vyhlášené znění

ČÁST II

ŘEŠENÍ SPORŮHLAVA VI:

  1. A. Všeobecná ustanovení
    OdkazČlánek 23

    (1) Ustanovení této hlavy bude použito při sporech o použití nebo provádění tohoto Kodexu mezi těmito stranami:

    1. a) mezi konferencí a námořní linkou;
    2. b) mezi námořními linkami, které jsou členy konference;
    3. c) mezi konferencí nebo její členskou námořní linkou a organizací odesílatelů nebo zástupci odesílatelů nebo odesílateli; a
    4. d) mezi dvěma nebo více konferencemi.

    Pro účely této hlavy pojem „strana“ znamená původní strany ve sporu, jakož i třetí strany, které se připojily k řízení ve smyslu ustanovení článku 34 písmeno a).

    (2) Spory mezi námořními linkami stejné vlajky, jakož i spory mezi organizacemi téhož státu budou řešeny v rámci národního soudnictví tohoto státu, pokud to nezpůsobí vážné potíže při plnění ustanovení tohoto Kodexu.

    (3) Sporné strany se především pokusí urovnat spor výměnou stanovisek nebo přímým jednáním s úmyslem nalézt vzájemně uspokojivé řešení.

    (4) Spory mezi stranami uvedenými v článku 23 odstavec 1, které se týkají:

    1. a) odmítnutí přijetí národní námořní linky do konference, která slouží zahraničnímu obchodu státu této námořní linky;
    2. b) odmítnutí přijetí námořní linky třetího státu do konference;
    3. c) vyloučení z konference;
    4. d) neslučitelnosti konferenční dohody s tímto Kodexem;
    5. e) všeobecného zvýšení přepravních sazeb;
    6. f) přirážek;
    7. g) změn přepravních sazeb nebo zavedení měnového vyrovnávacího koeficientu;
    8. h) účasti na obchodech; a
    9. i) formy a podmínek navrhovaných věrnostních ujednání, nevyřešených výměnou stanovisek nebo přímými jednáními, budou na žádost kterékoliv sporné strany předloženy mezinárodnímu povinnému smírčímu řízení v souladu s předpisy této hlavy.
    OdkazČlánek 24

    (1) Smírčí řízení se zahajuje na žádost jedné ze sporných stran.

    (2) Žádost se podává:

    1. a) ve sporech, které se týkají členství v konferencích: nejpozději 60 dní od data, kdy žadatel obdržel rozhodnutí konference, včetně jeho odůvodnění podle článku 1 odstavec 4 a článku 4 odstavec 3;
    2. b) ve sporech, které se týkají všeobecného zvýšení přepravních sazeb: nejpozději k datu uplynutí oznamovací lhůty uvedené v článku 14 odstavec 1;
    3. c) ve sporech, které se týkají přirážek: nejpozději k datu, kdy uplynula 30denní lhůta stanovená v článku 16 odstavec 4, nebo nebylo-li podáno oznámení, nejpozději 15 dní od data, kdy přirážka nabyla účinnosti; a
    4. d) ve sporech, které se týkají změn přepravních sazeb nebo zavedení měnového vyrovnávacího koeficientu, nejpozději 5 dní po datu, kdy uplynula doba stanovená v článku 17 odstavec 3.

    (3) Ustanovení článku 24 odstavec 2 neplatí pro spory, které se předkládají povinnému mezinárodnímu smírčímu řízení ve smyslu ustanovení článku 25 odstavec 3.

    (4) Žádost o smírčí řízení v jiných sporech než v těch, které jsou uvedeny v článku 24 odstavec 2, mohou být podány kdykoliv.

    (5) Lhůty stanovené v článku 24 odstavec 2 mohou být prodlouženy dohodou stran.

    (6) Žádost o smírčí řízení se považuje za řádně podanou, bylo-li prokázáno, že žádost byla zaslána druhé straně doporučeným dopisem, telegramem nebo dálnopisem nebo jí byla doručena ve lhůtách uvedených v článku 24 odstavec 2 nebo 5.

    (7) Nebyla-li podána žádost ve lhůtách uvedených v článku 24 odstavec 2 nebo 5, rozhodnutí konference se stává konečným a žádné řízení podle této hlavy nemůže být zahájeno kteroukoli stranou o námitkách proti takovému rozhodnutí.

    OdkazČlánek 25

    (1) Tam, kde se strany dohodly, že spory uvedené v článku 23 odstavec 4 písmena a), b), c), d), h) a i) budou řešeny v jiném řízení než v řízení podle tohoto článku, nebo se dohodnou na způsobu rozhodnutí určitého sporu, který mezi nimi vznikl, budou takové spory na žádost kterékoliv strany řešeny způsobem stanoveným v jejich dohodě.

    (2) Ustanovení článku 25 odstavec 1 se vztahuje také na spory uvedené v článku 23 odstavec 4 písmena e), f) a g), pokud národní zákonodárství, předpisy nebo ustanovení nebrání odesílatelům v této svobodě volby.

    (3) Bylo-li zahájeno smírčí řízení, bude mít přednost před právními prostředky podle předpisů národního práva. Jestliže strana se uchýlí k právním prostředkům podle národního práva, pokud jde o spor, na který se vztahuje tato hlava, aniž se dovolávala řízení, jež je upraveno v této hlavě, pak na žádost odpůrce v tomto řízení bude řízení zastaveno a spor bude soudem, nebo jiným orgánem, u něhož byl podán návrh, předán k řízení upravenému v této hlavě.

    OdkazČlánek 26

    (1) Smluvní strany přenesou na konference a organizace odesílatelů takovou pravomoc, jaké je zapotřebí pro použití ustanovení této hlavy, a to zejména:

    1. a) konference nebo organizace odesílatelů může zahájit řízení jako strana nebo může být jako kolektiv jmenována jako strana v řízení;
    2. b) každé oznámení konferenci nebo organizaci odesílatelů jako kolektivu bude zároveň představovat oznámení každému členu takové konference nebo organizace odesílatelů;
    3. c) oznámení konferenci nebo organizaci odesílatelů bude podáno na adresu ústředí konference nebo organizace odesílatelů. Každá konference nebo organizace odesílatelů zapíše adresu svého ústředí u vedoucího kanceláře určeného podle ustanovení článku 46 odstavec 1. V případě, že konference nebo organizace odesílatelů nezapíše adresu nebo nemá ústředí, oznámení kterémukoliv členu jménem této konference nebo organizace odesílatelů bude se považovat za oznámení učiněné této konferenci nebo organizaci.

    (2) Přijetí nebo odmítnutí doporučení smírčích rozhodců ze strany konference nebo organizace odesílatelů bude považováno za přijetí nebo odmítnutí takového doporučení každým jejím členem.

    OdkazČlánek 27

    Pokud se strany nedohodnou jinak, mohou se smírčí rozhodci rozhodnout, že vydají doporučení na základě písemných podání bez ústního jednání.

  1. B. Mezinárodní povinné smírčí řízení
    OdkazČlánek 28

    Při mezinárodním povinném smírčím řízení se účastní, pokud o to požádají, příslušné orgány Smluvní strany smírčího jednání na podporu strany, která je příslušníkem této Smluvní strany nebo na podporu strany, která má spor vzniklý v souvislosti se zahraničním obchodem této Smluvní strany. Příslušný orgán může v takovém smírčím řízení vystupovat také jako pozorovatel.

    OdkazČlánek 29

    (1) Při mezinárodním povinném smírčím řízení bude se řízení konat v místě, které bylo jednomyslně dohodnuto mezi stranami, nebo není-li takové dohody, v místě, o kterém rozhodli smírčí rozhodci.

    (2) Při určování místa pro smírčí řízení berou strany i smírčí rozhodci v úvahu mimo jiné státy, které jsou úzce spjaty se sporem, majíce na mysli stát příslušné námořní linky, a zejména vztahuje-li se spor na náklad, stát, z nějž náklad pochází.

    OdkazČlánek 30

    (1) Pro účely této hlavy bude sestavena mezinárodní listina smírčích rozhodců, složená z věhlasných nebo zkušených odborníků v oblasti práva, ekonomiky námořní dopravy nebo zahraničního obchodu a financí, určených Smluvními stranami, jež je vybírají, kteří budou vykonávat svoji funkci nezávisle.

    (2) Každá smluvní strana může kdykoliv jmenovat členy listiny až do celkového počtu dvanácti a sdělí jejich jména vedoucímu kanceláře. Jmenování se provádí na období šesti let a může být obnovováno. V případě smrti, nezpůsobilosti nebo zřeknutí se členství v listině, Smluvní strana, která takovou osobu jmenovala, jmenuje náhradního rozhodce pro zbývající funkční období. Jmenování se stává účinným od data, kdy vedoucí kanceláře obdrží zprávu o jmenování.

    (3) Vedoucí kanceláře povede listinu rozhodců a pravidelně bude informovat Smluvní strany o jejím složení.

    OdkazČlánek 31

    (1) Účelem smírčího řízení je dosáhnout smírného vyřízení sporu na základě doporučení formulovaného nezávislými smírčími rozhodci.

    (2) Smírčí rozhodci zjistí a objasní sporné otázky, vyžádají si k tomu účelu jakékoliv informace od stran a na jejich podkladě předkládají stranám doporučení k urovnání sporu.

    (3) Strany spolupracují v dobré víře se smírčími rozhodci, aby jim umožnily výkon jejich funkce.

    (4) S výhradou ustanovení článku 25 odstavec 2, mohou se sporné strany kdykoliv během smírčího řízení dohodnout, že se uchýlí k jinému způsobu urovnání svého sporu. Strany ve sporu, který byl předložen jinému řízení, než je stanoveno v této hlavě, mohou se vzájemně dohodnout, že se uchýlí k mezinárodnímu povinnému smírčímu řízení.

    OdkazČlánek 32

    (1) Smírčí řízení provede buď jeden smírčí rozhodce nebo lichý počet smírčích rozhodců, na kterých se dohodly nebo které označily strany.

    (2) Nemohou-li se strany dohodnout na počtu nebo na jmenování smírčích rozhodců ve smyslu ustanovení článku 32 odstavec 1, bude smírčí řízení vedeno třemi smírčími rozhodci, z nichž po jednom jmenuje každá strana v žalobě, případně v žalobní odpovědi, přičemž třetí, který byl jmenován takto ustanovenými smírčími rozhodci, vykonává funkci předsedy.

    (3) Jestliže v žalobní odpovědi není obsaženo jméno smírčího rozhodce, který má být jmenován v případech, kdy by se použilo ustanovení článku 32 odstavec 2, druhého smírčího rozhodce vybere do 30 dnů po přijetí žaloby losováním smírčí rozhodce jmenovaný v žalobě ze členů uvedených v listině, jmenovaných Smluvní stranou nebo Smluvními stranami, jejímž příslušníkem (jejichž příslušníky) je (jsou) odpůrce (odpůrci).

    (4) Nemohou-li se smírčí rozhodci jmenovaní podle ustanovení článku 32 odstavec 2 a 3 dohodnout na jmenování třetího smírčího rozhodce do 15 dnů od data jmenování druhého smírčího rozhodce, je třetí smírčí rozhodce během následujících pěti dní jmenovanými rozhodci určen losem. Dříve než je tažen los:

    1. a) žádný člen listiny smírčích rozhodců, který má stejnou státní příslušnost jako některý z prvních dvou smírčích rozhodců, není volitelný losem;
    2. b) každý ze dvou jmenovaných smírčích rozhodců může vyloučit z listiny smírčích rozhodců jejich stejný počet za podmínky, že alespoň 30 členů listiny zůstane volitelných pro výběr losem.
    OdkazČlánek 33

    (1) Žádá-li několik stran o smírčí řízení se stejným odpůrcem ve stejné věci nebo věcech, které úzce souvisí, může odpůrce žádat o sloučení těchto případů.

    (2) Žádost o sloučení bude posouzena a o ní rozhodnuto většinou hlasů předsedů zvolených smírčích rozhodců. Je-li takové žádosti vyhověno, předsedové určí k posouzení sloučených případů smírčí rozhodce ze smírčích rozhodců, pokud již byli jmenováni nebo zvoleni za podmínky, že byl vybrán lichý počet smírčích rozhodců a že smírčí rozhodce, který byl každou stranou jmenován jako první, bude jedním ze smírčích rozhodců, kteří posoudí sloučený případ.

    OdkazČlánek 34

    Kterákoliv jiná strana než příslušný orgán uvedený v článku 28 může vstoupit do řízení, bylo-li smírčí řízení zahájeno, buď

    1. a) jako strana v případě jejího přímého hospodářského zájmu
    2. nebo
    3. b) jako strana podporující jednu z původních stran v případě nepřímého hospodářského zájmu,
    4. pokud některá z původních stran nemá námitky proti takovému připojení.
    OdkazČlánek 35

    (1) Smírčí rozhodci činí doporučení podle ustanovení tohoto Kodexu.

    (2) Nemá-li Kodex ustanovení v některé věci, smírčí rozhodci použijí práva, na kterém se strany dohodly v době, kdy započalo smírčí řízení nebo nejpozději poté, kdy byly smírčím rozhodcům předloženy důkazy. Není-li takové dohody, bude použito práva, které podle názoru rozhodců má nejužší souvislost s předmětným sporem.

    (3) Smírčí rozhodci nerozhodují o sporu ex aequo et bono, pokud se na tom strany nedohodly po vzniku sporu.

    (4) Smírčí rozhodci nevynesou nález non liquet pro nejasnost v právu.

    (5) Smírčí rozhodci mohou doporučit takové právní a opravné prostředky, jež jsou stanoveny právem použitelným pro spor.

    OdkazČlánek 36

    Doporučení smírčích rozhodců budou obsahovat odůvodnění.

    OdkazČlánek 37

    (1) Pokud se strany nedohodly před smírčím řízením, v jeho průběhu nebo po něm, že doporučení smírčích rozhodců je závazné, stane se doporučení závazným jeho přijetím stranami. Doporučení, které bylo přijato některými spornými stranami, stává se závazným pouze pro tyto strany.

    (2) Přijetí doporučení musí být sděleno stranami smírčím rozhodcům na adresu jimi určenou nejpozději 30 dnů po přijetí oznámení o doporučení; jinak se bude mít za to, že doporučení přijato nebylo.

    (3) Strana, která nepřijala doporučení, uvědomí smírčí rozhodce a ostatní strany během 30 dnů po datu uvedeném shora v článku 37 odstavec 2 podrobně a písemně o svých důvodech pro odmítnutí doporučení.

    (4) Jestliže strany doporučení přijaly, smírčí rozhodci ihned sepíší a podepíší záznam o smíru, v kterémžto okamžiku se stává doporučení pro tyto strany závazným. Nebylo-li doporučení přijato všemi stranami, sepíší smírčí rozhodci zprávu o sporu a o nezdaru těchto stran pro ty strany, které odmítly doporučení stran při řešení sporu.

    (5) Doporučení, které se stalo pro strany závazným, bude jimi splněno ihned nebo v době stanovené v doporučení.

    (6) Každá strana může své přijetí učinit závislým na přijetí všemi stranami ve sporu nebo kteroukoliv z nich.

    OdkazČlánek 38

    (1) Doporučení představuje konečné rozhodnutí sporu, pokud jde o strany, které je přijaly s výjimkou případů, že doporučení není uznáno a vykonáno podle ustanovení článku 39.

    (2) „Doporučení“ obsahuje výklad, objasnění nebo opravu doporučení učiněného smírčími rozhodci dříve než doporučení bylo přijato.

    OdkazČlánek 39

    (1) Každá Smluvní strana uzná doporučení jako závazné pro strany, které je přijaly a vykoná s výhradou ustanovení článku 39 odstavec 2 a 3, na žádost kterékoliv takové strany, všechny povinnosti uložené doporučením tak, jako kdyby šlo o pravomocný rozsudek soudu této Smluvní strany.

    (2) Doporučení se neuzná a nebude vykonáno na žádost strany uvedené v článku 39 odstavec 1 jedině v případě, že soud nebo jiný příslušný orgán státu, v němž se žádá o uznání a výkon, se přesvědčí, že

    1. a) strana, která přijala doporučení, byla podle použitého práva právně nezpůsobilou v době přijetí;
    2. b) při vynesení doporučení byl spáchán podvod nebo použito násilí;
    3. c) doporučení je v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public) ve státě, kde má být vykonáno, nebo
    4. d) složení smírčích rozhodců nebo smírčí řízení nebylo v souladu s předpisy tohoto Kodexu.

    (3) Kterákoliv část doporučení nebude vykonána ani uznána, jestliže soud nebo jiný příslušný orgán se přesvědčí, že se na takovou část vztahuje ustanovení některého pododstavce článku 39 odstavec 2 a že může být oddělena od ostatních částí doporučení. Jestliže taková část nemůže být oddělena, nebude vykonáno ani uznáno celé doporučení.

    OdkazČlánek 40

    (1) Bylo-li doporučení přijato všemi stranami, může být spolu s odůvodněním se souhlasem všech stran uveřejněno.

    (2) Bylo-li doporučení odmítnuto jednou nebo více stranami, avšak bylo přijato jednou nebo více stranami:

    1. a) strana nebo strany, které odmítají doporučení, uveřejní svůj nebo svoje důvody pro odmítnutí dané podle ustanovení článku 37 odstavec 3 a současně mohou uveřejnit doporučení a jeho odůvodnění;
    2. b) strana, která přijala doporučení, může uveřejnit doporučení a jeho odůvodnění; rovněž může uveřejnit důvody pro odmítnutí uvedené jinou stranou, pokud tato jiná strana již neuveřejnila své odmítnutí a jeho odůvodnění, v souladu s ustanovením článku 40 odstavec 2 písmeno a).

    (3) Nebylo-li doporučení přijato žádnou ze stran, může každá strana uveřejnit doporučení a jeho odůvodnění a rovněž své odmítnutí a jeho odůvodnění.

    OdkazČlánek 41

    (1) Dokumenty a podání obsahující skutkové informace podané některou stranou smírčím rozhodcům budou zveřejněny, pokud tato strana nebo většina smírčích rozhodců se nedohodne jinak.

    (2) Takové dokumenty a podání, předložené kteroukoliv stranou, mohou být předloženy touto stranou na podporu svého případu v dalším řízení vzniklém z téhož sporu a mezi týmiž stranami.

    OdkazČlánek 42

    V případech, kde se doporučení nestalo závazným pro strany, ani názory vyjádřené, ani odůvodnění vydaná smírčími rozhodci, ani ústupky nebo nabídky učiněné stranami pro účel smírčího řízení, se nedotknou právoplatných práv nebo závazků kterékoliv strany.

    OdkazČlánek 43

    (1) a) Náklady smírčích rozhodců a všechny správní náklady smírčího řízení nesou stejným dílem strany účastněné na řízení, pokud se nedohodnou jinak.

    1. b) Když bylo zahájeno smírčí řízení, jsou smírčí rozhodci oprávněni požadovat zálohu nebo jistotu za náklady uvedené v článku 43 odstavec 1 písmeno a).

    (2) Každá strana nese všechny výlohy, které jí vzniknou v souvislosti s řízením, pokud se strany nedohodnou jinak.

    (3) Bez ohledu na ustanovení článku 43 odstavec 1 a 2 mohou smírčí rozhodci, po jednomyslném rozhodnutí, že některá strana uplatnila nárok šikanováním nebo lehkovážně, připsat k tíži takové strany některé nebo všechny výlohy připadající na ostatní strany řízení. Takové rozhodnutí je konečné a závazné pro všechny strany.

    OdkazČlánek 44

    (1) Nedostavení se strany nebo nečinnost strany nebudou v žádném stadiu řízení považovány za uznání tvrzení druhé strany. V takovém případě může druhá strana, podle své volby, požádat smírčí rozhodce, aby ukončili řízení, nebo aby se zabývali otázkami, které jim byly předloženy, a aby vydali doporučení v souladu s ustanoveními o vydávání rozhodnutí uvedenými v tomto Kodexu.

    (2) Dříve než ukončí řízení, poskytnou smírčí rozhodci straně, která se nedostavila nebo byla nečinná, dodatečnou lhůtu do 10 dní, pokud nejsou přesvědčeni, že tato strana nemá úmysl dostavit se nebo být činná ve sporu.

    (3) Nedodržení procesních lhůt uvedených v tomto Kodexu nebo lhůt stanovených smírčími rozhodci, zejména lhůt pro předložení podání nebo informací, bude považováno za nedostavení se k řízení.

    (4) Jestliže řízení bylo ukončeno pro nedostavení se některé strany nebo nepřednesení jejího případu, vypracují smírčí rozhodci zprávu s uvedením opomenutí oné strany.

    OdkazČlánek 45

    (1) Smírčí rozhodci postupují podle řádu stanoveného v tomto Kodexu.

    (2) Pravidla řízení připojená k této Úmluvě se budou považovat za vzorová pro smírčí rozhodce. Na základě vzájemného souhlasu mohou smírčí rozhodci používat, doplňovat nebo pozměňovat pravidla obsažená v příloze nebo formulovat svá vlastní procesní pravidla tak, aby taková doplňující, pozměňující nebo jiná pravidla nebyla v rozporu s ustanoveními tohoto Kodexu.

    (3) Dohodnou-li se strany, že to může být v zájmu dosažení urychleného a nenákladného vyřešení smírčího řízení, mohou se vzájemně dohodnout na procesních pravidlech, která nebudou v rozporu s ustanoveními tohoto Kodexu.

    (4) Smírčí rozhodci formulují svá doporučení buď na základě shody názoru, nebo nedosáhnou-li shody, rozhodují většinou hlasů.

    (5) Smírčí řízení skončí a doporučení smírčích rozhodců bude vydáno nejpozději šest měsíců od data, kdy byli jmenováni smírčí rozhodci, s výjimkou případů uvedených v článku 23 odstavec 4 písmena e), f) a g), pro něž platí lhůty uvedené v článku 14 odstavec 1 a v článku 16 odstavec 4. Šestiměsíční lhůta může být prodloužena dohodou stran.

  1. C. Institucionální aparát
    OdkazČlánek 46

    (1) Šest měsíců před vstoupením této Úmluvy v platnost, jmenuje generální tajemník Organizace spojených národů, s výhradou schválení Valným shromážděním Organizace spojených národů a s přihlédnutím ke stanoviskům vyjádřeným Smluvními stranami, vedoucího kanceláře, jemuž může pomáhat takový počet dalších pracovníků, jehož je zapotřebí pro výkon funkcí uvedených v článku 46 odstavec 2. Administrativní služby pro vedoucího kanceláře a jeho pracovníky zajistí úřadovna Organizace spojených národů v Ženevě.

    (2) Vedoucí kanceláře vykonává dále uvedené funkce, a to popřípadě po poradě se smluvními stranami:

    1. a) vede seznam smírčích rozhodců Mezinárodní listiny smírčích rozhodců a pravidelně informuje Smluvní strany o složení listiny;
    2. b) na žádost sděluje zúčastněným stranám jména a adresy smírčích rozhodců;
    3. c) přijímá a eviduje kopie žádostí o smírčí řízení, žalobních odpovědí, doporučení, jejich přijetí nebo odmítnutí, včetně jejich odůvodnění;
    4. d) poskytuje organizacím odesílatelů, konferencím a vládám, s výhradou ustanovení článku 40 na žádost a na jejich náklady kopie doporučení a důvody pro jejich odmítnutí;
    5. e) poskytuje informace nedůvěrné povahy o ukončených případech smírčího řízení, bez uvedení dotyčných stran, pro účely přípravy materiálů pro revizní konferenci zmíněnou v článku 52; a
    6. f) ostatní funkce předepsané pro vedoucího kanceláře podle ustanovení článku 26 odstavec 1 písmeno c) a článku 30 odstavec 2 a 3.