Vyhláška o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.

Příloha č. 14

BANKA ANTIGENŮ A OČKOVACÍCH LÁTEK SPOLEČENSTVÍ

1. 1. Podmínky dodávky a skladování koncentrovaného inaktivovaného antigenu dodávaného bance antigenů a očkovacích látek Společenství:
   1. a) každý antigen sestává z jediné homogenní šarže;
   2. b) každá šarže je rozdělena tak, aby mohla být skladována na 2 oddělených zeměpisných místech pod zodpovědností určených prostorů banky antigenů a očkovacích látek Společenství;
   3. c) antigen odpovídá minimálně požadavkům Evropského lékopisu a příslušných ustanovení příručky OIE;
   4. d) zásady správné výrobní praxe jsou dodržovány po celou dobu výrobního procesu, včetně skladování a konečné úpravy očkovací látky rekonstituované ze skladovaných antigenů;
   5. e) není-li v textech podle písmene c) stanoveno jinak, je antigen vyčištěn tak, aby byly odstraněny nestrukturální bílkoviny viru slintavky a kulhavky. Vyčištění přinejmenším zajišťuje, že zbytkový obsah nestrukturálních bílkovin v očkovacích látkách rekonstituovaných z tohoto antigenu nevede k zjistitelnému množství protilátek proti nestrukturálním bílkovinám u zvířat, která byla jednou očkována a následně jednou přeočkována.

1. 2. Podmínky složení, výroby, plnění, etiketování a distribuce očkovacích látek rekonstituovaných z koncentrovaného inaktivovaného antigenu dodávaného bance antigenů a očkovacích látek Společenství:
   1. a) rychlá příprava složení očkovací látky z antigenu podle článku 81 směrnice 2003/85/ES;
   2. b) výroba bezpečné, sterilní a účinné očkovací látky s potencí minimálně 6 PD₅₀ v souladu s testy účinnosti předepsanými Evropským lékopisem a vhodné pro použití v případě nouzového očkování přežvýkavců a prasat;
   3. c) kapacita přípravy složení ze skladovaného koncentrovaného inaktivovaného antigenu:
      1. i) až jeden milión očkovacích dávek během čtyř dnů od pokynu Komise;
      2. ii) až čtyři milióny dalších očkovacích dávek během 10 dnů od pokynu Komise;
   1. d) rychlé plnění, etiketování a distribuce očkovací látky podle zvláštních potřeb prostoru, kde se má očkování provádět.

Příloha č. 15

FUNKCE A POVINNOSTI NÁRODNÍCH REFERENČNÍCH LABORATOŘÍ

1. Funkce a povinnosti národních referenčních laboratoří podle § 66 této vyhlášky při diagnostice slintavky a kulhavky a jiných vezikulárních chorob:
   1. 1. Všechny národní referenční laboratoře manipulující s živým virem slintavky a kulhavky dodržují podmínky vysoké bezpečnosti podle „Minimálních standardů pro laboratoře pracující s virem slintavky a kulhavky in vitro a in vivo“ (Minimum standards for Laboratories working with foot-and-mouth virus in vitro and in vivo) stanovených Evropskou komisí pro tlumení slintavky a kulhavky na 26. zasedání v Římě v dubnu 1985, ve znění dodatku 6 bodu ii) zprávy z 30. zasedání v Římě z roku 1993.
   2. 2. Národní referenční laboratoře nepřetržitě poskytují služby pro diagnostiku vezikulárních virových chorob a jsou vybaveny a kvalifikovány pro poskytování rychlé prvotní diagnózy.
   3. 3. Národní referenční laboratoře mají inaktivované referenční kmeny všech sérotypů viru slintavky a kulhavky, imunní séra proti těmto virům a všechna další činidla, která jsou potřebná pro rychlou diagnózu. Pro potvrzení negativní diagnózy by měly být neustále připraveny příslušné buněčné kultury.
   4. 4. Národní referenční laboratoře jsou vybaveny a kvalifikovány pro rozsáhlý sérologický dozor.
   5. 5. Při podezření na primární ohnisko jsou odebrány příslušné vzorky a v souladu s daným protokolem urychleně přepraveny do národní referenční laboratoře. Pro rychlou odezvu při podezření na slintavku a kulhavku krajská veterinární správa zajistí, aby bylo na místě připraveno potřebné vybavení a materiál pro odběr vzorků a přepravu do národní referenční laboratoře.
   6. 6. U všech virů, které jsou nově zavlečeny do Společenství, se určuje antigen a genom. Tuto charakteristiku provádí národní referenční laboratoř, je-li k tomuto účelu vybavena, nebo musí při nejbližší příležitosti zaslat vzorek viru z primárního případu pro potvrzení a další charakteristiku referenční laboratoři Společenství, která rovněž poskytne informace o antigenním vztahu terénního kmene k očkovacím kmenům v bance antigenů a očkovacích látek Společenství. Stejný postup se dodržuje u virů, které národní referenční laboratoře získají ze třetích zemí v situacích, kdy může být charakteristika viru pro Společenství užitečná.
   7. 7. Národní referenční laboratoře poskytnou příslušné epizootologické informace svému státnímu orgánu veterinární péče, který je předá referenční laboratoři Společenství.
   8. 8. Národní referenční laboratoře spolupracují s referenční laboratoří Společenství, aby zajistily, aby terénní spolupracovníci státního orgánu veterinární péče měli v rámci svého vzdělávání možnost seznámit se s klinickými případy slintavky a kulhavky v národních referenčních laboratořích.
   9. 9. Národní referenční laboratoře spolupracují s referenční laboratoří Společenství a ostatními národními referenčními laboratořemi na zlepšení diagnostických metod a při výměně příslušných materiálů a informací.
   10. 10. Národní referenční laboratoře se účastní normalizačních činností a externích cvičení zajištění jakosti organizovaných referenční laboratoří Společenství.
   11. 11. Národní referenční laboratoře používají testů a standardů, které splňují nebo překračují kritéria podle přílohy č. 13 k této vyhlášce. Národní referenční laboratoře poskytnou Komisi na požádání údaje, které dokládají, že používané testy splňují nebo překračují tyto požadavky.
   12. 12. Národní referenční laboratoře jsou schopny identifikovat viry všech vezikulárních chorob a virus encefalomyelitidy, aby nedocházelo k prodlení při diagnostice a následném provádění tlumicích opatření krajskou veterinární správou.
   13. 13. Národní referenční laboratoře spolupracují s ostatními laboratořemi určenými příslušnými orgány pro provádění testů, např. sérologických, při kterých se nepracuje s živým virem slintavky a kulhavky. Tyto laboratoře neprovádějí zjišťování viru ve vzorcích odebraných z podezřelých případů vezikulárních chorob. Tyto laboratoře nemusí splňovat normy biologické bezpečnosti podle bodu 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce, ale jejich postupy musí účinně zabraňovat možnosti šíření viru slintavky a kulhavky.
       Vzorky poskytující neprůkazné výsledky testů jsou předány národní referenční laboratoři, která provede potvrzující testy.

Příloha č. 16

FUNKCE A ÚKOLY REFERENČNÍ LABORATOŘE SPOLEČENSTVÍ PRO SLINTAVKU A KULHAVKU

1. Funkce a povinnosti referenční laboratoře Společenství pro slintavku a kulhavku:
   1. 1. Zajišťuje spojení mezi národními laboratořemi členských států a všem členským státům poskytuje optimální metody diagnostiky slintavky a kulhavky u hospodářských zvířat a případně diferenciální diagnostiky jiných vezikulárních virových chorob, zejména:
      1. 1.1. pravidelně přijímá terénní vzorky z členských států a zemí, které zeměpisně nebo obchodně souvisejí s Evropskou unií v oblasti obchodu se zvířaty vnímavých druhů nebo produkty získanými z těchto zvířat, s ohledem na globální a regionální sledování nákazové situace, odhaduje a případně předpovídá riziko související s novými virovými kmeny a zvláštními epizootologickými situacemi a identifikuje virus, v případě potřeby v úzké spolupráci s regionální referenční laboratoří určenou OIE a se světovou referenční laboratoři OIE/FAO pro slintavku a kulhavku (WRL);
      2. 1.2. provádí typizaci a úplnou charakteristiku antigenu a genomu vezikulárních virů ze vzorků podle bodu 1.1. a neprodleně sděluje výsledky těchto vyšetření Komisi, členskému státu a příslušné národní referenční laboratoři;
      3. 1.3. vytváří a uchovává aktuální sbírku kmenů vezikulárních virů;
      4. 1.4. vytváří a uchovává aktuální sbírku specifických sér proti kmenům vezikulárních virů;
      5. 1.5. radí Komisi ve všech otázkách výběru a použití očkovacích kmenů slintavky a kulhavky.
   1. 2. Podporuje činnost národních referenčních laboratoří, zejména:
      1. 2.1. skladuje a dodává národním referenčním laboratořím činidla a materiály pro diagnostiku slintavky a kulhavky jako např. virus a/nebo inaktivované antigeny, standardní séra, buněčné linie a jiná referenční činidla;
      2. 2.2. shromažďuje vědomosti o viru slintavky a kulhavky a ostatních souvisejících virech pro rychlou diferenciální diagnostiku;
      3. 2.3. podporuje harmonizaci diagnostiky a zajišťuje odbornou dokonalost testů ve Společenství organizováním a prováděním pravidelných srovnávacích testů a externích cvičení zajištění jakosti diagnostiky slintavky a kulhavky na úrovni Společenství a pravidelně předává výsledky těchto testů Komisi, členským státům a národním referenčním laboratořím;
      4. 2.4. provádí výzkumné studie pro zlepšení metod tlumení nákazy ve spolupráci s národními referenčními laboratořemi a v souladu s ročním pracovním plánem referenční laboratoře Společenství.
   1. 3. Poskytuje informace a provádí další vzdělávání, zejména:
      1. 3.1. shromažďuje údaje a informace o metodách diagnostiky a diferenciální diagnostiky používaných národními referenčními laboratořemi a předává tyto informace Komisi a členským státům;
      2. 3.2. přijímá a provádí potřebná opatření pro další vzdělávání odborníků v laboratorní diagnostice s ohledem na harmonizaci diagnostických technik;
      3. 3.3. udržuje krok s vývojem epizootologie slintavky a kulhavky;
      4. 3.4. organizuje každoroční zasedání, na kterém mohou zástupci národních referenčních laboratoří přehodnocovat diagnostické techniky a vývoj spolupráce.
   1. 4. V dohodě s Komisí provádí experimenty a terénní testy pro zlepšení tlumení slintavky a kulhavky.
   2. 5. Při každoročním zasedání národních referenčních laboratoří přehodnocuje obsah přílohy č. 13 k této vyhlášce, která definuje testy a standardy diagnostiky slintavky a kulhavky v Evropské unii.
   3. 6. Spolupracuje s národními referenčními laboratořemi kandidátských zemí v souladu s touto přílohou.
   4. 7. Referenční laboratoř Společenství pracuje v souladu s uznávanými přísnými bezpečnostními předpisy podle „Minimálních standardů pro laboratoře pracující s virem slintavky a kulhavky in vitro a in vivo " (Minimum standards for Laboratories working with foot-and-mouth virus in vitro and in vivo) stanovených Evropskou komisí pro tlumení slintavky a kulhavky na 26. zasedání v Římě v dubnu 1985, ve znění dodatku 6 bodu ii) zprávy z 30. zasedání Evropské komise pro tlumení slintavky a kulhavky z roku 1993, uvedenými v příloze č. 12 k této vyhlášce.
   5. 8. Referenční laboratoř Společenství podle potřeby spolupracuje s Komisí v otázkách bezpečnostních opatření, která přijímají národní referenční laboratoře při diagnostice slintavky a kulhavky.

Příloha č. 17

KRITÉRIA A POŽADAVKY PRO POHOTOVOSTNÍ PLÁNY

1. Pohotovostní plány musí odpovídat přinejmenším těmto požadavkům:
   1. 1. Zajišťují právní způsobilost potřebnou pro provádění pohotovostních plánů a umožňují rychlou a úspěšnou eradikační kampaň.
   2. 2. Zajišťují přístup k nouzovým fondům, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům, aby byla zohledněna všechna hlediska boje proti epizootii slintavky a kulhavky.
   3. 3. Je stanoven řetězec příkazů, které zajišťují rychlý a účinný rozhodovací postup při epizootii slintavky a kulhavky. Ústřední rozhodovací jednotka má za úkol strategické řízení tlumicích strategií a vedoucí veterinární služby je členem této jednotky.
   4. 4. V rámci Státní veterinární správy musí být v případě vzniku ohniska neprodleně zřízeno funkční národní pohotovostní nákazové středisko (v České republice celostátní centrum tlumení nákaz), které koordinuje provádění všech rozhodnutí přijatých ústřední rozhodovací jednotkou. Je jmenován trvalý operační koordinátor, který je zodpovědný za rychlé zřízení střediska.
   5. 5. Krajské veterinární správy mají podrobné plány, které jim v případě vzniku ohniska slintavky a kulhavky umožňují pohotově zřídit místní pohotovostní nákazová střediska (v České republice krajská centra tlumení nákaz) pro provádění tlumících opatření a opatření na ochranu životního prostředí na místní úrovni.
   6. 6. Příslušný orgán zajistí spolupráci mezi národním pohotovostním nákazovým střediskem, místními pohotovostními nákazovými středisky a příslušnými orgány a institucemi ochrany životního prostředí pro náležitou koordinaci veterinárních činností a činností ochrany životního prostředí.
   7. 7. Je vytvořena stálá pracovní skupina odborníků, případně ve spolupráci s ostatními členskými státy, která svými odbornými znalostmi podporuje příslušný orgán v optimální připravenosti na vznik ohniska.
   8. 8. Je třeba připravit přiměřené zdroje, včetně personálu, vybavení a laboratorní kapacity, aby byla zajištěna rychlá a účinná kampaň.
   9. 9. Je k dispozici aktuální pracovní příručka. Podrobně, obsáhle a prakticky popisuje všechny činnosti, pokyny a tlumicí opatření používané při zdolávání ohniska slintavky a kulhavky.
   10. 10. Jsou k dispozici podrobné plány pro nouzové očkování.
   11. 11. Personál se pravidelně účastní:
       1. 11.1. školení v otázkách klinických příznaků, epizootologického šetření a tlumení epizootií;
       2. 11.2. cvičných poplachů v reálném čase prováděných:
          1. 11.2.1. dvakrát za 5 let, přičemž první cvičení by nemělo být zahájeno později než za 3 roky od schválení plánu, nebo
          2. 11.2.2. během 5 let po účinném tlumení a eradikaci ohniska velké epizootie, nebo
          3. 11.2.3. jedno ze 2 cvičení podle odstavce 11.2.1. je nahrazeno cvičením v reálném čase, které je požadováno v rámci pohotovostních plánů pro jiné velké epizootie postihující suchozemská zvířata, nebo
          4. 11.2.4. odchylně od odstavce 11.2.1. a s výhradou příslušných ustanovení v pohotovostním plánu se členské státy s omezenými stavy zvířat vnímavých druhů účastní a přispívají ke cvičením v reálném čase prováděným sousedními členskými státy a u všech zvířat druhů vnímavých ke slintavce a kulhavce provádějí cvičné poplachy podle bodu ii) písm. g) přílohy č. 7 k této vyhlášce.
       1. 11.3. Je pořádáno školení o komunikačních technikách pro orgány, zemědělce a veterinární lékaře k zajištění trvalých kampaní nákazové připravenosti.
   1. 12. Při přípravě pohotovostních plánů se zohledňují zdroje potřebné pro zvládnutí velkého počtu ohnisek, která vzniknou v krátké době a která jsou způsobena několika antigenně odlišnými sérotypy nebo kmeny, jako např. mj. v případě úmyslného šíření viru slintavky a kulhavky.
   2. 13. Aniž jsou dotčeny veterinární požadavky, jsou pohotovostní plány připraveny tak, aby v případě ohniska slintavky a kulhavky byly kadávery a odpady hromadně odstraňovány bez ohrožení lidského zdraví a za použití postupů nebo metod, které předcházejí všem zamezitelným škodám na životním prostředí, a zejména:
      1. i) s minimálním rizikem pro půdu, vzduch, povrchové a podzemní vody, rostliny a zvířata,
      2. ii) s minimálním působením hluku nebo zápachu,
      3. iii) s minimálními nepříznivými vlivy na krajinu nebo místa zvláštního zájmu.
   1. 14. Tyto plány obsahují údaje o vhodných místech a podnicích pro zpracování nebo odstranění kadáverů a živočišných odpadů v případě ohniska.
   2. 15. Příslušné orgány zajistí, aby zemědělci, obyvatelé venkova a obyvatelstvo obecně byli trvale informováni. Obyvatelstvo postižených pásem má k dispozici přímý a dostupný kontakt (mj. prostřednictvím krizových linek) a informace celostátních a regionálních médií.

Příloha č. 18

Opatření při potvrzení slintavky a kulhavky u volně žijících zvířatČÁST A

1. 1. Jakmile je potvrzen primární případ slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat vnímavých druhů, orgán veterinární správy, aby omezil šíření nákazy, neprodleně:
   1. a) oznámí primární případ v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce;
   2. b) ustanoví skupinu odborníků tvořenou veterinárními lékaři, lovci zvěře, biology specializovanými na volně žijící zvířata a epizootology. Skupina odborníků spolupracuje s příslušným orgánem na:
      1. i) studiu epizootologické situace a definování zamořeného pásma v souladu s ustanoveními podle bodu 4 písm. b) části B;
      2. ii) stanovení dalších vhodných opatření pro zamořené pásmo k již používaným opatřením podle písmen c) a d); tato opatření mohou zahrnovat zastavení lovu a zákaz krmení volně žijících zvířat;
      3. iii) sestavení eradikačního plánu, který je předložen Komisi v souladu s částí B;
      4. iv) provádění kontrol účinnosti přijatých opatření pro eradikaci slintavky a kulhavky v zamořeném pásmu;
   1. c) nařídí úřední dozor nad hospodářstvími se zvířaty vnímavých druhů v definovaném zamořeném pásmu, a zejména nařídí, aby:
      1. i) bylo provedeno úřední sčítání všech druhů a kategorií zvířat vnímavých druhů ve všech hospodářstvích; chovatel sčítání aktualizuje. Údaje ze sčítání se předkládají na požádání a při každé kontrole mohou být prověřovány. V hospodářstvích pod širým nebem však může být první sčítání provedeno odhadem;
      2. ii) všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích nacházejících se v zamořeném pásmu byla držena v jejich stáních nebo na jiném místě, kde mohou být izolována od volně žijících zvířat. Volně žijící zvířata nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který může následně přijít do styku se zvířaty vnímavých druhů v hospodářstvích;
      3. iii) žádné zvíře vnímavého druhu nevstoupilo do hospodářství nebo neopustilo hospodářství, s výjimkou povolení od příslušného orgánu s ohledem na epizootologickou situaci;
      4. iv) ve vchodech a východech budov, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a hospodářství jako takového byly používány účinné způsoby dezinfekce;
      5. v) všechny osoby, které jsou v kontaktu s volně žijícími zvířaty, uplatňovaly přiměřená hygienická opatření pro snížení rizika šíření viru slintavky a kulhavky, která mohou zahrnovat dočasný zákaz vstupu do hospodářství se zvířaty vnímavých druhů pro osoby, které byly v kontaktu s volně žijícími zvířaty;
      6. vi) všechna mrtvá nebo nakažená zvířata vnímavých druhů s příznaky slintavky a kulhavky, nacházející se v hospodářství, byla vyšetřena na slintavku a kulhavku;
      7. vii) žádná část volně žijícího zvířete, které bylo uloveno nebo nalezeno mrtvé, a jakýkoli materiál nebo vybavení, které by mohlo být kontaminováno virem slintavky a kulhavky, nebyly přeneseny do hospodářství, kde jsou držena zvířata vnímavých druhů;
      8. viii) zvířata vnímavých druhů, jejich sperma, embrya nebo vaječné buňky nebyla ze zamořeného pásma přemístěna pro účely obchodu uvnitř Společenství;
   1. d) nařídí, aby všechna volně žijící zvířata, která byla ulovena nebo nalezena mrtvá v definovaném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta úředním veterinárním lékařem a vyšetřena na slintavku a kulhavku, aby byla úředně vyloučena nebo potvrzena slintavka a kulhavka v souladu s definicí ohniska v příloze č. 1 k této vyhlášce. Kadávery všech volně žijících zvířat s pozitivním nálezem slintavky a kulhavky jsou zpracovány pod úředním dozorem. Pokud má toto vyšetření na slintavku a kulhavku negativní výsledek, použijí se opatření podle § 30 odst. 4 věty druhé vyhlášky č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře. Části neurčené k lidské spotřebě jsou zpracovány pod úředním dozorem;
   2. e) zajistí, aby izolát viru slintavky a kulhavky byl laboratorně vyšetřen pro identifikaci genetického typu viru a jeho antigenní charakteristiku ve vztahu k existujícím očkovacím kmenům.

1. 2. Vyskytla-li se slintavka a kulhavka u volně žijících zvířat v pásmu členského státu, které sousedí s územím jiného členského státu, spolupracují příslušné členské státy při stanovení tlumicích opatření.
2. 3. Odchylně od ustanovení v bodě 1 mohou být zvláštní opatření přijata rozhodnutím orgánů Unie, vyskytne-li se případ slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat v pásmu členského státu, kde extenzivní chov domácích zvířat vnímavých druhů znemožňuje použití některých ustanovení podle bodu 1.

Plány pro eradikaci slintavky a kulhavky u volně žijících zvířatČÁST B

1. 1. Aniž jsou dotčena opatření podle části A, členské státy předloží Komisi během 90 dnů od potvrzení primárního případu slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat písemný plán opatření pro eradikaci nákazy v pásmu definovaném jako zamořené a opatření pro hospodářství v tomto pásmu.
2. 2. Komise prověří, zda plán umožňuje dosažení předpokládaného cíle. Plán, případně pozměněný, je schválen rozhodnutím orgánů Unie. Plán může být následně pozměněn nebo doplněn s ohledem na vývoj situace.

Týkají-li se tyto změny nového definování zamořeného pásma, Státní veterinární správa zajistí, aby Komise a ostatní členské státy byly o těchto změnách neprodleně informovány.

Týkají-li se změny jiných ustanovení plánu, Státní veterinární správa předloží pozměněný plán Komisi, která jej prověří a případně schválí.

1. 3. Jakmile byla opatření plánu podle bodu 1 schválena, nahrazují dnem, který byl stanoven při schválení plánu, počáteční opatření podle části A.
2. 4. Plán podle bodu 1 obsahuje údaje o:
   1. a) výsledcích epizootologických šetření a kontrol provedených v souladu s částí A a zeměpisném rozložení nákazy;
   2. b) definovaném zamořeném pásmu na území příslušného členského státu.
   3. Při definování zamořeného pásma orgán veterinární správy zohledňuje:
      1. i) výsledky provedených epizootologických šetření a zeměpisné rozložení nákazy;
      2. ii) stavy volně žijících zvířat v pásmu;
      3. iii) větší přírodní nebo umělé překážky pohybu volně žijících zvířat;
   1. c) organizaci úzké spolupráce mezi biology specializovanými na volně žijící zvířata, lovci zvěře, loveckými organizacemi, orgány ochrany volně žijících zvířat a orgány veterinární péče (zdraví lidí a zvířat);
   2. d) informační kampani pro zvýšení připravenosti lovců zvěře pro přijetí opatření v rámci eradikačního plánu;
   3. e) zvláštní činnosti pro zjištění počtu a míst pobytu skupin volně žijících zvířat s omezenými kontakty s jinými skupinami volně žijících zvířat uvnitř a okolo zamořeného pásma;
   4. f) přibližném počtu skupin volně žijících zvířat podle písmene e) a jejich velikosti uvnitř a okolo zamořeného pásma;
   5. g) zvláštní činnosti pro zjištění rozsahu nákazy u volně žijících zvířat na základě vyšetření volně žijících zvířat, která byla ulovena lovci nebo nalezena mrtvá, a na základě laboratorních vyšetření, včetně epizootologických šetření rozdělených podle věkových kategorií;
   6. h) opatřeních pro omezení šíření nákazy při pohybu volně žijících zvířat a/nebo kontaktu mezi skupinami volně žijících zvířat; tato opatření mohou zahrnovat zákaz lovu;
   7. i) opatřeních pro snížení stavu volně žijících zvířat, a zejména mladých zvířat vnímavých druhů ve stádech volně žijících zvířat;
   8. j) požadavcích, které musí dodržovat lovci zvěře za účelem zabránění šíření nákazy;
   9. k) způsobu odstraňování volně žijících zvířat, která byla nalezena mrtvá nebo byla ulovena, který je založen na:
      1. i) zpracování pod úředním dozorem, nebo
      2. ii) vyšetření úředním veterinárním lékařem a laboratorních vyšetřeních podle přílohy č. 13 k této vyhlášce. Kadávery všech volně žijících zvířat s pozitivním nálezem slintavky a kulhavky jsou zpracovány pod úředním dozorem. Pokud mají tato vyšetření na slintavku a kulhavku negativní výsledky, použijí se opatření podle § 30 odst. 4 věty druhé vyhlášky č. 201/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře. Části neurčené k lidské spotřebě jsou zpracovány pod úředním dozorem;
   1. l) epizootologickém vyšetření všech volně žijících zvířat vnímavých druhů, která byla ulovena nebo nalezena mrtvá. Součástí tohoto šetření je vyplnění dotazníku, který poskytuje údaje o:
      1. i) zeměpisném území, kde bylo zvíře nalezeno mrtvé nebo uloveno;
      2. ii) datu, kdy bylo zvíře nalezeno mrtvé nebo uloveno;
      3. iii) osobě, která zvíře nalezla nebo ulovila;
      4. iv) věku a pohlaví zvířete;
      5. v) při ulovení: příznacích před ulovením;
      6. vi) při nalezení: stavu kadáveru;
      7. vii) laboratorních nálezech;
   1. m) programech dozoru a preventivních opatřeních pro hospodářství se zvířaty vnímavých druhů nacházející se v definovaném zamořeném pásmu a případně v jeho okolí, včetně přepravy a pohybu zvířat vnímavých druhů uvnitř, ven z pásma a do tohoto pásma; tato opatření zahrnují přinejmenším zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů, jejich spermatu, embryí nebo vaječných buněk ze zamořeného pásma pro účely obchodu uvnitř Společenství;
   2. n) jiných kritériích pro zrušení opatření přijatých za účelem eradikace nákazy v definovaném pásmu a opatření v hospodářstvích v pásmu;
   3. o) orgánu vykonávajícím dozor a koordinujícím útvary, které jsou zodpovědné za provádění plánu;
   4. p) systému, který skupině odborníků sestavené v souladu s písm. b) bodem 1 částí A umožňuje pravidelně hodnotit výsledky eradikačního plánu;
   5. q) opatřeních pro účely monitoringu nákazy, která jsou prováděna nejdříve dvanáct měsíců po posledním potvrzeném případu slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat v definovaném zamořeném pásmu; tato opatření pro účely monitoringu se provádějí nejméně 12 měsíců a zahrnují přinejmenším opatření, která se již používají v souladu s písmeny g), k) a l).

1. 5. Každých 6 měsíců je Komisi a ostatním členským státům předána zpráva o epizootologické situaci v definovaném pásmu a výsledcích eradikačního plánu.
2. 6. Podrobnější pravidla sestavování plánů pro eradikaci slintavky a kulhavky u volně žijících zvířat mohou být přijata rozhodnutím orgánů Unie.