Vyhláška o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře

§ 21

(1) Maso zvěře ve farmovém chovu pocházející z volně žijících suchozemských sudokopytníků musí

1. a) odpovídat požadavkům na výrobu a uvádění čerstvého masa do oběhu, stanoveným zvláštním právním předpisem,⁸)
2. b) pocházet ze stáda, které je podrobováno pravidelným veterinárním kontrolám a nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým na základě výsledků těchto kontrol nebo šetření podle § 20, § 23 odst. 1,
3. c) být zpracováváno časově odděleně od masa skotu, prasat, ovcí a koz,
4. d) být provázeno během přepravy do místa určení prvopisem správně a úplně vyplněného osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru.

(2) Maso prasete divokého nebo jiných druhů zvěře ve farmovém chovu vnímavých na trichinelózu musí být vyšetřeno na přítomnost svalovce (trichinel) podle metodického návodu Státní veterinární správy vydaného v souladu s právními předpisy Evropských společenství.

(3) Krajská veterinární správa může povolit porážku zvěře ve farmovém chovu, která z důvodu nebezpečí pro zaměstnance hospodářství nebo pohody zvířat nemůže být přepravena na jatky, na farmě původu, jestliže majitel zvěře požádal o toto povolení, uvědomil předem krajskou veterinární správu o datu a hodině porážky a jestliže

1. a) zvířata pocházejí ze stáda, které je podrobováno pravidelným veterinárním kontrolám,
2. b) stádo nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým na základě výsledků těchto kontrol nebo šetření podle § 20, § 23 odst. 1,
3. c) je na farmě možno provádět prohlídku před poražením skupiny zvířat, určených k porážce,
4. d) jsou na farmě prostory vhodné k porážení a vykrvení zvířat,
5. e) jsou při porážení a vykrvení zvířata předem omračována, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^8a),
6. f) jsou poražená zvířata po porážce co nejrychleji zavěšena a za odpovídajících hygienických podmínek přepravena na schválené jatky. Nelze-li tak učinit do 1 hodiny, musí být k přepravě použit dopravní prostředek, v němž je udržována teplota v rozmezí od 0 °C do 4 °C. Vykolení musí být provedeno nejpozději do 3 hodin po poražení,
7. g) jsou poražená zvířata provázena během přepravy na jatky prvopisem správně a úplně vyplněného veterinárního osvědčení, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru. Toto osvědčení musí potvrzovat příznivý výsledek prohlídky zvířat před poražením, dodržování správného postupu při porážení a datum a hodinu porážky.

§ 22

(1) Maso pernaté zvěře ve farmovém chovu musí odpovídat požadavkům § 4 až 8. Jestliže však použitý způsob kuchání křepelek a holubů nedovoluje provést úplnou prohlídku vnitřností každého zvířete, lze provádět tuto prohlídku na vzorku nejméně 5 % z každé partie 500 zvířat (a v odpovídajícím poměru v případě zvířat nad počet 500), jde-li o homogenní partie z hlediska druhu, hmotnosti a původu. Nejsou-li výsledky prohlídky jednoznačně uspokojivé, vztahuje se stanovisko vyjádřené na základě prohlídky vnitřností uvedeného vzorku ohledně poživatelnosti na celou partii poražených zvířat.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na maso pernaté zvěře ve farmovém chovu, dodávané výrobcem v ojedinělých případech přímo konečnému spotřebiteli pro jeho vlastní spotřebu. To však neplatí, jde-li o pojízdný nebo zásilkový prodej, anebo o prodej na trhu.

(3) Krajská veterinární správa může v případě masa pernaté zvěře ve farmovém chovu získaného v České republice a uváděného do tuzemského oběhu povolit v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona na jejich žádost jatkám nebo porcovnám (bourárnám) provozujícím tuto činnost již přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zmírnění požadavků na porážení a kuchání, uvedených v části X přílohy č. 1 k této vyhlášce, pro výrobu částečně vykuchané nebo nevykuchané zvěře. Dojde-li k uplatnění tohoto zmírnění, nesmí být používáno označení zdravotní nezávadnosti podle části XII přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 23

(1) Pro zvěř ve farmovém chovu a její maso platí § 19 a 20 obdobně.

(2) V závislosti na nákazové situaci provádějí orgány vykonávající státní veterinární dozor zvláštní testování zvěře ve farmovém chovu na nákazy, které musí být povinně hlášeny Komisi a členským státům (příloha č. 1 k zákonu).

§ 24

Veterinární podmínky obchodování s králičím masem

Čerstvé králičí maso může být předmětem obchodování, jestliže

1. a) splňuje požadavky stanovené v § 3a a 17,
2. b) je během přepravy do místa určení provázeno prvopisem pravdivě a úplně vyplněného osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru.

§ 25

Veterinární podmínky obchodování s masem zvěře ve farmovém chovu

(1) Maso pernaté zvěře ve farmovém chovu může být předmětem obchodování, jestliže

1. a) odpovídá požadavkům na obchodování s čerstvým drůbežím masem uvedeným v § 15,
2. b) je provázeno během přepravy do místa určení prvopisem pravdivě a úplně vyplněného osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru.

(2) Maso ostatních druhů zvěře ve farmovém chovu může být předmětem obchodování, jestliže odpovídá požadavkům na čerstvé maso stanoveným zvláštním právním předpisem,³) jakož i požadavkům § 21 odst. 1 a 2.

(3) Strojně oddělené maso zvěře ve farmovém chovu může být předmětem obchodování pouze za podmínky, že bylo předem v podniku původu nebo v jiném podniku schváleném pro výrobu masných výrobků podrobeno tepelnému ošetření v souladu se zvláštním právním předpisem³).

§ 26

(1) Zvěřina může být uvedena do oběhu, jestliže

1. a) pochází z volně žijící zvěře, která byla
   1. 1. ulovena dovoleným způsobem v honitbě,⁹) jež
      1. aa) je podrobena pravidelnému šetření ohledně zdravotního stavu volně žijící zvěře zejména z hlediska nemocí přenosných na zvířata a lidi a nepodléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, přijatým na základě výsledků tohoto šetření,
      2. bb) se nenachází v oblasti, jež podléhá omezením vyplývajícím z této vyhlášky nebo ze zvláštního právního předpisu,³)
   1. 2. ihned po ulovení ošetřena podle části III přílohy č. 4 k této vyhlášce a nejpozději do 12 hodin přepravena do podniku na zpracování zvěřiny uvedeného v písmenu b) bodě 1, anebo do sběrného a prohlížecího místa, popřípadě do sběrného místa, kde musí být zchlazena na teploty uvedené v části III přílohy č. 4 k této vyhlášce a odkud musí být přepravena do podniku na zpracování zvěřiny uvedeného v písmenu b) bodě 1 do 12 hodin nebo – jde-li o vzdálenou oblast a dovolují-li to klimatické podmínky – ve lhůtě stanovené krajskou veterinární správou v souladu s § 49 odst. 1 písm. g) zákona tak, aby příslušný úřední veterinární lékař mohl provést prohlídku po ulovení za vyhovujících podmínek,

1. b) byla získána
   1. 1. ve schváleném podniku na zpracování zvěřiny, který splňuje podmínky částí I a II přílohy č. 4 k této vyhlášce, anebo
   2. 2. na schválených jatkách, jde-li o velkou volně žijící zvěř, anebo na schválených drůbežích jatkách, jde-li o drobnou volně žijící zvěř, a to za předpokladu, že se zvěř stahuje v místnostech oddělených od místností určených pro čerstvé maso nebo čerstvé drůbeží maso, anebo časově odděleně, že tyto jatky mají zvláštní schválení pro tuto činnost a že byla přijata opatření umožňující identifikaci masa, které bylo získáno podle této vyhlášky a které bylo získáno podle zvláštního právního předpisu,³)

1. c) pochází z ulovené volně žijící zvěře, kterou úřední veterinární lékař vizuálně prohlédl za účelem zjištění případných odchylek a ověření, zda k jejímu usmrcení nedošlo z jiných příčin než ulovením. Při prohlídce může úřední veterinární lékař využít též sdělení lovce, popřípadě orgánů odpovědných za dodržování právních předpisů o myslivosti o chování zvěře před ulovením,
2. d) pochází z těl volně žijící zvěře, která
   1. 1. byla za odpovídajících hygienických podmínek ošetřena v souladu s částmi III a IV přílohy č. 4 k této vyhlášce,
   2. 2. byla podle části V přílohy č. 4 k této vyhlášce podrobena prohlídce po ulovení úředním veterinárním lékařem nebo veterinárním asistentem,
   3. 3. nevykazují žádné změny kromě změn traumatických, k nimž došlo v souvislosti s ulovením, anebo změn místně ohraničených nebo znetvoření (malformací). Zjistí-li se takové změny nebo znetvoření, je třeba prokázat zejména pomocí vhodných laboratorních vyšetření, že nemají za následek nepoživatelnost zvěřiny a že nejsou nebezpečné pro zdraví lidí,
   4. 4. nebyla, jde-li o těla drobné volně žijící zvěře, ihned po ulovení vyvržena v souladu s částí V (bodem 1) přílohy č. 4 k této vyhlášce, byla však úředním veterinárním lékařem provedena prohlídka reprezentativního vzorku zvířat stejného původu. Zjistí-li úřední veterinární lékař nemoc přenosnou ze zvířat na člověka nebo vady uvedené v části V přílohy č. 4 k této vyhlášce, musí provést další kontroly celé partie a podle jejich výsledků ji buď vyloučit z lidské spotřeby, anebo provést prohlídku každého těla jednotlivě.

(2) Zvěřina pocházející z prasete divokého nebo jiných druhů volně žijící zvěře vnímavých na trichinelózu musí být vyšetřena na přítomnost svalovce (trichinel) podle metodického návodu Státní veterinární správy vydaného v souladu s právními předpisy Evropských společenství.

§ 27

Úřední veterinární lékař vyloučí zvěřinu z lidské spotřeby, jestliže

1. a) u ní zjistí vady uvedené v části V [bodě 3 písm. e)] přílohy č. 4 k této vyhlášce, anebo jestliže ji posoudí jako nepoživatelnou podle části V (bodu 4) přílohy č. 4 k této vyhlášce,
2. b) u ní zjistí kontrolami uvedenými v § 26 odst. 1 písm. d) bodě 3 nemoc přenosnou ze zvířat na člověka,
3. c) pochází ze zvířat, kterým byly podány látky, pro něž by mohlo být maso nebezpečným nebo škodlivým pro zdraví lidí,
4. d) byla ošetřena ionizujícím zářením,⁵) pokud nejde o ionizaci k lékařským účelům, anebo ultrafialovými paprsky, popřípadě jinými látkami, které by mohly ovlivnit její smyslové vlastnosti, anebo barvivy jinými než barvivy používanými k označování zdravotní nezávadnosti.

§ 28

(1) Zvěřina posouzená jako poživatelná musí být

1. a) opatřena označením zdravotní nezávadnosti v souladu s částí VII přílohy č. 4 k této vyhlášce. Způsob označování zdravotní nezávadnosti v případě velkých balení čerstvého drůbežího masa může být přiměřeně použit také v případě zvěřiny pocházející z drobné volně žijící zvěře s tím, že nejde o oválnou, ale pětiúhelníkovou značku,
2. b) po prohlídce po ulovení skladována za odpovídajících hygienických podmínek podle části X přílohy č. 4 k této vyhlášce ve schváleném podniku na zpracování zvěřiny, v jiném schváleném podniku uvedeném v § 3 nebo ve zvláštním právním předpisu,³) anebo ve schváleném chladírenském nebo mrazírenském skladu, v němž je skladováno čerstvé maso,
3. c) přepravována za odpovídajících hygienických podmínek v souladu s částí XI přílohy č. 4 k této vyhlášce,
4. d) provázena během přepravy do místa určení prvopisem správně a úplně vyplněného
   1. 1. průvodního obchodního dokladu, potvrzeného úředním veterinárním lékařem, v němž vedle údajů požadovaných částí VII (bodem 2) přílohy č. 4 k této vyhlášce jsou uvedeny také měsíc a rok zmrazení, jde-li o zmrazenou zvěřinu, a kódové číslo umožňující zjistit odpovědného úředního veterinárního lékaře,
   2. 2. osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru, jde-li o zvěřinu z podniku na zpracování zvěřiny v oblasti podléhající omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením, anebo o zvěřinu určenou po tranzitu třetí zemí v zaplombovaném dopravním prostředku pro jiný, jmenovitě členský stát,

1. e) jde-li o části jatečně opracovaných těl nebo vykostěné maso drobné volně žijící zvěře pernaté, získána v podniku zvlášť k tomu účelu schváleném v souladu s požadavky uvedenými v § 5,
2. f) označena etiketou s uvedením druhu zvěře, a to bez dotčení zvláštního právního předpisu, který upravuje označování potravin¹⁰).

(2) Průvodní obchodní doklad, uvedený v odstavci 1 písm. e) bodě 1, popřípadě osvědčení zdravotní nezávadnosti, uvedené v odstavci 1 písm. e) bodě 2, musí být uchováván příjemcem nejméně po dobu 1 roku tak, aby mohl být na požádání předložen orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

§ 29

Zvěřina posouzená jako nepoživatelná musí být zřetelně odlišena od zvěřiny posouzené jako poživatelné; podléhá ošetření podle zvláštního právního předpisu.¹¹)

§ 30

(1) Provozovatel podniku na zpracování zvěřiny musí činit veškerá opatření nezbytná k dodržování požadavků této vyhlášky ve všech stadiích výroby, zejména

1. a) provádět soustavně vlastní kontroly hygieny výroby včetně kontrol mikrobiologických, zahrnující kontrolu zařízení, strojů, nástrojů a pracovních pomůcek, v případě potřeby i kontrolu výrobků,
2. b) stanovit v kritických bodech⁶) kritické meze pro odlišení přijatelného a nepřijatelného stavu za účelem předcházení, vyloučení nebo omezení nebezpečí pro zdraví lidí, zavést účinné postupy sledování kritických bodů a stanovit nápravná opatření pro případy zjištění nedostatků v ovládání těchto bodů,
3. c) poskytovat na požádání orgánům vykonávajícím v podniku na zpracování zvěřiny státní veterinární dozor, informace o druhu, četnosti a výsledcích provedených kontrol, a je-li to třeba, i o laboratoři, která se na provádění kontrol podílí,
4. d) umožňovat orgánům vykonávajícím v podniku na zpracování zvěřiny státní veterinární dozor volný přístup do všech částí podniku a v případě pochybností o původu zvěřiny nebo ulovené zvěře i přístup k účetním dokladům, které umožňují určit honitbu původu ulovené zvěře,
5. e) provádět nebo organizovat program školení zaměstnanců, který jim umožní získat znalosti a návyky potřebné k dodržování hygienických požadavků na výrobu, které odpovídají jejich struktuře.

(2) Úřední veterinární lékař, odpovědný za podnik na zpracování zvěřiny, musí

1. a) prověřovat, zda a jak plní provozovatel podniku na zpracování zvěřiny úkoly uvedené v odstavci 1, provádět pravidelné rozbory výsledků jeho kontrolní činnosti a podle potřeby nařídit provedení nebo přistoupit k provedení dalších mikrobiologických vyšetření,
2. b) poskytovat výsledky těchto rozborů se závěry a doporučeními provozovateli podniku na zpracování zvěřiny s tím, aby zabezpečil odstranění zjištěných nedostatků za účelem zlepšení hygieny výroby,
3. c) podílet se na koncepci a realizaci programu školení zaměstnanců podniku na zpracování zvěřiny.

(3) Pro výkon státního veterinárního dozoru v podniku na zpracování zvěřiny platí § 13 odst. 4 a 5 obdobně.

(4) Orgány vykonávající státní veterinární dozor provádějí pravidelná šetření v honitbách ohledně zdravotního stavu volně žijící zvěře zejména z hlediska nemocí přenosných na zvířata a lidi, jakož i z hlediska přítomnosti reziduí v množstvích překračujících stanovené limity; provádějí také specifické testy za účelem zjištění výskytu nákaz, které musí být povinně hlášeny Komisi a členským státům (příloha č. 1 k zákonu). Se zřetelem k výsledkům těchto šetření a testům vyloučí z obchodování těla volně žijící zvěře a zvěřinu, pocházející z příslušných honiteb.

§ 31

Veterinární podmínky obchodování se zvěřinou

(1) Předmětem obchodování mohou být pouze

1. a) stažená a vyvržená těla volně žijící zvěře, odpovídající požadavkům § 26 až 29, anebo čerstvá zvěřina,
2. b) nestažená nebo neoškubaná a nevyvržená těla drobné volně žijící zvěře, která nejsou zmrazena nebo hluboce zmrazena a která jsou kontrolována z hlediska identifikace masa, a to za předpokladu, že se s nimi zachází a že jsou skladována odděleně od čerstvého masa, čerstvého drůbežího masa a stažené nebo oškubané zvěřiny,
3. c) nestažená těla velké volně žijící zvěře,
   1. 1. jež splňují požadavky § 26 odst. 1 písm. a) bodu 1, písm. c) a písm. d) bodu 1,
   2. 2. jejíž vnitřnosti byly podrobeny prohlídce po ulovení na sběrném a prohlížecím místě, popřípadě v podniku na zpracování zvěřiny,
   3. 3. jež jsou provázena veterinárním osvědčením, vystaveným úředním veterinárním lékařem na formuláři odpovídajícím používanému vzoru, které osvědčuje, že výsledek prohlídky po ulovení byl vyhovující a že zvěřina byla posouzena jako poživatelná,
   4. 4. jež byla zchlazena na teplotu mezi –1 °C a
      1. aa) 7 °C a udržována při této teplotě během přepravy do podniku na zpracování zvěřiny, která se uskutečnila do 7 dnů od prohlídky po ulovení uvedené pod písmenem c) bodem 2,
      2. bb) 1 °C a udržována při této teplotě během přepravy do podniku na zpracování zvěřiny, která se uskutečnila do 15 dnů od prohlídky po ulovení uvedené pod písmenem c) bodem 2.

(2) Zvěřina z těchto nestažených těl velké volně žijící zvěře může být opatřena označením zdravotní nezávadnosti, jen byla-li po stažení v podniku na zpracování zvěřiny, do něhož je určena, podrobena prohlídce po ulovení v souladu s částí V přílohy č. 4 k této vyhlášce a posouzena jako poživatelná. Zvěřina z podniku na zpracování zvěřiny, která nesplňuje požadavky části I přílohy č. 4 k této vyhlášce, nesmí být opatřena označením zdravotní nezávadnosti a nesmí být předmětem obchodování.

(3) Těla volně žijící zvěře, která nesplňují požadavky § 26, nesmí být předmětem obchodování nebo dovozu ze třetích zemí.

(4) Vnitřnosti volně žijící zvěře, posouzené jako poživatelné, mohou být odesílány do členských států, jen byly-li vhodným způsobem ošetřeny v souladu s požadavky na ošetření masných výrobků, stanovenými zvláštním právním předpisem.

§ 32

Osvědčení zdravotní nezávadnosti vystavuje úřední veterinární lékař v době nakládky. Musí být vyhotoveno v českém jazyku a nejméně v jednom z úředních jazyků státu místa určení, a to na jediném listu; není-li to však možné a je-li vystaveno na více listech, musí být tyto listy vhodně spojeny a označeny tak, aby tvořily nedělitelný celek. Osvědčení zdravotní nezávadnosti se opatřuje razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu, jakož i pořadovým číslem.