Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²) a upravuje

1. a) pravidla rozpočtové odpovědnosti,
2. b) vymezení sektoru veřejných institucí,
3. c) působnost Výboru pro rozpočtové prognózy (dále jen „Výbor“) a
4. d) působnost Národní rozpočtové rady (dále jen „Rada“).

§ 2

Úvodní ustanovení

(1) Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost.

(2) Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dodržují při výkonu své činnosti pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi.

(3) Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dbají o takový vývoj dluhu sektoru veřejných institucí, který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí.

§ 3

Veřejná instituce

Veřejnou institucí v sektoru veřejných institucí pro účely rozpočtové odpovědnosti je

1. a) stát, organizační složka státu a zařízení státu, které má obdobné postavení jako organizační složka státu,
2. b) příspěvková organizace,
3. c) státní fond,
4. d) veřejná výzkumná instituce,
5. e) veřejná vysoká škola,
6. f) zdravotní pojišťovna,
7. g) územní samosprávný celek,
8. h) dobrovolný svazek obcí,
9. i) veřejná kulturní instituce,
10. j) jiný ekonomický subjekt, který splňuje znaky instituce sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii³) a je zároveň zapsán jako jednotka institucionálního sektoru vládních institucí v registru ekonomických subjektů vedeném Českým statistickým úřadem podle zákona upravujícího státní statistickou službu.

§ 4

(1) Rozpočtem veřejné instituce s výjimkou zdravotní pojišťovny je plán, jímž se řídí financování činnosti veřejné instituce. Rozpočet obsahuje plánované příjmy a výdaje a financování vzniklého salda nebo plánované výnosy a náklady.

(2) Rozpočtem zdravotní pojišťovny je zdravotně pojistný plán, který obsahuje plánované příjmy a výdaje zdravotní pojišťovny.

(3) Střednědobým výhledem rozpočtu veřejné instituce (dále jen „střednědobý výhled“) je plán příjmů a výdajů nebo plán výnosů a nákladů na každý z rozpočtových roků, na který je střednědobý výhled sestavován.

§ 5

Veřejná instituce sestavuje rozpočet na rozpočtový rok a střednědobý výhled na nejméně 2 další následující rozpočtové roky se zohledněním současného stavu a předpokládaného vývoje ekonomiky a své ekonomické a finanční situace.

§ 6

(1) Pokud tento zákon ukládá Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) povinnost zveřejňovat informace o dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti veřejnými institucemi nebo jiné informace, zveřejňuje je ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Ministerstvo každoročně do 31. října zveřejní seznam veřejných institucí na základě informací poskytnutých ministerstvu Českým statistickým úřadem ke dni 30. září téhož roku.

§ 7

(1) Ministerstvo nejméně jednou ročně zveřejní za sektor veřejných institucí souhrnné informace o

1. a) podmíněných závazcích podle právních předpisů upravujících účetnictví a o dalších potenciálních povinnostech k plnění s předpokládaným významným dopadem na veřejné finance nejméně v členění na záruky, dluhy vyplývající z činnosti veřejných společností vymezených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii³), včetně jejich ocenění,
2. b) zápůjčkách, úvěrech a návratných finančních výpomocích poskytnutých veřejnými institucemi, jejichž splátky jistiny nebo úroku jsou 90 a více dnů po lhůtě splatnosti,
3. c) majetkových účastech v obchodních korporacích a dalších podílech držených veřejnými institucemi, a to nejméně o majetkových účastech a podílech, jejichž hodnota je vyšší než 0,01% nominálního hrubého domácího produktu uvedeného za stejné období v naposledy zveřejněné makroekonomické prognóze ministerstva,
4. d) odhadech dopadů daňových úlev, které lze považovat za výdaje uskutečňované prostřednictvím daňového systému, na příjmy sektoru veřejných institucí,
5. e) predikci hlavních položek příjmů a výdajů,
6. f) vývoji hlavních položek příjmů a výdajů za předpokladu nezměněných politik,
7. g) podmíněných závazcích souvisejících s katastrofami nebo změnou klimatu se zohledněním informací o finančních dopadech na sektor veřejných institucí vzniklých v důsledku katastrof nebo změny klimatu.

(2) Ministerstvo dále nejméně jednou ročně zveřejní predikci hlavních makroekonomických agregátů.

(3) Ministerstvo v rámci vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla zveřejní částky odpovídající dopadům jednotlivých skupin veřejných institucí podle § 3 písm. b), d), e), i) a j) a souhrnnému dopadu těchto veřejných institucí na saldo a dluh sektoru veřejných institucí.

(4) Veřejné instituce jsou povinny na žádost ministerstvu poskytnout informace potřebné k splnění informačních povinností podle odstavců 1 až 3.

§ 8

Makroekonomické a rozpočtové prognózy

(1) Makroekonomická a rozpočtová prognóza ministerstva obsahuje porovnání s prognózami Evropské komise, včetně jejich předpokladů, a s dalšími prognózami. Podstatné rozdíly ministerstvo zveřejní a odůvodní je.

(2) Ministerstvo předkládá Výboru údaje pro pravidelné souhrnné následné hodnocení makroekonomických a rozpočtových prognóz použitých pro přípravu státního rozpočtu. Výbor s použitím obecně uznávaných metod provede jejich hodnocení. Výsledek hodnocení ministerstvo zveřejní bez zbytečného odkladu a zohlední při svých příštích makroekonomických a rozpočtových prognózách.

(3) V případě podstatného zkreslení makroekonomické prognózy po dobu nejméně 4 po sobě následujících let, přijme ministerstvo nezbytná opatření a zveřejní je.

(4) Ministerstvo zveřejní makroekonomické a rozpočtové prognózy, metodiku pro jejich tvorbu a předpoklady použité pro tvorbu makroekonomických a rozpočtových prognóz.

§ 9

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán

(1) Ministerstvo vypracuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled²) národní střednědobý fiskálně-strukturální plán (dále jen „fiskálně-strukturální plán“), a to ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady. Po schválení vládou ministerstvo fiskálně-strukturální plán zveřejní.

(2) V případě jmenování nové vlády může ministerstvo předložit revidovaný fiskálně-strukturální plán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled²), ve kterém uvede rozdíly oproti původnímu fiskálně-strukturálnímu plánu; odstavec 1 se použije obdobně.

§ 9a

Výroční zpráva o pokroku

Ministerstvo vypracuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled²) výroční zprávu o pokroku při plnění fiskálně-strukturálního plánu, a to ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady. Po schválení vládou ministerstvo výroční zprávu o pokroku zveřejní.

§ 10

Stanovení primárního strukturálního salda sektoru veřejných institucí

(1) Pro odvození výdajového rámce podle § 12 ministerstvo použije primární strukturální saldo sektoru veřejných institucí uvedené pro daný rok v posledním schváleném fiskálně-strukturálním plánu a upravené podle růstu čistých výdajů, jestliže jej pro daný rok stanoví Rada Evropské unie odlišně. To neplatí, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie upravující účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled²) stanoví jinak.

(2) Primárním strukturálním saldem se pro účely tohoto zákona rozumí procentní poměr mezi

1. a) rozdílem celkových příjmů a celkových výdajů sektoru veřejných institucí stanovených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii³), který je upraven o vliv hospodářského cyklu, vliv jednorázových a přechodných opatření a úrokové výdaje, a
2. b) prognózovaným nominálním hrubým domácím produktem.

(3) Čistými výdaji se pro účely tohoto zákona rozumí čisté výdaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled²).

(4) Neobsahuje-li poslední schválený fiskálně-strukturální plán primární strukturální saldo pro daný rok, nebo není-li růst čistých výdajů Radou Evropské unie podle odstavce 1 stanoven, předběžně jej stanoví ministerstvo; při tom postupuje podle platných postupů Evropské unie k fiskálně-strukturálním plánům přiměřeně. Soulad s tímto postupem posoudí Rada a vydá k němu bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní. Od stanovení růstu čistých výdajů Radou Evropské unie postupuje ministerstvo podle odstavce 1.

(5) Pro odvození výdajového rámce podle § 12 na další rok ministerstvo upraví primární strukturální saldo podle odstavce 1 o rozdíl tohoto salda a primárního strukturálního salda zjištěného na základě posledních rozhodných údajů, které jsou ministerstvu známé před předložením návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok a návrhu střednědobého výhledu vládě.

(6) Jednorázovými a přechodnými opatřeními se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy a výdaje sektoru veřejných institucí, které mají pouze krátkodobě časově omezený dopad na jejich hospodaření.

(7) Ministerstvo projedná s Radou vliv jednorázových a přechodných opatření na příjmy a výdaje sektoru veřejných institucí. Rada k vlivu jednorázových a přechodných opatření vydá bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní.

(8) K úpravě primárního strukturálního salda podle odstavce 5 vydá Rada bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní.

(9) Nesouhlasí-li ministerstvo se stanoviskem Rady podle odstavce 7 nebo 8, zveřejní do 2 měsíců odůvodnění nesouhlasu, nejpozději však do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu nebo návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, Poslanecké sněmovně.

(10) Ministerstvo společně s Radou vypracuje a zveřejní popis postupu při

1. a) stanovení jednorázových a přechodných opatření,
2. b) stanovení diskrečních opatření na straně příjmů,
3. c) úpravě celkových příjmů a výdajů na dávky v nezaměstnanosti o vliv hospodářského cyklu,
4. d) stanovení primárního strukturálního salda podle odstavce 1 a jeho úpravě podle odstavce 5.

§ 11

Únikové doložky

(1) Ministerstvo může primární strukturální saldo podle § 10 odst. 1 a 5 vyjádřené jako rozdíl podle § 10 odst. 2 písm. a) snížit o

1. a) výdaje sektoru veřejných institucí vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace spojené s vládou přijatým opatřením k zajištění vnitřní bezpečnosti nebo obrany státu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,
2. b) výdaje sektoru veřejných institucí spojené s vládou přijatým opatřením na návrh Bezpečnostní rady státu k odvrácení bezprostředního ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, demokratických základů státu nebo ve značném rozsahu vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví, majetkových hodnot nebo životního prostředí,
3. c) výdaje sektoru veřejných institucí spojené s odstraňováním následků živelních pohrom nebo havárií značného rozsahu,
4. d) dodatečné výdaje související s prognózovaným významným zhoršením ekonomického vývoje v eurozóně nebo v Evropské unii jako celku v rámci obecné únikové doložky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled²), nebo pokud ministerstvo předpovídá v daném roce čtvrtletní meziroční pokles hrubého domácího produktu České republiky očištěného o cenové vlivy o nejméně 3 %,
5. e) další výdaje, které na základě žádosti ministerstva a doporučení Evropské komise doporučí Rada Evropské unie jako národní únikovou doložku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled²).

(2) Rada k výši výdajů podle odstavce 1 vydá bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní. Nesouhlasí-li ministerstvo se stanoviskem Rady, zveřejní do 2 měsíců odůvodnění nesouhlasu, nejpozději však do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu nebo návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, Poslanecké sněmovně.

§ 12

Výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů

(1) Ministerstvo společně s Radou vypracuje a zveřejní popis postupu při odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů z primárního strukturálního salda sektoru veřejných institucí použitého podle § 10.

(2) Ministerstvo odvodí závazný celkový výdajový rámec pro státní rozpočet a státní fondy jako maximální výši konsolidovaných výdajů státního rozpočtu a státních fondů. Při jeho odvození se vychází z primárního strukturálního salda sektoru veřejných institucí podle § 10 odst. 1 a 5 vyjádřeného jako rozdíl podle § 10 odst. 2 písm. a) a případně sníženého podle § 11, z něhož se vyloučí saldo hospodaření zdravotních pojišťoven a prognózovaný výsledek hospodaření ostatních veřejných institucí s výjimkou státního rozpočtu a státních fondů.

(3) Výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů a saldo hospodaření zdravotních pojišťoven podle odstavce 2 schvaluje vláda společně s návrhem zákona o státním rozpočtu. Výši salda hospodaření zdravotních pojišťoven ministerstvu navrhuje Ministerstvo zdravotnictví. Saldo hospodaření zdravotních pojišťoven je závazné pro Ministerstvo zdravotnictví při stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb, výše úhrad za stomatologické výrobky, výše záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezení na následující kalendářní rok podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, ledaže by šlo o řešení mimořádné události, která ve značném rozsahu ohrožuje životy nebo zdraví lidí.

(4) Z výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů podle odstavce 2 vycházejí

1. a) celkové výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu, stanovené podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla, nebo v návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, a
2. b) celkové výdaje jednotlivých státních fondů v návrhu jejich rozpočtů, stanovené podle zákonů upravujících zřízení jednotlivých státních fondů a zákona upravujícího rozpočtová pravidla, nebo celkové výdaje jednotlivých státních fondů v návrhu změn jejich rozpočtů, které schvaluje Poslanecká sněmovna nebo její výbor.

(5) V případě návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu podle odstavce 4 písm. a), nebo v případě návrhu změny rozpočtu státního fondu podle odstavce 4 písm. b) lze výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů podle odstavce 2 navýšit o

1. a) výdaje, které nejsou zahrnuty do čistých výdajů,
2. b) výdaje, které jsou pokryty dodatečnými diskrečními opatřeními na straně příjmů,
3. c) výdaje spolufinancované z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska nebo z programu švýcarsko-české spolupráce,
4. d) výdaje podle § 10 odst. 6, pokud nejde o výdaje podle písmene a),
5. e) výdaje podle § 11 odst. 1.

(6) Rada vydá bez zbytečného odkladu stanovisko k odvození výdajového rámce státního rozpočtu nebo návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, a státních fondů, které ministerstvo zveřejní. Nesouhlasí-li ministerstvo se stanoviskem Rady, zveřejní odůvodnění nesouhlasu, a to nejpozději do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně.

§ 13

(1) Výší zadlužení se pro účely tohoto zákona rozumí procentní poměr

1. a) výše dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení
   1. 1. rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu,
   2. 2. výdajů podle § 11 odst. 1 písm. b) až e) uplatněných v předchozím roce a
   3. 3. výdajů na financování výstavby nízkouhlíkové výrobny podle zákona upravujícího opatření k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a

1. b) hrubého domácího produktu.

(2) Pro účely stanovení výše zadlužení se použije dluh sektoru veřejných institucí vzniklý do konce předchozího kalendářního roku a nominální hrubý domácí produkt za předchozí kalendářní rok, které Český statistický úřad oznámil v prvním pololetí běžného roku Evropské komisi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku¹¹).

§ 14

Činí-li výše zadlužení nejméně 55 %, uplatní se od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení této výše zadlužení následující opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí:

1. a) vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí; byl-li již návrh zákona o státním rozpočtu nebo návrh rozpočtu státního fondu předložen bez splnění této podmínky, vláda takový návrh vezme zpět a neprodleně předloží návrh nový,
2. b) vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven; návrhy schodkových rozpočtů může předložit jen při splnění podmínek stanovených zákony upravujícími veřejné zdravotní pojištění¹²),
3. c) územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový; rozpočet územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí může být schválen jako schodkový jen při splnění podmínek stanovených zákonem upravujícím rozpočtová pravidla územních rozpočtů¹³),
4. d) veřejná instituce, na niž se nevztahují písmena a) až c), nesmí sjednávat nové závazky, s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska nebo z programu švýcarsko-české spolupráce nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, vedoucí k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok.

§ 15

(1) Opatření podle § 14 se neuplatní v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

(2) Opatření omezující sjednávání nových závazků podle § 14 písm. d) se neuplatní pro případ plnění zákonných povinností Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro případ plnění zákonných povinností Garančního fondu obchodníků s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

§ 16

Činí-li výše dluhu sektoru veřejných institucí více než 60 % nominálního hrubého domácího produktu, vláda navrhne opatření vedoucí ke snížení této výše postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁷).

§ 17

(1) Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

(2) Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

(3) Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh podle odstavce 2 a tento dluh k následujícímu rozvahovému dni nadále převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.

(4) Příjmy územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech peněžitých plnění přijatých do rozpočtu¹³) v průběhu rozpočtového roku, konsolidovaných podle jiného právního předpisu¹⁸).

(5) Dluhem územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota nesplacených závazků z

1. a) vydaných dluhopisů,
2. b) přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí,
3. c) realizace plnění ze záruk,
4. d) vystavených směnek,
5. e) veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů s dobou splatnosti delší než 1 rok, s výjimkou závazků z transferů a závazků, jejichž cílem nebylo odložení splácení dluhů.

§ 18

(1) Ministerstvo každý rok vyhodnocuje údaje o příjmech a dluzích územních samosprávných celků. O výsledcích tohoto hodnocení informuje vládu. Současně ministerstvo uveřejňuje za každý územní samosprávný celek poměr výše dluhu k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a případnou výši povinného snížení dluhu podle § 17 odst. 2.

(2) Rada na základě informací od ministerstva zveřejní seznam územních samosprávných celků, kterým ministerstvo svým rozhodnutím pozastavilo převod jejich podílu na výnosu daní podle zákona o rozpočtovém určení daní, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 19

(1) Výbor pro účely přípravy státního rozpočtu, rozpočtu státního fondu a rozpočtu zdravotní pojišťovny a jejich střednědobých výhledů pravidelně, včas a souhrnně předem posuzuje makroekonomické a rozpočtové prognózy sektoru veřejných institucí, zejména z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění. Výsledek posouzení ministerstvo bez zbytečného odkladu zveřejní a zohlední při svých prognózách.

(2) Veřejné instituce uvedené v § 3 písm. a), c) a f) použijí pro přípravu svého rozpočtu a střednědobého výhledu makroekonomickou a rozpočtovou prognózu zpracovanou na základě nejnovějších informací, naposledy zveřejněnou ministerstvem a posouzenou Výborem.

§ 20

(1) Výbor se skládá z předsedy Výboru, místopředsedy Výboru a dalších 5 členů.

(2) Předsedu Výboru a další členy Výboru jmenuje vláda na návrh Rady na dobu 3 let.

(3) Členství ve Výboru je čestnou funkcí bez nároku na odměnu.

(4) Členem Výboru může být jmenována pouze fyzická osoba, která

1. a) je plně svéprávná,
2. b) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
3. c) má ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a
4. d) aktivně, soustavně a nezávisle zpracovává a zveřejňuje makroekonomické prognózy nebo prognózy příjmů veřejných institucí.

(5) Předsedou Výboru může být jmenována pouze fyzická osoba splňující podmínky podle odstavce 4, která je všeobecně uznávanou osobností v oblasti makroekonomie nebo veřejných financí.

(6) Člen Výboru vykonává svou funkci osobně a pro její výkon nesmí přijímat ani vyžadovat příkazy nebo pokyny od jiného orgánu nebo osoby.

(7) Funkce člena Výboru zaniká

1. a) uplynutím funkčního období,
2. b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi vlády nebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném vzdání se funkce,
3. c) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byla omezena jeho svéprávnost,
4. d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
5. e) smrtí, prohlášením za nezvěstného nebo prohlášením za mrtvého.

(8) Vláda na návrh Rady odvolá člena Výboru, pokud neplní povinnosti plynoucí z jeho funkce nebo přestane splňovat podmínku podle odstavce 4 písm. d).

(9) Ministerstvo poskytuje Výboru nezbytné informace pro hodnocení prognóz a zajišťuje věcné podmínky pro jeho činnost.

(10) Výdaje na činnost Výboru jsou hrazeny z rozpočtu ministerstva.

(11) Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny navrhne a Poslanecká sněmovna nejméně jednou za 5 let zajistí přezkoumání činnosti Výboru nezávislou osobou nebo orgánem, a to současně s přezkoumáním činnosti Rady nezávislou osobou nebo orgánem podle § 23 odst. 6. Výsledky přezkumu zveřejní Poslanecká sněmovna a ministerstvo bez zbytečného odkladu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výbor výsledky přezkumu zohlední při své činnosti.

§ 20a

(1) Vnitřní poměry Výboru, zejména volbu místopředsedy Výboru, a dále kritéria pro posuzování makroekonomických a rozpočtových prognóz upraví statut Výboru, který schvaluje vláda na základě společného návrhu ministerstva a Rady.

(2) Pravidla jednání Výboru upraví jednací řád Výboru, který schvaluje vláda na základě společného návrhu ministerstva a Rady.

(3) Ministerstvo zveřejňuje statut, jednací řád a složení Výboru způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Jednání Výboru svolává předseda Výboru nebo jím pověřený člen Výboru na základě žádosti ministerstva. Jednání Výboru může předseda Výboru nebo jím pověřený člen Výboru svolat i bez žádosti ministerstva, zástupce ministerstva má však právo se jej účastnit. Pro jednání Výboru podle věty druhé, kterého se zástupce ministerstva neúčastní, se nepoužije § 20 odst. 9 a 10.