Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu

Definice kontinentálního šelfu

1. 1. Kontinentální šelf pobřežního státu zahrnuje mořské dno a podzemí podmořských oblastí, které leží za hranicemi jeho pobřežního moře po celém přirozeném prodloužení jeho pevninského území k vnější hranici kontinentálního okraje anebo do vzdálenosti 200 námořních mil od základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního moře tam, kde vnější hranice kontinentálního okraje této vzdálenosti nedosahuje.
2. 2. Kontinentální šelf pobřežního státu nesmí přesahovat hranice stanovené v odst. 4 až 6.
3. 3. Kontinentální okraj zahrnuje ponořené prodloužení pevninské hmoty pobřežního státu a skládá se z mořského dna a podzemí šelfu, svahu a stoupání. Nezahrnuje hlubokomořské oceánské dno s jeho oceánským hřebenem ani jeho podzemí.
4. 4. (a) Pro účely této Úmluvy pobřežní stát stanoví vnější hranici kontinentálního okraje všude tam, kde okraj přesahuje 200 námořních mil od základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního moře, pomocí:

   (i) linie vytyčené v souladu s odst. 7 k nejvzdálenějším pevným bodům, na každém z nichž činí tloušťka usazených hornin nejméně 1 % nejkratší vzdálenosti od takového bodu k úpatí kontinentálního svahu; nebo

   (ii) linie vytyčené v souladu s odst. 7 k pevným bodům, které nejsou dále než 60 námořních mil od úpatí kontinentálního svahu.

   (b) Nebude-li prokázán opak, stanoví se úpatí kontinentálního svahu jako bod maximální změny ve sklonu na jeho základně.

1. 5. Pevné body tvořící linii vnějších hranic kontinentálního šelfu na mořském dně, vytyčené v souladu s odst. 4(a) (i) a (ii), buď nepřesáhnou 350 námořních mil od základní linie, od níž se měří šíře pobřežního moře, anebo 100 námořních mil od izobaty 2 500 metrů, což je linie spojující body v hloubce 2 500 metrů.
2. 6. Bez újmy ustanovením odst. 5 o podmořských hřebenech nepřekročí vnější hranice kontinentálního šelfu 350 námořních mil od základní linie, od níž se měří šíře pobřežního moře. Tento odstavec se nevztahuje na podmořské vyvýšeniny, které jsou přirozenou součástí kontinentálního okraje, jako jsou jeho plošiny, vyvýšeniny, vršky, prahy a výběžky.
3. 7. Pobřežní stát vytyčí vnější hranici svého kontinentálního šelfu tam, kde tento šelf přesahuje 200 námořních mil od základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního moře, přímými liniemi, které nepřesahují svou délkou 60 námořních mil a které spojují pevné body určené souřadnicemi geografické šířky a délky.
4. 8. Pobřežní stát předá Komisi pro hranice kontinentálního šelfu, zřízené na základě spravedlivého geografického zastoupení podle Přílohy II, informace o hranicích kontinentálního šelfu přesahujícího 200 námořních mil od základních linií, od kterých se měří šíře pobřežního moře. Komise činí pobřežním státům doporučení ve věcech týkajících se stanovení vnějších hranic jejich kontinentálního šelfu. Hranice šelfu stanovené pobřežním státem s ohledem na tato doporučení jsou konečné a závazné.
5. 9. Pobřežní stát uloží u generálního tajemníka OSN námořní mapy a příslušné informace včetně geodetických údajů, které trvale označují vnější hranice jeho kontinentálního šelfu. Generální tajemník je řádně zveřejní.
6. 10. Ustanovení tohoto článku se nedotýkají otázky vymezení kontinentálního šelfu mezi protilehlými nebo sousedícími státy.

Práva pobřežního státu nad kontinentálním šelfem

1. 1. Pobřežní stát vykonává nad kontinentálním šelfem svrchovaná práva za účelem jeho průzkumu a využívání jeho přírodních zdrojů.
2. 2. Práva uvedená v odst. 1 jsou výlučná v tom smyslu, že neprovádí-li pobřežní stát průzkum kontinentálního šelfu nebo nevyužívá-li jeho přírodních zdrojů, nemůže nikdo provádět takovou činnost bez výslovného souhlasu pobřežního státu.
3. 3. Práva pobřežního státu nad kontinentálním šelfem nejsou vázána na skutečnou nebo pomyslnou okupaci nebo na jakékoli výslovné prohlášení.
4. 4. Přírodní zdroje zmíněné v této Části zahrnují nerostné a jiné neživé zdroje mořského dna a jeho podzemí, jakož i živé organismy, které náleží mezi přisedlé druhy, tedy mezi organismy, které ve stavu, kdy je možno je lovit, buď nehybně spočívají na dně mořském, nebo pod ním anebo jsou neschopné se přemísťovat jinak než ve stálém fyzickém kontaktu s mořským dnem nebo podzemím.

Právní status vod a vzdušného prostoru a práva a svobody jiných států

1. 1. Práva pobřežního státu nad kontinentálním šelfem se nedotýkají právního statusu vod ani vzdušného prostoru nad těmito vodami.
2. 2. Výkon práv pobřežního státu nad kontinentálním šelfem nesmí ohrozit plavbu a jiná práva a svobody ostatních států stanovené touto Úmluvou ani vyústit v neoprávněné zasahování do nich.

Podmořské kabely a dálková potrubí na kontinentálním šelfu

1. 1. Všechny státy jsou oprávněny klást podmořské kabely a dálková potrubí na kontinentálním šelfu v souladu s ustanoveními tohoto článku.
2. 2. Pobřežní stát nesmí bránit kladení nebo udržování kabelů nebo dálkového potrubí na kontinentálním šelfu, s výhradou svého práva činit rozumná opatření k průzkumu kontinentálního šelfu, využívání jeho přírodních zdrojů a zabraňování, omezování a kontroly znečišťování z potrubí.
3. 3. Vytyčení směru kladení takového dálkového potrubí na kontinentálním šelfu podléhá souhlasu pobřežního státu.
4. 4. Nic v této části se nedotýká práva pobřežního státu stanovit podmínky pro kladení kabelů nebo dálkového potrubí vstupujícího na jeho území nebo do jeho pobřežního moře, nebo jeho jurisdikce nad kabely a dálkovým potrubím vybudovanými anebo používanými v souvislosti s průzkumem jeho kontinentálního šelfu, využíváním jeho zdrojů anebo používáním umělých ostrovů, zařízení nebo staveb podléhajících jeho jurisdikci.
5. 5. Při kladení podmořských kabelů nebo dálkového potrubí státy budou brát náležitý ohled na již uložené kabely nebo dálková potrubí. Zejména nebudou ohroženy možnosti opravy stávajících kabelů anebo dálkového potrubí.

Umělé ostrovy, zařízení a stavby na kontinentálním šelfu

Článek 60 se mutatis mutandis¹) použije na umělé ostrovy, zařízení a stavby na kontinentálním šelfu.

Vrty na kontinentálním šelfu

Pobřežní stát má výlučné právo povolovat a řídit vrty na kontinentálním šelfu k jakýmkoli účelům.

Platby a příspěvky spojené s využíváním kontinentálního šelfu přesahujícího 200 námořních mil

1. 1. Pokud jde o využívání neživých zdrojů kontinentálního šelfu přesahujícího 200 námořních mil od základních linií, od nichž se měří šíře pobřežního moře, pobřežní stát odvádí platby nebo poskytuje příspěvky ve vytěžených surovinách.
2. 2. Platby a příspěvky z veškeré produkce na určitém místě se odvádějí a poskytují každoročně po uplynutí prvních pěti let produkce na tomto místě. Šestý rok činí sazba platby nebo příspěvku 1 % hodnoty nebo objemu produkce na tomto místě. Tato sazba se zvyšuje každý následující rok až do dvanáctého roku o 1 % a poté zůstane na 7 %. Produkce nezahrnuje zdroje využívané v souvislosti s těžbou.
3. 3. Rozvojový stát, který je čistým dovozcem nerostných zdrojů produkovaných z jeho kontinentálního šelfu, je osvobozen od takovýchto plateb nebo příspěvků z těchto nerostných zdrojů.
4. 4. Platby a příspěvky se odvádějí prostřednictvím Úřadu, který je rozděluje účastnickým státům na základě kritérií spravedlivého rozdělování a s ohledem na zájmy a potřeby rozvojových států, z nich pak zejména nejméně rozvinutých a vnitrozemských.

Delimitace kontinentálního šelfu mezi státy, které mají protilehlá nebo sousedící pobřeží

1. 1. Delimitace kontinentálního šelfu mezi státy, které mají protilehlá nebo sousedící pobřeží, se stanoví dohodou na základě mezinárodního práva, jak je uvedeno v čl. 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora, tak, aby bylo dosaženo spravedlivého řešení.
2. 2. Není-li možné dosáhnout dohody v rozumné lhůtě, přistoupí dotčené státy k postupům stanoveným v Části XV.
3. 3. Než bude uzavřena dohoda podle odst. 1, budou dotčené státy v duchu porozumění a spolupráce všemožně usilovat o to, aby dosáhly prozatímního ujednání praktické povahy, a o to, aby během tohoto přechodného období neohrozily konečnou dohodu nebo nezabránily jejímu dosažení. Takové ujednání není na újmu konečné delimitaci.
4. 4. Kde je mezi dotčenými státy v platnosti dohoda, budou otázky týkající se delimitace kontinentálního šelfu upraveny v souladu s ustanoveními takové dohody.

Námořní mapy a seznamy geografických souřadnic

1. 1. V souladu s touto Částí vnější hraniční linie kontinentálního šelfu a delimitační linie vytyčené v souladu s článkem 83 musí být znázorněny na námořních mapách takového měřítka nebo měřítek, která jsou přiměřená pro určení jejich polohy. Jako náhrada může být použit seznam geografických souřadnic bodů specifikujících geodetické údaje.
2. 2. Pobřežní stát řádně zveřejní takové námořní mapy nebo seznamy geografických souřadnic a uloží kopii každé takové mapy nebo seznamu u generálního tajemníka OSN, a pokud jde o námořní mapy a seznamy geografických souřadnic, které znázorňují vnější hranice kontinentálního šelfu, u generálního tajemníka Úřadu.

Stavba tunelů

Tato Část není na újmu právu pobřežního státu na využívání podzemí k stavbě tunelů, nehledě na hloubku vody nad podzemím.

Rozsah působnosti této Části

Ustanovení této Části se vztahují na všechny části moře, které nejsou zahrnuty do výlučné ekonomické zóny, do pobřežního moře anebo do vnitrozemských vod státu či do souostrovních vod souostrovního státu. Z tohoto článku nevyplývá žádné omezení svobod požívaných všemi státy ve výlučné ekonomické zóně v souladu s článkem 58.

Svoboda volného moře

1. 1. Volné moře je otevřeno všem státům, ať pobřežním nebo vnitrozemským. Svoboda volného moře se uplatňuje za podmínek stanovených touto Úmluvou a jinými pravidly mezinárodního práva. Zahrnuje, mimo jiné, pro pobřežní i vnitrozemské státy:

   (a) svobodu plavby;

   (b) svobodu přeletu;

   (c) svobodu kladení podmořských kabelů a dálkových potrubí v souladu s Částí VI;

   (d) svobodu budování umělých ostrovů a jiných zařízení dovolených mezinárodním právem v souladu s Částí VI;

   (e) svobodu rybolovu v souladu s podmínkami stanovenými v oddílu 2;

   (f) svobodu vědeckého výzkumu v souladu s Částmi VI a XIII.

1. 2. Tyto svobody užívají všechny státy s náležitým ohledem na zájmy jiných států při užívání svobody volného moře a rovněž s náležitým ohledem na práva, která se podle Úmluvy vztahují na činnost v Oblasti.

Určení volného moře pro mírové účely

Volné moře je určeno pro mírové účely.

Neplatnost nároků na svrchovanost nad volným mořem

Žádný stát si nemůže činit platné nároky na podrobení kterékoli části volného moře své svrchovanosti.

Právo plavby

Každý stát, ať pobřežní nebo vnitrozemský, má právo, aby na volném moři pluly lodi pod jeho vlajkou.

Státní příslušnost lodí

1. 1. Každý stát stanoví podmínky pro udělení své státní příslušnosti lodím, pro registraci lodí na svém území a pro právo plout pod jeho vlajkou. Lodi mají státní příslušnost toho státu, pod jehož vlajkou jsou oprávněny plout, musí zde však být skutečné pouto mezi státem a lodí.
2. 2. Každý stát vydává lodím, kterým poskytl právo plout pod svou vlajkou, příslušné doklady.

Status lodí

1. 1. Lodi plují pod vlajkou pouze jediného státu a až na výjimečné případy, výslovně uvedené v mezinárodních smlouvách nebo v této Úmluvě, podléhají na volném moři jeho výlučné jurisdikci. V průběhu cesty nebo zastávky v přístavu nesmí loď změnit svou vlajku s výjimkou případu skutečného převodu vlastnictví nebo změny registrace.
2. 2. Loď plující pod vlajkami dvou nebo více států, kterých používá podle své libosti, nemůže uplatňovat vůči kterémukoli třetímu státu žádnou z těchto státních příslušností a může být považována za loď bez státní příslušnosti.

Lodě plující pod vlajkou OSN, jejích odborných organizací a Mezinárodní agentury pro atomovou energii

Předchozí články se nedotýkají otázky lodí používaných pro služební účely OSN, jejími odbornými organizacemi anebo Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, které plují pod vlajkou takové organizace.

Povinnosti státu vlajky

1. 1. Každý stát účinně uplatňuje svou jurisdikci a kontrolu ve správních, technických a sociálních záležitostech nad loděmi, které plují pod jeho vlajkou.
2. 2. Každý stát zejména:

   (a) vede lodní rejstřík obsahující jména a další údaje o lodích plujících pod jeho vlajkou s výjimkou těch, které jsou vyňaty z všeobecně přijatých mezinárodních předpisů vzhledem k jejich malé velikosti; a

   (b) uplatňuje jurisdikci podle svého vnitrostátního práva nad každou lodí plující pod jeho vlajkou a nad jejím kapitánem, důstojníky a mužstvem ve správních, technických a sociálních záležitostech, které se lodi týkají.

1. 3. Každý stát činí ve vztahu k lodím plujícím pod jeho vlajkou taková opatření, která jsou nezbytná pro zajištění bezpečnosti na moři, mimo jiné, pokud jde o:

   (a) konstrukci a vybavení lodí a jejich způsobilost pro plavbu na moři;

   (b) osazení lodí mužstvem, pracovní podmínky a výcvik posádek, s přihlédnutím k platným mezinárodním předpisům;

   (c) používání signálů, udržování spojů a zabraňování srážkám.

1. 4. Taková opatření zahrnují opatření nezbytná k zajištění toho, aby:

   (a) každá loď před registrací a po ní byla v náležitých intervalech prohlédnuta kvalifikovaným lodním inspektorem a měla na palubě takové mapy, námořní publikace, navigační vybavení a přístroje, které jsou potřebné pro bezpečnou plavbu lodi;

   (b) každá loď byla řízena kapitánem a důstojníky majícími náležitou kvalifikaci, zejména v námořnickém umění, plavbě, spojích a lodním strojnictví, a aby posádka měla náležitou kvalifikaci a její početnost odpovídala typu, velikosti, strojnímu zařízení a vybavení lodi;

   (c) kapitán, důstojníci a v náležitém rozsahu posádka byli plně obeznámeni s platnými mezinárodními předpisy, které se týkají bezpečnosti života na moři, předcházení srážkám, zabraňování, omezování a kontroly znečišťování moře a udržování rádiového spojení, a aby byli vedeni k povinnosti je dodržovat.

1. 5. Při provádění opatření, které požadují odst. 3 a 4, se od každého státu vyžaduje, aby se řídil všeobecně přijatými mezinárodními předpisy, postupy a praxí a aby učinil veškeré nezbytné kroky k zajištění jejich dodržování.
2. 6. Stát, který má zcela zjevné důvody se domnívat, že nebyla vykonána řádná jurisdikce a kontrola týkající se určité lodi, může podat zprávu o těchto skutečnostech státu vlajky. Po obdržení takové zprávy stát vlajky záležitost vyšetří a v případě potřeby učiní nezbytná opatření k nápravě daného stavu.
3. 7. Každý stát zabezpečí vyšetření každé námořní nehody nebo plavební nehody na volném moři týkající se lodi, která pluje pod jeho vlajkou a způsobila ztrátu života nebo vážné zranění státních příslušníků jiného státu anebo závažné škody plavidlům nebo zařízením jiného státu nebo mořskému prostředí, a to řádně kvalifikovanou osobou nebo osobami nebo pod jejich vedením. Stát vlajky a druhý stát spolupracují při provádění jakéhokoli vyšetřování takového námořního neštěstí nebo plavební nehody tímto druhým státem.

Imunita válečných lodí na volném moři

Válečné lodi jsou plně vyňaty z jurisdikce kteréhokoli jiného státu, než je stát vlajky.

Imunita lodí používaných pouze k neobchodní státní službě

Lodě, jejichž vlastníkem nebo provozovatelem je stát a které jsou používány pouze k neobchodní státní službě, jsou plně vyňaty z jurisdikce kteréhokoli jiného státu, než je stát vlajky.

Trestní jurisdikce v případě srážky nebo jakékoli jiné plavební nehody

1. 1. V případě srážky nebo jakékoli jiné plavební nehody při plavbě lodi na volném moři, která zakládá trestní nebo disciplinární odpovědnost kapitána nebo kterékoli jiné osoby ve službě na lodi, nemůže být proti těmto osobám zahájeno trestní nebo disciplinární řízení, leč před soudními nebo správními úřady buď toho státu, pod jehož vlajkou loď plula, anebo státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem.
2. 2. V disciplinárních záležitostech je stát, který vydal velitelský průkaz či osvědčení způsobilosti anebo povolení, jediný příslušný k tomu, aby se po řádném právním řízení vyslovil o odnětí těchto dokladů, a to i tehdy, když jejich držitel není státním příslušníkem státu, který je vydal.
3. 3. Žádné jiné úřady než úřady státu vlajky nemohou nařídit zabavení nebo zadržení lodi, a to ani pro účely vyšetřování.

Povinnost poskytnout pomoc

1. 1. Každý stát je povinen požadovat od kapitána lodi plující pod jeho vlajkou, aby, pokud tak může učinit bez vážného ohrožení lodi, její posádky nebo cestujících:

   (a) poskytl pomoc kterékoli osobě nalezené na moři, která je v nebezpečí života;

   (b) se s největší rychlostí vydal na záchranu osob, které jsou v nebezpečí, je-li zpraven o tom, že potřebují pomoc, a pokud lze takový jeho zákrok rozumně očekávat;

   (c) po srážce poskytl pomoc druhé lodi, její posádce a jejím cestujícím, a pokud je to možné, sdělil druhé lodi jméno své vlastní lodi, její domovský přístav a nejbližší přístav, do něhož pluje.

1. 2. Všechny pobřežní státy napomáhají vytvoření, provozu a udržování přiměřené a účinné pátrací záchranné služby za účelem zajištění bezpečnosti na moři a nad mořem a tam, kde to vyžadují okolnosti, sjednávají za tím účelem oblastní dohody o vzájemné spolupráci se sousedními státy.

Zákaz přepravy otroků

Každý stát podnikne účinná opatření k zabraňování a k potrestání přepravy otroků na lodích, které jsou oprávněny plout pod jeho vlajkou, a k zabraňování zneužití své vlajky k tomuto účelu. Každý otrok, který se uchýlí na palubu některé lodi, bez ohledu na to, pod jakou vlajkou pluje, nabývá bez dalšího svobody.

Povinnost spolupracovat při potírání pirátství

Všechny státy v co největší míře spolupracují při potírání pirátství na volném moři nebo na jakémkoli jiném místě, které nepodléhá jurisdikci žádného státu.

Definice pirátství

1. Za pirátství se považují následující činy:

(a) jakýkoli protiprávní čin násilí nebo zadržení anebo jakýkoli loupežný čin spáchaný k soukromým účelům posádkou nebo cestujícími soukromé lodi nebo soukromého letadla namířené:

(i) na volném moři proti jiné lodi nebo letadlu anebo proti osobám nebo majetku na jejich palubě;

(ii) proti lodi, letadlu, osobám nebo majetku v místě, které nepodléhá jurisdikci žádného státu;

(b) jakýkoli čin dobrovolné účasti při použití lodi nebo letadla, jestliže ten, kdo se jich dopouští, ví o skutečnostech, které vtiskují této lodi nebo tomuto letadlu charakter pirátské lodi nebo letadla;

(c) jakýkoli čin, který má za účel podněcovat nebo úmyslně usnadňovat čin uvedený v pododst. (a) nebo (b).

Pirátství válečné lodi, státní lodi nebo státního letadla, kterých se zmocnila vzbouřená posádka

Pirátské činy, tak jak jsou definovány v článku 101, spáchané válečnou lodí, státní lodí nebo státním letadlem, kterých se zmocnila vzbouřená posádka, se považují za činy spáchané soukromou lodí.

Definice pirátské lodi nebo letadla

Za pirátské jsou považovány lodě nebo letadla, které jsou osobami, pod jejichž skutečnou kontrolou se nacházejí, určeny k spáchání některého z činů uvedených v článku 101. To platí i pokud jde o lodě nebo letadla, kterých bylo použito k spáchání takových činů, jestliže zůstávají pod kontrolou osob, které se těchto činů dopustily.

Zachování nebo ztráta státní příslušnosti pirátské lodi nebo letadla

Loď nebo letadlo si může ponechat svou státní příslušnost i přesto, že se přeměnilo v pirátskou loď nebo letadlo. Zachování nebo ztrátu státní příslušnosti určuje zákon státu, který udělil tuto státní příslušnost.

Zabavení pirátské lodi nebo letadla

Na volném moři nebo na kterémkoli jiném místě, které nepodléhá jurisdikci žádného státu, může každý stát zabavit pirátskou loď nebo letadlo anebo loď nebo letadlo uchvácené piráty a jsoucí v jejich moci a zatknout osoby a zabavit majetek na palubě. Soudy státu, který provedl zabavení, mohou rozhodnout o sankcích, které mají být uloženy, jakož i o opatřeních, která mají být učiněna, pokud jde o tato letadla, lodě a majetek, s výhradou práv třetích stran jednajících v dobré víře.

Odpovědnost za zabavení bez dostatečných důvodů

Stát, který bez dostatečného důvodu zabavil loď nebo letadlo podezřelé z pirátství, je odpovědný státu, jehož státní příslušnost zabavená loď nebo letadlo měly, za všechny ztráty nebo škody zabavením způsobené.

Lodě a letadla, které jsou oprávněné provést zabavení z důvodu pirátství

Zabavení z důvodu pirátství může být provedeno pouze válečnými loděmi nebo vojenskými letadly anebo jinými loděmi a letadly, které jsou zřetelně označeny a lze je považovat za lodě nebo letadla ve státní službě a k tomuto účelu zmocněné.

Nedovolený obchod s omamnými jedy nebo psychotropními látkami

1. 1. Všechny státy spolupracují při potírání nedovoleného obchodu s omamnými jedy a psychotropními látkami provozovaném na volném moři v rozporu s mezinárodními úmluvami.
2. 2. Jakýkoli stát, který má rozumné důvody se domnívat, že loď plující pod jeho vlajkou se zabývá nedovoleným obchodem s omamnými jedy nebo psychotropními látkami, může požádat jiné státy o spolupráci při potlačení takového obchodu.

Neoprávněné vysílání z volného moře

1. 1. Všechny státy spolupracují při potlačování neoprávněného vysílání z volného moře.
2. 2. Pro účely této Úmluvy „neoprávněné vysílání“ znamená přenos zvukového rádiového anebo televizního vysílání z lodi nebo ze zařízení na volném moři, které je určeno pro příjem širokou veřejností a v rozporu s mezinárodními předpisy, s výjimkou tísňového volání.
3. 3. Jakákoli osoba, která se zabývá neoprávněným vysíláním, může být stíhána soudem:

   (a) státu, pod jehož vlajkou loď pluje;

   (b) státu, u něhož je zařízení registrováno;

   (c) státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem;

   (d) jakéhokoli státu, kde vysílání může být zachyceno; nebo

   (e) jakéhokoli státu, jehož oprávněné rádiové spoje jsou tím rušeny.

1. 4. Na volném moři může stát mající jurisdikci v souladu s odst. 3 zadržet podle článku 110 kteroukoli osobu nebo loď, která se zabývá neoprávněným vysíláním, a zabavit vysílací přístroj.

Právo na prohlídku lodi

1. 1. S výjimkou případů, kdy se činy vměšování zakládají na oprávněních daných smlouvou, nemůže válečná loď, která nepatří mezi lodě požívající plné imunity v souladu s články 95 a 96, provádět zjišťování totožnosti této lodi, ledaže je důvodné podezření, že:

   (a) tato loď je používána k provozování pirátství;

   (b) tato loď je používána k provozování obchodu s otroky;

   (c) tato loď je používána k provozování neoprávněného vysílání a stát vlajky zmíněné válečné lodi má jurisdikci podle článku 109;

   (d) tato loď je bez státní příslušnosti; anebo

   (e) loď plující pod cizí vlajkou nebo odmítající vztyčit svou vlajku má ve skutečnosti tutéž státní příslušnost jako zmíněná válečná loď.

1. 2. V případech uvedených v odst. 1 může válečná loď přikročit k ověření práva lodi používat vlajku, pod kterou pluje. Za tím účelem může k podezřelé lodi vyslat člun pod velením důstojníka. Trvá-li podezření i po prohlédnutí dokladů, může přikročit k další prohlídce na palubě lodi, přičemž musí být zachovávána co největší ohleduplnost.
2. 3. Ukáže-li se, že podezření bylo neodůvodněné a že se zadržená loď nedopustila žádného činu, který by takové podezření ospravedlňoval, musí být odškodněna za všechny ztráty nebo škody, které utrpěla.
3. 4. Tato ustanovení se mutatis mutandis¹) použijí na vojenská letadla.
4. 5. Tato ustanovení se vztahují i k jakýmkoli řádně zmocněným lodím nebo letadlům, které jsou zřetelně označeny a lze je považovat za loď nebo letadlo ve státní službě.

Právo na pronásledování bez přerušení

1. 1. Cizí loď může být pronásledována, jestliže se příslušné orgány pobřežního státu důvodně domnívají, že loď porušila právní předpisy tohoto státu. Toto pronásledování musí začít v okamžiku, kdy je cizí loď nebo jeden z jejích člunů uvnitř vnitrozemských vod, souostrovních vod, v pobřežním moři nebo v pásmu přilehlém pronásledujícího státu a může pokračovat mimo hranice pobřežního moře nebo pásma přilehlého jen za podmínky, že nebylo přerušeno. Není nutné, aby loď, která nařídí cizí lodi plující v pobřežním moři nebo v pásmu přilehlém, aby zastavila, se tam rovněž nacházela v okamžiku, kdy zmíněná loď obdrží tento příkaz. Je-li cizí loď uvnitř pásma přilehlého, jak je definováno v článku 33, může být pronásledování zahájeno pouze tehdy, došlo-li k porušení práv, k jejichž ochraně bylo toto pásmo zřízeno.
2. 2. Právo na pronásledování bez přerušení se přiměřeně vztahuje na porušování právních předpisů pobřežního státu použitelných v souladu s touto Úmluvou, které se týkají výlučné ekonomické zóny nebo kontinentálního šelfu včetně bezpečnostních pásem kolem zařízení na kontinentálním šelfu, k nimž došlo ve výlučné ekonomické zóně nebo na kontinentálním šelfu včetně těchto bezpečnostních pásem.
3. 3. Právo na pronásledování zaniká, jakmile pronásledovaná loď vepluje do pobřežního moře svého vlastního státu nebo třetího státu.
4. 4. Pronásledování se považuje za zahájené jen za podmínky, že se pronásledující loď přesvědčila takovými vhodnými prostředky, které má k dispozici, že pronásledovaná loď nebo jeden z jejích člunů nebo jiné čluny tvořící skupinu a používající pronásledovanou loď jako loď mateřskou jsou uvnitř hranic pobřežního moře nebo popřípadě v přilehlém pásmu nebo ve výlučné ekonomické zóně nebo nad kontinentálním šelfem. Pronásledování může být zahájeno teprve poté, když byl dán vizuální anebo zvukový signál k zastavení, a to ze vzdálenosti umožňující cizí lodi, aby jej viděla anebo slyšela.
5. 5. Právo na pronásledování může být vykonáváno pouze válečnými loděmi nebo vojenskými letadly anebo jinými loděmi nebo letadly určenými pro státní službu a zvláště k tomuto účelu zmocněnými.
6. 6. Je-li pronásledování prováděno letadlem:

   (a) ustanovení odst. 1 až 4 se mutatis mutandis¹) použijí na tento způsob pronásledování;

   (b) letadlo, které dává příkaz k zastavení, musí samo aktivně pronásledovat loď, dokud nějaká loď nebo jiné letadlo pobřežního státu, přivolané letadlem, se nedostaví na místo, aby pokračovaly v pronásledování v případě, že by letadlo samo nebylo schopno loď zadržet. K tomu, aby zastavení lodi vně pobřežního moře bylo ospravedlněno, nestačí, aby letadlo pouze zjistilo, že se loď dopustila přestupku nebo je v podezření z přestupku, nebyl-li této lodi dán příkaz k zastavení a nebyla-li pronásledována tímto letadlem nebo jinými letadly nebo loděmi, které pokračují v pronásledování bez přerušení.

1. 7. Propuštění lodi zadržené na místě, které podléhá jurisdikci některého státu, a eskortované do přístavu tohoto státu za účelem přešetření před příslušnými orgány nemůže být požadováno pouze z důvodu, že loď a její eskorta propluly částí výlučné ekonomické zóny nebo volného moře, jestliže si okolnosti toto proplutí vyžádaly.
2. 8. Byla-li loď zastavena nebo zadržena vně pobřežního moře za okolností, které neospravedlňují výkon práva na pronásledování bez přerušení, bude odškodněna za každou ztrátu nebo škodu, která tím na ní nastala.

Právo klást podmořské kabely a dálkové potrubí

1. 1. Všechny státy mají právo klást podmořské kabely a dálkové potrubí na dno volného moře za hranicemi kontinentálního šelfu.
2. 2. Na takové kabely a dálkové potrubí se použije článek 79 odst. 5.

Přerušení nebo poškození podmořského kabelu nebo dálkového potrubí

Každý stát přijme potřebné právní předpisy k zajištění toho, aby bylo považováno za trestné přerušení nebo poškození podmořského kabelu pod volným mořem, které by mohlo mít za následek přerušení nebo narušení telegrafického anebo telefonického spojení, jakož i přerušení nebo poškození podmořského potrubí nebo kabelu o vysokém napětí, způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti lodí plující pod jeho vlajkou nebo osobou podléhající jeho jurisdikci. Toto ustanovení se vztahuje též na jednání, které je zaměřeno nebo by pravděpodobně vedlo k takovému přerušení nebo poškození. Nevztahuje se však na přerušení nebo poškození způsobené osobami, které by sledovaly jen záchranu svého života nebo lodi, což je oprávněné, a učinily přitom všechna nezbytná opatření, aby zabránily takovému přerušení nebo poškození.

Přerušení nebo poškození podmořského kabelu nebo dálkového potrubí majitelem jiného podmořského kabelu nebo dálkového potrubí

Každý stát přijme potřebné právní předpisy k zajištění toho, aby osoby, které podléhají jeho jurisdikci a jsou vlastníky kabelu nebo dálkového potrubí na volném moři a které při kladení nebo opravě tohoto kabelu nebo dálkového potrubí způsobí přerušení nebo poškození jiného kabelu nebo dálkového potrubí, nesly náklady na opravu.

Odškodnění újmy, ke které došlo ve snaze zabránit poškození podmořského kabelu nebo dálkového potrubí

Každý stát přijme potřebné právní předpisy k zajištění toho, že vlastníci lodí, kteří mohou prokázat, že ve snaze zabránit poškození podmořského kabelu nebo potrubí obětovali kotvu, síť anebo jakékoli jiné rybářské zařízení a předem učinili všechna rozumná opatření, aby tomu předešli, byli odškodněni vlastníkem tohoto kabelu nebo potrubí.

Právo na rybolov na volném moři

1. Všechny státy mají právo na to, aby jejich státní příslušníci provozovali rybolov na volném moři s výhradou dodržování:

   (a) jejich smluvních závazků;

   (b) práv a povinností, jakož i zájmů pobřežního státu stanovených, mimo jiné, v článku 63 odst. 2 a v článcích 64 až 67; a

   (c) ustanovení tohoto oddílu.

Povinnost států přijmout opatření na zachovávání živých zdrojů volného moře, pokud jde o jejich státní příslušníky

Všechny státy mají povinnost přijímat anebo spolupracovat s jinými státy při přijímání takových opatření ohledně svých státních příslušníků, která jsou nezbytná pro zachovávání živých zdrojů volného moře.

Spolupráce států při hospodaření s živými zdroji a jejich zachovávání

Státy vzájemně spolupracují při hospodaření s živými zdroji v oblastech volného moře a při jejich zachovávání. Státy, jejichž státní příslušníci využívají tytéž živé zdroje nebo různé zdroje ve stejné oblasti, zahájí jednání se záměrem přijmout prostředky nezbytné pro zachovávání příslušných živých zdrojů. Podle potřeby spolupracují při přijímání opatření nezbytných pro zachovávání příslušných živých zdrojů. Za tímto účelem podle potřeby spolupracují při zřizování oblastních rybářských organizací.

Zachovávání živých zdrojů volného moře

1. 1. Při určování přípustného úlovku a při přijímání jiných opatření za účelem zachovávání živých zdrojů ve volném moři, státy:

   (a) na základě nejnovějších vědeckých údajů dostupných dotčeným státům učiní opatření zaměřená na zachovávání a obnovování populací lovných druhů na úrovních, které umožňují maximální stálou těžbu těchto zdrojů, určenou odpovídajícími ekologickými a ekonomickými faktory, čítajíc v to zvláštní požadavky rozvojových zemí, a beroucí v úvahu způsoby rybolovu, vzájemnou závislost druhů a všeobecně doporučované podoblastní, oblastní a univerzální mezinárodní minimální standardy;

   (b) uváží i možné důsledky pro druhy přidružené k lovným druhům a na nich závislé s cílem udržení nebo obnovení populací takových přidružených nebo závislých druhů nad úroveň, pod kterou by jejich reprodukce byla vážně ohrožena.

1. 2. Dostupné vědecké informace, statistiky o úlovku a rybolovu a jiné údaje týkající se zachovávání rybích druhů budou za účasti všech dotčených států podle potřeby a na pravidelném základě poskytovány a vyměňovány prostřednictvím příslušných podoblastních, oblastních a univerzálních mezinárodních organizací.
2. 3. Dotčené státy zajistí, aby opatření na zachovávání živých zdrojů a jejich provádění formálně ani fakticky nediskriminovaly rybáře kteréhokoli státu.

Mořští savci

Článek 65 se rovněž vztahuje na zachovávání mořských savců ve volném moři a na hospodaření s nimi.

Režim ostrovů

1. 1. Ostrov je přírodou vytvořená oblast země obklopená vodou, která je při přílivu nad vodou.
2. 2. S výjimkou ustanovení odst. 3 stanoví se pobřežní moře, přilehlé pásmo, výlučná ekonomická zóna a kontinentální šelf ostrova v souladu s ustanoveními této Úmluvy, která se vztahují na jiná pevninská území.
3. 3. Skály, které neumožňují trvalé osídlení nebo vlastní ekonomickou existenci, nemají výlučnou ekonomickou zónu ani kontinentální šelf.

Definice

Pro účely této Úmluvy „uzavřené a polouzavřené moře“ znamená záliv, pánev nebo moře obklopené dvěma nebo více státy a spojené s volným mořem úzkou výpustí nebo sestávající zcela nebo především z pobřežních moří a výlučných ekonomických zón dvou nebo více pobřežních států.

Spolupráce států hraničících s uzavřeným nebo polouzavřeným mořem

Státy, které hraničí s uzavřeným nebo polouzavřeným mořem, by měly vzájemně spolupracovat při výkonu svých práv a povinností vyplývajících z této Úmluvy. Za tím účelem budou, přímo nebo prostřednictvím příslušné oblastní organizace, usilovat o:

(a) koordinaci hospodaření s živými zdroji moře, jejich zachovávání, průzkumu a využívání;

(b) koordinaci uplatňování jejich práv a povinností s ohledem na ochranu a uchování mořského prostředí;

(c) koordinaci politiky jejich vědeckého výzkumu a realizaci, podle potřeby, společných programů vědeckého výzkumu v oblasti;

(d) přizvání jiných dotčených států nebo mezinárodních organizací ke spolupráci při uplatňování ustanovení tohoto článku, bude-li to účelné.

Definice

1. 1. Pro účely této Úmluvy:

   (a) „vnitrozemský stát“ znamená stát, který nemá mořské pobřeží;

   (b) „tranzitní stát“ znamená stát, ať s mořským pobřežím nebo bez něho, jehož územím prochází tranzitní přeprava a který leží mezi vnitrozemským státem a mořem;

   (c) „tranzitní přeprava“ znamená přepravu osob, zavazadel, zboží a dopravních prostředků územím jednoho nebo více tranzitních států, je-li průjezd takovým územím, bez nebo s překládkou, skladováním, rozdělováním nákladu nebo změnou způsobu přepravy, pouze částí celé cesty, která začíná nebo končí na území vnitrozemského státu;

   (d) „dopravní prostředky“ znamená:

   (i) železniční dopravní prostředky, námořní, jezerní a říční plavidla a silniční vozidla;

   (ii) nosiče a tažná zvířata tam, kde to místní podmínky vyžadují.

1. 2. Vnitrozemské státy a tranzitní státy mohou po vzájemné dohodě zařadit mezi dopravní prostředky potrubí a plynovody, jakož i jiné dopravní prostředky než ty, které jsou zahrnuty v odst. 1.

Právo na přístup k moři a od moře a svoboda tranzitu

1. 1. Vnitrozemské státy mají právo na přístup k moři a od moře za účelem výkonu práv stanovených touto Úmluvou včetně práv, která se týkají svobody volného moře a společného dědictví lidstva. Za tím účelem vnitrozemské státy požívají práva tranzitu územím tranzitních států veškerými dopravními prostředky.
2. 2. Podmínky a způsoby výkonu svobody tranzitu budou dohodnuty mezi vnitrozemskými státy a dotčenými tranzitními státy prostřednictvím dvoustranných, podoblastních nebo oblastních dohod.
3. 3. Tranzitní státy mají při výkonu své plné svrchovanosti nad svým územím právo učinit veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že práva a usnadnění pro vnitrozemské státy stanovená v této Části nebudou nijak zasahovat do jejich oprávněných zájmů.

Vynětí z použití doložky nejvyšších výhod

Ustanovení této Úmluvy, jakož i zvláštní dohody týkající se výkonu práva na přístup k moři a od moře, která stanoví práva a usnadnění s ohledem na zvláštní geografickou polohu vnitrozemských států, jsou vyňata z použití doložky nejvyšších výhod.

Celní povinnosti, daně a jiné poplatky

1. 1. Tranzitní přeprava nebude podrobena žádným celním povinnostem, daním anebo jiným poplatkům s výjimkou poplatků ukládaných za zvláštní služby poskytované v souvislosti s takovou přepravou.
2. 2. Tranzitní dopravní prostředky a jiná usnadnění poskytovaná vnitrozemským státům a jimi využívaná nepodléhají daním nebo poplatkům vyšším, než jsou daně a poplatky ukládané za používání dopravních prostředků tranzitního státu.

Volná pásma a jiná celní zařízení

Pro usnadnění tranzitní přepravy mohou být ve vstupních nebo výstupních přístavech tranzitních států po dohodě mezi těmito státy a vnitrozemskými státy zřizována svobodná pásma a jiná celní zařízení.

Spolupráce při budování nebo zlepšování dopravních prostředků

Nejsou-li v tranzitním státě dopravní prostředky, kterými by se uskutečňovala svoboda tranzitu, anebo jsou-li stávající prostředky včetně přístavních zařízení a vybavení v každém ohledu nedostatečné, mohou tranzitní státy a dotčené vnitrozemské státy spolupracovat při jejich budování nebo zlepšování.

Opatření k zamezení nebo odstranění zpoždění anebo jiných potíží technického charakteru při tranzitní přepravě

1. 1. Tranzitní státy činí veškerá vhodná opatření, aby zamezily zpožděním anebo jiným potížím technického charakteru při tranzitní přepravě.
2. 2. Dojde-li k takovým zpožděním anebo potížím, budou příslušné úřady tranzitních států a dotčených vnitrozemských států spolupracovat za účelem jejich urychleného odstranění.

Stejné zacházení v námořních přístavech

Lodím, které plují pod vlajkami vnitrozemských států, se v námořních přístavech dostane stejného zacházení, jakého se dostává jiným cizím lodím.

Poskytování větších tranzitních usnadnění

Z této Úmluvy nijak nevyplývá odnětí tranzitních usnadnění, která jsou větší než usnadnění stanovená touto Úmluvou a která jsou dohodnuta účastnickými státy anebo poskytována účastnickým státem. Tato Úmluva rovněž není na újmu poskytnutí větších usnadnění v budoucnosti.