Vyhláška o technických prohlídkách vozidel

Příloha č. 2

Doklady předkládané k provedení technické prohlídky

(1) Pravidelná technická prohlídka

1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
4. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(2) Technická prohlídka silničních vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí zahrnuje kontrolu plnění požadavků stanovených mezinárodní smlouvou⁹⁾

1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
4. - protokol o pravidelné technické prohlídce, pokud již byla provedena (nevztahuje se na vozidla nová, prvně uváděná do provozu),
5. - doklad o provedených prvních nebo periodických zkouškách pevné nebo výměnné nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací. Zpravidla sestává ze dvou částí, a to zprávy o provedené zkoušce (např. inspekční zprávy) a návazného osvědčení (inspekčního certifikátu) o shodě s platnými požadavky dohody ADR. Jedná-li se o cisternu, musí být v certifikátu vydaném po 31. prosinci 2002 uveden vždy kód cisterny a případně zvláštní ustanovení, která tato cisterna splňuje,
6. - doklad o zkoušce těsnosti nástavby podle dohody ADR vydaný k tomu pověřenou organizací (pokud ho podle předchozího certifikátu nástavba již má mít),
7. - osvědčení ADR, pokud již bylo dříve vozidlu vydáno.

(3) Technická prohlídka za účelem schválení technické způsobilosti silničního vozidla

1. a) v případě jednotlivě dovezeného vozidla
   1. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   2. - doklad o registraci vozidla v cizím státě nebo jiný, jemu odpovídající doklad,

1. b) v případě jednotlivě vyrobeného vozidla:
   1. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   4. - doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud jsou stanoveny,

1. c) v případě přestavby vozidla:
   1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
   2. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   3. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   4. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
   5. - doklady stanovené schvalovacím orgánem pro provedení technické prohlídky stanovené v podmínkách rozhodnutí, pokud tyto jsou stanoveny.

(4) Technická prohlídka prováděná za účelem zápisu silničního vozidla do registru vozidel

1. - doklad o technické způsobilosti vozidla,
2. - prohlášení o shodě nebyl-li vydán technický průkaz,
3. - osvědčení o registraci vozidla vydaný jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto vozidla,
4. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
5. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

(5) Technická prohlídka na žádost

1. - pouze ty doklady, které mají vztah k požadovanému rozsahu (plný, částečný, částečný v rozsahu evidenční kontroly) technické prohlídky.

(6) Opakovaná technická prohlídka

1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu, nebo potvrzení o jeho zadržení,
2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
4. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
5. - protokol o předchozí kontrole technického stavu silničního vozidla podle zvláštního právního předpisu nebo jiné obdobné kontrole v jiném členském státě, při které byla na vozidle zjištěna vážná nebo nebezpečná závada, pokud byla tato prohlídka provedena.

(7) Evidenční kontrola

1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
2. - technické osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován,
3. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

(8) Technická prohlídka prováděná v rámci technické silniční kontroly podle zákona o silničním provozu

1. - osvědčení o registraci vozidla nebo osvědčení o technickém průkazu,
2. - výpis z technického osvědčení samostatného technického celku, je-li namontován.

(9) Technická prohlídka historického vozidla

1. - žádost o provedení testování historického vozidla, kde je potvrzena historická původnost, a u registrovaného vozidla v registru historických vozidel dále
2. - průkaz historického vozidla, včetně jeho příloh, které tvoří nedílnou součást průkazu historického vozidla, je-li vydán,
3. - osvědčení o registraci vozidla,
4. - je-li vyžadováno měření emisí, protokol o měření emisí, pokud bylo měření emisí provedeno podle § 47 odst. 5 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 3

Vzor a umístění kontrolní nálepky na zadní tabulku registračních značky vozidel

Kontrolní nálepka technické způsobilosti vozidla je

1. a) červené barvy,
2. b) opatřena transparentním lakem, který obsahuje částice odrážející UV světlo, a
3. c) ve své střední části stříbrným hologramem, na kterém je vyznačena schvalovací značka (ATEST 8 SD 1000).
   

Umístění kontrolní nálepky na tabulce registrační značky

Kontrolní nálepka se vylepuje na zadní tabulku registrační značky do kruhového prolisu, určeného pro kontrolní nálepku. Je-li tabulka opatřena dvěma kruhovými prolisy, kontrolní nálepka se vylepuje do horního prolisu.

Na tabulky registračních značek, které nejsou opatřeny kruhovými prolisy (starší provedení), se kontrolní nálepky vylepují následovně:

1. a) Obdélníková jednořadá tabulka registrační značky

   Kontrolní nálepka se vylepuje do horní části první mezery mezi alfanumerickými znaky.

   

1. b) Obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky

   Kontrolní nálepka se vylepuje do levé horní části tabulky registrační značky.

   

1. c) Obdélníková dvouřádková tabulka registrační značky se zkosenými rohy (všech rozměrů)

   Kontrolní nálepka se vylepuje do levé horní části tabulky registrační značky.

   

Příloha č. 4

Vzor protokolů o technické prohlídce

Příloha č. 5

Vzor záznamníku závad

Příloha č. 6

Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek

Potřebné podklady pro výpočet se stanoví z centrálního registru vozidel a informačního systému technických prohlídek a to vždy k 1.1. a 1.7. každého roku z dat za období předchozích 12 měsíců. Pro výpočet se dále použije aktuální provozní doba a aktuální počet techniků na jednotlivých provozovnách v době, kdy je výpočet prováděn.

1. 1. Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek

   Ke stanovení kapacitní potřeby technických prohlídek na území okresu¹⁰) z hlediska zajištění potřebného počtu technických prohlídek se vychází z počtu vozidel evidovaných v tomto území. Jednotlivé druhy a kategorie vozidel se výpočtem převádějí na základní druh vozidla, kterým je osobní automobil (OA) nebo užitkový automobil (UA). Konkrétně počet vozidel kategorií M₁, N₁, O₁, O₂ a L se převádí na počet OA, počet vozidel kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₃ a O₄ na počet UA. Tím se dostane tzv. upravený počet OA nebo UA, dále označovaný jako OA_U nebo UA_U.

   Kromě počtu vozidel evidovaných na území okresu se do výpočtu zahrnuje i rozdílná pracnost technických prohlídek (dále jen „TPr“) vozidel kategorií O a L vůči automobilům a rozdílná pracnost evidenčních kontrol (dále jen „EK“), opakovaných technických prohlídek (dále jen „OP“), technických prohlídek před registrací (dále jen „PR“) a technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla (dále jen „PS“) vůči pravidelným technickým prohlídkám (dále jen „PT“).

   1. 1.1. Pracnost TPr vozidel kategorií O a L je vyjádřena koeficientem k_p podle jednotlivých kategorií vozidel.

      Příloha č. 6 Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek

      kpOOA = TOOA / TOA	kpOOA je koeficient vozidel kategorie O1 a O2
      kpLOA = TLOA / TOA	kpLOA je koeficient vozidel kategorie L
      kpOUA = TOUA / TUA	kpOUA je koeficient vozidel kategorie O3 a O4

      Pro účely této přílohy se rozumí:

      1. a) T_OOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky, které se provádí načtením čárového kódu záznamníku závad a kontrolního technika na kontrolní lince STK (dále jen „zahájení technické prohlídky“) po ukončení technické prohlídky, které se provádí opětovným načtením čárového kódu záznamníku závad na kontrolní lince STK (dále jen „ukončení technické prohlídky“), počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie O₁ a O₂ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      2. b) T_LOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      3. c) T_OA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie M₁ a N₁ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      4. d) T_OUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie O3 a O4 na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      5. e) T_UA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N₂, N₃, M₂ a M₃ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
   1. 1.2. Pracnost EK, OP, PR a PS vůči PT je vyjádřena koeficientem k_EK, k_OP, k_PR a k_PS pro linky OA a UA

      Příloha č. 6 Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek

      kEKOA = TEKOA / TPTOA	kEKOA je koeficient pracnost EK vůči PT u OA
      kEKUA = TEKUA / TPTUA	kEKUA je koeficient pracnost EK vůči PT u UA
      kOPOA = TOPOA / TPTOA	kOPOA je koeficient pracnost OP vůči PT u OA
      kOPUA = TOPUA / TPTUA	kOPOA je koeficient pracnost OP vůči PT u UA
      kPROA = TPROA / TPTOA	kPROA je koeficient pracnost PR vůči PT u OA
      kPRUA = TPRUA / TPTUA	kPROA je koeficient pracnost PR vůči PT u UA
      kPSOA = TPSOA / TPTOA	kPSOA je koeficient pracnost PS vůči PT u OA
      kPSUA = TPSUA / TPTUA	kPSOA je koeficient pracnost PS vůči PT u UA

      Pro účely této přílohy se rozumí:

      1. a) T_EKOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech evidenčních kontrol vozidel kategorií M₁, N₁, O₁, O₂ a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      2. b) T_EKUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech evidenčních kontrol vozidel kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      3. c) T_OPOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech opakovaných technických prohlídek vozidel kategorií M₁, N₁, O₁, O₂ a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      4. d) T_OPUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech opakovaných technických prohlídek vozidel kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      5. e) T_PROA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před registrací vozidel kategorií M₁, N₁, O₁, O₂ a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      6. f) T_PRUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před registrací kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      7. g) T_PSOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla vozidel kategorií M₁, N₁, O₁, O₂ a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      8. h) T_PSUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla vozidel kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      9. i) T_PTOA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech pravidelných technických prohlídek vozidel kategorií M₁, N₁, O₁, O₂ a L na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      10. j) T_PTUA je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky po ukončení technické prohlídky počítaný ze všech pravidelných technických prohlídek vozidel kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.
      11. k) Průměrný čas (T_OOA, T_LOA, T_OA, T_OUA, T_UA) se vypočte takto: Sečtou se součiny počtu jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) s průměrným časem jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) a to se podělí součtem počtů jednotlivých druhů technických prohlídek (pravidelná, opakovaná, před schválením, před registrací a evidenční kontrola) pro dané kategorie vozidel.
      12. l) Průměrný čas (T_EKOA, T_OPOA, T_PROA, T_PSOA, T_PTOA, T_EKUA, T_OPUA, T_PRUA, T_PSUA, T_PTUA) se vypočte takto: Sečtou se součiny počtu evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií M₁, N₁, O₁, O₂, L pro linky OA a M₂, M₃, N₂, N₃, O₃, O₄ pro linky UA s průměrným časem evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií a to se podělí součtem počtů evidenční kontrol, opakovaných technických prohlídek, technických prohlídek před registrací, technických prohlídek před schválením technické způsobilosti, pravidelných technických prohlídek jednotlivých kategorií.
   1. 1.3. Potřebná kapacita STK pro OA (PKOA)

      Ve výpočtu se zohledňují i různé lhůty provádění pravidelných TPr proti osobním automobilům, a to takto:

      1. • pro přípojná vozidla koeficientem a (dvojnásobná lhůta, čtyři roky, a = 0,5),
      2. • pro motocykly koeficientem b (dvojnásobná lhůta, čtyři, b = 0,5).

      Upravený počet OA pro daný správní obvod se vypočte ze vzorců:

      OAU = M₁ + N₁ + a * k_pOOA * (O₁ + O₂) + b * k_pLOA * L

      Po dosazení hodnot koeficientů:

      OAU = M₁ + N₁ + 0,5 * k_pOOA * (O₁ + O₂) + 0,5 * k_pLOA * L

      Potřebná roční kapacita technických prohlídek OA, PKOA, se vypočte vynásobením upraveného počtu OAU koeficientem kOA.

      Koeficient kOA zohledňuje:

      1. a) počet OA mladších 4 roky koeficient c, kde se uvádí se procentuální podíl vozidel kategorie M₁ ve stáří do 4 let dle CRV z celkového počtu vozidel kategorie M₁ a N₁,
      2. b) potřebu opakovaných technických prohlídek koeficient oOA, kdy se uvádí procentuální podíl opakovaných prohlídek ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M₁, N₁, O₁ a O₂ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficientem k_OPOA,
      3. c) potřebu evidenčních kontrol ekOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí počet (procentuální podíl) evidenční kontroly ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M₁, N₁, O₁ a O₂ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficientem k_EKOA,
      4. d) potřebu technických prohlídek vozidel před registrací vozidla prOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technické prohlídky před registrací vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M₁, N₁, O₁ a O₂ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficientem k_PROA,
      5. e) potřebu technických prohlídek vozidel před schválením technické způsobilosti vozidla psOA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technické prohlídky před schválením technické způsobilosti vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie L, M₁, N₁, O₁ a O₂ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficientem k_PSOA,
      6. f) lhůtu pravidelných technických prohlídek OA koeficient lh = 2 roky.

      Upravený koeficient kOA:

      kOA = (1-c)*(1+oOA*k_OPOA)*(1+ekOA*k_EKOA)*(1+prOA*k_PROA)*(1+psOA*k_PSOA)/lh

      Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro OA:

      PKOA = kOA * OAU

   1. 1.4. Potřebná kapacita STK pro UA (PKUA)

      Upravený počet UA pro daný územní obvod se vypočte ze vzorce:

      UAU = M₂ + M₃ + N₂ + N₃ + k_pOUA * (O₃ + O₄)

      Potřebná roční kapacita technických prohlídek UA, PKUA, se vypočte vynásobením upraveného počtu UAU koeficientem kUA.

      Koeficient kUA zohledňuje:

      1. a) potřebu opakovaných technických prohlídek koeficient oUA, kdy se uvádí procentuální podíl opakovaných prohlídek ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N₂, N₃, M₂, M₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficient k_OPUA,
      2. b) potřebu evidenčních kontrol ekUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí počet (procentuální podíl) evidenčních kontrol ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N₂, N₃, M₂, M₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficient k_EKUA,
      3. c) potřebu technických prohlídek vozidel před registrací vozidla prUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technických prohlídek před registrací vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N₂, N₃, M₂, M₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficient k_PRUA,
      4. d) potřebu technických prohlídek vozidel před schválením technické způsobilosti vozidla psUA, které představují zvýšení nároků na kapacitu, kdy se uvádí procentuální podíl technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla ze všech druhů technických prohlídek vozidel kategorie N₂, N₃, M₂, M₃, O₃ a O₄ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek a dále se násobí koeficient k_PSUA,
      5. e) lhůtu pravidelných technických prohlídek UA koeficient lh = 1 rok.

      Upravený koeficient kUA:

      kUA = (1+oUA*k_OPUA) * (1+ekUA*k_EKUA) * (1+prUA*k_PRUA) * (1+psUA*k_PSUA)/ lh

      Kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro UA:

      PKUA = kUA * UAU.

1. 2. Kapacita kontrolních linek STK
   1. 2.1. Počet produktivních dnů v roce

      Při kalkulaci se vychází z těchto údajů:

      Příloha č. 6 Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek

      počet pracovních dnů/ v kalendářním roce/	Prdny
      dovolená /den/	20
      nemoc /den/	nden
      (vychází ze statistiky ČSÚ přepočítané na všechny pracující a pracovní dny) sanitární dny, plnění jiných úkolů /den/	7

      1. počet produktivních dnů v roce (d) za kalendářní rok, který se vypočte tak, že

         d = Pr_dny - 20 - n_den - 7

   1. 2.2. Průměrná provozní doba STK (h_e)

      Průměrná provozní doba STK (h_e), se spočítá ze skutečné týdenní provozní doby vydělené 5. V případě, že stanici technické kontroly bylo uděleno pouze oprávnění, uvede se hodnota h_e = 8.

      Pro potřeby výpočtu h_e se z důvodu zohlednění časové pracnosti zohlední počet kontrolních stání na kontrolních linkách a počet kontrolních techniků provádějících technické prohlídky na těchto kontrolních linkách. V rámci výpočtu se bere v úvahu, že na kontrolní lince pro provozní dobu 40 hod. pracovního týdne se započte každý kontrolní technik, který pracuje na této kontrolní lince. Je-li na této kontrolní lince počet kontrolních techniků roven počtu kontrolních stání, považuje se kontrolní linka stanice technické kontroly v provozu za plně vytíženou. V případě, že počet kontrolních techniků neodpovídá počtu kontrolních stání na kontrolní lince, započte se u

      1. a) kontrolní linky o čtyřech kontrolních stání (OA) za každého kontrolního technika 1/4 kapacity kontrolní linky.
      2. b) kontrolní linky o třech kontrolních stání (OA) za každého kontrolního technika 1/3 kapacity kontrolní linky.
      3. c) kontrolní linka o dvou kontrolních stání (UA) za každého kontrolního technika 1/2 kapacity kontrolní linky.

      Při provozní době dané provozovny STK, která přesahuje 40 hodin v týdnu, se vychází při výpočtu z následující skutečnosti, provozovatel STK musí mít pro každou směnu, tzn., pro každých 8 hod. pracovní dne k dispozici počet kontrolních techniků odpovídající počtu kontrolních stání na kontrolní lince, jinak se pro potřeby výpočtu bere v úvahu pouze základní provozní doba přepočtená na denní pracovní čas h_e = 8.

      Pracuje-li kontrolní technik na více provozovnách STK, započítá se pouze pro jednu provozovnu STK.

   1. 2.3. Kapacita kontrolní linky STK pro osobní automobily (KLOA)

      Pro účely výpočtu kapacity kontrolní linky STK pro osobní automobily (KLOA) se vychází z TPr OA_M1, kdy se jedná o průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince STK po ukončení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince STK počítaný z pravidelných technických prohlídek kategorie M₁ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

      1. a) čtyři kontrolní stání

         Příloha č. 6 Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek

         pracnost TPr OAM1 přepočtená na 1 hodinu	tLOA4 = TPr OAM1/60	h
         počet kontrolních stání na lince	p = 4
         ztráta počtu TPr (zahájení a ukončení práce)	z = 3

         Kapacita kontrolní linky (počet TPr/rok)

         KLOA4 = (p * h_e / tLOA4 - z) * d = ((4 * h_e/ (TPr OA_M1/60) - 3) * d = TPr/rok

      1. b) tři kontrolní stání

         Příloha č. 6 Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek

         pracnost TPr OAM1 přepočtená na 1 hodinu	tLOA3 = TPr OAM1/60 h	h
         počet kontrolních stání na lince:	p = 3
         ztráta počtu TPr:	z = 2

         Kapacita kontrolní linky (počet TPr/rok)

         KLOA3 = (p * h_e / tLOA3 - z) * d = ((3 * h_e/ (TPr OA_M1/60) - 2) * d = TPr/rok

   1. 2.4. Kontrolní linka STK pro užitkové automobily (KLUA)

      Pro účely výpočtu kapacity kontrolní linky STK pro užitkové automobily (KLOA) se vychází z TPr UA_N3 je průměrný čas v minutách od zahájení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince STK po ukončení technické prohlídky kontrolním technikem na kontrolní lince STK počítaný z pravidelných technických prohlídek kategorie N₃ na území České republiky za období předchozích 12 měsíců z Informačního systému technických prohlídek.

      Příloha č. 6 Výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, kapacity kontrolních linek stanic technické kontroly a počtu skutečně provedených technických prohlídek

      pracnost TPr UAN3 přepočtená na 1 hodinu	tLUA = TPr UAN3/60 h	h
      počet kontrolních stání na lince:	p = 2
      ztráta počtu TPr:	z = 1

      Kapacita kontrolní linky (počet TPr/rok)

      KLUA = (p * h_e / tLUA - z) * d = ((2 * h_e / (TPr UA_N3/60) - 1)) * d = TPr/rok

1. 3. Počet skutečně provedených technických prohlídek

   Počet skutečně provedených technických prohlídek se stanoví z počtu jednotlivých technických prohlídek vozidel jednotlivých kategorií a časové pracnosti provedení jednotlivých technických prohlídek pro jednotlivé kategorie vozidel vztažené ke stanici technické kontroly pro osobní automobily (SOA) a užitkové automobily (SUA), kdy data pro výpočet vycházejí z Informačního systému technických prohlídek za předcházející rok pro jednotlivé stanice technické kontroly.

1. 3.1 Počet skutečně provedených prohlídek STK pro OA

   SOA=SOA_p+ SOA_o + SOA_e+ SOA_r + SOA_s

   Upravený počet OA pro STK OA se vypočte ze vzorců:

   1. a) Počet pravidelných technických prohlídek stanice technické kontroly SOA_p je dán součtem počtu pravidelných technických prohlídek podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

      SOA_p = M₁ + N₁ + k_pOOA * (O₁ + O₂) + k_pLOA * L

   1. b) Počet opakovaných technických prohlídek stanice technické kontroly SOA_o je dán součtem počtu opakovaných technických prohlídek podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

      SOA_o = (M₁ + N₁ + k_pOOA * (O₁ + O₂) + k_pLOA * L) * k_OPOA

   1. c) Počet evidenčních kontrol stanice technické kontroly SOA_e je dán součtem počtu evidenčních kontrol podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

      SOA_e = (M₁ + N₁ + k_pOOA * (O₁ + O₂) + k_pLOA * L) * k_EKOA

   1. d) Počet technických prohlídek před registrací vozidla kontrol stanice technické kontroly SOA_r je dán součtem počtu technických prohlídek před registrací vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

      SOA_r = (M₁ + N₁ + k_pOOA * (O₁ + O₂) + k_pLOA * L) * k_PROA

   1. e) Počet technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla kontrol stanice technické kontroly SOA_s je dán součtem počtu před schválením technické způsobilosti vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na OA:

      SOA_s = (M₁ + N₁ + k_pOOA * (O₁ + O₂) + k_pLOA * L) * k_PSOA

1. 3.2 Počet skutečně provedených prohlídek STK pro UA

   SUA=SUA_p + SUA_o + SUA_e + SUA_r + SUA_s

   Upravený počet UA pro STK UA se vypočte ze vzorců:

   1. a) Počet pravidelných technických prohlídek stanice technické kontroly SUA_p je dán součtem počtu pravidelných technických prohlídek podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

      SUA_p = M₂ + M₃ + N₂ + N₃ + k_pOUA * (O₃ + O₄)

   1. b) Počet opakovaných technických prohlídek stanice technické kontroly SUA_o je dán součtem počtu opakovaných technických prohlídek podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

      SUA_o = (M₂ + M₃ + N₂ + N₃ + k_pOUA * (O₃ + O₄)) * k_OPUA

   1. c) Počet evidenčních kontrol stanice technické kontroly SUA_e je dán součtem počtu evidenčních kontrol podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

      SUA_e = (M₂ + M₃ + N₂ + N₃ + k_pOUA * (O₃ + O₄)) * k_EKUA

   1. d) Počet technických prohlídek před registrací vozidla kontrol stanice technické kontroly SUA_r je dán součtem počtu technických prohlídek před registrací vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

      SUA_r = (M₂ + M₃ + N₂ + N₃ + k_pOUA * (O₃ + O₄)) * k_PRUA

   1. e) Počet technických prohlídek před schválením technické způsobilosti vozidla kontrol stanice technické kontroly SUA_s je dán součtem počtu před schválením technické způsobilosti vozidla podle jednotlivých kategorií vozidel a jejich pracnosti, přepočtený na UA:

      SUA_s = (M₂ + M₃ + N₂ + N₃ + k_pOUA * (O₃ + O₄)) * k_PSUA.

Příloha č. 7

Základní charakteristiky přístrojů používaných k technickým prohlídkám vozidel

Přístroje a zařízení používané ve stanici technické kontroly (STK) a stanice měření emisí (SME) musí umožňovat provádět měření dle metodik schválených pro provádění technických prohlídek. Konstrukční, manipulační a klimatotechnické provedení přístrojů musí odpovídat standardním podmínkám pro pracoviště STK a SME. Jejich základní charakteristiky jsou následující:

1. 1. Přístroj na kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách s možností huštění (hustič pneumatik)

   Zařízení umožňuje měření tlaku vzduchu v pneumatikách, dohušťování a snižování tlaku vzduchu v nich.

   Hustič pneumatik musí být připojitelný na rozvod tlakového vzduchu se jmenovitým tlakem pro osobní automobily alespoň 0,6 MPa, pro užitkové automobily alespoň 1,0 MPa.

   Pro osobní automobily musí mít rozsah měření tlaku alespoň 400 kPa, pro užitkové automobily nejméně 1 MPa. Vlastnosti měřícího přístroje na měření tlaku vzduchu, uvedeného do provozu po 17. 8. 2000, musí odpovídat vyhlášce č. 345/2002 Sb.

1. 2. Zařízení na kontrolu vůlí nápravy

   Zařízení je určeno k instalaci na pracovní jámu a umožňuje vizuální kontrolu vůlí v zavěšení a uložení kol nápravy. Zařízení musí být vybaveno svítilnou k osvětlení kontrolovaného místa a ovládacími prvky pohybu dotykových desek.

   Zařízení na kontrolu vůlí náprav musí splňovat tyto požadavky:

   1. a) musí být vybaveno alespoň dvěma deskami poháněnými motorem, kterými lze pohybovat opačnými směry, podélně i příčně;
   2. b) kontrolor musí mít možnost pohyb desek ovládat ze svého místa, kde provádí kontrolu;
   3. c) desky u vozidel nad 3,5 tuny musí splňovat tyto technické požadavky:
      1. • podélný a příčný pohyb nejméně 95 mm,
      2. • rychlost podélného a příčného pohybu 5 až 15 cm/s;
   1. d) u vozidel nad 3,5 tuny musí zařízení umožnit kontrolu vůlí nápravy i bez zvedání nápravy.

1. 3. Přístroj na kontrolu geometrie řízené nápravy

   Přístroj pracuje na mechanickém nebo mechanicko-optickém principu. Naměřené hodnoty se odečítají na úhloměrné stupnici nebo na displeji optoelektronické vyhodnocovací části přístroje.

   Zařízení musí umožnit měření nejméně úhlu sbíhavosti kol, úhlu odklonu kol a úhlu rejdu.

1. 4. Zařízení na kontrolu házivosti kol

   Zařízení je určeno k měření radiální a axiální házivosti kol vozidla. Je délkovým měřidlem umožňujícím svými doteky, přímým a úhlovým, snímat odchylky rovinnosti nebo kruhovitosti ráfku kola nebo jeho pneumatiky.

1. 5. Přístroj na kontrolu seřízení světlometů

   Přístroj na kontrolu seřízení světlometů (regloskop) je opticko-mechanické zařízení, pracující na principu přímé projekce obrazu světla vyzařovaného světlometem a umožňujícím kontrolu a seřízení světlometů motorových vozidel, jejichž výška nad vozovkou je v rozmezí nejméně 200 - 1300 mm.

   V STK se používá pouze provedení regloskopu vázané na pevnou pojezdovou dráhu a stání vozidla.

1. 6. Válcová zkušebna brzd

   Válcová zkušebna brzd je zařízení, na kterém se ve stanicích technické kontroly provádějí kontroly brzdových soustav vozidel.

   Provedení válcových zkušeben brzd používaných ve stanici technické kontroly musí umožňovat:

   1. 1. měření brzdných sil na obvodech kol jedné nápravy vozidla v závislosti na ovládací síle na pedál brzdy u kapalinových nebo smíšených brzdových soustav, u vzduchových brzdových soustav v závislosti na tlaku vzduchu v brzdové soustavě,
   2. 2. indikaci měřených veličin takovým způsobem, aby měřené hodnoty mohly být sledovány z místa řidiče zkoušeného automobilu nebo jízdní soupravy,
   3. 3. provedení grafického zápisu závislosti brzdných sil na ovládací síle působící na pedál brzdy nebo na tlaku vzduchu, a to při brzdění i odbrzďování,
   4. 4. ruční dálkové ovládání všech hlavních funkcí z místa řidiče, zejména spouštění a vypínání pohonných jednotek, a to i jednotlivě,
   5. 5. zřetelnou signalizací dosažení bloku kteréhokoliv z kol nápravy.

   Ve STK se používají dva velikostní typy válcových zkušeben brzd, pro osobní a pro užitkové automobily.

1. 7. Decelerometr

   Decelerometr je přenosný přístroj, který umožňuje za pomocí jízdní zkoušky vozidla nebo souprav vozidel kontrolovat účinek brzd. Slouží k měření brzdného zpomalení v závislosti na čase, při současném měření ovládací síly na pedál nebo tlaku vzduchu u vzduchových brzdových soustav.

   Zařízení musí umožnit grafický záznam měřených veličin a vyhodnocení plného brzdného zpomalení.

1. 8. Přístroj (detektor) na zjišťování přítomnosti uhlovodíkového plynu

   Přenosný přístroj je určen k detekci místa úniku uhlovodíkového plynu z plynové soustavy vozidla. Jeho čidlo musí být schopno indikovat přítomnost plynu již při koncentraci nižší než 10% dolní meze výbušnosti uhlovodíkového plynu.

1. 9. Zvedák do pracovní jámy

   Konstrukce zvedáku musí umožňovat jeho zabudování do pracovní jámy a možnost pojezdu v podélném a příčném směru k ose pracovní jámy. Výhodný je strojní pohon zvedáku.

   Nosnost zvedáku musí být min. 1 250 kg pro osobní automobily a 8 000 kg pro užitkové automobily.

1. 10. Zařízení na kontrolu zapojení zásuvky tažného zařízení

   Zařízení je pracovní pomůckou, umožňující kontrolu zapojení a funkce elektrické zásuvky motorového vozidla k napájení a ovládání světelných zařízení přípojného vozidla.

   Zařízení musí být vybaveno autokontrolou vlastních signalizačních prvků (kontrolních svítilen).

1. 11. Kontrolní tlakoměr

   Deformační tlakoměr (souprava tlakoměrů) slouží ke kontrole vzduchové soustavy vozidel s přetlakovými vzduchovými soustavami. Musí mít měřící rozsah nejméně 1,0 MPa a třídu přesnosti alespoň 1,0.

1. 12. Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel

   Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel sloužící ke stanovení mezního opotřebení funkčních součástí spojovacích zařízení vozidel, přenášejících suvné síly mezi tažným vozidlem a přípojným vozidlem.

   1. 1. Pro osobní automobily je tvořeno:
      1. a) posuvným měřítkem a
      2. b) zkušební koulí Ø 49 mm.
   1. 2. Pro užitkové automobily a traktory je tvořeno:
      1. a) mezní měrkou na kontrolu opotřebení uzávěru sedla a královského čepu,
      2. b) posuvným měřítkem a
      3. c) zkušební koulí Ø 49 mm.

1. 13. Zařízení na měření prostupu světla

   Zařízení pro měření prostupu světla slouží ke zjišťování míry propustnosti světla zasklením vozidel. Konstrukce přístroje musí umožnit měření na vozidle bez demontáže skel.

   Zařízení musí odpovídat požadavkům předpisu EHK č. 43, musí být vybaveno autokontrolou kalibrovaných hodnot. Elektrické napájení přístroje může být akumulátorové nezávislé na vnějším zdroji nebo vnějším zdrojem nebo kombinované.

1. 14. Časoměrné zařízení

   Časoměrné zařízení slouží k měření času při kontrole parametrů brzdového ústrojí vozidel. Časoměrným zařízením může být mechanické nebo elektronické zařízení, jehož ovládání je manuální a odečet naměřených hodnot vizuální (stopky).

   Časový rozsah měření je minimálně 30 minut, odečet času minimálně 0,1 sekundy, přesnost (±) 0,1 sekundy.

1. 15. Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik

   Přístroj slouží k měření hloubky dezénu pneumatik. Zobrazení měřených hodnot je na digitálním displeji nebo analogové stupnici s aretací změřené hodnoty. Minimální rozsah měření je od 0 do 25 mm s rozlišením 0,02 mm.

1. 16. Váhy

   Zařízení pro určení hodnoty zatížení na kolo/nápravu pro stanovení zatížení nápravy (volitelně pro měření dvou zatížení na kolo, jako jsou plošiny pro vážení hmotnosti na kole a plošiny pro vážení hmotnosti na nápravě).

1. 17. HU adaptér

   Zařízení k připojení elektronického rozhraní vozidla, jako je skenovací přístroj pro OBD.

   Požadavky na komunikační rozhraní s vozidlovými sběrnicemi

   1. 1. Přístroj musí být schopen navázat OBD komunikaci nejméně podle následujících standardů:
      1. • ISO 9141-2
      2. • SAE J1850 (PWM i VPW)
      3. • ISO 14230
      4. • ISO 15765
      5. • SAE J1939
      6. • ISO/PAS 27145 (nejméně DoCAN)
      7. • ISO 11992
   1. 2. Přístroj musí umět získat z palubní sběrnice nejméně následující údaje a veličiny, pokud jsou přítomny, respektují se přitom datové struktury podle ISO 15031-5, SAE J1979 resp. ISO/PAS 27145.

      Příloha č. 7 Základní charakteristiky přístrojů používaných k technickým prohlídkám vozidel

      Údaj/veličina/zdroj	ISO 15031-5 (SAE J1979)	SAE J1939	ISO 27145 DoCAN (WWH-OBD)
      Povinně snímané veličiny
      Otáčky motoru	Mód 01h, PID 0Ch	EEC1, PGN=(F004)h, SPN190	Služba 22h, OBDDID F40Ch
      Teplota chl. kapaliny	Mód 01h, PID 05h	ETI, PGN=(FEEE)h, SPN110	Služba 22h, OBDDID F405h, F467h
      Teplota oleje	Mód 01h, PID 5Ch	ETI, PGN=(FEEE)h, SPN175	Služba 22h, OBDDID F45Ch
      Stav počítadla ujeté vzdálenosti	Mód 01h, PID A6h	HRVD, PGN=(FEC1)h, SPN=917	Služba 22h, OBDDID F4A6h
      VIN	Mód 09h, PID 02h	VI, PGN=(FEEC)h, SPN=237	Služba 22h, OBDINFOTYPDID F802h
      stav MIL	Mód 01h, PID 01h	DM12, SPN1213, SPN3038	Služba 22h, OBDDID F401h
      počet DTC	Mód 01h, PID 01h	DM12	Služba 22h, OBDDID F401h
      kódy DTC	Mód 03h	DM12	Služba 19h, Subfunction 42h
      Readiness kódy	Mód 01h, PID 01h	DM5, SPN1221, SPN1222, SPN1223	Služba 22h, OBDDID F401h
      verze SW (CALID, CID)	Mód 09h, PID 04h	DM19, SPN1635	Služba 22h, OBDINFOTYPDID F804h
      kontrolní součet SW (CVN)	Mód 09h, PID 06h	DM19, SPN1634	Služba 22h, OBDINFOTYPDID F806h
      dráha ujetá při aktivní DTC	Mód 01h, PID 21h	DM21, SPN3069	Služba 22h, OBDDID F421h
      Poloha pedálu akcelerace	Mód 01h, PID 11h	EEC2, PGN=(F003)h, SPN=91	Služba 22h, OBDDID F411h
      Verze OBD	Mód 01h, PID 1Ch	DM5, SPN1220	Služba 22h, OBDDID F41Ch
      Doba od startu motoru	Mód 01h, PID 1Fh	DM26, SPN3301	Služba 22h, OBDDID F41Fh
      Ujeté km se svítící MIL	Mód 01h, PID 21h	DM21, SPN3069	Služba 22h, OBDDID F421h
      Počet startů od RESETu	Mód 01h, PID 30h	DM26, SPN3302	Služba 22h, OBDDID F430h
      Ujeté km od RESETu	Mód 01h, PID 31h	DM21, SPN3294	Služba 22h, OBDDID F431h
      Doba běhu motoru při aktivní MIL	Mód 01h, PID 4Dh	DM21, SPN3295	Služba 22h, OBDDID F44Dh
      Doba běhu motoru od RESETu	Mód 01h, PID 4Eh	DM21, SPN3296	Služba 22h, OBDDID F44Eh
      Kumulativní doba běhu motoru při aktivní MIL	Mód 01h, PID 93h	DM39, SPN4145	Služba 22h, OBDDID F493h
      Emisní třída	Mód 01h, PID 5Fh	n/a	Služba 22h, OBDDID F45Fh
      Stav OBD/ECU	Mód 01h, PID 91h	n/a	Služba 22h, OBDDID F491h
      SCR Status	Mód 01h, PID 85h	n/a	Služba 22h, OBDDID F485h
      NOx Status	Mód 01h, PID 88h	n/a	Služba 22h, OBDDID F488h
      UREA Status	Mód 01h, PID 94h	n/a	Služba 22h, OBDDID F494h
      Doba mezi DPF regeneracemi	Mód 01h, PID 8Bh	AFT1PS1, PGN=(FC8C)h, SPN6776, SPN6775	Služba 22h, OBDDID F48Bh
      Stupeň zanesení DPF sazemi a popelem	Mód 01h, PID 8Fh	ATIS,PGN=(FD7B)h, SPN3719, SPN3720	Služba 22h, OBDDID F48Fh
      Souhrnný status MIL	Mód 01h, PID 90h	DM36, SPN4136, SPN4137	Služba 22h, OBDDID F490h
      Aktivní závady třídy A	n/a	DM42	Služba 19h, Sub-function 42h, FGID 33h, DTCSM 08h, DTCSVM 02h
      Aktivní závady třídy B1	n/a	DM45	Služba 19h, Sub-function 42h, FGID 33h, DTCSM 08h, DTCSVM 04h
      Aktivní závady třídy B2	n/a	DM48	Služba 19h, Sub-function 42h, FGID 33h, DTCSM 08h, DTCSVM 08h
      Podružné, nepovinně snímané veličiny, pouze pro statistické zpracování, nemají vliv na vyhodnocení emisního testu
      signály λ sond (skokové)	Mód 01h, PID 14h- 1Bh	n/a	Služba 22h, OBDDID F414h-F41Bh
      signály λ sond (širokop.)	Mód 01h, PID 24h - 2Bh		OBDDID F424h-F42Bh
      signály λ sond (proudové)	Mód 01h, PID 34h - 3Bh		OBDDID F434h-F43Bh
      Používané palivo	Mód 01h, PID 51h	n/a	Služba 22h, OBDDID F451h
      Množství lihu v palivu	Mód 01h, PID 52h	n/a	Služba 22h, OBDDID F452h
      Konfigurace motoru:	n/a		n/a
      volnoběžné otáčky		PGN=(FEE3)h,SPN=188
      otáčky omezovače		PGN=(FEE3)h,SPN=532

   1. 3. Přístroj musí umožňovat připojení k palubní sběrnici vozidla nejméně pomocí následujících konektorů:

      Příloha č. 7 Základní charakteristiky přístrojů používaných k technickým prohlídkám vozidel

      ISO 15031 12V	ISO 15031 24V	SAE J1939

   1. 4. Při komunikaci podle SAE J1939 může přístroj umožňovat automatizované provádění emisního testu pomocí TSC zpráv.

1. 18. Hlukoměr

   Přístroj pro měření úrovně hluku u stojícího vozidla. Pro měření akustického tlaku musí být zvukoměr třídy II (s příslušným kalibrátorem).

1. 19. Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů (analyzátor)

   Přístroj pro měření emisí výfukových plynů vozidel se zážehovými motory je měřidlo, které slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku. Měřené složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO₂), kyslík (O₂) a uhlovodíky (HC), případně oxidy dusíku (NO_x) ve výfukových plynech, otáčky a teplota motoru vozidel se zážehovými motory. Obsah uhlovodíků musí být vyjádřen koncentrací n-hexanu (C₆H₁₄) měřeného pomocí metod absorpce v blízké infračervené oblasti. Objemové podíly složek plynu jsou vyjádřeny v procentech objemu (%) pro CO, CO₂ a O₂ a v milióntinách objemu (ppm) pro HC.

   Přístroj může měřit úhel sepnutí kontaktů přerušovače, úhel předstihu zážehu a případně i další veličiny. Současně vypočítává součinitel přebytku vzduchu lambda (λ) a korigovaný obsah oxidu uhelnatého (CO_COR) pomocí referenčních vzorců.

   Přístroj nemusí měřit koncentrace oxidů dusíku (NO_x), musí však být pro dovybavení senzorem NO_x připraven.

   Přístroj sestává nejméně z těchto podsestav:

   1. • podsestavy analyzátoru výfukových plynů, měřícího obsah složek výfukového plynu a umožňujícího výpočet součinitele lambda (dále jen také „analyzátor“),
   2. • podsestavy měření teploty motoru,
   3. • podsestavy měření otáček motoru,
   4. • podsestavy komunikace s palubními sběrnicemi vozidla a OBD,
   5. • podsestavy tisku on-line protokolu,
   6. • podsestavy komunikace po síti TCP/IP.

   Jednotlivé podsestavy, s výjimkou vlastního analyzátoru výfukových plynů, mohou být sloučené. Přístroj může obsahovat i další podsestavy (např. kouřoměru, motortesteru apod.), musí však být připraven pro dovybavení sestavou kouřoměru.

   Prokázání shody¹

   Výrobce nebo žadatel o typové schválení přístroje pro SME musí ke zkoušenému výrobku doložit:

   1. • prohlášení o shodě; pro uvedení na trh ČR v českém jazyce,
   2. • kopii certifikátu ES o přezkoušení typu, nebo certifikátu ES přezkoumání návrhu a kopii příloh k němu, pokud byly vydány.

   Z uvedených dokumentů musí být zřejmé, že typ analyzátoru:

   1. 1. Byl podroben posouzení shody některým z postupů (modulů) stanovených předpisy.

      V případě analyzátorů to mohou být tyto postupy:

      1. a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
      2. b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D) nebo
      3. c) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
   1. 2. Splňuje technické požadavky základní a specifické podle příslušných příloh zvláštního právního předpisu¹).

      Každé jednotlivé měřidlo musí být označeno v souladu s vydaným certifikátem ES značkou CE, doplňkovým metrologickým značením a v případě použití postupů D a H1 i identifikačním číslem notifikované osoby.

      Z podsestavy analyzátoru se pro účely emisního testu povinně zpracovávají následující veličiny:

      1. • CO [%]
      2. • CO2 [%]
      3. • HC [ppm]
      4. • O₂ [%]

      Z podsestavy analyzátoru mohou být dostupné následující veličiny, pro účely statistického zpracování:

      1. • NO [ppm]
      2. • NO₂ [ppm]
      3. • NO_x [ppm]
      4. • K [m^-1]

      Vypočítávané veličiny

      Vedle přímo měřených veličin se zpracovávají tyto vypočítávané veličiny:

      1. a) Součinitel lambda (λ)

         Výpočtový vzorec pro součinitel λ musí být doplněn o konkrétní hodnoty součinitelů H_CV a O_CV nejméně pro následující druhy používaných paliv, kterými jsou (viz homologační předpis EHK 83 resp. nařízení 692/2008/ES):

         Příloha č. 7 Základní charakteristiky přístrojů používaných k technickým prohlídkám vozidel Prokázání shody1 Vypočítávané veličiny

         Palivo	HCV	OCV
         BA (E5)	1.89	0.016
         LPG	2.53	0.000
         CNG a LNG	4.00	0.000
         E85	2.74	0.390
         E75	2.61	0.329

         Druh paliva musí být na přístroji (analyzátoru) uživatelsky nastavitelný. Hodnoty konstant H_CV a O_CV se mohou měnit v závislosti na aktuálním znění předpisů.

      1. b) CO korigované (CO_COR)

         Hodnota součinitele X ve vzorci musí být nastavena podle druhu používaného paliva (viz. EHK 83):

         Příloha č. 7 Základní charakteristiky přístrojů používaných k technickým prohlídkám vozidel Prokázání shody1 Vypočítávané veličiny

         Motor	Palivo	X
         4-dobý	LPG	13.5
         	CNG a LNG	11.5
         	ostatní	15.0
         2-dobý	všechna	10.0

         Hodnota CO_COR se eviduje pouze pro účely statistického zpracování výsledků měření a nemá vliv na výsledek emisního testu. Hodnoty konstanty X se může měnit v závislosti na aktuálním znění předpisů.

         Třída přesnosti

         Vyžaduje se analyzátor třídy přesnosti „0“ nebo „00“.

         Přístroje pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů musí být schváleného typu.

1. 20. Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů (kouřoměr)