Platné znění

Vyhláška, kterou se u chemických látek a chemických přípravků stanoví základní metody pro zkoušení fyzikálně-chemických vlastností, výbušných vlastností a vlastností nebezpečných pro životní prostředí

účinné od 1. 5. 2004Výsledky pozorování prováděných během zkoušky se zaznamenávají do přehledu dat (viz příklady v dodatcích 3 a 4). Jsou-li požadována další měření (viz body 1.3 a 1.8.8), může být nezbytné provádět další pozorování.

  1. účinné od 1. 5. 2004XX.1.8.6 Potomstvo

    účinné od 1. 5. 2004Potomstvo pocházející z každého matečného organismu se od jeho prvního výskytu nejlépe denně vybírá a počítá, aby nespotřebovávalo potravu určenou pro dospělého jedince. Pro účely této metody je třeba započítat pouze živé potomstvo, avšak zaznamenává se i přítomnost potracených vajíček nebo mrtvého potomstva.

  1. účinné od 1. 5. 2004XX.1.8.7 Mortalita

    účinné od 1. 5. 2004Mortalita matečných organismů se zaznamenává nejlépe denně, alespoň současně s počítáním potomstva.

  1. účinné od 1. 5. 2004XX.1.8.8 Další parametry

    účinné od 1. 5. 2004Třebaže je tato metoda navržena hlavně k posouzení účinků na reprodukci, je možné, aby byly v míře dostatečné pro statistickou analýzu kvantifikovány i jiné účinky. Užitečné je zvláště měření růstu, neboť poskytuje informaci o možných subletálních účincích. Tato pozorování mohou být užitečnější než samotné měření reprodukce. Doporučuje se změřit na konci zkoušky délku matečných organismů (tj. délku těla bez zadečkového hrotu). K parametrům, které lze měřit nebo vypočítávat patří dále doba do narození prvních plůdků (a následně dalších potomků), počet a velikost potomků na jeden organismus, počet potracených plůdků, přítomnost jedinců samčího pohlaví nebo efipií a imanentní růst populace.

  1. účinné od 1. 5. 2004XX.1.8.9 Častost analytických stanovení a měření

    účinné od 1. 5. 2004Alespoň jednou týdně se měří koncentrace kyslíku, teplota, tvrdost a pH v čerstvém a ve starém médiu, v kontrolních nádobách a u nejvyšší zkušební koncentrace.

    účinné od 1. 5. 2004Během zkoušky se v pravidelných intervalech stanoví koncentrace zkoušené látky stanovují

    účinné od 1. 5. 2004U semistatických zkoušek (s obnovením média), u nichž se má zkušební koncentrace pohybovat v rozmezí ±20 % nominálních hodnot (tj. od 80 do 120 % – viz body 1.4 a 1.4.8), se doporučuje analyzovat alespoň nejvyšší a nejnižší zkušební koncentrace na začátku studie ihned po jejich přípravě a při obnovování, a to jednou během prvního týdne zkoušky (tj. analýzy se provedou na vzorku z téhož roztoku – při jeho přípravě a při obnovování). Tato stanovení se poté opakují alespoň v týdenních intervalech.

    účinné od 1. 5. 2004U zkoušek, u nichž se nepředpokládá, že se bude koncentrace zkoušené látky pohybovat v rozmezí ±20 % nominální hodnoty, je nezbytné analyzovat všechny zkušební koncentrace, a to ihned po jejich přípravě a při obnovování. U zkoušek, u nichž není naměřená počáteční koncentrace zkoušené látky v rozsahu ±20 % nominální koncentrace, avšak u nichž lze dostatečně prokázat, že počáteční koncentrace jsou reprodukovatelné a stálé, (tj. od 80 do 120 % počátečních koncentrací), by mohla být stanovení ve 2. a 3. týdnu zkoušky omezena na nejvyšší a nejnižší zkušební koncentrace. Ve všech případech je stanovení koncentrací zkoušené látky před obnovením třeba provést pro každou koncentraci pouze u jedné paralelní nádoby.

    účinné od 1. 5. 2004U průtokových zkoušek je vhodný podobný vzorkovací režim, jako je popsán u semistatických zkoušek (v tomto případě se však neprovádí měření „starých“ roztoků). Doporučuje se však zvýšit počet odběrů v prvním týdnu (např. tři sady měření) pro ujištění, že jsou zkušební koncentrace stálé. V těchto typech zkoušky se průtok ředicí vody a zkoušené látky kontroluje denně.

    účinné od 1. 5. 2004Lze-li však prokázat, že po celou dobu zkoušky byla koncentrace zkoušené látky uspokojivě udržována v rozmezí ±20 % nominální hodnoty, mohou být výsledky založeny na nominálních nebo naměřených počátečních hodnotách. Je-li odchylka od nominální nebo naměřené počáteční koncentrace větší než ±20 %, vyjádří se výsledky jako časově vážené průměry (viz dodatek 5).

  1. účinné od 1. 5. 2004XX.2 DATA A ZPRÁVY
    1. účinné od 1. 5. 2004XX.2.1 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

      účinné od 1. 5. 2004Účelem této zkoušky je stanovit účinek zkoušené látky na celkový počet živých potomků pocházejících z jednoho matečného organismu, který přežil do konce zkoušky. Celkový počet potomků na matečný organismus se vypočte pro každou zkušební nádobu (tj. pro každou paralelní nádobu). Jestliže v kterékoli paralelní nádobě matečný organismus během zkoušky uhyne nebo se zjistí, že jde o samečka, vyloučí se nádoba z experimentu. Analýza se poté provede se zmenšeným počtem paralelních nádob.

      účinné od 1. 5. 2004Pro odhad LOEC a tedy i NOEC vztahujících se k účinkům chemické látky na reprodukční schopnosti je nezbytné vypočíst střední hodnotu reprodukční schopnosti přes všechny paralelní nádoby pro každou koncentraci a spojený residuální rozptyl, a to lze provést analýzou rozptylu (ANOVA). Střední hodnota pro každou koncentraci musí být poté porovnána se střední hodnotou pro kontrolní skupinu, a to vhodnou metodou mnohonásobného porovnání. Užitečnými mohou být Dunnettův nebo Williamsův test (14, 15, 16, 17). Je nezbytné ověřit, že je splněn předpoklad homogenity rozptylu nezbytný pro ANOVA. Doporučuje se provést ověření raději graficky než formálním testem významnosti (18); vhodnou alternativou je Bartlettův test. Není-li tento předpoklad splněn, měla by být před provedením ANOVA zvážena transformace dat za účelem homogenizace rozptylu, nebo by měla být provedena vážená ANOVA. Vypočte a uvede se velikost účinku zjistitelná pomocí ANOVA (tj. nejmenší významný rozdíl).

      účinné od 1. 5. 2004Pro odhad koncentrace, která způsobuje 50% snížení reprodukční schopnosti (tj. EC50), se daty proloží vhodná křivka (vhodné křivky), jako např. logaritmická křivka, a to statistickou metodou, např. metodou nejmenších čtverců nebo nelineární metodou nejmenších čtverců. Křivka by měla být tak parametrizována, aby bylo možné přímo odhadnout EC50 a její směrodatnou odchylku. To značně usnadní výpočet intervalů spolehlivosti pro hodnotu EC50. Pokud nejsou dobré důvody pro upřednostnění jiných intervalů spolehlivosti, uvede se oboustranný 95% interval spolehlivosti. Metoda proložení by měla pokud možno umožnit posouzení závažnosti nedostatků proložení. To lze provést graficky nebo rozdělením residuálního součtu čtverců na složku „chyby v proložení“ a „náhodné chyby“ a provedením testu významnosti chyby v proložení. Vzhledem k tomu, že u expozic, jejichž důsledkem je vyšší reprodukční schopnost, je větší rozptyl počtu vylíhnutých potomků než u expozic vedoucích k nejnižší reprodukční schopnosti, je třeba promyslet vážení pozorovaných hodnot s cílem zohlednit různé rozptyly u různě exponovaných skupin (viz výchozí informace (18)).

      1. účinné od 1. 5. 2004Při analýze dat z rozhodujícího okružního testu (2) byl použit následující model prokládající logaritmickou křivku; lze však použít i jiné modely:

        účinné od 1. 5. 2004

        1. účinné od 1. 5. 2004kde:
          1. účinné od 1. 5. 2004Y: celkový počet živých potomků na matečný organismus, který přežil do konce zkoušky (vypočteno pro každou nádobu)
          2. účinné od 1. 5. 2004x: koncentrace látky
          3. účinné od 1. 5. 2004c: očekávaný počet potomků při x = 0
          4. účinné od 1. 5. 2004x0: EC50 v populaci
          5. účinné od 1. 5. 2004b: směrnice.

      účinné od 1. 5. 2004Tento model bude pravděpodobně vhodný pro velký počet situací, budou však existovat zkoušky, pro něž bude nevhodný. Jak je uvedeno výše, je třeba ověřit validitu modelu. V některých případech může být vhodnější model předpokládající rozmezí, u něhož vedou nižší koncentrace k pozitivním účinkům (19).

      účinné od 1. 5. 2004Lze rovněž odhadnout další koncentrace s určitým účinkem, např. EC10 nebo EC20, může být však dobré použít jinou parametrizaci modelu, než je použita pro odhad EC50.

    1. účinné od 1. 5. 2004XX.2.2 PROTOKOL O ZKOUŠCE
      1. účinné od 1. 5. 2004Protokol o zkoušce musí obsahovat následující informace:
        1. účinné od 1. 5. 2004XX.2.2.1 Zkoušená látka:
          1. účinné od 1. 5. 2004— fyzikální povaha a relevantní fyzikálně-chemické vlastnosti,
          2. účinné od 1. 5. 2004— údaje o chemické identitě včetně údaje o čistotě.
        1. účinné od 1. 5. 2004XX.2.2.2 Testovací druhy:
          1. účinné od 1. 5. 2004— klon (byl-li geneticky popsán), dodavatel nebo zdroj (je-li znám) a použité kultivační podmínky. Byl-li použit jiný druh než Daphnia magna, musí to být uvedeno a zdůvodněno.
        1. účinné od 1. 5. 2004XX.2.2.3 Zkušební podmínky:
          1. účinné od 1. 5. 2004— použitý zkušební postup (např. semistatická nebo průtoková metoda, objem, velikost obsádky v počtu dafnií na litr),
          2. účinné od 1. 5. 2004— fotoperioda a intenzita světla,
          3. účinné od 1. 5. 2004— uspořádání zkoušky (např. počet paralelních nádob, počet matečných organismů na jednu paralelní nádobu),
          4. účinné od 1. 5. 2004— podrobnosti o použitém kultivačním médiu,
          5. účinné od 1. 5. 2004— byly-li použity, přídavky organických látek včetně jejich složení, zdroje, metody přípravy, TOC/CHSK výchozích preparátů, odhad výsledného TOC/CHSK ve zkušebním médiu,
          6. účinné od 1. 5. 2004— podrobné informace o krmení, včetně množství (v mg C na dafnii za den) a plánu (např. typ krmiva, včetně specifického názvu (druhu) u řas a kmene, je-li znám, kultivační podmínky),
          7. účinné od 1. 5. 2004— metoda přípravy zásobních roztoků a častost obnovení (jsou-li použity, uvedou se rozpouštědlo nebo dispergátor a jejich koncentrace),
        1. účinné od 1. 5. 2004XX.2.2.4 Výsledky:
          1. účinné od 1. 5. 2004— výsledky případných předběžných studií stálosti zkoušené látky,
          2. účinné od 1. 5. 2004— nominální zkušební koncentrace a výsledky všech analýz pro stanovení koncentrace zkoušené látky ve zkušebních nádobách (viz příklad formuláře pro přehled dat v dodatku 4); uvede se také výtěžek metody a mez stanovitelnosti,
          3. účinné od 1. 5. 2004— kvalita vody ve zkušebních nádobách (tj. pH, teplota, koncentrace rozpuštěného kyslíku a TOC a/nebo CHSK a dále podle potřeby tvrdost) (viz příklad formuláře pro přehled dat v dodatku 3),
          4. účinné od 1. 5. 2004— celkový počet živých potomků na každý matečný organismus (viz příklad formuláře pro přehled dat v dodatku 3),
          5. účinné od 1. 5. 2004— počet uhynulých matečných organismů a den, kdy k úhynu došlo (viz příklad formuláře pro přehled dat v dodatku 3),
          6. účinné od 1. 5. 2004— variační koeficient kontrolní reprodukční schopnosti (založený na celkovém počtu živých potomků na matečný organismus, který přežil do konce zkoušky),
          7. účinné od 1. 5. 2004— křivka závislosti celkovém počtu živých potomků na matečný organismus, který přežil do konce zkoušky (pro každou paralelní nádobu), na koncentraci zkoušené látky
          8. účinné od 1. 5. 2004— nejnižší koncentrace s pozorovanými účinky (LOEC) na reprodukci včetně popisu použitých statistických metod a údaje o velikosti účinku, který by mohl být detekován, a koncentrace bez pozorovaných účinků (NOEC) na reprodukci; je-li k dispozici, uvede se LOEC/NOEC pro mortalitu matečných organismů,
          9. účinné od 1. 5. 2004— je-li k dispozici, ECx pro reprodukci a interval spolehlivosti, dále graf křivky modelu použitého pro její výpočet, směrnice křivky závislosti dávka-reakce a její směrodatná odchylka,
          10. účinné od 1. 5. 2004— jiné pozorované biologické účinky a jiná měření: uvedou se jakékoli jiné biologické účinky, které byly pozorovány nebo změřeny (např. růst matečných organismů) včetně přiměřeného zdůvodnění,
          11. účinné od 1. 5. 2004— vysvětlení jakékoli odchylky od této zkušební metody.
  1. účinné od 1. 5. 2004XX.3 LITERATURA

    účinné od 1. 5. 2004(1) OECD Test Guideline Programme, Report of the Workshop on the Daphnia magna Pilot Ring Test, Sheffield University, UK, 20. – 21. březen 1993.

    účinné od 1. 5. 2004(2) OECD Environmental Health and Safety Publications. Series on Testing and Assessment No. 6. Report of the Final Ring. Test of the Daphnia magna Reproduction Test Paříž 1997.

    účinné od 1. 5. 2004(3) Baird D. J., Barber J., Bradley M. C., Soares A. M. V. M., Calow P. (1991). A comparative study of genotype sensitivity to acute toxic stress using clones of Daphnia magna Strauss. Ecotoxicol Environ. Safety, 21, str. 257 – 265.

    účinné od 1. 5. 2004(4) Elendt B. P., (1990). Selenium deficiency in Crustacea; An ultrastructural approach to antennal damage in Daphnia magna Straus. Protoplasma, 154, str. 25 – 33.

    účinné od 1. 5. 2004(5) EPA (1993). Methods for Measuring the Acute Toxicity of Effluents and Receiving Waters to Freshwater and Marine Organisms. (Fourth ed.). EPA/600/4-90/027F. C. I. Weber (ed), USEPA, Cincinnati, Ohio.

    účinné od 1. 5. 2004(6) Vigano L., (1991) Suitability of commercially available spring waters as standard medium for culturing Daphnia magna. Bull. Environ. Contam. Toxicol, 47, str. 775 – 782.

    účinné od 1. 5. 2004(7) ASTM (1988). Standard Guide for Conducting Acute Toxicity Tests with Fishes, Macroinvertebrates and Amphibians. E729-88a. American Society for Testing and Materials, Philadelphia P.A. 20 str.

    účinné od 1. 5. 2004(8) Baird D. J., Soares A. M. V. M., Girling A., Barber J., Bradley M. C., Calow P. (1989). The long term maintenance of Daphnia magna Straus for use in ecotoxicological tests; problems and prospects. In: Proceedings of the 1st European Conference on Ecotoxicology. Copenhagen 1988 (H.Lokke, H. Tyle & F. Bro-Rasmussen. Eds.), str. 144 – 148.

    účinné od 1. 5. 2004(9) Parkhurst B. R., Forte J. L., Wright G. P. (1981). Reproducibility of a life-cycle toxicity test with Daphnia magna. Bull. Environ. Contam. Toxicol., 26, str. 1 – 8.

    účinné od 1. 5. 2004(10) Cowgill U. M., Milazzo D. P. (1990) The sensitivity of two cladocerans to water quality variables: salinity and hardness. Arch. Hydrobiol., 120(2), str. 185 –196.

    účinné od 1. 5. 2004(11) Korshikov (1990). Pseudokirchneriella subcapitata Hindak, F-1990. Biologice Prace, 36, 209.

    účinné od 1. 5. 2004(12) Sims I. R., Watson S., Holmes D. (1993). Toward a standard Daphnia juvenile production test. Environ. Toxicol. Chem., 12, str. 2053 – 2058.

    účinné od 1. 5. 2004(13) Sims I. (1993). Measuring the growth of phytoplankton: the relationship between total organic carbon with three commonly used parameters of algal growth. Arch. Hydrobiol., 128, str. 459 – 466.

    účinné od 1. 5. 2004(14) Dunnett C. W., (1955). A multiple comparisons procedure for comparing several treatments with a control. J. Amer. Statist. Assoc., 50, str. 1096 – 1121.

    účinné od 1. 5. 2004(15) Dunnett C. W., (1964). New tables for multiple comparisons with a control. Biometrics, 20, str. 482 – 491.

    účinné od 1. 5. 2004(16) Williams D. A. (1971). A test for differences between treatment means when several dose levels are compared with a zero dose control. Biometrics 27, str. 103 – 117.

    účinné od 1. 5. 2004(17) Williams D. A. (1972). The comparison of several dose levels with a zero dose control. Biometrics, 28, str. 510 – 531.

    účinné od 1. 5. 2004(18) Draper N. R., Smith H. (1981). Applied Regression Analysis, second edition, Wiley, N.Y.

    účinné od 1. 5. 2004(19) Brain P., Cousens R. (1989). An equation to describe dose responses where there is stimulation of growth at low doses. Weed Research, 29, str. 93 – 96.

    účinné od 1. 5. 2004(20) Wilson E. O., Bossert, W. H. (1971). A Primer of Population Biology. Sinauer Associates Inc. Publishers.

    účinné od 1. 5. 2004(21) Poole R. W. (1974). An Introduction to quantitative Ecology. McGraw-Hill Series in Population Biology, New York, str. 532.

    účinné od 1. 5. 2004(22) Meyer J. S., Ingersoll C. G., McDonald L. L., Boyce M. S. (1986). Estimating uncertainty in population growth rates: Jackknife vs bootstrap techniques. Ecology, 67, str. 1156 – 1166.

účinné od 1. 5. 2004DODATEK 1

účinné od 1. 5. 2004PŘÍPRAVA PŘESNĚ DEFINOVANÝCH ELENDTOVÝCH MÉDIÍ M7 A M4

účinné od 1. 5. 2004Aklimatizace na Elendtova média M7 M4

účinné od 1. 5. 2004Některé laboratoře narazily na obtíže při přímém přenosu dafnií do médií M4 (1) a M7. Určitého úspěchu však bylo dosaženo postupnou aklimatizací, tj. přenesením z vlastního média do 30% Elendtova média, poté do 60% Elendtova média a nakonec do 100% Elendtova média. Délky doby aklimatizace mohou být až jeden měsíc.

účinné od 1. 5. 2004PŘÍPRAVA

účinné od 1. 5. 2004Stopové prvky

  1. účinné od 1. 5. 2004Ve vodě vhodné čistoty, např. v deionisované nebo destilované vodě nebo ve vodě přečištěné reverzní osmosou, se nejprve připraví samostatné zásobní roztoky (I) jednotlivých stopových prvků (I). Z těchto oddělených zásobních roztoků (I) se připraví jeden zásobní roztok (II) obsahující všechny stopové prvky (směsný roztok), tj.:
    účinné od 1. 5. 2004
    DODATEK 1 PŘÍPRAVA PŘESNĚ DEFINOVANÝCH ELENDTOVÝCH MÉDIÍ M7 A M4 Stopové prvky
    Zásobní roztoky I
    (jednotlivá látka)    		Množství
    přidané do
    vody
    (mg·l-1)    		Koncentrace
    (vzhledem k médiu M4)
    (násobek)    		Kombinovaný zásobní roztok II se
    připraví přidáním následujícího
    množství zásobního roztoku I do
    vody
    (ml·l-1)
    M 4M 7
    H3BO357 19020 0001,00,25
    MnCl2·4H2O7 21020 0001,00,25
    LiCl6 12020 0001,00,25
    RbCl1 42020 0001,00,25
    SrCl2·6H2O3 04020 0001,00,25
    NaBr32020 0001,00,25
    Na2MoO4·2H2O1 26020 0001,00,25
    CuCl2·2H2O33520 0001,00,25
    ZnCl226020 0001,01,0
    CoCl2·6H2O20020 0001,01,0
    KI6520 0001,01,0
    Na2SeO343,820 0001,01,0
    NH4VO311,520 0001,01,0
    Na2EDTA·2H2O5 0002 000——
    FeSO4·7H2O1 9912 000 n——
    Jak roztok Na2EDTA, tak roztok FeSO4 se připraví samostatně, spojí se a ihned se autoklávují. Získají se:
    2 litry roztoku Fe-EDTA1 00020,05,0

účinné od 1. 5. 2004Média M4 a M7

  1. účinné od 1. 5. 2004Média M4 a M7 se připraví ze zásobního roztoku II, makroživin a vitaminů následujícím způsobem:
    účinné od 1. 5. 2004
    DODATEK 1 PŘÍPRAVA PŘESNĚ DEFINOVANÝCH ELENDTOVÝCH MÉDIÍ M7 A M4 Stopové prvky Média M4 a M7
    Množství
    přidané do
    vody
    (mg·l-1)    		Koncentrace
    (vzhledem k médiu
    M4)
    (násobek)    		Množství zásobního roztoku
    přidané za účelem přípravy média
    (ml·l-1)
    M 4M 7
    Zásobní roztok II
    obsahující kombinaci
    stopových prvků    		205050
    Zásobní roztok makroživin (jednotlivá látka)
    CaCl2·2H2O293 8001 0001,01,0
    MgSO4·7H2O246 6002 0000,50,5
    KCl58 00010 0000,10,1
    NaHCO364 8001 0001,01,0
    Na2SiO3·9H2O50 0005 0000,20,2
    NaNO32 74010 0000,10,1
    KH2PO41 43010 0000,10,1
    K2HPO41 84010 0000,10,1
    Kombinovaný vitaminový zásobní roztok—10 0000,10,1
    Kombinovaný vitaminový zásobní roztok se připraví přidáním 3 vitaminů do 1 litru vody takto:
    Thiamin-hydrochlorid75010 000——
    Kyanokobalamin (B12)1010 000——
    Biotin7,510 000——

účinné od 1. 5. 2004Kombinovaný vitaminový zásobní roztok se uchovává v malých hluboce zmrazených podílech. Vitaminy se přidají do média krátce před použitím.

účinné od 1. 5. 2004Poznámky: Aby nedošlo při přípravě kompletního média k vysrážení solí, přidají se podíly zásobních roztoků do asi 500 – 800 ml deionisované vody a objem se poté doplní na 1 litr.

účinné od 1. 5. 2004Poprvé byly informace o médiu M4 uvedeny v práci Elendt, B. P. (1990). Selenium deficiency in crustacea; an ultrastructural approach to antennal damage in Daphnia magna Straus. Protoplasma, 154, str. 25-33.

účinné od 1. 5. 2004DODATEK 2

účinné od 1. 5. 2004ANALÝZA CELKOVÉHO ORGANICKÉHO UHLÍKU (TOC) A VYTVOŘENÍ NOMOGRAMU PRO OBSAH TOC V KRMIVU NA BÁZI ŘAS

účinné od 1. 5. 2004Je pochopitelné, že obsah uhlíku v krmivu na bázi řas se nebude normálně měřit přímo, ale stanoví se z korelací (tj. z nomogramů) se zástupnými ukazateli, jako jsou počet buněk řas nebo absorbance ve viditelném světle.

účinné od 1. 5. 2004TOC by měl být stanoven spíše vysokoteplotní oxidací než pomocí UV nebo persíranovou metodou. (Viz: The Instrumental Determination of Total Organic Carbon, Total Oxygen Demand and Related Determinands 1979, HMSO 1980; 49 High Holborn, London WC1V 6HB).

účinné od 1. 5. 2004Pro účely vytvoření nomogramu se řasy oddělí od růstového média centrifugací a poté se resuspendují v destilované vodě. Zástupný ukazatel a koncentrace TOC se měří v každém vzorku trojmo.

účinné od 1. 5. 2004Provede se analýza slepého pokusu s destilovanou vodou a jeho koncentrace TOC se odečte od koncentrace TOC ve vzorku s řasami.

účinné od 1. 5. 2004Nomogram by měl být lineární v požadovaném rozsahu koncentrací uhlíku. Příklady jsou uvedeny níže.

účinné od 1. 5. 2004Upozornění: Tyto příklady nelze pro účely přepočtu použít; je důležité, aby si laboratoře připravily vlastní nomogramy.

účinné od 1. 5. 2004Obrázek
účinné od 1. 5. 2004Obrázek
účinné od 1. 5. 2004Obrázek

účinné od 1. 5. 2004DODATEK 3

účinné od 1. 5. 2004PŘÍKLAD FORMULÁŘE PŘEHLEDU DAT PRO ZAZNAMENÁNÍ OBNOVY MÉDIA, SLEDOVANÝCH FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH DAT, KRMENÍ, REPRODUKČNÍ SCHOPNOSTI DAFNIÍ A MORTALITY DOSPĚLCŮ

účinné od 1. 5. 2004Obrázek

účinné od 1. 5. 2004DODATEK 4

účinné od 1. 5. 2004PŘÍKLAD FORMULÁŘE PŘEHLEDU DAT PRO ZAZNAMENÁNÍ VÝSLEDKŮ CHEMICKÉ ANALÝZY

  1. účinné od 1. 5. 2004a) Naměřené koncentrace
    účinné od 1. 5. 2004
    DODATEK 1 PŘÍPRAVA PŘESNĚ DEFINOVANÝCH ELENDTOVÝCH MÉDIÍ M7 A M4 Stopové prvky Média M4 a M7 DODATEK 2 ANALÝZA CELKOVÉHO ORGANICKÉHO UHLÍKU (TOC) A VYTVOŘENÍ NOMOGRAMU PRO OBSAH TOC V KRMIVU NA BÁZI ŘAS DODATEK 3 PŘÍKLAD FORMULÁŘE PŘEHLEDU DAT PRO ZAZNAMENÁNÍ OBNOVY MÉDIA, SLEDOVANÝCH FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH DAT, KRMENÍ, REPRODUKČNÍ SCHOPNOSTI DAFNIÍ A MORTALITY DOSPĚLCŮ DODATEK 4 PŘÍKLAD FORMULÁŘE PŘEHLEDU DAT PRO ZAZNAMENÁNÍ VÝSLEDKŮ CHEMICKÉ ANALÝZY
    Nominální koncentraceVzorek z týdne 1Vzorek z týdne 2Vzorek z týdne 3
    Čerstvé
    médium    		Staré
    médium    		Čerstvé
    médium    		Staré
    médium    		Čerstvé
    médium    		Staré
    médium
  1. účinné od 1. 5. 2004b) Naměřené koncentrace vyjádřené v procentech nominální koncentrace
    účinné od 1. 5. 2004
    DODATEK 1 PŘÍPRAVA PŘESNĚ DEFINOVANÝCH ELENDTOVÝCH MÉDIÍ M7 A M4 Stopové prvky Média M4 a M7 DODATEK 2 ANALÝZA CELKOVÉHO ORGANICKÉHO UHLÍKU (TOC) A VYTVOŘENÍ NOMOGRAMU PRO OBSAH TOC V KRMIVU NA BÁZI ŘAS DODATEK 3 PŘÍKLAD FORMULÁŘE PŘEHLEDU DAT PRO ZAZNAMENÁNÍ OBNOVY MÉDIA, SLEDOVANÝCH FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH DAT, KRMENÍ, REPRODUKČNÍ SCHOPNOSTI DAFNIÍ A MORTALITY DOSPĚLCŮ DODATEK 4 PŘÍKLAD FORMULÁŘE PŘEHLEDU DAT PRO ZAZNAMENÁNÍ VÝSLEDKŮ CHEMICKÉ ANALÝZY
    Nominální koncentraceVzorek z týdne 1Vzorek z týdne 2Vzorek z týdne 3
    Čerstvé
    médium    		Staré
    médium    		Čerstvé
    médium    		Staré
    médium    		Čerstvé
    médium    		Staré
    médium

účinné od 1. 5. 2004DODATEK 5

účinné od 1. 5. 2004VÝPOČET ČASOVĚ VÁŽENÉ STŘEDNÍ HODNOTY

účinné od 1. 5. 2004Časově vážená střední hodnota

účinné od 1. 5. 2004Vzhledem k tomu, že mezi výměnami média může koncentrace zkoušené látky klesat, je nezbytné zvážit, jaká koncentrace bude považována za reprezentativní pro rozsah koncentrací, jimž byly dospělé dafnie vystaveny. Výběr by měl být založen na biologických i statistických úvahách. Vychází-li se například z toho, že reprodukce je ovlivňována hlavně maximální koncentrací, jíž byl organismus vystaven, měla by být tedy použita maximální koncentrace. Považuje-li se však za významnější akumulované nebo dlouhodobé působení toxické látky, má větší opodstatnění průměrná koncentrace. V takovém případě je vhodným průměrem časově vážená střední koncentrace, neboť zohledňuje časové změny okamžité koncentrace.

účinné od 1. 5. 2004Obrázek

účinné od 1. 5. 2004Obrázek 1: Příklad časově vážené střední hodnoty

účinné od 1. 5. 2004Na obrázku 1 je znázorněn příklad (zjednodušené) zkoušky trvající sedm dní s obnovou média v den 0, 2 a 4.

  1. účinné od 1. 5. 2004— Tenká klikatá čára znázorňuje koncentraci v kterémkoli okamžiku. Má se za to, že pokles koncentrace sleduje proces exponenciálního rozkladu buněk.
  2. účinné od 1. 5. 2004— Šest vyznačených bodů představuje koncentrace naměřené na začátku a na konci období mezi obnoveními média.
  3. účinné od 1. 5. 2004— Silná plná čára vyznačuje hodnotu časově vážené střední hodnoty.

účinné od 1. 5. 2004Časově vážená střední hodnota je vypočtena tak, aby se plocha pod čarou pro časově váženou střední hodnotu rovnala ploše pod čarou průběhu koncentrace. Výpočet pro výše uvedený příklad je ilustrován v tabulce 1.

účinné od 1. 5. 2004Tabulka 1: Výpočet časově vážené střední hodnoty

účinné od 1. 5. 2004
DODATEK 1 PŘÍPRAVA PŘESNĚ DEFINOVANÝCH ELENDTOVÝCH MÉDIÍ M7 A M4 Stopové prvky Média M4 a M7 DODATEK 2 ANALÝZA CELKOVÉHO ORGANICKÉHO UHLÍKU (TOC) A VYTVOŘENÍ NOMOGRAMU PRO OBSAH TOC V KRMIVU NA BÁZI ŘAS DODATEK 3 PŘÍKLAD FORMULÁŘE PŘEHLEDU DAT PRO ZAZNAMENÁNÍ OBNOVY MÉDIA, SLEDOVANÝCH FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH DAT, KRMENÍ, REPRODUKČNÍ SCHOPNOSTI DAFNIÍ A MORTALITY DOSPĚLCŮ DODATEK 4 PŘÍKLAD FORMULÁŘE PŘEHLEDU DAT PRO ZAZNAMENÁNÍ VÝSLEDKŮ CHEMICKÉ ANALÝZY DODATEK 5 VÝPOČET ČASOVĚ VÁŽENÉ STŘEDNÍ HODNOTY Časově vážená střední hodnota Obrázek 1: Příklad časově vážené střední hodnoty Tabulka 1: Výpočet časově vážené střední hodnoty
Obnovení
média č.		DnyKonc0Konc1ln(Konc0)ln(Konc1)Plocha
1210 0004,4932,3031,50313,767
2211 0006,0372,3981,79816,544
3310 0004,0662,3031,40319,781
Celkový počet dnů: 7Celková
plocha		50,091
ČV střední
hodnota		7,156
  1. účinné od 1. 5. 2004„Dny“ se rozumí počet dnů mezi obnoveními média.
  2. účinné od 1. 5. 2004„Konc0“ je naměřená koncentrace na začátku období mezi obnoveními média.
  3. účinné od 1. 5. 2004„Konc1“ je naměřená koncentrace na konci období mezi obnoveními média.
  4. účinné od 1. 5. 2004„ln (Konc0)“ je přirozený logaritmus Konc0.
  5. účinné od 1. 5. 2004„ln (Konc1)“ je přirozený logaritmus Konc1.
  6. účinné od 1. 5. 2004„Plocha“ je plocha pod exponenciální křivkou pro každé období mezi obnoveními média.
  1. účinné od 1. 5. 2004Vypočte se z rovnice:

    účinné od 1. 5. 2004

účinné od 1. 5. 2004Časově vážená střední hodnota („ČV střední hodnota“) se vypočte jako podíl „celkové plochy“ a „celkového počtu dnů“.

účinné od 1. 5. 2004Pro zkoušku toxicity pro reprodukci na dafniích se tabulka pochopitelně rozšíří tak, aby pokrývala 21 dnů.

účinné od 1. 5. 2004Je zřejmé, že provádí-li se měření pouze na začátku a na konci období mezi obnoveními média, není možné potvrdit, že proces rozkladu je skutečně exponenciální. Jiná křivka by vedla k jinému způsobu výpočtu „Plochy“. Exponenciální rozklad však není nepřijatelný a jemu odpovídající křivka je pravděpodobně nejideálnější, chybí-li jiné informace.

účinné od 1. 5. 2004Je však nezbytné postupovat opatrně, není-li v médiu na konci období mezi jeho obnoveními zjištěno žádné množství zkušební látky. Není-li možné odhadnout, jak rychle látka z roztoku zmizela, není možné získat realistickou plochu pod křivkou a není tedy možné získat rozumnou časově váženou střední hodnotu.