Předchozí stránka

1. ¹) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980 včetně pozdějších změn a doplňků byla vyhlášena pod č. 8/1985 Sb., č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb. a č. 274/1996 Sb.
2. ¹) Dle definice v bodě 1326.
3. ²) Mezinárodní soustava měrných jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).
4. ³) Při psaní na stroji je pro litr přípustná vedle značky “l“ také značka “L“.
5. ⁴) Pro informaci smí být dodatkově udána v závorkách aktivita v Ci (Curie) (vztah mezi jednotkami: 1 Ci = 3,7.10¹⁰ Bq). Odchylkou od přepočítacího vzorce smějí být udány zaokrouhlené hodnoty.
6. ⁵) Pro informaci smí být dodatkově udán v závorkách ekvivalent dávkové intenzity v rem (vztah mezi jednotkami: 1 rem = 0,01 Sv).
7. ⁶) Pro přepočet dosud užívaných jednotek na jednotky SI platí tyto zaokrouhlené hodnoty:
8. ⁷) Tato Úmluva je zveřejňována Mezinárodní organizací pro námořní dopravu (IMO) v Londýně.
9. ⁸) Vyhlášky UIC jsou vydávány Mezinárodní železniční unií, Rue Jean Rey, F 75015 Paris.
10. ⁹) Tyto předpisy jsou zveřejněny pro námořní přepravu ve vyhlášce IMDG a pro leteckou přepravu v Technických pokynech ICAO.
11. ¹⁰) Tato úmluva zahrnuje též zvláštní ujednání, která byla podepsána všemi státy, zúčastněnými na přepravě.
12. ¹¹) Zveřejněno Mezinárodní organizací pro námořní dopravu (IMO). IMO a Mezinárodní organizace práce (ILO) vytvořily rovněž Směrnice pro nakládku zboží do velkých kontejnerů a odpovídající vzdělávání, které byly zveřejněny IMO pod názvem „IMO/ILO-Směrnice pro balení nákladů do nákladních kontejnerů nebo vozidel (kontejnerové směrnice o balení)“.
13. ¹) viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu
14. ²) Tato čísla k označení (identifikační čísla) byla převzata z Doporučení pro přepravu nebezpečného zboží.
15. ³) Přeprava jen s povolením příslušného úřadu, viz bod 100 (3).
16. ⁴) EVI = explosive, very insensitive.
17. ⁵) EEI = explosive, extremely insensitive.
18. ⁶) Podtřída a skupina snášenlivosti se stanovují se souhlasem příslušného úřadu a podle ustanovení bodu 100 (4).
19. ⁷) Číslo k označení látky nebo předmětu podle Doporučení OSN [viz pozn. pod čarou 2) k bodu 101].
20. ⁸) Není-li země původu členským státem COTIF, musí být stanovené podmínky uznány příslušným úřadem prvního členského státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.
21. ⁹) U čísel k označení 0015, 0016 a 0303 pouze ty předměty, které obsahují jednu nebo více látek, které jsou podle kritérií třídy 8 žíravé.
22. ¹⁰) U čísel k označení 0015, 0016 a 0303 pouze ty předměty, které obsahují jednu nebo více látek, které jsou dle kritérií třídy 8 žíravé.
23. ¹) V Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží, v International Maritime Dangerous Goods Code (IMDG) a v Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air (ICAO) jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního ne¬bezpečí jedné z následujících tří podtříd:
    Podtřída 2.1: zápalné plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)
    Podtřída 2.2: nezápalné, nejedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)
    Podtřída 2.3: jedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tj. T, TF, TC, TO, TFC a TOC).
24. ²) Směrnice 75/324/EHS Rady Evropského společenství z 20. května 1975 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o aerosolových obalech, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 147 dne 9.6.1975. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 078306.
25. ³) Směrnice 94/1/ES Evropské komise z 6. ledna 1994 k přizpůsobení technickému pokroku Směrnice 75/324/EHS Rady ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o aerosolových obalech, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 23 dne 28.1.1994. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 698417.
26. ⁴) Směrnice 84/525/EHS Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o bezešvých plynových lahvích z oceli, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984. Pro vnitrostátní přepravu platí ČSN 078305 (výroba) a ČSN 078304 (provozní pravidla).
27. ⁵) Směrnice 84/527/ES Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o svařovaných plynových lahvích z nelegované oceli, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984.
28. ⁶) Směrnice 84/526/ES Rady Evropského společenství ze 17. září 1984 ke sjednocení právních předpisů členských států (Evropského společenství) o bezešvých plynových lahvích z nelegovaného hliníku a hliníkových slitin, která byla zveřejněna v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 300 dne 19.11.1984.
29. ⁷) Jestliže země původu není smluvním státem COTIF, příslušný úřad prvního smluvního státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.
30. ⁸) Viz poznámka pod čarou 7.
31. ⁹) Usnesení Rady z 22. července 1993 o používaných modulech v technických harmonizačních směrnicích, pro různé fáze metod zhodnocení souhlasnosti, které bylo zveřejněno v Úředním listě Evropského společenství pod č. L 220 z 30.8.1993.
32. ¹⁰) viz poznámka pod čarou 6 k bodu 212 (1)
33. ¹¹) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodních názvů nesmí být pro tento účel používáno.
    Místo technického pojmenování je možno použít jednoho z následujících pojmenování:
    - pro 1078 plyn jako chladící prostředek, j.n., číslice 2A: směs F1, směs F2, směs F3;
    - pro 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované, číslice 2F: směs P1, směs P2;
    - pro 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněna, j.n., číslice 2F: směs A nebo butan, směs A 0 nebo butan, směs A 1, směs B, směs C nebo propan.
34. ¹²) Viz poznámka pod čarou 11) k bodu 223 (2) a).
35. ¹³) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.
36. ¹⁴) Viz poznámka pod čarou 12.
37. ¹⁵) nelze uplatnit pro nádoby ze sendvičových materiálů [viz bod 217 (2)]
38. ¹⁶) je považován za samozápalný (pyroforický),
39. ¹⁷) je považován za samozápalný (pyroforický)
40. ¹) Dělící zkouška rozpouštědla: Tato zkouška musí být provedena při 23 °C v odměrném válci o obsahu 100 ml, který musí být opatřen zátkou a musí mít celkovou výšku asi 25 cm, jako i stejný vnitřní průměr v kalibrované části asi 3 cm.
    Látka se musí dobře promíchat, aby bylo dosaženo homogenity. Pak se nalije do odměrného válce až ke značce 100 ml. Zazátkuje a nechá 24 hodin v klidu. Potom se změří výška horní oddělené vrstvy a zjistí její hodnota v % vzhledem k celkové výšce zkušebního vzorku.
41. ²) Stanovení viskozity: Jestliže předmětná látka nemá vlastnosti newtonické kapaliny nebo není-li metoda s použitím „výtokového kelímku“ vhodná ke stanovení viskozity, musí být použit viskozimetr s proměnnou střihovou rychlostí, aby mohly být stanoveny koeficienty dynamické viskozity látky při 23 °C u řady hodnot střihových rychlostí; Zjištěné hodnoty v závislosti na střihových rychlostech musí být extrapolovány na 0 hodnotu střihové rychlosti. Tímto způsobem stanovená dynamická viskozita dělena hustotou dává zdánlivou kinematickou viskozitu v blízkosti 0 hodnoty střihové rychlosti.
42. ³) Mezinárodní dohoda o bezpečnosti kontejnerů (CSC), Ženeva 1972, v nyní platném vydání. Vydáno Mezinárodní námořní organizací (IMO), 4, Albert Embankment, Londýn SEI 7 SR.
43. ⁴) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.
44. ⁵) Tato nomenklatura je obsažena v právě platném znění normy ISO R 1750:1981, jakož i v dodatcích.
45. ¹) Self-Accelerating Decomposition Temperature (SADT).
46. ²) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu
47. ³) Viz Příručka zkoušky a kritéria, přípojek 1.
48. ⁴) V současnosti nejsou k této číslici přiřazeny žádné látky samovolně se rozkládající.
49. ⁵) Viz bod 400 (18).
50. ⁶) Azodicarbonamid, přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria, díl II, odst. 20.4.2 c).
51. ⁷) Se snášenlivým ředidlem s bodem varu od nejméně 150 °C.
52. ⁸) Azodicarbonamid, přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria, díl II, odst. 20.4.2 d).
53. ⁹) V současnosti nejsou k této číslici přiřazeny žádné látky samovolně se rozkládající.
54. ¹⁰) Jsou-li uvedeny 2 hodnoty, pak se vztahuje první na nejvýše přípustnou čistou hmotnost (netto) pro vnitřní obal a druhá na nejvýše přípustnou čistou hmotnost (netto) úplného kusu.
55. ¹¹) 60 kg pro kanystry, 100 kg pro bedny.
56. ¹²) Viskozní kapalné látky se považují za pevné látky, pokud jsou splněna kritéria bodu 1310 pro zařazení ke třídě 4.1 nebo pokud dle zkušební metody ASTM D 4359-90 nejsou kapalné.
57. ¹³) 60 l pro kanystry.
58. ¹⁴) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.
59. ¹) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.
60. ²) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
61. ³) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmí být k tomuto účelu používány
62. ¹) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
63. ²) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.
64. ³) Za číselnými hodnotami se doplní vždy měrné jednotky.
65. ⁴) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.
66. ¹) Viz Příručka zkoušky a kritéria, díl II, odstavec 20.
67. ²) Hnojiva obsahující dusičnan amonný, která jsou přiřazena číslu k označení látky 2071 Doporučení OSN, nepodléhají podmínkám RID (PNZ) [viz bod 900 (3)]. Hnojiva obsahující dusičnan amonný, která jsou přiřazena číslu k označení látky 2072 Doporučení OSN, není dovoleno přepravovat.
68. ³) Musí být použito obvyklého technického pojmenování uváděného v příručkách, v pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy se nesmí k tomuto účelu používat.
69. ¹) O množstvích látek uvedených v bodu 551, které nepodléhají oddílu “Přepravní podmínky“, viz bod 551a.
70. ²) Self-Accelerating Decomposition Temperature (SADT).
71. ³) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu
72. ¹) Pojem “reagující s vodou“ označuje látku, která při styku s vodou vyvíjí zápalné plyny.
73. ²) LD₅₀ hodnoty jedovatosti pro určitý počet použitelných prostředků k potírání škůdců (pesticidů) mohou být získány z nejnovějšího vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification“, který vydává Světová organizace zdraví (WHO), International Programme on Chemical Safety, CH-1211 Geneve 27. Zatím, co tento dokument lze použít jako zdroj dat o hodnotách LD50 prostředků k potírání škůdců (pesticidů), nesmí se zde uvedený systém zařazování použít pro zařazení za účelem přepravy prostředků k potírání škůdců (pesticidů) nebo pro stanovení skupin obalů. Toto musí být provedeno podle podmínek RID (PNZ).
74. ³) Slzotvorné látky je třeba zařadit do skupiny b), zvláště jestliže údaje o jejich jedovatosti odpovídají kritériím skupiny c).
75. ⁴) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách, pravidelně vycházejích publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů nesmí být k tomuto účelu používáno.
76. ⁵) Nomenklatura je uvedena v právě platném znění normy ISO R 1750:1981, jakož i v dodatcích.
77. ¹) Látkami ve smyslu této třídy jsou také viry, mikroorganismy, jakož i jimi kontaminované předměty.
78. ²) Viz “Laboratory Biosafety Manual, Second Edition (1993) Světové zdravotnické organizace (WHO)“.
79. ³) Viz též Směrnice 90/219/EWG, Úřední list Evropského společenství č. L 117 z 8.května 1990, str.1.
80. ⁴) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.
81. ⁵) Pokyny k tomu jsou obsaženy, např. ve Směrnici 91/628/EWG (Úřední list Evropského společenství č. L 340 z 11. 12.1991, str.17) a v Doporučeních Rady Evropy (ministerského výboru) pro transport určitých druhů zvířat.
82. ⁶) Uvedené biologické pojmenování musí být obvykle uváděno v příručkách, pravidelně vycházejích publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmí být k tomuto účelu používány.
83. ¹) Podmínky třídy 7 spočívají na dále uvedených podkladech a ustanoveních Mezinárodního úřadu pro atomovou energii (IAEA):
    Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material, Safety Series No. 6, vydání 1985; tyto obsahují (vydání z roku 1990 také všeobecné zásady pro ochranu proti záření. Vysvětlivky a další informace k těmto předpisům jsou obsaženy v těchto dokumentech:
    1. IAEA „Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materials“ (1985 Edition), Safety Series No. 37, Third Edition (ve vydání 1990).
    2. IAEA „Explanatory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materials“ (1985 Edition), Safety Series No. 7, Second Edition (ve vydání 1990).
    3. IAEA „Basic Safety Standards for Radioactive Protection“, Safety Series No. 9, vydání 1982.
    4. IAEA „Emergency Response Planning and Preparedness for Transport Accidents Involving Radioactive Material“, Safety Series No. 87, vydání 1988.
    5. IAEA „Schedule of Requirements for the Transport of Specified Types of Radioactive Material Consignments“, Safety Series No.80 (ve vydání 1990).
84. ²) Pro informaci může být dodatkově udána v závorkách dávková intenzita v milirem/h. Milisievert nebo milirem nejsou ve všech případech správné jednotky pro dávkové záření; účelněji se však používají výlučně tyto jednotky.
85. ³) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.
86. ⁴) Tato čísla k označení byla převzata z Doporučení OSN.
87. ⁵) O specifických hodnotách A1 a A2, viz bod 1700 tabulka I
88. ⁶) Výpočtové metody k určení hodnot A1 a A2, jichž má být použito pro směsi radionuklidů, jsou uvedeny v bodu 1701(3).
89. ⁷) O specifických hodnotách A1 a A2, viz bod 1700 tabulka I.
90. ⁸) Výpočtové metody k určení hodnot A1 a A2, jichž má být použito pro směsi radionuklidů, jsou uvedeny v bodu 1701(3).
91. ⁹) “Zvláštní ujednání“ není “Zvláštní ujednání“ ve smyslu článku 5 § 2 Jednotných právních předpisů CIM.
92. ^a) Státy, ze kterých, přes které nebo do kterých budou zásilky přepravovány.
93. ^b) Sestává-li radioaktivní obsah ze štěpných látek, které nejsou vyjmuty z podmínek pro kusy obsahující štěpné látky, platí podmínky o kusech, které obsahují štěpné látky (viz bod 1741).
94. ^c) Vzory kusu pro štěpné látky vyžadují, pokud je to vhodné, také povolení týkající se dalších bodů tabulky.
95. ^d) Schválení přepravy však mohou být potřebná, pokud jde o další body tabulky.
96. ¹) Látka nebo přípravek, která/který splňuje kritéria třídy 8 a vykazuje jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) podle skupiny a), ale vykazuje jedovatost při požití nebo absorpci pokožkou podle skupiny c), nebo vykazuje menší jedovatost, se zařadí do třídy 8.
97. ²) OECD Guidelines for Testing of Chemicals, Guideline 404 „Acute Dermal Irritation/Corrosion“ (1992).
98. ³) Uvedené technické pojmenování musí být běžně používáno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů nesmí být k tomuto účelu používáno.
99. ¹) O množstvích látek a předmětů uvedených v bodu 901, které nepodléhají oddílu “Přepravní podmínky“, viz bod 901a.
100. ²) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.
101. ³) Viz především díl C Směrnice 90/220/EHS (Úřední věstník Evropského společenství č. 117 z 8.5.1990, str. 18-20), kde jsou určeny postupy schvalování pro Evropské společenství.
102. ⁴) Viz poznámka pod čarou 5) k bodu 650 (7).
103. ⁵) Uvedené technické nebo biologické pojmenování musí být obvykle uváděno v příručkách, pravidelně vycházejících publikacích a ve vědeckých a technických textech. Obchodní názvy nesmí být k tomuto účelu používány. Pro pojmenování pesticidů se dosadí, pokud je uvedeno, jméno dle ISO normy R 1750:1981.
104. ¹) Místo hustoty [viz bod 4 (1)] se v tomto přípojku používá výraz relativní hustota (d).
105. ²) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu
106. ³) Pro obaly, schválené také pro mezinárodní přepravu po silnici, smí tento symbol znít “RID/ADR“.
107. ⁴) Rozlišovací značka pro motorová vozidla v mezinárodním provozu podle Vídeňské dohody o provozu na silnicích (1968).
108. ⁵) Podle bodu 1538 mohou být tyto obaly používány jako vnější obaly skupinových obalů.
109. ⁶) Tvaru koše znamená, že vnější obal má otevřenou horní plochu.
110. ⁷) Pro obaly schválené také pro mezinárodní přepravu po silnici smí tento symbol znít “RID/ADR“.
111. ⁸) Tvaru koše znamená, že vnější obal má otevřenou horní plochu.
112. ⁹) Tvaru koše znamená, že vnější obal má otevřenou horní plochu.
113. ¹⁰) Laboratorní metody k prokázání chemické snášenlivosti vysokomolekulárního polyethylenu podle definice v přípojku V, bodu 1551 (6) vůči plněnému zboží (látky, směsi a přípravky) ve srovnání se standardními kapalinami podle přílohy k přípojku V, oddíl I, viz Směrnice v právně nezávazné části textu RID (PNZ).
114. ¹¹) Viz normu ISO 2248.
115. ¹²) Zkouška jen s větracím zařízením.
116. ¹⁴) Nejvýše 60 litrů, dovolená doba používání: 2 roky.
117. ¹³) Zkouška jen s větracím zařízením. Při provádění zkoušky s použitím kyseliny dusičné jako standardní kapaliny, musí být použito kyselinovzdorného větracího zařízení. Zkouší-li se roztoky chlornanu, musí být použito též odvětrávacích zařízení stejného konstrukčního typu odolných proti chlornanu (např. silikonového kaučuku), které však selhávají vůči kyselině dusičné.
118. ¹) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu
119. ²) Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě podle Vídeňské dohody o silničním provozu (1968).
120. ⁴) Každá flexibilní IBC může být opatřena také piktogramem, ve kterém jsou uvedeny doporučené zvedací metody.
121. ³) Přidat jednotky míry.
122. ⁵) O písmenu “Z“, viz bod 1625 (1)b).
123. ⁶) Pro IBC, konstruované pro tento druh manipulace.
124. ⁷) Zkouška hydraulickým vnitřním přetlakem není nutná pro IBC typů 11A, 11B, 11N, 11H1, 11H2, 11HZ1 a 11HZ2.
125. ⁸) Pokud jsou IBC konstruována pro stohování.
126. ⁹) Zkouška těsnosti není nutná pro IBC typů 11A, 11B, 11N, 11H1, 11H2, 11HZ1 a 11HZ2.
127. ¹⁰) Pro zkoušku pádem může být použitá jiná IBC stejné konstrukce.
128. ¹¹) Pokud je IBC konstruována pro zvedání shora nebo ze strany.
129. ¹) Tento symbol znamená, že vzor kusu odpovídá pravidlům pro bezpečnou přepravu radioaktivního materiálu “ Regulations for Safe Transport of Radioactive Material, Safety Series N° 6,1985“.
130. ²) Jedná se výlučně o normu USA ANSI N 14.1-1982, která byla zveřejněna v roce 1982 a může být získána u “American National Standard Insitute“, 1430 Brodway, New York, NY-10018.
131. ^*) Voda smí být použita jen se souhlasem znalce.
132. ^*) Text musí být vytištěn v jednom z úředních jazyků odesílací země, pokud tento jazyk není francouzština, němčina, italština nebo angličtina, kromě toho francouzsky, německy, italsky nebo anglicky, pokud mezinárodní tarify nebo dohody nestanoví jinak.
133. ¹) Viz Odchylky a doplnění platné pro vnitrostátní přepravu.
134. ²) U plechů se musí provádět tahová zkouška příčně ke směru válcování, protažení po lomu (l=5d) se stanoví na zkušebních tyčích s kruhovým průřezem, přičemž měřená délka l mezi ryskami se rovná 5-násobku průměru tyče d. Při použití tyčí s pravoúhlým průřezem se musí měřená délka l vypočítat podle vzorce
     
     kde Fo se rovná původními průřezu zkušební tyče.
135. ³) Konstrukční ocelí se rozumí ocel, jejíž minimální pevnost v tahu je mezi 360 N/mm² a 440 N/mm².
136. ⁴) Tento vzorec je odvozen z obecného vzorce
     
     V tomto vzorci znamená
     Rm_o = 360,
     A_o = 7 pro vztažnou konstrukční ocel,
     Rm₁ = minimální pevnost v tahu zvoleného kovu v N/mm²,
     A₁ = minimální mez protažení po lomu zvoleného kovu v %.
137. ⁵) U jiných nádob než s kruhovým průřezem, např. nádoby s obdélníkovým nebo eliptickým průřezem, odpovídají uvedené průměry takovým, které se vypočítají z kruhového průřezu o stejné ploše jako mají příslušné elipsovité nebo obdélníkové průřezy. U těchto průřezových tvarů nesmí být poloměr zakřivení pláště nádoby po stranách větší než 2000 mm nebo nahoře a dole ne větší než 3000 mm.
138. ⁶) Avšak u nádob určených k přepravě některých krystalizujících nebo velmi viskózních látek, hluboce zchlazených zkapalněných plynů, jakož i u nádob, které jsou vyloženy ebonitem nebo termoplastickým materiálem, smí být vnitřní uzavírací zařízení nahrazeno vnějším uzavíracím zařízením, které vykazuje dodatkovou ochranu.
139. ⁷) U nádržkových kontejnerů o objemu menším než 1 m³ může být tento ventil nebo namontované zařízení nahrazeno slepou přírubou.
140. ⁸) Nádoby se považují za vzduchotěsně uzavřené, jestliže jejich otvory jsou těsně uzavřeny a nemají žádné pojistné ventily, průtržné membrány nebo jiná podobná pojistná zařízení. Nádoby s pojistnými ventily, u kterých je mezi pojistným ventilem a vnitřkem nádoby umístěna průtržná membrána, se považují za vzduchotěsně uzavřené. Ventily bez vložené průtržné membrány k vyloučení nepřípustného podtlaku uvnitř nádoby jsou však povoleny, pokud nádoby nemusí být podle zvláštních podmínek pro jednotlivé třídy během přepravy vzduchotěsně uzavřeny.
141. ⁹) Poznávací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu uvedené v Konvenci o silničním provozu (Vídeň 1968).
142. ¹⁰) Stavební zkouška zahrnuje u nádob s nejmenším zkušebním přetlakem 1 MPa (10 bar) také zkoušku svařeného zkušebního vzorku - pracovní zkoušky - podle zkušebního postupu v přípojku II C.
143. ¹¹) Ve zvláštních případech a po souhlasu úředně uznaného znalce může být hydraulická tlaková zkouška nahrazena tlakovou zkouškou jinou kapalinou nebo plynem, není-li tento postup nebezpečný.
144. ¹²) Za číselnými hodnotami je třeba doplnit měrné jednotky.
145. ¹³) Název může být nahrazen souhrnným označením podle skupiny látek o podobných vlastnostech, které jsou zároveň snášenlivé s vlastnostmi nádoby.
146. ¹⁴) Příklady ochrany nádob:
     1. Ochrana proti bočnímu najetí může být provedena podélnými nosníky, které nádobu chrání na obou stranách také ve výšce střední roviny nádoby.
     2. Ochrana proti převržení se může skládat ze zesílených prstenců nebo křížové výztuhy rámu (příčných rámových nosníků).
     3. Ochrana proti zpětnému najetí se může skládat např. z narážecích tyčí nebo z rámu.
147. ¹⁵) Za kapalné se ve smyslu tohoto ustanovení považují takové látky, jejichž kinematická viskozita je při 20 °C menší než 2680 mm²/s.
148. ¹⁶) Tyto podmínky jsou zveřejněny v IMDG-Code.
149. ¹⁷) Viz odst. 1.2.8.2..
150. ¹⁸) Tyto předpisy jsou zveřejněny v IMDG-Code.
151. ¹⁹) Je považován za samozápalný (pyroforický).
152. ²⁰) Je považován za samozápalný (pyroforický).
153. ²¹) Uvedené technické pojmenování musí být obvykle používáno v příručkách, pravidelně se objevovat v publikacích a vědeckých a technických textech. Obchodních názvů se k tomuto účelu nesmí používat.
     Místo technického pojmenování je povoleno použít jedno z následujících pojmenování:
     - pro 1078 plyn jako chladící prostředek, j.n., číslice 2 A: směs F1, směs F2, směs F3;
     - pro 1060 methylacetylen a propadien, směs, stabilizovaná, číslice 2 F: směs P1, směs P2;
     - pro 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n., číslice 2 F: směs A, směs A0, směs A1, směs B, směs C. Obchodní pojmenování uvedená v pozn. 1 k bodu 201, číslici 2 F, číslu označení látky 1965 se však smí použít jen dodatkově.
154. ²²) Viz poznámka pod čarou 12).
155. ²³) Viz poznámka pod čarou 21).
156. ²⁴) Viz odst. 1.2.8.2.
157. ²⁵) Viz poznámka pod čarou 7).
158. ²⁶) Viz poznámka pod čarou 7).
159. ²⁷) Viz odst. 1.2.8.2.
160. ²⁸) Viz poznámka pod čarou 7).
161. ²⁹) Viz poznámka pod čarou 7).
162. ³⁰) Viz odst. 1.2.8.2.
163. ³¹) Viz odst. 1.2.8.2.
164. ³²) Viz poznámka pod čarou 7).
165. ³³) Viz poznámka pod čarou 7).
166. ³⁴) Viz poznámka pod čarou 15).
167. ³⁵) Viz odst. 1.2.8.2.
168. ³⁶) Viz poznámka pod čarou 7).
169. ³⁷) Viz poznámka pod čarou 7).
170. ³⁸) Viz odst. 1.2.8.2.
171. ³⁹) Viz poznámka pod čarou 7).

Následující stránka