Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, 223/1995 Sb., účinné od 19. 6. 2019

Předchozí stránka

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍKAPITOLA 13

13.01. Obecná ustanovení
1. 13.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn určená k topení, vaření a chlazení musí splňovat požadavky kapitoly 14.
2. 13.01.2. Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo pohnout.
3. 13.01.3. Zařízení podle čl. 13.01.2 se nesmí nacházet v prostorech, v nichž se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C. Uvedenými prostory nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí těchto zařízení.
4. 13.01.4. Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování.
5. 13.01.5. Topná zařízení musí být bezpečně připojena k odvětrávacímu potrubí, toto potrubí musí být vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem. Odvětrávací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění.

13.02. Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej
1. 13.02.1. Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, lze používat pouze s palivy, jejichž bod vzplanutí je nad 55 °C.
2. 13.02.2. Odchylně od čl. 13.02.1 lze v obytných prostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 litrů.
3. 13.02.3. Zařízení vybavená hořáky s knoty musí
  1. a) mít kovovou palivovou nádrž, jejíž plnicí otvor lze uzavřít a která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a která je navržena a umístěna tak, aby palivovou nádrž nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit;
  2. b) být možné zapálit bez pomocí dalšího kapalného paliva;
  3. c) být umístěna tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů.

13.03. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva
1. 13.03.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí být postavena v souladu s osvědčenými postupy.
2. 13.03.2. Jsou-li naftová kamna s odpařovacími hořáky nebo naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva umístěna ve strojovně, musí být přívod vzduchu k topnému zařízení a motorům uspořádán tak, aby topné zařízení a motory mohly nezávisle na sobě fungovat účinně a bezpečně. Podle potřeby musí být zajištěn samostatný přívod vzduchu. Zařízení musí být umístěno tak, aby plamen z hořáku nemohl zasáhnout součásti ostatních zařízení ve strojovně.

13.04. Naftová kamna s odpařovacími hořáky
1. 13.04.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být možné zapálit bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která zahrnuje všechny části vedoucí naftu, jejíž postranice jsou nejméně 20 mm vysoké a objem je nejméně 2 litry.
2. 13.04.2. U naftových kamen s odpařovacími hořáky umístěných ve strojovně musí být postranice kovové odkapové nádoby podle odstavce 1 nejméně 200 mm vysoké. Spodní okraj odpařovacího hořáku musí být umístěn nad okrajem odkapové nádoby. Horní okraj odkapové nádoby musí sahat nejméně 100 mm nad podlahu.
3. 13.04.3. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být vybavena vhodným regulátorem, který při všech nastaveních zajišťuje prakticky stálý přívod paliva k hořáku a který při zhasnutí plamene zabraňuje rozlévání paliva. Za vhodné se považují regulátory, které fungují účinně i v případě, jsou-li vystaveny vibracím a nakloněny až o 12°, a které kromě plováku k regulaci hladiny mají
  1. a) druhý plovák, který bezpečně a spolehlivě zastavuje přívod paliva při překročení povolené hladiny, nebo
  2. b) přetokovou trubku, ale pouze tehdy, pokud odkapová nádoba má dostatečný objem, aby mohla zachytit alespoň obsah palivové nádrže.
1. 13.04.4. Pokud je palivová nádrž naftových kamen s odpařovacími hořáky oddělená od zařízení,
  1. a) spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem;
  2. b) musí být umístěna tak, aby byla chráněná před nepřípustným zahříváním a
  3. c) musí být možné z paluby přerušit tok paliva.
1. 13.04.5. Odvětrávací potrubí naftových kamen s odpařovacími hořáky musí být vybaveno zařízením proti obrácení tahu.

13.05. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva
1. 13.05.1. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí splňovat zejména tyto požadavky:
  1. a) před přívodem paliva je zajištěno přiměřené vyvětrání hořáku;
  2. b) přívod paliva musí být regulován termostatem;
  3. c) palivo musí být zažehnuto elektrickým přístrojem nebo zapalovacím plamenem;
  4. d) při zhasnutí plamene zastaví zařízení ke sledování plamene přívod paliva a
  5. e) hlavní spínač musí být umístěn na snadno dostupném místě mimo prostor, v němž se zařízení nachází.

13.06. Topné zařízení s nuceným tahem
1. 13.06.1. Topné zařízení s nuceným tahem skládající se ze spalovací komory, kolem níž je topný vzduch veden pod tlakem k rozvodnému systému nebo do místnosti, musí splňovat tyto požadavky:
  1. a) Je-li palivo rozprašováno pod tlakem, musí být přívod spalovacího vzduchu zajištěn pomocí ventilátoru.
  2. b) Před zapálením hořáku musí být spalovací komora dobře vyvětrána. Větrání lze považovat za dobré, pokud ventilátor spalovacího vzduchu funguje i po zhasnutí plamene.
  3. c) Přívod paliva musí být automaticky zastaven,
    1. - pokud oheň zhasne; přívod spalovacího vzduchu není dostatečný;
    2. - ohřátý vzduch překračuje předem nastavenou teplotu nebo
    3. - dojde k výpadku napájení bezpečnostních zařízení.
    V těchto případech nesmí být přívod paliva po zastavení automaticky obnoven.
  1. d) Ventilátory spalovacího a topného vzduchu musí být možné vypnout mimo prostor, v němž se topné zařízení nachází.
  2. e) Je-li topný vzduch nasáván zvenku, vstupní větrací kanály musí být umístěny co nejvýše nad palubou. Musí být namontovány tak, aby se do nich nemohla dostat dešťová nebo rozstřikovaná voda.
  3. f) Vedení topného vzduchu musí být z kovu.
  4. g) Výstupní otvory topného vzduchu nesmí být možné úplně zavřít.
  5. h) Unikající palivo se nesmí dostat do vedení topného vzduchu.
  6. i) U topných zařízení s nuceným tahem nesmí být možné, aby nasávala topný vzduch ze strojovny.

13.07. Topení tuhými palivy
1. 13.07.1. Zařízení k topení fungující na tuhá paliva musí být umístěno na kovové desce se zdviženými okraji, aby žádné hořící palivo nebo horké oharky nemohly vypadnout mimo tuto desku. Tento požadavek se nevztahuje na zařízení umístěna v odděleních postavených z ohnivzdorných materiálů, která jsou určena výhradně k umístění kotlů.
2. 13.07.2. Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacího vzduchu.
3. 13.07.3. V blízkosti každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými lze uhlíky rychle uhasit.

ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍKAPITOLA 14

14.01. Obecná ustanovení
1. 14.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo více plynových nádrží a jeden nebo více regulátorů tlaku, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce, se nepovažují za součást zařízení a vztahuje se na ně čl. 14.05.
2. 14.01.2. Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan.

14.02. Zařízení
1. 14.02.1. Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musí být postaveno a umístěno v souladu s osvědčenými postupy.
2. 14.02.2. Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně.
3. 14.02.3. Na plavidle může být řada samostatných zařízení. Jednotlivá zařízení nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubním nákladovým prostorem nebo pevnou nádrží.
4. 14.02.4. Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást zařízení na zkapalněný plyn.

14.03. Nádrže
1. 14.03.1. Jsou povoleny pouze nádrže se schváleným obsahem mezi 5 a 35 kg. Komise může povolit použití nádrží s větším obsahem.
2. 14.03.2. Nádrže musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že byly převzaty po potřebných zkouškách.

14.04. Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek
1. 14.04.1. Zásobovací jednotky musí být umístěny na plavidle ve volně stojící nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že nebrání pohybu na plavidle. Nesmí být umístěny u příďové nebo záďové štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud je plynotěsná a může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby rozvodné trubky vedoucí ke spotřebičům byly co nejkratší. Současně může pracovat pouze tolik nádrží, kolik je jich nezbytných pro fungování zařízení. Více nádrží lze připojit pouze tehdy, použije-li se zpětný propojovač. Na jednu zásobovací jednotku lze připojit až čtyři nádrže. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jedno zařízení. U plavidel s kuchyněmi nebo kantýnami pro cestující lze připojit až šest nádrží a počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit devět na jedno zařízení. Regulátory tlaku, nebo v případě dvoustupňové regulace první regulátor, musí být připevněny ke stěně ve stejné skříňce jako nádrže.
2. 14.04.2. Zásobovací jednotky musí být umístěny tak, aby jakýkoli unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem plamene.
3. 14.04.3. Skříňky musí být zkonstruovány z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrány otvory nahoře a dole. Nádrže musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit.
4. 14.04.4. Skříňky musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby teplota nádrží nemohla převýšit 50 °C.
5. 14.04.5. K vnější straně skříňky musí být připevněn nápis „zkapalněný plyn“ a symbol „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ o průměru nejméně 100 mm podle obrázku 2 v dodatku 1 k této příloze.

14.05. Náhradní a prázdné nádrže
1. 14.05.1. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěny v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříňce zhotovené podle čl. 14.04.

14.06. Regulátory tlaku
1. 14.06.1. Plynové spotřebiče mohou být spojeny s nádržemi pouze rozvodným systémem s jedním nebo více regulátory tlaku určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné, nebo ve dvou fázích. Všechny regulátory tlaku musí být stále nastaveny na tlak určený podle čl. 14.07.
2. 14.06.2. Koncové regulátory tlaku musí být buď vybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce regulátoru tlaku. Musí být zajištěno, že v případě netěsnosti tohoto ochranného zařízení unikající plyn může být odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení; jeli to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí.
3. 14.06.3. Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody.

14.07. Tlak
1. 14.07.1. Pokud jsou použity dvoustupňové regulační systémy, nesmí být střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku o více než 2,5 barů.
2. 14.07.2. Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak.

14.08. Potrubí a ohebné hadice
1. 14.08.1. Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek. Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m.
2. 14.08.2. Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání, zejména pokud jde o korozi a pevnost, které se může objevit při běžných pracovních podmínkách na plavidle, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku.
3. 14.08.3. Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny.
4. 14.08.4. Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými přepážkami nebo kovovými stěnami. Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven.
5. 14.08.5. Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na plavidle. Musí být umístěny tak, aby nedošlo k namáhání tahem, jejich nadměrnému přehřátí a aby mohly být kontrolovány po celé své délce.

14.09. Rozvodný systém
1. 14.09.1. Celý rozvodný systém musí být možné odpojit ventilem, který je kdykoli snadno a rychle přístupný.
2. 14.09.2. Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným uzavíracím zařízením.
3. 14.09.3. Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem.
4. 14.09.4. Za každým regulátorem tlaku musí existovat kontrolní přípojka. Pomocí uzavíracího zařízení musí být zajištěno, že regulátor tlaku nebude při tlakové zkoušce vystaven zkušebnímu tlaku.

14.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění
1. 14.10.1. Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené v jednom z členských států Evropské unie a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku.
2. 14.10.2. Přístroje musí být umístěny a propojeny tak, aby se nemohly náhodně převrátit nebo posunout, a aby se zabránilo riziku zkroucení připojovacího potrubí.
3. 14.10.3. Topidla a ohřívače vody a chladničky musí být spojeny s ventilací pro odvádění kouřových plynů do otevřeného prostoru.
4. 14.10.4. Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částí plavidla, zejména ovládacími prostupy vedoucími do strojovny.
5. 14.10.5. Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorech pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostorů.
6. 14.10.6. Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze umístit jen do dostatečně velkých místností.

14.11. Větrání a odvádění kouřových plynů
1. 14.11.1. V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odvádění kouřových plynů větracími otvory odpovídajících rozměrů se světlým průřezem nejméně 150 cm² na každý otvor.
2. 14.11.2. Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do ložnic.
3. 14.11.3. Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečné odvádění kouřových plynů. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována umělým větráním.

14.12. Provozní a bezpečnostní požadavky
1. 14.12.1. Návod k obsluze musí být připevněn na plavidle na vhodném místě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje:
  1. „Ventily nádrží, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být uzavřeny, i pokud jsou nádrže považovány za prázdné.“
  2. „Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje.“
  3. „Všechny plynové spotřebiče musí být připojeny nebo příslušné spojovací potrubí musí být zapečetěno.“

14.13. Technická prohlídka
1. 14.13.1. Před prvním uvedením zařízení na zkapalněný plyn do provozu, po jakékoli jeho úpravě nebo opravě a při každém obnovování potvrzení způsobilosti podle čl. 14.15. musí být celé zařízení schváleno inspektorem určeného technického zařízení.

14.14. Zkoušky
Zkoušky zařízení se provádějí za těchto podmínek:
1. 14.14.1. Středotlaké potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 prvního regulátoru tlaku a ventily namontovanými před koncovým regulátorem tlaku:
  1. a) tlaková zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku o 20 barů přesahujícím atmosférický tlak;
  2. b) zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak.
1. 14.14.2. Potrubí při pracovním tlaku mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ventily namontovanými před plynovými spotřebiči: zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 1 bar přesahujícím atmosférický tlak.
2. 14.14.3. Potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ovládacími prvky plynových spotřebičů: zkouška těsnosti při tlaku o 0,15 bar přesahujícím atmosférický tlak.
3. 14.14.4. Při zkouškách podle čl. 14.14.1 písm. b) a čl. 14.14.2 a 14.14.3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minut zaznamenán pokles zkušebního tlaku.
4. 14.14.5. Přípojky nádrží, potrubní spoje a přípojky armatur vystavené tlaku v nádržích a spoje mezi regulátory tlaku a rozvodným potrubím: zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku.
5. 14.14.6. Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu při jmenovité kapacitě a zkoušeny za účelem ověření uspokojivého a nerušeného spalování při různém nastavení regulačních prvků. U zapalovacích pojistek musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují.
6. 14.14.7. Po provedení zkoušky podle čl. 14.14.6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách provozu při jmenovité kapacitě, uzavřených oknech a dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají do místnosti jakékoli kouřové plyny přes přívod vzduchu.

14.15. Potvrzení způsobilosti
1. 14.15.1. Po provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13. zaznamená plavební úřad v osvědčení plavidla, že zařízení na zkapalněný plyn odpovídá požadavkům této kapitoly, a vyznačí dobu platnosti záznamu, nejdéle však tři roky.
2. 14.15.2. Platnost záznamu lze obnovit pouze po další přejímací zkoušce provedené podle čl. 14.13. Na žádost vlastníka plavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce lze bez provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13 prodloužit platnost záznamu o nejdéle tři měsíce.

STABILITA, BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST A VOLNÝ BOKKAPITOLA 15

15.01. Stabilita

15.01.1. Stabilita v neporušeném stavu musí být přiměřená i v případě postupného nerovnoměrného zatěžování.

15.01.2. Splnění požadavku na přiměřenou stabilitu v neporušeném stavu se prokazuje pomocí výpočtu s použitím níže uvedených definic stability v neporušeném stavu a plném zatížení:

a) k maximálnímu ramenu stability h_max musí dojít při úhlu náklonu (φ_max ≥ (φ_max + 3°) a nesmí být menší než 0,20 m. V případě φ_f < φ_max nesmí být však vyrovnávací rameno páky při úhlu zaplavení φ_f menší než 0,20 m;
b) úhel zaplavení φ_f nesmí být menší než (φ_mom + 3°);

c) prostor A pod křivkou ramene stability musí pro hodnoty φ_f a φ_max dosahovat nejméně těchto hodnot:

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ STABILITA, BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST A VOLNÝ BOK
Případ			A
1	φ_max ≤ 15° nebo φ_f ≤ 15°		0,05 m.rad až do úhlů φ_max nebo φ_f
2	15° < φ_max < 30°	φ_max ≤ φ_f	0,035 + 0,001 × (30-φ_max) m.rad do úhlu φ_max
3	15° < φ_f < 30°	φ_max > φ_f	0,035 + 0,001 × (30-φ_f) m.rad do úhlu φ_f
4	φ_max ≥ 30° a φ_f ≥ 30°		0,035 m.rad do úhlu φ = 30°

kde
1. h_max je maximální rameno stability;
2. φ je úhel náklonu;
3. φ_f je úhel zaplavení, tj. úhel náklonu, při němž by otvory v lodním trupu, v nástavbě nebo kabinách na horní palubě, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné povětrnostním vlivům, byly ponořeny;
4. φ_mom je maximální úhel náklonu podle písm. e);
5. φ_max je úhel náklonu, při němž rameno stability dosáhne maximální hodnoty;
6. A je prostor pod křivkou ramene stability;

d) počáteční metacentrická výška, GM^O, opravena o účinek volných hladin v nádržích na kapaliny, nesmí být menší než 0,15 m;
e) v obou následujících případech nesmí úhel náklonu φ_mom překročit 12°;
1. 1. při použití klopného momentu způsobeného osobami a větrem podle čl. 15.01.3 a 15.01.4;
2. 2. při použití klopného momentu způsobeného osobami a otáčením podle čl. 15.01.3 a 15.01.5;

f) pro klopný moment způsobený nerovnoměrným zatížením osobami a věcmi, větrem a otáčením podle čl. 15.01.3, 15.01.4 a 15.01.5 nesmí být zbývající volný bok méně než 200 mm;
g) u plavidel s okny nebo jinými otvory v lodním trupu umístěnými pod přepážkovými palubami, které nejsou vodotěsně uzavřeny, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost při použití tří klopných momentů podle písmene f) nejméně 100 mm.

15.01.3. Klopný moment způsobený nakupením osob na jednu stranu se vypočte podle vzorce:
M_p= g × P × y = g × ∑ P_i× y_i [kNm],
1. kde
  1. P je celková hmotnost osob na plavidle v [t], vypočtena sečtením nejvyššího přípustného počtu cestujících a nejvyššího počtu lodního personálu a posádky za běžných provozních podmínek, přičemž se předpokládá průměrná hmotnost na osobu 0,075 t
  2. y je boční vzdálenost těžiště celkové hmotnosti osob P od středové roviny v [m]
  3. g je gravitační zrychlení (g = 9,81 m/s²)
  4. P_i je hmotnost osob nakupených na ploše A_i v [t];
P_i= n_i × 0,075 × A_i [t],
1. kde
  1. A_i je plocha, na níž se osoby nacházejí, v [m²]
  2. n_i je počet osob na metr čtvereční
  3. n_i je 4 pro volné plochy paluby a plochy paluby s přenosným nábytkem; pro plochy paluby s pevně vestavěným sedacím nábytkem, např. lavicemi, se n_i vypočte za předpokladu šířky sedadla 0,50 m a výšky sedadla 0,75 m na osobu.
  4. y_i je boční vzdálenost geometrického středu plochy A_i od středové roviny v [m]
Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku. Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Pro výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad nejnižším bodem paluby při 0,5 L_WL (v polovině délky vodorysky), přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost 0,075 t na osobu. Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty:
P = 1,5 x F_max × 0,075
1. kde
  1. F_max je nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle
  2. y je B/2 v[m]
Přitom se bere v úvahu, že zatížení přepravovanými věcmi je rovnoměrné a věci jsou zabezpečeny proti náhodnému pohybu.

15.01.4. Klopný moment způsobený tlakem větru (M_w) se vypočte takto:
M_w = p_w × A_w × (l_w - T/2) [kNm]
1. kde
  1. p_w je specifický tlak větru 0,25 kN/m²;
  2. A_w je boční plocha plavidla nad rovinou ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m²;
  3. l_w je vzdálenost těžiště boční plochy A_w od roviny ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m.
Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními.

15.01.5. Moment způsobený odstředivou silou (M_dr) vyvolanou otáčením převozní lodě se vypočte takto:
M_dr = c_dr × C_B × v² × D/L_WL × (KG - T/2) [kNm]
kde:
1. c_dr je koeficient 0,45;
2. C_B je součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0);
3. v je maximální rychlost plavidla v m/s;
4. KG je vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m.
U převozní lodě s pohonnými systémy podle čl. 5.06 se M_dr odvodí ze zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z odpovídajících výpočtů.

15.01.6. Přiměřenou stabilitu plavidla v narušeném stavu v případě zaplavení lze prokázat pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání.
15.01.7. Plovatelnost plavidla při zaplavení je nutno prokázat pro plné zatížení. Matematický důkaz dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení.

15.01.8. Převozní loď musí splňovat status 1 oddělení. Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o rozsah poškození:

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ STABILITA, BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST A VOLNÝ BOK
	status 1 oddělení
Rozsah poškození boku
podélný l [m]	0,10 × L_WL,
příčný b [m]	B/5
svislý h [m]	od dna směrem nahoru bez omezení
Rozsah poškození dna
podélný l [m]	0,10 × L_WL,
příčný b [m]	B/5
svislý h [m]	0,59

a) Pro status 1 lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je delší než 2,5 m, se považuje za podélnou přepážku.
b) Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna, přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena.

c) Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpočtem, že průměrná zaplavitelnost oddělení je menší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu. Převzaté hodnoty nesmí být menší než:

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ STABILITA, BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST A VOLNÝ BOK
Společenské prostory	95 %
Strojovny a kotelny	85 %
Zavazadlové a skladovací prostory	75 %
Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže v závislosti na tom, považují-li se v souladu s předpokládaným účelem u plavidla plovoucího v rovině největšího přípustného ponoru za plné nebo prázdné	0 nebo 95 %

d) Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození.

15.01.9. Pro všechny mezistupně zaplavení podle čl. 15.01.7 musí být splněna tato kritéria:
1. a) úhel náklonu j v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15°;
2. b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky ramena páky vratného momentu vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 25°;
3. c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení;
4. d) výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.

15.01.10. Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění klopného momentu podle čl. 15.01.3. splněna tato kritéria:
1. a) úhel náklonu φ_E nesmí být větší než 10°;
2. b) nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky ramene stability vykazovat hodnotu ramene stability GZR ≥ 0,02 m s oblastí A ≥ 0,0025 m.rad.
  Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu náklonu φ_m ≤ 25°;
  kde:
  1. φ_E je úhel náklonu v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.;
  2. φ_m je úhel nulové stability nebo úhel, při němž je ponořen první nechráněný otvor nebo 25°, podle toho, která hodnota je nižší;
  3. GZ_R je zbývající rameno stability v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.;
  4. GZ_K je klopné rameno, které je výsledkem momentu podle čl. 15.01.3.;
1. c) nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.

15.01.11. Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být odpovídajícím způsobem označena.
15.01.12. Pro posouzení stability plovoucího zařízení se použijí alespoň ustanovení 15.01.2. písm. a), 15.01.3. a 15.01.4.

15.02. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok
1. 15.02.1. Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu
  1. a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z přípustného úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e) a
  2. b) zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 15.01.2 písm. g).
1. 15.02.2. Volný bok musí odpovídat nejméně součtu
  1. a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e), a
  2. b) zbývajícího volného boku podle čl. 15.01.2 písm. f).
1. 15.02.3. Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle čl. 15.02.1. a volný bok podle čl. 15.02.2., čl. 15.01. a 2.02.
2. 15.02.4. Z bezpečnostních důvodů může být stanovena větší bezpečnostní vzdálenost nebo větší volný bok.

15.03. Nejvyšší přípustné zatížení
1. 15.03.1. Nejvyšší přípustné zatížení určí podle čl. 15.03.2 plavební úřad a zapíše je do osvědčení plavidla.
2. 15.03.2. Nejvyšší přípustné zatížení nesmí překročit počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability plavidla podle čl. 15.01.

Následující stránka