1. b) hlavního úseku, během něhož se vzorek spálí, vzniklé teplo přejde do kalorimetru a teplota všech jeho částí se vyrovná. V hlavním úseku se teplota odečítá opět každou minutu a to při vzestupu teploty za minutu o více než 1,0°C s přesností na 0,1 ° C, od 0,2° C do 1,0°C s přesností na 0,01 ° C a pod 0,2° C s přesností na 0,001 ° C. Počet odečtení je dán podmínkou, že rozdíl mezi posledním odečtením z hlavního úseku a prvním odečtením z konečného úseku nesmí být větší než 0,002° C. Odečítání teplot v hlavním úseku trvá asi 5 až 8 minut;
  2. c) konečného úseku, který slouží ke zjištění výměny tepla kalorimetru s okolím po vyrovnání jeho teploty, způsobeném spálením vzorku. V konečném úseku se opět teplota odečítá každou minutu s přesností na 0,001 ° C tak, aby počet odečtů počátečního a konečného úseku byl stejný.

Výpočet výsledku zkoušky

  1. 18.Použité symboly:
    1. Q1 spalné teplo termochemického normálu, (kJ.g-1)
    2. Q2 spalné teplo zažehovacího drátku, (kJ.g-1) a navážka zkoušeného vzorku, (g)
    3. a1 navážka termochemického normálu, (g)
    4. a2 hmotnost spáleného zažehovacího drátku, (g); tj. rozdíl hmotnosti před a po spálení,
    5. a3 navážka bezdýmného prachu se stanoveným výbuchovým teplem, (g)
    6. b spotřeba 0,1 N roztoku hydroxidu draselného k titraci výplachu bomby, (cm3)
    7. c korigovaný teplotní vzestup ve oC, vypočtený podle vzorce
      c = (tn - to) - [0,5.(d1 + d2) + (n - 1).d2],
    8. d1 průměrná změna teploty za minutu v počátečním úseku, (°C)
    9. d2 průměrná změna teploty za minutu v konečném úseku, (°C)
    10. n počet minut v hlavním úseku,
    11. to počáteční teplota hlavního úseku, korigovaná podle ověřovacího listu teploměru, (°C)
    12. tn konečná teplota hlavního úseku, korigovaná podle ověřovacího listu teploměru, (°C)
    13. 0,006 množství tepla odpovídající 1 cm3 vzniklého 0,1 N roztoku kyseliny dusičné, (kJ)
    14. 0,042 oprava na 10 cm3 vody pipetovaných do bomby při stanovení vodní hodnoty kalorimetru, (kJ)
  1. 19. Vodní hodnota kalorimetru v kJ/°C (K) při použití termochemického normálu se vypočítá podle vzorce:

  1. 20. Vodní hodnota kalorimetru v kJ/°C (K) při použití bezdýmného prachu se stanoveným výbuchovým teplem se vypočítá podle vzorce:

  1. 21. Výbuchové teplo bezdýmného prachu v kJ.kg-1 (Qv) se vypočítá podle vzorce:

  1. 22. Vodní hodnota kalorimetru v kJ/°C se uvede jako aritmetický průměr výsledků pěti opakovaných stanovení, zaokrouhlený na tisíciny kJ/°C, z nichž nejnižší a nejvyšší hodnota se nesmí od sebe lišit o více než 0,040 kJ/°C.
  2. 23. Výbuchové teplo bezdýmného prachu v kJ.kg-1 se uvede jako aritmetický průměr výsledků dvou opakovaných stanovení, zaokrouhlených na celé kJ.kg-1, u nichž rozdíl mezi výsledky stanovení nesmí být větší než 20 kJ.kg-1.

Záznam o výsledku

  1. 24. Záznam o výsledku obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.

Závazný postup č. 23

Chemická stálost bezdýmných prachů

  1. A. Chemická stálost ztrátou hmotnosti při 95° C

    Podstata zkoušky

    1. 1. Za předepsaných podmínek se vzorek zahřívá při 95° C do začátku jeho progresivního rozkladu. Chemická stálost ztrátou hmotnosti při 95° C se vyjadřuje ve dnech.

    Zkušební zařízení

    1. 2. Zkušební zařízení sestává z termostatu a skleněných baněk se zabroušenou kapilární zátkou.
    2. 3. Termostat je elektrická bezpečnostní laboratorní sušárna upravená tak, aby baňky se vzorkem se mohly vložit doprostřed prostoru v okolí rtuťové nádobky teploměru na skleněnou desku, vhodně izolovanou od kovových částí sušárny. Je nutno, aby korigovaná teplota v okolí rtuťové nádobky teploměru byla v rozmezí 95 ± 0,5° C. Teplota se měří teploměrem +50/+100° C: 0,1° C; k údaji teploměru se připočítá korekce δt na vyčnívající rtuťový sloupec, vypočtená podle vzorce:

      δt = 0,00016.n.(t1 - t2),

      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      kdenpočet stupňů nad vnitřní stěnou termostatu,
      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      t1 teplota odečtená na teploměru ve °C,
      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      t2teplota uprostřed vyčnívajícího sloupce rtuti, měřená druhým teploměrem ve °C.
    1. 4. Skleněné baňky na 50 cm3 se zabroušenou kapilární zátkou (viz obr. 1 ), dokonale čisté.

    Postup zkoušky

    1. 5. Zkouška sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněně baňky se odváží 10 g vzorku a vloží se na skleněnou desku v blízkosti teploměru do termostatu, vytemperovaného na 95 ± 0,5° C.

      Po 23 hodinách se baňka se vzorkem vyjme z termostatu, po vychladnutí v exsikátoru nad chloridem vápenatým nebo silikagelem se zváží a opět se vloží do vytemperovaného termostatu. Tento postup se opakuje až do ukončení zkoušky. Po každém vážení se vypočítá ztráta hmotnosti vzorku v %, zaznamená se doba zkoušky ve dnech a z těchto hodnot se sestrojí křivka časové závislosti progresivního rozkladu.

      Křivka časové závislosti rozkladu se sestrojí tak, že na osu úseček se nanáší doba zkoušky ve dnech a na osu pořadnic ztráta hmotnosti vzorku v %. Jednotlivými body se pak proloží přímka, aby co nejvíce bodů s ní souhlasilo. První ohyb křivky tvoří body ležící pod přímkou, druhý ohyb tvoří body nad přímkou a vzdalující se od ní. Za začátek rovnoměrného rozkladu se považuje první bod, který leží v přímkové části křivky a předcházející body jsou pod přímkou; za začátek progresivního rozkladu se považuje poslední bod, který leží přímo na přímce a další body jsou nad ní.

      Obrázek

      Rozměry v mm

      Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou

      Zkouška se skončí třetí den po zjištění začátku progresivního rozkladu nebo objeví-li se při periodickém vážení silné rudé dýmy v baňce.

    Zhodnocení výsledku zkoušky

    1. 6. Mírou chemické stálosti ztrátou hmotnosti při 95° C je
      1. a) doba zkoušky ve dnech od začátku zahřívání vzorku do začátku progresivního rozkladu,
      2. b) konstanta rozkladu K°100, která vyjadřuje ztrátu hmotnosti 100 g vzorku v mg/den při jeho rovnoměrném rozkladu. Konstanta rozkladu (zaokrouhluje se na celé mg) se vypočítá podle vzorce:

        Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky
        kdeacelková ztráta hmotnosti vzorku do začátku progresivního rozkladu, (%)
        Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky
        bcelková ztráta hmotnosti vzorku do začátku rovnoměrného rozkladu, (%)
        Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky
        cdoba zkoušky do začátku progresivního rozkladu ve dnech,
        Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky
        d doba zkoušky do začátku rovnoměrného rozkladu ve dnech.

        Jako výsledek zkoušky chemické stálosti ztrátou hmotnosti při 95° C se ze dvou souběžných stanovení uvede zjištěná nižší hodnota doby začátku progresivního rozkladu zkoušeného vzorku ve dnech a vyšší zjištěná hodnota konstanty rozkladu K°100 v mg/den. Liší-li se výsledky souběžných stanovení o více než 2 dny, je nutno zkoušku opakovat.

    Záznam o zkoušce

    1. 7. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.
  1. B. Chemická stálost při 100° C

    Podstata zkoušky

    1. 8. Za předepsaných podmínek se vzorek zahřívá při 100° C do vzniku žlutých, rudých nebo hmědých dýmů kysličníků dusíku, viditelných okem. Chemická stálost při 100° C se vyjadřuje ve dnech.

    Zkušební zařízení

    1. 9. Zkušební zařízení sestává z termostatu a skleněných zkumavek se zabroušenou skleněnou zátkou.
    2. 10. Termostat je elektricky vyhřívané a tepelně izolované zařízení, opatřené vertikálně umístěnými otvory o průměru nejvýše 32 mm, hloubky vyhřívané části 150 mm, podobného tvaru jako spodní část skleněných zkumavek. Je nutno, aby korigovaná teplota (viz dále), měřená na dně zkumavky zasunuté do termostatu, byla v rozmezí 100 ± 1 ° C. Teplota se měří teploměrem, uchyceným ve zkumavce korkovou zátkou. Používá se teploměru o rozsahu 95 až 105° C s dělením stupnice po 0,2° C. Teploměr se umístí tak, aby rtuťová nádobka byla na dně zkumavky a rozsah stupnice 99 až 101° C byl pod korkovou zátkou, ale ve vyčnívající části zkumavky nad termostatem.

      Není-li k dispozici teploměr takových rozměrů a vyčnívá-li rtuťový sloupec nad zátku, připočítá se k údaji teploměru korekce δt vypočtená podle vzorce:

      δt = 0,00016.n.(t1 - t2),

      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      kdenpočet stupňů nad spodním okrajem korkové zátky,
      t1 teplota odečtená na teploměru, (°C)
      t2teplota uprostřed vyčnívajícího sloupce rtuti, měřená druhým teploměrem, (°C).
    1. 11. Skleněné zkumavky z bezbarvého neutrálního skla vnějšího průměru 28 ± 1 mm, tloušťky stěny 1 mm a délky 220 ± 2 mm jsou opatřeny zabroušenou skleněnou zátkou (obr.2). Je dovoleno používat i skleněných zkumavek, opatřených „límcem“ (obr.3) k zachycování těkavých složek prachu. Je nutno, aby kvalita zábrusu byla taková, aby obsah zkumavky za daných podmínek zkoušky byl spolehlivě utěsněn bez použití pomocných přípravků, jako je tuk apod. Zkumavky i zátky jsou dokonale čisté.

    Postup zkoušky

    1. 12. Zkouška se provádí v digestoři s výkonným odsáváním a sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněné zkumavky se odváží 10 ± 0,05 g vzorku. Zkumavka se vzorkem se vloží do otvoru termostatu vytemperovaného na 100 ± 1 ° C tak, aby se dotýkala dna.

      Po 1 hodině od vložení vzorku do termostatu se zkumavka uzavře zátkou a pak se nepřetržitě zahřívá při předepsané teplotě do vzniku žlutých, rudých až hnědých dýmů nad vzorkem. Vznik dýmů se zjišťuje prohlídkou zkumavky se vzorkem tak, že v následující dny v intervalu 24 hodin od začátku zahřívání se uzavřená zkumavka vyjme z termostatu na nejkratší nutnou dobu a v rozptýleném denním světle se prohlíží proti bílé podložce; je dovoleno použít umělého osvětlení obdobného světlu dennímu. Po každé prohlídce se zkumavka se vzorkem vloží zpět do termostatu, po nejméně

      Obrázek

      Obr. 2. Skleněná zkumavka

    10 minutách temperace na 100° C se otevře, 10 minut se ponechá větrat a znovu se uzavře. Při zkoušce se odsávání digestoře zapíná jen v době prohlídky a krátce po ní, je nutno, aby během větrání zkumavek bylo vypnuté.

    Obrázek

    Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“.

    Zhodnocení výsledku zkoušky

    1. 13. Stanovení se považuje za ukončené, objeví-li se při pravidelné prohlídce zkumavky nad zkoušeným vzorkem pozorovatelné žluté, rudé až hnědé dýmy kysličníků dusíku, a zaznamená se počet dnů od začátku zahřívání vzorku.

      U jednosložkových prachů se dovoluje asi 2 dny před předpokládaným ukončením zkoušky přesypat vzorek do jiné čisté a suché zkumavky z důvodu snazší prohlídky a určení doby prvního objevení se dýmů.

      Jako výsledek zkoušky chemické stálosti při 100° C se ze dvou souběžných stanovení uvede nižší zjištěná hodnota doby vzniku dýmů kysličníků dusíku ve dnech. Není-li zkouška ukončená po 6 dnech, přeruší se a jako výsledek zkoušky se uvede “přes 6 dnů“.

    Záznam o zkoušce

    1. 14. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.
  1. C. Chemická stálost podle Bergmanna-Junka

    Podstata zkoušky

    1. 15. Za předepsaných podmínek se vzorek zahřívá při vyšší teplotě. Tepelnou expozicí se urychluje rozklad vzorku, přičemž se uvolňují kysličníky dusíku. Jejich množství se stanoví titračně. Chemická stálost podle Bergmanna-Junka se vyjadřuje v cm3 kysličníku dusnatého uvolněného z 5 g vzorku.

    Zkušební zařízení

    1. 16. Zkušební zařízení sestává z termostatu a skleněných zkumavek se zabroušeným nástavcem.
    2. 17. Termostat je elektricky vyhřívané a tepelně izolované zařízení opatřené vertikálně umístěnými otvory o průměru 22 mm, hloubky vyhřívané části 200 mm, podobného tvaru jako spodní část skleněných zkumavek. Je nutno, aby korigovaná teplota (viz dále), měřená na dně zkumavky zasunuté do termostatu, byla v rozmezí 132 ± 0,5° C, popř. 120 ± 0,5° C. Teplota se měří teploměrem uchyceným korkovou zátkou ve zkumavce zkrácené tak, aby zkumavka vyčnívala 3,5 až 4,5 cm z termostatu. Používá se teploměru o rozsahu do 135° C s dělením stupnice po 0,1 ° C mezi 131 až 133 ° C, popř. 119 až 121 ° C. Teploměr se umístí tak, aby rtuťová nádobka byla na dně zkumavky a rozsah stupnice 131 až 133° C, popř. 119 až 121° C byl pod korkovou zátkou, ale ve vyčnívající části zkumavky nad termostatem.

      Není-li k dispozici teploměr takových rozměrů a vyčnívá-li rtuťový sloupec nad zátku, připočítá se k údaji teploměru korekce δt vypočtená podle vzorce:

      δt = 0,00016.n.(t1 - t2),

      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      kdenpočet stupňů nad spodním okrajem korkové zátky,
      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      t1teplota odečtená na teploměru, (°C)
      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      t2teplota uprostřed vyčnívajícího sloupce rtuti, měřená druhým teploměrem, (°C).
      Obrázek

      Obr.4. Skleněná zkumavka

      Obrázek

      Obr. 5. Smyčkový nástavec

    1. 18. Skleněné zkumavky (obr.4) z bezbarvého neutrálního skla, délky 360 ± 5 mm, vnějšího průměru 19 ± 1 mm, tloušťky stěny 1 mm jsou opatřeny zábrusem, jímž se na ně připojují smyčkové nástavce (obr. 5). Nástavec se uzavírá skleněnou zabroušenou zátkou. Je nutno, aby zkumavky, nástavce i zátky byly dokonale čisté.
    2. 19. pH-metr běžného typu se skleněnou a nasycenou kalomelovou elektrodou.

    Chemikálie

    1. 20. Na zkoušku je třeba:
      1. Kyselina chlorovodíková, roztok 0,1 N
      2. Hydroxid sodný, roztok 0,1 N
      3. Thiosíran sodný, roztok 0,05 N
      4. Jodid draselný, roztok 2 %
      5. Metylčerveň, roztok indikátoru
      6. Škrobový indikátor

    Příprava vzorku

    1. 21. Do odvažovačky o průměru 8 cm se odváží 20 g vzorku a suší se 5 hodin při teplotě 100 ± 3° C. Před zkouškou se vzorek ponechá vychladnout nejméně 30 minut v exsikátoru nad chloridem vápenatým nebo silikagelem. Takto vysušený vzorek se smí ke zkoušce použít nejdéle do 72 hodin počítáno od počátku sušení. Tento postup platí pro jednosložkové prachy. U dvousložkových prachů se postupuje obdobně s tím, že vzorek se suší 2 hodiny při teplotě 80 ± 1 ° C.

    Postup zkoušky

    1. 22. Při stanovení chemické stálosti podle Bergmanna-Junka se postupuje u jednosložkových prachů podle čl. 23, u dvousložkových prachů podle čl. 24.
    2. 23. Postup u jednosložkových prachů. Zkouška sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněné zkumavky se naváží 5 ± 0,01 g vzorku vysušeného podle čl.21, připojí se smyčkový nástavec, do něhož se odměří 50 cm3 vody. Zkumavka s nástavcem se vloží do termostatu vytemperovaného na 132 ± 0,5° C tak, aby se dotýkala dna. Po 10 minutách se nástavec uzavře zátkou. Za 5 hodin ± 3 minuty po vložení zkumavky do termostatu se zkumavka vyjme a ponechá se 30 minut vychladnout. Voda z nástavce se převede překlápěním a třepáním do zkumavky a vzorek se vytřepává nejméně 5 minut. Při tom po 4 minutách se nástavec krátce odzátkuje a ihned opět uzavře. Pak se vzorek zfiltruje kvantitativním filtrem typu černá páska do kádinky na 600 cm3, v níž je předložen 0,1 N roztok hydroxidu sodného v takovém množství, že na každých předpokládaných 20 cm3 kysličníku dusnatého z 5 g vzorku se odměří 10 cm3 0,1 N roztoku hydroxidu sodného. Při filtraci se postupuje tak, aby vzorek zůstal ve zkumavce nebo v nástavci. Tento postup, tj. vytřepávání a filtrace, se opakuje ještě dvakrát vždy 3 minuty s 50 cm3 vody s tím, že po posledním vytřepávání se vzorek přenese na filtr a promyje se 25 cm3 vody. Spojené filtráty se pak titrují 0,1 N roztokem kyseliny chlorovodíkové za potenciometrické indikace k pH 4,85. Současně a za stejných podmínek se provádí slepé stanovení bez vzorku.

      Nastavení pH-metru se provádí pomocí tlumivého roztoku o pH 4,64, připraveného smícháním 50 cm3 1 N roztoku hydroxidu sodného se 100 cm3 1 N roztoku hydroxidu sodného se 100 cm3 1 N roztoku kyseliny octové a 350 cm3 vody.

      Konec titrace je dovoleno zjistit vizuálně takto: Ke spojeným filtrátům se přidají 3 až 5 kapek roztoku metylčerveně a titruje se 0,1 N roztokem kyseliny chlorovodíkové do změny zbarvení v jasně růžové.

    1. 24. Postup u dvousložkových prachů. Zkouška sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněné zkumavky se naváží 5 ± 0,01 g vzorku vysušeného podle čl.21, připojí se smyčkový nástavec, do něhož se odměří 50 cm3 2 % roztoku jodidu draselného. Zkumavka s nástavcem se vloží do termostatu vytemperovaného na 120 ± 0,5° C. Po 10 minutách se nástavec uzavře zátkou. Za 5 hodin ± 3 minuty po vložení zkumavky do termostatu se zkumavka se vzorkem vyjme a ponechá se 30 minut vychladnout. Roztok z nástavce se převede překlápěním a vytřepáváním do zkumavky a vzorek se vytřepává po dobu nejméně 3 minuty. Dojde-li ke spečení vzorku během jeho zahřívání, je nutno vzorek při vytřepávání uvolnit drátem z nerezu. Po vytřepání se vzorek převede do zkumavky, nástavec se odpojí a zkumavka se uzavře zátkou. Do titrační baňky na 250 cm3 se odpipetuje 25 cm3 čirého roztoku nad vzorkem a po přídavku 5 cm3 roztoku škrobového indikátoru se titruje 0,05 N roztokem thiosíranu sodného, až je roztok bezbarvý. Současně a za stejných podmínek se provádí slepé stanovení bez vzorku.

    Výpočet výsledku zkoušky

    1. 25. Chemická stálost podle Bergmanna-Junka vyjádřená počtem cm3 kysličníku dusnatého uvolněného z 5 g vzorku u jednosložkových prachů (x) a u dvousložkových prachů (y) se vypočítá podle vzorce:

      x = (a - b).2,2392,

      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky
      kdeaspotřeba 0,1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové podle čl. 23 při slepém stanovení, (cm3)
      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky
      bspotřeba 0,1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové podle čl. 23 při vlastním stanovení, (cm3).

      y = (d - c).2,2392,

      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky
      kdecspotřeba 0,05 N roztoku thiosíranu sodného podle čl. 24 při slepém stanovení, (cm3)
      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky
      dspotřeba 0,05 N roztoku thiosíranu sodného podle čl. 24 při vlastním stanovení, (cm3).

      Jako výsledek zkoušky chemické stálosti podle Bergmanna-Junka se v obou případech uvede aritmetický průměr výsledků dvou souběžných stanovení. Liší-li se výsledky těchto stanovení v obou případech o více než 10 % jejich aritmetického průměru, považuje se zkouška za neplatnou a opakuje se.

    Záznam o zkoušce

    1. 26. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.

Závazný postup č. 24

Stanovení délky předdetonační zóny

Všeobecně

  1. 1. Předdetonační zóna je oblast nestabilního, samovolně se urychlujícího výbuchového hoření sloupce výbušniny, která předchází vzniku detonační vlny.
  2. 2. Zkouškou se zjišťuje náchylnost výbuchového hoření sloupce bezdýmných sypaných prachů (dále jen prachů) k přechodu v detonaci za níže uvedených podmínek.
  3. 3. Stanovením délky předdetonační zóny se hodnotí bezpečnostně - technické vlastnosti zkoušených prachů.

Podstata zkoušky

  1. 4. V předepsaném zkušebním zařízení se zjišťuje délka předdetonační zóny pomocí mechanických snímačů, které reagují spolehlivě na působení detonačního tlaku, nereagují však na tlaky v předdetonační zóně výbuchového hoření.

Zkušební zařízení

  1. 5. Zkušební zařízení se sestaví z následujících pomůcek:
    1. • ocelová trubka bezešvá, z oceli 11353, o vnitřním průměru 32 mm, délky 500 mm, tloušťky stěny 3 mm. Trubka má na jednom konci přivařeno ocelové dno tloušťky 3 mm,
    2. • mechanický snímač připravený takto: ocelový svářecí drát o průměru 3,15 mm, délky 500 mm, se po celé délce spirálovitě ovine měděným drátkem o průměru 0,6 mm,
    3. • elektrická můstková pilule jako rozněcovadlo,
    4. • textilní lepící páska.

Postup zkoušky

  1. 6. Zkouška sestává ze tří souběžných nebo opakovaných stanovení, provedených za stejných púodmínek.Do ocelové trubky, u níž byl předem zjištěn obsah s přesností na 0,5 cm3, se vloží ke stěnám v protilehlé poloze a až ke dnu dva mechanické snímače, z nichž jeden je opatřen rozněcovadlem. Ve svislé poloze se pak za mírného poklepávání naplní trubka až po ústí vypočteným a odváženým množstvím prachu tak, aby prach v trubce měl požadovanou měrnou hmotnost. Ústí trubky se uzavře textilní lepící páskou. Takto připravená nálož se vytemperuje na teplotu 20 ± 5° C a pak se elektricky odpálí v ochranném bunkru.

    Po odpalu nálože se změří na mechanických snímačích s přesností na 1 mm délka hladké části až k prvnímu zřetelnému vrypu po měděném drátku. Délka hladké části snímače odpovídá oblasti působení předdetonačních tlaků, zbývající část od prvního zřetelného vrypu po měděném drátku odpovídá oblasti detonace. Za platnou zkoušku se považuje, lze-li spolehlivě změřit délku předdetonační zóny alespoň na jednom snímači.

    Obrázek
  2. 1 - ocelová trubka, 2 - mechanický snímač, 3 - rozněcovadlo, 4 - textilní lepící páska
  3. Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny

Zhodnocení výsledku zkoušky

  1. 7. Délka předdetonační zóny se vyjadřuje v mm. Čím je její hodnota větší, je náchylnost prachu ke vzniku detonace menší.

    Jako výsledek zkoušky délky předdetonační zóny se uvede aritmetický průměr výsledků tří souběžných nebo opakovaných stanovení změřených hodnot délky hladkých částí snímačů k prvnímu zřetelnému vrypu po měděném drátku v mm. Liší-li se výsledky jednotlivých stanovení od takto zjištěného aritmetického průměru o více než 10 mm, zkouška se opakuje.

    Jsou-li po odpalu náloží mechanické snímače po celé délce bez zřetelného vrypu po měděném drátku, nepřechází výbuchové hoření v detonaci a jako výsledek zkoušky se uvede “bez detonace“.

Záznam o zkoušce

  1. 8. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.

Závazný postup č. 25

Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT

Podstata zkoušky

  1. 1. Pyrotechnické výrobky se zkouší exponováním na stabilním imitátoru transportu - SIT při dodržení níže stanovených podmínek.

Účel a význam zkoušky

  1. 2. Stabilní imitátor transportu - SIT (dále jen SIT) se používá pro zkoušky bezpečnosti pyrotechnických výrobků (dále jen výrobků), u kterých se nahrazuje jejich zatížení při běžné dopravě a manipulaci.

    U testovaného výrobku nesmí dojít k závadám, které mají vliv na jeho funkční a dopravní bezpečnost a spolehlivost, a to zejména:

    1. • náhodná iniciace
    2. • vypracování, případně vydrolování pyrotechnických složí a výbušnin
    3. • porušení sestavy
    4. • deformace.

Zkušební podmínky

  1. 3. Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti výrobků se provádí režimem zatížení č. 5 po dobu 120 minut (dle tab. č. 2), což odpovídá hodnotě maximálního přetížení 2,5 v počtu 28 800 rázů. Hodnota maximálního přetížení 2,5 je hodnotou, která vzniká při běžné silniční dopravě a skladové manipulaci. Zkouška se provádí při stávající teplotě a vlhkosti zkušební místnosti. Zkouší se výrobky v nejmenším spotřebním balení.

Zkušební zařízení

  1. 4. Celkový pohled na zařízení je na obr. č. 1. Zařízení sestává z litinového rámu 1, na kterém je pomocí pružin 2 zavěšena plošina 3. Na plošině je umístěný elektromotor 4, rychlostní mechanismus 5, převodový mechanismus 6 a stůl 8, sloužící k upevnění zkoušených vzorků výrobků.
  2. 5. Kinematické schema SIT je na obr. č. 2. Rychlostní mechanismus je v podstatě převodovkou, která se skládá z ozubených kol Z1 = 22, Z2 = 22, Z3 = 22, Z4 = 44; z výměnných ozubených kol Z5 = 90, Z5 = 60 a z ozubeného segmentu Z9 = 80.
  3. 6. Rychlostní převodový mechanismus slouží k přenášení otáčivého pohybu na vibrační mechanismus. Vibrační mechanismus se skládá ze dvou párů kol volně se otáčejících na hřídelích, pevně spojených se stolem. Každé vačkové kolo má po obvodě 5 výstupků a 5 prohlubní. U každého páru vačkových kol, umístěných na jednom hřídeli, musí být výstupek jednoho kola oproti vybrání druhého kola. Orientace výstupků a vybrání vačkových kol, sesazených na různých hřídelích, může být libovolná a v průběhu práce zařízení se mění podle rozdílu úhlových rychlostí a otáčení obou hřídelí. Přepínáním ozubených kol v rychlostním mechanismu je možno dosáhnout na SIT 4 rychlostní stupně, odpovídající různým rychlostem otáčení vačkových kol. Označení rychlostních stupňů a jim odpovídající zapojení ozubených kol je uvedeno v tabulce 1.

    Tabulka č. 1

    Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1
    Rychlostní stupeňZapojení ozubených kol v
    rychlostním mechanismu
    Jmenovitá hodnota střed. počtu
    rázů/sec
    I.Z3 = 22 a Z5 = 904
    II.Z3 = 22 a Z5 = 606,5
    III.Z2 = 22 a Z5 = 909
    IV.Z2 = 22 a Z5 = 6011,5

    Hodnota rázů za sekundu je hodnotou, která udává počet rázů přenášených na pracovní stůl za sekundu (dále jen HZ).

    Změna jednoho rychlostního stupně na druhý se provádí výměnou ozubených kol Z5 = 90 za Z5 = 60 a pootočením ozubeného segmentu pomocí ručního kola. Přitom ukazatel spojený s ručním kolem se na příslušnou požadovanou hodnotu (obr. č. 1) a zajišťovací kolík (obr. č. 2) zapadne do jednoho z otvorů konzoly.

  1. 7. SIT je vybaven dvěmi soupravami diskových kol - s gumovými obručemi a bez gumových obručí. Použitím těchto kol je možno dosáhnout 8 různých způsobů zatížení:
    1. - 4 základní s použitím kol bez obručí
    2. - 4 doplňková - s použitím kol s gumovými obručemi.

    Označení daných režimů zatížení je uvedeno v tabulce č. 2

    Tabulka č. 2

    Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2
    Typ
    diskových
    kol
    Způsob
    zatížení
    Režim zatíženíOdpovídající označení (HZ)
    litinové
    bez obručí
    základní14
    26,5
    39
    411,5
    litinové s
    gumovými
    obručemi
    doplňkový54
    66,5
    79
    811,5

Příprava a postup zkoušky

  1. 8. Před započetím zkoušky se provede:
    1. a) sejmutí stolu
    2. b) kontrola úplnosti viditelných součástí, zvláště pružin, řetězů, ozubených kol rychlostního mechanismu, vačkových a diskových kol.
    3. c) Zkontroluje se:
      1. • pevnost uložení vačkových kol na hřídelích; pevnost spojení hřídelí diskových kol a jednotlivých desek na nosnících stolu
      2. • napětí řetězů (řetězy nesmí spadat z řetězových kol)
      3. • spojení hřídele el. motoru s hřídelí rychlostního mechanismu
      4. • správnost mazání; pracovní povrch vačkových a diskových kol tukem V1 (ČSN 65 6915).
    1. d) Nastavení zařízení na zadaný režim práce dle čl. 3.
    2. e) Zapnutí zařízení na 1 - 2 minuty ke kontrole jeho správné funkce, zejména nedochází-li k zadírání diskových kol.
    3. f) Upevnění zkoušených vzorků na stůl pomocí upínacích pomůcek.
    4. g) Zkontroluje se, zda se na stole zařízení a na plošině nenachází volně ležící nepotřebné předměty.
    5. h) Po opuštění pracovního prostoru se zajistí vstup bezpečnostními dveřmi a spustí zařízení SIT.
  1. 9. V průběhu zkoušení se sleduje:
    1. • doba zkoušení
    2. • charakter zvuku, při jakékoliv jeho změně zařízení vypnout a provést kontrolu stavu testovaných vzorků a zkušebního zařízení
    3. • vizuální kontrolou přes bezpečnostní průzor případné uvolnění upevnění vzorků.

Zhodnocení zkoušky

  1. 10. Po ukončení zkoušení provede prohlídka sestavy vzorku a zhodnotí se jeho stav se zaměřením na údaje uvedené v čl. 2.
  2. 11. O průběhu zkoušky a o výsledku prohlídky se provede záznam do protokolu o zkoušce.

Záznam o zkoušce

  1. 12. Uvedou se údaje požadované v § 5 této vyhlášky, dále:
    1. a) zkušební metoda
    2. b) zkušební zařízení
    3. c) osoby odpovědné za zkoušku
    4. d) počet zkušebních vzorků (specifikace nejm. spotř. balení)
    5. e) režim a doba zatížení.
      Obrázek

      Obr. 1 SIT

      Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Příprava a postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Obr. 1 SIT
      Poloha
      zajišťovacího
      kolíku
      Ozubená kola
      v záběru
      Frekvence
      výkyvů
      v Hz
      I.z1 - z4 - z3 - z'54
      II.z1 - z4 - z3 - z''56,5
      III.z1 - z2 - z'59
      IV.z1 - z2 - z''511,5
      Obrázek

      Obr. č.2

      Kinematické schéma

Závazný postup č. 26

Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce

Podstata zkoušky

  1. 1. Zkouškou se zjišťuje účinek výbuchu rozbušky ve směru její osy, který se hodnotí velikostí otvoru proraženého ve zkušební destičce.

Účel a význam zkoušky

  1. 2. Zkouškou se posuzuje rozněcovací schopnost určitého typu rozbušky a kontroluje se pravidelnost výroby rozbušek.

Měrná jednotka

  1. 3. Otvor proražený výbuchem rozbušky na zkušební destičce se měří v milimetrech (mm).

Zkušební zařízení a pomůcky

  1. 4. Zkušební zařízení (příklad viz obr.1) sestává z části sloužící k uchycení rozbušky a z části pro uložení zkušební destičky. Je nutno, aby toto zařízení zajistilo uchycení rozbušky v místě zaškrcení tak, aby dosedala celou plochou dna na zkušební destičku a aby byl zamezen její samovolný pohyb. Pod středem zkušební destičky je ve zkušebním zařízení volný prostor hloubky nejméně 20 mm a průměru nejméně 30 mm.
    Obrázek
  2. 1 - rozbuška, 2 - zkušební destička
  3. Obr. 1.

  1. 5. Zkušební destička z měkkého olova Pb 99,9, tvrdost HB (10/100/60“) = 3,5 až 5,5, tloušťka destičky je (6 ± 0,1) mm pro zkoušení rozbušek v provedení z mědi (Cu) a (5 ± 0,1) mm pro zkoušení rozbušek v provedení z hliníku (Al). Tvar destičky je buď čtvercový rozměrů nejméně 40 x 40 mm nebo kruhový o průměru nejméně 40 mm.
  2. 6. K roznětu zážehových rozbušek se použije zápalnice nebo elektrický palník.

    Zkušební zařízení pro roznět se sestaví podle obr. 2.

Postup zkoušky

  1. 7. Zážehové rozbušky
    1. a) rozněcované zápalnicí:

      Zápalnice se seřízne kolmo na osu a takto upraveným koncem se zasune do volného prostoru v dutince zkoušené rozbušky. Zaškrcením dutinky u ústí se zabrání případnému vysunutí zápalnice. Rozbuška se zápalnicí se umístí ve zkušebním zařízení svisle, aby dno rozbušky dosedalo na střed zkušební destičky a uchytí se v místě zaškrcení. Zažehnutím zápalnice se rozbuška přivede k roznětu.

    1. b) rozněcované elektrickým palníkem:

      Elektrický palník se zasune na zkoušenou rozbušku a takto upravený celek se ve zkušebním zařízení umístí svisle, aby dno rozbušky dosedalo na střed zkušební destičky a uchytí se za dutinku palníku. Elektrický palník se připojí na zkušební zařízení pro roznět podle obr. 2. Roznětným proudem se přivede rozbuška k roznětu.

      Obrázek
    2. B - zdroj stejnosměrného proudu, R1, R2 - měnitelné odpory, A - ampérmetr, P - přepinač, M Wheatstoneův můstek upravený tak, aby v žádné poloze přepínače neprocházel měřeným odporem proud větší než 20 mA, r - zkoušené rozněcovadlo
    3. Obr. 2.

  1. 8. Elektrické rozbušky

    Zkoušená rozbuška se přivede k roznětu plamenem elektrické pilule, která je nedílnou součástí elektrické rozbušky a je připojena vodiči na zkušební roznětné zařízení. Umístění rozbušky ve zkušebním zařízení a roznět je shodný jako v čl. 8b.

Zhodnocení zkoušky

  1. 9. Je nezbytné, aby u všech typů rozbušek (Cu a Al) při zkoušce došlo k proražení zkušební destičky a k rovnoměrnému rozložení paprsků po celé ploše destičky. Velikost proraženého otvoru v mm se měří zkušebním trnem odpovídajících rozměrů.

Záznam o zkoušce

  1. 10. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
    1. a) údaj o použité zkušební destičce
    2. b) počet zkoušených kusů

Závazný postup č. 27

Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel

Podstata zkoušky

  1. 1. Rozněcovadla se zkouší natřásáním na předepsaném přístroji za dodržení předepsaných podmínek.

Účel a význam zkoušky

  1. 2. Zkouškou se zjišťuje manipulační a dopravní odolnost rozněcovadel, přičemž nesmí být porušena jejich funkční spolehlivost.

Zkušební podmínky

  1. 3. Zkouška manipulační bezpečnosti se provádí při pádové výšce 150 mm, 60 rázy za minutu po dobu 5 minut a při stávající teplotě a vlhkosti zkušebního prostoru.

Zkušební zařízení

  1. 4. Ke zkouškám se používá natřásací přístroj (schema viz obr.).
    Obrázek
  2. 1 - otočný závěs, 2 - základní rovina, 3 - truhlík, 4 - padací deska, 5 - podložka
  3. Přístroj sestává z pevného rámu s řemenicí, poháněnou elektrickým motorem, na jehož hřídeli je segment nazdvihující padací desku na jednom konci otočně upevněnou. Padací deska po vysmeknutí segmentu ze záběru dopadá na dřevěnou podložku na vrchní ploše rámu. Na padací desce je upevněn dřevěný truhlík, do něhož se vkládají zkoušená rozněcovadla.

  1. 5. Přístroj splňuje následující požadavky:
    1. a) počet zdvihů padací desky 60 ± 1 za minutu
    2. b) výška pádu 150 ± 2 mm a 100 ± 2 mm.

      Výška pádu je udána ke středu základny truhlíku na padací desce.

    1. c) padací deska je vyrobena z jakostního bukového nebo březového dřeva. Je nutno, aby obě plochy byly hladce opracovány, naprosto rovné a po ustavení přístroje vodorovné.

      Rozměry desky asi 950 x 250 mm, hmotnost nezatížené desky 5 kg (včetně zvedacího nástavku)

    1. d) styk padací desky s podložkou (po dopadu) je zajištěn po celé ploše.
  1. 6. Natřásací přístroj je volně postaven na 500 až 700 mm vrstvu sypkého materiálu, např. škváry, písku nebo jiného materiálu podobných vlastností, udusaného do vodorovné roviny a umístěn tak, aby bylo vyloučeno jakékoliv nebezpečí pro obsluhu v případě samoaktivace výrobků v průběhu zkoušek.
  2. 7. Natřásací přístroj je ovládán dálkově z bezpečného úkrytu.

Postup zkoušky

  1. 8. Zážehová rozněcovadla určená ke zkoušce se uloží do dřevěných pouzder, tzv.penálků, po 15 kusech. Na ústí rozbušek se položí čistý černý papír a pouzdro se uzavře šoupátkem. Pouzdro s rozněcovadly se uloží do truhlíku natřásacího přístroje tak, aby svým ústím směřovala nahoru. Volný prostor v truhlíku přístroje se vyplní např. kousky plsti, papíru apod. a rozněcovadla se podrobí natřásání.

    Po zkoušce se rozněcovadla jednotlivě vyjmou, překlopí na čistý černý papír a kontroluje se, zda nedošlo k závadám.

  1. 9. Nárazová a nápichová rozněcovadla. Pro zkoušku předepsaný počet rozněcovadel v původním balení se uloží do truhlíku přístroje tak, aby osa rozněcovadel souhlasila se směrem natřásání. Volný prostor v truhlíku se vyplní a rozněcovadla se podrobí natřásání.
  2. 10. Elektrická rozněcovadla se zkouší tak, že se rozněcovadla se sesmyčkovanými přívodními vodiči položí přímo do truhlíku natřásacího přístroje kolmo na směr natřásání. Volný prostor v truhlíku se vyplní a rozněcovadla se podrobí natřásání.

    Speciální elektrická rozněcovadla s krátkými vodiči se zkouší v původním balení.

Zhodnocení zkoušky

  1. 11. Při zkoušce všech druhů rozněcovadel nesmí dojít k samoaktivaci.
  2. 12. U rozněcovadel zážehových, nárazových a nápichových nesmí dojít k uvolnění nebo vysypání výbušniny, uvolnění součástí nebo poprášení dutinky či kalíšku rozněcovadla výbušninou.
  3. 13. Požaduje se, aby elektrická rozněcovadla po zkoušce manipulační bezpečnosti vyhověla zkoušce průrazem podle Závazného postupu č. 26.

Záznam o zkoušce

  1. 14. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
    1. a) pádovou výšku a dobu natřásání
    2. b) počet zkoušených kusů

Závazný postup č. 28

Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel

Podstata zkoušky

  1. 1. Zkouškou se zjišťuje pevnost uchycení přívodních vodičů elektrické pilule a těsnící zátky v dutince elektrického rozněcovadla a odolnost tohoto spojení proti vytažení nebo roznětu (aktivaci) elektrické pilule.

    Zkouška se provádí metodou:

    1. a) statickou, kdy působí na vodiče rozněcovadla tahová síla vyvolaná tíhovou silou závaží předepsané hmotnosti,
    2. b) dynamickou, kdy působí na vodiče rozněcovadla trh vyvolaný pádem závaží předepsané hmotnosti z předepsané výšky.

Podmínky při zkoušce

  1. 2. Není-li v technickém požadavku výrobku uvedeno jinak, provádí se zkouška za laboratorních podmínek.

Zkušební zařízení

  1. 3. Pro zkoušku mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel prováděnou metodou:
    1. a) statickou, sestává zkušební zařízení (viz obr. 1 ) z části sloužící k uchycení elektrického rozněcovadla a závaží.

      Zkušební zařízení zajišťuje uchycení elektrického rozněcovadla za vnější válcovou část dutinky v místě volného vnitřního prostoru, tj. bezprostředně pod těsnící zátkou přidržující elektrickou piluli s přívodními vodiči v dutince rozněcovadla (viz obr. 1).

      Zkušební zařízení je vyváženo tak, aby byla dodržena souosost elektrického rozněcovadla a závaží a stejnoměrnost namáhání obou přívodních vodičů.

    1. b) dynamickou, sestává zkušební zařízení (viz obr. 2) ze základní nosné konstrukce (1), v jejíž horní části je dvojitý pancéřový kryt (2) pro umístění elektrického rozněcovadla (3). Vnější i vnitřní plášť krytu jsou na válcové části opatřeny otvorem pro vkládání zkoušeného elektrického rozněcovadla. Pancéřový kryt se uzavírá pootočením vnějšího pláště. Středová část zařízení (4) je opatřena pákou (5) se západkou (12) (detail viz obr.3) pro zajištění zkušebního závaží (6) v pohotovostní poloze.

      Závaží se pohybuje ve vodítkách (7). Na jednom z vodítek je stavítko (8), sloužící k nastavení výšky pádu (hd) zkušebního závaží. Výška pádu se nastavuje v pohotovostní poloze závaží (11) a měří se ode dna závaží po horní hranu stavítka (8). Závaží (6) je opatřeno úchytným hákem (9) (detail viz obr. 4) pro uchycení přívodních vodičů (10) elektrického rozněcovadla. Je nutno, aby při zkoušce byla dodržena souosost dráhy pádu závaží a rozněcovadla. Při pádu závaží nesmí vodiče zachytit za konstrukci zařízení.

  1. 4. K vyhodnocení zkoušky mechanické pevnosti sestavy je třeba zařízení pro zkoušku současnosti podle Závazného postupu č. 34.

Postup a provedení zkoušek

  1. 5. Při statické zkoušce se elektrické rozněcovadlo upne do zkušebního zařízení (viz obr. 1) a spojené přívodní vodiče se zatíží.

    Po této zkoušce se rozněcovadlo podrobí zkoušce současnosti roznětu podle Závazného postupu č. 34.

    Obrázek

    Obr. 1. Zařízení pro statickou zkoušku

  1. 6. Při dynamické zkoušce (zkušební zařízení viz obr. 2) je postup zkoušky následující: zkušební závaží (6) hmotnosti podle čl. 7 se zvedne do pohotovostní polohy a zajistí západkou páky (5). Ode dna závaží se naměří požadovaná výška pádu (viz čl. 7) a v této výšce se upne stavítko (8). Do středu pancéřovaného krytu (2) se vloží elektrické rozněcovadlo (3) a jeho přívodní vodiče (10) se v mírně napnutém stavu připevní k úchytnému háku závaží (9) (detail viz obr. 4). Vnější plášť pancéřového krytu (2) se uzavře, závaží (6) se zvedne do pohotovostní polohy (11), stavítko (8) se vysune do polohy mimo dráhu pádu závaží a pákou (5) se závaží uvolní.

    Vodiče jsou upraveny tak, aby při pádu závaží lehce zapadlo do výřezu ve středové části (4) zkušebního zařízení.

  1. 7. Dynamická zkouška podle čl. 6 se provádí:
    1. a) se závažím Qdl z výšky pádu hdl (ověřuje se bezpečnost rozněcovadla). Hodnoty Qdl, hdl jsou uvedeny v technickém požadavku příslušného typu elektrického rozněcovadla a nesmí při nich dojít k aktivaci rozněcovadla (viz dále čl. 8b),
    2. b) se závažím Qd2 z výšky pádu hd2 (ověřuje se funkčnost rozněcovadla). Po tomto namáhání se rozněcovadlo podrobí zkoušce současnosti roznětu podle Závazného postupu č. 34. Hodnoty Qd2, hd2 jsou uvedeny v technickém požadavku příslušného typu elektrického rozněcovadla a nesmí při nich dojít k aktivaci ani k selhávce při zkoušce současnosti roznětu (viz dále čl. 8c).
      Obrázek

      Obr. 2. Zařízení pro dynamickou zkoušku

      Obrázek

      Obr. 3. Detail (4) středové části zařízení

Zhodnocení zkoušek

  1. 8. Elektrické rozněcovadlo vyhovuje zkoušce mechanické pevnosti sestavy:
    1. a) nedojde-li v sérii pokusů při statickém namáhání k porušení sestavy rozněcovadel (zejména k uvolnění nebo k vytržení přívodních vodičů těsnící zátky z dutinky) nebo k selhávce při zkoušce současnosti roznětu podle Závazného postupu č. 34 ve větším počtu pokusů než udává tabulka č. 1 v Závazném postupu č. 54 při stanovené spolehlivosti tvrzení P, že pravděpodobnost nevyhovujícího výsledku nepřekročí mez p, při hmotnosti závaží Qs a délce vodičů hs,
    2. b) nedojde-li v sérii pokusů při dynamickém namáhání podle čl. 7a k aktivaci rozněcovadIa ve větším počtu než udává tabulka č. 1 v Závazném postupu č. 54, při stanovené spolehlivosti tvrzení P, že pravděpodobnost nevyhovujícího výsledku nepřekročí stanovenou mez p,
    3. c) nedojde-li v sérii pokusů při dynamickém namáhání podle čl. 7b k aktivaci rozněcovadla nebo k selhávce při zkoušce současnosti roznětu ve větším počtu pokusů než udává tabulka č. 1 v Závazném postupu č. 54 při stanovené spolehlivosti tvrzení P, že pravděpodobnost nevyhovujícího výsledku nepřekročí stanovenou mez p.
  1. 9. Hodnoty P, p, Qs, hs (Qdl, hdl, Qd2, hd2) jsou uvedeny v technickém požadavku příslušného typu elektrického rozněcovadla.
    Obrázek

    Obr. 4. Detail (9) úchytný hák závaží

Záznam o zkoušce

  1. 10. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
    1. a) údaje o zkušebním zařízení a metodě zkoušky
    2. b) zkušební podmínky
    3. c) počet zkoušených kusů

Závazný postup č. 29

Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel

Definice

  1. 1. Elektrická pevnost rozněcovadel je určena velikostí stejnosměrného napětí, při němž nedojde za podmínek zkoušky k elektrickému průrazu izolace přívodních vodičů (dále jen průraz) nebo k přeskoku mezi kovovou dutinkou a vnitřním vodivým systémem rozněcovadla (dále jen přeskok).

Měrná jednotka

  1. 2. Elektrická pevnost se udává v kilovoltech (kV).

Podstata zkoušky

  1. 3. Dutinka zkoušeného rozněcovadla (dále jen dutinka) a jeho přívodní vodiče (dále jen vodiče) se zatíží napětím zkušebního kondenzátoru stanovené kapacity na předepsanou dobu.

    Sleduje se, zda nedojde k průrazu nebo k přeskoku.

  1. 4. Zkouší se elektrická pevnost:
    1. a) vodičů bez předchozího namáhání
    2. b) vodičů předem namáhaných na oděr podle čl. 9,
    3. c) dutinky.

    Zkoušku podle bodů a) a c) je možno provádět současně, s rozněcovadlem v dodávaném stavu.

Podmínky při zkoušce

  1. 5. Zkouška se provádí při teplotě 20 ± 2 oC a relativní vlhkosti do 80 %.

Zkušební zařízení

  1. 6. Ke zkoušce jsou potřebná tato zkušební zařízení:
    1. a) zařízení pro zkoušku oděru podle obr. 1,
    2. b) zařízení pro zkoušku elektrické pevnosti:
      1. • zdroj regulovatelného stejnosměrného napětí v rozmezí asi 0-10 kV, např. typ 4204 fy Statron, býv.NDR.
      2. • vysokonapěťový kondenzátor kapacity 0,5 μF, např. typ WK 72055 fy Tesla
      3. • elektrostatický voltmetr s rozsahem nejméně do 3 kV, např. typ GTSV fy Nesuko, Švýcarsko nebo S-53 výr. býv. SSSR
      4. • nádobka s nasyceným roztokem chloridu sodného pro zkoušky vodičů podle čl. 4a, 4b.
      5. • bezpečnostní box pro zkoušky dutinek podle čl. 4c
      6. • silnostěnná kovová nádoba s nasyceným roztokem chloridu sodného pro zkoušky rozněcovadel v dodávaném stavu současně podle čl. 4a a 4c.
        Obrázek

        Obr.1. Zařízení pro zkoušku oděru vodičů

  1. 7. Schema zapojení elektrické části zkušebního zařízení:
    Obrázek

    Obr. 2.

    Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Příprava a postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Obr. 1 SIT Obr. č.2 Kinematické schéma Závazný postup č. 26 Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Měrná jednotka Zkušební zařízení a pomůcky Obr. 1. Postup zkoušky Obr. 2. Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 27 Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 28 Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Postup a provedení zkoušek Obr. 1. Zařízení pro statickou zkoušku Obr. 2. Zařízení pro dynamickou zkoušku Obr. 3. Detail (4) středové části zařízení Zhodnocení zkoušek Obr. 4. Detail (9) úchytný hák závaží Záznam o zkoušce Závazný postup č. 29 Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel Definice Měrná jednotka Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Obr.1. Zařízení pro zkoušku oděru vodičů Obr. 2.
    Kde:Bzdroj regulovatelného vysokého napětí
    Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Příprava a postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Obr. 1 SIT Obr. č.2 Kinematické schéma Závazný postup č. 26 Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Měrná jednotka Zkušební zařízení a pomůcky Obr. 1. Postup zkoušky Obr. 2. Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 27 Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 28 Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Postup a provedení zkoušek Obr. 1. Zařízení pro statickou zkoušku Obr. 2. Zařízení pro dynamickou zkoušku Obr. 3. Detail (4) středové části zařízení Zhodnocení zkoušek Obr. 4. Detail (9) úchytný hák závaží Záznam o zkoušce Závazný postup č. 29 Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel Definice Měrná jednotka Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Obr.1. Zařízení pro zkoušku oděru vodičů Obr. 2.
    Ckondenzátor O,5 μF
    Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Příprava a postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Obr. 1 SIT Obr. č.2 Kinematické schéma Závazný postup č. 26 Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Měrná jednotka Zkušební zařízení a pomůcky Obr. 1. Postup zkoušky Obr. 2. Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 27 Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 28 Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Postup a provedení zkoušek Obr. 1. Zařízení pro statickou zkoušku Obr. 2. Zařízení pro dynamickou zkoušku Obr. 3. Detail (4) středové části zařízení Zhodnocení zkoušek Obr. 4. Detail (9) úchytný hák závaží Záznam o zkoušce Závazný postup č. 29 Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel Definice Měrná jednotka Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Obr.1. Zařízení pro zkoušku oděru vodičů Obr. 2.
    Velektrostatický voltmetr
    Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Příprava a postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Obr. 1 SIT Obr. č.2 Kinematické schéma Závazný postup č. 26 Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Měrná jednotka Zkušební zařízení a pomůcky Obr. 1. Postup zkoušky Obr. 2. Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 27 Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 28 Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Postup a provedení zkoušek Obr. 1. Zařízení pro statickou zkoušku Obr. 2. Zařízení pro dynamickou zkoušku Obr. 3. Detail (4) středové části zařízení Zhodnocení zkoušek Obr. 4. Detail (9) úchytný hák závaží Záznam o zkoušce Závazný postup č. 29 Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel Definice Měrná jednotka Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Obr.1. Zařízení pro zkoušku oděru vodičů Obr. 2.
    Pnvysokonapěťový přepínač
    Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Příprava a postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Obr. 1 SIT Obr. č.2 Kinematické schéma Závazný postup č. 26 Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Měrná jednotka Zkušební zařízení a pomůcky Obr. 1. Postup zkoušky Obr. 2. Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 27 Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 28 Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Postup a provedení zkoušek Obr. 1. Zařízení pro statickou zkoušku Obr. 2. Zařízení pro dynamickou zkoušku Obr. 3. Detail (4) středové části zařízení Zhodnocení zkoušek Obr. 4. Detail (9) úchytný hák závaží Záznam o zkoušce Závazný postup č. 29 Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel Definice Měrná jednotka Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Obr.1. Zařízení pro zkoušku oděru vodičů Obr. 2.
    R1, R2, R3omezovací odpory 1 MΩ
    Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Příprava a postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Obr. 1 SIT Obr. č.2 Kinematické schéma Závazný postup č. 26 Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Měrná jednotka Zkušební zařízení a pomůcky Obr. 1. Postup zkoušky Obr. 2. Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 27 Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 28 Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Postup a provedení zkoušek Obr. 1. Zařízení pro statickou zkoušku Obr. 2. Zařízení pro dynamickou zkoušku Obr. 3. Detail (4) středové části zařízení Zhodnocení zkoušek Obr. 4. Detail (9) úchytný hák závaží Záznam o zkoušce Závazný postup č. 29 Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel Definice Měrná jednotka Podstata zkoušky Podmínky při zkoušce Zkušební zařízení Obr.1. Zařízení pro zkoušku oděru vodičů Obr. 2.
    S, Zpřipojovací svorky

Příprava zkušebních vzorků

  1. 8. Pro zkoušky vodičů podle čl. 4a se smyčka vodičů oddělí od dutinky ve vzdálenosti 10 cm. Čtyři konce oddělených vodičů ve smyčce se odizolují v délce asi 3 cm. Odizolované konce se vzájemně svinou 3 až 5 závity.
  2. 9. Pro zkoušky vodičů podle čl. 4b se vzorek vodiče délky 1,5 m na jednom konci zatíží závažím o hmotnosti 0,5 kg a přetáhne se jednou přes ocelovou strunu průměru l mm tak, aby obě části vzorku spolu svíraly úhel 90° (viz obr. 1). Délka posunu vodiče přes strunu musí být nejméně 0,5 m.

    Po tomto namáhání se vzorek na obou koncích odizoluje v délce asi 3 cm, vodič se svine do smyčky a odizolované konce se vzájemně svinou 3 až 5 závity.