Vyhláška ministerstev zdravotnictví a chemického průmyslu o hygienické ochraně před ionizujícím zářením a o hospodaření se zdroji ionizujícího záření

§ 1

účinné od 1. 5. 1963Úvodní ustanovení

účinné od 1. 5. 1963Stále širší využívání zdrojů ionizujícího záření ve všech úsecích národního hospodářství, umožněné současným rozvojem vědy a techniky, vyžaduje, aby všem občanům, zvláště pak osobám pracujícím s těmito zdroji byla zabezpečena zvýšená ochrana zdraví před škodlivými účinky ionizujícího záření. Proto se touto vyhláškou určují zásady hygienické ochrany před tímto zářením a zároveň vytvářejí předpoklady pro bezpečné a účelné hospodaření s radioaktivními látkami.

§ 2

účinné od 1. 5. 1963Výklad pojmů

účinné od 1. 5. 1963V této vyhlášce se rozumí pod pojmem

účinné od 1. 5. 1963„ionizující záření“ - takové elektromagnetické nebo korpuskulární záření, které při průchodu hmotou vytváří přímo nebo nepřímo páry iontů; patří sem zejména záření gama, záření rentgenové, částice alfa, beta a neutrony;

účinné od 1. 5. 1963„zdroj záření“ - radioaktivní zářič nebo zařízení (přístroj), které radioaktivní zářič obsahuje nebo při jehož provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 kiloelektronvoltů;

účinné od 1. 5. 1963„radioaktivní zářič“ - jakákoliv radioaktivní látka, jestliže její specifická aktivita a aktivita úhrnná přesahují v jednotlivých třídách tyto hodnoty:

účinné od 1. 5. 1963Rozdělení radioaktivních izotopů do jednotlivých tříd je v příloze 2;

účinné od 1. 5. 1963„uzavřený zářič“ - radioaktivní zářič bezpečně uzavřený v pevném a neaktivním pouzdru, které za předpokládaných podmínek použití zachovává zkouškami ověřenou těsnost a nezávadnost na povrchové zamoření; uzavřený zářič musí být provázen osvědčením (§ 22);

účinné od 1. 5. 1963„otevřený zářič“ - radioaktivní zářič nevyhovující podmínkám uzavřeného zářiče;

účinné od 1. 5. 1963„radioaktivní odpady“ - odpady obsahující radioaktivní látky v míře přesahující u odpadů tekutých nejvyšší přípustné koncentrace radioaktivních látek v pitné vodě (tabulka 1 v příloze 1), u odpadů plynných desetinásobek nejvyšších přípustných koncentrací ve venkovním ovzduší (tabulka 1 v příloze 1), u odpadů tuhých hodnoty specifické aktivity uvedené v tomto paragrafu pro jednotlivé třídy radioaktivních izotopů;

účinné od 1. 5. 1963„relativní biologická účinnost záření“ - údaj, kolikrát větší biologické působení má absorbovaná dávka určitého druhu záření než stejně velká absorbovaná dávka rentgenového záření nebo záření gama; udává se číslem;

účinné od 1. 5. 1963„dávka záření“ - absorbovaná dávka**) násobená relativní biologickou účinností daného druhu záření; vyjadřuje se v jednotkách rem;

účinné od 1. 5. 1963„pracoviště se zdroji záření“ - vymezený prostor, ve kterém je používáno zdroje záření a kde osoby tam pracující mohou být vystaveny dávce záření převyšující 0,5 rem za rok, a to buď ze zevního zdroje záření nebo z vnitřní kontaminace radioaktivními látkami.

§ 3

účinné od 1. 5. 1963Obecná ustanovení

účinné od 1. 5. 1963Každý, kdo používá zdrojů záření nebo kdo může svou činností ovlivnit jejich působení na lidský organismus, je povinen činit v mezích své působnosti všechna opatření stanovená k ochraně zdraví lidí před škodlivými účinky ionizujícího záření. Je také povinen používat zdrojů záření jen v nezbytně nutném rozsahu, a zejména pečovat o to, aby pracovníci i ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vystaveni účinkům ionizujícího záření a aby dávky tohoto záření nebo koncentrace radioaktivních látek v životním a pracovním prostředí nepřesáhly hodnoty stanovené v příloze 1 k této vyhlášce.

§ 4

účinné od 1. 5. 1963Rozsah platnosti

účinné od 1. 5. 1963(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují

1. účinné od 1. 5. 1963a) na používání zařízení (přístrojů) obsahujících uzavřené zářiče účinně zabezpečené před jakýmkoliv kontaktem, jestliže intenzita dávky záření v kterémkoliv místě ve vzdálenosti 10 cm od povrchu zařízení (přístroje) nepřevýší 0,1 mrem/hod. a jestliže zařízení (přístroj) bylo v prototypu kladně posouzeno hlavním hygienikem Československé socialistické republiky,
2. účinné od 1. 5. 1963b) na těžbu a úpravu radioaktivních surovin v objektech Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin, s výjimkou ustanovení § 3 až 7 a 16 až 18, která platí v těchto objektech v plném rozsahu, pokud není v odůvodněných případech stanoveno jinak (§ 30).

účinné od 1. 5. 1963(2) Hlavní hygienik Československé socialistické republiky může vyjmout z působnosti vyhlášky používání některých zdrojů záření, jež s ohledem na způsob, provedení a užívání zaručují, že osoby je užívající nebudou vystaveny dávkám záření vyšším než 0,5 rem za rok.

§ 5

účinné od 1. 5. 1963Povinnosti závodů a zařízení

účinné od 1. 5. 1963V zájmu zajištění účinné ochrany před ionizujícím zářením jsou závody a zařízení povinny - bez újmy ostatních povinností stanovených touto vyhláškou - zejména

1. účinné od 1. 5. 1963a) používat zdrojů záření jen v míře nezbytně nutné,
2. účinné od 1. 5. 1963b) přejímat zdroje záření, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadnou přepravu a skladování, a používat jich, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadné používání, popř. zneškodňování; přitom jsou též povinny dbát o ochranu zevního prostředí,
3. účinné od 1. 5. 1963c) řádně udržovat zdroje záření, jakož i ochranná zařízení a pomůcky a měřicí přístroje,
4. účinné od 1. 5. 1963d) zajistit soustavný dohled na dodržování opatření k ochraně před ionizujícím zářením na pracovištích; výkonem tohoto dohledu jsou povinny pověřit pracovníky zvláště školené ve věcech hygieny práce a ochranné dozimetrie,
5. účinné od 1. 5. 1963e) dodržovat při používání zdrojů záření předpisy o hygienické ochraně práce a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zajišťovat jejich dodržování,
6. účinné od 1. 5. 1963f) provádět měření potřebná pro kontrolu přípustných dávek záření, koncentrací radioaktivních látek a znečištění (kontaminace) povrchů pracovišť, ochranných oděvů a těl pracujících s radioaktivními látkami a vést přehled o těchto údajích,
7. účinné od 1. 5. 1963g) zaměstnávat při práci se zdroji záření jen pracovníky plně k tomu způsobilé (§ 7 a 8) a pečovat o zvyšování jejich kvalifikace k této práci, zejména je instruovat o správných způsobech práce a o konkrétních opatřeních na ochranu před ionizujícím zářením,
8. účinné od 1. 5. 1963h) dbát na to, aby se zaměstnanci podrobovali předepsaným preventivním vstupním a periodických lékařským prohlídkám,^*) umožňovat jim účast na těchto prohlídkách a uskutečňovat závěry vyplývající z těchto prohlídek; jsou také povinny informovat zdravotnická zařízení provádějící tyto prohlídky o dávkách záření, které obdrželi pracovníci na jejich pracovištích, jakož i o bližších okolnostech provozu, které mohou mít význam pro hodnocení zdravotního stavu pracujících (dosahované koncentrace radioaktivních látek v ovzduší pracovišť, nehody na pracovišti apod.),
9. účinné od 1. 5. 1963ch) poskytovat pracovníkům oděvy a pomůcky potřebné pro ochranu před ionizujícím zářením a umožňovat jim řádnou osobní očistu po skončení práce s radioaktivními látkami,
10. účinné od 1. 5. 1963i) dbát na to, aby na pracoviště se zdroji záření měly přístup jen oprávněné osoby,
11. účinné od 1. 5. 1963j) zasílat orgánům hygienické a protiepidemické služby každoročně k 1. lednu přehled dávek záření, které obdrželi jednotliví pracovníci se zdroji záření v uplynulém roce,
12. účinné od 1. 5. 1963k) neprodleně uvědomit orgány hygienické a protiepidemické služby o všech případech, kdy byly překročeny nejvyšší přípustné dávky záření u pracujících nebo kdy došlo k nehodám při práci s radioaktivními zářiči,
13. účinné od 1. 5. 1963l) neprodleně hlásit orgánům hygienické a protiepidemické služby a orgánům Veřejné bezpečnosti ztrátu nebo odcizení zdroje záření.

§ 6

účinné od 1. 5. 1963Povinnosti pracovníků

účinné od 1. 5. 1963Pracovníci, kteří pracují na pracovištích se zdroji záření, jsou povinni - bez újmy ostatních povinností stanovených touto vyhláškou - zejména

1. účinné od 1. 5. 1963a) znát a dodržovat předpisy o hygienické ochraně práce a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zvláště pak předpisy o používání zdrojů záření,**) a zachovávat pracovní řád,
2. účinné od 1. 5. 1963b) postupovat při práci tak, aby oni sami, jejich spolupracovníci i ostatní osoby byli co nejméně ohroženi škodlivými účinky ionizujícího záření, a důsledně používat přidělených ochranných oděvů a pomůcek,
3. účinné od 1. 5. 1963c) zacházet se zdroji záření, s ochrannými pomůckami a zařízeními a s měřicími přístroji šetrně a správným způsobem,
4. účinné od 1. 5. 1963d) soustavně zvyšovat svou kvalifikaci pro práci se zdroji záření a prohlubovat znalosti způsobů ochrany před škodlivými účinky ionizujícího záření,
5. účinné od 1. 5. 1963e) oznamovat vedoucímu pracoviště všechny závady ohrožující ochranu před ionizujícím zářením,
6. účinné od 1. 5. 1963f) podrobovat se předepsaným preventivním vstupním a periodickým lékařským prohlídkám.

§ 7

účinné od 1. 5. 1963Způsobilost pracovníků

účinné od 1. 5. 1963(1) Práci se zdroji záření smějí vykonávat jen osoby, které dovršily 18. rok věku, jsou pro tuto práci tělesně i duševně způsobilé a vyhovují i ostatním podmínkám stanoveným touto vyhláškou. Osoby starší 16 let, pokud nedosáhly věku 18 let, popř. věku, který stanoví zvláštní předpisy, smějí pracovat se zdroji záření v rámci výuky, avšak jen za zvláštních podmínek schválených na žádost příslušného ústředního orgánu hlavním hygienikem Československé socialistické republiky ve spolupráci s Ústřední radou odborů.

účinné od 1. 5. 1963(2) Na pracovištích se zdroji záření nesmějí pracovat těhotné ženy; na pracovištích s otevřenými zářiči nesmějí pracovat ani kojící ženy. Ženy v generačním období života nesmějí být zaměstnávány pracemi, při kterých je nebezpečí ozáření dávkami přesahujícími nejvyšší přípustné hodnoty.

účinné od 1. 5. 1963(3) Předpisy, které stanoví pro některé druhy práce, popř. pro práci žen vyšší věkovou hranici nebo přísnější podmínky, než je stanoveno touto vyhláškou, nejsou dotčeny.

§ 8

účinné od 1. 5. 1963Odborná způsobilost

účinné od 1. 5. 1963(1) Vedoucí pracoviště prokáže před zahájením práce se zdroji záření svou odbornou způsobilost zkouškou před komisí, kterou ustanoví krajský národní výbor v dohodě s krajskou odborovou radou; komisi předsedá krajský hygienik, popř. jím určený odborný pracovník hygienické a protiepidemické služby. Jejími dalšími členy jsou zástupce krajské odborové rady nebo krajského výboru příslušného odborového svazu a odborníci z praxe. Komise může upustit od provedení zkoušky u osob, jejichž odborná způsobilost je nesporná. O zkoušce, popř. o tom, že od zkoušky bylo z uvedených důvodů upuštěno, vydá komise osvědčení.

účinné od 1. 5. 1963(2) Pracovníci musí před zahájením práce se zdroji záření a dále pravidelně, nejméně jednou za 6 měsíců, prokázat zkouškou vedoucímu pracoviště odbornou způsobilost v bezpečném zacházení se zdroji záření při plánovaném způsobu jejich používání. O zkoušce se provede záznam, který musí být uložen na pracovišti.

účinné od 1. 5. 1963(3) Má-li orgán provádějící dozor (§ 28) pochybnosti o odborné způsobilosti osob pracujících se zdroji záření, může jim uložit, aby se podrobili přezkoušení svých znalostí před komisí uvedenou v odstavci 1.

účinné od 1. 5. 1963(4) Zkouškami uvedenými v odstavcích 1 a 2 se zjišťuje, zda pracovníci jsou obeznámeni se způsoby ochrany proti druhu užívaného nebo vznikajícího ionizujícího záření při práci, s bezpečnými způsoby zacházení se zdroji záření, s předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením na pracovišti, s pracovním řádem a se zásadami ochrany okolí pracoviště i postupu v nepředvídaných případech.

účinné od 1. 5. 1963(5) Vedoucí pracoviště, popř. vedoucí závodu je povinen vyloučit z další práce se zdroji záření pracovníky, kteří závažným způsobem porušují předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením; k tomu jsou oprávněny i orgány provádějící dozor (§ 28).

§ 9

účinné od 1. 5. 1963Výstavba a vybavení pracovišť se zdroji záření

účinné od 1. 5. 1963(1) Při výstavbě pracovišť se zdroji záření musí být dodrženy obecné hygienické požadavky stanovené pro výstavbu průmyslových podniků*) a požadavky stanovené závaznými technickými normami k provádění ochrany před ionizujícím zářením.

účinné od 1. 5. 1963(2) Stavební materiál a konstrukce stěn, zástěn a krytů a vybavení a vnitřní rozmístění pracoviště musí být voleny tak, aby při plánovaném způsobu práce se zdroji záření (čítajíc v to i předvídatelné nehody) byla zajištěna dostatečná ochrana osob na pracovišti a osob pobývajících v blízkosti pracoviště a aby podle povahy pracoviště byla umožněna co nejrychlejší a nejúčinnější očista pracoviště a osob od radioaktivních látek.

účinné od 1. 5. 1963(3) Pracoviště musí být vybaveno všemi potřebnými pomůckami pro ochranu před ionizujícím zářením a dostatečným množstvím vhodných přístrojů pro měření dávek nebo dávkových intenzit všech druhů záření, jež se při práci mohou vyskytnout. Pracoviště s otevřenými zářiči musí být mimo to vybaveno přístroji pro měření radioaktivní kontaminace pracovišť a osob a v případech blíže vymezených technickými normami i přístroji pro měření koncentrací radioaktivních látek v ovzduší pracovišť a v odpadních vodách.

účinné od 1. 5. 1963(4) Projektová dokumentace pracovišť se zdroji záření musí být v rozsahu nezbytném pro posouzení všech okolností souvisících s ochranou pracovníků a okolí pracoviště předložena ke schválení orgánům hygienické a protiepidemické služby a projednána s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Typové podklady pracovišť se zdroji záření nesmějí být vydány bez kladného posudku hlavního hygienika Československé socialistické republiky.

§ 10

účinné od 1. 5. 1963(1) K trvalým pracím se zdroji záření musí být určena stálá pracoviště se zdroji záření. Přechodné práce se zdroji záření, tj. práce, jež mají být prováděny po předem vymezenou krátkou dobu, smějí být konány i na běžných pracovištích (přechodných pracovištích), závod (zařízení) však musí pro tyto práce vyhradit potřebný prostor nebo jiným opatřením zabezpečit, aby pracovníci, kteří se zdroji záření přímo nepracují, nebyli vystaveni ionizujícímu záření v hodnotě převyšující 5 mrem za 8 hodin nebo koncentracím radioaktivních látek ve vzduchu převyšujícím desetinásobek nejvyšších přípustných koncentrací těchto látek ve venkovním ovzduší (příloha 1). Přechodné práce s otevřenými zářiči smějí být prováděny pouze tam, kde je zabezpečena dostatečná očista prostor od radioaktivních látek a osobní očista pracovníků, a zajištěno, že nedojde k rozšíření radioaktivity do okolí.

účinné od 1. 5. 1963(2) Stálá pracoviště se zdroji záření a přechodná pracoviště s otevřenými zářiči smějí být uvedena do provozu a zrušena pouze se souhlasem orgánů hygienické a protiepidemické služby. Zřízení přechodných pracovišť s ostatními zdroji záření oznámí vedení závodu (zařízení) neprodleně krajskému hygienikovi. Souhlas s uvedením do provozu může být vydán až po skončení všech stavebních a instalačních prací, po dokonalém úklidu a po zabezpečení všech podmínek pro nezávadnou a bezpečnou práci se zdroji záření. Tato pracoviště smějí být zrušena pouze tehdy, je-li prokázáno, že zdroje záření byly z pracoviště odstraněny, a popř. že kontaminace povrchů pracoviště radioaktivními látkami byla snížena do přípustných hodnot (§ 12). Souhlas s uvedením do provozu nebo se zrušením pracoviště se provádí formou zápisu o prohlídce, popř. o proměření pracoviště. Ustanovení § 20 není tím dotčeno.

účinné od 1. 5. 1963(3) K uvedení stálého pracoviště se zdroji záření do provozu je zapotřebí také souhlasu orgánů dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci a orgánů požární inspekce. Také veškeré zamýšlené změny stavu, za kterého byl vydán souhlas s trvalým nebo přechodným provozem pracoviště se zdroji záření, musí být projednány s těmito orgány.

§ 11

účinné od 1. 5. 1963(1) Na pracovištích se zdroji záření musí být dodržovány obecné hygienické požadavky stanovené pro provoz a udržování průmyslových podniků.^*)

účinné od 1. 5. 1963(2) Při práci se zdroji záření je nutno zachovávat úzkostlivou čistotu a pořádek. Všechny pracovní úkony s těmito zdroji, zejména s radioaktivními zářiči, musí být předem nacvičeny modelově bez zdroje záření, tak aby ohrožení zářením při práci bylo co nejmenší.

účinné od 1. 5. 1963(3) Před zahájením prací, při nichž vzniká nebezpečí vnějšího ozáření osob, musí být ověřena účinnost ochrany měřením dávkových intenzit v místě pobytu pracovníka. Tato kontrola musí být pravidelně opakována, a to zejména při změnách v pracovním postupu nebo v uspořádání ochrany. Měření osobních dávek záření musí být prováděno vhodným způsobem u všech pracujících tam, kde stupeň expozice je takový, že by mohl vést k dávkám vyšším než jedna desetina nejvyšších přípustných dávek (příloha 1).

§ 12

účinné od 1. 5. 1963(1) Dojde-li na pracovišti ke zvýšenému záření nebo k rozptylu radioaktivních látek (např. při nehodě, poškození uzavřených zářičů, selhání ochranných opatření apod.), je nutno

1. účinné od 1. 5. 1963a) uvědomit o tom ihned vedoucího pracoviště a pracovníka pověřeného dohledem na ochranu [§ 5 písm. d)],
2. účinné od 1. 5. 1963b) ihned uzavřít nebo ohradit prostor, kde byly rozptýleny radioaktivní látky, a zamezit k němu přístup nepovolaným osobám; osobám určeným pro dekontaminační práce je povolen přístup na toto místo, jen jsou-li dodržena potřebná opatření a dohlíží-li na ně pracovník zajišťující ochrannou dozimetrii,
3. účinné od 1. 5. 1963c) prošetřit vedoucím pracoviště, zda mohlo dojít k vnitřní kontaminaci pracovníků radioaktivními látkami. Nelze-li vnitřní kontaminaci spolehlivě vyloučit, musí se provádět opatření podle pokynů ministerstva zdravotnictví pro první pomoc při nehodě se zdroji záření. Vedoucí pracoviště musí současně uvědomit o takové nehodě neprodleně nejbližší zdravotnické zařízení a orgány hygienické a protiepidemické služby. Stejně se postupuje při přezáření pracovníků,
4. účinné od 1. 5. 1963d) lze-li vnitřní kontaminaci spolehlivě vyloučit, provést neprodleně dekontaminaci pokožky vhodnými metodami do nejnižších hodnot, kterých lze dosáhnout opakovanými postupy bez porušení povrchu kůže,
5. účinné od 1. 5. 1963e) dekontaminovat ostatní kontaminované povrchy opakovanými vhodnými metodami do nejníže dosažitelných hodnot kontaminace.*) Pracovní oděv kontaminovaný nad tyto hodnoty je nutno vyměnit, uložit do vhodného obalu a před dalším použitím řádně dekontaminovat,
6. účinné od 1. 5. 1963f) zachovávat ještě další pokyny, které podle povahy pracoviště stanoví vedení závodu (zařízení) se schválením orgánů hygienické a protiepidemické služby,
7. účinné od 1. 5. 1963g) o nehodě a její likvidaci provést zvláštní záznam, který ověří vedoucí pracoviště a pracovník pověřený dohledem na ochranu.

účinné od 1. 5. 1963(2) Předměty, které opouštějí pracoviště se zdroji záření (přístroje, nástroje, pracovní oděvy apod.), nesmějí být kontaminovány na povrchu více, než je uvedeno v odstavci 1 písm. e). To se nevztahuje na předměty, které opouštějí pracoviště předepsaným způsobem jako radioaktivní odpady (§ 16 až 19).

§ 13

účinné od 1. 5. 1963(1) Zdroje záření, materiály, nástroje a pomůcky, kterých se používá při práci s těmito zdroji, obaly a dopravní prostředky pro přepravu radioaktivních zářičů, pracoviště a objekty pro práci se zdroji ionizujícího záření s výjimkou rentgenových pracovišť ve zdravotnictví a předmětů na nich používaných musí být označeny předepsaným varovným symbolem nebezpečí ionizujícího záření, viditelným na bezpečnou vzdálenost.^**)

účinné od 1. 5. 1963(2) Na pracovištích se zdroji záření musí být uloženy a nadřízeným orgánům a orgánům provádějícím dozor (§ 28) na vyžádání předloženy tyto doklady:

1. účinné od 1. 5. 1963a) povolení k odběru, skladování a používání zdrojů záření,
2. účinné od 1. 5. 1963b) souhlas (zápis) dozorčích orgánů s uvedením pracoviště do provozu, jakož i rozhodnutí vydaná v rámci dozoru na pracoviště,
3. účinné od 1. 5. 1963c) provozní záznamy o používání, popř. o pohybu zdrojů záření a osvědčení používaných zářičů,
4. účinné od 1. 5. 1963d) záznamy o odstraňování radioaktivních odpadů,
5. účinné od 1. 5. 1963e) doklady o provedení předepsaných lékařských prohlídek pracovníků a o zkouškách odborné způsobilosti (§ 8),
6. účinné od 1. 5. 1963f) záznamy o dávkách záření, které pracující obdrželi, a údaje o měření koncentrace radioaktivních látek v ovzduší.

účinné od 1. 5. 1963(3) Na pracovištích se zdroji záření musí být na přístupném místě vyvěšen pracovní řád a pokyny o postupu při nehodě (§ 12 odst. 1).

§ 14

účinné od 1. 5. 1963Výroba zařízení se zdroji záření

účinné od 1. 5. 1963(1) Zařízení obsahující radioaktivní zářiče a zařízení, při jejichž používání vzniká ionizující záření, nesmějí být sériově vyráběny, popř. hromadně dováženy, nebyl-li jejich prototyp kladně posouzen hlavním hygienikem Československé socialistické republiky. Toto ustanovení se vztahuje i na zařízení, kterých se používá k práci se zdroji záření a jejichž konstrukce může ovlivnit stupeň ochrany před zářením.

účinné od 1. 5. 1963(2) Zařízení uvedená v odstavci 1, pokud jsou určena k práci i mimo pracoviště se zdroji záření, musí svou konstrukcí, způsobem instalace a způsobem užívání zajišťovat, že osoby, které jich budou používat, nebudou vystaveny většímu zevnímu ozáření než 0,5 rem za rok. Tato zařízení nesmějí obsahovat otevřené zářiče.

§ 15

účinné od 1. 5. 1963Přeprava radioaktivních zářičů

účinné od 1. 5. 1963(1) Radioaktivní zářiče musí být přepravovány v pevných a nepropustných obalech zabraňujících úniku obsahu za předvídatelných okolností. Obaly, v nichž jsou radioaktivní zářiče přepravovány, musí být vhodně označeny; na povrchu nesmějí být kontaminovány.

účinné od 1. 5. 1963(2) Přeprava radioaktivních zářičů mezi místně odloučenými pracovišti, pokud není prováděna prostředky hromadné přepravy (odstavec 5), musí být prováděna motorovým dvoustopým vozidlem tak vybaveným, aby byla za přepravy vyloučena ztráta zářiče.

účinné od 1. 5. 1963(3) Otevřené zářiče smějí být přepravovány nejméně ve dvou bezpečně uzavřených ochranných obalech. Při přepravě otevřených tekutých zářičů musí být mezi oběma ochrannými obaly umístěna náplň ze vhodného materiálu, který je schopen absorbovat veškeré množství přepravované radioaktivní látky.

účinné od 1. 5. 1963(4) Na místě řidiče, popř. jiných osob, které jsou přepravovány zároveň s radioaktivními zářiči, nesmí intenzita záření překročit 50 mrem za 8 hodin. Jde-li však o osoby, které pracují se zdroji záření nebo které radioaktivní látky pravidelně převážejí, musí být zajištěno, aby u nich nebyly překročeny nejvyšší přípustné dávky záření pro pracující se zdroji záření (příloha 1); na tyto osoby se vztahují ustanovení této vyhlášky týkající se pracujících se zdroji záření.

účinné od 1. 5. 1963Na povrchu vozidla nesmí intenzita záření v žádném místě překročit 200 mrem za 1 hodinu. Zastaví-li řidič za přepravy radioaktivních látek kdekoliv vozidlo, je povinen zajistit jeho hlídání poučenou osobou. Vozidlo musí být na nápadném místě viditelně označeno a opatřeno nápisem; nápis musí obsahovat výzvu, aby v případě nehody bylo urychleně uvědoměno nejbližší oddělení Veřejné bezpečnosti a hygienicko-epidemiologická stanice, a výstrahu před jakýmkoliv zacházením s havarovaným vozidlem.

účinné od 1. 5. 1963(5) Podrobnosti o přepravě radioaktivních látek v prostředcích hromadné přepravy a poštou upraví ministerstvo dopravy a Ústřední správa spojů v dohodě s hlavním hygienikem Československé socialistické republiky.

§ 16

účinné od 1. 5. 1963(1) Závody (zařízení) nesmějí bez souhlasu orgánů hygienické a protiepidemické služby vypouštět do ovzduší radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady nebo je ukládat do půdy; souhlas k ukládání těchto zářičů do půdy vydávají orgány hygienické a protiepidemické služby v dohodě s vodohospodářskými orgány. Odstraňovat radioaktivní odpady vypouštěním do vod lze jen s povolením vodohospodářských orgánů podle předpisů o vodním hospodářství.^*)

účinné od 1. 5. 1963(2) Základním vodítkem při rozhodování orgánů podle odstavce 1 je nutnost zabezpečit, aby ovzduší okolí, ve kterém žije obyvatelstvo, poživatiny a pitné vody, jakož i vody povrchové byly znečišťovány radioaktivními látkami co nejméně, a aby v žádném případě nebyly v důsledku užívání zdrojů záření znečištěny nad přípustné hodnoty (příloha 1). V povrchových vodách jsou nejvyšší přípustné koncentrace radioizotopů stejné jako v pitné vodě. Jakékoliv ohrožování podzemních zdrojů pitných vod radioaktivním znečišťováním je nepřípustné.

§ 17

účinné od 1. 5. 1963(1) Způsob zneškodňování radioaktivních odpadů, ať vznikají na pracovištích se zdroji záření nebo jiným způsobem (např. při nehodě), schvalují orgány hygienické a protiepidemické služby, a jde-li o odpady kapalné nebo je-li zneškodňováním ovlivněna jakost vody, orgány vodohospodářské v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby.

účinné od 1. 5. 1963(2) Závod (zařízení), při jehož činnosti může být okolí ohroženo náhlým rozptýlením radioaktivních látek, je povinen před zahájením provozu vypracovat plán účinných opatření na rychlé odstranění následků nehody, ke které by mohlo dojít, a zajistit jej ve spolupráci s okresním národním výborem, krajským hygienikem, krajskou správou ministerstva vnitra - správou Veřejné bezpečnosti a orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Všechny takové nehody je nutno neprodleně oznámit těmto orgánům, a pokud dojde k ovlivnění podzemních a povrchových vod, též příslušnému vodohospodářskému orgánu.

§ 18

účinné od 1. 5. 1963(1) Radioaktivní odpady nesmějí být vypouštěny přímo do povrchových vod.

účinné od 1. 5. 1963(2) Při posuzování radioaktivních kapalných odpadů se bere v úvahu jen jejich aktivita způsobená v závodě. Pro snížení radioaktivity odpadních vod před vypouštěním ze závodu se připouští jejich ředění pouze jinými odpadními vodami.

účinné od 1. 5. 1963(3) Do veřejné kanalizace smějí být vypouštěny radioaktivní odpady o koncentraci radioaktivních látek nepřevyšující stonásobek nejvyšších přípustných koncentrací radioaktivních látek v pitné vodě, a to jen tehdy, je-li zajištěno nejméně stonásobné zředění těchto odpadních vod při bezdeštném odtoku ještě před vyústěním kanalizace do čisticí stanice nebo do povrchové vodoteče. Je-li zajištěno pouze nižší ředění odpadních vod před vyústěním do kanalizace, musí být koncentrace radioaktivních látek v odpadech úměrně nižší.

účinné od 1. 5. 1963(4) Ustanovení odstavce 3 se vztahuje i na odpady vypouštěné do veřejné kanalizace z kanalizace závodu nebo zařízení (např. nemocnice). V takovém případě musí být úsek závodní kanalizace, ve kterém procházejí odpady o aktivitě vyšší, než činí stonásobek nejvyšších přípustných koncentrací radioaktivních látek v pitné vodě, zvláště označen v plánu kanalizace zařízení jako „aktivní kanalizace“ a práce a opravy na něm prováděny pouze pod dozimetrickou kontrolou.

účinné od 1. 5. 1963(5) S kalem vznikajícím v čistírenských zařízeních musí být zacházeno jako s radioaktivním odpadem, přesahuje-li jeho specifická a úhrnná aktivita hodnoty stanovené v § 2.

účinné od 1. 5. 1963(6) Vodohospodářské orgány mohou u kapalných odpadů povolit v dohodě s krajským hygienikem ve zvláště odůvodněných případech výjimku z ustanovení odstavce 1; koncentrace odpadů nesmí však v těchto případech přesahovat desetinásobek nejvyšší přípustné koncentrace v pitné vodě. Jinak může odchylky od ustanovení předcházejících odstavců povolit krajský hygienik v dohodě s příslušným vodohospodářským orgánem. Ustanovení § 16 odst. 2 tím není dotčeno.

§ 19

účinné od 1. 5. 1963(1) Radioaktivní odpady, které se neodstraní podle předcházejících ustanovení nebo uskladněním na pracovišti, jako jsou koncentrované kapalné odpady, znečištěný filtrační materiál a kontaminované předměty, musí být vhodně upraveny a odvezeny do ústředního odklidiště. Výjimky povoluje v odůvodněných případech krajský hygienik.

účinné od 1. 5. 1963(2) Odvoz a uskladnění radioaktivních odpadů v ústředním odklidišti zajišťuje Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, popř. jiná organizace, kterou tím pověří ministerstvo chemického průmyslu. Způsob a podmínky předávání radioaktivních odpadů k odvozu stanoví tento ústav se souhlasem hlavního hygienika Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 5. 1963(3) Každý, kdo ukládá nebo ještě před účinností této vyhlášky uložil radioaktivní odpady do země, je povinen oznámit neprodleně místo uložení odpadu, jeho množství a druh krajskému národnímu výboru, který tyto údaje eviduje, popř. provádí jiná opatření.