Vyhláška federálního ministerstva dopravy o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

§ 11

účinné od 1. 7. 1984Rozměry vozidel a jízdních souprav

účinné od 1. 7. 1984(1) Největší přípustné rozměry vozidel a jízdních souprav (dále jen „souprava“) včetně nákladu jsou

účinné od 1. 7. 1984(2) Pevné části vozidla – s výjimkou vozidel se skříňovou karosérií a autobusů – nesmějí překročit obrys ložné míry stanovený zvláštními předpisy pro přepravu po železnici.¹⁵)

účinné od 1. 7. 1984(3) Největší šířku vozidla smějí přesahovat dopředu i dozadu sklopné nebo snadno poddajné části zpětných zrcátek, pneumatiky v blízkosti styku s vozovkou, řetězy nebo jim podobná zařízení namontovaná na kolech vozidla; boční směrové svítilny nesmějí největší šířku vozidla přesahovat více než o několik málo centimetrů.

účinné od 1. 7. 1984(4) Vozidla a soupravy – s výjimkou tramvají a jejich souprav – smějí při projíždění kruhové zatáčky o 360° s vnějším poloměrem 12 m zabírat obrysově nejvýše 6,7 m šířky vozovky; při nájezdu z přímé jízdy do uvedené zatáčky nesmí žádná část vozidla nebo soupravy přesahovat o více než 0,8 m, u kloubových autobusů, kloubových trolejbusů a souprav trolejbusů se speciálním spojovacím zařízením o více než 1,2 m tečnu vnějšího kruhu zatáčky. Hodnota vnějších stopových průměrů zatáčení jednotlivého vozidla při zatáčení doleva nebo doprava smí být nejvýše 20 m.¹⁶)

účinné od 1. 7. 1984(5) Pro používání vozidel, která včetně nákladu přesahují stanovené rozměry, na pozemních komunikacích, platí zvláštní předpisy.¹⁷)

účinné od 1. 7. 1984(6) Ustanovení odstavce 4 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

§ 12

účinné od 1. 7. 1984Vyznačení obrysů vozidel a jejich souprav

účinné od 1. 7. 1984(1) Nákladní automobily a autobusy kapotového nebo polokapotového provedení o celkové hmotnosti nejméně 5,5 t musí mít vpředu v zorném poli řidiče zařízení (tykadla) pro vyznačení největší šířky vozidla nebo soupravy. Toto zařízení musí být alespoň ve směru jízdy vozidla snadno poddajné nebo poddajně upevněné na vozidle.¹⁸) Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

účinné od 1. 7. 1984(2) Vozidla, jejichž šířka je větší než 2,50 m, popřípadě 2,65 m u tramvají, samojízdné zemědělské a lesnické stroje (§ 69), pojízdné pracovní stroje (§ 70) a pracovní stroje a speciální automobily vykonávající práci za jízdy nebo za stání v jízdní dráze [§ 52 odst. 1 písm. d)] musí být na předních a zadních čelních plochách co nejblíže k dolním a bočním obrysům vozidla označena červenými a bílými pruhy, stejně širokými, směřujícími od podélné střední roviny vozidla pod úhlem 45° dolů. Šířka barevného pruhu musí být 70 až 80 mm. Minimální plocha tohoto označení musí být 0,10 m², přičemž tato plocha musí mít tvar pravoúhelníka o délce strany nejméně 250 mm. V případech, kdy konstrukce vozidla nedovoluje vyznačení výstražných barevných pruhů na pevné části vozidla, je možno označení provést na odnímatelných štítech, které musí být při přepravě na pozemních komunikacích na vozidle připevněny.

účinné od 1. 7. 1984(3) Volný konec antény, která je delší než 1,40 m – s výjimkou výsuvných antén – musí být připevněn k vozidlu tak, aby anténa nepřesahovala půdorysný obrys vozidla. Nosiče zavazadel a lyží, reklamní tabule, směrové tabulky, označení vozidel taxislužby a jiná příslušenství vozidel musí být spolehlivě přichyceny k vozidlu, nesmějí s výjimkou jejich uchycení, přesahovat půdorysný obrys střechy vozidla a nesmějí mít žádné hroty ani ostré hrany; vnější části včetně připevňovacích částí musí mít poloměr zakřivení nejméně 2,5 mm. Nosiče zavazadel a lyží musí umožňovat spolehlivé upevnění přepravovaných předmětů.

§ 13

účinné od 1. 7. 1984Hmotnost připadající na nápravu, celková hmotnost vozidla¹⁹) a hmotnost připadající na kladku u pásového vozidla

účinné od 1. 7. 1984(1) Hmotnost vozidla – s výjimkou vozidel uvedených v § 69 a 70 – nesená koly jednotlivých náprav a vyplývající z okamžité hmotnosti vozidla musí být rovnoměrně rozložena. U vozidel v provozu se připouští nerovnoměrnost rozložení hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje konstrukce pneumatiky, nejvýše však 15 % hmotnosti připadající na nápravu. Hmotnost připadající na jednotlivé řízené nápravy motorového vozidla (včetně kloubového autobusu) – měřeno při stání na vodorovné vozovce – nesmí poklesnout pod 20 % a u ostatních autobusů pod 25 % okamžité hmotnosti vozidla. Pro zemědělské a lesnické traktory platí ustanovení § 67 odst. 4.

účinné od 1. 7. 1984(2) Hmotnost připadající na nápravu motorových a jejich přípojných vozidel opatřených koly s pneumatikami nesmí překročit

1. účinné od 1. 7. 1984a) u jednoduché nápravy 10 t a plošné měrné zatížení tvrdé vozovky na ploše styku s pneumatikou hodnotu 1000 kPa,
2. účinné od 1. 7. 1984b) u jednoduché hnací nápravy 11 t a plošné měrné zatížení tvrdé vozovky na ploše styku s pneumatikou hodnotu 800 kPa,
3. účinné od 1. 7. 1984c) u dvounápravy s dílčím rozvorem
   účinné od 1. 7. 1984

   § 13 Hmotnost připadající na nápravu, celková hmotnost vozidla19) a hmotnost připadající na kladku u pásového vozidla

   od 1,0 m do 1,1 m	11,5 t,
   přes 1,1 m do 1,2 m	13 t,
   přes 1,2 m do 1,3 m	14,5 t,
   přes 1,3 m do 1,4 m	16 t,
   přes 1,4 m do 2,0 m	18 t,

   účinné od 1. 7. 1984přitom však hmotnost připadající na jednu nápravu nesmí překročit 10 t,

1. účinné od 1. 7. 1984d) u trojnápravy s rozvorem krajních náprav
   účinné od 1. 7. 1984

   § 13 Hmotnost připadající na nápravu, celková hmotnost vozidla19) a hmotnost připadající na kladku u pásového vozidla

   nepřesahujícím 2,3 m	22 t,
   nepřesahujícím 2,8 m	24 t.

účinné od 1. 7. 1984U jednoduché nápravy, na kterou připadá hmotnost menší než 10 t nesmí být ekvivalent plošného měrného zatížení větší, než je uvedeno v písmeně a). Dvounápravou se rozumí dvě za sebou umístěné jednoduché nápravy, jejichž středy jsou při přípustné hmotnosti od sebe vzdáleny (dílčí rozvor) alespoň 1 m, nejvýše však 2 m; je-li dílčí rozvor dvounápravy menší než 1 m, je považována za jednoduchou nápravu. Trojnápravou se rozumí tři za sebou umístěné jednoduché nápravy, jejichž odpružení má vzájemnou vazbu.

účinné od 1. 7. 1984(3) Celková hmotnost smí být nejvýše

účinné od 1. 7. 1984(4) Jestliže má vozidlo kola, která nejsou opatřena pneumatikami (např. plné pryžové obruče nebo obruče pružností jim rovnocenné), nesmí být hmotnost vozidla připadající na jednu nápravu větší než 4 t.

účinné od 1. 7. 1984(5) Pro používání vozidel a souprav, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje přípustnou celkovou hmotnost stanovenou v odstavci 3 nebo u nichž hmotnost připadající na nápravu přesahuje hmotnost uvedenou v odstavci 2, platí zvláštní předpisy.²⁰)

účinné od 1. 7. 1984(6) U vozidel, pohybujících se zčásti nebo zcela na pryžových pásech, nesmí hmotnost připadající na jednu vodící kladku, na rovné vozovce překročit 1,5 t. U vozidel o celkové hmotnosti vyšší než 8 t musí být vodící kladky umístěny tak, aby u stojícího vozidla hmotnost připadající na vodící kladku zvednutou o 60 mm nebyla vyšší než dvojnásobek hmotnosti přípustné pro vodící kladku na rovné vozovce.

účinné od 1. 7. 1984(7) Pásové vozidlo smí působit svou hmotností na vozovku mezi první a poslední vodící kladkou nejvýše 4 t na 1 m vozovky. Je-li hmotnost rozdělena na dva za sebou běžící páry pásů nebo na jednu nápravu a jeden pár pásů a je-li vzdálenost mezi středy přední a zadní dosedací plochy alespoň 3 m, může dosahovat 6 t na 1 m vozovky.

účinné od 1. 7. 1984(8) Zapojení vozidel a provoz souprav je dovolen jen za těchto podmínek:

1. účinné od 1. 7. 1984– okamžitá hmotnost přívěsu nebo návěsu, popřípadě dvou přívěsů nebo návěsu s přívěsem činí u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 25 km . h^-1 nejvýše 2,5 násobku okamžité hmotnosti tahače; celková hmotnost jednonápravového přívěsu²¹) však smí činit nejvýše trojnásobek celkové hmotnosti tažného vozidla,
2. účinné od 1. 7. 1984– okamžitá hmotnost přívěsu nebo návěsu, popřípadě dvou přívěsů nebo návěsu s přívěsem činí u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 25 km . h^-1 nejvýše 1,4 násobku okamžité hmotnosti tahače,
3. účinné od 1. 7. 1984– prostřední vozidlo soupravy musí mít vyšší nebo stejnou okamžitou hmotnost jako poslední vozidlo soupravy,
4. účinné od 1. 7. 1984– náklad v jednotlivých vozidlech soupravy musí být rovnoměrně rozložen a řádně zajištěn,
5. účinné od 1. 7. 1984– vozidla kategorie O₁, která nejsou vybavena zařízením pro provozní brzdění, mohou být zapojována jen za vozidla, jejichž pohotovostní hmotnost je nejméně dvojnásobkem okamžité hmotnosti připojovaného vozidla, pokud při schválení technické způsobilosti tažného vozidla nebylo stanoveno jinak.

§ 14

účinné od 1. 7. 1984(1) Není-li dále stanoveno jinak, musí být každé vozidlo vybaveno nejméně dvěma na sobě nezávislými brzdovými zařízeními, z nichž jedno umožňuje dostatečně jemné odstupňovatelné ovládání pohybu vozidla a jeho účinné a spolehlivé zastavení (provozní brzdění), druhé zajišťuje udržení stojícího vozidla (parkovací brzdění). Brzdová zařízení na vozidlech kategorie M a N musí být taková, aby v případě poruchy soustavy pro provozní brzdění umožňovala zastavit vozidlo nouzovým brzděním. Vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1985 musí z hlediska brzdění splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy²²) a musí být podle nich schválena.

účinné od 1. 7. 1984(2) Soustava provozního brzdění musí umožnit ovládání pohybu vozidla a jeho spolehlivé, rychlé a účinné zastavení při jakékoli rychlosti a při každé okamžité hmotnosti a na všech svazích (ve stoupání i klesání), které při provozu vozidla přicházejí v úvahu. Účinek provozního brzdění musí být odstupňovatelný.²³) Řidič musí mít možnost ovládat orgán pro provozní brzdění beze změny polohy trupu ze svého sedadla, aniž by sejmul obě ruce z řízení vozidla.²⁴)

účinné od 1. 7. 1984(3) Nouzové brzdění musí umožnit zastavit vozidlo při poruše provozního brzdění. Musí být odstupňovatelné a musí působit nejméně na jedno kolo z každé strany vozidla podél jeho podélné střední roviny. Řidič musí mít možnost ovládat nouzové brzdění ze svého sedadla beze změny polohy trupu, přičemž musí ovládat řízení vozidla nejméně jednou rukou.

účinné od 1. 7. 1984(4) Parkovací brzdění musí umožnit udržení stojícího vozidla nebo soupravy nebo přípojného vozidla odpojeného od tažného vozidla na svahu (ve stoupání i klesání) i za nepřítomnosti řidiče. Činné elementy vlastního brzdového ústrojí pro parkovací brzdění musí být přitom udržovány v zabrzděné poloze výhradně mechanickými částmi. Brzdění musí působit nejméně na jedno kolo z každé strany vozidla podél jeho podélné střední roviny. Řidič musí mít možnost ovládat parkovací brzdění ze svého sedadla beze změny polohy trupu, u přípojných vozidel musí být umožněno ovládání z pravé strany nebo ze zádi vozidla osobou stojící na zemi. U přívěsů určených pro dopravu osob musí být ovládání parkovacího brzdění uvnitř vozidla.

účinné od 1. 7. 1984(5) Pro nájezdové brzdění se využívá sil, které vyvolává přiblížení přívěsu k tažnému vozidlu.

účinné od 1. 7. 1984(6) Odlehčovací brzdění musí umožnit omezení rychlosti vozidla nebo její udržení při sjíždění svahu, aniž se použije provozního, nouzového nebo parkovacího brzdění motorového vozidla. Jeho úkolem není zastavit vozidlo. Řidič musí mít možnost ovládat toto brzdění ze svého sedadla beze změny polohy trupu, přičemž musí ovládat řízení vozidla nejméně jednou rukou.

účinné od 1. 7. 1984(7) Průběžné brzdění je brzdění vozidel spojených do jízdní soupravy, při kterém

1. účinné od 1. 7. 1984a) brzdové zařízení má jediný ovládací orgán, kterým může řidič jediným pohybem ze svého místa odstupňovatelně řídit brzdění soupravy,
2. účinné od 1. 7. 1984b) energie, kterou se brzdí souprava, je dodávána jedním a týmž zdrojem, kterým může být i svalová síla řidiče,
3. účinné od 1. 7. 1984c) je zajištěno současné nebo přiměřeně časově odstupňované brzdění jednotlivých vozidel nezávisle na jejich vzájemném umístění v soupravě.

účinné od 1. 7. 1984(8) Poloprůběžné brzdění je brzdění vozidel spojených do jízdní soupravy, při kterém

1. účinné od 1. 7. 1984a) brzdové zařízení má jediný ovládací orgán, kterým může řidič jediným pohybem ze svého místa odstupňovatelně řídit brzdění soupravy,
2. účinné od 1. 7. 1984b) energie, kterou se brzdí souprava, je dodávána dvěma různými zdroji, z nichž jedním může být svalová síla řidiče,
3. účinné od 1. 7. 1984c) je zajištěno současné nebo přiměřeně časově odstupňované brzdění jednotlivých vozidel nezávisle na jejich vzájemném umístění v soupravě.

účinné od 1. 7. 1984(9) Samočinné brzdění je brzdění, které musí automaticky zastavit přípojné vozidlo (vozidla) při oddělení vozidel, která byla spřažena do jízdní soupravy, včetně přetržení spojovacího zařízení, aniž by zbytek jízdní soupravy přestal být brzděn.

účinné od 1. 7. 1984(10) Předepsaný brzdný účinek musí být dosažen bez blokování kol a aniž by vozidlo vybočovalo ze směru jízdy. Účinek provozního brzdění musí působit na kola téže nápravy souměrně k podélné střední rovině vozidla. U vozidel kategorie M, N, O₃ a O₄ musí být účinek provozního brzdění rozdělen na jednotlivé nápravy v mezích předepsaných z hlediska bezpečnosti při jakékoliv okamžité hmotnosti vozidla a za různých adhezních podmínek.

účinné od 1. 7. 1984(11) Mechanické části brzdového zařízení, zejména pedál a jeho uchycení, hlavní válce a jejich písty (pro kapalinové soustavy), brzdič (pro vzduchotlakové soustavy), spojení mezi pedálem a hlavním válcem nebo brzdičem, brzdové válce a jejich písty (pro kapalinové nebo vzduchotlakové soustavy) a klíče brzdového ústrojí s pákami klíčů musí být dostatečně dimenzovány, snadno přístupné pro údržbu a musí dávat nejméně takové záruky bezpečnosti, jako se požadují na ostatních podstatných částech vozidla (například mechanismu řízení); za těchto podmínek se mechanické části brzdového zařízení považují za neporušitelné. Pokud by porucha jediné z těchto částí znemožnila brzdění vozidla s účinkem předepsaným pro nouzové brzdění, musí být tato část z kovu nebo z materiálu ekvivalentních vlastností a nesmí se podstatněji deformovat při normální činnosti brzdové soustavy.

účinné od 1. 7. 1984(12) Vůle brzd vzniklá jejich opotřebením musí být snadno vymezitelná ručně nebo spolehlivým samočinným zařízením; kromě toho musí ovládací orgán, převod a vlastní brzdy vykazovat takovou rezervu zdvihu, aby po ohřátí brzd nebo při určitém opotřebení brzdového obložení odpovídajícím hodnotě seřízení předepsané výrobcem vozidla byl zajištěn brzdný účinek, aniž by bylo nutno provést ihned seřízení. U vozidel o celkové hmotnosti nejméně 5,5 t musí být možná kontrola tloušťky brzdového obložení bez demontáže brzdových bubnů a celých štítů.

účinné od 1. 7. 1984(13) Spojení vzduchotlakových nebo smíšených brzdových systémů vozidel v soupravách musí být pro zajištění vzájemné zaměnitelnosti v soupravách provedeno vzduchotlakovým dvouhadicovým propojovacím systémem s předepsanými spojkovými hlavicemi.²⁵) Hadice musí být opleteny měkkým pozinkovaným drátem nebo musí být provedeny ve dvou různobarevných vrstvách a musí být vyřazeny, jsou-li tak poškozeny, že je přerušena souvislost opletení nebo odkryta spodní vrstva. Jsou přípustné hadice z jednobarevných plastických materiálů určených pro tento účel (například ve tvaru šroubovice).

účinné od 1. 7. 1984(14) Bez souhlasu výrobce vozidla nesmějí být u vozidel v provozu prováděny zásahy do brzdových systémů, včetně případného odebírání energie pro vedlejší spotřebiče. V žádném případě nesmějí ostatní spotřebiče pro svou činnost odebírat energii z okruhů pružinové brzdy a dále nesmějí odebírat energii ani z ostatních částí brzdového systému tak, aby hladina energie v něm poklesla pod předepsanou hodnotu.

účinné od 1. 7. 1984(15) Na dostatečném počtu zásobníků energie vzduchotlakových a vzduchokapalinových brzd musí být zařízení pro vypouštění kondenzátu. Vypouštěcí zařízení musí být na nejnižším místě zásobníků a musí směřovat dolů k vozovce. Pokud zařízení není automatické, musí být provedeno tak, aby vypouštěný kondenzát nepotřísnil obsluhu. U autobusů a osobních autobusových přívěsů musí být toto zařízení, pokud není automatické, konstruováno tak, aby bylo snadno ovladatelné z boku vozidla nebo z místa řidiče bez jakéhokoli nářadí.

účinné od 1. 7. 1984(16) Brzdové soustavy musí být těsné. Vzduchotlakové brzdové soustavy musí být opatřeny přípojkami²⁶) pro kontrolní měření tlaku v soustavě. Přípojky musí být snadno přístupné.

§ 15

účinné od 1. 7. 1984Brzdy vozidel kategorie M a N

účinné od 1. 7. 1984(1) U vozidel kategorie M a N mohou mít soustavy zajišťující provozní, nouzové a parkovací, popřípadě odlehčovací brzdění společné části, přičemž musí mít nejméně dva na sobě nezávislé ovládací orgány. Ovládací orgány provozního a parkovacího brzdění musí být vždy nezávislé.

účinné od 1. 7. 1984(2) Pokud se účinku předepsaného pro provozní brzdění dosáhne pouze energií ze zásobníku, řidičem jen řízenou, musí být na vozidle nejméně dva na sobě nezávislé zásobníky energie a odpovídající počet na sobě nezávislých převodů brzdového zařízení.

účinné od 1. 7. 1984(3) V případě poruchy části brzdových zařízení, s výjimkou částí, které se pokládají za neporušitelné, musí být schopna soustava pro nouzové brzdění nebo neporušená část soustavy pro provozní brzdění zastavit vozidlo s účinkem předepsaným pro nouzové brzdění, přičemž síla na ovládacím orgánu nesmí překročit předepsanou mezní hodnotu (§ 21). V případě poruchy v části brzdového zařízení musí být zajištěno doplňování energie do neporušených částí, pokud je to nutné k dosažení účinku předepsaného pro nouzové brzdění.

účinné od 1. 7. 1984(4) Soustava pro provozní brzdění musí být, ať již je kombinována se soustavou pro nouzové brzdění či nikoli, provedena tak, aby při poruše v části jejího převodu byla brzděna ještě část kol při působení na ovládací orgán pro provozní brzdění. Zbývající brzdný účinek musí přitom dosahovat nejméně 30 % účinku předepsaného pro provozní brzdění. Porucha v části hydraulického nebo pneumatického převodu brzdového zařízení musí být signalizována řidiči.

účinné od 1. 7. 1984(5) U vozidel určených k tažení přípojných vozidel, jejichž brzdy ovládá řidič motorového vozidla, musí být zajištěno, aby motorové vozidlo mohlo být zabrzděno ještě s účinkem předepsaným pro nouzové brzdění, jestliže brzdy přípojného vozidla selžou nebo se přeruší spojení mezi vozidly. Vstupuje-li v činnost nouzové brzdění motorového vozidla, musí být brzděno odstupňovatelně rovněž přípojné vozidlo kategorie O₃ a O₄.

účinné od 1. 7. 1984(6) Motorová vozidla s brzdami s hydraulickým převodem a motorová vozidla s brzdovými soustavami uváděnými v činnost energií ze zásobníku musí být vybavena výstražným zařízením. Poruchu některé části hydraulického převodu signalizuje optické výstražné zařízení, jež vstupuje v činnost nejpozději při sešlapování brzdového pedálu. Je přípustné, aby místo tohoto požadavku optické zařízení signalizovalo, že hladina v nádržce brzdové kapaliny poklesla pod předepsanou hodnotu. U soustav uváděných v činnost energií ze zásobníku musí optické nebo akustické výstražné zařízení signalizovat, že hladina energie v kterékoli části soustavy poklesla pod předepsanou hodnotu. Optické výstražné zařízení musí být umístěno v zorném poli řidiče a musí vydávat signální světlo červené barvy viditelné i za denního světla; musí být provedeno tak, aby řidič mohl snadno zkontrolovat, zda žárovka signálního světla je schopna provozu. Akustický signál musí jednoznačně a výrazně změnit spektrum vnitřního hluku ve vozidle v místě řidiče při jinak nejvyšší hladině tohoto hluku.

§ 16

účinné od 1. 7. 1984Brzdy přípojných vozidel

účinné od 1. 7. 1984(1) Přípojná vozidla kategorie O₁, pokud musí být vybavena soustavou pro provozní brzdění (§ 13 odst. 8), mohou mít tuto soustavu průběžného, poloprůběžného nebo nájezdového typu. Přípojná vozidla kategorie O₂ musí mít soustavu pro provozní brzdění, a to průběžného, poloprůběžného nebo nájezdového typu. Přípojná vozidla kategorie O₃ a O₄ musí mít soustavu pro provozní brzdění průběžného nebo poloprůběžného typu. Nájezdové brzdění není přípustné pro návěsy a přípojná vozidla kategorie O₃ a O₄.

účinné od 1. 7. 1984(2) Přípojná vozidla, která mají soustavu pro provozní brzdění, musí mít také soustavu, která zajišťuje parkovací brzdění.

účinné od 1. 7. 1984(3) Brzdové soustavy průběžného a poloprůběžného typu musí být vybaveny zařízením, které zajišťuje za jízdy samočinné zastavení přípojných vozidel v případě jejich odpojení nebo utržení od motorového vozidla.

účinné od 1. 7. 1984(4) Přípojná vozidla kategorie O₃ a O₄ musí mít soustavu pro provozní brzdění takovou, aby v případě poruchy v jejím převodu bylo ještě možno brzdit část kol s účinkem rovnajícím se nejméně 30 % účinku předepsaného pro provozní brzdění. Do neporušené části se musí i nadále dodávat energie pro brzdění.

§ 17

účinné od 1. 7. 1984Brzdy vozidel kategorie L

účinné od 1. 7. 1984(1) Vozidla kategorie L musí mít dvě brzdové soustavy navzájem nezávislé, s nezávislými ovládacími orgány. Nejméně jedna z brzdových soustav musí působit na brzdné plochy připojené ke kolům přímo nebo částmi dostatečně robustní konstrukce. U vozidel kategorie L₁ až L₄ musí jedna z brzdových soustav působit na přední kolo nebo kola a druhá na zadní kolo nebo kola. Každá brzdová soustava u vozidel kategorie L₅ musí uvádět v činnost brzdy všech kol.

účinné od 1. 7. 1984(2) Vozidla kategorie L₅ musí mít zařízení pro parkovací brzdění, přičemž tomuto účelu může sloužit jedna z brzdových soustav uvedených v odstavci 1.

§ 18

účinné od 1. 7. 1984Účinek brzd

účinné od 1. 7. 1984(1) V rozsahu od pohotovostní do celkové hmotnosti vozidla musí být brzdy vždy schopny zastavit vozidlo nejméně na vzdálenost²⁷) uvedenou v následujících tabulkách, aniž by byla překročena nejvyšší přípustná ovládací síla (§ 21).

1. účinné od 1. 7. 1984a) Vozidla kategorie L
   účinné od 1. 7. 1984

   § 18 Účinek brzd

   Brzdění brzdou	Hmotnost vozidla	Vzorec	Jmenovitá počáteční rychlost (V0) v km.h-1	Nejdelší jmenovitá brzdná dráha (s) v m
   L1
   zadní	řidič		40	29,1
   zadní	řidič a spolujezdec		40	21,3
   zadní a přední současně	řidič		40	14,6
   L2
   přední a zadní současně	postupně řidič až celková hmotnost vozidla		40	14,6 (souměrné vozidlo)
   přední a zadní současně	postupně řidič až celková hmotnost vozidla		40	16,0 (nesouměrné vozidlo)
   zvlášť přední a zadní	postupně řidič až celková hmotnost vozidla		40	35,5
   L3
   přední	řidič		40	16,0
   zadní	řidič		40	20,0
   přední a zadní současně	řidič		60	27,7
   zadní	řidič a spolujezdec		40	16,8
   L4
   přední a zadní současně	postupně řidič až celková hmotnost vozidla		60	30,0
   L5
   přední a zadní současně	postupně řidič až celková hmotnost vozidla		60	30,0
   zvlášť přední a zadní	postupně řidič až celková hmotnost vozidla		40	32,0

1. účinné od 1. 7. 1984b) Vozidla kategorie M
   účinné od 1. 7. 1984

   § 18 Účinek brzd

   Brzdění brzdou	Vzorec	Jmenovitá počáteční rychlost (V0) v km . h-1	Nejdelší jmenovitá brzdná dráha (s) v m
   M1
   provozní		80	50,7
   nouzovou		80	93,4
   M2 a M3
   provozní		60	36,7
   nouzovou		60	64,4

1. účinné od 1. 7. 1984c) Vozidla kategorie N
   účinné od 1. 7. 1984

   § 18 Účinek brzd

   Brzdění brzdou	Vzorec	Jmenovitá počáteční rychlost (V0) v km . h-1	Nejdelší jmenovitá brzdná dráha (s) v m
   N1
   provozní		70	53,1
   nouzovou		70	95,7
   N2
   provozní		50	29,2
   nouzovou		50	51,0
   N3
   provozní		40	19,9
   nouzovou		40	33,8

1. účinné od 1. 7. 1984d) Vozidla kategorie O

účinné od 1. 7. 1984Provozní brzdění

1. účinné od 1. 7. 1984aa) průběžné nebo poloprůběžné součet brzdových sil na obvodu brzděných kol se musí rovnat nejméně 45 % síly tíže vozidla naloženého na celkovou hmotnost,
2. účinné od 1. 7. 1984bb) nájezdové při suvné síle ve spoji vozidel nepřesahující 6 % součtu největších sil, kterými působí kola přívěsu na vozovku; součet brzdových účinků na obvodu kol musí být nejméně 45 % síly tíže vozidla naloženého na celkovou hmotnost.

účinné od 1. 7. 1984(2) Souprava, v níž je alespoň jedno vozidlo určené pro hromadnou dopravu osob, musí splňovat podmínky stanovené pro vozidla kategorie M₂ a M₃.

účinné od 1. 7. 1984(3) Soupravy složené z motocyklu a přívěsného vozíku musí splňovat podmínky stanovené pro tažné vozidlo.

účinné od 1. 7. 1984(4) Parkovací brzdění musí být schopno spolehlivě zabránit protáčení kol vozidla při jeho celkové hmotnosti na svahu (ve stoupání i klesání):

1. účinné od 1. 7. 1984a) u vozidel kategorie L – nejméně 16 %,
2. účinné od 1. 7. 1984b) u vozidel kategorie M₁ – nejméně 18 %,
3. účinné od 1. 7. 1984c) u vozidel kategorie M₂, M₃ a N bez použití vypojitelného pohonu náprav – nejméně 18 % u jednotlivého vozidla a nejméně 12 % u souprav,
4. účinné od 1. 7. 1984d) u vozidel kategorie O odpojených od tažného vozidla – nejméně 18 %.

   účinné od 1. 7. 1984Přitom nesmí být překročena nejvyšší přípustná ovládací síla (§ 21).

§ 19

účinné od 1. 7. 1984Motor a výkon motoru

účinné od 1. 7. 1984(1) Motor musí být pro každý typ vozidla konstruován tak, aby při výkonu potřebném pro dosažení předepsaných jízdních vlastností vozidla nebo soupravy byl jeho chod v celém pracovním režimu rovnoměrný, klidný a zajišťoval hospodárný provoz; motor musí být schválen.²⁸)

účinné od 1. 7. 1984(2) Motor, jeho díly a příslušenství musí být konstrukčně provedeny a sestaveny tak, aby

1. účinné od 1. 7. 1984a) byl umožněn snadný přístup ke všem místům běžné obsluhy a údržby,
2. účinné od 1. 7. 1984b) byla snadná demontáž příslušenství a jednotlivých dílů pro běžné opravy, bez demontáže motoru z vozidla.

účinné od 1. 7. 1984(3) Motory vozidel kategorií M, N a L₅ musí být konstruovány a provedeny tak, aby bez pomoci cizího zdroje energie byly snadno, spolehlivě a v době co nejkratší uvedeny do chodu po stání vozidla trvajícím nejméně 14 hodin, při teplotě oleje, elektrolytu akumulátorů (§ 41 odst. 3) a nasávaného vzduchu –15 °C, za podmínek a postupů stanovených výrobcem vozidla a za použití výrobcem předepsaných provozních hmot běžné obchodní jakosti a běžně dosažitelných na tuzemském trhu.

účinné od 1. 7. 1984(4) Výkon motoru vozidel musí činit nejméně 4,4 kW na 1 t celkové hmotnosti jednotlivého vozidla nebo soupravy. U vozidel kategorie M a N, jejichž technická způsobilost je schválena po 1. 1. 1973, s výjimkou vozidel speciálních nebo se sklápěcí karosérií, musí výkon motoru činit²⁹) nejméně 5,15 kW na 1 t celkové hmotnosti jednotlivého vozidla nebo soupravy; výkon motoru vozidel určených pro mezinárodní dopravu musí činit nejméně 5,9 kW na 1 t celkové hmotnosti jednotlivého vozidla nebo soupravy; u těžkých silničních tahačů³⁰) musí činit výkon motoru nejméně 2,2 kW na 1 t celkové hmotnosti soupravy.

účinné od 1. 7. 1984(5) Motory vozidel kategorie L₁ nesmějí mít objem válců větší než 50 cm³.³¹)

účinné od 1. 7. 1984(6) Motory vozidel kategorie L₁ musí být na snadno přístupném místě označeny znakem sestávajícím z písmen CM a číslic vyjadřujících zdvihový objem válců. Označení musí být lehce čitelné, nesnímatelné a odlité nebo vyražené (např. CM – 48 cm³).³²)

účinné od 1. 7. 1984(7) Ustanovení tohoto paragrafu, s výjimkou odstavce 5, neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972.

účinné od 1. 7. 1984(8) Ustanovení odstavců 3 až 6 se netýkají vozidel poháněných elektrickou energií.

§ 20

účinné od 1. 7. 1984Řízení vozidel

účinné od 1. 7. 1984(1) Motorová a přípojná vozidla s výjimkou vozidel kategorie L musí z hlediska řízení splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy³³) a musí být podle nich schválena. Řízení musí být konstruováno tak, aby byla stále zaručena snadná, rychlá a bezpečná ovladatelnost vozidla.³⁴) Mechanismus řiditelné nápravy (náprav) a geometrie řízení musí být konstruovány a provedeny tak, aby nevznikaly kmity (shimmy) a rázy v řízení. Šroubové spoje musí být bezpečně zajištěny.

účinné od 1. 7. 1984(2) Motorová vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 25 km . h^–1 – s výjimkou vozidel kategorie L – musí mít konstruováno řízení tak, aby se řízená kola po projetí zatáčky samočinně vracela do přímého směru nebo aby k vracení kol do přímého směru byla potřebná podstatně menší síla než pro pohyb do zatáčky. Tato podmínka neplatí pro vozidla se strojním řízením.

účinné od 1. 7. 1984(3) Řídící ústrojí motorových vozidel při nastavení kol do přímého směru nesmí mít mechanickou vůli na volantu větší než 36° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřesahující 25 km.h^-1, větší než 27° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřesahující 100 km.h^-1 a větší než 18° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 100 km.h^-1.³⁵) Tolerance axiální vůle u vozidel kategorie L s řídítky musí být udržována podle předpisu výrobce.

účinné od 1. 7. 1984(4) Řízení motorových vozidel, pokud není vybaveno posilovacím zařízením, musí být konstruováno tak, aby počet otáček volantu nepřesáhl 5 z polohy odpovídající vychýlení vnitřního řízeného kola vozidla o 35° zprava do stejné polohy vlevo nebo z jedné krajní polohy do druhé, pokud není docíleno úhlu vychýlení řízeného kola 35°. Krajní vychýlení řídících kol musí být omezeno dorazy.

účinné od 1. 7. 1984(5) Motorová vozidla, u nichž hmotnost připadající na řízenou nápravu (nápravy) činí nejméně 3,5 t, musí mít řízení vybaveno posilovacím zařízením. Při selhání tohoto zařízení musí být možno řídit vozidlo (soupravu) svalovou silou řidiče, i když se značně vyšší ovládací silou (§ 21).

účinné od 1. 7. 1984(6) Vozidla kategorie M₁ a N₁ – s výjimkou bezkapotových a polokapotových provedení, u nichž více než polovina délky motoru je za nejpřednějším bodem základny čelního skla nebo u nichž náboj volantu je v přední čtvrtině délky vozidla – musí z hlediska ochrany řidiče proti mechanismu řízení splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy³⁶) a musí být podle nich schválena.

účinné od 1. 7. 1984(7) Vozidla určená k provozu na pozemních komunikacích nesmějí být vybavena strojním řízením. Samojízdné pracovní stroje a samojízdné zemědělské a lesnické stroje opatřené koly s pneumatikami, u kterých je jízda po pozemních komunikacích povolena pouze k přejetí z místa stanoviště na pracoviště a zpět, mohou být vybaveny strojním řízením, jestliže

1. účinné od 1. 7. 1984a) v případě poruchy speciálního zařízení (zdroje energie) je zajištěno ovládání vozidla nejméně dvakrát z přímého směru do plného pravého a levého krajního vychýlení řídících kol,
2. účinné od 1. 7. 1984b) porucha speciálního zařízení je opticky nebo akusticky signalizována řidiči,
3. účinné od 1. 7. 1984c) potrubí (hadice) odolává čtyřnásobku nejvyššího provozního tlaku udávaného výrobcem,
4. účinné od 1. 7. 1984d) hadice jsou označeny údajem o nejvyšším provozním tlaku s datem výroby.

účinné od 1. 7. 1984V technických podmínkách stroje musí být uveden časový rozvrh kontrol řízení a výměny hadic.

účinné od 1. 7. 1984(8) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972. První věta odstavce 1 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

§ 21

účinné od 1. 7. 1984Ovládací a kontrolní zařízení

účinné od 1. 7. 1984(1) Zařízení, která slouží k ovládání motorového vozidla za jízdy, a ostatní zařízení obsluhovaná řidičem za jízdy musí být ve všech vozidlech umístěna v operačním dosahu řidiče³⁷) tak, aby je řidič mohl snadno a bez nebezpečí záměny i ve tmě ze svého místa ovládat, aniž by musel měnit polohu trupu a odvracet pozornost od jízdní dráhy.

účinné od 1. 7. 1984Jedná se zejména o

1. účinné od 1. 7. 1984– řízení,
2. účinné od 1. 7. 1984– brzdění provozní, nouzové, parkovací a odlehčovací,
3. účinné od 1. 7. 1984– zařízení pro zvukovou signalizaci,
4. účinné od 1. 7. 1984– akcelerační zařízení (plynový pedál, rukojeť),
5. účinné od 1. 7. 1984– řazení,
6. účinné od 1. 7. 1984– vypínání a zapínání spojky,
7. účinné od 1. 7. 1984– zapalování,
8. účinné od 1. 7. 1984– spouštěcí a zastavovací zařízení motoru (včetně žhavení),
9. účinné od 1. 7. 1984– sytič, popřípadě přidavač (pokud je ruční), je-li umístěn v kabině řidiče,
10. účinné od 1. 7. 1984– obrysová, dálková, potkávací a směrová světla, výstražná světla a světla do mlhy,
11. účinné od 1. 7. 1984– světelné výstražné zařízení,
12. účinné od 1. 7. 1984– vnitřní zpětné zrcátko,
13. účinné od 1. 7. 1984– vnější zpětné zrcátko alespoň na levé straně vozidla, pokud je ovládáno zevnitř vozidla,
14. účinné od 1. 7. 1984– systém stírání a ostřikování čelního, popřípadě zadního skla a světlometů,
15. účinné od 1. 7. 1984– systém topení a větrání, zapínání, vypínání a regulace,
16. účinné od 1. 7. 1984– systém odmlžování a odmrazování skel,
17. účinné od 1. 7. 1984– clona proti slunci u řidiče,
18. účinné od 1. 7. 1984– systém ovládání bočních oken na straně řidiče,
19. účinné od 1. 7. 1984– zapalovač cigaret pro řidiče,
20. účinné od 1. 7. 1984– otvírání a zavírání dveří řidiče automobilu,
21. účinné od 1. 7. 1984– rozhlasový přístroj a přehrávač kazet (nevztahuje se na dálkové autobusy s vícečlennou obsluhou vozidla),
22. účinné od 1. 7. 1984– popelníček pro řidiče,
23. účinné od 1. 7. 1984– osvětlení interiéru vozidla.

    účinné od 1. 7. 1984V osobním automobilu nesmí žádné z výše uvedených zařízení svým umístěním a tvarovým provedením bránit řidiči přemístit se ze svého sedadla za účelem vystoupení z vozidla na opačné straně, než kde sedí.

účinné od 1. 7. 1984(2) Pedály brzdy, spojky a akcelerace musí být provedeny tak, aby z nich noha při jejich ovládání nesklouzávala a nebyla nadměrně unavována. Pedál akcelerace musí být umístěn tak, aby při jeho ovládání byla pata nohy podepřena.

účinné od 1. 7. 1984(3) Motorové vozidlo musí mít ovladače zařízení obsluhovaných za jízdy řidičem a sdělovače označeny symboly stanovenými zvláštními předpisy³⁸) a podle nich schválenými.

účinné od 1. 7. 1984(4) Vozidla vybavená automatickými převodovkami musí mít polohy voliče označeny písmenným nebo číselným kódem (dále jen „symbol“). Výrobce (dovozce) musí v návodu k obsluze vozidla určit význam symbolů. Z použitých symbolů musí vždy znamenat P – parkování, R – zpětný chod, N – neutrál.³⁹) Voliče automatických převodovek automobilů musí splňovat tyto podmínky:

1. účinné od 1. 7. 1984a) je-li volič v poloze N, musí být možný běh motoru a jeho spouštění spouštěčem,
2. účinné od 1. 7. 1984b) při poloze voliče pro jízdu vpřed a vzad musí být vyloučeno spouštění motoru spouštěčem,
3. účinné od 1. 7. 1984c) je-li volič pákový, pod volantem a upevněn na sloupek řízení, musí být pohyb páky z polohy N do polohy pro jízdu vpřed ve směru pohybu hodinových ručiček (zleva doprava),
4. účinné od 1. 7. 1984d) je-li v postupném řazení pákového voliče zahrnuta i poloha P pro parkování s mechanickým blokováním, musí být tato poloha na konci řazení za polohou pro jízdu vzad označenou písmenem R.

účinné od 1. 7. 1984(5) Vozidlo vybavené automatickou převodovkou, která má více než jeden rychlostní stupeň pro jízdu vpřed, musí při poloze páky označené L, popřípadě 1 a 2, mít zajištěn větší účinek brzdění motorem.

účinné od 1. 7. 1984(6) U automobilů musí mít řidič ve svém zorném poli trvale vyznačenou posloupnost řazení; poloha řadicí páky pro jízdu vzad musí být označena vždy písmenem R.

účinné od 1. 7. 1984(7) Vozidla musí být vybavena kontrolními přístroji buď stupnicovými, které ukazují vzrůstající hodnoty stupnic stejným směrem (doprava nebo nahoru)⁴⁰) nebo bezstupnicovými. Hodnoty stupnic musí být vyznačeny zřetelnými symboly (písmeny, číslicemi, znaky, barevnými poli nebo jejich vzájemnými kombinacemi), provedenými výraznými kontrastními barvami; zásady pro čitelnost číslicových údajů platí i pro bezstupnicové tlačítkové kontrolní přístroje.

účinné od 1. 7. 1984(8) Nejvyšší přípustné síly (N = newton) na ovládacím orgánu spojky nesmějí přesahovat u vozidel kategorie M₁ – 150 N, u vozidel kategorie L – 80 N a u ostatních vozidel – 200 N.

účinné od 1. 7. 1984(9) Ustanovení odstavců 1, 2, 5, 6, 7 a 8 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972; ustanovení odstavce 3 neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.