Zákon stavební zákon

Drobné stavby

(1) Drobnými stavbami jsou

1. a) stavby nebo zařízení a jejich údržba, a to
   1. 1. stavba do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
   2. 2. skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
   3. 3. stavba do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako zahrádkářská osada, a nejde o stavbu pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
   4. 4. výrobek plnící funkci stavby (mobilní domy), včetně základové konstrukce, do 55 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
   5. 5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které nejsou veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
   6. 6. dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,
   7. 7. reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m²; plocha oboustranných panelů se započítává pouze jednou,
   8. 8. oplocení lesních školek a obor⁵⁹), oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
   9. 9. stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení,
   10. 10. doplnění vlastní telekomunikační sítě⁶⁰) k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
   11. 11. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
   12. 12. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene,
   13. 13. povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
   14. 14. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky,
   15. 15. podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích, nejde-li o portálové konstrukce,
   16. 16. sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci⁶¹),
   17. 17. nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy a přejezdy přes chodníky,
   18. 18. propustky na neveřejných účelových komunikacích,
   19. 19. stavby mostních vah,
   20. 20. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely a body seismické monitorovací sítě,
   21. 21. stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
   22. 22. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 8 m, umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
   23. 23. běžný dobíjecí bod⁶²),
   24. 24. stavba do 50 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím na veřejném prostranství nebo na pozemku veřejné zeleně a parku, sloužící jako sociální nebo jiné hygienické zařízení k užívání veřejností, a její související technické zařízení,
   25. 25. stavby obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW, vyjma záměrů povolovaných jiným stavebním úřadem,
   26. 26. přípolože⁶³) k existující stavbě dopravní či technické infrastruktuře,

1. b) součásti a příslušenství drobných staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v písmenu a),
2. c) změny drobných staveb uvedených v písmenu a), při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů,
3. d) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
4. e) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,
5. f) udržovací práce nebo stavební úpravy pozemních komunikací, a to
   1. 1. zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů na dálnici nebo silnici I. třídy,
   2. 2. výměna mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech,
   3. 3. technická zařízení a jejich součásti určené k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace mimo portálové konstrukce,
   4. 4. zřízení obrub k vozovce,
   5. 5. zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,
   6. 6. zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,
   7. 7. stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení nebo 10 cm u ostatních komunikací anebo 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy,
   8. 8. stavební úpravy vozovek a krajnic v rozsahu běžné a souvislé údržby⁶⁴),

1. g) udržovací práce nebo stavební úpravy staveb dráhy, a to
   1. 1. odvodnění nástupišť, přejezdů nebo tunelů,
   2. 2. stavební úpravy svršku železničních a tramvajových tratí,
   3. 3. výměna kolejí, kolejových polí, pražců a výhybek a jejich součástí,
   4. 4. výměna nenosných částí mostů,
   5. 5. zařízení pro ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,
   6. 6. zařízení pro ochranu před účinky bludných proudů elektrické trakce,
   7. 7. zařízení dálkového ovládání elektroenergetických zařízení,
   8. 8. zařízení protikorozní ochrany, rušení telekomunikačních systémů a vlivu vysokého napětí,
   9. 9. zařízení dálkového ovládání, regulace a měření,
   10. 10. sdělovací a informační zařízení drah,
   11. 11. zařízení elektrické požární signalizace.

(2) Za drobné stavby se nepovažují

1. a) stavby pro bydlení s výjimkou výrobku plnícího funkci stavby uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 4,
2. b) stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou výrobku plnícího funkci stavby uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 4,
3. c) stavby garáží,
4. d) trafostanice,
5. e) stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
6. f) stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
7. g) stavby uranového průmyslu a stavby v areálu jaderného zařízení,
8. h) sklady a skládky nebezpečných odpadů,
9. i) stavby vodních děl s výjimkou staveb podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12,
10. j) výměna vedení a sítí technické infrastruktury, nejde-li o výměnu sítí technické infrastruktury podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12,
11. k) důlní díla a důlní stavby pod povrchem, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
12. l) záměry EIA.

Jednoduché stavby

(1) Jednoduchými stavbami jsou stavby nebo zařízení a terénní úpravy, a to

1. a) stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,
2. b) podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,
3. c) stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
4. d) reklamní zařízení a stavby pro reklamu,
5. e) opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
6. f) stavby pro zemědělství do 30 m² zastavěné plochy a do 7 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,
7. g) stavby pro hospodářská zvířata do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
8. h) přípojky sítí technické infrastruktury,
9. i) výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,
10. j) zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m³ určené výhradně pro odběr plynné fáze,
11. k) dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,
12. l) stavby pro využití obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem do 30 kW,
13. m) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch od 300 m² do 1000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
14. n) stavby zařízení staveniště,
15. o) stání pro obytné automobily a obytné přívěsy.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona jednoduchými stavbami rozumí

1. a) součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v odstavci 1,
2. b) změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů,
3. c) udržovací práce neuvedené v příloze č. 1,
4. d) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled,
5. e) větší změny dokončené budovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m²,
6. f) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
7. g) terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 20 000 m² v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací,
8. h) změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1000 m².

(3) Za jednoduché stavby se nepovažují

1. a) stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
2. b) stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
3. c) stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení,
4. d) sklady a skládky nebezpečných odpadů,
5. e) stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu,
6. f) stavby vodních děl neuvedené v odstavci 1 a 2 nebo v příloze č. 1,
7. g) záměry EIA.

Vyhrazené stavby

Vyhrazenými stavbami jsou

1. a) stavby dálnic,
2. b) stavby drah,
3. c) letecké stavby,
4. d) stavby vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m³ nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
5. e) stavby a zařízení přenosové soustavy,
6. f) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,
7. g) stavby a zařízení přepravní soustavy,
8. h) zásobníky plynu,
9. i) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů⁶⁵), včetně skladovacích zařízení, která jsou součástí technické infrastruktury produktovodů nebo ropovodů,
10. j) stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely,
11. k) stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,
12. l) stavby v areálu jaderného zařízení,
13. m) stavby určené k nakládání s výbušninami,
14. n) stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložná místa pro těžební odpad.

1. I. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území

   Hodnotí se vlivy, které lze rozumně předpokládat, a to v rozsahu, podrobnosti a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná územně plánovací dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem.

   1. 1. Vyhodnocení vlivů územního rozvojového plánu nebo zásad územního rozvoje na životní prostředí, zpracované podle části II. této přílohy, nebo pokud příslušný úřad uplatnil u změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje nebo u územního plánu nebo jeho změny požadavek na toto vyhodnocení.
   2. 2. Vyhodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí⁶⁶).
   3. 3. Vyhodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace na hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.
   4. 4. Vyhodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území, které spočívá v posouzení vztahu a zlepšování podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.
   5. 5. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska vyváženosti vlivů na životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (udržitelný rozvoj území).

1. II. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí
   1. 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů posuzované územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.
   2. 2. Vztah posuzované územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní, unijní a vnitrostátní úrovni.
   3. 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna posuzovaná územně plánovací dokumentace.
   4. 4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.
   5. 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
   6. 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant posuzované územně plánovací dokumentace nebo jejího invariantního návrhu, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví, včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu, včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
   7. 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení nebo podle invariantního řešení ve srovnání se současným stavem a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení, včetně jejich omezení.
   8. 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.
   9. 9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo unijní úrovni do posuzované územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru řešení, včetně případného výběru nejvhodnější varianty.
   10. 10. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
   11. 11. Souhrnné vypořádání požadavků uplatněných ve stanovisku příslušného úřadu k návrhu zadání nebo k návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace.
   12. 12. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu posuzované územně plánovací dokumentace na životní prostředí.
   13. 13. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.
   14. 14. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

Obsah a struktura územního rozvojového plánu

1. I. Územní rozvojový plán

   (1) Textová část územního rozvojového plánu obsahuje

   1. a) základní koncepci územního rozvoje území České republiky a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury,
   2. b) vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí,
   3. c) vymezení zastavitelných ploch a koridorů a stanovení účelu a požadavků na jejich využití, popřípadě podmínek pro rozhodování v nich,
   4. d) vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,
   5. e) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,
   6. f) úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění koordinace odvětvových koncepcí, strategií, politik a dalších dokumentů ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a k zajištění koordinace záměrů na změny v území celostátního významu,
   7. g) požadavky na řešení a koordinaci územně plánovací dokumentace krajů, popřípadě obcí a
   8. h) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.

   (2) Je-li to účelné, textová část územního rozvojového plánu dále obsahuje

   1. a) vymezení územních rezerv,
   2. b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií a
   3. c) stanovení pořadí provádění změn v území.

   (3) Grafická část územního rozvojového plánu obsahuje

   1. a) výkres koncepce rozvoje území České republiky, včetně sídelní struktury České republiky,
   2. b) výkres rozvojových oblastí a rozvojových os a specifických oblastí,
   3. c) výkres ploch a koridorů, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního významu,
   4. d) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
   5. e) je-li to účelné, výkres vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií, a
   6. f) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

   (4) Výkresy grafické části se vydávají v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. Je-li to účelné, lze výkres koncepce rozvoje území ČR a výkres ploch a koridorů dále členit na samostatné výkresy.

1. II. Odůvodnění územního rozvojového plánu

   (1) Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména

   1. a) stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu,
   2. b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
   3. c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
   4. d) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo obsahem změny,
   5. e) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
   6. f) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
   7. g) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
   8. h) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
   9. i) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované zastavitelné plochy a koridory a
   10. j) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

   (2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního rozvojového plánu s jednotným standardem.

   (3) V případě změny územního rozvojového plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

   (4) Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména

   1. a) koordinační výkres v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a
   2. b) je-li to účelné, schéma širších vztahů dokumentující vazby na území sousedních států.

Obsah a struktura zásad územního rozvoje

1. I. Zásady územního rozvoje

   (1) Textová část zásad územního rozvoje obsahuje

   1. a) koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury,
   2. b) zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v územním rozvojovém plánu a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a nadmístních rozvojových os,
   3. c) zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v územním rozvojovém plánu a vymezení specifických oblastí nadmístního významu,
   4. d) přebíraná věcná řešení územního rozvojového plánu, zejména zastavitelné plochy a koridory a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,
   5. e) vymezení zastavitelných ploch a koridorů nadmístního významu, včetně stanovení jejich účelu a požadavků na jejich využití,
   6. f) vymezení ploch a koridorů regionálního územního systému ekologické stability a, je-li to účelné, zpřesnění vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,
   7. g) stanovení cílových kvalit krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,
   8. h) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace,
   9. i) stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře, a
   10. j) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.

   (2) Je-li to účelné, textová část zásad územního rozvoje dále obsahuje

   1. a) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,
   2. b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,
   3. c) je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území.

   (3) Grafická část zásad územního rozvoje obsahuje

   1. a) výkres uspořádání území kraje obsahující zejména rozvojové oblasti a rozvojové osy, specifické oblasti a sídelní strukturu,
   2. b) výkres ploch a koridorů, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu,
   3. c) výkres krajin, pro které se stanovují cílové kvality,
   4. d) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
   5. e) je-li to účelné, výkres oblastí, ploch a koridorů, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií a
   6. f) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

   (4) Výkresy se vydávají v měřítku 1 : 50 000 nebo v odůvodněných případech 1 : 100 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území. V případě potřeby lze výkresy uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) dále členit na samostatné výkresy nebo vybranou problematiku řešit samostatným výkresem v měřítku 1 : 25 000. Grafická část může být doplněna schématy.

1. II. Odůvodnění zásad územního rozvoje

   (1) Textová část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména

   1. a) stručný popis postupu pořízení zásad územního rozvoje,
   2. b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
   3. c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
   4. d) vyhodnocení souladu s územním rozvojovým plánem,
   5. e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo obsahem změny,
   6. f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
   7. g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
   8. h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
   9. i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
   10. j) výčet záležitostí týkajících se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v územním rozvojovém plánu, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,
   11. k) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a
   12. l) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

   (2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu zásad územního rozvoje s jednotným standardem.

   (3) V případě změny zásad územního rozvoje je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

   (4) Grafická část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména

   1. a) koordinační výkres v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a
   2. b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 500 000.

Obsah a struktura územního plánu

1. I. Územní plán

   (1) Textová část územního plánu obsahuje

   1. a) vymezení zastavěného území,
   2. b) základní koncepci rozvoje území obce,
   3. c) urbanistickou koncepci,
   4. d) koncepci veřejné infrastruktury,
   5. e) koncepci uspořádání krajiny,
   6. f) podmínky pro využití a prostorové uspořádání vymezených ploch s rozdílným způsobem využití,
   7. g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,
   8. h) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena a
   9. i) v případě územního plánu pro část území hlavního města Prahy vymezení řešeného území.

   (2) Je-li to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje

   1. a) členění území podle převažujícího charakteru na lokality,
   2. b) vymezení zastavitelného území,
   3. c) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,
   4. d) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno plánovací smlouvou,
   5. e) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie,
   6. f) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu,
   7. g) vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb,
   8. h) stanovení pořadí provádění změn v území,
   9. i) stanovení vybraných územních požadavků odchylně od prováděcího právního předpisu podle § 84 a
   10. j) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

   (3) Grafická část územního plánu obsahuje

   1. a) výkres základního členění území, který obsahuje vyznačení
      1. 1. hranice řešeného území,
      2. 2. hranice zastavěného území,
      3. 3. zastavitelných ploch, transformačních ploch a ploch změn v krajině,
      4. 4. koridorů dopravní a technické infrastruktury,
      5. 5. ploch a koridorů územních rezerv,
      6. 6. ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy, zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu,
      7. 7. části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu a
      8. 8. části území obce, pro které jsou stanoveny územní požadavky odchylně od prováděcího právního předpisu,
   1. b) hlavní výkres, který obsahuje
      1. 1. vyznačení hranice zastavěného území,
      2. 2. základní koncepci rozvoje území obce,
      3. 3. urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch a transformačních ploch,
      4. 4. koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení zelené infrastruktury a územního systému ekologické stability a vymezení ploch změn v krajině,
      5. 5. koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu,
      6. 6. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití,
      7. 7. je-li to účelné, vymezení ploch a koridorů pro územní rezervy,
      8. 8. je-li to účelné, hranici lokalit a hranici zastavitelného území a
      9. 9. je-li to účelné, vyznačení lokalit a zastavitelného území,
   1. c) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
   2. d) je-li to účelné, samostatný výkres územního plánu s prvky regulačního plánu a
   3. e) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

   (4) Je-li to účelné, lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech.

   (5) Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5 000 a vydávají se v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000. Pro zvlášť rozsáhlá území lze výkres základního členění území a samostatné výkresy koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury vydat v měřítku 1 : 25 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku.

   (6) Je-li územní plán s prvky regulačního plánu zpracován pro vymezenou část území obce, lze tuto část územního plánu vydat jako samostatný výkres v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 500.

   (7) Výkresy územního plánu vojenského újezdu se zpracovávají nad Státní mapou v měřítku 1 : 5 000 a vydávají v měřítku, které stanoví Ministerstvo obrany v zadání územního plánu.

1. II. Odůvodnění územního plánu

   (1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména

   1. a) stručný popis postupu pořízení územního plánu,
   2. b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
   3. c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
   4. d) vyhodnocení souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací,
   5. e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo obsahem změny,
   6. f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
   7. g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
   8. h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
   9. i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
   10. j) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,
   11. k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch,
   12. l) výčet prvků regulačního plánu s odůvodněním jejich vymezení,
   13. m) odůvodnění stanovení územních požadavků odchylně od prováděcího právního předpisu podle § 84,
   14. n) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa a
   15. o) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

   (2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního plánu s jednotným standardem.

   (3) V případě změny územního plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

   (4) Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména

   1. a) koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000,
   2. b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a
   3. c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000.

Obsah a struktura regulačního plánu

1. I. Regulační plán

   (1) Textová část regulačního plánu obsahuje

   1. a) vymezení řešeného území,
   2. b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků,
   3. c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb,
   4. d) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
   5. e) podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu,
   6. f) podrobné podmínky pro vytváření příznivého životního prostředí,
   7. g) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a
   8. h) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

   (2) Je-li to účelné, textová část regulačního plánu dále obsahuje

   1. a) podmínky pro zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability,
   2. b) stanovení pořadí změn v území (etapizaci),
   3. c) podmínky pro požární ochranu a
   4. d) vymezení záměrů, pro které je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování.

   (3) Grafická část regulačního plánu obsahuje

   1. a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb,
   2. b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a
   3. c) je-li to účelné, výkres pořadí změn v území (etapizace).

   (4) Je-li to účelné, lze graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, zpracovat v samostatných výkresech.

   (5) Výkresy, které jsou součástí grafické části regulačního plánu, se zpracovávají a vydávají zpravidla v měřítku 1 : 1 000, popřípadě 1 : 2 000 nebo 1 : 500, s výjimkou výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, který se zpracovává a vydává v měřítku katastrální mapy. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku hlavního výkresu územního plánu. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku.

1. II. Odůvodnění regulačního plánu

   (1) Textová část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména

   1. a) stručný popis postupu pořízení regulačního plánu,
   2. b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
   3. c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
   4. d) vyhodnocení souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací,
   5. e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo obsahem změny,
   6. f) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty,
   7. g) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a
   8. h) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

   (2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu regulačního plánu s jednotným standardem.

   (3) V případě změny regulačního plánuje součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

   (4) Grafická část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména

   1. a) koordinační výkres v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000,
   2. b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000 a
   3. c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000.

Jednotný standard zásad územního rozvojeI.

Standardizované jevy zásad územního rozvoje jsou

1. 1. Řešené území,
2. 2. Sídelní struktura,
3. 3. Vybrané plochy a koridory,
4. 4. Rozvojové oblasti, rozvojové osy,
5. 5. Specifické oblasti,
6. 6. Územní systém ekologické stability,
7. 7. Uzemní rezervy,
8. 8. Vybrané veřejně prospěšné stavby a opatření,
9. 9. Území, kde je uloženo prověření změn jejich využití územní studií,
10. 10. Vybrané územní prvky z registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
11. 11. Vybrané územní prvky ze základní báze geografických dat České republiky a
12. 12. Vybrané územní prvky z digitální technické mapy kraje.

Jednotný standard územního plánuII.

(1) Standardizované jevy územního plánu jsou

1. 1. Řešené území,
2. 2. Vymezení částí územního plánu s prvky regulačního plánu,
3. 3. Zastavěné území,
4. 4. Plochy s rozdílným způsobem využití,
5. 5. Zastavitelné plochy,
6. 6. Transformační plochy,
7. 7. Plochy změn v krajině,
8. 8. Plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno pořízením územní studie, vydáním regulačního plánu nebo uzavřením plánovací smlouvy,
9. 9. Plochy a koridory územních rezerv,
10. 10. Vybrané veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace,
11. 11. Koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu,
12. 12. Územní systém ekologické stability,
13. 13. Systém sídelní zeleně,
14. 14. Systém významných veřejných prostranství,
15. 15. Plochy a koridory, na nichž se předpokládá zábor půdního fondu,
16. 16. Třídy ochrany zemědělského půdního fondu,
17. 17. Pozemky určené k plnění funkcí lesa,
18. 18. Investice do půdy a
19. 19. Vybrané územní prvky z registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

(2) Plochy s rozdílným způsobem využití se člení na kategorie

1. 1. Bydlení,
2. 2. Rekreace,
3. 3. Občanské vybavení,
4. 4. Veřejná prostranství,
5. 5. Zeleň,
6. 6. Smíšené obytné,
7. 7. Dopravní infrastruktura,
8. 8. Technická infrastruktura,
9. 9. Výroba a skladování,
10. 10. Smíšené výrobní,
11. 11. Vodní a vodohospodářské,
12. 12. Zemědělské,
13. 13. Lesní,
14. 14. Přírodní,
15. 15. Smíšené nezastavěného území,
16. 16. Těžba nerostů a
17. 17. Specifické.

Jednotný standard regulačního plánuIII.

Standardizované jevy regulačního plánu jsou

1. 1. Řešené území,
2. 2. Vymezení pozemků,
3. 3. Uliční čára,
4. 4. Stavební čára,
5. 5. Výška staveb,
6. 6. Vjezdy a vstupy na pozemky,
7. 7. Napojení na technickou infrastrukturu,
8. 8. Vyznačení záměrů, pro které je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování, a
9. 9. Vybrané veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace.

Jednotný standard vymezení zastavěného územíIV.

Standardizované jevy vymezení zastavěného území jsou

1. 1. Vyznačení hranic zastavěného území a
2. 2. Vyznačení nezastavitelných pozemků.