvětví vývozních zemí; přitom je nutno náležitě přihlédnout k potřebě ochrany spotřebitelů proti podvodným nebo klamavým označením.
3. 3. Kdykoli to bude administrativně proveditelné, mají smluvní strany dovolit, aby požadovaná označení původu byla připojována v době dovozu.
4. 4. Zákony a jiné předpisy smluvních stran, týkající se označování dovážených výrobků, mají být takové, aby se jim mohlo vyhovět, aniž by se výrobky poškodily, nebo aniž by se podstatně snížila jejich hodnota nebo nepřiměřeně zvýšila jejich pořizovací cena.
5. 5. Zásadně nemá kterákoli smluvní strana ukládat zvláštní dávky ani pokuty proto, že před dovozem nebylo vyhověno předpisům o označení, pokud nebylo dodatečné označení nenáležitě odkládáno, nebo pokud nebylo připojeno označení způsobilé uvést v omyl nebo pokud nebylo předepsané označení úmyslně opomenuto.
6. 6. Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat, aby zabránily používání obchodních označení způsobem, který by uváděl v omyl co do skutečného původu výrobku, a to na újmu regionálního nebo zeměpisného pojmenování výrobků území některé smluvní strany, chráněných jejím zákonodárstvím. Každá smluvní strana plně a s porozuměním posoudí žádosti nebo připomínky, které jí případně předloží kterákoli jiná smluvní strana a které se budou týkat provádění závazku stanoveného v předešlé větě ohledně pojmenování výrobků, jež jí byla touto smluvní stranou oznámena.

Uveřejňování a provádění obchodních předpisů

1. 1. Zákony, jiné předpisy, soudní rozhodnutí a správní opatření všeobecného dosahu, uvedené v účinnost kteroukoli smluvní stranou ve věci zařazení nebo zjišťování hodnoty výrobků k celním účelům nebo ve věci celních sazeb, daní nebo jiných dávek nebo předpisů, omezení nebo zákazů, týkajících se dovozu nebo vývozu nebo převodu plateb za dovoz nebo vývoz, nebo týkající se prodeje, distribuce, dopravy, pojištění, uskladnění, prohlídek, vystavování, zpracování, míchání nebo jiného používání těchto výrobků, budou ihned uveřejňovány takovým způsobem, aby se s nimi vlády a obchodníci mohli seznámit. Dohody, týkající se mezinárodní obchodní politiky, které jsou v platnosti mezi vládou nebo vládním orgánem kterékoli smluvní strany a vládou nebo vládním orgánem kterékoli jiné smluvní strany, budou rovněž uveřejňovány. Ustanovení tohoto odstavce nebudou vyžadovat, aby kterákoli smluvní strana poskytla důvěrnou informaci, která by ztěžovala provádění právních předpisů nebo která by se jinak příčila veřejnému zájmu, nebo která by byla na újmu oprávněných obchodních zájmů jednotlivých podniků, ať veřejných či soukromých.
2. 2. Žádné opatření všeobecného dosahu, učiněné kteroukoli smluvní stranou, které způsobí zvýšení celní sazby nebo jiné dávky z dovozu za platných a jednotně prováděných podmínek nebo kterým se dovoz či převod platů za dovoz zatěžuje novým nebo těžším požadavkem, omezením nebo zákazem, nebude uvedeno v účinnost dříve, než bylo úředně vyhlášeno.
3. 3. a) Každá smluvní strana bude provádět jednotným, nestranným a přiměřeným způsobem všechny své zákony, jiné předpisy, rozhodnutí a opatření, uvedené v odstavci 1 tohoto článku.
   1. b) Každá smluvní strana bude udržovat nebo zřídí co nejdříve soudní, rozhodčí nebo správní stolice nebo řízení za tím účelem, aby inter alia bezodkladně přezkoumávaly nebo opravovaly správní opatření, týkající se celních věcí. Takovéto stolice nebo řízení budou nezávislé na orgánech pověřených správním výkonem; jejich rozhodnutí budou těmito orgány provedena a budou směrodatná pro jejich správní činnost, pokud nebude podáno u příslušného vyššího soudu nebo stolice odvolání v odvolací lhůtě předepsané pro dovozce, s výhradou, že ústřední správa nadřízená tomuto správnímu orgánu může učinit opatření, aby dosáhla přezkoumání záležitosti v dalším řízení, je-li možno důvodně předpokládat, že rozhodnutí je v rozporu se zásadami stanovenými zákonem nebo v rozporu se skutečnostmi.
   2. c) Ustanovení pododstavce b) tohoto odstavce nebudou vyžadovat, aby byla odstraněna nebo nahrazena řízení platná na území smluvní strany k datu této Dohody, která skutečně zabezpečují objektivní a nestranné přezkoumání správních opatření, i když taková řízení nejsou úplně nebo právně nezávislá na orgánech pověřených správním výkonem. Každá smluvní strana, používající taková řízení, poskytne o nich SMLUVNÍM STRANÁM na požádání úplnou informaci, aby mohly zjistit, zda taková řízení odpovídají požadavkům stanoveným v tomto pododstavci.

Všeobecné odstranění množstevních omezení

1. 1. Žádné zákazy nebo omezení jiná než cla, daně nebo jiné dávky, ať jsou prováděna kvótami, dovozními nebo vývozními licencemi nebo jinými opatřeními, nebudou zaváděny nebo udržovány žádnou smluvní stranou na dovoz jakéhokoli výrobku území kterékoli jiné smluvní strany nebo na vývoz nebo prodej pro vývoz jakéhokoli výrobku určeného pro území kterékoli jiné smluvní strany.
2. 2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se nebudou týkat:
   1. a) vývozních zákazů nebo omezení dočasně používaných proto, aby se zamezil nebo odstranil kritický nedostatek potravin nebo jiných výrobků nezbytných pro vyvážející smluvní stranu;
   2. b) dovozních nebo vývozních zákazů nebo omezení, nutných k tomu, aby byly uplatňovány normy nebo předpisy pro zařazení, hodnocení nebo prodej zboží v mezinárodním obchodě;
   3. c) dovozních omezení, týkajících se jakéhokoli zemědělského nebo rybářského výrobku, dováženého v jakékoli formě*), a nutných k tomu, aby byla provedena vládní opatření, jichž účelem je
      1. i) omezit množství obdobného domácího výrobku, který smí být prodáván nebo vyráběn, nebo není-li podstatné domácí výroby obdobného výrobku, omezit množství domácího výrobku, který dovezeným výrobkem může být přímo nahrazen; nebo
      2. ii) odstranit přechodný přebytek obdobného domácího výrobku, nebo, není-li podstatné domácí výroby obdobného výrobku, takového domácího výrobku, který může být dovezeným výrobkem přímo nahrazen, a to tím, že se tento přebytek dá k dispozici některým skupinám domácích spotřebitelů zdarma nebo za cenu nižší, než jsou běžné tržní ceny; nebo
      3. iii) omezit množství, které může být vyrobeno z jakéhokoli živočišného výrobku, jehož výroba zcela nebo z velké části je přímo závislá na dovozu zboží, jestliže domácí výroba tohoto zboží je poměrně nepatrná.

      Každá smluvní strana uplatňující omezení dovozu jakéhokoli výrobku podle pododstavce c) tohoto odstavce veřejně oznámí úhrnné množství nebo úhrnnou hodnotu výrobku, které bude povoleno dovážet během určitého budoucího časového období, a každou změnu v takovém množství nebo hodnotě. Kromě toho žádná omezení používaná podle pododstavce i) nebudou takového rázu, aby snižovala úhrn dovozu v poměru k úhrnu domácí výroby v porovnání s poměrem, o kterém se může rozumně mít za to, že by mezi nimi byl, kdyby tu nebylo omezení. Při určování tohoto poměru bude smluvní strana brát v náležitou úvahu poměr, který tu byl během dřívějšího reprezentativního období a dále jakékoli zvláštní činitelé*), které mohly nebo mohou mít vliv na obchod s dotčeným výrobkem.