Nástroji územního plánování jsou
(1) Územně analytické podklady slouží zejména jako odborný podklad pro pořizování územně plánovacích dokumentací, územních studií, územních opatření, vymezení zastavěného území a pro rozhodování v území.
(2) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.
(3) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Údaji o území jsou informace nebo data o stavu území a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; součástí údaje o území jsou také metadata.
(2) Údaje o území poskytuje pořizovateli poskytovatel údajů o území, kterým je
(1) Poskytovatel údajů o území poskytuje údaje v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom odpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost, a to v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat. Údaje o území se poskytují ve formátech a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Povinnost poskytnutí údajů o území je splněna jejich vložením do digitální technické mapy kraje16), do národního geoportálu územního plánování nebo do registru územní identifikace, adres a nemovitostí17).
(2) Údaje o území mohou být použity pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.
(3) Vlastník dopravní nebo technické infrastruktury má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli. Náklady hradí pořizovatel na základě žádosti vlastníka dopravní nebo technické infrastruktury.
(4) Poskytovatel údajů o území, který nesplní povinnost podle odstavce 1, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na změny územně plánovací dokumentace, územní studie a na aktualizaci územně analytických podkladů a odpovídá za škodu vzniklou v důsledku toho, že údaje o území neposkytl nebo je poskytl nesprávné.
(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel na základě průzkumů území, údajů o území a dalších dostupných informací. Pořizovatel zohledňuje také prognózy dalšího vývoje území, aby získal představu o jeho budoucím stavu a vývoji.
(2) Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů je i digitální technická mapa kraje nebo obce, je-li k dispozici.
(3) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady a nejpozději do 4 let od jejich poslední úplné aktualizace pořídí návrh nové úplné aktualizace.
(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.
(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností podle výsledku projednání a bezodkladně, nejpozději do 60 dnů od ukončení projednání, je předá krajskému úřadu.
(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich úplnou aktualizaci předkládá pořizovatel k projednání radě kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem.
(4) Krajský úřad vloží územně analytické podklady pro území kraje do národního geoportálu územního plánování do 10 dnů od jejich projednání podle odstavce 3.
(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání.
(2) Územní studie slouží jako odborný podklad pro
(1) Pořizovatel pořizuje územní studii
(2) Náklady na zpracování územní studie požadované územně plánovací dokumentací hradí orgán, který územně plánovací dokumentaci vydal. Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úhradou nákladů na zpracování územní studie od toho, kdo tento podnět podal.
(3) V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.
(4) Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, projedná pořizovatel její návrh v zastupitelstvu obce, které územní plán schválilo. Neprojedná-li zastupitelstvo obce návrh územní studie ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho předložení zastupitelstvu obce pořizovatelem, platí, že s návrhem souhlasí.
(5) Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu územní studie a vloží ji do 7 dnů ode dne její úpravy do národního geoportálu územního plánování; toto vložení je podmínkou využití územní studie.
(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování a následně vždy do 8 let prověří její aktuálnost a v případě kladného výsledku prověření zajistí vložení dat o této skutečnosti do národního geoportálu územního plánování, jinak územní studii z národního geoportálu územního plánování vypustí.
(2) Nedojde-li ke vložení dat o prověření aktuálnosti územní studie ani k vypuštění územní studie z národního geoportálu územního plánování pořizovatelem ve lhůtě podle odstavce 1, vypustí Nejvyšší stavební úřad, nebo jím pověřená organizační složka státu, do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1 územní studii z národního geoportálu územního plánování.
(1) Politika architektury a stavební kultury České republiky je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.
(2) Politiku architektury a stavební kultury České republiky pořizuje a projednává Nejvyšší stavební úřad a zpracovává Ústav územního rozvoje.
(3) Politiku architektury a stavební kultury České republiky schvaluje na návrh Nejvyššího stavebního úřadu vláda.
(1) Nejvyšší stavební úřad zajistí nejpozději do 10 dnů od jeho schválení zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena Politika architektury a stavební kultury České republiky, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě zveřejní Politiku architektury a stavební kultury České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Nejvyšší stavební úřad nejpozději do 6 let od schválení Politiky architektury a stavební kultury České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o vyhodnocení plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky. Vláda může na jejím základě uložit Nejvyššímu stavebnímu úřadu pořídit aktualizaci nebo novou Politiku architektury a stavební kultury České republiky.