Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu

Používané výrazy

1. Pro účely této Úmluvy:

(a) „souostrovní stát“ znamená stát, který se skládá z jednoho nebo více souostroví a může zahrnovat další ostrovy;

(b) „souostroví“ znamená skupinu ostrovů, včetně částí ostrovů, vzájemně spojených vodami a jinými přírodními útvary, které navzájem tak úzce souvisejí, že takové ostrovy, vody a jiné přírodní útvary tvoří jediný geografický, ekonomický a politický celek anebo byly za takový celek historicky považovány.

Souostrovní základní linie

1. 1. Souostrovní stát může vytyčit přímé základní linie spojující nejzazší body nejzazších ostrovů a osýchajících útesů souostroví za podmínky, že takové základní linie budou zahrnovat hlavní ostrovy a oblast, kde se poměr vodní plochy a souše, včetně atolů, pohybuje mezi 1:1 a 9:1.
2. 2. Délka takových základních linií nesmí přesáhnout 100 námořních mil s tou výjimkou, že až 3 % celkového počtu základních linií uzavírajících souostroví mohou tuto délku překročit až do maximální délky 125 námořních mil.
3. 3. Vytyčení takových základních linií se nesmí podstatněji odchylovat od celkové konfigurace souostroví.
4. 4. Takové základní linie nesmějí být vytyčovány od vynořujících se vyvýšenin a k nim, pokud na nich nebyly postaveny majáky nebo podobná zařízení, která jsou trvale nad úrovní moře, nebo kde vynořující se vyvýšenina leží zcela nebo zčásti v takové vzdálenosti od nejbližšího ostrova, která nepřesahuje šíři pobřežního moře.
5. 5. Systému takových základních linií nesmí být použito souostrovním státem takovým způsobem, který by pobřežní moře jiného státu oddělil od volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.
6. 6. Jestliže část souostrovních vod souostrovního státu leží mezi dvěma částmi bezprostředně přilehlého sousedního státu, budou zachovávána a respektována stávající práva a veškeré jiné oprávněné zájmy, které tento druhý stát tradičně měl v těchto vodách, jakož i veškerá práva zakotvená v dohodě mezi těmito státy.
7. 7. Pro účely vypočtení poměru vody k souši podle odst. 1, souš může zahrnovat vody ležící mezi okrajovými útesy ostrovů a atolů včetně té strany příkré oceánské plošiny, která je uzavřena nebo téměř uzavřena řetězem vápencových ostrovů a osýchajících útesů ležících na obvodu plošiny.
8. 8. Základní linie vytyčené v souladu s tímto článkem musí být znázorněny na námořních mapách takového měřítka nebo měřítek, která jsou přiměřená pro určení jejich polohy. Jako náhrada může být použit seznam geografických souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.
9. 9. Souostrovní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u generálního tajemníka OSN.

Měření šíře pobřežního moře, přilehlé zóny, výlučné ekonomické zóny a kontinentálního šelfu

Šíře pobřežního moře, přilehlé zóny, výlučné ekonomické zóny a kontinentálního šelfu se měří od souostrovních základních linií vytyčených v souladu s článkem 47.

Právní status souostrovních vod, vzdušného prostoru nad souostrovními vodami a jejich mořského dna a podzemí

1. 1. Svrchovanost souostrovního státu se rozšiřuje na vody ohraničené základními liniemi vytyčenými v souladu s článkem 47, které se bez ohledu na jejich hloubku nebo vzdálenost od pobřeží označují jako souostrovní vody.
2. 2. Tato svrchovanost se rozšiřuje na vzdušný prostor nad souostrovními vodami, jakož i na jejich mořské dno a podzemí a na zdroje v nich obsažené.
3. 3. Tato svrchovanost se vykonává v souladu s touto Částí.
4. 4. Režim proplutí či přeletu souostrovními námořními koridory stanovený v této Části se v jiných ohledech nedotýká statusu souostrovních vod, včetně námořních koridorů nebo výkonu svrchovanosti souostrovního státu nad těmito vodami a jejich vzdušným prostorem, mořským dnem a podzemím a zdroji v nich obsaženými.

Delimitace vnitřních vod

Uvnitř svých souostrovních vod může souostrovní stát vytyčit uzavírající linie pro delimitaci vnitřních vod v souladu s články 9, 10 a 11.

Stávající dohody, tradiční práva rybolovu a stávající podmořské kabely

1. 1. Bez újmy ustanovením článku 49, souostrovní stát respektuje stávající dohody s jinými státy a uznává tradiční práva rybolovu a jinou oprávněnou činnost bezprostředně přilehlých sousedních států v určitých oblastech tvořících součást jeho souostrovních vod. Způsoby a podmínky výkonu takových práv a činností, včetně jejich povahy, rozsahu a oblastí, na něž se vztahují, budou na žádost kteréhokoli z dotčených států upraveny dvoustrannými dohodami mezi nimi. Taková práva nesmějí být převáděna na třetí státy nebo jejich státní příslušníky nebo s nimi sdílena.
2. 2. Souostrovní stát respektuje stávající podmořské kabely položené jinými státy a procházející jeho vodami, aniž by se dotýkaly jeho břehu. Souostrovní stát povolí údržbu a výměnu takových kabelů poté, co obdrží řádné oznámení o umístění takových kabelů a o záměru je opravovat nebo vyměňovat.

Právo pokojného proplutí

1. 1. S výhradou ustanovení článku 53 a bez újmy ustanovením článku 50, lodě všech států požívají práva pokojného proplutí souostrovními vodami v souladu s Částí II, oddíl 3.
2. 2. Souostrovní stát může, aniž by formálně nebo fakticky diskriminoval cizí lodě, dočasně pozastavit pokojné proplouvání určitými oblastmi svých souostrovních vod, je-li takové pozastavení nezbytné k ochraně jeho bezpečnosti. Takové pozastavení vstoupí v platnost až po řádném zveřejnění.

Právo proplutí souostrovními námořními koridory

1. 1. Souostrovní stát může určit námořní koridory a letecké koridory nad nimi, které jsou vhodné pro nepřerušované a rychlé proplouvání cizích lodí jeho souostrovními vodami a přilehlým pobřežním mořem a pro přelet letadel nad nimi.
2. 2. Všechny lodě požívají práva proplutí takovými souostrovními námořními koridory a všechna letadla práva přeletu takovými leteckými koridory.
3. 3. Proplutí souostrovními námořními koridory či přelet nad nimi znamená výkon práv plavby či přeletu v souladu s touto Úmluvou, obvyklým způsobem výhradně za účelem nepřerušovaného, rychlého a nebráněného tranzitu mezi jednou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny a jinou částí volného moře nebo výlučné ekonomické zóny.
4. 4. Takové námořní a letecké koridory procházejí souostrovními vodami a přilehlými pobřežními vodami a zahrnují všechny obvyklé průjezdní trasy užívané jako trasy pro mezinárodní plavbu nebo pro přelet nad souostrovními vodami a uvnitř takových tras zahrnují, pokud jde o lodě, všechny obvyklé plavební kanály za podmínky, že zdvojování stejně vhodných tras mezi týmiž vstupními a výstupními body nebude nutné.
5. 5. Námořní a letecké koridory jsou určeny sérií nepřerušovaných axiálních linií od vstupních bodů průjezdových tras k výstupním bodům. Lodě proplouvající námořními koridory a letadla přelétávající leteckými koridory nad nimi se neodchýlí od axiální linie více než o 25 námořních mil na jednu či druhou stranu. Nesmějí se však přitom dostat k pobřeží na vzdálenost bližší, než je 10 % vzdálenosti mezi nejbližšími body na ostrovech hraničících s námořním koridorem.
6. 6. Souostrovní stát, který v souladu s tímto článkem určí námořní koridor, může k zajištění bezpečného průjezdu rovněž stanovit systémy odděleného provozu lodí úzkými plavebními kanály v takovém koridoru.
7. 7. Souostrovní stát může, vyžadují-li to okolnosti a po řádném zveřejnění, nahradit námořní koridory nebo systémy systémy odděleného provozu, které byl dříve určil nebo stanovil, jinými námořními koridory nebo systémy odděleného provozu.
8. 8. Takové námořní koridory nebo systémy odděleného provozu musí odpovídat všeobecně uznávaným mezinárodním předpisům.
9. 9. Při určování nebo nahrazování námořních koridorů nebo při stanovování nebo nahrazování systémů odděleného provozu souostrovní stát předloží návrhy příslušné mezinárodní organizaci za účelem jejich schválení. Organizace může schválit jen takové námořní koridory a systémy odděleného provozu, o kterých se dohodne se souostrovním státem, načež je souostrovní stát může určit, stanovit nebo nahradit.
10. 10. Souostrovní stát zřetelně vyznačí osu námořních koridorů jím určených a systémy odděleného provozu jím stanovené na námořních mapách, které budou řádně zveřejněny.
11. 11. Lodě jsou při tranzitním proplutí povinny respektovat stávající námořní koridory a systémy odděleného provozu zřízené v souladu s tímto článkem.
12. 12. Neurčí-li souostrovní stát námořní nebo letecké koridory, může být právo proplutí soustrovními námořními koridory či přeletu nad nimi vykonáváno po trasách obvykle používaných pro mezinárodní plavbu.

Povinnosti lodí a letadel během proplutí či přeletu, výzkumné a průzkumné činnosti, povinnosti souostrovního státu a právní předpisy souostrovního státu vztahující se na proplutí souostrovními námořními koridory či přelet nad nimi

Články 39, 40, 42 a 44 se mutatis mutandis¹) použijí na proplutí souostrovními námořními koridory či přelet nad nimi.

Zvláštní právní režim výlučné ekonomické zóny

Výlučná ekonomická zóna je oblast nacházející se za pobřežním mořem a k němu přilehlá, která podléhá zvláštnímu právnímu režimu stanovenému v této Části, podle něhož se práva a jurisdikce pobřežního státu a práva a svobody jiných států řídí podle příslušných ustanovení této Úmluvy.

Práva, jurisdikce a povinnosti pobřežního státu ve výlučné ekonomické zóně

1. 1. Ve výlučné ekonomické zóně má pobřežní stát:

   (a) svrchovaná práva za účelem průzkumu a využívání přírodních zdrojů, ať živých či neživých, mořského dna a podzemí a vod nad nimi ležících, jejich uchovávání a hospodaření s nimi, a svrchovaná práva, pokud jde o jiné činnosti týkající se hospodářského průzkumu a využívání zóny, jako je výroba energie pomocí vody, proudů a větrů;

   (b) jurisdikci v souladu s příslušnými ustanoveními této Úmluvy, pokud jde o:

   (i) zřizování a využívání umělých ostrovů, zařízení a staveb;

   (ii) mořský vědecký výzkum;

   (iii) ochranu a uchování mořského prostředí;

   (c) jiná práva a povinnosti stanovené touto Úmluvou.

1. 2. Při výkonu svých práv a plnění svých povinností ve výlučné ekonomické zóně podle této Úmluvy musí pobřežní stát náležitě přihlížet k právům a povinnostem jiných států a jednat způsobem, který se slučuje s ustanoveními této Úmluvy.
2. 3. Práva, která se týkají mořského dna a podzemí, stanovená v tomto článku, se vykonávají v souladu s Částí VI.

Šíře výlučné ekonomické zóny

Výlučná ekonomická zóna nesmí být širší než 200 námořních mil od základních linií, od nichž se měří šíře pobřežního moře.

Práva a povinnosti jiných států ve výlučné ekonomické zóně

1. 1. S výhradou příslušných ustanovení této Úmluvy, všechny státy, ať pobřežní či vnitrozemské, požívají ve výlučné ekonomické zóně svobod zmíněných v článku 87, a sice svobodu plavby, přeletu, kladení podmořských kabelů a potrubí, jakož i jiných způsobů využívání moře týkajících se těch mezinárodním právem uznávaných svobod, které jsou spojeny s provozem lodí, letadel, podmořských kabelů a potrubí a jež jsou slučitelné s ostatními ustanoveními této Úmluvy.
2. 2. Články 88 až 115 a ostatní související pravidla mezinárodního práva se použijí na výlučnou ekonomickou zónu potud, pokud nejsou neslučitelná s touto Částí.
3. 3. Při výkonu svých práv a plnění svých povinností ve výlučné ekonomické zóně podle této Úmluvy musí státy náležitě přihlížet k právům a povinnostem pobřežního státu a jsou povinny podřídit se zákonům a předpisům, které pobřežní stát přijal v souladu s ustanoveními této Úmluvy a s jinými pravidly mezinárodního práva potud, pokud nejsou neslučitelné s touto Částí.

Urovnávání sporů týkajících se přiznávání práv a jurisdikce ve výlučné ekonomické zóně

V případech, kdy tato Úmluva nepřiznává pobřežnímu státu nebo jiným státům ve výlučné ekonomické zóně práva nebo jurisdikci a dojde-li ke konfliktu mezi zájmy pobřežního státu a kteréhokoli jiného státu nebo států, měl by být tento konflikt vyřešen na základě spravedlnosti a ve světle všech příslušných okolností a s ohledem na poměrnou důležitost dotčených zájmů stran, jakož i mezinárodního společenství jako celku.

Umělé ostrovy, zařízení a stavby ve výlučné ekonomické zóně

1. 1. Ve výlučné ekonomické zóně má pobřežní stát výlučné právo budovat, povolovat a řídit stavbu, činnost a užívání:

   (a) umělých ostrovů;

   (b) zařízení a staveb pro účely předvídané článkem 56 a pro jiné hospodářské účely;

   (c) zařízení a staveb, které mohou zasahovat do výkonu práv pobřežního státu v zóně.

1. 2. Pobřežní stát má výlučnou jurisdikci nad takovými umělými ostrovy, zařízeními a stavbami, včetně jurisdikce, pokud jde o celní, finanční, zdravotnické, bezpečnostní a přistěhovalecké předpisy.
2. 3. Budování těchto umělých ostrovů, zařízení a staveb musí být náležitě oznámeno a musí být rovněž udržovány stálé výstražné prostředky upozorňující na jejich existenci. Jakékoli stavby nebo zařízení, které jsou opuštěny či se nepoužívají, musí být odstraněny, aby byla zajištěna bezpečnost plavby s ohledem na jakékoli všeobecně přijaté mezinárodní normy stanovené v tomto směru příslušnou mezinárodní organizací. Takové odstranění bude také brát náležitý ohled na rybolov, ochranu mořského prostředí a na práva a povinnosti jiných států. Údaje o hloubce umístění a velikosti jakýchkoli zařízení nebo staveb, které nejsou zcela odstraněny, budou řádně oznámeny.
3. 4. Pobřežní stát může v případě potřeby vytvořit přiměřená bezpečnostní pásma kolem takových umělých ostrovů, zařízení a staveb, ve kterých může provádět náležitá opatření pro zajištění jak bezpečnosti plavby, tak umělých ostrovů, zařízení a staveb.
4. 5. Šíři bezpečnostních pásem stanoví pobřežní stát, který přitom vezme v úvahu platné mezinárodní normy. Taková pásma musí být vyznačena tak, aby bylo zajištěno, že přiměřeně odpovídají povaze a funkci umělých ostrovů, zařízení a staveb. Nesmějí přesahovat vzdálenost 500 metrů kolem nich a měřenou od každého bodu jejich vnějšího kraje, s výjimkou případů, kde to připouštějí všeobecně přijaté mezinárodní normy nebo doporučují příslušné mezinárodní organizace. Rozsah bezpečnostních pásem bude řádně oznámen.
5. 6. Všechny lodě musí tato bezpečnostní pásma respektovat a podřídit se všeobecně přijatým mezinárodním normám, které se týkají plavby v blízkosti umělých ostrovů, zařízení a staveb a bezpečnostních pásem.
6. 7. Umělé ostrovy, zařízení a stavby a bezpečnostní pásma kolem nich nesmějí být zřizovány tam, kde by to mohlo narušit užívání uznávaných námořních tras důležitých pro mezinárodní plavbu.
7. 8. Umělé ostrovy, zařízení a stavby nemají status ostrovů. Nemají vlastní pobřežní moře a jejich existence se nedotýká vymezování pobřežního moře, výlučné ekonomické zóny nebo kontinentálního šelfu.

Zachovávání živých zdrojů

1. 1. Pobřežní stát určí přípustný úlovek živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně.
2. 2. Pobřežní stát zajišťuje, s ohledem na nejlepší vědecké údaje, které má k dispozici, prostřednictvím příslušných opatření v oblasti ochrany a řízení, aby zachovávání živých zdrojů ve výlučné ekonomické zóně nebylo ohroženo jejich nadměrnou těžbou. Za tímto účelem pobřežní stát podle potřeby spolupracuje s příslušnými podoblastními, oblastními a univerzálními mezinárodními organizacemi.
3. 3. Taková opatření se rovněž zaměřují na udržení nebo obnovení populace lovných druhů na úrovních, které mohou zabezpečit maximálně dosažitelný výtěžek určený příslušnými faktory životního prostředí a faktory ekonomickými, včetně hospodářských potřeb pobřežních rybářských společenství a zvláštních požadavků rozvojových států, a budou brát v úvahu způsoby rybolovu, vzájemnou závislost druhů a všechny všeobecně doporučované podoblastní, oblastní nebo univerzální minimální mezinárodní normy.
4. 4. Při provádění takových opatření pobřežní stát bere v úvahu důsledky pro ty druhy, které žijí v symbióze s lovnými druhy anebo jsou na nich závislé, za účelem jejich udržení nebo obnovení nad úroveň, pod kterou by byla vážně ohrožena jejich reprodukce.
5. 5. Dostupné vědecké informace, statistiky o úlovcích a o rybolovu a jiné údaje důležité pro zachovávání rybných zásob se tam, kde je to vhodné, za účasti všech dotčených států, jejichž občanům je povolen rybolov ve výlučné ekonomické zóně, poskytují a pravidelně vyměňují prostřednictvím podoblastních, oblastních a univerzálních mezinárodních organizací.

Využití živých zdrojů

1. 1. Bez újmy ustanovením článku 61, pobřežní stát podporuje optimální využití živých zdrojů ve výlučné ekonomické zóně.
2. 2. Pobřežní stát určuje svoji kapacitu výlovu živých zdrojů ve výlučné ekonomické zóně. Tam, kde pobřežní stát nemá kapacitu na výlov celého přípustného množství, poskytne prostřednictvím dohod či jiných ujednání jiným státům přístup k přebytkům přípustného výlovu, v souladu s podmínkami, požadavky a právními předpisy zmíněnými v odst. 4 a se zvláštním zřetelem k ustanovením článků 69 a 70, zejména ve vztahu k rozvojovým státům tam zmíněným.
3. 3. Při povolování přístupu jiných států do své výlučné ekonomické zóny podle tohoto článku bere pobřežní stát v úvahu veškeré závažné faktory, mimo jiné význam živých zdrojů oblasti pro ekonomiku dotčeného pobřežního státu a jeho jiné státní zájmy, ustanovení článků 69 a 70, požadavky rozvojových států podoblasti nebo oblasti na výlov části přebytku a na potřebu snížit na minimum nepříznivé ekonomické důsledky pro státy, jejichž státní příslušníci obvykle lovili v zóně anebo které vyvinuly podstatné úsilí při výzkumu a zjišťování zásob.
4. 4. Státní příslušníci jiných států, kteří provozují rybolov ve výlučné ekonomické zóně, se musí podřídit ochranným opatřením a jiným podmínkám a požadavkům stanoveným právními předpisy pobřežního státu. Tyto právní předpisy musí být v souladu s ustanoveními této Úmluvy a mohou se, mimo jiné, týkat:

   (a) vystavování povolení rybářům, rybářským plavidlům a zařízením včetně placení poplatků a jiných forem plateb, které v případě rozvojových pobřežních států mohou spočívat v přiměřeném vyrovnání v oblasti financování, vybavení a techniky týkající se průmyslu zpracování ryb;

   (b) určení druhů, jejichž výlov je povolen, a určení kvót výlovu, ať už se tyto kvóty týkají určitých druhů anebo výlovu prováděného státními příslušníky určitého státu v průběhu stanoveného období;

   (c) stanovení sezón a oblastí rybolovu, typů, velikostí a množství rybářských zařízení a typů, velikostí a počtu rybářských plavidel, které mohou být používány;

   (d) určení stáří a velikosti rybích a jiných druhů, které mohou být loveny;

   (e) určení informací požadovaných od rybářských plavidel, včetně statistik o výlovu a výtěžku a hlášení o poloze plavidel;

   (f) žádostí o provádění zvláštních rybolovných výzkumných programů se zmocněním a pod kontrolou pobřežního státu, řízení takového výzkumu včetně vzorkování úlovku a uspořádání vzorků, jakož i oznamování příslušných vědeckých údajů;

   (g) umísťování pozorovatelů nebo stážistů pobřežního státu na palubu takových plavidel;

   (h) uskladňování celého či části výtěžku takových plavidel v přístavech pobřežního státu;

   (i) požadavků a podmínek, které se vztahují ke společným podnikům nebo jiným ujednáním o spolupráci;

   (j) požadavků na výcvik personálu a předávání rybářské technologie včetně zvyšování schopnosti pobřežního státu provádět rybolovný výzkum;

   (k) donucovacích postupů.

1. 5. Pobřežní státy řádně zveřejní právní předpisy týkající se ochrany a řízení.

Hejna vyskytující se ve výlučné ekonomické zóně dvou nebo více pobřežních států nebo jak ve výlučné ekonomické zóně, tak v oblasti za touto zónou k ní přilehlé

1. 1. V případech, kdy se stejná hejna anebo hejna symbiotických druhů vyskytují ve výlučných ekonomických zónách dvou nebo více pobřežních států, usilují tyto státy buď přímo, nebo prostřednictvím podoblastních nebo oblastních organizací, aby dosáhly dohody o nutných opatřeních ke koordinaci a zajištění zachovávání a rozvoje takových druhů, bez porušení ostatních ustanovení této Části.
2. 2. V případech, kdy se stejná hejna anebo hejna symbiotických druhů vyskytují jak ve výlučné ekonomické zóně, tak i v oblasti za touto zónou a k ní přilehlé, pobřežní státy a státy takové druhy v přilehlé oblasti lovící budou usilovat buď přímo, nebo prostřednictvím podoblastních nebo oblastních organizací, aby dosáhly dohody o nutných opatřeních k zachovávání těchto druhů v přilehlé oblasti.

Vysoce stěhovavé druhy

1. 1. Pobřežní státy a jiné státy, jejichž státní příslušníci loví v oblasti vysoce stěhovavé druhy vyjmenované v Příloze I, spolupracují přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací se záměrem zajistit zachovávání a podporu cíle optimálního výlovu takových druhů v oblasti, a to jak ve výlučné ekonomické zóně, tak za ní. V oblastech, kde není žádná příslušná mezinárodní organizace, pobřežní státy a jiné státy, jejichž státní příslušníci loví tyto druhy v oblasti, spolupracují se záměrem vytvořit takovou organizaci a budou se účastnit její činnosti.
2. 2. Ustanovení odst. 1 se použijí jako doplnění ostatních ustanovení této Části.

Mořští savci

Nic v této Části neomezuje právo pobřežního státu nebo pravomoc mezinárodní organizace v případě potřeby zakázat, upravit nebo omezit výlov mořských savců přísněji, než stanoví tato Část. Státy spolupracují za účelem ochrany těchto mořských savců. Pokud jde o velryby, zvláště napomáhají prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací jejich ochraně, hospodaření s nimi a jejich studiu.

Anadromní druhy

1. 1. Státy, v jejichž řekách mají původ anadromní druhy, mají prvořadý podíl na těchto druzích a odpovědnost za ně.
2. 2. Stát původu anadromních druhů zajistí jejich zachovávání vytvořením vhodných regulačních opatření pro rybolov ve všech vodách od vnějších hranic své výlučné ekonomické zóny směrem k pevnině a pro rybolov stanovený v odst. 3 (b). Stát původu může po konzultaci s jinými státy, které jsou zmíněny v odst. 3 a 4 a loví tyto druhy, určit celkový přípustný výlov druhů, které mají původ v jeho řekách.
3. 3. (a) Rybolov anadromních druhů se provádí jen ve vodách od vnějších hranic výlučné ekonomické zóny směrem k pevnině, s výjimkou případů, kde by toto ustanovení vedlo k ekonomickému znevýhodnění jiného státu, než je stát původu. Pokud jde o takový rybolov za vnějšími hranicemi výlučné ekonomické zóny, povedou dotčené státy konzultace se záměrem dosáhnout dohody o způsobu a podmínkách takovéhoto rybolovu, a to s náležitým ohledem na požadavek zachovávání těchto druhů a s ohledem na potřeby státu jejich původu.

   (b) Stát původu spolupracuje tak, aby docházelo k minimálnímu narušování ekonomiky jiných států, které loví tyto druhy, a s ohledem na obvyklý úlovek a způsob výlovu těchto států, jakož i na všechny oblasti, v nichž se takový výlov provádí.

   (c) Státy uvedené v pododst. (b), které se na základě dohody se státem původu účastní na opatřeních k obnovování anadromních druhů, zejména vynaložením nákladů na tento účel, vezme stát původu při lovení druhů, které mají původ v jeho řekách, zvláště v úvahu.

   (d) Právní předpisy, které se týkají anadromních druhů vně výlučné ekonomické zóny, se uplatňují podle dohody mezi státem původu a jinými dotčenými státy.

1. 4. V případech, kde se anadromní druhy stěhují do vod nebo vodami od vnějších hranic výlučné ekonomické zóny jiného státu, než je stát původu, směrem k pevnině, bude takový stát za účelem zachovávání těchto druhů a hospodaření s nimi spolupracovat se státem původu.
2. 5. Stát původu anadromních druhů a jiné státy, které loví tyto druhy, se dohodnou na opatřeních pro provádění ustanovení tohoto článku, a to prostřednictvím oblastních organizací tam, kde je to vhodné.

Katadromní druhy

1. 1. Pobřežní stát, v jehož vodách tráví katadromní druhy větší část svého životního cyklu, je odpovědný za hospodaření s těmito druhy a zajistí vstup a výstup stěhujících se ryb.
2. 2. Výlov katadromních druhů se provádí pouze ve vodách od vnějších hranic výlučné ekonomické zóny směrem k pevnině. Bude-li výlov prováděn ve výlučných ekonomických zónách, bude prováděn v souladu s ustanovením tohoto článku a s jinými ustanoveními této Úmluvy, která se týkají rybolovu v těchto zónách.
3. 3. V případech, kdy se katadromní ryby stěhují výlučnou ekonomickou zónou do jiného státu nebo států, ať už jde o potěr anebo o dospívající ryby, hospodaření s takovými rybami včetně jejich výlovu upravuje dohoda mezi státem zmíněným v odst. 1 a dotčeným státem nebo státy. Taková dohoda zajišťuje racionální hospodaření s těmito druhy a bere ohled na odpovědnost státu zmíněného v odst. 1 za udržování těchto druhů.

Přisedlé druhy

Tato Část se netýká přisedlých druhů definovaných v článku 77 odst. 4.

Právo vnitrozemských států

1. 1. Vnitrozemské státy mají právo účastnit se na spravedlivém základě využívání příslušné části nadbytku živých zdrojů ve výlučných ekonomických zónách pobřežních států stejné podoblasti nebo oblasti s ohledem na ekonomické a geografické okolnosti všech dotčených států a v souladu s ustanoveními tohoto článku a článků 61 a 62.
2. 2. Způsoby a podmínky takové účasti stanoví dotčený stát prostřednictvím podoblastních nebo oblastních dohod, berouc přitom v úvahu, mimo jiné:

   (a) nutnost vyhnout se škodlivým následkům pro rybářské společnosti nebo rybný průmysl pobřežního státu;

   (b) rozsah, v němž se vnitrozemský stát v souladu s ustanoveními tohoto článku účastní nebo je oprávněn účastnit podle stávajících dvoustranných, podoblastních nebo oblastních dohod na využívání živých zdrojů výlučných ekonomických zón jiných pobřežních států;

   (c) rozsah, v němž se jiné vnitrozemské státy a státy geograficky znevýhodněné účastní na využívání živých zdrojů výlučné ekonomické zóny pobřežního státu, a z toho vyplývající nutnost vyhnout se určitému znevýhodnění jakéhokoli pobřežního státu nebo jeho části;

   (d) potřeby výživy obyvatelstva těchto států.

1. 3. Blíží-li se kapacita výlovu pobřežního státu k bodu, který by mu umožňoval získat celý přípustný úlovek živých zdrojů v jeho výlučné ekonomické zóně, budou pobřežní stát a jiné dotčené státy spolupracovat na dvoustranném, podoblastním nebo oblastním základě se záměrem vypracovat spravedlivá ujednání, která by umožňovala účast rozvojových vnitrozemských států stejné podoblasti nebo oblasti při využívání živých zdrojů výlučných ekonomických zón pobřežních států podoblasti nebo oblasti přiměřeným způsobem, za okolností a podmínek uspokojivých pro všechny strany. Při uplatňování tohoto ustanovení budou rovněž brány v úvahu faktory zmíněné v odst. 2.
2. 4. Rozvinuté vnitrozemské státy jsou oprávněny, v souladu s ustanoveními tohoto článku, účastnit se na využívání živých zdrojů pouze ve výlučných ekonomických zónách rozvinutých pobřežních států stejné podoblasti nebo oblasti s ohledem na rozsah, ve kterém pobřežní stát při poskytování přístupu jiným státům k živým zdrojům své výlučné ekonomické zóny vzal v úvahu potřebu snížit na minimum škodlivé následky pro rybářské společnosti a hospodářskou dislokaci států, jejichž státní příslušníci obvykle v zóně lovili.
3. 5. Uvedená ustanovení se nedotýkají ujednání dosažených v podoblastech nebo oblastech, kde pobřežní stát může udělit vnitrozemským státům stejné podoblasti nebo oblasti rovná nebo přednostní práva na využívání živých zdrojů ve výlučných ekonomických zónách.

Právo států geograficky znevýhodněných

1. 1. Státy geograficky znevýhodněné mají právo na spravedlivém základě účastnit se na využívání přiměřené části přebytku živých zdrojů výlučných ekonomických zón pobřežních států stejné podoblasti nebo oblasti, s ohledem na příslušné ekonomické a geografické podmínky všech dotčených států, a to v souladu s ustanoveními tohoto článku a článků 61 a 62.
2. 2. Pro účely této Úmluvy se „státy geograficky znevýhodněnými“ rozumějí pobřežní státy včetně států hraničících s uzavřenými nebo polouzavřenými moři, jejichž geografická poloha je činí závislými při zajišťování odpovídající dodávky ryb pro výživu obyvatelstva nebo jeho části na využívání živých zdrojů výlučných ekonomických zón jiných států podoblasti nebo oblasti, a pobřežní státy, které nemohou uplatňovat nárok na vlastní výlučnou ekonomickou zónu.
3. 3. Způsoby a podmínky takové účasti stanoví dotčené státy prostřednictvím dvoustranných, podoblastních nebo oblastních dohod, berouce přitom v úvahu, mimo jiné:

   (a) nutnost vyhnout se škodlivým následkům pro rybářské společnosti nebo rybný průmysl pobřežního státu;

   (b) rozsah, ve kterém se geograficky znevýhodněný stát v souladu s ustanoveními tohoto článku účastní nebo je oprávněn účastnit na využívání živých zdrojů ve výlučných ekonomických zónách jiných pobřežních států podle stávajících dvoustranných, podoblastních nebo oblastních dohod;

   (c) rozsah, ve kterém se geograficky znevýhodněné a vnitrozemské státy účastní na využívání živých zdrojů výlučné ekonomické zóny pobřežního státu, a z toho vyplývající nutnost vyhnout se určitému znevýhodnění jakéhokoli pobřežního státu nebo jeho části;

   (d) potřeby výživy obyvatelstva těchto států.

1. 4. Blíží-li se kapacita výlovu pobřežního státu k bodu, který by mu umožňoval získat celý přípustný úlovek živých zdrojů v jeho výlučné ekonomické zóně, budou pobřežní stát a jiné dotčené státy spolupracovat na dvoustranném, podoblastním nebo oblastním základě se záměrem vypracovat spravedlivá ujednání, která by umožňovala účast geograficky znevýhodněných rozvojových států stejné podoblasti nebo oblasti na využívání živých zdrojů výlučných ekonomických zón pobřežních států podoblasti nebo oblasti za okolností a podmínek uspokojivých pro všechny strany. Při uplatňování tohoto ustanovení budou rovněž brány v úvahu faktory zmíněné v odst. 3.
2. 5. Rozvinuté geograficky znevýhodněné státy jsou v souladu s ustanoveními tohoto článku oprávněny k účasti na využívání živých zdrojů pouze ve výlučných ekonomických zónách rozvinutých pobřežních států stejné podoblasti nebo oblasti s ohledem na rozsah, ve kterém pobřežní stát při poskytování přístupu jiným státům k živým zdrojům své výlučné ekonomické zóny vzal v úvahu potřebu snížit na minimum škodlivé následky pro rybářské společnosti a ekonomickou dislokaci států, jejichž státní příslušníci obvykle v zóně lovili.
3. 6. Uvedená ustanovení se nedotýkají ujednání dosažených v podoblastech nebo oblastech, kde pobřežní stát může udělit geograficky znevýhodněným státům stejné podoblasti nebo oblasti rovná nebo přednostní práva na využívání živých zdrojů ve výlučných ekonomických zónách.

Neaplikovatelnost článků 69 a 70

Vůči pobřežnímu státu, jehož ekonomika je převážně závislá na využívání živých zdrojů jeho výlučné ekonomické zóny, se ustanovení článků 69 a 70 nepoužijí.

Omezení převodu práv

1. 1. Práva na využívání živých zdrojů předvídaná v článcích 69 a 70 jsou nepřevoditelná, přímo i nepřímo, na třetí státy nebo na jejich státní příslušníky prostřednictvím pronájmu nebo licence, vytvářením společných podniků ani jakýmkoli jiným způsobem, který má povahu takového převodu, pokud se dotčené státy nedohodly jinak.
2. 2. Předchozí ustanovení nebrání dotčeným státům získávat pro usnadnění výkonu práv podle článků 69 a 70 technickou nebo finanční pomoc od třetích států nebo mezinárodních organizací za předpokladu, že to nemá za následek převod podle odst. 1.

Uplatňování právních předpisů pobřežního státu

1. 1. Pobřežní stát může při výkonu svých svrchovaných práv na průzkum, využívání, zachovávání živých zdrojů a hospodaření s nimi provádět ve výlučné ekonomické zóně taková opatření, která mohou být nezbytná pro zajištění dodržování právních předpisů jím přijatých v souladu s ustanoveními této Úmluvy, včetně vstupu na loď, inspekce, zadržení a soudních postupů.
2. 2. Zadržené lodě a jejich posádky budou neprodleně propuštěny po složení příslušné zástavy nebo jiné záruky.
3. 3. Sankce pobřežního státu za porušení právních předpisů o rybolovu ve výlučné ekonomické zóně nesmějí zahrnovat uvěznění, neexistuje-li mezi dotčenými státy dohoda v opačném smyslu, ani žádnou jinou formu fyzického trestu.
4. 4. V případě zatčení nebo zadržení cizí lodě pobřežní stát okamžitě příslušnými kanály vyrozumí stát vlajky o provedené akci a o následně uložených sankcích.

Delimitace výlučné ekonomické zóny mezi státy, které mají protilehlá nebo sousedící pobřeží

1. 1. Delimitace výlučné ekonomické zóny mezi státy, které mají protilehlá nebo sousedící pobřeží, se stanoví dohodou na základě mezinárodního práva, jak je uvedeno v článku 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora, tak, aby bylo dosaženo spravedlivého řešení.
2. 2. Není-li možné dosáhnout dohody v rozumné lhůtě, přistoupí dotčené státy k postupům stanoveným v Části XV.
3. 3. Než bude uzavřena dohoda podle odst. 1, budou dotčené státy v duchu vzájemného porozumění a spolupráce všemožně usilovat o to, aby dosáhly prozatímního ujednání praktické povahy, a o to, aby během tohoto přechodného období neohrozily konečnou dohodu nebo nezabránily jejímu dosažení. Takové ujednání není na újmu konečné delimitaci.
4. 4. Kde je mezi dotčenými státy v platnosti dohoda, budou otázky týkající se delimitace výlučné ekonomické zóny upraveny v souladu s ustanoveními takové dohody.

Námořní mapy a seznamy geografických souřadnic

1. 1. V souladu s touto Částí vnější hraniční linie výlučné ekonomické zóny a delimitační linie vytyčené v souladu s článkem 74 musí být znázorněny na námořních mapách takového měřítka nebo měřítek, která jsou přiměřená pro určení jejich polohy. Jako náhrada může být použit seznam geografických souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.
2. 2. Pobřežní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u generálního tajemníka OSN.