Zákon stavební zákon

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje působnost orgánů státní stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád.

(2) Tento zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě, povinnosti osob při přípravě a provádění staveb, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, některé účely vyvlastnění, oprávnění autorizovaných inspektorů a výkon kontroly.

(3) Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.

§ 2

Dotčené orgány

(1) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem, vyjádřením, koordinovaným vyjádřením nebo závazným stanoviskem, které vydal jako podklad pro úkony podle tohoto zákona.

(2) Při pořizování navazující územně plánovací dokumentace se nepřihlíží ke stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při vydání nadřazené územně plánovací dokumentace.

(3) Při postupech podle části šesté se nepřihlíží k vyjádření, koordinovanému vyjádření nebo závaznému stanovisku ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v územně plánovací dokumentaci nebo v územním opatření.

§ 3

Změna podmínek

(1) Nové stanovisko, vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán v téže věci uplatňovat pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností, které nemohly být zjištěny dříve, nebo na základě změny právních předpisů, a pokud se jimi změnily podmínky, za kterých bylo stanovisko, vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko vydáno, a to jen v rozsahu změny podmínek.

(2) Nové stanovisko, vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán vydat také tehdy, pokud původní bylo vydáno na základě údajů nepravdivých, neúplných nebo zkreslených.

(3) Nové stanovisko k územně plánovací dokumentaci může dotčený orgán uplatnit také na základě skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořizované územně plánovací dokumentace, nebo na základě výsledku řešení rozporů.

§ 4

Záměr

(1) Záměrem se v tomto zákoně rozumí stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma.

(2) Záměrem EIA se v tomto zákoně rozumí záměr podle odstavce 1, který podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

§ 5

Stavba

(1) Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

(2) Stavby jsou

1. a) drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
2. b) jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
3. c) vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a
4. d) ostatní.

(3) Souborem staveb se v tomto zákoně rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.

(4) Dočasnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.

(5) Používá-li se v tomto zákoně pojem stavba, rozumí se tím podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby.

§ 6

Změna a údržba dokončené stavby

(1) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí

1. a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
2. b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, a
3. c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

(2) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna v užívání stavby spočívající ve změně v

1. a) způsobu užívání stavby,
2. b) provozním zařízení stavby,
3. c) způsobu výroby nebo podstatném rozšíření výroby,
4. d) činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo
5. e) době trvání dočasné stavby, anebo změně dočasné stavby na stavbu trvalou.

(3) Údržbou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí udržovací práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavebně technický stav stavby tak, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí výskytu závady nebo havárie stavby a nedocházelo ke znehodnocení stavby.

§ 7

Zařízení

(1) Zařízením se v tomto zákoně rozumí technické zařízení nebo reklamní zařízení, pokud nejde o stavbu, které vzniká za účelem užívání na určitém místě.

(2) Reklamním zařízením se v tomto zákoně rozumí panel, tabule, deska nebo konstrukce, které slouží k šíření reklamy nebo jiných informací. Reklamní zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu.

§ 8

Terénní úprava

Terénní úpravou se v tomto zákoně rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem.

§ 9

Staveniště

(1) Staveništěm se v tomto zákoně rozumí místo, na kterém se provádí stavba, zařízení, terénní úprava nebo udržovací práce anebo na kterém se stavba, zařízení nebo terénní úprava odstraňuje.

(2) Staveniště zahrnuje stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby potřebné pro provedení nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy.

§ 10

Veřejná infrastruktura

(1) Veřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavby a zařízení sloužící veřejné potřebě, a to

1. a) dopravní infrastruktura, kterou jsou zejména stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení,
2. b) technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady,
3. c) zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí; součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability krajiny,
4. d) občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva,
5. e) veřejná prostranství¹).

(2) Sítí technické infrastruktury se v tomto zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií.

(3) Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a kanalizační, elektronických komunikací a produktovody.

§ 11

Veřejně prospěšná stavba a opatření

(1) Veřejně prospěšnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba nebo zařízení pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená v územně plánovací dokumentaci a stavby a zařízení s ní související nebo podmiňující její realizaci.

(2) Veřejně prospěšným opatřením se v tomto zákoně rozumí opatření nestavební povahy sloužící ke snižování nebezpečí v území, vytváření prvků územního systému ekologické stability²) a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené v územně plánovací dokumentaci.

§ 12

Základní pojmy územního plánování

V tomto zákoně se rozumí

1. a) změnou v území změna jeho funkčního využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb nebo jejich změn,
2. b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění,
3. c) zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku,
4. d) plochou část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam,
5. e) koridorem území vymezené pro zpravidla liniový záměr dopravní nebo technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,
6. f) plochou nebo koridorem celostátního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více krajů nebo států,
7. g) plochou nebo koridorem nadmístního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí; v případě hlavního města Prahy se za plochu nebo koridor nadmístního významu považují plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více městských částí,
8. h) zastavěným územím území vymezené samostatným postupem podle tohoto zákona (dále jen „vymezení zastavěného území“) nebo územním plánem,
9. i) zastavitelnou plochou plocha určená k zastavění vymezená v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu,
10. j) nezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
11. k) transformační plochou plocha určená k vytvoření zcela nového charakteru území nebo k obnově znehodnoceného území za účelem jeho opětovného využití vymezená v zastavěném území územním plánem,
12. l) plochou změny v krajině plocha určená ke změně stávajícího využití na jiné využití nezastavěného území vymezená v nezastavěném území územním plánem,
13. m) uliční čarou hranice mezi pozemky a veřejným prostranstvím,
14. n) stavební čarou rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku, která určuje polohu hrany stavby ve výši rostlého nebo upraveného terénu; stavební čára může být
    1. 1. uzavřená, která stanoví rozhraní souvisle zastavěné, v celé délce stavby, nebo
    2. 2. otevřená, která stanoví rozhraní přerušované stavebními mezerami,

1. o) stavební prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,
2. p) nadřazenou územně plánovací dokumentací se pro
   1. 1. regulační plán rozumí územní plán, zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán,
   2. 2. územní plán rozumí zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán,
   3. 3. zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán,

1. q) navazující územně plánovací dokumentací se pro
   1. 1. územní rozvojový plán rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,
   2. 2. zásady územního rozvoje rozumí územní plán a regulační plán,
   3. 3. územní plán rozumí regulační plán,

1. r) limitem využití území omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů, nebo stanovené na základě jiných právních předpisů, nebo vyplývající z vlastností území,
2. s) schématem výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé územně plánovací dokumentace,
3. t) vystavěným prostředím prostředí vytvořené nebo upravené člověkem zahrnující stavby a volná prostranství veřejná i neveřejná,
4. u) asanací soubor opatření sloužících k ozdravění území, které vykazuje závady, zejména z důvodů hospodářských změn anebo postižení živelní pohromou nebo závažnou havárií.

§ 13

V tomto zákoně se dále rozumí

1. a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
2. b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,
3. c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
4. d) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,
5. e) stavbou se shromažďovacím prostorem stavba ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve které se nachází prostor pro shromažďování osob,
6. f) stavbou pro obchod stavba s prodejní plochou,
7. g) stavbou pro výrobu a skladování stavba pro průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování uvedených v písmenu h),
8. h) stavbou pro zemědělství stavba pro hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, stavba pro rostlinnou výrobu a pro posklizňovou úpravu, stavba pro zemědělské stroje, stavba pro skladování produktů rostlinné výroby, minerálních hnojiv, přípravků a prostředků na ochranu rostlin,
9. i) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na bydlení,
10. j) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením,
11. k) místností prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí střechy a pevnými stěnami,
12. l) obytnou místností část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m²; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně 12 m²; tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m²,
13. m) pobytovou místností místnost, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby,
14. n) podlahovou plochou součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce,
15. o) zastavěnou plochou stavby plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími lícy svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny,
16. p) zastavěnou plochou pozemku součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb.

§ 14

V tomto zákoně se dále rozumí

1. a) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměru nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbu, zařízení nebo terénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti,
2. b) projektantem fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,
3. c) hlavním projektantem projektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace,
4. d) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona,
5. e) zhotovitelem stavebník v případě svépomocné formy výstavby, nebo stavební podnikatel,
6. f) stavbyvedoucím fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona k odbornému vedení provádění nebo odstraňování stavby,
7. g) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení anebo terénní úpravy svépomocí.

§ 15

Obecná ustanovení

(1) Zřizují se Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady, které tvoří soustavu orgánů státní stavební správy a které jsou správními úřady.

(2) Nejvyšší stavební úřad je účetní jednotkou. Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem České republiky, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Nejvyššího stavebního úřadu.

(3) Pro účely zákona o státní službě je Nejvyšší stavební úřad bezprostředně nadřízeným služebním úřadem Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů.

§ 16

Nejvyšší stavební úřad

(1) Nejvyšší stavební úřad je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění.

(2) Sídlem Nejvyššího stavebního úřadu je Ostrava.

(3) V čele Nejvyššího stavebního úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda. Předsedu zastupují v jím vymezených oblastech místopředsedové, které na jeho návrh jmenuje a odvolává vláda. Místopředsedové se považují za ředitele sekce podle zákona o státní službě.

(4) Výběr, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedy se řídí zákonem o státní službě.

§ 17

Specializovaný a odvolací stavební úřad

(1) Specializovaný a odvolací stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu.

(2) Sídlem Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu je Praha.

(3) Územní pracoviště Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu stanoví Nejvyšší stavební úřad vyhláškou.

(4) V čele Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu stojí ředitel.

(5) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 18

Krajské stavební úřady

(1) Krajské stavební úřady jsou územními správními úřady ve věcech stavebního řádu.

(2) Krajskými stavebními úřady jsou

1. a) Stavební úřad pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
2. b) Stavební úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze,
3. c) Stavební úřad pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích,
4. d) Stavební úřad pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni,
5. e) Stavební úřad pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech,
6. f) Stavební úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem,
7. g) Stavební úřad pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci,
8. h) Stavební úřad pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové,
9. i) Stavební úřad pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích,
10. j) Stavební úřad pro Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě,
11. k) Stavební úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně,
12. l) Stavební úřad pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci,
13. m) Stavební úřad pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě,
14. n) Stavební úřad pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně.

(3) Krajský stavební úřad vykonává územní působnost v území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu krajského stavebního úřadu.

(4) Územní pracoviště krajského stavebního úřadu stanoví Nejvyšší stavební úřad vyhláškou. Při stanovení územních pracovišť přihlédne Nejvyšší stavební úřad k počtu obyvatel správního obvodu územního pracoviště a k jejich dopravní dostupnosti.

(5) V čele krajského stavebního úřadu stojí ředitel.

(6) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 19

Obecná ustanovení

(1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou

1. a) Nejvyšší stavební úřad,
2. b) Ministerstvo obrany,
3. c) úřady územního plánování a
4. d) obecní úřad, který získal potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.

(2) Úřady územního plánování jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.

(3) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají dále zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje, rada obce a rada kraje.

§ 20

Vláda

Vláda

1. a) schvaluje Politiku architektury a stavební kultury České republiky,
2. b) rozhoduje o pořízení územního rozvojového plánu,
3. c) schvaluje zadání územního rozvojového plánu,
4. d) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu územního rozvojového plánu,
5. e) vydává územní rozvojový plán,
6. f) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu.

§ 21

Nejvyšší stavební úřad

(1) Nejvyšší stavební úřad je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování.

(2) Nejvyšší stavební úřad

1. a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,
2. b) pořizuje politiku architektury a stavební kultury,
3. c) pořizuje územní rozvojový plán,
4. d) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územního rozvojového plánu, popřípadě pro plnění dalších svých úkolů,
5. e) pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře, dotýká-li se území více krajů,
6. f) vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data,
7. g) zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury,
8. h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 22

Ministerstvo obrany

Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů

1. a) pořizuje a vydává územní plán a regulační plán,
2. b) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost Ministerstva obrany,
3. c) vkládá data do národního geoportálu územního plánování.

§ 23

Krajský úřad

(1) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů podle § 26.

(2) Krajský úřad jako úřad územního plánování

1. a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,
2. b) pořizuje zásady územního rozvoje,
3. c) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje,
4. d) pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území, dotýkají-li se více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
5. e) vkládá data do národního geoportálu územního plánování,
6. f) vydává potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti,
7. g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 24

Zastupitelstvo kraje a rada kraje

(1) Zastupitelstvo kraje

1. a) rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje,
2. b) schvaluje zadání zásad územního rozvoje,
3. c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu zásad územního rozvoje,
4. d) vydává zásady územního rozvoje,
5. e) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje.

(2) Rada kraje uplatňuje připomínky k návrhu

1. a) územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje sousedního kraje,
2. b) územního opatření o asanaci území a územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje krajský úřad, a územního opatření o stavební uzávěře, který pořizuje Nejvyšší stavební úřad, a dotýkají se území kraje.

§ 25

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování

1. a) pořizuje územní plán a regulační plán,
2. b) pořizuje územní plán a regulační plán na žádost obce,
3. c) pořizuje územně plánovací podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost obcí,
4. d) pořizuje a vydává vymezení zastavěného území,
5. e) pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území pro území obce,
6. f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování,
7. g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 26

Obecní úřad

Obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může vykonávat v přenesené působnosti působnost podle § 25 písm. a) a f) a pořizovat územní studii.

§ 27

Zastupitelstvo obce a rada obce

(1) Zastupitelstvo obce

1. a) rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu,
2. b) schvaluje zadání územního plánu a regulačního plánu,
3. c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu územního plánu a regulačního plánu,
4. d) vydává územní plán a regulační plán,
5. e) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního plánu.

(2) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce uplatňuje připomínky k návrhu

1. a) zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce,
2. b) vymezení zastavěného území,
3. c) územního opatření o asanaci území a územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje úřad územního plánování, a dotýkají se území obce.

§ 28

Působnost na území hlavního města Prahy

(1) Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, vykonává působnost krajského úřadu Nejvyšší stavební úřad.

(2) Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.

§ 29

Ústav územního rozvoje

(1) Ústav územního rozvoje se sídlem v Brně je organizační složkou státu, pro kterou plní funkci zřizovatele Nejvyšší stavební úřad.

(2) Ústav územního rozvoje

1. a) provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování a stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředí, urbanismu a architektury,
2. b) zpracovává návrh politiky architektury a stavební kultury,
3. c) zpracovává návrh územního rozvojového plánu, jeho změn a úplná znění po jeho změně,
4. d) zpracovává návrh územně analytických podkladů pro území státu,
5. e) vykonává další činnosti, kterými ho pověří Nejvyšší stavební úřad.

§ 30

Obecná ustanovení

(1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou

1. a) Nejvyšší stavební úřad,
2. b) Specializovaný a odvolací stavební úřad,
3. c) krajské stavební úřady a
4. d) jiné stavební úřady³).

(2) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.

§ 31

Metodická a kontrolní činnost

Jiné ústřední orgány státní správy v rámci své působnosti metodicky sjednocují a kontrolují výkon působnosti orgánů státní stavební správy, včetně Nejvyššího stavebního úřadu, a mohou jim na základě provedené kontroly ukládat opatření k nápravě; nesouhlasí-li Nejvyšší stavební úřad s jemu uloženým opatřením k nápravě, předloží se věc k rozhodnutí vládě.

§ 32

Nejvyšší stavební úřad

(1) Nejvyšší stavební úřad je nadřízeným správním orgánem Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu.

(2) Nejvyšší stavební úřad

1. a) metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu,
2. b) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,
3. c) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
4. d) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
5. e) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu,
6. f) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu,
7. g) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu,
8. h) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů,
9. i) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě⁴).

(3) Nejvyšší stavební úřad může

1. a) vyhradit si zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,
2. b) pověřit vedením systému stavebně technické prevence Ústav územního rozvoje.

§ 33

Specializovaný a odvolací stavební úřad

(1) Specializovaný a odvolací stavební úřad je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu.

(2) Specializovaný a odvolací stavební úřad vykonává

1. a) působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb,
2. b) působnost stavebního úřadu ve věcech staveb souvisejících s vyhrazenými stavbami a stavbami tvořícími s nimi soubor staveb, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu, a
3. c) kontrolu ve věcech stavebního řádu.

(3) K přechodu související stavby do působnosti krajského stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.

§ 34

Krajský stavební úřad

(1) Krajský stavební úřad

1. a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech staveb, u kterých nevykonává působnost Specializovaný a odvolací stavební úřad nebo jiný stavební úřad,
2. b) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb souvisejících, a
3. c) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

(2) Má-li se stavba podle odstavce 1 písm. a) nebo b) uskutečnit ve správních obvodech více krajů, provede řízení a vydá rozhodnutí krajský stavební úřad, u kterého byla podána žádost jako první.

§ 35

Jiné stavební úřady

(1) Ministerstvo obrany vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu⁵), realizovaných Ministerstvem obrany, jím zřízenou nebo založenou právnickou osobou nebo, u staveb a záměrů, které slouží nebo mají sloužit k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a pro území vojenských újezdů, s výjimkou vydání rámcového povolení.

(2) Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo jím zřízené organizační složky státu, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační. Do výkonu působnosti podle věty první nenáleží vydání rámcového povolení.

(3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů staveb pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek, s výjimkou vydání rámcového povolení.

(4) K přechodu stavby podle odstavců 1 až 3 do působnosti krajského stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.

§ 36

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vymezí opatřením obecné povahy území, v němž v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu

1. a) vydává vyjádření pro účely povolení záměru,
2. b) vydává vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území, a
3. c) může se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na nezbytné úpravy.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(3) Náklady spojené s požadavky na nezbytné úpravy podle odstavce 1 písm. c) nese ministerstvo, které je uplatnilo.

§ 37

Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a obecnímu úřadu je přenesenou působností.