Vyhláška o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb.

Příloha č. 1

KRITÉRIA PRO VYHLÁŠENÍ OHNISKA SLINTAVKY A KULHAVKY

1. V hospodářství se vyhlašuje ohnisko, je-li splněno jedno nebo více těchto kritérií:
   1. 1. U zvířete, produktu získaného z tohoto zvířete nebo v jeho okolí byl izolován virus slintavky a kulhavky.
   2. 2. U zvířete vnímavého druhu jsou pozorovány klinické příznaky odpovídající slintavce a kulhavce a ve vzorcích odebraných ze zvířete nebo zvířat stejné epizootologické jednotky byl zjištěn a identifikován virový antigen nebo virová ribonukleová kyselina (RNA) typická pro jeden nebo více sérotypů viru slintavky a kulhavky.
   3. 3. U zvířete vnímavého druhu jsou pozorovány klinické příznaky odpovídající slintavce a kulhavce a zvíře nebo jeho stádo jsou pozitivní na protilátky proti strukturálním nebo nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, je-li jako možná příčina séropozitivity vyloučeno předchozí očkování, rezidua mateřských protilátek nebo nespecifické reakce.
   4. 4. Ve vzorcích odebraných ze zvířat vnímavých druhů byl zjištěn a identifikován virový antigen nebo virová ribonukleová kyselina (RNA) typická pro jeden nebo více sérotypů viru slintavky a kulhavky a zvířata jsou pozitivní na protilátky proti strukturálním nebo nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, je-li v případě protilátek proti strukturálním bílkovinám jako možná příčina séropozitivity vyloučeno předchozí očkování, rezidua mateřských protilátek nebo nespecifické reakce.
   5. 5. Byla zjištěna epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem slintavky a kulhavky a platí alespoň jedna z těchto podmínek:
      1. a) jedno nebo více zvířat jsou pozitivní na protilátky proti strukturálním nebo nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, je-li jako možná příčina séropozitivity vyloučeno předchozí očkování, rezidua mateřských protilátek nebo nespecifické reakce;
      2. b) ve vzorcích odebraných z jednoho nebo více zvířat vnímavých druhů byl zjištěn a identifikován virový antigen nebo virová ribonukleová kyselina (RNA) typická pro jeden nebo více sérotypů viru slintavky a kulhavky;
      3. c) u jednoho nebo více zvířat vnímavých druhů byla sérologicky prokázána aktivní nákaza virem slintavky a kulhavky zjištěním sérokonverze z negativního výsledku na pozitivní výsledek na protilátky proti strukturálním nebo nestrukturálním bílkovinám viru slintavky a kulhavky, je-li jako možná příčina séropozitivity vyloučeno předchozí očkování, rezidua mateřských protilátek nebo nespecifické reakce.
         Nelze-li již odůvodněně předpokládat dosavadní séronegativní status, sérokonverze se zjišťuje na dvojicích vzorků odebraných ze stejných zvířat dvakrát nebo vícekrát v odstupu alespoň 5 dnů v případě strukturálních bílkovin a alespoň 21 dnů v případě nestrukturálních bílkovin;
      4. d) u zvířete vnímavého druhu jsou pozorovány klinické příznaky odpovídající slintavce a kulhavce.

Příloha č. 2

HLÁŠENÍ NÁKAZY A DALŠÍCH EPIZOOTOLOGICKÝCH INFORMACÍ ČLENSKÝM STÁTEM S POTVRZENOU SLINTAVKOU A KULHAVKOU

1. 1. Během 24 hodin od potvrzení každého primárního ohniska nebo případu v místech nebo dopravních prostředcích podle § 17 této vyhlášky musí Státní veterinární správa prostřednictvím systému hlášení chorob zvířat zřízeného rozhodnutím orgánů Unie oznámit tyto údaje:
   1. a) den odeslání;
   2. b) čas odeslání;
   3. c) země původu;
   4. d) název nákazy a případně typ viru;
   5. e) pořadové číslo ohniska;
   6. f) typ ohniska;
   7. g) referenční číslo ohniska souvisejícího s tímto ohniskem;
   8. h) oblast a zeměpisná poloha hospodářství;
   9. i) další oblast postižená omezeními;
   10. j) datum potvrzení a metoda, která byla použita pro potvrzení;
   11. k) datum podezření;
   12. l) předpokládané datum prvního nakažení;
   13. m) původ nákazy, může-li být zjištěn;
   14. n) přijatá opatření pro tlumení nákazy.

1. 2. V případě primárních ohnisek nebo případů v prostorech nebo dopravních prostředcích podle § 17 této vyhlášky musí Státní veterinární správa kromě údajů podle bodu 1 poskytnout rovněž tyto informace:
   1. a) počet zvířat každého vnímavého druhu v ohnisku nebo v prostorech a dopravních prostředcích podle § 17 této vyhlášky;
   2. b) pro každý druh a kategorii (plemenná, výkrmová, jatečná atd.), počet uhynulých zvířat vnímavých druhů v hospodářství, jatkách nebo dopravním prostředku;
   3. c) pro každou kategorii (plemenná, výkrmová, jatečná atd.), nemocnost a počet zvířat vnímavých druhů a počet, u kterých byla potvrzena slintavka a kulhavka;
   4. d) počet zvířat vnímavých druhů utracených v ohnisku, na jatkách nebo dopravním prostředku;
   5. e) počet zpracovaných a neškodně odstraněných kadáverů;
   6. f) vzdálenost ohniska od nejbližšího hospodářství, ve kterém jsou držena zvířata vnímavých druhů;
   7. g) je-li potvrzena slintavka a kulhavka na jatkách nebo v dopravním prostředku, polohu jednoho či více hospodářství původu nakažených zvířat nebo jatečně opracovaných těl.

1. 3. V případě sekundárních ohnisek musí být informace podle bodu 1 a 2 předány ve lhůtě stanovené v § 8 vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
2. 4. Státní veterinární správa zajistí, aby informace poskytnuté o ohniscích nebo případech slintavky a kulhavky v hospodářství, jatkách nebo dopravním prostředku v souladu s body 1, 2 a 3 byly co nejdříve doplněny písemnou zprávou Komisi a ostatním členským státům, která přinejmenším obsahuje:
   1. a) datum utracení zvířat vnímavých druhů v hospodářství, jatkách nebo dopravním prostředku a zpracování jejich jatečně opracovaných těl;
   2. b) výsledky testů provedených na vzorcích odebraných po utracení zvířat vnímavých druhů;
   3. c) při uplatnění odchylky podle § 18 této vyhlášky, počet utracených a zpracovaných zvířat vnímavých druhů a případně počet zvířat vnímavých druhů, která mají být poražena později, a lhůtu určenou pro jejich poražení;
   4. d) všechny informace o možném nebo potvrzeném původu nákazy;
   5. e) v případě primárního ohniska nebo případu slintavky a kulhavky na jatkách nebo v dopravním prostředku, genetický typ viru, který je příčinou ohniska nebo případu;
   6. f) v případech, kdy byla zvířata vnímavých druhů utracena v kontaktních hospodářstvích nebo v hospodářstvích se zvířaty vnímavých druhů podezřelými z nákazy virem slintavky a kulhavky, informace o:
      1. i) datu utracení a počtu zvířat vnímavých druhů všech kategorií utracených v každém hospodářství a v případech, kdy zvířata vnímavých druhů v kontaktních hospodářstvích nebyla utracena, musí být poskytnuty informace o důvodech tohoto rozhodnutí;
      2. ii) epizootologické souvislosti mezi ohniskem nebo případem slintavky a kulhavky a jednotlivými kontaktními hospodářstvími nebo důvodech podezření na slintavku a kulhavku v jednotlivých podezřelých hospodářstvích;
      3. iii) výsledcích laboratorních vyšetření vzorků odebraných ze zvířat vnímavých druhů v hospodářstvích a při jejich utracení.

1. 5. Není-li systém hlášení chorob zvířat z jakéhokoli důvodu dočasně funkční, používají se jiné komunikační prostředky.

Příloha č. 3

ŠETŘENÍ

1. 1. Klinické vyšetření
   1. 1.1. Všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích musí být klinicky vyšetřena na příznaky nebo symptomy slintavky a kulhavky.
   2. 1.2. Zvláštní důraz se klade na zvířata, která mohla být s vysokou pravděpodobností vystavena viru slintavky a kulhavky, zejména zvířata přepravená z rizikových hospodářství nebo zvířata v úzkém kontaktu s osobami nebo zařízením, které bylo v úzkém kontaktu s rizikovými hospodářstvími.
   3. 1.3. Klinické vyšetření musí zohledňovat přenos slintavky a kulhavky, včetně inkubační doby podle § 2 písm. f) této vyhlášky, a způsob chovu zvířat vnímavých druhů.
   4. 1.4. Příslušné záznamy vedené v hospodářství musí být podrobně přezkoumány, zejména s ohledem na údaje pro účely zdraví zvířat vyžadované právními předpisy v souladu s právem Evropských společenství a případně údaje o nemocnosti, úmrtnosti a zmetání, klinických vyšetřeních, změnách produktivity a příjmu krmiva, nákupu a prodeji zvířat, návštěvách osob, které mohly být kontaminovány, a jiné informace důležité z hlediska anamnézy.

1. 2. Postupy odběru vzorků
   1. 2.1. Všeobecná ustanovení
      1. 2.1.1. Odběr vzorků k sérologickému vyšetření se provádí:
         1. 2.1.1.1. podle doporučení epizootologické skupiny vytvořené v rámci skupiny odborníků podle § 74 této vyhlášky, a
         2. 2.1.1.2. na podporu dohledání a - rovněž s ohledem na definici v příloze č. 1 k této vyhlášce - jako důkaz absence nákazy v minulosti.
      1. 2.1.2. Případný odběr vzorků v rámci dozoru po zjištění ohniska je zahájen nejdříve 21 dnů po odstranění zvířat vnímavých druhů ze zamořeného nebo zamořených hospodářství a po předběžném čištění a dezinfekci, není-li v této příloze stanoveno jinak.
      2. 2.1.3. Odběr vzorků od zvířat vnímavých druhů se provádí v souladu s ustanoveními této přílohy vždy, když jsou v ohnisku ovce, kozy nebo jiná zvířata vnímavých druhů neprojevující zřetelné klinické příznaky, a zejména byla-li tato zvířata izolována od skotu a prasat.
   1. 2.2. Odběr vzorků v hospodářstvích

      V hospodářstvích s podezřením na slintavku a kulhavku, ale bez klinických příznaků, jsou ovce a kozy a na doporučení epizootologické skupiny i jiné vnímavé druhy vyšetřeny podle protokolu odběru vzorků, na jehož základě lze minimálně s 95% jistotou zjistit 5% prevalenci.

   1. 2.3. Odběr vzorků v ochranných pásmech

      Mají-li být v souladu s § 35 této vyhlášky zrušena opatření podle § 20 až 34 této vyhlášky, jsou všechna hospodářství uvnitř ochranného pásma, ve kterých ovce a kozy nebyly v přímém a těsném kontaktu se skotem v období nejméně 21 dnů před odebráním vzorků, vyšetřena podle protokolu odběru vzorků, na jehož základě lze minimálně s 95% jistotou zjistit 5% prevalenci.

      Krajská veterinární správa však může, umožňují-li to epizootologické okolnosti, a zejména při použití opatření podle § 35 odst. 1 písm. b) této vyhlášky, rozhodnout, že vzorky jsou odebrány nejdříve 14 dnů po odstranění zvířat vnímavých druhů ze zamořeného nebo zamořených hospodářství a po předběžném čištění a dezinfekci, provádí-li se odběr vzorků v souladu s bodem 2.3. při použití statistických parametrů, na jejichž základě lze minimálně s 95% jistotou zjistit 2% prevalenci nákazy ve stádech.

   1. 2.4. Odběr vzorků v pásmech dozoru

      Mají-li být v souladu s § 43 této vyhlášky zrušena opatření podle § 36 až 42 této vyhlášky, jsou vyšetřena hospodářství uvnitř pásma dozoru, ve kterých je při absenci klinických příznaků nutné předpokládat slintavku a kulhavku, zejména ve kterých jsou drženy ovce a kozy. Pro účely tohoto šetření postačuje model vícestupňového odběru vzorků, jsou-li vzorky odebrány:

      1. 2.4.1. v hospodářstvích ve všech správních celcích uvnitř pásma, ve kterém ovce a kozy nebyly v přímém a těsném kontaktu se skotem v období nejméně 30 dnů před odebráním vzorků, a
      2. 2.4.2. v tolika výše uvedených hospodářstvích, kolik je zapotřebí ke zjištění alespoň jednoho zamořeného hospodářství minimálně s 95% jistotou, je-li odhadována 2% prevalence při rovnoměrném rozložení v pásmu, a
      3. 2.4.3. od tolika ovcí a koz v každém hospodářství, kolik je zapotřebí ke zjištění 5% prevalence nákazy ve stádech minimálně s 95% jistotou, a ode všech ovcí a koz, je-li v hospodářství méně než 15 ovcí a koz.
   1. 2.5. Odběr vzorků pro účely monitoringu
      1. 2.5.1. Pro účely monitoringu v pásmech vně pásem vymezených v souladu s ustanovením § 20 této vyhlášky, a zejména pro potvrzení absence nákazy u stád ovcí a koz, které nejsou v těsném a přímém kontaktu s neočkovaným skotem nebo neočkovanými prasaty, se používá protokol odběru vzorků doporučený OIE pro účely monitoringu nebo protokol odběru vzorků podle odstavce 2.4. s tím rozdílem vůči odstavci 2.4.2., že se předpokládá 1% prevalence nákazy ve stádech.

1. 3. Počet vzorků stanovený v souladu s požadavky odstavců 2.2., 2.3. a 2.4.3. se zvýší, aby byla zohledněna zjištěná diagnostická citlivost používaného testu.

Příloha č. 4

ZÁSADY A POSTUPY ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCE

1. 1. Všeobecné zásady a postupy
   1. 1.1. Čisticí a dezinfekční postupy podle § 12 této vyhlášky se provádějí pod úředním dozorem a v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře.
   2. 1.2. Použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace jsou úředně schváleny příslušným orgánem, aby bylo zajištěno zničení viru slintavky a kulhavky.
   3. 1.3. Účinnost dezinfekčních prostředků nesmí být snížena dlouhým skladováním.
   4. 1.4. Dezinfekční prostředky a postupy se volí s ohledem na povahu prostorů, dopravních prostředků a předmětů, které mají být ošetřeny.
   5. 1.5. Podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zajistit, že jejich účinnost není snížena. Zejména musí být dodrženy technické parametry předepsané výrobcem, jako je tlak, minimální teplota a požadovaná doba působení. Účinnost dezinfekčního prostředku nesmí být snížena interakcí s jinými látkami, jako jsou např. odmašťovací prostředky.
   6. 1.6. Nezávisle na použitém dezinfekčním prostředku platí tato všeobecná pravidla:
      1. 1.6.1. podestýlka, hnůj a fekálie jsou dezinfekčním prostředkem důkladně napuštěny;
      2. 1.6.2. všechny plochy, které mohly být kontaminovány, a zejména podlahy, rampy a stěny, pokud možno po odstranění nebo demontáži zařízení nebo instalací, které by snižovaly účinnost čisticích a dezinfekčních postupů, jsou omyty a důkladně vykartáčovány a vydrhnuty;
      3. 1.6.3. opětně je použit dezinfekční prostředek minimálně na dobu působení předepsanou výrobcem;
      4. 1.6.4. voda použitá při čištění je odstraněna takovým způsobem, který vylučuje šíření viru slintavky a kulhavky, a v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře.
   1. 1.7. Po mytí, při kterém se používají kapaliny pod tlakem, a po dezinfekci musí být zabráněno nové kontaminaci dříve čištěných nebo dezinfikovaných částí.
   2. 1.8. Součástí postupu je mytí, dezinfekce nebo likvidace zařízení, instalací, předmětů nebo boxů, které mohly být kontaminovány.
   3. 1.9. Čisticí a dezinfekční postupy podle této vyhlášky musí být uvedeny v záznamech chovatele nebo v případě dopravního prostředku v záznamech dopravce, a je-li třeba úředního povolení, musí být schváleny dohlížejícím úředním veterinárním lékařem.

1. 2. Zvláštní ustanovení pro čištění a dezinfekci zamořených hospodářství
   1. 2.1. Předběžné čištění a dezinfekce
      1. 2.1.1. Při utrácení zvířat jsou přijata všechna nezbytná opatření, která zabraňují nebo minimalizují šíření viru slintavky a kulhavky. K těmto opatřením mj. patří instalace dočasného dezinfekčního zařízení, zajištění ochranných oděvů a sprch, dekontaminace použitého zařízení, nástrojů a příslušenství a přerušení dodávky proudu pro ventilační zařízení.
      2. 2.1.2. Kadávery utracených zvířat musí být postříkány dezinfekčním prostředkem a odvezeny z hospodářství v uzavřených a nepropustných obalech za účelem zpracování a odstranění.
      3. 2.1.3. Po odvezení kadáverů zvířat vnímavých druhů za účelem zpracování a odstranění jsou části hospodářství, ve kterých byla tato zvířata ustájena, a všechny části ostatních budov, prostorů atd. kontaminované při utrácení, porážení nebo vyšetření post mortem postříkány dezinfekčními prostředky schválenými k tomuto účelu.
      4. 2.1.4. Všechny tkáně nebo krev, které případně unikly při porážení nebo vyšetření post mortem, a všechny hrubé nečistoty z budov, dvorů, zařízení atd. jsou pečlivě shromážděny a zlikvidovány společně s těly.
      5. 2.1.5. Použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na všech plochách minimálně 24 hodin.
   1. 2.2. Závěrečné čištění a dezinfekce
      1. 2.2.1. Všechny plochy jsou zbaveny mastnoty a nečistoty odmašťovacím prostředkem a umyty studenou vodou.
      2. 2.2.2. Po umytí studenou vodou jsou plochy znovu postříkány dezinfekčním prostředkem.
      3. 2.2.3. Po 7 dnech jsou prostory opět ošetřeny odmašťovacím prostředkem, opláchnuty studenou vodou, postříkány dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnuty studenou vodou.

1. 3. Dezinfekce kontaminovaného steliva, hnoje, kejdy a močůvky
   1. 3.1. Pevné části hnoje a použitého steliva jsou uloženy na hromadu, pokud možno s přidáním 100 kg granulovaného páleného vápna na 1 m³ hnoje, aby bylo zaručeno dosažení teploty minimálně 70 °C v celé hromadě, postříkány dezinfekčním prostředkem a ponechány na místě minimálně 42 dnů, během nichž by měla být hromada buď zakryta, nebo přeložena, aby bylo zaručeno tepelné ošetření všech vrstev.
   2. 3.2. Tekuté části hnoje, kejda a močůvka jsou skladovány minimálně 42 dnů po posledním přidání infikovaného materiálu. Tato doba může být prodloužena při silné kontaminaci kejdy a močůvky nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek. Tato doba může být zkrácena při přidání dezinfekčního prostředku, kterým se dostatečně změní pH v celém objemu hmoty za účelem zničení viru slintavky a kulhavky.

1. 4. Zvláštní případy
   1. 4.1. Nemohou-li být z technických nebo bezpečnostních důvodů provedeny čisticí a dezinfekční postupy v souladu s touto vyhláškou, musí být budovy nebo prostory čištěny a dezinfikovány co možná nejdůkladněji, aby bylo zabráněno šíření viru slintavky a kulhavky, a minimálně 1 rok musí zůstat neobsazeny zvířaty vnímavých druhů.
   2. 4.2. Odchylně od bodů 2.1. a 2.2. může v případě hospodářství pod širým nebem krajská veterinární správa stanovit zvláštní čisticí a dezinfekční postupy s ohledem na druh hospodářství a klimatické podmínky.
   3. 4.3. Odchylně od bodu 3 může krajská veterinární správa stanovit zvláštní dezinfekční postupy pro hnůj, kejdu a močůvku, je-li vědecky prokázáno, že postup zajišťuje účinné zničení viru slintavky a kulhavky.

Příloha č. 5

REPOPULACE HOSPODÁŘSTVÍ

1. 1. Všeobecné zásady
   1. 1.1. Repopulace může být zahájena nejdříve po uplynutí 21 dnů od provedení závěrečné dezinfekce hospodářství.
   2. 1.2. Zvířata pro repopulaci mohou vstoupit do hospodářství pouze za těchto podmínek:
      1. 1.2.1. zvířata nepocházejí z pásem, na která se vztahují veterinární omezení v souvislosti se slintavkou a kulhavkou;
      2. 1.2.2. Krajská veterinární správa musí mít jistotu, že u zvířat určených k repopulaci mohl být zjištěn jakýkoli eventuální zbytkový virus slintavky a kulhavky buď na základě klinických příznaků v případě skotu nebo prasat, anebo laboratorním vyšetřením v případě jiných druhů vnímavých ke slintavce a kulhavce, které je provedeno na konci pozorovací doby podle odstavce 1.3.;
      3. 1.2.3. pro zajištění přiměřené imunitní reakce podle odstavce 1.2.2. u zvířat určených k repopulaci musí tato zvířata:
         1. 1.2.3.1. buď pocházet nebo být přepravena z hospodářství nacházejícího se v pásmu o poloměru minimálně 10 km se středem v uvedeném hospodářství, ve kterém nevzniklo ohnisko slintavky a kulhavky nejméně po dobu 30 dnů, anebo
         2. 1.2.3.2. musí být podrobena vyšetření podle přílohy č. 13 k této vyhlášce na přítomnost protilátek proti viru slintavky a kulhavky s negativním výsledkem, které bylo provedeno na vzorcích odebraných před vstupem zvířat do hospodářství.
   1. 1.3. Bez ohledu na způsob chovu používaný v hospodářství musí repopulace splňovat tyto podmínky:
      1. 1.3.1. zvířata musí být zastavena do všech jednotek a budov příslušného hospodářství;
      2. 1.3.2. v případě hospodářství s více jednotkami nebo budovami nemusí být repopulace ve všech jednotkách nebo budovách provedena současně.
         Žádné zvíře druhů vnímavých ke slintavce a kulhavce však nesmí opustit hospodářství, dokud nebyly u všech nově zastavených zvířat ve všech jednotkách a budovách provedeny všechny postupy repopulace;
      3. 1.3.3. během prvních 14 dnů po zástavu musí být zvířata klinicky vyšetřena každé 3 dny;
      4. 1.3.4. v období mezi 15. a 28. dnem po novém zástavu musí být zvířata klinicky vyšetřena jednou týdně;
      5. 1.3.5. nejdříve za 28 dnů po posledním novém zástavu musí být všechna zvířata klinicky vyšetřena a pro účely vyšetření na protilátky proti viru slintavky a kulhavky musí být odebrány vzorky v souladu s požadavky bodu 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce;
   1. 1.4. Postup repopulace se považuje za ukončený, jestliže opatření podle bodu 1.3.5. byla provedena s negativním výsledkem.

1. 2. Rozšířená opatření a odchylky
   1. 2.1. Krajská veterinární správa může nařídit:
      1. 2.1.1. použití indikátorových zvířat (biologických indikátorů), zvláště v hospodářstvích, která lze obtížně čistit a dezinfikovat, a zejména v hospodářstvích pod širým nebem. Prováděcí pravidla o použití indikátorových zvířat mohou být stanovena orgány Unie;
      2. 2.1.2. doplňková ochranná a kontrolní opatření v rámci repopulace.
   1. 2.2. Krajská veterinární správa může postupovat odchylně od opatření podle bodů 1.3.2. až 1.3.4. této přílohy, provádí-li se repopulace po uplynutí 3 měsíců od vzniku posledního ohniska v pásmu o poloměru 10 km se středem v hospodářství, ve kterém se tato repopulace provádí.

1. 3. Repopulace ve spojení s nouzovým očkováním
   1. 3.1. Repopulace v očkovacím pásmu vymezeném podle § 51 této vyhlášky se provádí buď v souladu s odstavci 1 a 2 této přílohy, anebo v souladu s § 57 odst. 1 písm. a) nebo odst. 2 písm. a) body 1, 3 a 4 této vyhlášky.
   2. 3.2. Krajská veterinární správa může povolit repopulaci očkovaných zvířat v hospodářstvích nacházejících se vně očkovacího pásma po provedení opatření podle § 60 této vyhlášky a za těchto podmínek:
      1. 3.2.1. přesahuje-li podíl očkovaných zvířat použitých pro repopulaci 75 %, jsou očkovaná zvířata nejdříve za 28 dnů od posledního zástavu zvířat vnímavých druhů náhodně testována na přítomnost protilátek proti nestrukturálním bílkovinám za použití statistických parametrů podle bodu 2.2. přílohy č. 3 k této vyhlášce a pro neočkovaná zvířata platí ustanovení odstavce 1, nebo
      2. 3.2.2. nepřesahuje-li podíl očkovaných zvířat 75 %, jsou neočkovaná zvířata považována za indikátorová zvířata a platí ustanovení odstavce 1.

Příloha č. 6

OMEZENÍ PŘEMÍSŤOVÁNÍ KOŇOVITÝCH

1. 1. Minimální opatření

   Je-li potvrzeno alespoň jedno ohnisko slintavky a kulhavky v souladu s § 11 této vyhlášky, je třeba zajistit, aby koňovití nebyli odesláni do jiných členských států, nejsou-li kromě průkazu koně podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, provázeni veterinárním osvědčením podle § 19 odst. 5 vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

1. 2. Doporučená doplňková opatření
   1. 2.1. Opatření při zákazu přemisťování
      1. Uplatňuje-li krajská veterinární správa úplný zákaz přemísťování podle § 8 odst. 3 této vyhlášky, může být přeprava koňovitých z hospodářství s omezeními podle § 5 a 11 této vyhlášky povolena pro koňovité, kteří potřebují zvláštní veterinární ošetření v prostorech bez zvířat vnímavých druhů, jsou-li splněny tyto podmínky:
         1. 2.1.1. případ musí být dokumentován veterinárním lékařem, který je k dosažení 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu;
         2. 2.1.2. musí být k dispozici souhlas kliniky určení;
         3. 2.1.3. přeprava musí být povolena krajskou veterinární správou, které jsou k dosažení 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu;
         4. 2.1.4. koňovití musí být při přepravě provázeni průkazem koně;
         5. 2.1.5. dosažitelný úřední veterinární lékař musí být informován o trase před odjezdem;
         6. 2.1.6. koňovití musí být vyhřebelcováni a ošetřeni účinným dezinfekčním prostředkem;
         7. 2.1.7. koňovití musí být přepravováni v dopravním prostředku určeném pro přepravu koní, který je jako takový rozpoznatelný a je čištěn a dezinfikován před a po použití.
   1. 2.2. Kontroly koňovitých ve vztahu k ochranným pásmům a pásmům dozoru
      1. 2.2.1. Přemísťování koňovitých vně ochranných pásem a pásem dozoru nepodléhá jiným podmínkám než podle vyhlášky č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu z třetích zemí.
      2. 2.2.2. Přemísťování koňovitých uvnitř ochranných pásem a pásem dozoru vymezených v souladu s § 20 této vyhlášky podléhá těmto podmínkám:
         1. 2.2.2.1. použití koňovitých držených v hospodářstvích v ochranném pásmu a pásmu dozoru, ve kterých nejsou držena zvířata vnímavých druhů, může být povoleno v ochranném pásmu s výhradou odpovídajícího čištění a dezinfekce a nesmí být omezeno v prostorech nacházejících se v pásmu dozoru;
         2. 2.2.2.2. koňovití mohou být bez omezení přepravováni v dopravním prostředku určeném pro přepravu koní do hospodářství, ve kterém nejsou držena zvířata vnímavých druhů;
         3. 2.2.2.3. krajská veterinární správa může ve výjimečných případech povolit přepravu koňovitých v určeném nebo registrovaném dopravním prostředku pro přepravu koní z hospodářství, ve kterém nejsou držena zvířata vnímavých druhů, do jiného hospodářství, ve kterém jsou držena zvířata vnímavých druhů a které se nachází v ochranném pásmu, s výhradou čištění a dezinfekce dopravního prostředku před nakládkou zvířat a před odjezdem z hospodářství určení;
         4. 2.2.2.4. přemísťování koňovitých po veřejných silnicích, po pastvinách patřících k hospodářstvím, ve kterých nejsou držena zvířata vnímavých druhů, a cvičištích může být povoleno.
      1. 2.2.3. Odběr spermatu, vaječných buněk a embryí koňovitých od dárcovských zvířat v hospodářstvích, ve kterých nejsou držena zvířata vnímavých druhů, v ochranném pásmu a pásmu dozoru a přeprava spermatu, vaječných buněk a embryí koňovitých ke koňovitým příjemcům v hospodářstvích, ve kterých nejsou držena zvířata vnímavých druhů, nejsou omezeny.
      2. 2.2.4. Návštěvy vlastníků koňovitých, veterinárních lékařů, inseminátorů a podkovářů v hospodářstvích v pásmech dozoru, ve kterých jsou držena zvířata vnímavých druhů, ale která nepodléhají omezením podle § 5 a 11 této vyhlášky, podléhají těmto podmínkám:
         1. 2.2.4.1. koňovití jsou drženi odděleně od zvířat vnímavých druhů a výše uvedeným osobám je účinně zabráněno v přístupu ke zvířatům vnímavých druhů;
         2. 2.2.4.2. všechny osoby uvedené v bodě 2.2.4. musí být zaregistrovány;
         3. 2.2.4.3. dopravní prostředky a boty osob uvedených v bodě 2.2.4. jsou očištěny a dezinfikovány.

Příloha č. 7

OŠETŘENÍ PRODUKTŮ ZA ÚČELEM ZNIČENÍ VIRU SLINTAVKY A KULHAVKY

Produkty živočišného původuČÁST A

1. 1. Masné výrobky ošetřené alespoň jedním ze způsobů podle prvního sloupce tabulky 1 přílohy III směrnice 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.
2. 2. Kůže a kožky odpovídající požadavkům podle článku 20 a přílohy VIII kapitoly VI písm. A bodu 2 písm. c) nebo d) nařízení (ES) č. 1774/2002.
3. 3. Ovčí vlna, srst přežvýkavců a štětiny prasat odpovídající požadavkům podle článku 20 a přílohy VIII kapitoly VI písm. A bodu 1 nařízení (ES) č. 1774/2002.
4. 4. Produkty získané od zvířat vnímavých druhů, které byly podrobeny:
   1. a) buď tepelnému ošetření v hermeticky uzavřených nádobách s hodnotou F_o 3,00 nebo vyšší, nebo
   2. b) tepelnému ošetření, při kterém je v jádře dosaženo teploty minimálně 70 °C alespoň po dobu 60 minut.

1. 5. Krev a krevní výrobky ze zvířat vnímavých druhů používané pro technické účely, včetně léčiv, činidel k diagnostice in vitro a laboratorních činidel, které byly podrobeny alespoň jednomu z ošetření uvedených v příloze VIII kapitole IV písm. B bodu 3 písm. e) podbodu ii) nařízení (ES) č. 1774/2002.
2. 6. Sádlo, tavené a škvařené tuky, které byly podrobeny tepelnému ošetření podle přílohy VII kapitoly IV písm. B bodu 2 písm. d) podbodu iv) nařízení (ES) č. 1774/2002.
3. 7. Krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy, které odpovídají požadavkům podle přílohy VIII kapitoly II písm. B bodu 2, 3 nebo 4 nařízení (ES) č. 1774/2002.