Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu

Zahájení řízení

S výhradou ustanovení Části XV může kterákoli strana sporu písemným oznámením zaslaným druhé straně nebo stranám sporu předložit spor k arbitrážnímu řízení stanovenému v této Příloze. Návrh a jeho odůvodnění se připojí k oznámení.

Seznam arbitrů

1. 1. Generální tajemník OSN sestaví a povede seznam arbitrů. Každý účastnický stát je oprávněn jmenovat čtyři arbitry, z nichž každý je osobou zkušenou v oblasti mořského práva a těšící se nejlepší pověsti pro svoji nestrannost, způsobilost a bezúhonnost. Jména osob takto jmenovaných tvoří seznam.
2. 2. Klesne-li v takto sestaveném seznamu počet arbitrů jmenovaných účastnickým státem pod čtyři, potom je tento účastnický stát oprávněn provést další potřebná jmenování.
3. 3. Dokud účastnický stát neodvolá arbitra, kterého jmenoval, zůstane jméno tohoto arbitra v seznamu; tento arbitr však zůstává členem každého arbitrážního tribunálu, do kterého byl ustanoven, dokud řízení před tímto tribunálem neskončí.

Ustavení arbitrážního tribunálu

1. Pokud se strany nedohodnou jinak, ustaví se arbitrážní tribunál takto:

   (a) S výhradou ustanovení pododst. (g) se arbitrážní tribunál skládá z pěti členů.

   (b) Strana zahajující řízení ustanoví jednoho člena vybraného přednostně ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy, který může být jejím státním příslušníkem. Tato ustanovení se zahrnou do oznámení zmíněného v článku 1 této Přílohy.

   (c) Do třiceti dnů po obdržení oznámení zmíněného v článku 1 této Přílohy ustanoví druhá strana sporu jednoho člena vybraného přednostně ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy, který může být jejím státním příslušníkem. Nebude-li v této lhůtě ustanovení provedeno, může strana zahajující řízení do dvou týdnů po uplynutí této lhůty požádat, aby ustanovení bylo provedeno v souladu s pododst. (e).

   (d) Ostatní tři členové budou ustanoveni dohodou stran. Nedohodnou-li se strany jinak, budou vybráni přednostně ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy a budou státními příslušníky třetích států. Strany sporu jmenují z těchto tří členů předsedu arbitrážního tribunálu. Jestliže strany do šedesáti dnů po obdržení oznámení uvedeného v článku 1 této Přílohy nedosáhnou dohody o ustanovení jednoho nebo více členů tribunálu, které mají ustanovit dohodou, nebo o ustanovení předsedy, potom se na žádost jedné ze stran sporu provedou ostatní ustanovení v souladu s pododst. (e). Taková žádost může být podána do dvou týdnů po uplynutí výše uvedené lhůty.

   (e) Pokud se strany nedohodnou, aby jakékoli ustanovení podle pododst. (c) a (d) bylo provedeno nějakou osobou nebo třetím státem, jež by byly vybrány stranami, provede potřebná ustanovení předseda Mezinárodního tribunálu pro mořské právo. Nemůže-li předseda jednat podle tohoto pododstavce nebo je-li státním příslušníkem jedné ze stran sporu, provede jmenování další služebně nejstarší člen Mezinárodního tribunálu pro mořské právo, který je k dispozici a není státním příslušníkem jedné ze stran. Ustanovení zmíněná v tomto pododstavci se po poradě se stranami provádějí ze seznamu zmíněného v článku 2 této Přílohy do třiceti dnů po přijetí žádosti. Takto ustanovení členové musí mít různou státní příslušnost a nesmějí být ve službách žádné ze stran sporu ani mít trvalé bydliště na jejím území, ani být jejími státními příslušníky.

   (f) Každé uprázdněné místo se obsazuje způsobem stanoveným pro původní ustanovení.

   (g) Strany, které zastávají stejný zájem, ustanoví jednoho člena tribunálu společně dohodou. Jestliže několik stran zastává rozdílné zájmy nebo jestliže se nedohodnou, že zastávají stejný zájem, ustanoví každá z nich jednoho člena tribunálu. Počet členů tribunálu ustanovených stranami odděleně je vždy o jednoho menší než počet členů tribunálu, kteří mají být stranami ustanoveni společně.

   (h) Ve sporech týkajících se více než dvou stran se ustanovení pododst. (a) až (f) použije v co možná nejširším rozsahu.

Funkce arbitrážního tribunálu

Arbitrážní tribunál ustavený podle článku 3 této Přílohy působí v souladu s touto Přílohou a v souladu s jinými ustanoveními této Úmluvy.

Jednací řád

Nedohodnou-li se strany jinak, arbitrážní tribunál sám stanoví svůj jednací řád, který každé straně zajistí plnou možnost slyšení a projednání jejího případu.

Povinnosti stran sporu

1. V souladu se svými zákony a za použití všech prostředků, které mají k dispozici, strany sporu usnadňují práci arbitrážního tribunálu, zejména:

   (a) předávají mu všechny příslušné dokumenty, prostředky a informace; a

   (b) umožňují mu v případě nutnosti předvolat svědky a znalce anebo získat jejich svědectví a navštěvovat místa, kterých se případ týká.

Náklady

Pokud arbitrážní tribunál s ohledem na zvláštní okolnosti případu nerozhodne jinak, nesou náklady tribunálu, včetně odměňování jeho členů, rovným dílem strany sporu.

Většina požadovaná k přijetí rozhodnutí

Arbitrážní tribunál přijímá rozhodnutí většinou hlasů jeho členů. Jestliže méně jak polovina členů není přítomna anebo zdrží-li se hlasování, není to na překážku přijetí rozhodnutí. V případě rovnosti má rozhodující hlas předseda.

Nedostavení se

Nedostaví-li se jedna ze stran sporu před arbitrážní tribunál nebo svou při vůbec nehájí, potom může druhá strana požádat tribunál, aby pokračoval v řízení a vynesl svůj výrok. Nepřítomnost strany nebo nehájení její pře není překážkou řízení. Před vynesením svého výroku se musí arbitrážní tribunál přesvědčit nejen o tom, že je příslušný pro projednávání sporu, ale i o tom, že přednesený nárok je skutkově i právně odůvodněn.

Výrok

Výrok arbitrážního tribunálu se omezí na předmět sporu a je odůvodněn. Obsahuje jména členů, kteří se řízení účastnili, a den přijetí výroku. Kterýkoli člen tribunálu může k rozhodnutí připojit své zvláštní nebo odchylné mínění.

Konečnost výroku

Jestliže se strany sporu předem nedohodly na odvolacím řízení, je výrok konečný a neodvolatelný. Všechny strany sporu jsou povinny se mu podřídit.

Výklad a provádění výroku

1. 1. Jakákoli rozepře týkající se výkladu nebo provádění výroku tribunálu, která by mohla vzniknout mezi stranami sporu, může být kteroukoli ze stran předložena arbitrážnímu tribunálu, který výrok vynesl. Za tímto účelem bude každé uprázdněné místo v tribunálu obsazeno způsobem stanoveným pro původní ustanovení členů tribunálu.
2. 2. Po dohodě všech stran sporu mohou být veškeré takové rozepře předloženy jinému soudu nebo tribunálu podle článku 287.

Použití na jiné subjekty než účastnické státy

Ustanovení této Přílohy se použijí mutatis mutandis¹) na každý spor, který se týká jiných subjektů, než jsou účastnické státy.

Zahájení řízení

S výhradou ustanovení Části XV, kterákoli strana sporu týkajícího se výkladu nebo provádění článků této Úmluvy, které se vztahují: (1) na rybolov; (2) na ochranu a uchovávání mořského prostředí; (3) na mořský vědecký výzkum; anebo (4) na plavbu, včetně znečišťování z plavidel a shazování odpadů, může písemným oznámením zaslaným druhé straně nebo stranám sporu předložit spor k zvláštnímu arbitrážnímu řízení stanovenému v této Příloze. Návrh a jeho odůvodnění se připojí k oznámení.

Seznam expertů

1. 1. Budou založeny a vedeny jednotlivé seznamy expertů pro každou z těchto oblastí: (1) rybolov; (2) ochrana a uchovávání mořského prostředí; (3) mořský vědecký výzkum; (4) plavba, včetně znečišťování z plavidel a shazování odpadů.
2. 2. Seznamy expertů sestaví a povedou: v oblasti rybolovu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství; v oblasti ochrany a uchovávání mořského prostředí Program OSN pro životní prostředí; v oblasti mořského vědeckého výzkumu Mezivládní oceánografická komise; v oblasti plavby, včetně znečišťování z plavidel a shazování odpadů Mezinárodní námořní organizace; anebo v každém sporu příslušný pomocný orgán, na který taková organizace, program nebo komise přenesly tuto funkci.
3. 3. Každý účastnický stát je oprávněn jmenovat dva experty v každé oblasti, jejichž způsobilost v právních, vědeckých nebo technických otázkách takové oblasti je prokázána a všeobecně uznávána a kteří se těší nejlepší pověsti pro svoji nestrannost a bezúhonnost. Jména takto jmenovaných osob v každé oblasti tvoří příslušný seznam.
4. 4. Klesne-li v kterémkoli seznamu takto sestaveném počet expertů jmenovaných účastnickým státem pod dva, potom je tento účastnický stát oprávněn provést další potřebná jmenování.
5. 5. Dokud účastnický stát neodvolá experta, kterého jmenoval, zůstane jméno tohoto experta v seznamu; tento expert však bude nadále vykonávat svoji funkci v každém zvláštním arbitrážním tribunálu, do kterého byl ustanoven, dokud řízení před tímto zvláštním tribunálem neskončí.

Ustavení zvláštního arbitrážního tribunálu

1. Pokud se strany nedohodnou jinak, ustaví se zvláštní arbitrážní tribunál za účelem řízení podle této Přílohy takto:

   (a) S výhradou ustanovení pododst. (g) se zvláštní arbitrážní tribunál skládá z pěti členů.

   (b) Strana zahajující řízení ustanoví dva členy vybrané přednostně z příslušného seznamu nebo seznamů zmíněných v článku 2 a vztahujících se na sporné záležitosti; jeden z nich může být jejím státním příslušníkem. Tato ustanovení se zahrnou do oznámení zmíněného v článku 1 této Přílohy.

   (c) Do třiceti dnů po obdržení oznámení zmíněného v článku 1 této Přílohy ustanoví druhá strana sporu dva členy vybrané přednostně z příslušného seznamu nebo seznamů vztahujících se na sporné záležitosti; jeden z nich může být jejím státním příslušníkem. Nebudou-li v této lhůtě ustanovení provedena, může strana zahajující řízení do dvou týdnů po uplynutí této lhůty požádat, aby ustanovení byla provedena v souladu s pododst. (e).

   (d) Strany sporu dohodou ustanoví předsedu zvláštního arbitrážního tribunálu přednostně vybraného z příslušného seznamu; ten bude státním příslušníkem třetího státu, nedohodnou-li se strany jinak. Jestliže ve lhůtě třiceti dnů od data přijetí oznámení zmíněného v článku 1 této Přílohy nedosáhnou strany dohody o ustanovení předsedy, bude toto jmenování na žádost některé ze stran sporu provedeno v souladu s pododst. (e). Tato žádost bude podána do dvou týdnů po uplynutí výše uvedené třicetidenní lhůty.

   (e) Pokud se strany nedohodnou, aby ustanovení podle pododst. (c) a (d) bylo provedeno nějakou osobou nebo třetím státem, jež by byli vybrány stranami, provede potřebná ustanovení generální tajemník OSN ve lhůtě třiceti dnů od přijetí žádosti podle pododst. (c) a (d). Ustanovení zmíněná v tomto pododstavci se po poradě se stranami provádějí z příslušného seznamu nebo seznamů zmíněných v článku 2 této Přílohy. Takto ustanovení členové musí mít různou státní příslušnost a nesmějí být ve službách žádné ze stran sporu, ani mít trvalé bydliště na jejím území, ani být jejími státními příslušníky.

   (f) Každé uprázdněné místo se obsazuje způsobem stanoveným pro původní ustanovení.

   (g) Strany, které zastávají stejný zájem, ustanoví dva členy tribunálu společně dohodou. Jestliže několik stran zastává rozdílné zájmy nebo jestliže se nedohodnou, že zastávají stejný zájem, ustanoví každá z nich jednoho člena tribunálu.

   (h) Ve sporech týkajících se více než dvou stran se ustanovení pododst. (a) až (f) použije v co možná nejširším rozsahu.

Obecná ustanovení

Ustanovení článků 4 až 13 Přílohy VII se mutatis mutandis¹) použijí na zvláštní arbitrážní řízení podle této Přílohy.

Vyšetřování

1. 1. Strany sporu týkajícího se výkladu nebo provádění ustanovení této Úmluvy, které se vztahují: (1) na rybolov; (2) na ochranu a uchovávání mořského prostředí; (3) na mořský vědecký výzkum; anebo (4) na plavbu, včetně znečišťování z plavidel a shazování odpadů, se mohou kdykoliv dohodnout, že požádají zvláštní arbitrážní tribunál ustavený v souladu s článkem 3 této Přílohy, aby provedl šetření a zjistil skutečnosti, které vedly ke sporu.
2. 2. Nedohodnou-li se strany sporu jinak, skutečnosti zjištěné zvláštním arbitrážním tribunálem jednajícím v souladu s odst. 1 se považují za stranami nevyvratitelné.
3. 3. Jestliže o to požádají všechny strany sporu, může zvláštní arbitrážní tribunál doporučit základ pro přezkoumání stranami otázek, které vedly ke sporu; taková doporučení nemají platnost rozhodnutí.
4. 4. S výhradou odst. 2, zvláštní arbitrážní tribunál jedná v souladu s ustanoveními této Přílohy, pokud se strany nedohodnou jinak.

Používané výrazy

Pro účely článku 305 a této Přílohy „mezinárodní organizace“ znamená mezivládní organizaci ustavenou státy, na kterou její členské státy přenesly pravomoc v záležitostech upravených touto Úmluvou, včetně způsobilosti uzavírat smlouvy, které se k takovým záležitostem vztahují.

Podpis

Mezinárodní organizace může podepsat tuto Úmluvu, jestliže většina jejích členských států tuto Úmluvu podepsala. Při podpisu učiní mezinárodní organizace prohlášení, ve kterém konkrétně uvede ty záležitosti upravované touto Úmluvou, ve kterých její členské státy, které podepsaly tuto Úmluvu, přenesly na ni pravomoc, jakož i povahu a rozsah této pravomoci.

Formální schválení a přistoupení

1. 1. Mezinárodní organizace může uložit listinu o formálním schválení nebo o přistoupení, jestliže většina jejích členských států ukládá nebo již uložila svoje ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.
2. 2. Takové listiny uložené mezinárodní organizací obsahují závazky a prohlášení požadované články 4 a 5 této Přílohy.

Rozsah účasti, práva a závazky

1. 1. Listina mezinárodní organizace o formálním schválení nebo o přistoupení obsahuje slib, pokud jde o záležitosti, ve kterých na ni byla přenesena pravomoc jejími členskými státy, které jsou stranami této Úmluvy, přijmout práva a závazky stanovené v této Úmluvě pro státy.
2. 2. Mezinárodní organizace je stranou této Úmluvy v takovém rozsahu, v jakém má pravomoc v souladu s prohlášeními, sděleními anebo oznámeními uvedenými v článku 5 této Přílohy.
3. 3. Taková mezinárodní organizace vykonává práva a plní závazky, které by jinak v otázkách, ve kterých na ni byla jejími členskými státy přenesena pravomoc, měly ty její členské státy, které jsou stranami této Úmluvy. Členské státy takové mezinárodní organizace nevykonávají pravomoc, kterou na ni přenesly.
4. 4. Účast takové mezinárodní organizace v žádném případě neopravňuje k většímu zastoupení, k němuž by jinak byly oprávněny její členské státy, které jsou účastnickými státy, a to včetně rozhodovacích práv.
5. 5. Účast takové mezinárodní organizace v žádném případě neposkytuje žádná práva stanovená touto Úmluvou těm členským státům organizace, které nejsou účastnickými státy této Úmluvy.
6. 6. V případě rozporu mezi závazky mezinárodní organizace podle této Úmluvy a jejími závazky podle zakládající dohody takové organizace anebo podle jakýchkoli k ní se vztahujících aktů mají přednost závazky podle této Úmluvy.

Prohlášení, oznámení a sdělení

1. 1. Listina mezinárodní organizace o formálním schválení nebo o přistoupení obsahuje prohlášení, ve kterém jsou konkrétně uvedeny ty záležitosti upravované touto Úmluvou, ve kterých ty členské státy organizace, které jsou stranami této Úmluvy, na ni přenesly pravomoc.
2. 2. Při ratifikaci této Úmluvy nebo při přistoupení k ní anebo tehdy, když mezinárodní organizace ukládá svoji listinu o formálním schválení nebo o přistoupení, podle toho, co nastane později, učiní členský stát této organizace prohlášení, ve kterém jsou konkrétně uvedeny ty záležitosti upravované touto Úmluvou, ve kterých tento členský stát přenesl na tuto organizaci pravomoc.
3. 3. Předpokládá se, že účastnické státy, které jsou členskými státy mezinárodní organizace, která je stranou této Úmluvy, mají pravomoc ve všech záležitostech upravovaných touto Úmluvou, ve kterých podle tohoto článku konkrétně neprohlásily, neoznámily nebo nesdělily přenesení pravomoci na tuto organizaci.
4. 4. Mezinárodní organizace a její členské státy, které jsou účastnickými státy, neprodleně oznámí depozitáři této Úmluvy jakékoli změny v rozsahu pravomoci, včetně nového přenesení pravomoci konkrétně uvedeného v prohlášeních podle odst. 1 a 2.
5. 5. Každý účastnický stát může požádat mezinárodní organizaci a ty její členské státy, které jsou účastnickými státy, aby poskytly informace o tom, kdo má pravomoc v jakékoli konkrétní záležitosti, která vznikla. Mezinárodní organizace a členské státy mohou takovou informaci rovněž poskytnout z vlastní iniciativy.
6. 6. V prohlášeních, oznámeních a sděleních podle tohoto článku se konkrétně uvede povaha a rozsah přenesené pravomoci.

Odpovědnost

1. 1. Strany, které mají pravomoc podle článku 5 této Přílohy, nesou odpovědnost za nesplnění závazků nebo za jakékoli jiné porušení Úmluvy.
2. 2. Každý účastnický stát může požádat mezinárodní organizaci nebo ty její členské státy, které jsou účastnickými státy, aby poskytly informace o tom, kdo nese odpovědnost v jakékoli konkrétní záležitosti. Organizace a její dotčené členské státy takové informace poskytnou. Neposkytnutí takové informace v přiměřené lhůtě nebo poskytnutí rozporuplné informace má za následek solidární odpovědnost.

Urovnávání sporů

1. 1. Při ukládání listiny o formálním schválení nebo o přistoupení nebo kdykoli poté si mezinárodní organizace může písemným prohlášením zvolit jeden nebo několik způsobů urovnávání sporů týkajících se výkladu nebo použití této Úmluvy, které jsou zmíněny v článku 287 odst. 1 (a), (c) anebo (d).
2. 2. Ustanovení Části XV se použijí mutatis mutandis¹) na každý spor mezi stranami této Úmluvy, z nichž jedna nebo několik z nich jsou mezinárodními organizacemi.
3. 3. Jestliže mezinárodní organizace a jeden nebo více jejích členských států vystupují společně jako strana sporu nebo jako strany, které zastávají stejný zájem, má se za to, že tato organizace přijala stejné způsoby urovnávání sporů jako členské státy. Jestliže si však členský stát zvolil pouze Mezinárodní soudní dvůr podle článku 287, má se za to, že tato organizace a dotčený členský stát přijaly arbitráž v souladu s Přílohou VII, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.

Použitelnost Části XVII

1. Část XVII se použije mutatis mutandis¹) na mezinárodní organizaci s výhradou následujících ustanovení:

   (a) při použití článku 308 odst. 1 se nebere v úvahu listina mezinárodní organizace o formálním schválení nebo o přistoupení;

   (b) (i) mezinárodní organizace má výlučnou právní způsobilost při použití článků 312 až 315 v tom rozsahu, v jakém má pravomoc podle článku 5 této Přílohy, pokud jde o celý předmět návrhu na změnu;

   (ii) listina o formálním schválení nebo o přistoupení mezinárodní organizace ke změně, jejíž celý předmět je v pravomoci této mezinárodní organizace podle článku 5 této Přílohy, se pro účely použití článku 316 odst. 1, 2 a 3 pokládá za ratifikační listinu nebo za listinu o přistoupení každého z členských států, který je účastnickým státem;

   (iii) pokud jde o všechny ostatní změny, listina mezinárodní organizace o formálním schválení nebo o přistoupení se nebere v úvahu při použití článku 316 odst. 1 a 2;

   (c) (i) mezinárodní organizace nemůže vypovědět tuto Úmluvu v souladu s článkem 317, jestliže kterýkoli z jejích členských států je účastnickým státem a jestliže i nadále vyhovuje požadavkům stanoveným v článku 1 této Přílohy;

   (ii) mezinárodní organizace vypoví tuto Úmluvu, jestliže žádný z jejích členských států není účastnickým státem anebo jestliže tato mezinárodní organizace již nevyhovuje požadavkům stanoveným v článku 1 této Přílohy. Taková výpověď vstupuje ihned v platnost.