Postup při vyplňování tabulky vyplývá z vymezení věcné náplně jednotlivých řádků. Položky na ř. 3 až 12, ř. 23 a 24, ř. 27 a 28 a ř. 30 a 31 se vyplňují, pokud pro ně bude věcná náplň, ve všech daňových přiznáních, tj. jak za zdaňovací období (§ 21a zákona) a období v průběhu likvidace nebo insolvenčního řízení shodná se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku (§ 240c nebo § 244 odst. 2 DŘ), tak za část zdaňovacího období (§ 38ma odst. 1 zákona nebo § 240a, § 240c a § 240d DŘ anebo § 244 odst. 1 a 3 DŘ).
Položky na ř. 13 až 22 a ř. 25, 26 a 29 se vyplňují, bude-li pro ně věcná náplň, s výjimkou případů, kdy zákonná úprava tvorbu zákonných opravných položek nebo zákonných rezerv nepřipouští, pouze v daňovém přiznání za zdaňovací období vymezená v § 3 odst. 1 zákona o rezervách, tj. za zdaňovací období podle § 21a zákona, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze, nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace. Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na ř. 21 a 29 se rozvede na zvláštní příloze.
Poplatníci, jimž Česká národní banka udělila bankovní licenci podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, uvedou na ř. 14 a 17 dílčí tabulky b), tj. Bankovní rezervy a opravné položky podle § 5 zákona o rezervách, částky tvorby opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů (§ 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách) a rezerv na poskytnuté bankovní záruky za úvěry (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách) za dané zdaňovací období, pouze do výše zákonného nároku.
Upozornění: Částky vytvořených opravných položek na ř. 3, 6, 8, 10, 14 a 21 a částky vytvořených rezerv na ř. 17, 25, 27 a 29 se týkají pouze jejich tvorby, která se účtuje na vrub příslušného účtu účtové třídy Náklady. Proto nemohou tyto částky nabývat záporných hodnot.
K tabulce E. Odečet daňové ztráty od základu daně podle § 34 odst. 1 až 3 zákona
Tabulku vyplňuje poplatník, který za dané zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, uplatňuje odečet daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně podle § 34 odst. 1 zákona.
Ve sl. 1 tabulky se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, za které byla daňová ztráta, kterou poplatník uplatňuje, stanovena.
Ve sl. 2 se uvede celková výše daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, uvedené ve sl. 1.
Ve sl. 3 až 5 se podle stanoveného algoritmu uvedou částky odečtu vztahující se k daňové ztrátě uvedené ve sl. 2.
Ve sl. 6 se uvede identifikační číslo převádějící, zaniklé nebo rozdělené obchodní korporace, od které byla podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona uplatňovaná daňová ztráta převzata.
Pokud nedostačuje počet předtištěných řádků k zapsání všech zdaňovacích období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za které byla daňová ztráta, kterou poplatník uplatňuje, stanovena, uvedou se na zvláštní příloze s tím, že údaje ze sloupce 4 a 5 budou započítány do hodnoty těchto sloupců na řádku celkem. Hodnota celkem uvedená ve sl. 4 musí být shodná s částkou odečtu uvedenou na ř. 230 II. oddílu.
Pravomocně stanovené a neuplatněné daňové ztráty nebo jejich část, které nebylo možné odečíst od základu daně za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, budou uvedeny ve sl. 5. V případech, kdy ve zdaňovacím období nebo období, za které bude podáváno daňové přiznání, již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty pravomocně stanovenou a neuplatněnou daňovou ztrátu od základu daně odečíst, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).
Uplatnění daňové ztráty je limitováno pěti následujícími zdaňovacími obdobími, respektive dvěma předcházejícími zdaňovacími obdobími, která jsou definována v § 21a zákona. K částem období, za která se podávají daňová přiznání ve stanovených případech, pokud se nacházejí mezi těmito pěti zdaňovacími obdobími následujícími po období, za které byla daňová ztráta pravomocně stanovena, nebo mezi dvěma zdaňovacími obdobími předcházejícími období, za které byla daňová ztráta pravomocně stanovena, se v rámci aplikace časového omezení převoditelnosti daňové ztráty nepřihlíží; přitom v těchto daňových přiznáních lze daňovou ztrátu rovněž odečíst, aniž by tím byl ovlivněn celkový počet zdaňovacích období, po která lze daňovou ztrátu uplatňovat.
Zdaňovacím obdobím nebo obdobím, za které se podává daňové přiznání, započatým v roce 2025, uplyne lhůta pro uplatnění daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2020, jako položky odčitatelné od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Zdaňovacím obdobím nebo obdobím, za které se podává daňové přiznání, započatým v roce 2025, uplyne lhůta pro uplatnění (formou dodatečného daňového přiznání) daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2027, jako položky odčitatelné od základu daně v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích.
K tabulce F. Odečet podle § 34 odst. 4 zákona
F b) Uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje od základu daně podle § 34 odst. 4 a § 34a až 34e zákona
Tabulku vyplňuje poplatník, kterému v daném nebo v předchozích, nejvýše však třech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikl nárok na odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který lze podle § 34 odst. 4 zákona uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
Sl. 1 – na jednotlivých řádcích se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, v nichž vznikl nárok na odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Na posledním využitém řádku bude uvedeno nejstarší zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, v němž vznikl nárok na odečet podle § 34 odst. 4 zákona a zároveň nezanikla možnost jeho uplatnění podle § 34 odst. 5 zákona, na ř. 1 dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání.
Sl. 2 – ve využitých řádcích se uvede celková výše nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, uvedených ve sl. 1.
Sl. 3 až 5 – podle stanoveného postupu se uvede průběh uplatňování nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona od základu daně. V případech, kdy v následujícím období již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty vzniklý a neuplatněný odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).
Ve sl. 4 se na ř. 5 uvede celková částka uplatňovaná k odečtu od základu daně, která se musí rovnat částce vykázané na ř. 242 II. oddílu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
Ve sl. 5 se na ř. 5 uvede celková částka nevyužitého nároku na odečet od základu daně, který lze za podmínek stanovených v § 34 odst. 5 zákona uplatnit v následujících obdobích po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích (§ 34 odst. 5 zákona) se pro účely lhůty počítají i období, za která se podává daňové přiznání, ale která nejsou obdobími zdaňovacími (dle § 34a odst. 3 zákona se obdobím rozumí jak zdaňovací období, tak i období, které sice není obdobím zdaňovacím, ale podává se za něj daňové přiznání). Pokud poplatník v období, kdy vznikl nárok na odpočet, vykáže základ daně z příjmů (ř. 270 daňového přiznání) dostatečně vysoký a odpočet na podporu výzkumu a vývoje neuplatní nebo ho neuplatní v celkové možné výši, nelze tento odpočet nebo jeho část přenášet do dalších období.
U poplatníka, který je komanditní společností, se nárok na odpočet rozděluje na komplementáře a komanditní společnost. Poplatník uvede ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, část tohoto nároku na odpočet, zjištěnou za komanditní společnost, sníženou o poměrnou část nároku připadající na komplementáře. Rozčlenění nároku se uvede na ř. 4 tabulky J.
Pokud je poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude částka uvedená ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, zahrnovat i poměrnou část nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona, zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Poměrná část nároku odpočtu u společníků veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede její rozčlenění na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.
K tabulce F c) Uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona
Tabulku vyplňuje poplatník, kterému v daném nebo v předchozích, nejvýše však třech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikl nárok na odpočet na podporu odborného vzdělávání, který lze podle § 34 odst. 4 zákona uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
Sl. 1 – na jednotlivých řádcích se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, v nichž vznikl nárok na odpočet na podporu odborného vzdělávání. Na posledním využitém řádku bude uvedeno nejstarší zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, v němž vznikl nárok na odečet podle § 34 odst. 4 zákona a zároveň nezanikla možnost jeho uplatnění podle § 34 odst. 5 zákona, na ř. 1 dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání.
Sl. 2 – ve využitých řádcích se uvede celková výše nároku na odpočet na podporu odborného vzdělávání, ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, uvedených ve sl. 1.
Sl. 3 až 5 – podle stanoveného postupu se uvede průběh uplatňování nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona od základu daně. V případech, kdy v následujícím období již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty vzniklý a neuplatněný odpočet na podporu odborného vzdělávání odečíst od základu daně, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).
Ve sl. 4 se na ř. 5 uvede celková částka uplatňovaná k odečtu od základu daně, která se musí rovnat částce vykázané na ř. 243 II. oddílu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
Ve sl. 5 se na ř. 5 uvede celková částka nevyužitého nároku na odečet od základu daně, který lze za podmínek stanovených v § 34 odst. 5 zákona uplatnit v následujících obdobích po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích po období, kdy odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, se do doby uvedené v § 34 odst. 5 zákona započítávají jak zdaňovací období, tak období, za která se podává daňové přiznání. Do třech období, která následují po období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, lze odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jeho část přenést a poté uplatnit pouze za podmínky, že v období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, poplatník nevykáže dostatečný základ daně.
U poplatníka, který je komanditní společností, se nárok na odpočet rozděluje na komplementáře a komanditní společnost. Poplatník uvede ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, část tohoto nároku na odpočet, zjištěnou za komanditní společnost, sníženou o poměrnou část nároku připadající na komplementáře. Rozčlenění nároku se uvede na ř. 3 tabulky J.
Pokud je poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude částka uvedená ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, zahrnovat i poměrnou část nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona, zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Poměrná část nároku odpočtu u společníků veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede její rozčlenění na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.
K tabulce G. Celková hodnota poskytnutých bezúplatných plnění, kterou lze podle § 20 odst. 8 zákona uplatnit jako odečet od základu daně sníženého podle § 34 zákona
Na ř. 1 tabulky se uvede celková hodnota bezúplatných plnění poskytnutých poplatníkem na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona, a to i tehdy, bude-li úhrnná částka těchto bezúplatných plnění vyšší než základ daně vykázaný na ř. 250, nejméně však 2 000 Kč, jako minimální zákonná hodnota poskytnutého bezúplatného plnění. Poplatníci k daňovému přiznání přikládají doklad, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota, předmět bezúplatného plnění a účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí bezúplatného plnění.
Je-li poplatníkem komanditní společnost, může z celkové hodnoty jí poskytnutých bezúplatných plnění uplatnit pro účely odečtu nejvýše částku připadající na komanditisty (§ 20 odst. 10 zákona), vypočtenou na ř. 5 ve sloupci 3 tabulky J.
U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti je součástí hodnoty bezúplatných plnění, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty bezúplatných plnění poskytnutých veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností na zákonem vymezené účely, stanovená podle § 20 odst. 9 nebo 10 zákona, jejíž výpočet se uvede na zvláštní příloze.
Odečet lze uplatnit též za část zdaňovacího období, za něž je podáváno daňové přiznání.
K tabulce H. Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani (§ 35 odst. 1 a 4 a § 35a nebo § 35b zákona), který lze uplatnit na ř. 300
Na ř. 1 až 4 tabulky se uvede specifikace zákonného nároku na uplatnění slev podle § 35 odst. 1 a 4 zákona, a to i tehdy, bude-li na ř. 220 vykázána daňová ztráta, nebo nebude možné tento nárok plně využít, s ohledem na výši daně vykázané na ř. 290 II. oddílu.
K ř. 1 a 2 Pro výpočet nároku na slevu podle § 35 odst. 1 písm. a) zákona je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením bez zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, ve zdaňovacím období, zaokrouhlený na dvě platná desetinná místa (§ 146 odst. 3 DŘ).
Následující stránka