Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vyhlášení Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

Přípojek IX

Přípojek IX

1. 1. Ustanovení o nálepkách k označení nebezpečí
2. Pozn. O kusech, viz také bod 14.
1. 1900 (1) a) Nálepky vzorů 1, 1.4, 1.5, 1.6, 01, 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 05, 6.1, 6.2, 7A, 7B, 7C, 8 a 9, jsou-li určeny pro kusy, musí mít tvar čtverce postaveného na hrot o délce strany nejméně 100 mm.

   Vyžaduje-li to velikost kusu, mohou mít nálepky menší rozměry, pokud zůstanou zřetelně viditelné [viz též bod 224 (3)].

   1. b) Nálepky vzorů 1, 1.4, 1.5, 1.6, 01, 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 05, 6.1, 6.2, 7D, 8 a 9, jsou-li určeny pro vozy a kotlové vozy, musí mít tvar čtverce postaveného na hrot o délce strany nejméně 150 mm. Toto platí také pro nálepky vzorů 7A, 7B nebo 7C, jsou-li použity místo nálepky vzoru 7D.

      Nálepky k označení nebezpečí musí být na vozech umístěny tak, aby byly během přepravy zřetelně viditelné.

      Umístění nálepek k označení nebezpečí na vozech, které přepravují velké kontejnery nebo nádržkové kontejnery, není potřebné, jsou-li velké kontejnery nebo nádržkové kontejnery opatřeny předepsanými nálepkami k označení nebezpečí. Nálepky musí být během přepravy zřetelně viditelné. V opačném případě musí být nálepky k označení nebezpečí umístěny dodatkově na vozech.

   1. c) Nálepky k označení nebezpečí, určené pro nádržkové kontejnery o obsahu větším než 3 m³ nebo pro velké kontejnery, musí mít délku strany nejméně 250 mm. Toto platí také pro nálepky vzoru 7A, 7B nebo 7C, jsou-li tyto použity místo nálepky vzoru 7D.

   (2) Nálepka vzoru 11 musí mít tvar obdélníku normalizovaného formátu A5 (148 mm x 210 mm). Vyžaduje-li to velikost kusu může mít nálepka menší rozměry, pokud zůstane zřetelně viditelná.

   (3) Nálepky vzoru 13 a 15 mají tvar obdélníku nejméně normalizovaného formátu A 7 (74 mm x 105 mm).

   (4) Ve spodní polovině nálepek k označení nebezpečí může být nápis, který poukazuje číslicemi nebo písmeny na druh nebezpečí.

   (5) Nápisy na nálepkách k označení nebezpečí musí být dobře čitelné a vyznačeny nesmazatelně.

1. 1901 (1) Nálepky k označení nebezpečí musí být na kusech, na vozech, kotlových vozech, nádržkových kontejnerech a na malých kontejnerech nalepeny nebo upevněny jiným vhodným způsobem. Jen tehdy, nedovoluje-li to vnější stav kusu, smějí být nalepeny na lepenku nebo tabulku, které však musí být pevně přivázány ke kusu. Místo nálepkami smějí být soukromé přepravní nádoby, vozy a kotlové vozy, nádržkové kontejnery a soukromé malé kontejnery označeny také trvalými znaky k označení nebezpečí, které musí přesně odpovídat předepsaným vzorům. Při trvalém umístění znaku podle vzoru 13 na voze nebo na kotlovém voze však může tento sestávat pouze z červeného trojúhelníku s černým vykřičníkem (základna nejméně 100 mm a výška nejméně 70 mm).

   (2) Odesílatel je povinen umístit předepsané nálepky k označení nebezpečí:

   1. a) na kusy, podávané k přepravě jako kusová zásilka nebo jako vozová zásilka,
   2. b) na všechny kontejnery,
   3. c) na vozy, podávané k přepravě jako vozová zásilka,
   4. d) na vozy, obsahující kusové zásilky, které nakládal odesílatel.

   (3) Ve všech ostatních případech přísluší železnici opatřit vozy předepsanými nálepkami.

   (4) Na kusech, malých kontejnerech, velkých kontejnerech a nádržkových kontejnerech s nebezpečným zbožím, které musí odpovídat předpisům jiných dopravních prostředků, pokud jde o polepení, jsou však předtím nebo potom přepravovány po železnici, smějí být navíc umístěny kromě nálepek k označení nebezpečí předepsaných v RID (PNZ), také nálepky k označení nebezpečí podle ustanovení zmíněných jiných předpisů.

   (5) Po vyložení všeho nebezpečného zboží a případně po vyčištění vozů, kotlových vozů, nádržkových kontejnerů nebo kontejnerů musí být nálepky odstraněny nebo zakryty.

1. 2. Vysvětlení obrazců
   1. 1902 Nálepky k označení nebezpečí, předepsané pro látky a předměty tříd 1 až 9 (viz obrázkovou tabulku na konci) značí:

      Přípojek IX Přípojek IX

      Vzor 1	(černá na oranžovém podkladě; explodující bomba v horní polovině; příslušné číslo podtřídy a písmeno skupiny snášenlivosti ve spodní polovině; malá číslice “1“ ve spodním rohu):	Výbušné
      		Podtřídy 1.1, 1.2 a 1.3;
      Vzor 1.4	(černá na oranžovém podkladě; číslo podtřídy “1.4“, které vyplňuje větší část horní poloviny; písmeno příslušné skupiny snášenlivosti ve spodní polovině; malá číslice “1“ ve spodním rohu):	Výbušné
      		Podtřída 1.4;
      Vzor 1.5	(černá na oranžovém podkladě; číslo podtřídy “1.5“, které vyplňuje větší část horní poloviny; písmeno příslušné skupiny snášenlivosti ve spodní polovině; malá číslice “1“ ve spodním rohu):	Výbušné
      		Podtřída 1.5;
      Vzor 1.6	(černá na oranžovém podkladě; číslo podtřídy “1.6“, které vyplňuje větší část horní poloviny; písmeno skupiny snášenlivosti “N“ ve spodní polovině; malá číslice “1“ ve spodním rohu):	Výbušné
      		Podtřída 1.6;
      Vzor 01	(černá na oranžovém podkladě; explodující bomba v horní polovině):	Výbuchem nebezpečné;
      Vzor 2	(černá nebo bílá láhev na plyn na zeleném podkladě, s malou číslicí “2“ ve spodním rohu):	Nezápalný a nejedovatý plyn;
      Vzor 3	(plamen, černý nebo bílý na červeném podkladě):	Nebezpečí ohně (zápalné kapalné látky);
      Vzor 4.1	(černý plamen, v poli tvořeném svislými, stejně širokými, střídavými, červenými a bílými pruhy):	Nebezpečí ohně (zápalné pevné látky);
      Vzor 4.2	(černý plamen v bílém poli, spodní polovina nálepky červená):	Samozápalné;
      Vzor 4.3	(plamen černý nebo bílý v modrém poli):	Nebezpečí vývinu zápalných plynů při styku s vodou;
      Vzor 5.1	(plamen nad kruhem, černý ve žlutém poli, s malou číslicí “5.1“ ve spodním rohu):	Látka podporující hoření;
      Vzor 5.2	(plamen nad kruhem, černý ve žlutém poli, s malou číslicí “5.2“ ve spodním rohu):	Organický peroxid, nebezpečí ohně;
      Vzor 05	(plamen nad kruhem, černý ve žlutém poli):	Nebezpečí podpory hoření;
      Vzor 6.1	(umrlčí hlava se zkříženými hnáty, černá v bílém poli):	Jedovaté;
      		ve vozech a skladištích uskladňovat odděleně od potravin, poživatin a krmiv;
      Vzor 6.2	(kruh, překrytý třemi srpovitými značkami, černé na bílém poli):	Způsobilé vyvolat nákazu;
      		ve vozech a skladištích uskladňovat odděleně od potravin, poživatin a krmiv; při poškození nebo uvolnění neodkladně informovat zdravotnický úřad;
      Vzor 7A	(Symbol záření; nápis: “RADIOACTIVE“, následovaný jedním svislým pruhem ve spodní polovině, s tímto textem*):	Radioaktivní látka v kusech kategorie I-BÍLÁ; při poškození kusů zdraví ohrožující účinky při požití, vdechnutí a při styku s uvolněnou látkou;
      	Obsah
      	Aktivita
      	malá číslice “7“ ve spodním rohu, symbol a nápisy černé na bílém podkladě, svislý pruh červený):
      Vzor 7B	(jako nálepka vzor 7A, ale se dvěma svislými pruhy ve spodní polovině, s tímto textem*):	Radioaktivní látka v kusech kategorie II-ŽLUTÁ; kusy musí být umístěny v bezpečné vzdálenosti od kusů s nápisem “FOTO“ [viz bod 711 (1)]; při poškození kusů zdraví ohrožující účinky při požití, vdechnutí a při styku s uvolněnou látkou, jakož i z ozáření na dálku;
      	Obsa
      	Aktivita
      	Přepravní index . . . (v černě orámovaném obdélníkovém poli).
      	S malou číslicí “7“ ve spodním rohu.
      	Symbol a nápis černý;
      	Podklad: horní polovina žlutá, spodní polovina bílá, svislé pruhy červené):
      Vzor 7C	(jako nálepka 7B, ale tři svislé pruhy ve spodní polovině):	Radioaktivní látka v kusech kategorie III-ŽLUTÁ; kusy musí být umístěny v bez- pečné vzdálenosti od kusů s nápisem “FOTO“ [viz bod 711 (1)]; při poškození kusů zdraví ohrožující účinky při požití, vdechnutí a při styku s uvolněnou látkou, jakož i z ozáření na dálku;
      Vzor 7D	(symbol záření, pod ním nápis “RADIOACTIVE“ a číslice “7“, symbol a nápis černě, horní polovina žluté pozadí, spodní polovina bílé pozadí): Použití slova “RADIOACTIVE“ ve spodní části lze nahradit uvedením odpovídajícího identifikačního čísla látky.	Radioaktivní látka s nebezpečími popsanými u vzorů nálepek 7A, 7B nebo 7C;
      Vzor 8	(kapky kapající ze zkumavky na desku a z druhé zkumavky na ruku; černá v bílém poli, spodní polovina nálepky černá s bílým okrajem):	Žíravé;
      Vzor 9	(podklad bílý se sedmi svislými černými pruhy v horní polovině a s malou podtrženou číslicí “9“ ve spodní polovině):	Různé látky a předměty, které představují během přepravy nebezpečí, které nespadají pod pojmy jiných tříd;
      Vzor 10	(Zůstává vyhrazeno)
      Vzor 11	(dva černé šípy na bílém nebo vhodném kontrastním poli):	Směr nahoru; nálepka se umístí tak, aby hroty šípů směřovaly vzhůru;
      Vzor 12	(Zůstává vyhrazeno)
      Vzor 13	(červený trojúhelník s černým vykřičníkem v bílém poli):	Opatrně posunovat;
      Vzor 14	(Zůstává vyhrazeno)
      Vzor 15	(tři červené trojúhelníky s černým vykřičníkem):	Zákaz odrážení a spouštění. Posun s těmito vozy je dovolen jen najížděním. Nesmí najet a musí být chráněny proti najetí jinými vozidly.

   2. *) Text musí být vytištěn v jednom z úředních jazyků odesílací země, pokud tento jazyk není francouzština, němčina, italština nebo angličtina, kromě toho francouzsky, německy, italsky nebo anglicky, pokud mezinárodní tarify nebo dohody nestanoví jinak.
   1. 1903 Přechodná ustanovení

      Nálepky k označení nebezpečí, které odpovídají vzorům 7A, 7B, 7C, 11 a 13 platným do 31. 12. 1987, smějí být používány až do vypotřebování zásob.

   1. 1904-1909

1. 3. Označení pro látky, které jsou přepravovány v zahřátém stavu
   1. 1910 V bodě 918 (4) a v odstavci 9.6 (přípojky X a XI) předepsané označení pro látky, které jsou přepravovány v zahřátém stavu, má tvar trojúhelníku o délce strany nejméně 250 mm a musí být červené, jak je uvedeno dále.
      
   1. 1911-1999

   Nálepky k označení nebezpečí

   Význam: viz přípojek (bod 1902)

   Vzor 1 Vzor 1.4 Vzor 1.5 Vzor 1.6
   Vzor 01 Vzor 2 Vzor 2 Vzor 3
   Vzor 3 Vzor 4.1 Vzor 4.2 Vzor 4.3
   Vzor 4.3 Vzor 5.1 Vzor 5.2 Vzor 05
2. 1) údaj podtřídy
3. 2) údaj skupiny snášenlivosti
4. 3) rozměry, viz nálepku vzor 1
5. 4) údaj číslice třídy dovolen [viz bod 1900 (4)]
Vzor 6.1 Vzor 6.2 Vzor 7A Vzor 7B
Vzor 7C Vzor 7D Vzor 8 Vzor 9
Vzor 10 (vyhrazeno) Vzor 11 Vzor 12 (vyhrazeno)
Vzor 13 Vzor 14 (vyhrazeno) Vzor 15
6. 3) rozměry, viz nálepku vzor 1
7. 4) rozměry, viz nálepku vzor 7A
8. 5) nálepky na kusech smějí být zmenšeny až na formát A7 (74 mm x 105 mm)
9. 6) údaj číslice třídy dovolen [viz bod 1900 (4)]

Přípojek X

Přípojek X

Ustanovení o konstrukci, zkouškách a použití nádržkových kontejnerů

1. 1. Podmínky platné pro všechny třídy
   1. 1.1 Všeobecně, rozsah platnosti, pojmy
   2. Pozn. Nádržkové výměnné nástavby (nádržkové výměnné skříně) se ve smyslu RID (PNZ) považují za nádržkové kontejnery.
   1. 1.1.1 Tyto podmínky platí pro nádržkové kontejnery určené pro přepravu kapalných, práškovitých a zrnitých látek o objemu větším než 0,45 m³, jakož i pro jejich vybavení. Pro látky třídy 2 platí tyto podmínkypro nádržkové kontejnery o objemu větším než 1000 litrů.
   2. Pozn. Ve smyslu podmínek tohoto přípojku se považují za látky, které jsou přepravovány v kapalném stavu:
      1. - kapalné látky za normální teploty a normálního tlaku,
      2. - pevné látky, které při zvýšené teplotě nebo zahřáté jsou podávány k přepravě v roztaveném stavu.
   1. 1.1.2 V části 1 jsou uvedeny podmínky platné pro nádržkové kontejnery určené pro přepravu látek všech tříd. Části 2 až 9 obsahují zvláštní podmínky, doplňující nebo pozměňující podmínky části 1.
   2. 1.1.3 Nádržkový kontejner se skládá z nádoby a vybavení, včetně zařízení umožňujícího překládku nádržkového kontejneru bez změny rovnovážné polohy.
   3. 1.1.4 V dále uvedených podmínkách se rozumí pod pojmem:
      1. 1.1.4.1 - nádoba: plášť a dna nádoby, které obklopují látku (včetně otvorů a jejich vík);
         1. - vybavení pro obsluhu nádoby: plnicí a vyprazdňovací zařízení, odvzdušňovací, pojistné, topné a tepelněizolační zařízení, jakož i měřicí přístroje;
         2. - konstrukční vybavení: vně nebo uvnitř nádoby namontované výztužné, upevňovací, ochranné nebo stabilizační prvky.
      1. 1.1.4.2 - výpočtový přetlak: fiktivní přetlak nejméně rovný zkušebnímu přetlaku, který může více nebo méně překročit provozní přetlak podle stupně nebezpečnosti přepravované látky. Slouží pouze ke stanovení tloušťky stěny nádoby, přičemž vnější a vnitřní zesilovací zařízení zůstanou nepovšimnuta;
         1. - zkušební přetlak: nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě při tlakové zkoušce nádoby;
         2. - plnicí přetlak: nejvyšší skutečně vyvinutý přetlak v nádobě při tlakovém plnění;
         3. - vyprazdňovací přetlak: nejvyšší skutečně vyvinutý přetlak v nádobě při tlakovém vyprazdňování;
         4. - nejvyšší provozní přetlak: nejvyšší z těchto tří následujících hodnot:
            1. a) nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě povolen při plnění (nejvyšší povolený plnící přetlak);
            2. b) nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě povolen při vyprazdňování (nejvyšší povolený vyprazdňovací přetlak);
            3. c) efektivní přetlak vytvořený plněným zbožím v nádobě (včetně případně vyskytujících se plynů) při nejvyšší provozní teplotě;
            4. pokud zvláštní podmínky jednotlivých tříd nestanoví jinak, nesmí číselná hodnota provozního přetlaku být menší než tenze par plněného zboží při 50 °C (absolutní tlak).

         U nádob s pojistnými ventily (s průtržnou membránou nebo bez ní) je však nejvyšší provozní přetlak roven předepsanému otevíracímu přetlaku těchto pojistných ventilů.

      1. 1.1.4.3 - zkouška těsnosti: zkouška, při které se nádoba vystaví účinnému vnitřnímu přetlaku podle metody schválené příslušným úřadem¹), který se rovná nejvyššímu provoznímu přetlaku, musí však činit nejméně 20 kPa (0,2 bar). U nádob s odvzdušňovacími zařízeními a jištěním proti úniku obsahu nádoby při jejím převržení je přetlak při zkoušce těsnosti roven statickému přetlaku plněného zboží.
   1. 1.2 Stavba (konstrukce)
      1. 1.2.1 Nádoby musí být navrženy a stavěny podle podmínek technických pravidel schválených příslušným úřadem a v nich musí být zohledněny při volbě materiálu a při stanovení tloušťky stěny, nejvyšší a nejnižší plnicí a provozní teploty; následující nejmenší požadavky však musí být dodrženy:
         1. 1.2.1.1 Nádoby musí být zhotoveny z vhodných kovových materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a trhlinkové korozi způsobené pnutím za teplot mezi -20 °C a +50 °C, pokud není v jednotlivých třídách předepsán jiný teplotní rozsah. Pro výrobu vybavení pro obsluhu a konstrukčních vybavení však smí být použity vhodné nekovové materiály.
         2. 1.2.1.2 Pro svařované nádoby smí být použit jen takový materiál, který má zaručenou svařitelnost a u kterého může být zaručena dostatečná hodnota vrubové houževnatosti při okolní teplotě -20 °C, zejména ve svarem ovlivněných oblastech.

            Pro svařované nádoby z oceli nesmí být použita ve vodě kalená ocel. Při použití jemnozrnné oceli smí být použito jen materiálu, u kterého podle specifikace materiálu nebude překročena jak zaručená hodnota meze průtažnosti Re rovná 460 N/mm², tak hodnota pro horní mez zaručené pevnosti v tahu 725 N/mm².

         1. 1.2.1.3 Svarové spoje musí být provedeny podle pravidel techniky a poskytovat plnou bezpečnost.

            O provedení a kontrole svarů, viz také odst. 1.2.8.6.

            Nádoby, jejichž nejmenší tloušťky stěn byly stanoveny podle odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4, se musí zkoušet podle metod popsaných v definici svařovacího koeficientu 0,8.

         1. 1.2.1.4 Konstrukční materiál nádob nebo jejich ochranná vyložení přicházející do styku s obsahem, nesmí obsahovat žádné látky, které s obsahem nebezpečně reagují, vytvářet nebezpečné látky nebo výrazně zeslabovat konstrukční materiál.
         2. 1.2.1.5 Ochranné vyložení musí být provedeno tak, aby jeho těsnost zůstala zachována při jakýchkoli deformacích, k nimž může docházet při normálních přepravních podmínkách (viz 1.2.8.1).
         3. 1.2.1.6 Dochází-li při styku přepravované látky a materiálu použitého pro stavbu nádoby k postupnému zeslabování tloušťky stěny, musí být tloušťka stěn při výrobě zvýšena na odpovídající hodnotu. Na tuto přirážku na zeslabení nesmí být brán zřetel při výpočtu tloušťky stěny.
      1. 1.2.2 Nádoby, vybavení pro jejich obsluhu a jejich konstrukční vybavení musí být provedeny tak, aby odolaly bez ztráty obsahu (s výjimkou množství plynů, které uniká z případných odplyňovacích otvorů)
         1. - statickému a dynamickému namáhání při normálních přepravních podmínkách;
         2. - minimálním namáháním tak, jak jsou předepsána v odst. 1.2.6 a 1.2.8.
      1. 1.2.3 Přetlak rozhodující pro stanovení tloušťky stěny nádoby nesmí být menší než výpočtový přetlak, musí se však přitom také brát v úvahu namáhání uvedená v odst. 1.2.2.
      2. 1.2.4 Kromě zvláštních podmínek předepsaných v jednotlivých třídách musí být při výpočtu nádob vzat zřetel na tyto údaje:
         1. 1.2.4.1 - nádoby vyprazdňované vlastní hmotností látky, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá dvojnásobku statického přetlaku přepravované látky, nejméně však dvojnásobku statického přetlaku vody;
         2. 1.2.4.2 - nádoby s tlakovým plněním nebo vyprazdňováním, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku rovnajícího se 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku;
         3. 1.2.4.3 - nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 110 kPa (1,1 bar), ale nejvýše 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak) musí být vypočítány přetlakem nejméně 0,15 MPa (1,5 bar) nebo přetlakem, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, pokud je tento vyšší;
         4. 1.2.4.4 - nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, nejméně však přetlaku rovnající mu se 0,4 MPa (4 bar).
      1. 1.2.5 Nádržkové kontejnery pro určité nebezpečné látky musí být opatřeny dodatečnou ochranou. Ta může být zajištěna zvýšenou tloušťku stěny nádoby (tato zvýšená tloušťka stěny se stanoví podle druhu nebezpečí, které příslušná látka představuje - viz ustanovení v jednotlivých třídách) nebo se skládá z ochranného zařízení.
      2. 1.2.6 Při zkušebním přetlaku musí být napětí σ (sigma) v nejsilněji namáhaném místě nádoby menší nebo rovno dále uvedeným mezním hodnotám podle konstrukčních materiálů. Přitom se musí brát zřetel na případné zeslabení způsobené svarovými švy.
         1. 1.2.6.1 U všech kovů a slitin musí napětí σ (sigma) při zkušebním přetlaku ležet pod menší z hodnot, která vyplyne z následující rovnice:

            σ ≤ 0,75 R_e nebo σ ≤ 0,5 R_m

            1. Přitom znamená:
               1. R_e = mez průtažnosti nebo mez tažnosti 0,2% nebo u austentických ocelí mez tažnosti 1,0%.
               2. R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu

            U svařovaných nádob z oceli nesmí být poměr R_e/R_m větší než 0,85.

            Použité hodnoty R_e a R_m jsou specifikované minimální hodnoty uvedené v materiálových normách. V případě, že pro kov nebo slitinu neexistuje materiálová norma, musí být použité hodnoty R_e a R_m odsouhlaseny příslušným úřadem nebo jím pověřeným místem.

            Minimální hodnoty z materiálových norem smějí být při použití austenitických ocelí překročeny až do 15 %, pokud jsou tyto vyšší hodnoty potvrzeny v osvědčení o materiálu.

            Pro určení poměru R_e/R_m se musí vzít za základ v každém případě hodnoty vykázané v osvědčení.

         1. 1.2.6.2 Protažení po lomu v % u oceli musí odpovídat nejméně číselné hodnotě
            1. a nesmí činit u jemnozrnných ocelí méně než 16 % a u ostatních ocelí méně než 20%.

            U hlínikových slitin nesmí být protažení po lomu menší než 12 %²).

      1. 1.2.7 Všechny části nádržkového kontejneru určeného k přepravě kapalných látek s bodem vzplanutí až do 61 °C a k přepravě zápalných plynů, musí být možné elektricky uzemnit. Musí být zamezeno jakémukoli styku kovů, který by mohl přivodit elektrochemickou korozi.
      2. 1.2.8 Nádržkové kontejnery musí být schopné odolávat silám uvedeným v odst. 1.2.8.1. a mít tloušťku stěn stanovenou v odst. 1.2.8.1 až 1.2.8.5.
         1. 1.2.8.1 Nádržkové kontejnery, včetně jejich upevňovacích zařízení, musí při nejvyšší hmotnosti náplně odolat následujícím silám:
            1. - dvojnásobné celkové hmotnosti ve směru jízdy;
            2. - celkové hmotnosti ve směru kolmém ke směru jízdy; (není-li směr jízdy jednoznačně potvrzen, je nejvyšší hmotnost náplně rovná dvojnásobku celkové hmotnosti v každém směru);
            3. - celkové hmotnosti kolmo zdola nahoru a
            4. - dvojnásobku celkové hmotnosti kolmo odshora dolů.

            Při účinku kterékoli z těchto sil musí být dodrženy tyto koeficienty bezpečnosti:

            1. - u kovových materiálů s určenými mezními hodnotami průtažnosti koeficient bezpečnosti 1,5, vztaženo na stanovenou mezní hodnotu průtažnosti, nebo
            2. - u kovových materiálů bez určené mezní hodnoty průtažnosti koeficient bezpečnosti 1,5, vztaženo na stanovenou 0,2 % mezní hodnotu průtažnosti (u austenitických ocelí na 1 % meze tažnosti).
         1. 1.2.8.2 Tloušťka stěny válcové části nádoby, jakož i den a vík musí odpovídat nejméně větší z hodnot, které vyjdou z výpočtů podle těchto vzorců:
            1. v nichž znamená
               1. P_T = zkušební přetlak v MPa
               2. P_C = výpočtový přetlak v MPa dle odst. 1.2.4
               3. D = vnitřní průměr nádoby v mm
               4. σ = dovolené napětí v N/mm², stanovené v odst. 1.2.6.1
               5. λ = koeficient rovný 1 nebo menší než 1, který odpovídá kvalitě svarového spoje.

            V každém případě však nesmí být tloušťka stěn menší než hodnoty uvedené v odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4.

         1. 1.2.8.3 Stěny, dna a víka nádob musí mít tloušťku nejméně 5 mm, jsou-li z konstrukční oceli³) odpovídající podmínkám odst. 1.2.6 nebo rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu. Je-li průměr větší než 1,80 m, musí být, s výjimkou nádob pro práškovité nebo zrnité látky, tato tloušťka stanovena na 6 mm, jsou-li nádoby z konstrukční oceli³) nebo mít rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu.

            Ať už je použitý kov jakýkoli, nesmí být nejmenší tloušťka stěn nádoby nikdy menší než 3 mm.

            Rovnocennou tloušťkou se rozumí taková tloušťka, která je určena následujícím vzorcem⁴):

         1. 1.2.8.4 Mají-li nádoby navíc ochranu proti poškození, mohou příslušné úřady povolit snížení tloušťky stěn v poměru k této ochraně; u nádob s průměrem do 1,80 m⁵) však nesmí být tloušťka stěn menší než 3 mm při použití konstrukční oceli³) nebo rovnocenné tloušťky při použití jiných kovů⁵). U nádob s průměrem větším než 1,80 m⁵) se musí tato tloušťka při použití konstrukční oceli³) zvýšit na 4 mm nebo na rovnocennou hodnotu při použití jiného kovu.

            Rovnocennou tloušťkou stěny se rozumí taková tloušťka, která se stanoví podle tohoto vzorce⁴):

         1. 1.2.8.5 Dodatková ochrana, na kterou je brán zřetel v odst. 1.2.8.4, může sestávat z konstrukční ochrany úplně obepínající nádobu z vrstvené konstrukce (konstrukce “sendvičová“), u které je vnější ochrana upevněna na nádobě,

            nebo z rámu úplně obepínajícího nádobu, drženého podélnými a příčnými nosníky,

            nebo z nádoby s dvojitou stěnou.

            Jsou-li nádoby stavěny jako nádoby s dvojitou stěnou s vakuovou izolací, musí součet tlouštěk stěn kovové vnější stěny a stěn nádoby odpovídat nejmenší tloušťce stěn stanovené podle odst. 1.2.8.3. Přitom nesmí být tloušťka stěny nádoby samé menší než tloušťka stěny stanovená v odst. 1.2.8.4.

            Je-li nádoba stavěna jako nádoba s dvojitou stěnou s mezivrstvou pevné látky o tloušťce nejméně 50 mm, musí mít vnější stěna tloušťku nejméně 0,5 mm, je-li z konstrukční oceli³) a tloušťku nejméně 2 mm, je-li z plastu zesíleného skleněnými vlákny. Jako mezivrstva pevné látky může být použita tvrdá pěna, která je schopna odolat nárazům, jako např. tvrdá pěna z polyuretanu.

         1. 1.2.8.6 Způsobilost výrobce provádět svářecí práce musí být uznána příslušným úřadem. Svářecí práce musí být provedeny zkoušenými kvalifikovanými svářeči postupem, jehož vhodnost (včetně náležitých tepelných zpracování) byla prokázána technologickou zkouškou. Zkoušky bez porušení materiálu se musí provést ultrazvukem nebo prozářením a musí prokázat vyhovující odolnost svarů.