Příloha č. 7

k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

HYGIENICKÉ PODMÍNKY VZTAHUJÍCÍ SE NA PRODUKTY RYBOLOVU NA RYBÁŘSKÝCH LODÍCH

  1. A.

    Všeobecné hygienické podmínky

    1. 1. Části rybářských lodí nebo kontejnery určené ke skladování produktů rybolovu nesmí obsahovat předměty nebo produkty, schopné přenášet na potraviny škodlivé nebo nenormální vlastnosti. Tyto části nebo kontejnery musí být konstruovány tak, aby je bylo možno snadno čistit a aby bylo zajištěno, že voda z tajícího ledu nemůže zůstat ve styku s produkty rybolovu.
    2. 2. Při používání musí být části rybářských lodí nebo kontejnery, určené ke skladování produktů rybolovu, dokonale čisté, zejména nesmí být znečištěny palivem pohánějícím loď nebo vodou hromadící se na dně lodi.
    3. 3. Jakmile jsou produkty rybolovu přijaty na palubu, musí být chráněny před kontaminací a před působením slunce nebo jiného zdroje tepla. Aby nedošlo k narušení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, musí být k jejich praní použita buď sladká voda odpovídající hygienickým požadavkům, nebo čistá mořská voda.
    4. 4. S produkty rybolovu musí být manipulováno a musí být skladovány způsobem bránícím jejich zhmoždění. Používání ostrých nástrojů je povoleno pouze při přemísťování velkých ryb, nebo ryb, které by mohly zranit manipulujícího, za předpokladu, že svalovina těchto produktů není poškozena.
    5. 5. Produkty rybolovu, které nejsou uchovávány v živém stavu, musí být co nejdříve po přijetí na palubu ošetřeny chladem. V případě rybářských lodí, na nichž z praktického hlediska není chlazení možné, nesmí produkty rybolovu zůstat na palubě déle než 8 hodin.
    6. 6. Led používaný k chlazení produktů rybolovu musí být vyroben z pitné vody nebo čisté mořské vody. Před použitím musí být skladován v podmínkách bránících jeho kontaminaci.
    7. 7. Po vykládce produktů rybolovu musí být kontejnery, vybavení a části lodí, které jsou v přímém kontaktu s produkty rybolovu, vyčištěny pitnou vodou nebo čistou mořskou vodou.
    8. 8. Pokud jsou ryby na palubě zbavovány hlav nebo vyvrhovány, musí být takové úkony prováděny hygienicky a produkty musí být okamžitě a důkladně omyty pitnou vodou nebo čistou mořskou vodou. Vnitřnosti a části, které mohou představovat nebezpečí pro zdraví lidí, musí být odstraněny a uloženy odděleně od produktů určených k výživě lidí. Játra, mlíčí a jikry určené k výživě lidí musí být zchlazeny nebo zmrazeny.
    9. 9. Vybavení používané při odstraňování hlav, vyvrhování nebo odstraňování ploutví, kontejnery a různá zařízení přicházející do styku s produkty rybolovu musí být vyrobeny z voduvzdorného, odolného a hladkého materiálu, který se snadno čistí a dezinfikuje. Při používání musí být dokonale čisté.
    10. 10. Od personálu pověřeného manipulací s produkty rybolovu se vyžaduje dodržování vysokého standardu osobní hygieny a čistoty oblečení.
  1. B.

    Dodatečné hygienické podmínky vztahující se na rybářské lodě určené ke konzervaci produktů rybolovu

    1. 1. Rybářské lodě musí být vybaveny skladovacími prostory, nádržemi nebo kontejnery ke skladování zchlazených nebo zmražených produktů rybolovu při teplotách stanovených touto vyhláškou. Tato skladiště musí být oddělena od strojovny a od částí určených pro posádku přepážkami, které jsou dostatečně nepropustné, aby zabránily kontaminaci skladovaných produktů rybolovu.
    2. 2. Vnitřní povrchy skladovacích prostorů, nádrží nebo kontejnerů musí být voduvzdorné a snadno čistitelné a dezinfikovatelné. Musí být z hladkého materiálu nebo být opatřeny kvalitním hladkým nátěrem, který nemůže přenášet na produkty rybolovu látky škodlivé lidskému zdraví.
    3. 3. Skladovací prostory musí být konstruovány způsobem zaručujícím, že voda z tajícího ledu nemůže zůstat ve styku s produkty rybolovu.
    4. 4. Kontejnery používané ke skladování produktů musí zajistit jejich konzervaci v uspokojivých hygienických podmínkách, zejména musí umožňovat odtok vody z tajícího ledu. Při používání musí být dokonale čisté.
    5. 5. Pracovní povrchy, vybavení a skladovací prostory, nádrže a kontejnery se musí čistit po každém použití. K tomuto účelu se používá pitná voda nebo čistá mořská voda. Dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace se provádí podle potřeby.
    6. 6. Čistící a dezinfekční přípravky, insekticidy a všechny potenciálně toxické látky se skladují v uzamčených místnostech nebo skříních. Jejich použití nesmí představovat žádné nebezpečí kontaminace produktů rybolovu.
    7. 7. Pokud jsou produkty rybolovu zmrazovány na palubě, musí být tato činnost prováděna v souladu s podmínkami stanovenými v části D oddílu II bodech 1 až 3 přílohy č. 6 k této vyhlášce. Pokud se používá ke zmrazování solanka, nesmí být pro ryby zdrojem kontaminace.
    8. 8. Lodě vybavené k chlazení produktů rybolovu pomocí chlazené mořské vody, která je chlazena buď pomocí ledu nebo mechanicky, musí splňovat tyto požadavky:
      1. a) nádrže musí být vybaveny vhodným zařízením pro napouštění a odtok mořské vody a zařízením zajišťujícím stejnou teplotu v celé nádrži;
      2. b) nádrže musí být vybaveny zařízením pro zaznamenávání teploty, jehož čidlo je umístěno v té části nádrže, kde je teplota nejvyšší;
      3. c) činnost chladícího systému nádrže nebo kontejneru musí zajistit takovou rychlost ochlazování, při níž směs ryb a mořské vody dosáhne teploty 30 C nejpozději 6 hodin po naskladnění a 00 C nejpozději za 16 hodin;
      4. d) po každém vyskladnění musí být nádrže, chladící systémy a kontejnery zcela vyprázdněny a důkladně vyčištěny pitnou vodou nebo čistou mořskou vodou. Mohou být plněny pouze čistou mořskou vodou;
      5. e) datum a číslo nádrže musí být jasně vyznačeny v záznamech teploty, které musí být uchovávány pro potřeby příslušného kontrolního úřadu.
    1. 9. Pro potřeby kontroly příslušný úřad pravidelně aktualizuje seznam lodí vybavených v souladu s body 7 nebo 8, avšak s výjimkou lodí vybavených odstranitelnými nádržemi, které se, aniž je dotčen bod 5 druhá věta části A této přílohy, konzervací ryb chlazenou mořskou vodou pravidelně nezabývají.
    2. 10. Vlastníci lodí nebo jejich zástupci provedou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby s produkty rybolovu nepracovaly nebo nemanipulovaly osoby, které mohou produkty rybolovu kontaminovat, a to až do té doby, kdy bude prokázáno, že mohou takovou činnost bezpečně vykonávat. Běžné lékařské kontroly takových pracovníků musí být prováděny podle právních předpisů o ochraně veřejného zdraví.

Příloha č. 8

k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PRODUKCI A UVÁDĚNÍ ŽIVÝCH MLŽŮ DO OBĚHU

  1. A

    PODMÍNKY PRO PRODUKČNÍ OBLASTI

    1. 1. Umístění a hranice produkčních oblastí musí být stanoveny příslušným úřadem způsobem umožňujícím zjistit oblast, z níž živí mlži:
      1. a) mohou být shromažďováni pro přímou lidskou spotřebu. Živí mlži sesbíraní z těchto oblastí musí vyhovovat požadavkům stanoveným v části E této přílohy,
      2. b) mohou být shromažďováni, ale na trh pro lidskou spotřebu mohou být uvedeni až po ošetření ve středisku pro čištění nebo po sádkování. Živí mlži z těchto oblastí nesmějí při MPN testu v pěti zkumavkách a ve třech ředěních překročit počet 6 000 fekálních koliformních bakterií na 100 g svaloviny nebo 4 600 E. coli na 100 g svaloviny u 90 % vzorků

        Po vyčištění nebo po sádkování musí být splněny všechny požadavky stanovené v části E této přílohy,

      1. c) mohou být shromažďováni, ale na trh pro lidskou spotřebu mohou být uvedeni až po dlouhodobém sádkování (trvajícím minimálně 2 měsíce), které může být spojeno s čištěním nebo může následovat po intenzivním čištění trvajícím po dobu stanovenou rozhodnutím orgánů Unie tak, aby byly splněny požadavky uvedené v písmenu a).

        Živí mlži z těchto oblastí nesmějí při MPN testu v pěti zkumavkách a ve třech ředěních překročit počet 60 000 fekálních koliformních bakterií na 100 g svaloviny.

    1. 2. Jakákoli změna ve vymezení produkčních oblastí stejně jako jejich dočasná nebo trvalá uzávěra musí být neprodleně příslušným úřadem oznámena dotčeným osobám, zejména producentům a provozovatelům středisek pro čištění a středisek pro expedici.
  1. B

    POŽADAVKY NA SBĚR A PŘEPRAVU JEDNOTLIVÝCH PARTIÍ MLŽŮ DO STŘEDISKA PRO EXPEDICI, STŘEDISKA PRO ČIŠTĚNÍ, SÁDKOVACÍ OBLASTI NEBO ZPRACOVATELSKÉHO ZÁVODU

    1. 1. Při sběru nesmí být nadměrně poškozovány lastury nebo tkáně živých mlžů.
    2. 2. Živí mlži musí být po sběru vhodně chráněni před rozdrcením, odřením a otřesy a nesmí být vystaveni extrémně vysokým nebo nízkým teplotám.
    3. 3. Při sběru, přepravě, vykládce a manipulaci s mlži nesmí docházet k jejich dodatečné kontaminaci, k závažnému poklesu jejich jakosti, ani k jakýmkoli jiným změnám, závažně ovlivňujícím možnost čištění, sádkování nebo zpracování mlžů.
    4. 4. Živí mlži nesmí být po sběru umístěni znovu do vody, která by mohla v intervalu mezi sběrem a vykládkou způsobit jejich dodatečnou kontaminaci.
    5. 5. Dopravní prostředky, určené k přepravě živých mlžů, musí být používány za podmínek, které mlže chrání před rozdrcením lastur a dodatečnou kontaminací; musí umožňovat dostatečný odvod vody a čištění. Při dálkové přepravě volně ložených mlžů do střediska pro expedici, střediska pro čištění, sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku musí být dopravní prostředky vybaveny způsobem, zaručujícím co nejlepší podmínky pro přežití mlžů.
    6. 6. Na žádost sběrače musí být příslušným orgánem vydán doklad o registraci, sloužící k identifikaci partie mlžů během přepravy z produkční oblasti do střediska pro expedici, střediska pro čištění, sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku. Pro každou partii musí sběrač čitelně a nesmazatelně vyplnit příslušnou část tohoto dokladu, který musí být opatřen datem a podpisem sběrače a musí obsahovat tyto údaje:
      1. a) jméno, příjmení a adresu sběrače,
      2. b) datum sběru,
      3. c) umístění produkční oblasti (popsané podrobně nebo pomocí kódového čísla),
      4. d) nákazový statut produkční oblasti,
      5. e) druhy mlžů a jejich množství,
      6. f) schvalovací číslo a místo určení pro balení, sádkování, čištění nebo zpracování.

      Doklad o registraci pro každou partii živých mlžů musí být také opatřen datem dodávky partie mlžů do střediska pro expedici, střediska pro čištění, sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku, a musí být provozovatelem příslušného střediska, oblasti nebo podniku uchováván po dobu nejméně 12 měsíců. Po stejnou dobu je povinen uchovávat tento doklad také sběrač.

      Doklady o registraci musí být pravidelně a postupně číslovány. Orgán, který provádí registraci, musí vést evidenci, obsahující čísla dokladů o registraci spolu se jmény osob shromažďujících živé mlže, kterým byly tyto doklady vydány. Pokud je sběr prováděn pracovníky střediska pro expedici, střediska pro čištění, sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku, může být doklad o registraci nahrazen stálým povolením přepravy, uděleným příslušným orgánem.

    1. 7. Je-li produkční oblast nebo sádkovací oblast dočasně uzavřena, pozastavuje se platnost dosud vydaných dokladů o registraci a další doklady o registraci se nevydávají.
  1. C

    PODMÍNKY PRO SÁDKOVÁNÍ ŽIVÝCH MLŽŮ

    Při sádkování živých mlžů musí být dodržovány tyto podmínky:

    1. 1. Živí mlži musí být sbíráni a přepravováni v souladu s požadavky části A.
    2. 2. Metody používané při manipulaci s živými mlži, určenými k sádkování, musí umožňovat, aby mlži po ponoření do přirozených vod znovu nabyli schopnost získávat potravu filtrací vody.
    3. 3. Živí mlži nesmí být sádkováni v hustotě, která by neumožňovala jejich vyčištění.
    4. 4. Vzhledem k tomu, že musí být dodrženy standardy stanovené v části D, musí být živí mlži v sádkovací oblasti ponořeni do mořské vody po dobu delší, než je doba potřebná ke snížení počtu fekálních bakterií na úroveň povolenou touto vyhláškou.
    5. 5. Je-li to nezbytné, musí být pro každý druh mlžů a pro každou schválenou sádkovací oblast krajskou veterinární správou stanovena a oznámena nejnižší teplota vody pro účinné sádkování.
    6. 6. Sádkovací oblast musí být schválena a její hranice musí být jasně označeny bójemi, kůly nebo jinými prostředky. Jednotlivé sádkovací oblasti musí být od sebe vzdáleny nejméně 300 m.
    7. 7. Jednotlivé úseky sádkovací oblasti musí být od sebe navzájem odděleny, aby se zabránilo smísení jednotlivých partií mlžů. Při sádkování musí být používán systém „vše dovnitř – vše ven“, který brání vstupu nové partie mlžů, pokud předchozí partie není zcela vylovena.
    8. 8. Provozovatel sádkovací oblasti musí pro potřeby veterinárního dozoru vést průběžně záznamy o původu živých mlžů, délce sádkování, sádkovacích oblastech a dalším určení každé partie mlžů po sádkování.
    9. 9. Po výlovu ze sádkovací oblasti musí každou partii mlžů provázet během přepravy do střediska pro expedici, střediska pro čištění nebo zpracovatelského podniku doklad o registraci, jehož vzor stanoví Komise. V tomto dokladu budou mimo údajů, stanovených v části A bodě 6, uvedeny také umístění a schvalovací číslo sádkovací oblasti, délka sádkování a další údaje, nezbytné k identifikaci a zjištění pohybu mlžů. Tento doklad však není potřeba, jestliže stejné osoby pracují jak v sádkovací oblasti, tak i ve středisku pro expedici, středisku pro čištění nebo zpracovatelském podniku.
  1. D

    PODMÍNKY PRO SCHVÁLENÍ STŘEDISEK PRO EXPEDICI NEBO ČIŠTĚNÍ

    1. I.

      Obecné podmínky vztahující se na stavby a vybavení

      Střediska pro expedici nebo čištění nesmí být umístěna v blízkosti zdroje nepříjemných zápachů, kouře, prachu a jiných kontaminantů. Jejich umístění nesmí být ohrožováno zaplavením vodou odtékající z okolních oblastí.

      Střediska musí mít:

      1. 1. v budovách, kde se manipuluje s živými mlži, anebo kde jsou živí mlži skladováni,
        1. a) pevnou konstrukci budov a zařízení, které jsou uspořádány a udržovány způsobem chránícím živé mlže před kontaminací a znečištěním jakýmkoli odpadem, špinavou vodou, parou, nečistotou, přítomností hlodavců nebo jiných zvířat,
        2. b) podlahy ze snadno čistitelných materiálů, položené způsobem usnadňujícím odtok tekutiny,
        3. c) odpovídající pracovní prostory, umožňující uspokojivé provádění všech pracovních úkonů,
        4. d) odolné, snadno čistitelné zdi,
        5. e) odpovídající přirozené nebo umělé osvětlení;
      1. 2. přiměřený počet šaten, umyvadel a toalet. Dostatečný počet umyvadel musí být v blízkosti toalet;
      2. 3. odpovídající vybavení pro čištění nástrojů a nářadí, kontejnerů a ostatního vybavení;
      3. 4. zařízení pro rozvod, v případě potřeby i skladování pitné vody, popřípadě i pro zásobování vodou užitkovou. Tato voda však nesmí přijít do přímého styku s živými mlži, ani být používána k čištění a dezinfekci kontejnerů, provozních prostorů a vybavení, které se dostávají do styku s živými mlži. Rozvody této vody musí být jasně odlišeny od rozvodů pitné vody;
      4. 5. vybavení, nástroje a nářadí nebo jejich povrchy, přicházející do kontaktu s živými mlži, z materiálu odolného vůči korozi, který se snadno čistí a dezinfikuje.
    1. II.

      Obecné hygienické podmínky

      V zájmu vysoké úrovně čistoty a hygieny budov, vybavení, personálu a pracovních podmínek se vyžaduje, aby

      1. 1. stavby, vybavení, nástroje a nářadí, používané k zacházení s živými mlži, byly udržovány v dobrém stavu a v čistotě, vybavení, nástroje a nářadí pak na konci každého pracovního dne a v případě potřeby i častěji důkladně čištěny. Bez souhlasu krajské veterinární správy nesmí být využívány k jiným účelům, než k zacházení s živými mlži;
      2. 2. hlodavci, hmyz a jiní škodliví živočichové byli hubeni a aby bylo zabráněno jejich novému zavlečení. Do zařízení nesmí vnikat domácí zvířata;
      3. 3. hotové produkty byly uskladněny přikryté, odděleně od míst, kde se manipuluje s jinými živočichy (např. s korýši);
      4. 4. odpady byly uskladněny hygienickým způsobem a odděleně, v případě potřeby uloženy do uzavíratelných a k tomuto účelu vhodných kontejnerů. Odpady musí být v odpovídajících časových intervalech odváženy;
      5. 5. osoby, které zacházejí s živými mlži, nosily čistý pracovní oděv, v případě potřeby i vhodné rukavice, a aby se při práci zdržely činností, které by mohly vést ke kontaminaci a znečištění živých mlžů (např. plivání). Z pracovního procesu musí být až do svého uzdravení přechodně vyřazeny osoby postižené nemocí, která by mohla být prostřednictvím mlžů přenášena.
    1. III.

      Požadavky na střediska pro čištění

      Vedle požadavků, uvedených v částech A a B, se vyžaduje, aby ve střediscích pro čištění byly dodržovány tyto požadavky:

      1. 1. Dno a stěny nádrží pro čištění mlžů a nádrží pro skladování vody musí mít hladký, tvrdý a nepropustný povrch, který lze snadno čistit kartáčováním nebo vodou pod tlakem. Dno nádrží pro čištění mlžů musí mít dostatečný sklon a musí být opatřeno dostatečně dimenzovaným odtokem.
      2. 2. Živí mlži musí být před čištěním zbaveni bahna promýváním čistou mořskou vodou nebo pitnou vodou pod tlakem. Toto první praní (promývání), předcházející vlastnímu čištění, se může provádět také v nádržích pro čištění mlžů za předpokladu, že po celou dobu prvního praní je otevřen odtok a vlastnímu čištění předchází doba dostatečně dlouhá k propláchnutí nádrží pro čištění mlžů.
      3. 3. Nádrže pro čištění mlžů musí být zásobovány dostatečným množstvím mořské vody na hodinu a tunu zpracovávaných mlžů.
      4. 4. K čištění mlžů může být použita pouze čistá mořská voda nebo mořská voda vyčištěná. V zájmu zabránění kontaminaci musí být dostatečně velká vzdálenost mezi místem odběru mořské vody a výpustí pro odpadní vody. Pokud je nezbytné vyčištění mořské vody, může být povoleno teprve po ověření jeho účinnosti.
      5. 5. Činnost čistícího systému musí umožňovat rychlé obnovení schopnosti živých mlžů získávat potravu filtrací vody a odstranění kontaminace odpady. Musí bránit rekontaminaci mlžů a umožnit, aby před uvedením na trh přežili v dobrých podmínkách balení, skladování a přepravu.
      6. 6. Množství živých mlžů, určených k vyčištění, nesmí přesáhnout kapacitu střediska. Živí mlži musí být čištěni bez přerušení po dobu dostatečnou k dosažení mikrobiologických standardů, stanovených v části D. Tato doba začíná okamžikem, kdy jsou živí mlži v nádržích pro čištění ponořeni do vody, a končí okamžikem jejich vynoření. Je-li nutno ke splnění bakteriologických požadavků prodloužit dobu čištění, musí střediska pro čištění brát v úvahu základní údaje o surovině (druh mlžů, oblast původu mlžů, počet mikroorganizmů apod.).
      7. 7. Má-li být v nádrži pro čištění umístěno více partií mlžů, musí se jednat o mlže stejného druhu a ze stejné produkční oblasti, popřípadě o mlže z různých produkčních oblastí, pokud z nákazového hlediska jsou tyto oblasti na stejné úrovni. Trvání čistícího procesu se v takovém případě řídí podle partie mlžů, vyžadující nejdelší dobu čištění.
      8. 8. Kontejnery, používané k držení živých mlžů během čištění, musí být konstruovány tak, aby byl umožněn průtok mořské vody. Tloušťka vrstev mlžů nesmí bránit otevírání lastur během čištění.
      9. 9. V nádržích pro čištění se během čistícího procesu nesmí nacházet ryby, korýši nebo jiní mořští živočichové.
      10. 10. Po ukončení čištění musí být lastury mlžů důkladně omyty postřikem pitnou nebo čistou mořskou vodou, což je možné provést i v nádržích pro čištění. Voda používaná k omývání nesmí být recirkulována.
      11. 11. Střediska pro čištění musí mít vlastní laboratoř nebo si zajistit služby jiné schválené laboratoře, vybavené zařízením nezbytným ke kontrole účinnosti čištění na základě mikrobiologického vyšetření.
      12. 12. Střediska pro čištění vedou pravidelné záznamy o
        1. a) výsledcích mikrobiologického vyšetření vody, napouštěné do nádrží pro čištění,
        2. b) výsledcích mikrobiologického vyšetření živých mlžů před čištěním,
        3. c) výsledcích mikrobiologického vyšetření živých mlžů po čištění,
        4. d) údajích o množství živých mlžů, dodaných do střediska pro čištění, a o příslušných dokladech o registraci,
        5. e) časech plnění a vyprazdňování čistícího systému (době trvání čistícího procesu),
        6. f) podrobnostech o expedici zásilek po čištění.

        Tyto záznamy musí být úplné, přesné a čitelné a musí být zaznamenány do stálé knihy záznamů, která musí být k dispozici pro výkon veterinárního dozoru.

      1. 13. Střediska pro čištění mohou přijímat pouze partie živých mlžů, které jsou provázeny dokladem o registraci. Pokud odesílají zásilky živých mlžů do středisek pro expedici, musí připojit doklad o registraci podle vzoru stanoveného orgány Unie. V tomto dokladu budou mimo údajů, uvedených v části A, bodě 6, uvedeny také schvalovací číslo a adresa střediska pro čištění, doba trvání čistícího procesu, datum vstupu do střediska pro čištění, datum odeslání ze střediska pro čištění a další údaje, nezbytné k identifikaci a zjištění pohybu mlžů.
      2. 14. Každé balení vyčištěných živých mlžů musí být opatřeno etiketou potvrzující, že všichni tito mlži byli čištěni.
    1. IV.

      Požadavky na střediska pro expedici

      Vedle požadavků, uvedených v částech A a B, se vyžaduje, aby ve střediscích pro expedici byly dodržovány tyto požadavky:

      1. 1. Proces přípravy nesmí způsobit kontaminaci produktů. Zařízení pro přípravu musí být proto používána v souladu se stanovenými postupy, zejména se zřetelem na bakteriologickou a chemickou jakost použité mořské vody.
      2. 2. Vybavení a kontejnery, používané v zařízeních pro přípravu, nesmí být zdrojem kontaminace produktů.
      3. 3. Postupy uplatňované při kalibraci živých mlžů nesmí vést k dodatečné kontaminaci produktů ani k jiným změnám, ovlivňujícím možnost jejich přepravy a skladování po zabalení.
      4. 4. Každé mytí nebo čištění živých mlžů se musí provádět čistou mořskou nebo pitnou vodou pod tlakem; voda použitá k mytí nebo čištění nesmí být recirkulována.
      5. 5. Střediska pro expedici mohou přijímat pouze partie živých mlžů, kteří pocházejí ze schválené produkční oblasti, schválené sádkovací oblasti nebo schváleného střediska pro čištění a které provází doklad o registraci.
      6. 6. Střediska pro expedici musí mít vlastní laboratoř nebo si musí zajistit služby jiné schválené laboratoře, vybavené též zařízením nezbytným ke kontrole toho, zda mlži odpovídají mikrobiologickým standardům uvedeným v části D. To se však nevztahuje na střediska pro expedici, zásobovaná mlži výhradně a přímo ze střediska pro čištění, v němž byli mlži po čištění vyšetřeni.
      7. 7. Střediska pro expedici vedou záznamy o
        1. a) výsledcích mikrobiologického vyšetření živých mlžů ze schválených produkčních nebo sádkovacích oblastí, anebo ze střediska pro čištění,
        2. b) údajích o živých mlžích a jejich množství, dodaných do střediska pro expedici, včetně příslušných dokladů o registraci,
        3. c) podrobnostech o expedici, včetně jmen, příjmení a adres příjemců, údajů o odeslaných živých mlžích a jejich množství.
  1. E

    POŽADAVKY NA ŽIVÉ MLŽE

    Živí mlži, určení pro okamžitou lidskou spotřebu,

    1. 1. musí vykazovat znaky čerstvosti a životaschopnosti, včetně čisté lastury, odpovídající reakce na poklep a normální množství tekutiny v lastuře,
    2. 2. musí při MPN testu v pěti zkumavkách a ve třech ředěních, anebo při jiném, stejně přesném bakteriologickém vyšetření, obsahovat méně než 300 fekálních koliformních bakterií nebo méně než 230 E. coli na 100 g svaloviny a tekutiny v lastuře,
    3. 3. nesmí obsahovat žádné salmonely v 25 g svaloviny,
    4. 4. nesmí obsahovat toxické nebo nežádoucí sloučeniny, přítomné přirozeně nebo v důsledku znečištění životního prostředí v takovém množství, při kterém by jejich propočtený příjem potravou byl vyšší než denní dávka přípustná pro člověka, anebo v množství ovlivňujícím chuť mlžů. Použitelné metody chemické analýzy a mezní hodnoty stanoví Komise,
    5. 5. nesmí obsahovat radionuklidy v množství přesahujícím limity, stanovené Komisí pro potraviny,
    6. 6. nesmí mít v jedlých částech (celé tělo nebo jednotlivé jedlé části těl) při testování biologickým testem celkové množství paralytického toxinu vyšší než 80 mikrogramů na 100 g svaloviny. V případě potřeby se biologický test doplní chemickou detekcí saxitoxinu nebo jinou metodou, stanovenou Komisí. V případě sporných výsledků je za referenční metodu považována metoda biologická,
    7. 7. nesmí vykazovat pozitivní výsledky při běžných biologických testech na přítomnost diarrhetického toxinu v jedlých částech (celé tělo nebo jednotlivé části těl),
    8. 8. nesmí vykazovat při testování pomocí HPLC celkové množství amnestického toxinu v jedlých částech (celé tělo nebo jednotlivé části těl) vyšší než 20 mikrogramů kyseliny domoové na gram,
    9. 9. nejsou-li k dispozici rutinní virologické testy a nejsou-li stanoveny virologické standardy, musí být vyšetření založeno na zjišťování počtu fekálních bakterií.
  1. F

    STÁTNÍ VETERINÁRNÍ DOZOR NA PRODUKCI

    K ověření plnění požadavků stanovených touto vyhláškou musí Státní veterinární správa stanovit systém dozoru, do něhož zahrne zejména:

    1. 1. pravidelnou kontrolu sádkovací oblasti, zaměřenou na vyloučení omylů, týkajících se původu a určení živých mlžů, a na kontrolu
      1. a) mikrobiologické jakosti živých mlžů ve vztahu k produkční a sádkovací oblasti,
      2. b) výskytu toxinogenního planktonu ve vodách sádkovacích oblastí a biotoxinů v živých mlžích,
      3. c) výskytu chemických kontaminantů, jejichž maximální povolená množství stanoví Komise.

      Pro účely uvedené pod písm. b) a c) musí být stanoveny plány odběrů vzorků ke kontrole výskytu uvedených škodlivin, a to buď pro kontroly v pravidelných intervalech, anebo v jednotlivých případech při nepravidelném sběru mlžů;

    1. 2. plány odběrů vzorků, které musí brát v úvahu zejména
      1. a) možné kolísání fekálního znečištění každé produkční nebo sádkovací oblasti,
      2. b) možné kolísání výskytu planktonu, obsahujícího mořské biotoxiny, v produkčních a sádkovacích oblastech. Odběr vzorků se provádí jako
        1. - pravidelný k zjišťování změn ve složení planktonu, obsahujícího toxiny, a jeho geografického rozložení. Údaje svědčící pro podezření na akumulaci toxinů ve svalovině mlžů jsou podnětem k intenzivnímu odběru vzorků,
        2. - intenzivní, jímž se rozumí kontrola planktonu ve vodách odchovu a rybolovu jednak zvýšením počtu míst odběru vzorků a počtu odebraných vzorků, jednak prováděním testů toxicity, využívajících mlže ze zasažené oblasti, kteří jsou citlivější na kontaminaci. Uvádění mlžů z takové oblasti na trh může být znovu schváleno pouze při uspokojivých výsledcích testování toxicity nově odebraných vzorků,
      1. c) možnou kontaminaci mlžů v produkční a sádkovací oblasti. Pokud výsledek plánovaného odběru vzorků ukáže, že by uvádění mlžů na trh mohlo představovat nebezpečí pro zdraví lidí, musí být produkční oblast uzavřena až do doby, než se stav zlepší;
    1. 3. laboratorní vyšetření ke kontrole dodržování požadavků na konečný produkt, stanovených v části D. Musí být stanoven systém kontrol ověřujících, zda obsah mořských biotoxinů nepřekračuje přípustné množství;
    2. 4. pravidelné kontroly v zařízeních, které zejména ověřují
      1. a) dodržování podmínek pro jejich schválení,
      2. b) čistotu budov a vybavení, jakož i hygienu personálu,
      3. c) správnou manipulaci s živými mlži a jejich správné zpracování,
      4. d) správné používání a fungování systémů pro čištění a přípravu,
      5. e) vedení záznamů podle části C (oddílu III., bodu 12),
      6. f) správné používání označení zdravotní nezávadnosti.

      Tyto kontroly mohou zahrnovat odběr vzorků pro laboratorní vyšetření, jejichž výsledky se hlásí osobám odpovědným za zařízení;

    1. 5. kontroly podmínek skladování a přepravy zásilek živých mlžů.
  1. G

    BALENÍ

    1. 1. Balení živých mlžů se musí provádět ve vyhovujících hygienických podmínkách. Balicí materiály nebo kontejnery
      1. a) nesmí zhoršovat smyslové (organoleptické) vlastnosti živých mlžů, ani přenášet látky škodlivé lidskému zdraví na živé mlže,
      2. b) musí být dostatečně pevné, aby zajišťovaly účinnou ochranu živých mlžů.
    1. 2. Ústřice se balí konkávní stranou dolů.
    2. 3. Každé balení mlžů musí být uzavřeno a zůstat uzavřeno po celou dobu od odeslání ze střediska pro expedici až po dodávku spotřebiteli nebo maloobchodníkovi.
  1. H

    UCHOVÁVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ

    1. 1. Ve skladech musí být živí mlži uchováváni při teplotě, která neovlivní negativně jejich jakost a životaschopnost. Obaly nesmí přijít do styku s podlahou skladu; musí být uloženy na čistém a vyvýšeném místě.
    2. 2. Po zabalení a odeslání ze střediska pro expedici nesmí být mlži, s výjimkou maloprodeje ve středisku pro expedici, znovu ponořeni do vody nebo postříkáni vodou.
  1. I

    PŘEPRAVA ZE STŘEDISKA PRO EXPEDICI

    1. 1. Zásilky živých mlžů, určených k lidské spotřebě, jsou přepravovány ze střediska pro expedici až po nabídku k prodeji spotřebiteli nebo maloobchodníkovi v uzavřených obalech.
    2. 2. Dopravní prostředky, používané pro přepravu živých mlžů, musí
      1. a) mít vnitřní stěny nebo jiné části, přicházející do styku s živými mlži, hladké, snadno čistitelné a z materiálu odolného proti korozi,
      2. b) být opatřeny účinným zařízením, zajišťujícím ochranu živých mlžů před extrémně vysokou nebo nízkou teplotou, kontaminací prachem nebo špínou a poškozením lastur otřesem nebo oděrem.
    1. 3. Živí mlži nesmí být přepravováni spolu s jinými produkty, které by je mohly kontaminovat.
    2. 4. Živí mlži musí být přepravováni a distribuováni v uzavřených vozidlech a kontejnerech, v nichž jsou udržováni při teplotě, která neovlivňuje negativně jejich jakost a životaschopnost. Balíky obsahující živé mlže nesmí být přepravovány přímo na podlaze vozidla nebo kontejneru, ale musí být uloženy na vyvýšeném místě nebo jiným způsobem, bránícím dotyku s podlahou.
    3. 5. Používá-li se při přepravě živých mlžů led, musí být vyroben z pitné nebo čisté mořské vody.
  1. J

    OZNAČOVÁNÍ ZÁSILEK

    1. 1. Všechny balíky v zásilce živých mlžů musí být opatřeny označením zdravotní nezávadnosti, umožňující identifikaci střediska po celou dobu přepravy a dodávky do maloobchodu. Toto označení musí obsahovat údaje o
      1. a) státu odeslání,
      2. b) druhu živých mlžů (v obecném i vědeckém pojmenování),
      3. c) středisku pro expedici (včetně jeho schvalovacího čísla),
      4. d) datu balení.

      Údaj o době trvanlivosti může být nahrazen poznámkou „tito živočichové musí být v okamžiku prodeje živí“.

    1. 2. Je-li označení zdravotní nezávadnosti natištěno na samostatnou etiketu, připevněnou k obalu, připevní se k němu provázkem nebo sponou. Označení zdravotní nezávadnosti ve formě samolepek lze používat, jen pokud jsou neodlepitelné. Všechny druhy označení zdravotní nezávadnosti jsou určeny pouze k jednorázovému použití a nesmí být přenosné.
    2. 3. Označení zdravotní nezávadnosti musí být odolné, nepromokavé a údaje na něm uvedené musí být čitelné, srozumitelné a nesmazatelné.
    3. 4. Označení zdravotní nezávadnosti, připevněné k zásilce živých mlžů, kteří nejsou zabaleni ve spotřebitelském obalu, musí být maloobchodníkem uchováváno po dobu nejméně 60 dnů po rozdělení obsahu zásilky.

Příloha č. 9

k vyhlášce č. 381/2003 Sb.

OŠETŘENÍ SCHVÁLENÁ K POTLAČENÍ RŮSTU PATOGENNÍCH MIKROORGANIZMŮ U MLŽŮ A MOŘSKÝCH PLŽŮ

Ošetření schválená k potlačení růstu patogenních mikroorganismů u mlžů a mořských plžů sbíraných v oblastech uvedených v bodě 1 písm. b) a c) části A přílohy č. 8 k této vyhlášce, kteří nebyli před uvedením na trh sádkováni nebo čištěni:

  1. A. Sterilizace

    Mlži a mořští plži mohou být sterilizováni v hermeticky uzavřených nádobách (konzervách), které odpovídají požadavkům uvedeným v části D oddílu IV bodu 4 přílohy č. 6 k této vyhlášce.

  1. B. Jiné tepelné úpravy

    Nezmrazení mlži a mořští plži ve skořápce mohou být ošetřeni těmito způsoby:

    1. 1. ponořením do vroucí vody na dobu nutnou k dosažení teploty nejméně 90 °C uvnitř svaloviny měkkýšů a udržením této minimální teploty po dobu nejméně 90 sekund,
    2. 2. vařením po dobu tří až pěti minut v uzavřeném prostoru, kde se udržuje teplota mezi 120 až 160 °C a tlak mezi 2 až 5 kg/cm2, následovaným vyloupáním a dále zmrazením svaloviny tak, aby bylo v jádře dosaženo teploty - 20 °C,
    3. 3. pařením pod tlakem v uzavřeném prostoru, kde jsou splněny požadavky na dobu a teplotu uvnitř svaloviny měkkýšů podle bodu 1 a kde je zaručeno rovnoměrné rozšíření tepla v uzavřeném prostoru validovanou metodikou v rámci programu vlastních kontrol prováděných výrobcem (HACCP).
  1. 1) Směrnice Rady 91/67/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
    Směrnice Rady 93/54/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
    Směrnice Rady 95/22/ES ze dne 22. června 1995, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
    Směrnice Rady 97/79/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se mění směrnice 71/118/EHS, 72/462/EHS, 85/73/EHS, 91/67/EHS, 91/492/EHS, 91/493/EHS, 92/45/EHS a 91/118/EHS, pokud jde o veterinární kontrolu produktů dovážených do Společenství ze třetích zemí.
    Směrnice Rady 98/45/ES ze dne 24. června 1998, kterou se mění směrnice 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh.
    Směrnice Rady 91/493/EHS ze dne 22. července 1991 o hygienických předpisech pro produkci a uvádění produktů rybolovu na trh.
    Směrnice Rady 95/71/ES ze dne 22. prosince 1995, kterou se mění příloha směrnice 91/493/EHS o hygienických předpisech pro produkci a uvádění produktů rybolovu na trh.
    Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS.
    Směrnice Rady 91/492/EHS ze dne 15. července 1991 o hygienických předpisech pro produkci a uvádění živých mlžů na trh.
    Směrnice Rady 97/61/ES ze dne 20. října 1997, kterou se mění příloha směrnice 91/492/EHS o hygienických předpisech pro produkci a uvádění živých mlžů na trh.
    Směrnice Rady 92/48/EHS ze dne 16. června 1992, kterou se stanoví minimální hygienická pravidla pro produkty rybolovu získané na palubě některých plavidel podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) směrnice 91/493/EHS.
  2. 2) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
  3. 3) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 219/2003 Sb.
  4. 4) Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
  5. 5) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  6. 6) § 22 vyhlášky č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí.
  7. 7) Vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty.
    Vyhláška č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty.
    Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí.
    Vyhláška č. 376/2003 Sb.
  8. (1) Ve výjimečných případech, tj. pokud ryby pocházejí z velmi odlehlých oblastí, v nichž každodenní odesílání není možné.
  9. (2) Nebo podle údajů referenční laboratoře v ohledem na možnou cytotoxicitu antisér.