Platné znění

Vyhláška o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře

  1. d) která pochází z drobné volně žijící zvěře, vyloučené podle § 26 odst. 1 písm. d) bodu 4 této vyhlášky z lidské spotřeby,
  2. e) u které byla zjištěna trichinelóza.
  1. 5. V případě pochybností může úřední veterinární lékař pro potřeby konečného rozhodnutí provádět další řezy a prohlídku příslušných částí těl zvířat. Zjistí-li porušení hygienických zásad uvedených v této vyhlášce nebo překážku v odpovídajícím provedení prohlídky po ulovení, je oprávněn přijmout jakákoli potřebná opatření včetně přerušení výrobního procesu.
  2. 6. Úřední veterinární lékař zaznamenává výsledky prohlídky po ulovení. Je-li zjištěna nebezpečná nákaza nebo nemoc přenosná ze zvířat na člověka, oznámí tuto skutečnost krajské veterinární správě odpovědné za státní veterinární dozor nad honitbou, z níž ulovená volně žijící zvěř pochází, jakož i osobě odpovědné za tuto honitbu.
  1. VI

    Veterinární kontrola bourané a skladované zvěřiny

    Státní veterinární dozor nad bouranou a skladovanou zvěřinou zahrnuje:

    1. a) kontrolu příjmu a expedice zvěřiny,
    2. b) prohlídku zvěřiny po ulovení,
    3. c) prohlídku zvěřiny před bouráním a při expedici z podniku,
    4. d) kontrolu čistoty prostorů, zařízení, nástrojů a pracovních pomůcek, jak je uvedeno v části I, a osobní hygieny zaměstnanců včetně jejich oděvů,
    5. e) jakoukoli jinou kontrolu, kterou úřední veterinární lékař považuje za nezbytnou, aby bylo zajištěno dodržování této vyhlášky.
  1. VII

    Označování zdravotní nezávadnosti

    1. 1. Označování zdravotní nezávadnosti se provádí pod odpovědností úředního veterinárního lékaře, který proto
      1. a) kontroluje označování zdravotní nezávadnosti,
      2. b) předává nástroje k označování zdravotní nezávadnosti zvěřiny, etikety, první obaly, pokud jsou již opatřeny některou ze značek uvedených v bodě 2, a plomby osobám, které mu pomáhají, pouze v době označování, a to jen na nezbytně nutnou dobu a v příslušném počtu.
        1. 2.1. Označením zdravotní nezávadnosti je
          1. a) pětiúhelníková značka, která obsahuje
            1. – v horní části velkými písmeny psanou zkratku České republiky („CZ“) jako státu odesilatele,
            2. – ve střední části veterinární schvalovací číslo podniku (popřípadě bourárny),
            3. – v dolní části velkými písmeny psanou zkratku „EHS“.
            4. Údaje musí být dobře čitelné, výška písmen a číslic musí odpovídat požadavkům části XI přílohy č. 1 k vyhlášce o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, jde-li o velkou volně žijící zvěř, a v části III přílohy č. 3 k této vyhlášce, jde-li o drobnou volně žijící zvěř;
          1. b) pětiúhelníkové razítko, ve kterém jsou údaje uvedené pod písmenem a).
        1. 2.2. Nástroje používané k označování musí být z materiálu, který vyhovuje všem hygienickým požadavkům.
        2. 2.3. a) Označování zdravotní nezávadnosti uvedené v bodě 2.1. písm. a) se provádí:
          1. – na nebalených tělech razítkem obsahujícím údaje uvedené v bodě 2.1. písm. a),
          2. – na prvním nebo jiném obalu balených těl nebo viditelně pod tímto obalem,
          3. – na prvním nebo jiném obalu částí těl nebo vnitřností balených po malých množstvích nebo viditelně pod tímto obalem.
          4. b) Označení zdravotní nezávadnosti uvedené v bodě 2.1. písm. b) se používá k označování velkých balení.
  1. VIII

    Balení zvěřiny

    1. 1. a) Další obaly (například přepravky, kartónové krabice) musí splňovat všechny hygienické zásady, zejména:
      1. – nesmí nepříznivě ovlivňovat smyslové vlastnosti zvěřiny,
      2. – nesmí přenášet na zvěřinu látky škodlivé lidskému zdraví,
      3. – musí být dostatečně pevné, aby zaručovaly účinnou ochranu zvěřiny při manipulaci a přepravě.
      4. b) Další obaly nesmí být používány k balení zvěřiny opakovaně, pokud nejsou vyrobeny z nekorodujícího, snadno čistitelného materiálu a pokud nebyly před opětovným použitím vyčištěny a dezinfikovány.
    1. 2. Pokud se bouraná zvěřina balí do prvního obalu, musí se takto balit ihned po rozbourání a v souladu s hygienickými požadavky. První obaly musí být průsvitné a bezbarvé a musí splňovat podmínky uvedené pod bodem 1 písm. a); nesmí být znovu použity k balení zvěřiny.
    2. 3. Zvěřina balená do prvního obalu musí být ještě zabalena do dalšího obalu.
    3. 4. Pokud však první obal chrání zvěřinu stejně jako další obal, nemusí být průsvitný, ani bezbarvý a ani není nutný další obal, pokud jsou splněny i ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.
    4. 5. Bourání, vykosťování a balení je možno provádět ve stejné místnosti, jsou-li splněny tyto podmínky:
      1. a) místnost musí být dostatečně velká a musí být uspořádána tak, aby bylo možno dodržovat požadavky na hygienu práce;
      2. b) první a další obaly musí být bezprostředně po jejich výrobě zabaleny do uzavřeného ochranného obalu, který je chrání před poškozením během přepravy do podniku. V podniku musí být uchovávány za hygienických podmínek v oddělené místnosti;
      3. c) místnosti pro skladování balicího materiálu musí být prosté prachu a škůdců a nesmí být spojeny vzduchem s místnostmi, v nichž jsou látky, které by mohly kontaminovat zvěřinu. Další obaly nesmí být uloženy přímo na podlaze;
      4. d) další obaly se sestavují (skládají) za hygienických podmínek před vstupem do výrobních prostorů;
      5. e) další obaly se hygienicky přepravují do výrobních prostorů a bezodkladně se použijí. Nesmí s nimi manipulovat zaměstnanci, kteří zacházejí se zvěřinou;
      6. f) zvěřina se ihned po zabalení do prvního obalu umísťuje ve skladu k tomu určeném.
    1. 6. Další obaly uvedené v této části musí obsahovat pouze bouranou zvěřinu stejného živočišného druhu.
  1. IX

    Osvědčení zdravotní nezávadnosti

    Osvědčení zdravotní nezávadnosti musí formou i obsahem odpovídat používanému vzoru.

  1. X

    Skladování zvěřiny

    Zvěřina musí být po prohlídce po ulovení zchlazena nebo zmrazena a skladována při teplotě, která nesmí být vyšší než 4 °C v případě drobné volně žijící zvěře a 7 °C v případě velké volně žijící zvěře, jde-li o zvěřinu chlazenou, anebo vyšší než – 12 °C, jde-li o zvěřinu zmrazenou.

  1. XI

    Přeprava zvěřiny

    1. 1. Zvěřina musí být odesílána takovým způsobem, aby byla během přepravy chráněna před jakýmkoli znečištěním nebo nepříznivými vlivy, a to s ohledem na dobu trvání a podmínky přepravy, jakož i na použitý dopravní prostředek. Dopravní prostředky používané pro tuto přepravu musí být vybaveny tak, aby bylo zajištěno, že teploty uvedené v části X nebudou překročeny, zejména musí být vybaveny registračním teploměrem.
    2. 2. Zvěřina může být přepravována jen v čistých a dezinfikovaných dopravních prostředcích.
    3. 3. Těla a půlky těl, s výjimkou zmrazené zvěřiny balené v souladu s hygienickými požadavky, musí být přepravovány ve visu; to neplatí pro leteckou přepravu. Ostatní části musí být přepravovány ve visu nebo na podložkách, pokud nejsou v dalším obalu nebo v kontejnerech z nekorodujícího materiálu. Tyto podložky, další obaly a kontejnery musí odpovídat hygienickým požadavkům a ustanovením této vyhlášky. Mohou být znovu použity pouze po vyčištění a dezinfekci.
    4. 4. Úřední veterinární lékař se musí před odesláním zvěřiny ujistit, že dopravní prostředek a podmínky nakládky odpovídají hygienickým požadavkům uvedeným v této části.

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 201/2003 Sb.

OŠETŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK PRO ZDRAVÍ ZVÍŘAT SOUVISEJÍCÍCH S MASEM

Příloha č. 5 OŠETŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK PRO ZDRAVÍ ZVÍŘAT SOUVISEJÍCÍCH S MASEM
Ošetření (*)Nákaza
slintavka
a kulhavka		klasický
mor
prasat		vezikulár.
choroba
prasat		africký
mor
prasat		Mor skotunewcastleská chorobaaviární influenzamor malých přežvýkavců
a) tepelné ošetření v hermeticky uzavřených nádobách s hodnotou F0 = 3 nebo vyšší (**)++++++++
b) tepelné ošetření, při němž musí být v celém mase dosaženo nejméně 70 °C+++0++++
c) tepelné ošetření, při němž musí být v celém mase dosaženo nejméně 80 °C++++++++
d) tepelné ošetření v hermeticky uzavřené nádobě při teplotě nejméně 60 °C po dobu nejméně 4 hodin, přičemž teplota v jádře masa musí dosáhnout nejméně 70 °C po dobu 30 minut++++++
e) přirozená fermentace a zrání nejméně po dobu 9 měsíců u vykostěného maso (maso bez kostí) až do dosažení těchto typických hodnot: hodnota aw nejvýše 0,93 nebo hodnota pH nejvýše 6,0+++++000
f) ošetření totožné s ošetřením popsaným pod písmenem e), maso však může obsahovat kosti (*)+++00000
g) salámy: ošetření v souladu s kritérii stanovenými na základě stanoviska příslušného orgánu Evropské unie+++0+000
h) kýta a pečeně: ošetření přirozenou fermentací a zráním po dobu nejméně 190 dnů u kýty a 140 dnů u pečeně000+0000
i) tepelné ošetření zajišťující v jádře masa teplotu nejméně 65 °C, která je dosažena po dobu nezbytnou k dosažení pasterizační hodnoty (ph) nejméně 40+000000+
  • +: Účinnost metody je uznána.
  • 0: Účinnost metody není uznána.
  • (*): Musí být přijata všechna nezbytná opatření k zabránění křížové kontaminaci.
  • (**): F0 je letální účinek vypočítaný pro bakteriální spory. Hodnota F0 3,0 znamená, že nejchladnější místo výrobku bylo dostatečně zahřáto, aby se dosáhlo stejného letálního účinku jako při teplotě 121 °C (250 °F) po dobu 3 minut s okamžitým zahřátím a zchlazením.
    1. 1) Směrnice Rady 71/118/EHS ze dne 8. března 1971 o hygienických otázkách produkce čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění na trh.
      Směrnice Rady 92/116/EHS ze dne 17. prosince 1992 pozměňující směrnici 71/118/EHS o hygienických otázkách produkce čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění na trh.
      Směrnice Rady 91/495/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o hygienických a veterinárních otázkách produkce králičího masa a masa zvěře z farmového chovu a jejich uvádění na trh.
      Směrnice Rady 92/45/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických a veterinárních otázkách usmrcování volně žijící zvěře a uvádění masa volně žijící zvěře na trh.
      Směrnice Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.
      Směrnice Rady 93/121/ES ze dne 22. prosince 1993 pozměňující směrnici Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.
      Směrnice Rady 1999/89/ES ze dne 15. listopadu 1999 pozměňující směrnici Rady 91/494/EHS ze dne 26. června 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s čerstvým drůbežím masem ve Společenství a dovoz čerstvého drůbežího masa z třetích zemí.
      Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství.
      Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.
    2. 2) § 2 písm. a) vyhlášky č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky.
    3. 3) Vyhláška č. 202/2003 Sb.
    4. 3a) Rozhodnutí Komise 96/658/ES ze dne 13. listopadu 1996, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro schválení zařízení, která se nacházejí ve velkoobchodech.
      Rozhodnutí Komise 94/837/ES ze dne 16. prosince 1994, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro schválení přebalovacích středisek uvedených ve směrnici Rady 77/99/EHS a pravidla pro obchodování s výrobky z přebalovacích středisek.
    5. 3b) Například vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
    6. 3c) Například vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat, vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.
    7. 3d) Vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí.
    8. 4) Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění pozdějších předpisů.
      Vyhláška č. 465/2002 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách.
      Vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění pozdějších předpisů.
    9. 5) Vyhláška č. 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu.
    10. 5a) § 59 odst. 1 vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.
    11. 5b) Rozhodnutí Komise 2001/471/ES ze dne 8. června 2001, kterým se stanoví pravidla pro pravidelné kontroly všeobecné hygieny, prováděné provozovateli v podnicích podle směrnice 64/433/EHS o hygienických podmínkách produkce čerstvého masa a obchodování s čerstvým masem a podle směrnice 71/118/EHS o hygienických problémech ovlivňujících produkci a uvádění čerstvého drůbežího masa na trh.
    12. 6) Vyhláška č. 147/1997 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů.
    13. 7) § 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
      § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
    14. 7a) Rozhodnutí Rady 95/411/ES ze dne 22. června 1995, kterým se stanoví pravidla pro mikrobiologické vyšetření na salmonely u vzorků odebraných z čerstvého drůbežího masa určeného pro Finsko a Švédsko.
      Rozhodnutí Komise 2003/470/ES ze dne 24. června 2003, kterým se povolují určité alternativní metody mikrobiologického vyšetření masa určeného pro Finsko a Švédsko.
    15. 7b) § 38 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 202/2003 Sb.
    16. 7c) § 79 a násl. vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
    17. 8) § 4 až 8, § 11 odst. 1 písm. b) až i), § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 202/2003 Sb.
    18. 8a) Vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování.
    19. 9) § 2 písm. i), § 17, 18 a 45 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
    20. 10) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    21. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.