účinné od 1. 5. 2004TSK: Teoretická spotřeba kyslíku (theoretical oxygen demand, ThOD) (mg) je celkové množství kyslíku nezbytné pro úplnou oxidaci chemické látky; vypočte se z molekulového vzorce látky (viz příloha II, bod 2) a vyjadřuje se také jako množství kyslíku v mg nezbytné na mg zkušební látky.

účinné od 1. 5. 2004TCO2: Teoretický oxid uhličitý (theoretical carbon dioxide, ThCO2) je množství oxidu uhličitého, které by mělo vzniknout ze známého nebo změřeného obsahu uhlíku ve zkušební látce za předpokladu její úplné mineralizace; vyjadřuje se v mg oxidu uhličitého uvolněného z 1 mg zkušební látky.

účinné od 1. 5. 2004TOC: Celkový organický uhlík (total organic carbon) ve vzorku je součtem organického uhlíku v roztoku a v suspensi.

účinné od 1. 5. 2004IC: Anorganický uhlík (inorganic carbon).

účinné od 1. 5. 2004TC: Celkový uhlík (total carbon) je součtem organického a anorganického uhlíku ve vzorku.

  1. účinné od 1. 5. 2004Primární biologický rozklad:
  2. účinné od 1. 5. 2004jsou změny chemické struktury látky způsobené biologickým působením, vedoucí ke ztrátě specifických vlastnosti látky.
  3. účinné od 1. 5. 2004Úplný biologický rozklad (aerobní):
  4. účinné od 1. 5. 2004je stupeň rozkladu látky dosažený po jejím úplném zužitkování mikroorganismy, vedoucí k produkci oxidu uhličitého, vody, minerálních solí a nové mikrobiální buněčné hmoty (biomasy).
  5. účinné od 1. 5. 2004Snadno biologicky rozložitelná:
  6. účinné od 1. 5. 2004je dohodnutá klasifikace chemických látek, které prošly screeningovými zkouškami úplné biologické rozložitelnosti; tyto zkoušky jsou tak přísné, že lze předpokládat, že se látky budou ve vodném prostředí za aerobních podmínek rychle a úplně biologicky rozkládat.
  7. účinné od 1. 5. 2004Biologicky rozložitelná:
  8. účinné od 1. 5. 2004je klasifikace chemických látek, pro něž existuje nepochybný důkaz o jejich biologické rozložitelnosti (primární nebo konečné) v kterékoli uznávané zkoušce biologické rozložitelnosti.
  9. účinné od 1. 5. 2004Odstranitelnost:
  10. účinné od 1. 5. 2004je náklonnost látek k jejich odstranění při biologickém čištění odpadních vod, aniž by byl nepříznivě ovlivněn normální průběh čisticích pochodů. Látky snadno biologicky rozložitelné jsou obecně odstranitelné, avšak ne všechny rozložitelné látky jsou odstranitelné. Mohou zde působit také abiotické procesy.
  11. účinné od 1. 5. 2004Fáze iniciace:
  12. účinné od 1. 5. 2004je doba, ve zkoušce na úbytek rozpuštěného organického uhlíku, od inokulace do dosažení alespoň 10% biologického rozkladu. Fáze iniciace je často různě dlouhá a špatně reprodukovatelná.
  13. účinné od 1. 5. 2004Doba rozkladu:
  14. účinné od 1. 5. 2004je doba od konce fáze zdržení do dosažení 90 % maximální dosažitelné úrovně rozkladu.
  15. účinné od 1. 5. 200410denní období rozkladu:
  16. účinné od 1. 5. 2004je 10 dnů, které následují bezprostředně po dosažení 10% rozkladu.

PŘÍLOHA II

účinné od 1. 5. 2004

účinné od 1. 5. 2004VÝPOČET A STANOVENÍ NĚKTERÝCH SOUHRNNÝCH PARAMETRŮ

účinné od 1. 5. 2004V závislosti na zvolené zkušební metodě se vyžaduje určení některých souhrnných parametrů. V následujícím oddíle je popsán výpočet těchto hodnot. Využití těchto parametrů je popsáno u jednotlivých metod.

  1. účinné od 1. 5. 20041. Obsah uhlíku

    účinné od 1. 5. 2004Obsah uhlíku se počítá ze známého elementárního složení nebo se stanoví analýzou prvků ve zkušební látce.

  1. účinné od 1. 5. 20042. Teoretická spotřeba kyslíku (TSK)

    účinné od 1. 5. 2004Teoretickou spotřebu kyslíku (TSK) lze vypočítat ze znalosti elementárního složení nebo z výsledků analýzy prvků. Pro látku

    účinné od 1. 5. 2004CcHhClclNnNanaOoPpSs

    1. účinné od 1. 5. 2004bez nitrifikace,

    účinné od 1. 5. 2004

    1. účinné od 1. 5. 2004nebo s nitrifikací,

    účinné od 1. 5. 2004

  1. účinné od 1. 5. 20043. Chemická spotřeba kyslíku (CHSK)

    účinné od 1. 5. 2004Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) se stanoví metodou C.6.

  1. účinné od 1. 5. 20044. Rozpuštěný organický uhlík (DOC)

    účinné od 1. 5. 2004Rozpuštěným organickým uhlíkem je podle definice organický uhlík přítomný ve vodném roztoku chemické látky nebo směsi, který projde přes filtr o velikosti pórů 0,45 μm.

    účinné od 1. 5. 2004Odeberou se vzorky ze zkušebních nádob a ihned se filtrují pomocí filtračního zařízení s vhodným membránovým filtrem. Prvních 20 ml (toto množství může být při použití malých filtrů zmenšeno) se odstraní. 10 – 20 ml, nebo v případě nástřiku menší objem (objem závisí na množství potřebném pro analýzu), se uschová pro analýzu uhlíku. Koncentrace DOC se stanoví pomocí analyzátoru organického uhlíku, který umožňuje přesné stanovení koncentrace uhlíku, která je menší nebo rovna 10 % počáteční koncentrace DOC použité ve zkoušce.

    účinné od 1. 5. 2004Zfiltrované vzorky, které není možné analyzovat ve stejný pracovní den, se uchovávají v ledničce 48 h při 2 – 4 °C nebo delší dobu při teplotě nižší než –18 °C.

    1. účinné od 1. 5. 2004Poznámky:
      1. účinné od 1. 5. 2004Membránové filtry jsou často impregnovány povrchově aktivními látkami za účelem jejich hydrofilizace. Filtr tedy může obsahovat až několik mg rozpustného organického uhlíku, který může ovlivnit stanovení biologické rozložitelnosti.
      2. účinné od 1. 5. 2004Povrchově aktivní látky a jiné rozpustné organické látky se z filtrů odstraňují vyvařením třikrát jednu hodinu v deionizované vodě. Filtry lze poté skladovat 1 týden ve vodě. Při použití filtračních patron pro jedno použití se musí u každé šarže ověřit, zda neobsahuje rozpustný organický uhlík.
      3. účinné od 1. 5. 2004V závislosti na typu membránového filtru může docházet k adsorpci zkušební látky na filtru. Doporučuje se ověřit, zda k adsorpci zkušební chemické látky na filtru nedochází.
      4. účinné od 1. 5. 2004Místo filtrace lze použít k rozlišení TOC od DOC odstřeďování při 40 000 m·s-1 (4 000 g) po dobu 15 min. Tato metoda však není spolehlivá při počáteční koncentraci DOC < 10 mg·l-1, protože buď nelze odstranit všechny bakterie, nebo se zpětně rozpouští uhlík, který je součástí bakteriální plasmy.

účinné od 1. 5. 2004LITERATURA

  1. účinné od 1. 5. 2004— Standard Methods for the Examination of Water and Wastewater. 12th ed., Am. Publ. Hlth. Ass., Am. Wat. Poll. Control Fed., Oxygen Demand, 1965, p 65.
  2. účinné od 1. 5. 2004— Wagner, R. von Wasser, 1976, vol 46, 139.
  3. účinné od 1. 5. 2004— DIN-Entwurf 38 409, Teil 41 – Deutsches Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasserund Schlammuntersuchung, Summarische Wirkungs- und Stoffkenngrössen (Gruppe H). Bestimmung des Chemischen Sauerstoffbedarfs (CSB) (H 41), Normenausschuss Wasserwesen (NAW) in DIN Deutsches Institut für Normung e.V.
  4. účinné od 1. 5. 2004— Gerike, P. The biodegradability testing of poorly water soluble compounds. Chemosphere, 1984, vol 13(1), 169.

PŘÍLOHA III

účinné od 1. 5. 2004

účinné od 1. 5. 2004VYHODNOCENÍ BIOLOGICKÉ ROZLOŽITELNOSTI ŠPATNĚ ROZPUSTNÝCH LÁTEK

účinné od 1. 5. 2004Při zkouškách biologické rozložitelnosti špatně rozpustných látek si zaslouží zvláštní pozornost následující aspekty.

účinné od 1. 5. 2004Zatímco odběr vzorků homogenních kapalin je problémem jen zřídka, u tuhých látek se doporučuje provést homogenizaci vhodnými prostředky, aby v důsledku nehomogenity nedošlo k chybám. Zvláštní pozornost musí být věnována odběrům reprezentativních vzorků o několika miligramech ze směsí látek, které obsahují velké množství nečistot.

účinné od 1. 5. 2004V průběhu zkoušek lze použít různé způsoby míchání. Je třeba věnovat pozornost tomu, aby míchání bylo přiměřené právě pro udržení látky v disperzi a nedocházelo k přehřívání, nadměrnému pěnění a nadměrným třecím silám.

účinné od 1. 5. 2004Může se použít emulgátor vytvářející stabilní disperzi chemické látky. Nesmí být toxický pro bakterie a nesmí se biologicky rozkládat nebo pěnit za zkušebních podmínek.

účinné od 1. 5. 2004Stejná kritéria jako pro emulgátory platí i pro rozpouštědla.

účinné od 1. 5. 2004U tuhých zkušebních látek se nedoporučuje používat tuhé nosiče, mohou však být vhodné v případě olejovitých látek.

účinné od 1. 5. 2004Použijí-li se pomocné látky, jako jsou emulgátory, rozpouštědla a nosiče, musí být proveden slepý pokus s pomocnou látkou.

účinné od 1. 5. 2004Pro studium biologické rozložitelnosti špatně rozpustných látek lze použít kteroukoli ze tří respirometrických zkoušek (zkouška na úbytek CO2, na BSK, zkouška MITI).

účinné od 1. 5. 2004LITERATURA

  1. účinné od 1. 5. 2004— de Morsier, A. et al. Biodegradation tests for poorly soluble compounds. Chemosphere, 1987, 16, 833.
  2. účinné od 1. 5. 2004— Gerike, P. The Biodegradability testing of poorly water soluble compounds. Chemosphere, 1984, 13, 169.

PŘÍLOHA IV

účinné od 1. 5. 2004

účinné od 1. 5. 2004VYHODNOCENÍ BIOLOGICKÉ ROZLOŽITELNOSTI LÁTEK POTENCIÁLNĚ TOXICKÝCH PRO INOKULUM

účinné od 1. 5. 2004Je-li chemická látka podrobena zkoušení snadné biologické rozložitelnosti a jeví se jako biologicky nerozložitelná, doporučuje se postupovat při požadavku rozlišit inhibiční působení od odolnosti látky vůči rozkladu následujícím způsobem (Reynolds et al., 1987).

účinné od 1. 5. 2004Ve zkouškách toxicity i ve zkouškách biologické rozložitelnosti se použijí podobná nebo stejná inokula.

účinné od 1. 5. 2004K posouzení toxicity chemických látek zkoušených ve zkouškách snadné biologické rozložitelnosti se doporučuje použít zkoušku inhibice dýchání aktivovaného kalu (směrnice 88/302/EHS), stanovení BSK nebo metodu inhibice růstu nebo kombinaci těchto metod.

účinné od 1. 5. 2004Nemá-li dojít k inhibici z důvodu toxicity, měla by být koncentrace zkušební látky použitá ve zkouškách snadné biologické rozložitelnosti menší než 1/10 hodnoty EC50 (nebo menší než EC20) zjištěné zkouškou toxicity. Látky s EC50 > 300 mg·l-1 pravděpodobně nemají při zkouškách snadné biologické rozložitelnosti toxické účinky.

účinné od 1. 5. 2004Hodnoty EC50 < 20 mg·l-1 mohou při následném zkoušení působit potíže. Měly by být použity nízké koncentrace, což vyžaduje použít přísné a citlivé zkoušky v uzavřených lahvičkách nebo materiál značený 14C. Použití vyšších koncentrací zkušební látky může být popřípadě umožněno nasazením aklimatizovaného inokula. V tomto případě se však ztrácí specifické kritérium zkoušky snadné biologické rozložitelnosti.

účinné od 1. 5. 2004LITERATURA

účinné od 1. 5. 2004Reynolds, L. et al., Evaluation of the toxicity of substances to be assessed for biodegradability. Chemosphere, 1987, 16, 2259.

PŘÍLOHA V

účinné od 1. 5. 2004

účinné od 1. 5. 2004KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI

účinné od 1. 5. 2004Chyby způsobené tím, že při stanovení spotřeby kyslíku ve zkouškách látek, které neobsahují dusík, není vzata v úvahu nitrifikace, nejsou významné (nejsou větší než 5 %), i když je oxidace amoniakálního dusíku ve zkušebních nádobách a ve slepém pokusu nepravidelná. U zkušebních látek obsahujících dusík může dojít ke značným chybám.

  1. účinné od 1. 5. 2004Dochází-li k nitrifikaci, avšak nikoli úplné, musí být spotřeba kyslíku reakční směsí korigována na množství kyslíku spotřebovaného na oxidaci amoniaku a amonných iontů na dusitany a dusičnany, jsou-li změny koncentrace dusitanů a dusičnanů během kultivace stanoveny pomocí následujících rovnic:

    účinné od 1. 5. 20042 NH4Cl + 3 O2 = 2 HNO2 + 2 HCl + 2 H2O (1)

    účinné od 1. 5. 20042 HNO2 + O2 = 2 HNO3 (2)

  1. účinné od 1. 5. 2004Celkově:

    účinné od 1. 5. 20042 NH4Cl + 4 O2 = 2 HNO3 + 2 HCl + 2 H2O (3)

účinné od 1. 5. 2004Podle rovnice 1 je spotřeba kyslíku při oxidaci 28 g dusíku obsaženého v NH4Cl na dusitan 96 g, tzn., že přepočítávací faktor je 3,43 (96/28). Stejně tak je podle rovnice 3 spotřeba kyslíku při oxidaci na dusičnan 128 g, tzn. přepočítávací faktor je 4,57 (128/28).

účinné od 1. 5. 2004Protože popsané reakce následují po sobě, přičemž jsou realizovány odlišnými druhy bakterií, může koncentrace dusitanů stoupat i klesat; při poklesu roste odpovídajícím způsobem koncentrace dusičnanů. Spotřeba kyslíku při tvorbě dusičnanů se tedy vypočte vynásobením přírůstku koncentrace dusičnanů faktorem 4,57, zatímco spotřeba kyslíku při tvorbě dusitanů se vypočte vynásobením přírůstku koncentrace dusitanů faktorem 3,43, nebo při poklesu obsahu dusitanů se ztráty kyslíku vypočtou vynásobením poklesu koncentrace faktorem -3,43.

  1. účinné od 1. 5. 2004To znamená:
    1. účinné od 1. 5. 2004spotřeba O2 při tvorbě dusičnanů = 4,57 × přírůstek koncentrace dusičnanů (4)
    2. účinné od 1. 5. 2004spotřeba O2 při tvorbě dusitanů = 3,43 × přírůstek koncentrace dusitanů (5)
    3. účinné od 1. 5. 2004ztráta O2 při úbytku dusitanů: = −3,43 × pokles koncentrace dusitanů (6)
  1. účinné od 1. 5. 2004Tedy
    1. účinné od 1. 5. 2004spotřeba O2 při nitrifikaci = ± 3,43 × změna koncentrace dusitanů + 4,57 × změna koncentrace dusičnanů (7)
  1. účinné od 1. 5. 2004a proto
    1. účinné od 1. 5. 2004spotřeba O2 v důsledku oxidace C = celková pozorovaná spotřeba – spotřeba v důsledku nitrifikace (8)

účinné od 1. 5. 2004Jinými slovy, pokud se stanoví pouze celkový oxidovaný N, je možno za spotřebu kyslíku v důsledku nitrifikace považovat v prvém přiblížení hodnotu 4,57 x přírůstek oxidovaného dusíku.

účinné od 1. 5. 2004Korigovaná hodnota spotřeby kyslíku v důsledku oxidace C se potom porovnává s TSK NH3 vypočítanou podle přílohy II.

  1. účinné od 1. 5. 2004V. METODA PRO STANOVENÍ ROZLOŽITELNOSTI – BIOCHEMICKÁ SPOTŘEBA KYSLÍKU – metoda C.5 podle přílohy směrnice 92/69/EHS
    1. účinné od 1. 5. 2004V.1 METODA
      1. účinné od 1. 5. 2004V.1.1 ÚVOD

        účinné od 1. 5. 2004Metoda je určena pro měření biochemické spotřeby kyslíku (BSK) tuhých nebo kapalných organických látek.

        účinné od 1. 5. 2004Data získaná při této zkoušce platí pro látky rozpustné ve vodě; těkavé látky a látky s nízkou rozpustností ve vodě lze touto metodou alespoň v zásadě rovněž zkoušet.

        účinné od 1. 5. 2004Metodu lze použít pouze pro organické látky, které nemají v koncentracích používaných při zkoušce inhibiční účinek na bakterie. Není-li daná látka při koncentracích používaných ve zkoušce rozpustná, může být nezbytné použít pro dosažení dobré dispergace zkušebního materiálu zvláštní postupy, např. dispergaci ultrazvukem.

        účinné od 1. 5. 2004Informace o toxicitě chemické látky mohou být užitečné při interpretaci nízkých hodnot výsledku zkoušky a při volbě vhodných zkušebních koncentrací.

      1. účinné od 1. 5. 2004V.1.2 DEFINICE A JEDNOTKY

        účinné od 1. 5. 2004Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je definována jako množství rozpuštěného kyslíku, které je nutné k biochemické oxidaci určitého objemu roztoku látky za předepsaných podmínek.

        účinné od 1. 5. 2004Výsledky se vyjadřují v gramech spotřeby kyslíku (BSK) na 1 g zkušební látky.

      1. účinné od 1. 5. 2004V.1.3 REFERENČNÍ LÁTKY

        účinné od 1. 5. 2004Je žádoucí použít vhodnou referenční látku pro kontrolu aktivity inokula.

      1. účinné od 1. 5. 2004V.1.4 PODSTATA ZKUŠEBNÍ METODY

        účinné od 1. 5. 2004Předem stanovené množství látky rozpuštěné nebo dispergované ve vhodném, dobře provzdušněném médiu se inokuluje mikroorganismy a kultivuje se v temnu za stálé, definované teploty.

        účinné od 1. 5. 2004BSK se stanoví z rozdílu mezi obsahem rozpuštěného kyslíku na začátku a na konci zkoušky. Zkouška musí trvat nejméně pět dní a nejdéle 28 dní.

        účinné od 1. 5. 2004Souběžně musí být provedena slepá zkouška bez obsahu zkušební látky.

      1. účinné od 1. 5. 2004V.1.5 KRITÉRIA JAKOSTI

        účinné od 1. 5. 2004Stanovení BSK nelze považovat za ověřené stanovení biologické rozložitelnosti látky. Tuto zkoušku lze považovat pouze za screeningovou zkoušku.

      1. účinné od 1. 5. 2004V.1.6 POPIS ZKUŠEBNÍ METODY

        účinné od 1. 5. 2004Připraví se předběžný roztok nebo disperse zkušební látky o koncentraci vhodné pro použitou metodu. Poté se stanoví BSK některou vhodnou vnitrostátní nebo mezinárodní standardizovanou metodou.

    1. účinné od 1. 5. 2004V.2 DATA A HODNOCENÍ

      účinné od 1. 5. 2004BSK předběžného roztoku se vypočte vybranou normalizovanou metodou a přepočte se na BSK vyjádřenou v gramech na 1 g zkušební látky.

    1. účinné od 1. 5. 2004V.3 ZPRÁVY

      účinné od 1. 5. 2004Uvede se použitá metoda.

      účinné od 1. 5. 2004Biochemická spotřeba kyslíku se vypočte jako průměr výsledků alespoň tří platných měření.

      účinné od 1. 5. 2004Musí být uvedeny všechny informace a poznámky, které jsou důležité pro interpretaci výsledků a které by mohly ovlivnit výsledek, zejména pokud jde o nečistoty, fyzikální stav, toxické účinky a vlastní složení zkušební látky.

      účinné od 1. 5. 2004Použití přísad pro inhibici biologické nitrifikace musí být uvedeno.

    1. účinné od 1. 5. 2004V.4 LITERATURA
      1. účinné od 1. 5. 2004Seznam příkladů standardizovaných metod:
        1. účinné od 1. 5. 2004NF T 90-103: Determination of the biochemical oxygen demand.
        2. účinné od 1. 5. 2004NBN 407: Biochemical oxygen demand.
        3. účinné od 1. 5. 2004NEN 3235 5.4: Bepaling van het biochemisch zuurstofverbruik (BZV).
        4. účinné od 1. 5. 2004The determination of biochemical oxygen demand, Methods for the examination of water and associated materials, HMSO, London.
        5. účinné od 1. 5. 2004ISO 5815: Determination of biochemical oxygen demand after n days.
  1. účinné od 1. 5. 2004VI. METODA PRO STANOVENÍ ROZLOŽITELNOSTI - CHEMICKÁ SPOTŘEBA KYSLÍKU – metoda C.6 podle přílohy směrnice 92/69/EHS
    1. účinné od 1. 5. 2004VI.1 METODA
      1. účinné od 1. 5. 2004VI.1.1 ÚVOD

        účinné od 1. 5. 2004Metoda je určena pro měření chemické spotřeby kyslíku (CHSK) tuhých nebo kapalných organických látek prováděné standardním dohodnutým způsobem za pevně stanovených laboratorních podmínek.

        účinné od 1. 5. 2004Pro provedení této zkoušky a pro interpretaci výsledků jsou užitečné informace o chemickém vzorci látky (např. zda jde o soli halogenů, železnaté soli organických sloučenin, organické sloučeniny chloru).

      1. účinné od 1. 5. 2004VI.1.2 DEFINICE A JEDNOTKY

        účinné od 1. 5. 2004Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) je mírou oxidovatelnosti látky, která se vyjadřuje jako ekvivalentní množství kyslíku oxidačního činidla spotřebovaného látkou za pevně stanovených laboratorních podmínek.

        účinné od 1. 5. 2004Výsledek se vyjadřuje jako množství spotřebovaného kyslíku (COD) v gramech na 1 g zkušební látky.

      1. účinné od 1. 5. 2004VI.1.3 REFERENČNÍ LÁTKY

        účinné od 1. 5. 2004Při vyšetřování nové látky není nutné vždy používat referenční látky. Měly by v první řadě sloužit k občasné kontrole provedení metody a ke vzájemnému porovnávání výsledků získaných jinými metodami.

      1. účinné od 1. 5. 2004VI.1.4. PODSTATA ZKUŠEBNÍ METODY

        účinné od 1. 5. 2004Předem stanovené množství látky rozpuštěné nebo dispergované ve vodě se za přítomnosti síranu stříbrného jako katalyzátoru oxiduje dichromanem draselným v prostředí koncentrované kyseliny sírové pod zpětným chladičem. Přebytečný dichroman se stanoví titrací odměrným roztokem síranu amonno-železnatého.

        účinné od 1. 5. 2004U látek obsahujících chlór se pro omezení rušení chloridy přidává síran rtuťnatý*.

      1. účinné od 1. 5. 2004VI.1.5 KRITÉRIA JAKOSTI

        účinné od 1. 5. 2004Vzhledem k dohodnutým podmínkám stanovení je CHSK „ukazatelem oxidovatelnosti“ a jako takový se používá pro hodnocení organických látek.

        účinné od 1. 5. 2004Ve zkoušce mohou rušit chloridy; na stanovení CHSK mohou mít rovněž vliv anorganické redukční a oxidační látky.

        účinné od 1. 5. 2004U některých cyklických sloučenin a u řady těkavých sloučenin (např. u nižších mastných kyselin) nedochází v této zkoušce k úplné oxidaci.

      1. účinné od 1. 5. 2004VI.1.6 POPIS ZKUŠEBNÍ METODY

        účinné od 1. 5. 2004Připraví se počáteční roztok nebo disperse látky tak, aby bylo dosaženo CHSK od 250 do 600 mg·l-1.

        1. účinné od 1. 5. 2004Poznámky:

          účinné od 1. 5. 2004U špatně rozpustných nebo nedispergovatelných látek lze jemně rozmělněnou látku nebo kapalinu v množství odpovídajícím 5 mg CHSK odvážit a vpravit přímo do experimentální aparatury s vodou.

        účinné od 1. 5. 2004Často je výhodné, zejména v případě špatně rozpustných látek, stanovit CHSK upravenou metodou, tj. v uzavřeném systému s vyrovnávačem tlaku (H. Kelkenberg, 1975). Touto upravenou metodou lze často úspěšně kvantifikovat i látky, u nichž je stanovení konvenční metodou obtížné – např. kyselinu octovou. Metoda však také selhává v případě pyridinu. Zvýší-li se koncentrace dichromanu draselného předepsaná v (1), na 0,25 N (0,0416 M), usnadní se přímé navažování 5 – 10 mg látky, což je důležité pro stanovení CHSK látek obtížně rozpustných ve vodě (2).

        účinné od 1. 5. 2004Jinak se CHSK stanoví vhodnou vnitrostátní nebo mezinárodní metodou.

    1. účinné od 1. 5. 2004VI.2 DATA A HODNOCENÍ

      účinné od 1. 5. 2004CHSK obsahu experimentální baňky se vypočte vybranou normalizovanou metodou a přepočte se na CHSK vyjádřenou v gramech na 1 g zkušební látky.

    1. účinné od 1. 5. 2004VI.3 ZPRÁVY

      účinné od 1. 5. 2004Uvede se odkaz na použitou metodu.

      účinné od 1. 5. 2004Chemická spotřeba kyslíku se vypočte jako průměr výsledků alespoň tří měření. Jsou-li známy, musí být uvedeny všechny informace a poznámky, které jsou důležité pro interpretaci výsledků a které by mohly ovlivnit výsledek, zejména pokud jde o nečistoty, fyzikální stav a základní vlastnosti zkušební látky.

      účinné od 1. 5. 2004Uvede se použití síranu rtuťnatého za účelem omezení rušení chloridy.

    1. účinné od 1. 5. 2004VI.4 LITERATURA

      účinné od 1. 5. 2004(1) Kelkenberg, H. Z. von Wasser und Abwasserforschung, 1975, 8, 146.

      účinné od 1. 5. 2004(2) Gerike, P. The biodegradability testing of poorly water soluble compounds. Chemosphere, 1984, 13, 169.

      1. účinné od 1. 5. 2004Seznam příkladů normovaných metod:
        účinné od 1. 5. 2004
        PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI
        NBNT 91-201Determination of the chemical oxygen demand.
        ISBN O 11 7512494Chemical oxygen demand (dichromat value) of polluted and waste waters.
        NF T 90-101Determination of the chemical oxygen demand.
        DS 217Water analysis —Determination of the chemical oxygen demand.
        DIN 38409-H-41Determination of the chemical oxygen demand (COD) within the range above 15 mg per litre.
        NEN 3235 5.3Bepaling van bet chemisch zuurstofverbruik.
        ISO 6060Water Quality: Chemical oxygen demand dichromate methods.
  1. účinné od 1. 5. 2004VII. METODA PRO STANOVENÍ ABIOTICKÉHO ROZKLADU – HYDROLÝZA JAKO FUNKCE pH – metoda C.7 podle přílohy směrnice 92/69/EHS
    1. účinné od 1. 5. 2004VII.1 METODA

      účinné od 1. 5. 2004Metoda je založena na Pokynech OECD pro zkoušení (1).

      1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.1 ÚVOD

        účinné od 1. 5. 2004Hydrolýza je důležitá reakce ovlivňující abiotický rozklad. Tato reakce má zvláštní význam u látek, které jsou málo biologicky rozložitelné; může ovlivnit stálost látky v životním prostředí.

        účinné od 1. 5. 2004Většina reakcí hydrolýzy probíhá jako reakce pseudoprvního řádu, a poločasy jsou tedy nezávislé na koncentraci. To zpravidla dovoluje extrapolaci výsledků získaných s laboratorními koncentracemi na podmínky v životním prostředí.

        účinné od 1. 5. 2004Mimoto byly u několika typů chemických sloučenin publikovány příklady uspokojivé shody výsledků naměřených v čisté vodě a v přírodních vodách (2).

        účinné od 1. 5. 2004Při provádění této zkoušky je užitečné znát hodnotu tlaku par dané látky.

        účinné od 1. 5. 2004Metoda je použitelná pouze pro látky rozpustné ve vodě. Nečistoty mohou ovlivnit výsledky.

        účinné od 1. 5. 2004Chování látek při hydrolýze by mělo být zkoumáno při hodnotách pH, které se obvykle vyskytují v životním prostředí (pH 4 − 9).

      1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.2 DEFINICE A JEDNOTKY
        1. účinné od 1. 5. 2004Hydrolýzou se rozumí reakce látky RX s vodou. Tuto reakci lze znázornit prostou výměnou skupiny X za skupinu OH:
          účinné od 1. 5. 2004
          PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI
          (1)
        1. účinné od 1. 5. 2004Rychlost, kterou klesá koncentrace látky RX, je dána vztahem:
          účinné od 1. 5. 2004
          PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI
          (2)
        1. účinné od 1. 5. 2004Protože je voda přítomna vůči zkoušené látce ve velkém přebytku, označuje se obvykle tento typ reakce jako reakce pseudoprvního řádu, ve které je pozorovaná rychlostní konstanta dána vztahem:
          účinné od 1. 5. 2004
          PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI
          (3)
        1. účinné od 1. 5. 2004Tuto konstantu lze určit pro danou hodnotu pH a teplotu T z výrazu:
          účinné od 1. 5. 2004
          PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI
          (4)
          1. účinné od 1. 5. 2004kde
            1. účinné od 1. 5. 2004t = čas,
            2. účinné od 1. 5. 2004C0 = koncentrace látky v čase 0,
            3. účinné od 1. 5. 2004Ct = koncentrace látky v čase t,
            4. účinné od 1. 5. 20042,303 = přepočítací faktor mezi přirozeným logaritmem a dekadickým logaritmem.

        účinné od 1. 5. 2004Koncentrace se vyjádří v g·l-1 nebo v mol·l-1.

        účinné od 1. 5. 2004Konstanta kpozorov. má rozměr [čas]-1.

        účinné od 1. 5. 2004„Poločas“ t½ je definován jako doba potřebná pro snížení koncentrace látky o 50 %,

        účinné od 1. 5. 2004
        PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI
        (5)

        účinné od 1. 5. 2004Z rovnic (4) a (5) plyne, že

        účinné od 1. 5. 2004
        PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI
        (6)
      1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.3 REFERENČNÍ LÁTKY

        účinné od 1. 5. 2004Při vyšetřování nové látky není nutné vždy používat referenční látky. Měly by v první řadě sloužit k občasné kontrole provedení metody a ke vzájemnému porovnávání výsledků získaných jinými metodami.

        1. účinné od 1. 5. 2004Jako referenční látky byly použity následující látky (1):
          1. účinné od 1. 5. 2004Kyselina acetylsalicylová (aspirin),
          2. účinné od 1. 5. 2004O,O-diethyl-O-(2-isopropyl-6-methylpyrimidin-4-yl)fosforothioát (dimpylát, diazinon).
      1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.4 PODSTATA ZKUŠEBNÍ METODY

        účinné od 1. 5. 2004Látka se rozpustí ve vodě v nízké koncentraci; pH a teplota se regulují.

        účinné od 1. 5. 2004Vhodnou analytickou metodou se sleduje pokles koncentrace látky v závislosti na čase.

        účinné od 1. 5. 2004Sestrojí se graf závislosti logaritmů koncentrací na čase, a je-li závislost lineární, lze zjistit rychlostní konstantu reakce prvního řádu ze směrnice přímky (viz bod 2).

        účinné od 1. 5. 2004Není-li možné stanovit rychlostní konstantu pro danou teplotu přímo, je obvykle možné odhadnout ji pomocí Arrheniovy rovnice, která udává teplotní závislost rychlostních konstant. Z průběhu lineární závislosti logaritmů rychlostních konstant, získaných při vhodných teplotách, na převrácené hodnotě absolutní teploty (K) lze extrapolací získat hodnotu rychlostní konstanty, kterou nebylo možné stanovit přímo.

      1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.5 KRITÉRIA JAKOSTI

        účinné od 1. 5. 2004V odkazu (2) se uvádí, že měření rychlostních konstant hydrolýzy lze u 13 tříd organických sloučenin provádět s vysokou přesností.

        účinné od 1. 5. 2004Reprodukovatelnost závisí zejména na regulaci pH a teploty a může být ovlivněna přítomností mikroorganismů a ve speciálních případech koncentrací rozpuštěného kyslíku.

      1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6 POPIS ZKUŠEBNÍ METODY
        1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.1 Reakční činidla
          1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.1.1 Pufrační roztoky

            účinné od 1. 5. 2004Zkouška se provádí při třech hodnotách pH: 4,0, 7,0 a 9,0.

            účinné od 1. 5. 2004K tomuto účelu se za použití chemikálií čistoty p.a. a destilované nebo deionizované vody připraví pufrační roztoky. Některé příklady pufračních roztoků jsou uvedeny v doplňku.

            účinné od 1. 5. 2004Použitý pufrační roztok může mít vliv na rychlost hydrolýzy; je-li tomu tak, je třeba zvolit jiný pufrační roztok. V odkazu (2) se doporučuje použít namísto fosforečnanových pufračních roztoků boritanové a acetátové pufrační roztoky.

            účinné od 1. 5. 2004Není-li známa hodnota pH pufračních roztoků při zkušební teplotě, lze ji stanovit s přesností na ±0,1 pH-metrem kalibrovaným při zvolené teplotě.

          1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.1.2 Zkušební roztoky

            účinné od 1. 5. 2004Zkušební látka se rozpustí ve zvoleném pufračním roztoku a koncentrace by neměla překročit 0,01 mol·l-1 nebo polovinu koncentrace nasyceného roztoku, podle toho, která z těchto hodnot je nižší.

            účinné od 1. 5. 2004Použití organických rozpouštědel mísitelných s vodou se doporučuje jen u látek s nízkou rozpustností ve vodě.

            účinné od 1. 5. 2004Množství tohoto rozpouštědla by mělo být menší než 1 % a nemělo by mít vliv na proces hydrolýzy.

        1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.2 Aparatura

          účinné od 1. 5. 2004Použijí se skleněné baňky se zabroušenými zátkami, pro něž není vhodné používat mazací tuk.

          účinné od 1. 5. 2004Pokud jsou chemická látka nebo pufrační roztok těkavé, nebo provádí-li se zkouška při zvýšené teplotě, upřednostňují se baňky zatavené nebo jinak uzavřené a s omezeným prostorem nad roztokem.

        1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.3 Analytická metoda

          účinné od 1. 5. 2004Použitá metoda musí být specifická pro stanovení zkušební látky při zkušebních koncentracích a může být i kombinací vhodných analytických technik.

          účinné od 1. 5. 2004Použitá analytická metoda bude záviset na povaze látky a musí být dostatečně přesná a citlivá pro zjištění úbytku počáteční koncentrace o 10 %.

        1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.4 Zkušební podmínky

          účinné od 1. 5. 2004Zkoušky se provádí v termostatovaném prostoru nebo za použití termostatované lázně nastavené na zvolenou teplotu s tolerancí ±0,5 °C. Teplota se udržuje a měří s přesností na ±0,1 °C. Vhodnými opatřeními je třeba zabránit fotolýze.

          účinné od 1. 5. 2004U snadno oxidovatelných látek je nezbytné odstranit rozpuštěný kyslík (např. 5minutovým probubláváním roztoku dusíkem nebo argonem před přípravou roztoku).

        1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.5 Zkušební postup
          1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.5.1 Předběžná zkouška

            účinné od 1. 5. 2004U všech látek se provede předběžná zkouška při teplotě 50 ± 0,5°C pro tři hodnoty pH: 4,0, 7,0 a 9,0. Provede se dostatečný počet měření, aby bylo možné pro každé pH odhadnout, zda je při 50 °C poločas (t½) menší než 2,4 h nebo zda po 5 dnech dojde k hydrolýze méně než 10 %. (Lze odvodit, že tyto hodnoty odpovídají za podmínek, které se nejčastěji vyskytují v životním prostředí (25 °C), poločasu kratšímu než jeden den, resp. delšímu než 1 rok). Jestliže se v předběžném experimentu ukáže, že při 50 °C dojde při všech třech hodnotách pH (4, 7, 9) za 2,4 h k hydrolýze 50 nebo více procent zkušební látky, nebo že po 5 dnech dojde k hydrolýze méně než 10 % zkušební látky, nejsou další experimenty nezbytné.

            účinné od 1. 5. 2004V ostatních případech a pro hodnoty pH, u nichž výše uvedené podmínky nenastanou, se provede zkouška 1.

          1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.5.2 Zkouška 1

            účinné od 1. 5. 2004Zkouška 1 se provede při jedné teplotě, nejlépe při 50 ± 0,5 °C, a pokud možno za sterilních podmínek při pH, pro něž se v předběžné zkoušce ukázala nutnost dalších zkoušek.

            účinné od 1. 5. 2004Zvolí se dostatečný počet vzorků, aby byl pokryt stupeň hydrolýzy 20 až 70 % a bylo tak možné ověřit, že jde při specifikovaném pH o reakci pseudoprvního řádu.

            účinné od 1. 5. 2004Pro každé pH, při němž se zkouška 1 provede, se stanoví řád reakce.

            účinné od 1. 5. 2004Odhad rychlostní konstanty při 25 °C:

            účinné od 1. 5. 2004Rozhodnutí o dalším experimentálním postupu závisí na tom, zda lze ze zkoušky 1 usuzovat na reakci pseudoprvního řádu, či nikoliv.

            účinné od 1. 5. 2004Pokud nelze ze zkoušky 1 s jistotou usuzovat na reakci pseudoprvního řádu, je třeba provést další experimenty podle zkoušky 2.

            účinné od 1. 5. 2004Vyplývá-li s jistotou ze zkoušky 1, že jde o rekci pseudoprvního řádu, provedou se další experimenty podle zkoušky 3. (Za speciálních okolností lze vypočítat rychlostní konstanty při 25 °C z konstant při 50 °C vypočtených s použitím výsledků zkoušky 1, viz bod 3.2).

          1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.5.3 Zkouška 2
            1. účinné od 1. 5. 2004Tato zkouška se provede při každém pH, pro něž se její provedení ukázalo na základě výsledků zkoušky 1 nezbytným, a to
              1. účinné od 1. 5. 2004— buď při teplotě nižší než 40 °C,
              2. účinné od 1. 5. 2004— nebo při dvou teplotách nad 50 °C, které se od sebe liší nejméně o 10 °C.

            účinné od 1. 5. 2004Při každém pH a při každé teplotě, při nichž se má provést zkouška 2, se v přiměřených intervalech zvolí nejméně 6 bodů tak, že stupeň hydrolýzy je v oblasti 20 až 70 %.

            účinné od 1. 5. 2004Pro jedno pH a pro jednu teplotu se provede měření dvakrát. Pokud se zkouška 2 provádí při dvou teplotách nad 50 °C, provede se měření dvakrát nejlépe při nižší z těchto dvou teplot.

            účinné od 1. 5. 2004Při každém pH a při každé teplotě, při nichž se provede zkouška 2, se podle možnosti uvede grafický odhad poločasu (t½).

          1. účinné od 1. 5. 2004VII.1.6.5.4 Zkouška 3
            1. účinné od 1. 5. 2004Tato zkouška se provede při každém pH, pro něž se její provedení ukázalo na základě výsledků zkoušky 1 nezbytným, a to
              1. účinné od 1. 5. 2004— buď při teplotě nižší než 40 °C,
              2. účinné od 1. 5. 2004— nebo při dvou teplotách nad 50 °C, které se od sebe liší nejméně o 10 °C.

            účinné od 1. 5. 2004Při každém pH a při každé teplotě, při nichž se má provést zkouška 3, se zvolí tři body, první v čase 0, druhý a třetí při stupni hydrolýzy vyšším než 30 %; vypočte se konstanta kpozorov. a poločas t½.

    1. účinné od 1. 5. 2004VII.2 DATA
      1. účinné od 1. 5. 2004Jde-li o reakci pseudoprvního řádu, lze vypočítat hodnoty konstanty kpozorov. pro každé pH a každou zkušební teplotu z grafu závislosti hodnot logaritmů koncentrací na čase pomocí rovnice:
        účinné od 1. 5. 2004
        PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI
        (7)

      účinné od 1. 5. 2004Dále je možné z rovnice (6) vypočítat t½.

      účinné od 1. 5. 2004Podle potřeby se s použitím Arrheniovy rovnice stanoví k25 °C.

      účinné od 1. 5. 2004Pokud chování neodpovídá reakci pseudoprvního řádu, viz bod 3.1.

    1. účinné od 1. 5. 2004VII.3 ZPRÁVA
      1. účinné od 1. 5. 2004VII.3.1 PROTOKOL O ZKOUŠCE
        1. účinné od 1. 5. 2004Protokol o zkoušce má pokud možno obsahovat následující údaje:
          1. účinné od 1. 5. 2004— specifikaci látky;
          2. účinné od 1. 5. 2004— všechny výsledky získané s referenčními látkami;
          3. účinné od 1. 5. 2004— podstatu a podrobnosti použité analytické metody;
          4. účinné od 1. 5. 2004— pro každou zkoušku: teplotu, pH, složení pufračního roztoku, tabulku se všemi údaji o koncentraci a čase;
          5. účinné od 1. 5. 2004— u reakcí pseudoprvního řádu hodnoty kpozorov. a t½, včetně metody jejich výpočtu;
          6. účinné od 1. 5. 2004— u reakce, která neodpovídá pseudoprvnímu řádu, graf průběhu závislosti logaritmu koncentrace na čase;
          7. účinné od 1. 5. 2004— všechny informace a pozorování nezbytné pro interpretaci výsledků.
      1. účinné od 1. 5. 2004VII.3.2 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

        účinné od 1. 5. 2004Může existovat možnost vypočítat přijatelné hodnoty rychlostních konstant (při 25 °C) zkušebních látek za předpokladu, že pro homology chemické látky již existují experimentální údaje pro aktivační energii a za předpokladu, že lze důvodně očekávat, že aktivační energie zkušební látky je stejného řádu.

    1. účinné od 1. 5. 2004VII.4 LITERATURA

      účinné od 1. 5. 2004(1) OECD, Paris 1981, Test Guideline 111, Decision of the Council C(81), 30 final.

      účinné od 1. 5. 2004(2) W. Mabey, T. Mill.: Critical Review of Hydrolysis of Organic Compounds in Water Under Environmental Conditions. J. Phys, Chem. Ref. Data, 1978, 7 (2), 383-415.

    účinné od 1. 5. 2004DODATEK

    účinné od 1. 5. 2004Pufrační roztoky

    1. účinné od 1. 5. 2004A. CLARK A LUBS

      účinné od 1. 5. 2004Hodnoty pH uvedené v následujících tabulkách byly vypočteny na základě měření potenciálu za použití Sörensenových standardních rovnic. Skutečné hodnoty pH jsou o 0,04 vyšší než hodnoty v tabulce.

      účinné od 1. 5. 2004
      PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI DODATEK Pufrační roztoky
      SloženípH
      kalium-hydrogenftalát (0,1 mol·l-1) a HCl (0,1 mol·l-1) při 20 °C
      2,63 ml HCl + 50 ml ftalátu doplnit do 100 ml3,8
      kalium-hydrogenftalát (0,1 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1) při 20 °C
      0,40 ml NaOH + 50 ml ftalátu doplnit do 100 ml4,0
      3,70 ml NaOH + 50 ml ftalátu doplnit do 100 ml4,2
      dihydrogenfosforečnan draselný (0,1 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1) při 20 °C
      23,45 ml NaOH + 50 ml fosforečnanu doplnit do 100 ml6,8
      29,63 ml NaOH + 50 ml fosforečnanu doplnit do 100 ml7,0
      35,00 ml NaOH + 50 ml fosforečnanu doplnit do 100 ml7,2
      H3BO3 (0,1 mol·l-1) v KCl (0,1 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1) při 20 °C
      16,30 ml NaOH + 50 ml kyseliny borité doplnit do 100 ml8,8
      21,30 ml NaOH + 50 ml kyseliny borité doplnit do 100 ml9,0
      26,70 ml NaOH + 50 ml kyseliny borité doplnit do 100 ml9,2
    1. účinné od 1. 5. 2004B. KOLTHOFF A VLEESHOUWER
      účinné od 1. 5. 2004
      PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI DODATEK Pufrační roztoky
      SloženípH
      Monokalium-citrát(0,1 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1) při 18 °C
      (je třeba přidat malý krystalek thymolu, aby nevznikaly plísně)
      2,0 ml NaOH + 50 ml citrátu doplnit do 100 ml3,8
      9,0 ml NaOH + 50 ml citrátu doplnit do 100 ml4,0
      16,3 ml NaOH + 50 ml citrátu doplnit do 100 ml4,2
    1. účinné od 1. 5. 2004C. SÖRENSEN

      účinné od 1. 5. 2004Borax (0,05 mol·l-1) a HCl (0,1 mol·l-1)

      účinné od 1. 5. 2004
      PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI DODATEK Pufrační roztoky Borax (0,05 mol·l-1) a HCl (0,1 mol·l-1)
      SloženípH
      ml boraxuml HClSörensen
      18 °C
      Walbum
      10 °C40 °C70 °C
      8,02,08,918,968,778,59
      8,51,59,019,068,868,67
      9,01,09,099,148,948,74
      9,50,59,179,229,018,80
      10,00,09,249,309,088,86

      účinné od 1. 5. 2004Borax (0,05 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1)

      účinné od 1. 5. 2004
      PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI DODATEK Pufrační roztoky Borax (0,05 mol·l-1) a HCl (0,1 mol·l-1) Borax (0,05 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1)
      SloženípH
      ml boraxuml HClSörensen
      18 °C
      Walbum
      10 °C40 °C70 °C
      10,00,09,249,309,088,86
      9,01,09,369,429,188,94
      8,02,09,509,579,309,02
      7,03,09,689,769,449,12
  1. účinné od 1. 5. 2004VIII. METODA PRO STANOVENÍ TOXICITY PRO ŽÍŽALY – ZKOUŠKA NA UMĚLÉ PŮDĚ – metoda C.8 podle přílohy směrnice 92/69/EHS
    1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1 METODA
      1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.1 ÚVOD

        účinné od 1. 5. 2004V této laboratorní zkoušce se zkoušená látka přidá do umělé půdy, do které se na 14 dní umístí žížaly. Po této době (a nepovinně i po sedmi dnech) se vyšetří letální účinek látky na žížaly. Zkouška je metodou relativně krátkodobého orientačního zjištění účinku chemických látek na žížaly při dermálním a potravním příjmu.

      1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.2 JEDNOTKY A DEFINICE

        účinné od 1. 5. 2004LC50: Koncentrace látky, vyhodnocená jako hodnota, při které v průběhu zkoušky dojde k uhynutí 50 % pokusných zvířat.

      1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.3 REFERENČNÍ LÁTKA

        účinné od 1. 5. 2004Referenční látka se používá periodicky jako prostředek pro důkaz, že se citlivost zkušebního systému podstatně nezměnila.

        účinné od 1. 5. 2004Jako referenční látka se doporučuje chloracetamid analytické čistoty.

      1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.4 PRINCIP ZKOUŠKY

        účinné od 1. 5. 2004Půda představuje proměnlivé prostředí, takže se pro zkoušku používá pečlivě definovaná umělá hlinitá půda. V definované umělé půdě se chovají dospělé žížaly druhu Eisenia foetida (viz poznámku v příloze) a exponují se různým koncentracím zkoušené látky. Obsah nádob se 14 dní (a nepovinně i 7 dní) po začátku zkušky rozprostře na podložku a spočítají se žížaly, které při jednotlivých koncentracích přežijí.

      1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.5 KRITÉRIA KVALITY

        účinné od 1. 5. 2004Zkouška je navržena tak, aby byla z hlediska zkušebního substrátu a organismů co nejreprodukovatelnější. Úhyn v kontrolních skupinách nesmí na konci zkoušky překročit 10 %, jinak je zkouška neplatná.

      1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.6 POPIS ZKUŠEBNÍ METODY
        1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.6.1 Látky
          1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.6.1.1 Substrát pro zkoušku
            1. účinné od 1. 5. 2004Jako základní substrát pro zkoušku se používá definovaná umělá půda.

              účinné od 1. 5. 2004(a) Základní substrát (procenta se rozumí na bázi suché hmotnosti):

              1. účinné od 1. 5. 2004- 10 % sfagnové rašeliny (s pH co nejblíže 5,5 až 6,0, bez viditelných zbytků rostlin a jemně mleté),
              2. účinné od 1. 5. 2004- 20 % kaolinitického jílu, pokud možno s více než 50 % kaolinitu,
              3. účinné od 1. 5. 2004- asi 69 % průmyslového křemenného písku (dominantní jemný písek s více než 50 % částic velikosti 0,05 až 0,2 mm). Pokud zkoušená látka není dostatečně dispergovatelná ve vodě, je třeba ponechat k dispozici pro pozdější míšení se zkoušenou látkou 10 g na každou zkušební nádobu,
              4. účinné od 1. 5. 2004- asi 1 % uhličitanu vápenatého (CaCO3), práškového, chemicky čistého, přidaného pro úpravu pH na 6,0 ± 0,5.

              účinné od 1. 5. 2004(b) Substrát pro zkoušku:

              účinné od 1. 5. 2004Substrát pro zkoušku obsahuje základní substrát, zkoušenou látku a deionizovanou vodu.

              účinné od 1. 5. 2004Obsah vody činí asi 25 až 42 % sušiny základního substrátu. Obsah vody v substrátu se stanoví vysušením vzorku na konstantní hmotnost při 105 °C. Klíčovým kritériem je, že mělá půda musí být vlhčena tak, aby neobsahovala stojící vodu. Je třeba věnovat péči mísení, aby se dosáhlo rovnoměrného rozdělení zkoušené látky a substrátu. působ uvedení zkoušené látky do substrátu je třeba uvést ve zprávě.

              účinné od 1. 5. 2004(c) Kontrolní substrát:

              účinné od 1. 5. 2004Kontrolní substrát obsahuje základní substrát a vodu. Přidává-li se aditivní činidlo, musí další kontrola obsahovat stejné množství aditivního činidla.

          1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.6.1.2 Nádoby pro zkoušku

            účinné od 1. 5. 2004Skleněné nádoby o obsahu asi jednoho litru (řádně přikryté plastovými víky, miskami nebo plastovou fólií s otvory pro větrání), naplněné množstvím vlhkého substrátu pro zkoušku nebo kontrolního substrátu, ekvivalentním 500 g suchého substrátu.

        1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.6.2 Experimentální podmínky

          účinné od 1. 5. 2004Nádoby je třeba uchovávat v klimatizovaných komorách při 20 ± 2 °C se stálým světlem. Intenzita světla by měla být 400 až 800 lux.

          účinné od 1. 5. 2004Doba trvání zkoušky je 14 dní, ale je možné nepovinně vyhodnotit úhyn sedm dní po začátku zkoušky.

        1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.6.3 Pracovní postup

          účinné od 1. 5. 2004Zkoušené koncentrace

          účinné od 1. 5. 2004Koncentrace zkoušené látky se vyjadřují jako hmotnost látky na hmotnost sušiny základního substrátu (mg.kg-1).

          účinné od 1. 5. 2004Zkouška pro zjištění rozsahu koncentrací

          účinné od 1. 5. 2004Aby se získaly informace o vhodném rozmezí koncentrací pro definitivní zkoušku provede se předběžná zkouška, kterou se zjistí rozsah koncentrací, které právě způsobují úhyn od 0 do 100 %.

          účinné od 1. 5. 2004Látku je třeba zkoušet při těchto koncentracích: 1000; 100; 10; 1; 0,1 mg látky.kg-1 substrátu pro zkoušku (jako sušina).

          účinné od 1. 5. 2004Je-li třeba provést úplnou definitivní zkoušku, stačí pro zkoušku pro zjištění rozsahu koncentrací jedna zkušební skupina na každou koncentraci a jedna pro neexponovanou kontrolu, každá o 10 žížalách.

          účinné od 1. 5. 2004Definitivní zkouška

          účinné od 1. 5. 2004Výsledky zkoušky pro zjištění rozsahu koncentrací se použijí pro volbu nejméně pěti koncentrací, odstupňovaných v geometrické posloupnosti, právě pokrývajících rozsah 0 až 100 % mortality, lišících se o konstantní činitel nepřevyšující 1,8.

          účinné od 1. 5. 2004Zkoušky používající tyto řady koncentrací musí umožnit co nejpřesnější stanovení hodnoty LC50 a jejích mezí spolehlivosti.

          účinné od 1. 5. 2004V definitivní zkoušce se používají nejméně čtyři zkušební skupiny na každou koncentraci a čtyři neexponované kontrolní skupiny, každá o 10 žížalách. Výledky za tyto replikované skupiny se uvedou průměrem a standardní odchylkou.

          účinné od 1. 5. 2004Tam, kde úhyn 0 % a 100 % vyvolají dvě po sobě následující koncentrace, jež jsou vůči sobě v poměru 1,8, jsou tyto dvě hodnoty dostatečné pro identifikaci oblasti, do které spadá LC50.

          účinné od 1. 5. 2004Mísení základního substrátu a zkoušené látky

          účinné od 1. 5. 2004Substrát pro zkoušení musí být všude tam kde je to možné připraven bez jakýchkoli přídavných činidel jiných než voda. Těsně před začátkem zkoušky se smísí emulze nebo disperze zkoušené látky v deionizované vodě nebo v jiném rozpouštědle se základním substrátem pro zkoušení, nebo se na něj rovnoměrně rozstříká rozprašovačem pro chromatografii nebo podobným rozprašovačem.

          účinné od 1. 5. 2004Je-li zkoušená látka nerozpustná ve vodě, může se rozpustit v co nejmenším objemu vhodného organického rozpouštědla (např. hexanu, acetonu nebo chloroformu).

          účinné od 1. 5. 2004K rozpuštění, dispergaci nebo emulgaci zkoušené látky lze použít pouze činidla, která snadno těkají. Substrát pro zkoušení je nutné před použitím odvětrat. Množství odpařené vody je nutné nahradit. Kontrolní zkouška musí obsahovat stejné množství všech aditivních činidel.

          účinné od 1. 5. 2004Není-li zkoušená látka rozpustná, dispergovatelná ani emulgovatelná

          účinné od 1. 5. 2004v organických rozpouštědlech, připraví se směs 10 g křemenného písku a množství zkoušené látky potřebné pro přípravu 500 g zkušebního substrátu a ta se smíchá se 490 g zvlhčeného základního substrátu (hmotnost se rozumí v sušině).

          účinné od 1. 5. 2004Pro každou jednotlivou vsázku použitou ve zkoušce se do skleněné nádoby vpraví množství vlhkého substrátu pro zkoušku, ekvivalentní 500 g sušiny, a na povrch substrátu se umístí 10 žížal, které byly před použitím kondicionovány po 24 hodiny v podobném vlhkém základním substrátu, poté rychle omyty a zbaveny přebytečné vody absorpcí filtračním papírem.

          účinné od 1. 5. 2004Nádoby se přikryjí plastovými víky s otvory, miskami nebo fólií, aby se zabránilo vysychání substrátu, a udržují se v podmínkách zkoušky po 14 dní.

          účinné od 1. 5. 2004Vyhodnocení je třeba provést 14 dní (a nepovinně i sedm dní) po zahájení zkoušky. Substrát se rozprostře na podnos ze skla nebo nerezové oceli. Žížaly se vyšetří a stanoví se počet přežívajících jedinců. Žížaly se považují za mrtvé, jestliže nereagují na jemné mechanické podráždění na předním konci.

          účinné od 1. 5. 2004Provádí-li se vyšetření po sedmi dnech, nádoba se znovu naplní substrátem a žížaly se znovu vloží na povrch téhož substrátu.

        1. účinné od 1. 5. 2004VIII.1.6.4 Organizmy použité ve zkoušce

          účinné od 1. 5. 2004Ke zkoušce musí být použity dospělé žížaly Eisenia foetida (viz poznámku v příloze) (alespoň dva měsíce staré s klitellem) o hmotnosti (ve vlhkém stavu) 300 až 600 mg. (Pokud se týká metody chovu, viz příloha.)

    1. účinné od 1. 5. 2004VIII.2 VÝSLEDKY
      1. účinné od 1. 5. 2004VIII.2.1 ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

        účinné od 1. 5. 2004Uvedou se koncentrace zkoušené látky s odpovídajícím procentem mrtvých žížal.

        účinné od 1. 5. 2004Jsou-li údaje vyhovující, stanoví se hodnota LC50 a meze spolehlivosti (p = 0,05) s použitím standardních metod (Litchfield a Wilcoxon, 1949, nebo ekvivalentní metoda). LC50 se udává v mg zkoušené lát ky na 1 kg substrátu pro zkoušku (v sušině).

        účinné od 1. 5. 2004V případech, kdy sklon křivky koncentrací je pro vý počet LC50 příliš strmý, stačí grafický odhad této hodnoty.

        účinné od 1. 5. 2004Tam, kde úhyn 0 % a 100 % vyvolají dvě po sobě následující koncentrace, jež jsou vůči sobě v poměru 1,8 jsou tyto dvě hodnoty dostatečné pro identifikaci rozsahu, do kterého spadá LC50.

    1. účinné od 1. 5. 2004VIII.3 ZPRÁVA
      1. účinné od 1. 5. 2004VIII.3.1 PROTOKOL O ZKOUŠCE
        1. účinné od 1. 5. 2004Je-li to možné, má protokol obsahovat tyto informace:
          1. účinné od 1. 5. 2004- prohlášení, že zkouška byla provedena v souladu s výše uvedenými kritérii kvality,
          2. účinné od 1. 5. 2004- o druhu provedené zkoušky (zkouška pro zjištění rozsahu koncentrací a (nebo) definitivní zkouška),
          3. účinné od 1. 5. 2004- přesný popis experimentálních podmínek nebo konstatování, že zkouška byla provedena v souladu s metodou; je nutno uvést veškeré odchylky,
          4. účinné od 1. 5. 2004- přesný popis, jak byla zkoušená látka smísena se základním substrátem,
          5. účinné od 1. 5. 2004- informace o organismech použitých ve zkoušce (druh, stáří, střední hmotnost a rozsah jednotlivých hodnot, podmínky chovu, dodavatel),
          6. účinné od 1. 5. 2004- metoda použitá ke stanovení LC50,
          7. účinné od 1. 5. 2004- výsledky zkoušky včetně všech použitých údajů,
          8. účinné od 1. 5. 2004- popis pozorovaných symptomů nebo změn v chování organizmů použitých ve zkoušce,
          9. účinné od 1. 5. 2004- úhyn v kontrolních zkouškách,
          10. účinné od 1. 5. 2004- LC50 nebo nejvyšší zkoušená koncentrace nevyvolávající úhyn a nejnižší zkoušená koncentrace vyvolávající 100 % úhyn 14 dní (a nepovinně sedm dní) od začátku zkoušky,
          11. účinné od 1. 5. 2004- grafické znázornění křivky koncentrace/odezva,
          12. účinné od 1. 5. 2004- výsledky získané s referenční látkou, ať v souvislosti s touto zkouškou nebo dřívějších zkoušek kontroly jakosti.
    1. účinné od 1. 5. 2004VIII.4 LITERATURA

      účinné od 1. 5. 2004(1) OECD, Paris, 1981. Test Guideline 207, Decision of the Council C(81) 30 final.

      účinné od 1. 5. 2004(2) Edwards, C.A. a Lofty, J.R., 1977, Biology of Earthworms, Chapman and all, London.

      účinné od 1. 5. 2004(3) Bouche, M.B., 1972, Lombriciens de France, Écolo gieet Systématique, Institut National de la Recherche Agronomique, 671 str.

      účinné od 1. 5. 2004(4) Litchfield, J.T., Wilcoxon, F., A simplified method of evaluation dose effect experiments. J. Pharm. Exp. Therap., vol. 96, 1949, str. 99

      účinné od 1. 5. 2004(5) Commission of the European Communities, Development of a standardized laboratory method for assessing the toxicity of chemical substances to earthworms, Report EUR 8714 EN, 1983.

      účinné od 1. 5. 2004(6) Umweltbundesamt/Biologische Bundesanstalt für Land- und Forstwirtschaft, Berlin, 1984, Verfah rensvorschlag “Toxizitätstest am Regenwurm Eisenia foetida in künstlichem Boden“, in Rudolph/Boje, Ökotoxikologie, ecomed, Landsberg, 1986.

    účinné od 1. 5. 2004PŘÍLOHA

    účinné od 1. 5. 2004Chov žížal před zkouškou

    účinné od 1. 5. 2004Pro účely chovu se 30 až 50 dospělých žížal umístí do chovné schránky s čerstvým substrátem a vyjmou se po 14 dnech. Tyto jedince je možné použít pro další chovné vsázky. Žížaly vylíhlé ze zámotků se použijí ke zkoušení, když jsou dospělé (v uvedených podmínkách po dvou až třech měsících).

    účinné od 1. 5. 2004Podmínky chovu

    účinné od 1. 5. 2004Klimatizovaná komora: teplota 20 ± 2 °C, nejlépe s neustálým světlem (intenzita 400 - 800 lux).

    účinné od 1. 5. 2004Chovné nádoby: vhodné mělké nádoby o objemu 10 až 20 l.

    účinné od 1. 5. 2004Substrát: Eisenia foetida je možné chovat v různých zvířecích exkrementech. Jako chovné médium se doporučuje používat směs 50 % obj. rašeliny a 50 % obj.hovězího nebo koňského hnoje. Médium musí mít pH asi 6 až 7 (upraví se uhličitanem vápenatým) a nízkou iontovou vodivost (méně než 6 mmhos nebo 0,5 % koncentraci solí).

    účinné od 1. 5. 2004Substrát musí být vlhký, ale ne příliš mokrý.

    účinné od 1. 5. 2004Vedle výše uvedené metody je možné používat i jiné úspěšné postupy.

  2. účinné od 1. 5. 2004Poznámka:

    účinné od 1. 5. 2004Eisenia foetida existuje ve dvou odrůdách, které někteří taxonomové rozlišili na druhy (Bouche, 1972). Jsou si morfologicky podobné, avšak jedna, Eisenia foetida foetida, má na článcích typické příčné pruhování nebo páskování a druhá, Eisenia foetida andrei, toto postrádá a má pestře červené zbarvení. Pokud je to možné, je třeba používat Eisenia foetida andrei. Jiné druhy je možné použít, pokud existuje potřebná metodika.

  1. účinné od 1. 5. 2004IX. METODA PRO STANOVENÍ BIOLOGICKÉ ROZLOŽITELNOSTI – ZAHN-WELLENSOVA ZKOUŠKA – metoda C.9 podle přílohy směrnice 92/69/EHS
    1. účinné od 1. 5. 2004IX.1 METODA
      1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.1 ÚVOD

        účinné od 1. 5. 2004Cílem metody je stanovení úplné biologické rozložitelnosti ve vodě rozpustných netěkavých organických látek statickou zkouškou, při které jsou tyto látky vystaveny účinku vysokých koncentrací mikroorganismů.

        účinné od 1. 5. 2004Při interpretaci výsledků musí být zohledněna fyzikálně-chemická adsorbce na suspendované pevné částice.

        účinné od 1. 5. 2004Zkoušené látky jsou zřeďovány v koncentracích odpovídajících hodnotám DOC nebo TOC od 50 do 400 mg.l-1 nebo hodnotám CHSK 100 - 1000 mg.l-1. Tyto poměrně vysoké koncentrace umožňují dostatečně spolehlivou analýzu.

        účinné od 1. 5. 2004Sloučeniny s toxickými vlastnostmi mohou však proces rozkladu zpomalit.

        účinné od 1. 5. 2004Mírou biologické rozložitelnosti zkoušené látky v této metodě je úbytek rozpuštěného organického uhlíku nebo chemická spotřeba kyslíku. Specifickými analytickými metodami může být stanovena i primární biologická rozložitelnost látek.

        1. účinné od 1. 5. 2004Touto metodou mohou být zkoušeny pouze organické látky, které při koncentracích použitých ve zkoušce:
          1. účinné od 1. 5. 2004— jsou za podmínek zkoušky rozpustné ve vodě,
          2. účinné od 1. 5. 2004— mají za podmínek zkoušky nevýznamnou tenzi par,
          3. účinné od 1. 5. 2004— neinhibují bakterie,
          4. účinné od 1. 5. 2004— jsou ve zkušebním systému jen omezeně adsorbovány,
          5. účinné od 1. 5. 2004— pěněním nesnižují svou koncentraci ve zkoušeném roztoku.

        účinné od 1. 5. 2004Pokud jsou stanoveny nízké nebo marginální hodnoty biologické rozložitelnosti, je nutné pro interpretaci výsledků znát obsah nejdůležitějších komponent zkoušené látky.

        účinné od 1. 5. 2004Pro interpretaci nižších hodnot biologické rozložitelnosti a volbu vhodných koncentrací zkoušené látky jsou důležité rovněž informace o toxicitě zkoušené látky.

      1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.2 DEFINICE A JEDNOTKY
        1. účinné od 1. 5. 2004Procentuální hodnota biologického rozkladu v čase se vypočítá podle vztahu:

          účinné od 1. 5. 2004

          1. účinné od 1. 5. 2004kde:
            1. účinné od 1. 5. 2004DT = rozklad (%) v čase T,
            2. účinné od 1. 5. 2004Ca = hodnoty DOC (nebo CHSK) zkoušené látky 3 h od zahájení zkoušky (mg.l-1),
            3. účinné od 1. 5. 2004CT = hodnoty DOC (nebo CHSK) zkoušené látky v době odběru vzorku (mg.l-1),
            4. účinné od 1. 5. 2004CB = hodnoty DOC (nebo CHSK) kontroly v době odběru vzorku, (mg.l-1),
            5. účinné od 1. 5. 2004CBA = hodnoty DOC (nebo CHSK) kontroly 3 h od zahájení zkoušky (mg.l-1).

        účinné od 1. 5. 2004Stupeň rozložitelnosti se zaokrouhluje na celá procenta.

        účinné od 1. 5. 2004Jako procentuální rozložitelnost je udáván procentuální úbytek hodnot DOC (nebo CHSK) zkoušené látky.

        účinné od 1. 5. 2004Rozdíl mezi hodnotami naměřenými po 3 h po zahájení zkoušky a mezi vypočítanými a zejména však naměřenými počátečními hodnotami, poskytuje užitečnou informaci o rozložitelnosti zkoušené látky (viz 3.2).

      1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.3 STANDARDNÍ LÁTKY

        účinné od 1. 5. 2004Při posuzování rozložitelnosti nových látek mohou být v jednotlivých případech využity referenční materiály, v této metodice však nejsou doporučeny žádné.

      1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.4 PRINCIP METODY

        účinné od 1. 5. 2004Aktivovaný kal, minerální živné médium a zkoušená látka ve vodném roztoku jako zdroj uhlíku se smíchají v 1 - 4 l skleněné nádobě s míchadlem a aeračním zařízením. Suspenze je míchána a aerována až 28 dní při teplotě 20-25 ° C

        účinné od 1. 5. 2004v difuzním světle nebo temnu. Rozklad je sledován denně nebo v jinak vhodně stanovených časových intervalech prostřednictvím měření hodnot DOC (nebo CHSK) v odebraném vzorku po jeho přefiltrování. Procentuální hodnota biologického rozkladu v čase je definována jako poměr mezi hodnotami DOC (nebo CHSK) v době odběru vzorku a po 3 h od zahájení zkoušky. Výsledek je vyjádřen graficky jako funkce času.

        účinné od 1. 5. 2004V případě, že se analyticky stanovují změny koncentrací původní molekuly látky, jsou tyto změny měřítkem primární biologické rozložitelnosti.

      1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.5 KRITÉRIA KVALITY

        účinné od 1. 5. 2004Dostatečná reprodukovatelnost byla ověřena mezilaboratorními zkouškami.

        účinné od 1. 5. 2004Citlivost metody je značně závislá na variabilitě kontrolního vzorku, na poměrně malé přesnosti stanovení množství organického uhlíku a na koncentraci zkoušené látky v suspenzi.

      1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.6 POSTUP ZKOUŠENÍ
        1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.6.1 Příprava
          1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.6.1.1 Reagencie

            účinné od 1. 5. 2004Voda: Pitná voda s obsahem organického uhlíku menším než 5 mg.l-1.Koncentrace vápenatých a hořečnatých iontů nesmí překročit 2,7 mmol.l-1, jinak je nutné jako rozpouštědlo použít deionizovanou nebo destilovanou vodu.

            účinné od 1. 5. 2004
            PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI DODATEK Pufrační roztoky Borax (0,05 mol·l-1) a HCl (0,1 mol·l-1) Borax (0,05 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1) Zkoušené koncentrace Zkouška pro zjištění rozsahu koncentrací Definitivní zkouška Mísení základního substrátu a zkoušené látky Chov žížal před zkouškou Podmínky chovu
            Kyselina sírová p. a. 50 g.l-1
            Hydroxid sodný p.a.40 g.l-1
            Minerální živné médium: v jednom litru deionizované vody se rozpustí:
            Chlorid amonný NH4Cl p.a. 38,5 g
            NaH2PO4 . 2H2O p.a. 33,4 g
            KH2PO4 p.a. 8,5 g
            K2HPO4 p.a. 21,75 g
            Tento roztok slouží zároveň jako tlumič pH.
          1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.6.1.2 Přístroje

            účinné od 1. 5. 2004Skleněné nádoby o objemu 1 - 4 l.

            účinné od 1. 5. 2004Skleněné nebo kovové míchadlo, které by mělo být umístěno 5 - 10 cm nad dnem nádoby. Použito může být rovněž magnetické míchadlo se 7 - 10 cm dlouhým ramenem.

            účinné od 1. 5. 2004Skleněná aerační trubice o vnitřním průměru 2 - 4 mm. Vyústění trubice by mělo být umístěno cca 1 - 10 cm nad dnem nádoby.

            účinné od 1. 5. 2004Odstředivka (cca 3 550 g).

            účinné od 1. 5. 2004pH-metr.

            účinné od 1. 5. 2004Oximetr.

            účinné od 1. 5. 2004Papírový filtr.

            účinné od 1. 5. 2004Membránový filtrační přístroj.

            účinné od 1. 5. 2004Membránový filtr o velikosti pórů 0,45 μm, který během filtrace neuvolňuje a neabsorbuje uhlík.

            účinné od 1. 5. 2004Analyzátor ke stanovení obsahu organického uhlíku a vybavení ke stanovení CHSK.

          1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.6.1.3 Příprava inokula

            účinné od 1. 5. 2004Aktivovaný kal z biologické čistírny se promývá opakovaně vodou předepsané kvality a buď se opakovaně centrifuguje nebo sedimentuje.

            účinné od 1. 5. 2004Aktivovaný kal musí mít vhodné složení, tzn., že musí obsahovat co nejvíce druhů bakteriálních kultur. Inokulum může být namícháno z různých zdrojů (např. z čistírny, z půdního extraktu, z říční vody, atd.).

            účinné od 1. 5. 2004Stanovení aktivity aktivovaného kalu je popsáno v kap. 1. 6. 2 nazvané Funkční kontrola.

          1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.6.1.4 Příprava pracovních roztoků zkoušené látky

            účinné od 1. 5. 2004Do zkušební nádoby odměříme 500 ml vody, 2,5 ml.l-1 minerálního živného roztoku a přidáme aktivovaný kal v množství 0,2 až 1,0 g.l-1 sušiny v konečné směsi a odpipetujeme takový objem základního roztoku zkoušené látky, aby bylo dosaženo koncentrace rozpuštěného organického uhlíku od 50 do 400 mg.l-1

            účinné od 1. 5. 2004suspenze. Odpovídající hodnoty CHSK jsou 100 až 1000 mg.l-1. Doplníme vodou na celkový objem 1 - 4 l. Zvolený objem je závislý na počtu odebíraných vzorků nutných ke stanovení hodnot DOC nebo CHSK a na tom, kolik odběrů bude vyžadovat zvolený analytický postup.

            účinné od 1. 5. 2004Zpravidla postačuje objem 2 l. Současně je s každou zkušební sérií nasazena alespoň jedna kontrola, do které je odměřen aktivovaný kal a minerální živné médium doplněné na stejný objem jako má zkoušená směs.

        1. účinné od 1. 5. 2004IX.1.6.2 Pracovní postup

          účinné od 1. 5. 2004Kultivační nádoby se inkubují při difusním světle nebo v tmavé komoře při teplotě 20 - 25 °C, za stálého míchání pomocí magnetického míchadla nebo šroubovitého míchadla. Nádoba se provzdušňuje tlakovým vzduchem, který je čištěn, pokud je to potřebné, vatovým filtrem nebo přes promývačku. Musí být zajištěno, aby nedošlo k usazování kalu a koncentrace rozpuštěného kyslíku neklesla pod 2 mg.l-1.

          účinné od 1. 5. 2004V pravidelných časových intervalech se měří pH (např. denně) a pokud je to potřebné upravuje se na hodnotu pH 7 - 8.

          účinné od 1. 5. 2004Ztráty vypařováním se vyrovnávají destilovanou nebo deionizovanou vodou vždy před odebráním vzorku. Je účelné označit hladinu kapaliny před začátkem zkoušky a znovu zaznamenat výšku hladiny po odebrání vzorku při vypnuté aeraci a míchaní. První vzorky se odebírají 3 h po zahájení zkoušky, aby aktivovaný kal dostatečně adsorboval zkoušenou látku.

          účinné od 1. 5. 2004Rozklad zkoušené látky se sleduje stanovením hodnoty DOC a CHSK

          účinné od 1. 5. 2004v pravidelných časových intervalech. Vzorky z nádoby se zkoušenou látkou a z kontroly se před analýzou filtrují na promytém papírovém filtru. Prvních 5 ml filtrátu se vylévá. Kaly, které se špatně filtrují mohou být odděleny 10 min odstředěním. Stanovení DOC a CHSK se provede nejméně dvakrát. Všechny baňky se nechají inkubovat 28 dní.

        2. účinné od 1. 5. 2004Poznámka: Vzorky, které jsou po uvedeném postupu ještě zakalené, se filtrují na membránovém filtru, který nesmí uvolňovat nebo adsorbovat organické látky.
        3. účinné od 1. 5. 2004Funkční kontrola aktivovaného kalu

          účinné od 1. 5. 2004Paralelně se ke každé sérii pokusů nasazuje referenční nádoba s kalem, médiem, vodou a referenční látkou, která slouží ke kontrole citlivosti aktivovaného kalu. Doporučován je diethylenglykol.

          účinné od 1. 5. 2004Adaptace

          účinné od 1. 5. 2004V relativně krátkých časových intervalech (např. denně) jsou prováděny analýzy a naměřené hodnoty jsou vynášeny do grafu. Na inhibiční křivce lze zpočátku rozlišit tzv. adaptační fázi (viz obr. 2), proto by zkouška neměla být nasazována ke konci týdne. Jestliže na konci normální délky zkoušky dochází znovu k adaptaci, může být zkouška prodloužen až do konečného rozložení zkoušené látky.

          účinné od 1. 5. 2004Upozornění: Pokud chcete důkladně poznat chování aktivovaného kalu, upravte ho následujícím postupem:

          účinné od 1. 5. 2004Míchadlo a aerační zařízení se vypne, aby se mohl aktivovaný kal usadit. Kapalná fáze se vypustí, dekantovaný kal v nádobě se doplní vodou na objem 2 l, 15 min se míchá a znovu se nechá sedimentovat. Kapalná fáze se znovu vypustí a zkouška se opakuje se sedimentovaným kalem a stejnou zkoušenou látkou podle kap. 1. 6. 1. 4 a 1. 6. 2. Aktivovaný kal může být upraven také centrifugací.

          účinné od 1. 5. 2004Adaptovaný kal může být smíchán s čerstvým aktivovaným kalem tak, aby bylo dosaženo koncentrace 0,2 - 1 g sušiny na litr suspenze.

          účinné od 1. 5. 2004Příprava pro analýzu

          účinné od 1. 5. 2004Vzorky se filtrují přes promyté papírové filtry (k promývání se používá deionizovaná voda).

          účinné od 1. 5. 2004Zakalené vzorky se filtrují přes membránové filtry (0,45 μm).

          účinné od 1. 5. 2004Ve filtrátech vzorku (prvních 5 ml filtrátu se nepoužívá) se přístrojem na měření TOC stanoví dvakrát koncentrace rozpuštěného uhlíku DOC. Jestliže nemůže být filtrát analyzován v den odběru vzorku, musí být do příštího dne uchován v ledničce. Delší skladování se však nedoporučuje.

          účinné od 1. 5. 2004CHSK se ve filtrátu vzorku stanoví standardním postupem podle této vyhlášky.

    1. účinné od 1. 5. 2004IX.2 VYHODNOCENÍ ZKOUŠKY

      účinné od 1. 5. 2004Koncentrace DOC a nebo CHSK se ve vzorcích stanoví dle kap. 1. 6. 2 nejméně dvakrát. Biologická rozložitelnost v čase t se vypočítá podle vzorce 1. 2 a její hodnota se zaokrouhluje na celá procenta. Takt stanovená rozložitelnost se označuje jako „Biologická rozložitelnost stanovená Zahn-Wellensovou zkuškou“.

    2. účinné od 1. 5. 2004Poznámka: Jestliže je dosaženo úplného rozložení zkoušené látky před řádným proběhnutím zkoušky a výsledek je potvrzen další analýzou provedenou následující den, může být zkouška ukončena.
    1. účinné od 1. 5. 2004IX.3 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
      1. účinné od 1. 5. 2004IX.3.1 PROTOKOL O ZKOUŠCE
        1. účinné od 1. 5. 2004V protokolu o zkoušce by měly být uvedeny následující údaje:
          1. účinné od 1. 5. 2004— počáteční koncentrace látky,
          2. účinné od 1. 5. 2004— všechny informace a experimentální výsledky (název zkoušené látky, referenční látka, kontrolní vzorek),
          3. účinné od 1. 5. 2004— koncentrace látky po 3 h,
          4. účinné od 1. 5. 2004— inhibiční křivka s popisem,
          5. účinné od 1. 5. 2004— datum a zdroj odběru kalu, stav adaptace, použitá koncentrace atd.,
          6. účinné od 1. 5. 2004— vědecké odůvodnění případných změn v provedení zkoušky.
      1. účinné od 1. 5. 2004IX.3.2 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

        účinné od 1. 5. 2004Postupné ubývání DOC nebo CHSK během dnů až týdnů naznačuje, že zkoušená látka je biologicky rozkládána.

        účinné od 1. 5. 2004V mnoha případech může ovlivňovat výsledky zkoušky fyzikálně-chemická adsorbce. To lze prokázat tím, že se zjistí úplné nebo částečné odstranění DOC nebo CHSK během prvních tří hodin zkoušky a rozdíl mezi supernatantem z kontroly a ze zkoušeného vzorku je nečekaně malý.

        účinné od 1. 5. 2004Má-li se rozlišit úplná nebo částečná biologická rozložitelnost od adsorbce, musí se provést další zkoušky.

        účinné od 1. 5. 2004Ty mohou být provedeny více postupy, nejsprávnější je ale použít supernatant nebo inokulum v některé zkoušce snadné biologické rozložitelnosti (nejlépe v respirometrické zkoušce.

        účinné od 1. 5. 2004Zkoušené látky, které vykazují velký úbytek DOC nebo CHSK a nejsou ovlivněny adsorbcí lze pokládat za biologicky rozložitelné. Částečný, neadsorbční úbytek znamená, že látka je přinejmenším alespoň částečně biologicky rozložitelná.

        účinné od 1. 5. 2004Jestliže je úbytek DOC nebo CHSK minimální nebo žádný, mohla nastat inhibice mikroorganismů působením zkoušené látky. Tato inhibice se může projevovat rozpuštěním nebo úbytkem kalu nebo zákalem zkoušené suspenze. V takových případech se zkouška opakuje s nižšími koncentracemi zkoušené látky.

        účinné od 1. 5. 2004Vyšší citlivosti může být dosaženo specifickými analytickými metodami nebo použitím látek značených 14C. Jestliže je použita zkoušená látka s 14C, je možné stanovením 14CO2 prokázat, že nastal rozklad zkoušené látky.

        účinné od 1. 5. 2004Pokud je udáván výsledek jako primární biologická rozložitelnost, měly by být uvedeny, pokud je to možné, změny v chemické struktuře, které způsobily snížení obsahu výchozí, rodičovské, zkoušené látky.

        účinné od 1. 5. 2004Musí se také dokladovat ověření analytické metody a výsledky stanovení v živném médiu bez přídavku zkoušené látky.

    1. účinné od 1. 5. 2004IX.4 LITERATURA

      účinné od 1. 5. 2004(1) OECD Paris, 1981, Test Guideline 302 B, Beschluss des Rates C (81) 330 Final

      účinné od 1. 5. 2004(2) Anhang V C.9 Abbaubarkeit. Chemischer Sauerstoffbedarf, Richtlinie der Kommission 84/449/EWG (Amtsblatt den Europäischen Gemeinschaften Nr. L 251 vom 19. September 1984).

    účinné od 1. 5. 2004PŘÍLOHA

    účinné od 1. 5. 2004PŘÍKLAD VYHODNOCENÍ

    účinné od 1. 5. 2004
    PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI DODATEK Pufrační roztoky Borax (0,05 mol·l-1) a HCl (0,1 mol·l-1) Borax (0,05 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1) Zkoušené koncentrace Zkouška pro zjištění rozsahu koncentrací Definitivní zkouška Mísení základního substrátu a zkoušené látky Chov žížal před zkouškou Podmínky chovu Funkční kontrola aktivovaného kalu Adaptace Příprava pro analýzu PŘÍKLAD VYHODNOCENÍ
    Organická látka: 4 - ethoxybenzoová kyselina
    Teoretická koncentrace ve zkoušce: 600 mg.l-1
    Teoretická DOC: 390 mg.l-1
    Inokulum: městská čistírna v......
    Koncentrace: 1 g sušiny.l-1
    Adaptace: bez adaptace
    Analytika: stanovení DOC
    Množství vzorku: 3 ml
    Referenční látka: diethylenglykol
    Toxicita zkoušené látky: žádné toxické účinky při koncentraci menší než 1000 mg.l-1
    Použitá zkouška: zkouška ve fermentačních trubicích
    účinné od 1. 5. 2004
    PŘÍLOHA V KOREKCE NA SPOTŘEBU KYSLÍKU PŘI NITRIFIKACI DODATEK Pufrační roztoky Borax (0,05 mol·l-1) a HCl (0,1 mol·l-1) Borax (0,05 mol·l-1) a NaOH (0,1 mol·l-1) Zkoušené koncentrace Zkouška pro zjištění rozsahu koncentrací Definitivní zkouška Mísení základního substrátu a zkoušené látky Chov žížal před zkouškou Podmínky chovu Funkční kontrola aktivovaného kalu Adaptace Příprava pro analýzu PŘÍKLAD VYHODNOCENÍ
    Doba
    zkoušky
    Referenční látkaZkoušená látka
    sl. p.
    mg.l-1
    DOC
    mg.l-1
    DOCn
    mg.l-1
    Rozklad
    %
    DOC
    mg-l-1
    DOCn
    mg.l-1
    Rozklad
    %
    0--300--390-
    3 h4,0298,0294,02371,6367,66
    1 den6,1288,3282,36373,3367,26
    2 dny5,0281,2276,28360,0355,09
    5 dnů6,3270,5264,212193,8187,552
    6 dnů7,4253,3245,918143,9136,565
    7 dnů11,3212,5201,233104,593,276
    8 dnů7,8142,5134,75558,951,187
    9 dnů7,035,028,09118,111,197
    10 dnů18,037,019,09420,02,099
  2. účinné od 1. 5. 2004Poznámka: DOC stanovena v triplikátech.
  3. účinné od 1. 5. 2004sl. p. = slepý pokus

    účinné od 1. 5. 2004Obrázek 1

    účinné od 1. 5. 2004Příklad křivek biologického rozkladu