Nález Ústavního soudu ze dne 22. května 2013 sp. zn. Pl. ÚS 31/10 ve věci návrhu na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 396/2012 Sb.

V. Petit návrhu a znění relevantních ustanovení V.

1. 16. Dle petitu návrhu se Vrchní soud v Praze domáhá, aby Ústavní soud zrušil § 11 ZVSÚ. S ohledem na obsah návrhu, jakož i na okolnost, jakým způsobem je upravena působnost vyšších soudních úředníků, cituje se dále nejen napadené ustanovení § 11, ale též jemu předcházející ustanovení § 10 ZVSÚ:

   㤠10

   Odkaz 㤠10

   (1) Vyšší soudní úředník může provádět úkony soudu prvního stupně v občanském soudním řízení v těchto věcech

   1. a) řízení o vydání platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech, o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, popřípadě návrhu na vydání platebního rozkazu, o zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit, řízení o vydání elektronického platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti elektronickému platebnímu rozkazu, o zrušení elektronického platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, řízení o vydání evropského platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o opožděně podaných odporech proti evropskému platebnímu rozkazu, o zrušení evropského platebního rozkazu, o zastavení řízení po zpětvzetí návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, a rozhodování dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem,
   2. b) řízení o dědictví, v němž není třeba nařídit jednání u soudu a v němž nejde o
      1. 1. postup podle § 175k odst. 1 a 2 občanského soudního řádu,
      2. 2. odnětí věci podle § 175zb občanského soudního řádu,
      3. 3. vrácení věci podle § 175zd občanského soudního řádu,
      4. 4. dědictví, které se nachází v cizině,
      5. 5. dědictví po zůstaviteli, který byl cizincem,
      6. 6. likvidaci dědictví podle § 175t občanského soudního řádu, nebo
      7. 7. přenechání dědictví věřitelům na úhradu zůstavitelových dluhů podle § 175p odst. 1 občanského soudního řádu,

   1. c) řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, v nichž není třeba nařídit jednání,
   2. d) řízení o vyslovení přípustnosti převzetí v ústavu zdravotnické péče,
   3. e) řízení o úschovách,
   4. f) řízení o umoření listin,
   5. g) řízení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí, o příkazu k výplatě z účtu u peněžního ústavu, v němž není třeba nařídit jednání, o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti tam, kde nemusí být nařizováno jednání,
   6. h) smírčí řízení,
   7. i) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,
   8. j) řízení o nařízení exekuce k vymožení peněžitého plnění, není-li exekučním titulem exekutorský či notářský zápis, včetně rozhodování o návrhu na zastavení exekuce podaném oprávněným nebo exekutorem, pokud návrhu žádný z účastníků neodporoval,
   9. k) rozhodování o zastavení řízení a zrušení směnečného platebního rozkazu z důvodu zpětvzetí žaloby.

   (2) Vyšší soudní úředník v řízení ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku, insolvenčního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek je oprávněn činit všechny úkony, včetně provádění zápisů do rejstříků, není-li třeba nařízení jednání.

   (3) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může vyšší soudní úředník provádět v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním tyto úkony soudu

   1. a) sepisování podání soudu včetně návrhů,
   2. b) vyřizování dožádání, s výjimkou dožádání ve styku s cizinou, mimo Slovenské republiky,
   3. c) odstraňování vad podání a odmítání podání pro neodstranění vad,
   4. d) rozhodování o složení zálohy, rozhodování o vrácení složených záloh,
   5. e) rozhodování ve věcech soudních poplatků, včetně rozhodování o osvobození od povinnosti platit soudní poplatek, rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku a zrušení uvedeného rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé,
   6. f) pověřování soudního exekutora k jiné činnosti podle § 76 odst. 1 exekučního řádu,
   7. g) rozhodování o odmítnutí pozdě podaného odvolání,
   8. h) zjišťování údajů v řízení o udělení mezinárodní ochrany z databáze Ministerstva vnitra,
   9. i) rozhodování o ustanovení zástupce účastníků podle § 30 občanského soudního řádu a podle § 35 odst. 8 soudního řádu správního a o náhradě nákladů takto ustanoveného zástupce,
   10. j) vyznačování právní moci na originál rozhodnutí ve všech případech a vyznačování vykonatelnosti rozhodnutí,
   11. k) rozhodování o svědečném, znalečném a tlumočném,
   12. l) rozhodování o nákladech řízení, o nichž se nerozhoduje v rozhodnutí, jímž se řízení končí,
   13. m) zkoumání hlasovacích práv u každého z věřitelů a rozhodování o převodu nebo přechodu pohledávky podle § 18 insolvenčního zákona,
   14. n) úkony ke zjištění pobytu účastníka řízení, rozhodování o ustanovení opatrovníka účastníku řízení, jestliže není jeho pobyt znám,
   15. o) rozhodování o ustanovení tlumočníků a znalců včetně rozhodování o složení zálohy na náklady důkazu,
   16. p) úkony v insolvenčním řízení, s výjimkou jednání a rozhodnutí o
       1. 1. ustanovení insolvenčního správce,
       2. 2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
       3. 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
       4. 4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
       5. 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
       6. 6. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
       7. 7. návrhu na moratorium,
       8. 8. tom, že dlužník je v úpadku,
       9. 9. zamítnutí insolvenčního návrhu,
       10. 10. zrušení úpadku,
       11. 11. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
       12. 12. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
       13. 13. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
       14. 14. schválení plánu oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení plánu oddlužení,
       15. 15. ukončení provozu dlužníkova podniku,
       16. 16. věci samé v incidenčních sporech,

   1. r) úkony podle § 260 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu,
   2. s) úkony o prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle § 260e občanského soudního řádu,
   3. t) rozhodování o zpětvzetí návrhu před zahájením jednání nebo návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství podle § 96 odst. 2 a 4 občanského soudního řádu,
   4. u) úkony soudu prvního stupně před předložením odvolání,
   5. v) úkony soudu prvního stupně před předložením dovolání.“

   㤠11

   Odkaz 㤠11

   Vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou

   1. a) vedení jednání ve věci samé,
   2. b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
   3. c) rozhodování o předběžném opatření,
   4. d) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, prodejem podniku nebo zřízením soudcovského zástavního práva,
   5. e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání,
   6. f) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
   7. g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí,
   8. h) rozhodování v řízení o potvrzení evropského exekučního titulu,
   9. i) rozhodování o zastavení a odkladu exekuce, je-li třeba nařídit jednání, a rozhodování o vyloučení soudního exekutora,
   10. j) rozhodování o odkladném účinku žaloby ve správním řízení soudním,
   11. k) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci.“

1. 17. Citované ustanovení § 11 ZVSÚ bylo po podání návrhu dotčeno novelou provedenou zákonem č. 396/2012 Sb. Tato novela je však pouze dílčí, a nic nemění na celkové koncepci tohoto ustanovení ani na jeho vztahu k § 10 ZVSÚ, a nijak tedy neodstraňuje nedostatky, které vytýká navrhovatel.

VI. Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu VI.

1. 18. Ústavní soud v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., je v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda napadený zákon, jeho jednotlivé ustanovení, příp. jiný právní předpis nebo jeho jednotlivé ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
2. 19. Ze sněmovních tisků a těsnopiseckých zpráv, jakož i vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny a předsedy Senátu Parlamentu České republiky bylo zjištěno, že Poslanecká sněmovna schválila v hlasování č. 280 (usnesení č. 661) návrh ZVSÚ, a to ve 3. čtení na své 27. schůzi dne 13. 2. 2008; z přítomných 180 poslanců bylo pro 169, nikdo proti. Senátu byl návrh zákona postoupen dne 26. 2. 2008, byl projednán na jeho 12. schůzi dne 19. března 2008, přičemž Senát návrh schválil, a to ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou (usnesení č. 329). Pro schválení návrhu zákona se v hlasování č. 32 z přítomných 51 senátorů vyslovilo 48 senátorů, nikdo nebyl proti.
3. 20. Zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl pod č. 121/2008 Sb. řádně vyhlášen v částce 39 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. 4. 2008, a dle svého ustanovení § 32 nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2008.
4. 21. Vycházeje z uvedených skutečností, Ústavní soud konstatuje, že ZVSÚ byl přijat v souladu s ústavními kautelami týkajícími se kompetence a legislativního procesu.