Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

Cejchování lodí určených k dopravě zbožíČást 2

1. 1. Měřená část lodě se rozdělí na cejchovní vrstvy vodorovnými rovinami nebo v případě, že horní a dolní cejchovní rovina nejsou rovnoběžné, rovinami procházejícími přímkou představující průsečnici těchto rovin (sečnými rovinami). Výška cejchovní vrstvy se volí taková, aby s přihlédnutím k tvaru lodního tělesa byla dostatečná pro přesný výpočet objemu; pro výpočet objemu v tvarovaných částech je vzdálenost mezi vodorovnými rovinami nebo střední výška cejchovní vrstvy mezi sečnými rovinami stejná a zpravidla se rovná 10 cm.
2. 2. Objem cejchovní vrstvy ohraničené vodorovnými rovinami se vypočítá násobením poloviny součtu ploch horní a dolní roviny výškou vrstvy. Objem cejchovní vrstvy ohraničené sečnými rovinami se vypočítá podobným způsobem, přičemž za střední výšku cejchovní vrstvy se volí délka svislice ohraničená horní a dolní rovinou a procházející těžištěm plochy střední části cejchovní vrstvy. Pro zjednodušení lze použít pro všechny cejchovní vrstvy délku svislice procházející středním těžištěm.
3. 3. Pro výpočet obsahu každé plochy se tato rozdělí pořadnicemi kolmými k střední podélné rovině lodě na díly stejné délky ve střední části lodě, která je obvykle podobná obdélníku, jakož i v příďových a záďových částech, počet dílů nemá být menší než čtyři, kromě toho, v případě potřeby, plošný obsah příďových a záďových výběžků se vypočítává zvlášť.
4. 4. Pro výpočet ploch omezených křivkami se použije Simpsonova pravidla.
   P_cp = 2x(v/3 (1a + 4b + 2c + 4d + 1e))

   

   1. Obr. 1

   

   1. Obr. 2

   Pro koncové části lodě mohou být křivky zaměněny známými křivkami, jako např. elipsou, parabolou, atd. Při středních dílech postačí součin délky a střední šířky.

1. 5. Součet objemu všech cejchovních vrstev je pak objemem cejchovního prostoru.
2. 6. Jestliže změny plošných obsahů mají dostatečně pravidelný průběh, lze se omezit na výpočet takového počtu ploch, který bude dostatečný k tomu, aby bylo možné vykreslit křivku průběhu vodorovných ploch nebo některých jejich prvků v závislosti na jejich výšce a určit ostatní plochy na základě této křivky.
3. 7. Podíl vzniklý dělením objemu libovolné cejchovní vrstvy její střední výškou v cm je hodnotou výtlaku lodě na každý cm středního ponoru této cejchovní vrstvy.
4. 8. O postupném zvětšování výtlaku pro každý centimetr středního ponoru, jímž se rozumí aritmetický průměr údajů odečtených na všech cejchovních stupních počínajíc dolní cejchovní rovinou, se vyhotoví tabulka.

Cejchování lodí, které nejsou určeny k dopravě zbožíČást 3

1. 1. U lodí, které nejsou určeny k dopravě zboží, postačí stanovit pouze výtlak pro vodorysku největšího ponoru a vodorysku prázdné lodě nebo pro jednu z těchto vodorysek. Pro tento výpočet se vychází z geometrických údajů zjištěných přímo na lodi nebo z výrobních výkresů. Za hodnotu výtlaku lze uznat součin koeficientu plnosti a tří následujících rozměrů lodě
   1. a) délky, tj. vzdálenosti mezi průsečíky střední podélné roviny s křivkou vodorysky;
   2. b) největší šířky na vodorysce;
   3. c) středního ponoru, tj. svislé vzdálenosti mezi vodoryskou a nejnižším bodem lodního tělesa v rovině žebrorysky, uprostřed délky plavidla podle písmene a).

   Tyto rozměry se zjišťují přímo na lodi nebo z výkresů, bez zřetele na vystupující části lodního tělesa. Zvolená hodnota koeficientu plnosti se rovná hodnotě volené obvykle pro lodě příslušného typu; pro lodě, které mají ostrý tvar lodního tělesa (osobní lodě, remorkéry atd.), se volí hodnota 0,7, jestliže k jejímu zjištění chybí jiné podklady.

1. 2. Rozdíl obou výtlaků udává výtlak prostoru mezi horní a dolní cejchovní rovinou.
2. 3. Tabulka postupného výtlaku se nevyhotovuje.

Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupniceČást 4

1. 1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně viditelné a umístěné souměrně ke střední podélné rovině. Každou cejchovní značku tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná na úrovni ponoru, pro který loď byla cejchována, a svislá ryska, nejméně 20 cm dlouhá, umístěná pod vodorovnou ryskou v bodě jejího středu; na cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s vodorovnou ryskou tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska. Rysky musí být vyryty nebo vyraženy.
2. 2. Roviny procházející svislou ryskou cejchovní značky musí být rozmístěny v přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke střednímu těžišti. Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě, které mají “n“ párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě.
3. 3. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou
   1. a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních značek;
   2. b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních značek.

1. 4. Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně 30 cm dlouhé a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou.
2. 5. Na destičkách sloužících jako cejchovní značky nebo vedle cejchovních značek provedených podle bodu 7 musí být zřetelně vyryt nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů:
   1. a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy,
   2. b) čísla cejchovního průkazu,
   3. c) rozpoznávacích písmen státu (CZ), která jsou posledními písmeny cejchovního znaku.

1. 6. Cejchovní znak se též vyznačí nesmazatelnými písmeny na dobře viditelném místě na některé pevné části přídě lodě, která nepodléhá nárazům a mimořádnému opotřebení. Toto místo se uvede v cejchovním průkazu.
2. 7. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na obou bocích lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech cejchovních značek, symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s výjimkou:
   1. a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních (ponorových) stupnic;
   2. b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních (ponorových) stupnic.

1. 8. Při vyznačení těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě stupnice.
2. 9. Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat o 20 cm výše.
3. 10. Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje barvou.
4. 11. U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodě, vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodě zřetelnou vodorovnou úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se kryje s vodoryskou největšího ponoru.

Cejchovní zkouška a přecejchováníČást 5

1. 1. Před cejchovní zkouškou plavebního úřadu přezkouší, zda od posledního cejchování nebyly na lodi provedeny stavební změny, jež by měly vliv na výsledek cejchování, a zda cejchovní stupnice nebo cejchovní znaky a značky jsou neporušené.
2. 2. Zjistí-li se, že na lodi byly provedeny stavební změny (změna rozměrů lodě v místech cejchovních značek nebo trvalé deformace lodního tělesa) mající vliv na výsledek cejchování nebo chybí-li cejchovní stupnice nebo cejchovní znaky nebo značky v takovém rozsahu, že nemohou být doplněny, musí být loď přecejchována.
3. 3. Při cejchovní zkoušce se zjišťuje, o kolik procent následkem většího nebo menšího ponoru prázdné lodě se zvětšil nebo zmenšil výtlak cejchovního prostoru. V případě, že změna výtlaku přesahuje objem cejchovní vrstvy stanovené podle části 2 bodu 1, je nutné loď přecejchovat.
4. 4. Ukáže-li se při cejchovní zkoušce, že je nutno snížit horní cejchovní rovinu, zmenší se výtlak cejchovního prostoru o výtlak odpovídající výšce snížení cejchovního prostoru. Při zvětšení výšky cejchovního prostoru (připouští-li to tvar lodě), doplní se tabulka nosnosti pro každý centimetr ponoru. Jinak je nutno loď přecejchovat.
5. 5. Po přecejchování se vyhotoví nový cejchovní průkaz a starý cejchovní průkaz se jako neplatný odebere. Podle možnosti se při cejchování použije výsledků předchozího cejchování.
6. 6. Plavební úřad vede rejstřík vydaných průkazů o cejchování, cejchovních zkouškách a přecejchování lodí. Průkazy se zapisují do rejstříku pod samostatným číslem, přičemž se číslování provádí v nepřetržitém sledu. V rejstříku se dále zaznamená datum vydání průkazu, poznávací znak lodě, jakož i ostatní údaje umožňující loď identifikovat.

LODNÍ OSVĚDČENÍ PLAVIDLA VNITROZEMSKÉ PLAVBY