Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu

Používané výrazy a působnost

1. 1. Pro účely této Úmluvy:

   (1) „Oblast“ znamená dno moří a oceánů a jejich podzemí za hranicemi národní jurisdikce;

   (2) „Úřad“ znamená Mezinárodní úřad pro mořské dno;

   (3) „činnost v Oblasti“ znamená veškerou činnost prováděnou za účelem průzkumu a těžby zdrojů Oblasti;

   (4) „znečištění mořského prostředí“ znamená přímé nebo nepřímé zanesení takových látek nebo energie člověkem do mořského prostředí, včetně ústí řek, které mají či mohou mít takové zhoubné účinky, jako jsou poškození živých zdrojů a mořského života, ohrožení lidského zdraví, zabránění mořské činnosti včetně rybolovu či jinému oprávněnému využívání moře, zhoršení užitné jakosti mořské vody a omezení podmínek pro rekreaci;

   (5) (a) „shazovaní do moře“ znamená:

   (i) jakékoli svévolné zbavování se odpadu nebo jiných látek z plavidel, letadel, plošin nebo jiných uměle vybudovaných konstrukcí v moři;

   (ii) jakékoli svévolné ničení plavidel, letadel, plošin nebo jiných uměle vybudovaných konstrukcí v moři;

   (b) „shazování do moře“ nezahrnuje:

   (i) zbavování se odpadu nebo jiných látek, které jsou součástí nebo výsledkem normálního využívání plavidel, letadel, plošin nebo jiných uměle vybudovaných konstrukcí v moři a jejich vybavení, kromě odpadu a jiných látek dopravovaných plavidly, letadly, plošinami nebo jinými uměle vybudovanými konstrukcemi v moři, které se používají ke zbavování se těchto látek anebo vyplývají ze zacházení s takovým odpadem nebo jinými látkami na plavidlech, letadlech, plošinách nebo uměle vybudovaných konstrukcích;

   (ii) umísťování látek za jiným účelem, než je pouhé zbavování se jich, za předpokladu, že toto umísťování není v rozporu s cíli této Úmluvy.

1. 2. (1) „Účastnické státy“ znamená státy, které vyjádřily souhlas s tím, že budou vázány touto Úmluvou, a pro které je tato Úmluva v platnosti.

   (2) Tato Úmluva se použije mutatis mutandis¹) na jiné subjekty, které jsou uvedeny v článku 305 odst. 1 (b), (c), (d), (e) a (f) a které se stávají stranami této Úmluvy v souladu s podmínkami vztahujícími se ke každému z nich; v tomto smyslu se pojem „účastnické státy“ vztahuje na takové jiné subjekty.

Právní status pobřežního moře, vzdušného prostoru nad pobřežním mořem a jeho dna a podzemí

1. 1. Svrchovanost pobřežního státu se rozšiřuje za jeho pevninské území a vnitřní vody, a v případě souostrovního státu za jeho souostrovní vody, na přilehlé mořské pásmo zvané pobřežní moře.
2. 2. Tato svrchovanost se rozšiřuje na vzdušný prostor nad pobřežním mořem, jakož i na jeho mořské dno a podzemí.
3. 3. Svrchovanost nad pobřežním mořem se vykonává v souladu s touto Úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.

Šíře pobřežního moře

Každý stát má právo stanovit šíři svého pobřežního moře až po hranici nepřesahující dvanáct námořních mil měřených od základních linií určených v souladu s touto Úmluvou.

Vnější hranice pobřežního moře

Vnější hranici pobřežního moře tvoří linie, jejíž každý bod leží od nejbližšího bodu základní linie ve vzdálenosti rovnající se šíři pobřežního moře.

Obvyklá základní linie

Nestanoví-li tato Úmluva jinak, je obvyklou základní linií pro měření šíře pobřežního moře linie největšího odlivu podél pobřeží, jak je zakreslena na námořních mapách velkého měřítka, které jsou úředně uznány pobřežním státem.

Útesy

V případě ostrovů rozkládajících se na atolech nebo ostrovů obklopených útesy je základní linií pro měření šíře pobřežního moře linie největšího odlivu podél útesu směrem k moři, jak je označena příslušným symbolem na námořních mapách, které jsou úředně uznány pobřežním státem.

Přímé základní linie

1. 1. V místech, kde pobřeží je velmi členité a má hluboké zářezy, nebo kde je pás ostrovů podél pobřeží v jeho bezprostřední blízkosti, lze použít při vytyčování základní linie, od níž se měří šíře pobřežního moře, metody přímých základních linií spojujících příslušné body.
2. 2. Kde je pobřeží v důsledku delty nebo jiných přírodních podmínek velmi nestálé, mohou být příslušné body zvoleny podél nejzazší linie odlivu, a bez ohledu na další ústup linie odlivu zůstanou přímé základní linie platné, dokud nebudou změněny pobřežním státem v souladu s touto Úmluvou.
3. 3. Vytyčení takových základních linií se nesmí podstatně odchylovat od celkového směru pobřeží a mořské prostory ležící uvnitř těchto linií musí být dostatečně těsně spojeny s oblastí země tak, aby mohly být podrobeny režimu vnitřních vod.
4. 4. Při vytyčování přímých základních linií se nesmí vycházet z vynořujících se vyvýšenin v pásmu odlivu, pokud na nich nejsou zřízeny majáky nebo jiná podobná zařízení nacházející se trvale nad hladinou moře, kromě případů, kdy vytyčení základních linií k těmto nebo od takových vyvýšenin bylo všeobecně mezinárodně uznáno.
5. 5. Tam, kde se používá metody přímých základních linií podle odst. 1, je možno přihlédnout při určování jednotlivých základních linií ke zvláštním ekonomickým zájmům dotčené oblasti, jejichž existence a důležitost jsou zřejmě prokazatelné na základě dlouhodobého užívání.
6. 6. Systému přímých základních linií nemůže stát používat takovým způsobem, který by oddělil pobřežní moře jiného státu od volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.

Vnitřní vody

1. 1. Bez újmy ustanovením Části IV, vody prostírající se směrem k pevnině od základní linie pobřežního moře tvoří část vnitřních vod státu.
2. 2. Tam, kde vytyčení přímé základní linie metodou stanovenou v článku 7 má za následek, že do vnitřních vod jsou zahrnuty oblasti, u kterých tomu tak dříve nebylo, trvá právo pokojného proplutí těmito vodami tak, jak je stanoveno v této Úmluvě.

Ústí řek

Jestliže se řeka vlévá přímo do moře, je základní linií přímá linie napříč ústím řeky mezi body jejích břehů na čáře největšího odlivu.

Zálivy

1. 1. Tento článek se vztahuje pouze na zálivy, jejichž pobřeží náleží jedinému státu.
2. 2. Pro účely této Úmluvy se zálivem rozumí zřetelný zářez, jehož proniknutí do pevniny je v takovém poměru k šířce jeho ústí, že obsahuje vody obklopené pevninou a představuje více než pouhý záhyb pobřeží. Zářez se však nepovažuje za záliv, není-li jeho plocha stejně velká nebo větší než plocha polokruhu, jehož průměrem je přímka vedená napříč ústím zářezu.
3. 3. Pro účely měření se za oblast zářezu považuje oblast ležící mezi čárou největšího odlivu podél pobřeží zářezu a přímkou, která spojuje body největšího odlivu při jeho přirozeném ústí. Kde však vzhledem k existenci ostrovů má zářez více než jedno ústí, vytyčí se polokruh na linii, jejíž délka odpovídá úplnému součtu délek spojnic vedených přes různá ústí. Ostrovy v zářezu se započítávají tak, jako by byly součástí vodní plochy zářezu.
4. 4. Jestliže vzdálenost mezi body největšího odlivu při přirozeném ústí zálivu nepřesahuje 24 námořní míle, lze vytyčit mezi těmito dvěma body uzavírající linii. Takto ohraničené vody se považují za vnitřní vody.
5. 5. Kde vzdálenost mezi body největšího odlivu při přirozeném ústí zálivu přesahuje 24 námořní míle, lze v zálivu vytyčit přímou základní linii v délce 24 námořních mil takovým způsobem, aby zahrnula největší množství vodní plochy, které je možné oddělit linií této délky.
6. 6. Předcházející ustanovení se nevztahují na tzv. „historické“ zálivy ani na ty případy, kdy se užívá systému přímých základních linií podle článku 7.

Přístavy

Stálá přístavní zařízení, která nejdále vybíhají do moře a tvoří nedílnou součást přístavního systému, se pro účely delimitace pobřežního moře považují za součást pobřeží. Příbřežní zařízení a umělé ostrovy se nepovažují za stálé přístavní zařízení.

Rejdy

Rejdy, kterých se normálně používá pro nakládání, vykládání a kotvení lodí a které by se jinak nacházely zcela nebo částečně za vnější hranicí pobřežního moře, se zahrnují do pobřežního moře.

Vynořující se vyvýšeniny

1. 1. Vynořující se vyvýšenina je přírodou vytvořená část země, která je obklopena vodou a vyčnívá nad ní za největšího odlivu, avšak je jí zaplavována za největšího přílivu. Tam, kde vynořující se vyvýšenina leží zcela nebo částečně v takové vzdálenosti od pevniny nebo ostrova, která nepřesahuje šíři pobřežního moře, může být linie největšího odlivu této vyvýšeniny použita za základní linii pro měření šíře pobřežního moře.
2. 2. Leží-li vynořující se vyvýšenina zcela ve vzdálenosti od pevniny nebo ostrova, která přesahuje šíři pobřežního moře, nemá své vlastní pobřežní moře.

Kombinace metod při vytyčování základních linií

Pobřežní stát může vytyčovat základní linie, s přihlédnutím k rozdílným podmínkám, střídavě pomocí kterékoli metody uvedené v předcházejících článcích.

Delimitace pobřežního moře mezi protilehlými nebo sousedícími státy

Tam, kde pobřeží dvou států leží naproti sobě nebo vzájemně sousedí, není žádný z obou států oprávněn rozšířit své pobřežní moře za střední linii, není-li mezi nimi dohoda v opačném smyslu. Střední linie je taková linie, jejíž každý bod je ve stejné vzdálenosti od nejbližších bodů na základních liniích, od nichž se měří šíře pobřežního moře každého z obou států. Toto ustanovení se však nepoužije tam, kde z historických důvodů anebo pro jiné zvláštní okolnosti je nutné vymezit hranice pobřežních moří těchto dvou států způsobem, který se liší od tohoto ustanovení.

Námořní mapy a seznamy geografických souřadnic

1. 1. Základní linie pro měření šíře pobřežních moří stanovené v souladu s články 7, 9 a 10 anebo hranice z nich odvozené a rozhraničující linie vytyčené v souladu s články 12 a 15 musí být znázorněny na námořních mapách takového měřítka nebo měřítek, která jsou přiměřená pro určení jejich polohy. Jako náhrada může být použit seznam geografických souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.
2. 2. Pobřežní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u generálního tajemníka OSN.

Právo pokojného proplutí

Lodě všech států, ať pobřežních nebo vnitrozemských, mají právo pokojného proplutí pobřežním mořem v souladu s touto Úmluvou.

Pojem proplutí

1. 1. Proplutí znamená plavbu pobřežním mořem za účelem:

   (a) proplutí tímto mořem aniž by loď veplula do vnitřních vod nebo se zastavila v rejdě nebo v přístavním zařízení nacházejícím se mimo vnitřní vody; nebo

   (b) veplutí do vnitřních vod nebo vyplutí z nich anebo zastávky lodi v takové rejdě nebo v přístavním zařízení.

1. 2. Proplutí musí být nepřerušované a rychlé. Zahrnuje však zastavení a kotvení, ale jen potud, pokud souvisejí s běžnou plavbou nebo se staly nezbytnými z důvodu vyšší moci či nouze anebo za účelem poskytnutí pomoci osobám, lodím nebo letadlům v nebezpečí či v nouzi.

Pojem pokojného proplutí

1. 1. Proplutí je pokojné, pokud neohrožuje mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního státu. Takové proplutí probíhá v souladu s touto Úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.
2. 2. Proplutí cizí lodi se považuje za ohrožující mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního státu, zahrnuje-li v pobřežním moři některou z těchto činností:

   (a) jakoukoli hrozbu silou nebo použití síly proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti pobřežního státu nebo jakýmkoli jiným způsobem porušující zásady mezinárodního práva zakotvené v Chartě OSN;

   (b) jakékoli cvičení nebo výcvik se zbraněmi všeho druhu;

   (c) jakoukoli činnost zaměřenou na shromažďování informací k újmě obrany nebo bezpečnosti pobřežního státu;

   (d) jakoukoli propagandu zaměřenou na působení na obranu nebo bezpečnost pobřežního státu;

   (e) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakýchkoli letadel;

   (f) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakéhokoli vojenského zařízení;

   (g) naloďování nebo vyloďování jakéhokoli zboží, měny nebo osoby v rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo zdravotnickými právními předpisy pobřežního státu;

   (h) jakýkoli čin úmyslného a závažného znečištění, který je v rozporu s touto Úmluvou;

   (i) jakoukoli rybolovnou činnost;

   (j) provádění jakékoli výzkumné nebo průzkumné činnosti;

   (k) jakýkoli čin zaměřený na zasahování do kterýchkoli spojových systémů nebo jiných zařízení pobřežního státu;

   (l) jakoukoli jinou činnost, která nemá přímý vztah k proplutí.

Ponorky a jiná podmořská plavidla

V pobřežním moři jsou ponorky a jiná podmořská plavidla povinna plout na povrchu a vztyčit svou vlajku.

Právní předpisy pobřežního státu týkající se pokojného proplutí

1. 1. Pobřežní stát může, v souladu s ustanoveními této Úmluvy a s jinými pravidly mezinárodního práva, které se týkají pokojného proplutí pobřežním mořem, přijímat právní předpisy, pokud jde o:

   (a) bezpečnost plavby a úpravu námořní dopravy;

   (b) ochranu plavebních pomůcek a usnadnění a jiných zařízení a instalací;

   (c) ochranu kabelů a potrubí;

   (d) zachovávání živých zdrojů moře;

   (e) zabraňování porušování právních předpisů o rybolovu pobřežního státu;

   (f) ochranu životního prostředí pobřežního státu a zabraňování, snížení a kontrolu jeho znečišťování;

   (g) mořský vědecký výzkum a hydrografický průzkum;

   (h) zabraňování porušování celních, finančních, přistěhovaleckých nebo zdravotnických právních předpisů pobřežního státu.

1. 2. Takové právní předpisy se nevztahují na projektování, konstrukci, složení posádky anebo vybavení cizích lodí, pokud se jimi neprovádějí všeobecně přijatá mezinárodní pravidla nebo normy.
2. 3. Pobřežní stát všechny tyto právní předpisy řádně zveřejní.
3. 4. Cizí lodě, které uplatňují právo pokojného proplutí pobřežním mořem, se podřídí všem těmto právním předpisům a všem obecně přijatým mezinárodním předpisům, které se týkají zabraňování námořním srážkám.

Námořní koridory a systémy odděleného provozu v pobřežním moři

1. 1. Je-li to nutné s ohledem na bezpečnost plavby, pobřežní stát může požádat cizí lodě, které uplatňují právo pokojného proplutí pobřežním mořem, aby použily námořních koridorů a systémů odděleného provozu, které určí nebo stanoví za účelem regulace proplouvání lodí.
2. 2. Zvláště u tankerů, lodí s jaderným pohonem a lodí vezoucích jaderné nebo jiné svou povahou nebezpečné nebo škodlivé látky nebo materiály může být požadováno, aby omezily svoje proplutí na takové námořní koridory.
3. 3. Při určování námořních koridorů a stanovování systémů odděleného provozu podle tohoto článku vezme pobřežní stát v úvahu:

   (a) doporučení příslušných mezinárodních organizací;

   (b) jakékoli námořní trasy obvykle používané pro mezinárodní plavbu;

   (c) zvláštní charakteristiku určitých lodí a cest; a

   (d) hustotu provozu.

1. 4. Pobřežní stát zřetelně vyznačí takové námořní koridory a systémy odděleného provozu na námořních mapách, které budou řádně zveřejněny.

Cizí lodě s jaderným pohonem a lodě vezoucí jaderné nebo jiné svou povahou nebezpečné nebo škodlivé látky

Cizí lodě s jaderným pohonem a lodě vezoucí jaderné nebo jiné svou povahou nebezpečné nebo škodlivé látky musí při uplatňování práva pokojného proplutí pobřežním mořem vézt s sebou doklady a dodržovat zvláštní preventivní opatření stanovené pro takové lodě mezinárodními dohodami.

Povinnosti pobřežního státu

1. 1. Pokud to není v souladu s touto Úmluvou, pobřežní stát nesmí bránit pokojnému proplouvání cizích lodí pobřežním mořem. Pobřežní stát při používání této Úmluvy nebo jakýchkoli právních předpisů přijatých v souladu s touto Úmluvou zvláště nesmí:

   (a) klást vůči cizím lodím požadavky, jež by ve skutečnosti vedly k odepření nebo omezení práva pokojného proplutí; anebo

   (b) formálně nebo fakticky diskriminovat lodě kteréhokoli státu nebo lodě vezoucí náklad do kteréhokoli státu z kteréhokoli státu anebo jménem takového státu.

1. 2. Pobřežní stát musí náležitým způsobem oznámit veškerá nebezpečí pro plavbu v jeho pobřežním moři, o nichž ví.

Práva ochrany pobřežního státu

1. 1. Pobřežní stát může učinit ve svém pobřežním moři nezbytná opatření, aby zabránil proplutí, které není pokojné.
2. 2. V případě lodí plujících do vnitřních vod nebo zastavujících v přístavních zařízeních vně vnitřních vod má pobřežní stát rovněž právo učinit nezbytná opatření, aby zabránil jakémukoli porušení podmínek, kterým podléhá vpuštění těchto lodí do vnitřních vod nebo do takového přístavního zařízení.
3. 3. Pobřežní stát může, aniž by formálně nebo fakticky diskriminoval cizí lodě, dočasně pozastavit v určitých oblastech svého pobřežního moře pokojné proplouvání cizích lodí, je-li takové pozastavení nezbytné k ochraně jeho bezpečnosti, čítajíc v to vojenská cvičení. Takové pozastavení vstoupí v platnost až po náležitém zveřejnění.

Poplatky, které lze ukládat cizím lodím

1. 1. Cizím lodím nesmějí být ukládány žádné poplatky z důvodu jejich pouhého proplutí pobřežním mořem.
2. 2. Poplatky mohou být cizím lodím proplouvajícím pobřežním mořem ukládány pouze jako platba za zvláštní služby poskytnuté lodi. Tyto poplatky musí být ukládány bez diskriminace.

Trestní jurisdikce na palubě cizí lodi

1. 1. Trestní jurisdikce pobřežního státu nebude vykonávána na palubě cizí lodi proplouvající pobřežním mořem za účelem zatčení nějaké osoby nebo vedení vyšetřování v souvislosti s trestným činem spáchaným na palubě lodi v době jejího proplutí s výjimkou těchto případů:

   (a) jestliže následky trestného činu postihují pobřežní stát;

   (b) jestliže trestný čin je takového druhu, že může narušit klid v zemi nebo pořádek v pobřežním moři;

   (c) jestliže si pomoc místních úřadů vyžádal kapitán lodi anebo diplomatický zástupce nebo konzulární úředník státu vlajky; anebo

   (d) jestliže taková opatření jsou nezbytná pro potlačení nezákonného obchodu s omamnými jedy nebo psychotropními látkami.

1. 2. Předcházející ustanovení se nedotýkají práva pobřežního státu podniknout jakákoli opatření stanovená jeho zákony za účelem zatčení nebo vyšetřování na palubě cizí lodi, která proplouvá pobřežním mořem po opuštění vnitřních vod.
2. 3. V případech uvedených v odst. 1 a 2 vyrozumí pobřežní stát na žádost kapitána diplomatického zástupce nebo konzulárního úředníka státu vlajky předtím, než podnikne jakákoli opatření, a usnadní navázání styku mezi tímto zástupcem nebo úředníkem a posádkou lodi. V naléhavých případech lze oznámení učinit během podnikaných opatření.
3. 4. Při posuzování, zda a jak má být zatčení provedeno, vezmou místní úřady náležitě v úvahu zájmy plavby.
4. 5. S výjimkou ustanovení Části XII anebo v případech porušení právních předpisů stanovených v souladu s Částí V, pobřežní stát nesmí podniknout na palubě cizí lodi proplouvající pobřežním mořem žádná opatření za účelem zatčení osoby nebo vyšetřování v souvislosti s jakýmkoli trestným činem spáchaným předtím, než loď vplula do pobřežního moře, jestliže tato loď vyplula z cizího přístavu a pouze proplouvá pobřežním mořem, aniž vpluje do vod vnitřních.

Soukromoprávní jurisdikce vůči cizím lodím

1. 1. Pobřežní stát nesmí zadržet cizí loď proplouvající pobřežním mořem ani změnit směr její plavby za účelem výkonu soukromoprávní jurisdikce vůči některé osobě na palubě lodi.
2. 2. Pobřežní stát nesmí provést exekuci nebo zajištění lodi za účelem soukromoprávního řízení, ledaže by byla tato opatření učiněna v důsledku soukromých závazků nebo odpovědnosti, které loď převzala nebo které na ní vznikly v době plavby nebo za účelem plavby vodami pobřežního státu.
3. 3. Odstavec 2 se nedotýká práva pobřežního státu provést výkon rozhodnutí nebo zajištění soukromoprávního řízení v souladu s jeho zákony vůči cizí lodi, která kotví v pobřežním moři nebo proplouvá pobřežním mořem po opuštění vnitřních vod.

Definice válečných lodí

Pro účely této Úmluvy „válečná loď“ znamená loď, která přísluší k ozbrojeným silám státu, nese vnější znaky označující státní příslušnost takové lodi, podléhá velení vládou státu řádně pověřeného důstojníka, jehož jméno je uvedeno v příslušném služebním seznamu nebo rovnocenném dokumentu, a jejíž posádka je podrobena disciplíně pravidelných ozbrojených sil.

Nedodržování právních předpisů pobřežního státu válečnými loděmi

Nepodrobí-li se válečná loď právním předpisům pobřežního státu, které se týkají průjezdu pobřežním mořem, a nebere-li ohled na žádost, aby se tak stalo, může pobřežní stát požadovat, aby okamžitě opustila pobřežní moře.

Odpovědnost státu vlajky za škody způsobené válečnou lodí nebo jinou státní lodí používanou k neobchodním účelům

Stát vlajky nese mezinárodní odpovědnost za jakoukoli újmu nebo škodu způsobenou pobřežnímu státu, která plyne z nedodržení právních předpisů pobřežního státu týkajících se proplutí pobřežním mořem nebo z nedodržení ustanovení této Úmluvy nebo jiných pravidel mezinárodního práva válečnou lodí nebo jinou státní lodí používanou k neobchodním účelům.

Imunita válečných lodí a jiných státních lodí používaných k neobchodním účelům

S výjimkami obsaženými v pododdílu A a v článcích 30 a 31, nic v této Úmluvě se nedotýká imunity válečných lodí a jiných státních lodí používaných k neobchodním účelům.

Přilehlá zóna

1. 1. V pásmu přiléhajícím k pobřežnímu moři, označovaném jako přilehlá zóna, pobřežní stát může provádět kontrolu potřebnou k tomu, aby:

   (a) bylo zabráněno porušování jeho celních, finančních, přistěhovaleckých nebo zdravotnických předpisů na jeho území nebo v pobřežním moři;

   (b) bylo trestáno porušení uvedených předpisů, k němuž došlo na jeho území nebo v pobřežním moři.

1. 2. Přilehlá zóna se nesmí prostírat dále než 24 námořní míle od základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního moře.

Právní status vod tvořících průlivy používané pro mezinárodní plavbu

1. 1. Režim proplutí průlivy používanými pro mezinárodní plavbu či přeletu nad nimi, stanovený v této Části, se v žádném jiném ohledu nedotýká právního statusu vod takové průlivy tvořících ani výkonu svrchovanosti nebo jurisdikce států, které hraničí s průlivy, nad takovými vodami a jejich vzdušným prostorem, mořským dnem a podzemím.
2. 2. Svrchovanost nebo jurisdikce států, které hraničí s průlivy, se vykonává v souladu s ustanoveními této Části a v souladu s jinými pravidly mezinárodního práva.

Rozsah působnosti této Části

1. Nic v této Části se nedotýká:

   (a) žádné oblasti vnitřních vod uvnitř průlivu s výjimkou případů, kde vytyčení přímé základní linie v souladu s metodou popsanou v článku 7 vymezuje jako vnitřní vody ty oblasti, které za takové dříve nebyly považovány;

   (b) právního statusu vod za pobřežním mořem států, které hraničí s průlivy, jako výlučných ekonomických zón nebo volného moře; anebo

   (c) právního režimu průlivů, v nichž jsou proplutí či přelet zcela nebo zčásti upraveny dřívějšími mezinárodními úmluvami, které se takových průlivů zvláště týkají a jsou stále platné.

Trasy na volném moři nebo trasy ve výlučných ekonomických zónách, které vedou průlivy užívanými pro mezinárodní plavbu

Tato Část se nevztahuje na průliv používaný pro mezinárodní plavbu, jestliže tímto průlivem vede trasa přes volné moře nebo přes výlučnou ekonomickou zónu, která má stejně vhodnou plavební a hydrografickou povahu; na takové trasy se vztahují jiné příslušné Části této Úmluvy, čítajíc v to ustanovení o svobodě plavby či přeletu.

Rozsah působnosti tohoto oddílu

Tento oddíl se vztahuje na průlivy, kterých se používá pro mezinárodní plavbu mezi jednou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny a jinou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.

Právo tranzitního proplutí či přeletu

1. 1. V průlivech zmíněných v článku 37 požívají všechny lodě a letadla právo tranzitního proplutí či přeletu, kterému nesmí být bráněno; to neplatí tam, kde je průliv tvořen ostrovem státu, který hraničí s průlivem, a jeho pevninskou částí, kdy se nepoužije tranzitního proplutí či přeletu, jestliže je zde stejně vhodná trasa po volném moři nebo ve výlučné ekonomické zóně, která má stejně vhodné plavební a hydrografické podmínky.
2. 2. V souladu s touto Částí se tranzitním proplutím či přeletem rozumí výkon svobody plavby či přeletu výlučně za účelem nepřerušovaného a rychlého tranzitu průlivem mezi jednou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny a jinou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny. Požadavek nepřerušovaného a rychlého tranzitu však nevylučuje proplutí průlivem či přelet nad ním za účelem vstupu, výstupu nebo návratu ze státu hraničícího s průlivem při dodržení podmínek vstupu do tohoto státu.
3. 3. Jakákoli činnost, která není výkonem práva tranzitního proplutí průlivem či přeletu nad ním, zůstává upravena jinými použitelnými ustanoveními této Úmluvy.

Povinnosti lodí a letadel během tranzitního proplutí či přeletu

1. 1. Při výkonu práva tranzitního proplutí či přeletu lodě a letadla musí:

   (a) proplout průliv či přeletět nad ním bez prodlení;

   (b) zdržet se jakékoli hrozby silou nebo použití síly proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti států, které hraničí s průlivy, anebo jakéhokoli jiného způsobu porušování zásad mezinárodního práva zakotvených v Chartě OSN;

   (c) zdržet se jakékoli jiné činnosti než činnosti související s normálními způsoby nepřerušovaného a urychleného proplutí či přeletu, s výjimkou případů vyvolaných vyšší mocí anebo stavem nouze;

   (d) podřídit se jiným příslušným ustanovením této Části.

1. 2. Lodě se při tranzitním proplutí musí:

   (a) podřídit obecně uznávaným mezinárodním předpisům, postupům a zvyklostem týkajícím se bezpečnosti na moři, včetně Mezinárodních pravidel pro předcházení námořním srážkám;

   (b) podřídit obecně uznávaným mezinárodním předpisům, postupům a zvyklostem týkajícím se předcházení, snížení a kontroly znečišťování z lodí.

1. 3. Letadla při tranzitním přeletu musí:

   (a) dodržovat pravidla týkající se vzdušné dopravy stanovená Mezinárodní organizací pro civilní letectví, pokud se týkají civilních letadel; státní letadla se běžně podřizují takovým bezpečnostním opatřením a vždy létají s náležitým ohledem na bezpečnost plavby;

   (b) vždy sledovat rádiovou frekvenci určenou příslušným mezinárodně stanoveným orgánem pro kontrolu letecké dopravy nebo příslušnou mezinárodní rádiovou frekvenci pro stav nouze.

Výzkumná a průzkumná činnost

Během svého tranzitního průjezdu nesmí cizí lodě, včetně lodí pro mořský vědecký výzkum a hydrografický průzkum, provádět žádnou výzkumnou nebo průzkumnou činnost bez předchozího povolení států, které hraničí s průlivy.

Námořní koridory a systémy odděleného provozu v průlivech užívaných pro mezinárodní plavbu

1. 1. V souladu s touto Částí mohou státy hraničící s průlivy určit námořní koridory a stanovit systémy odděleného provozu pro plavbu v průlivech, kde je to nutné pro bezpečný průjezd lodí.
2. 2. Takové státy mohou, vyžadují-li to okolnosti a po řádném zveřejnění, nahradit námořní koridory nebo systémy odděleného provozu, které byly dříve určily nebo stanovily, jinými námořními koridory nebo systémy odděleného provozu.
3. 3. Takové námořní koridory nebo systémy odděleného provozu musí odpovídat všeobecně uznávaným mezinárodním předpisům.
4. 4. Před určením nebo nahrazením námořních koridorů nebo před stanovením nebo nahrazením systémů odděleného provozu předloží státy, které hraničí s průlivy, návrhy příslušné mezinárodní organizaci za účelem jejich schválení. Organizace může schválit jen takové námořní koridory a systémy odděleného provozu, o kterých se dohodne se státy, které hraničí s průlivy, načež je státy mohou určit, stanovit anebo nahradit.
5. 5. Jde-li o průliv, kde jsou navrhovány námořní koridory nebo systémy odděleného provozu procházející vodami dvou nebo více států, které hraničí s průlivem, dotčené státy jsou povinny spolupracovat při formulování návrhu a konzultovat jej s příslušnou mezinárodní organizací.
6. 6. Státy, které hraničí s průlivy, zřetelně vyznačí veškeré námořní koridory a systémy odděleného provozu jimi určené nebo stanovené na námořních mapách, které budou řádně zveřejněny.
7. 7. Lodě jsou při tranzitním proplutí povinny respektovat stávající námořní koridory a systémy odděleného provozu zřízené v souladu s tímto článkem.

Právní předpisy států hraničících s průlivy týkající se tranzitního proplutí či přeletu

1. 1. Bez újmy ustanovením tohoto oddílu, státy, které hraničí s průlivy, mohou přijímat právní předpisy týkající se tranzitního proplutí průlivy či přeletu nad nimi, pokud jde o:

   (a) bezpečnost plavby a regulaci námořního provozu v souladu s článkem 41;

   (b) zabraňování, snížení a kontrolu znečišťování prováděním příslušných mezinárodních předpisů týkajících se vypouštění ropy, ropného odpadu a jiných škodlivých látek v průlivu;

   (c) zabraňování rybolovu, včetně uskladnění rybářské výstroje, s ohledem na rybářská plavidla;

   (d) nakládání nebo vykládání jakéhokoli zboží, peněz nebo osob v rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo zdravotnickými právními předpisy států, které hraničí s průlivem.

1. 2. Takové právní předpisy nesmějí formálně nebo fakticky diskriminovat cizí lodě ani nesmí ve skutečnosti vést k odepření, porušení nebo omezení práva tranzitního proplutí či přeletu, jak je definováno v tomto oddíle.
2. 3. Státy, které hraničí s průlivy, řádně zveřejní všechny takové právní předpisy.
3. 4. Cizí lodě, které požívají práva tranzitního proplutí, se musí takovým právním předpisům podřídit.
4. 5. Stát vlajky lodi nebo stát registrace letadla, který má nárok na svrchovanou imunitu a který jedná způsobem odporujícím takovým právním předpisům nebo jiným ustanovením této Části, nese mezinárodní odpovědnost za jakoukoli ztrátu nebo škodu, které vzniknou státům hraničícím s průlivy.

Plavební a bezpečnostní zařízení, jiná zlepšení a předcházení, snižování a kontrola znečišťování

1. Uživatelské státy a státy, které hraničí s průlivy, by měly po dohodě spolupracovat:

   (a) při zřizování a údržbě potřebného plavebního a bezpečnostního zařízení v průlivu a jiných zlepšení na pomoc mezinárodní plavbě; a

   (b) při předcházení, snižování a kontrole znečišťování z lodí.

Povinnosti států hraničících s průlivy

Státy, které hraničí s průlivy, nesmějí bránit tranzitnímu průjezdu či přeletu a jsou povinny náležitě oznámit veškerá nebezpečí, o kterých vědí a která ohrožují plavbu průlivem nebo přelet nad ním. Tranzitní proplouvání či přelétávání nesmějí být zastaveny.

Pokojné proplutí

1. 1. Režim pokojného proplutí v souladu s Částí II, oddíl 3, se vztahuje na průlivy užívané pro mezinárodní plavbu, které:

   (a) jsou podle článku 38 odst. 1 vyňaty z použití režimu tranzitního proplutí; nebo

   (b) se rozkládají mezi oblastí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny a pobřežním mořem cizího státu.

1. 2. Pokojné proplouvání takovými průlivy nesmí být zastaveno.