vyhláška o výrobě a distribuci léčiv

§ 41

Pravidla správné výrobní praxe se pro kontrolní laboratoř stanoví takto:

1. a) kontrolní laboratoř se řídí přiměřeně ustanoveními § 3, 4, 6 až 9, § 11 až 14, jde-li o humánní léčiva, nebo ustanoveními § 16 až 22 a § 24 až 27, jde-li o veterinární léčiva,
2. b) kontrolní laboratoř vystaví výrobci o ověření jakosti léčivé látky nebo pomocné látky dodávané osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky doklad, který obsahuje nejméně následující údaje:
   1. 1. název látky,
   2. 2. odkaz na zkušební normu či předpis,
   3. 3. číslo šarže,
   4. 4. dobu použitelnosti,
   5. 5. údaj o reprezentativnosti vzorku použitého ke zkoušení,
   6. 6. rozsah zkoušení, včetně limitů zkoušek,
   7. 7. výsledky jednotlivých zkoušek,
   8. 8. závěr zkoušení,
   9. 9. datum vystavení dokladu,
   10. 10. identifikační číslo dokladu o ověření jakosti, včetně evidenčního čísla kontrolní laboratoře.

§ 42

Pokud ustanovení této části nestanoví jinak, postupuje se při výrobě a kontrole medikovaných krmiv podle podmínek správné výrobní praxe uvedených v části třetí.

§ 43

(1) Výrobce medikovaných krmiv odebírá medikované premixy pro výrobu medikovaných krmiv pouze od výrobců medikovaných premixů či od distributorů.

(2) Součástí kontroly jakosti prováděné výrobcem medikovaných krmiv jsou zejména pravidelné kontroly zaměřené na homogenitu, stabilitu, uchovatelnost vyráběných medikovaných krmiv a křížovou kontaminaci, včetně laboratorního ověřování.

(3) Výrobce odebírá z každé šarže vyrobeného medikovaného krmiva vzorky, které uchovává po dobu nejméně 5 měsíců po uplynutí doby použitelnosti dané šarže.

(4) Součástí dokumentace a záznamů podle § 22 jsou u výrobců medikovaných krmiv dále předpisy pro medikovaná krmiva, záznamy o typu a množství medikovaných premixů a krmiv použitých pro výrobu medikovaného krmiva, adresy chovatelů zvířat uvedených v předpise pro medikované krmivo, identifikace distributora, pokud distribuci vlastních medikovaných krmiv nezajišťuje sám výrobce, a identifikace veterinárního lékaře, který výrobu medikovaného krmiva předepsal.

(5) Výrobce zajišťuje, aby byly medikované premixy, meziprodukty medikovaných krmiv a medikovaná krmiva skladovány ve vhodných oddělených a zabezpečených prostorách či hermeticky uzavřených kontejnerech, které jsou určeny ke skladování těchto produktů.

(6) Výrobce označuje medikovaná krmiva vždy slovy „Medikované krmivo“. Kromě toho výrobce na obalu medikovaných krmiv nebo jako součást průvodní dokumentace medikovaného krmiva (§ 41k odst. 10 zákona) uvádí

1. a) výrobce medikovaného krmiva,
2. b) medikovaný premix či premixy použité pro výrobu medikovaného krmiva,
3. c) léčivou látku či léčivé látky obsažené v medikovaném krmivu s uvedením názvu a koncentrace,
4. d) číslo šarže medikovaného krmiva,
5. e) druh a kategorie zvířat, pro které je medikované krmivo určeno,
6. f) zvláštní instrukce pro chovatele, zejména množství medikovaného krmiva v denní krmné dávce, frekvence podávání, délku trvání léčby a ochrannou lhůtu,
7. g) datum použitelnosti medikovaného krmiva,
8. h) podmínky uchovávání,
9. i) způsob nakládání s nepoužitým medikovaným krmivem,
10. j) údaj „Pouze pro zvířata“,
11. k) adresu chovatele, pro kterého je medikované krmivo určeno.

(7) Vzor označení uvede veterinární ústav ve svém informačním prostředku.

§ 44

(1) Kvalifikovaná osoba výrobce medikovaných krmiv (§ 41j odst. 12 zákona) absolvuje specializovaný kurz (§ 41j odst. 11 zákona), který zahrnuje výuku těchto předmětů:

1. a) právní předpisy České republiky a Společenství v oblasti regulace léčiv, včetně medikovaných krmiv, a krmiv,
2. b) farmakologie,
3. c) toxikologie,
4. d) správná výrobní praxe medikovaných krmiv a technologie výroby krmiv se zvláštním zaměřením na homogenitu, stabilitu a uchovatelnost medikovaných krmiv a problematiku kontaminace a čistění.

(2) Délka trvání specializovaného kurzu činí alespoň 160 výukových hodin. Organizaci specializovaného kurzu koordinuje veterinární ústav, který ve svém informačním prostředku upřesní požadavky na zajištění kurzu. Veterinární ústav provádí hodnocení návrhů kurzů a vydává k návrhům kurzů stanoviska s ohledem na zajištění jejich odborné náplně. Na závěr kurzu je vydáno osvědčení o jeho absolvování.

(3) Osvědčení podle odstavce 2 nebo doklad o znalostech alespoň v rozsahu podle odstavce 1 získaných v některém ze států Společenství předkládá výrobce medikovaných krmiv v rámci žádosti o povolení k výrobě (§ 56) či v rámci žádosti o změnu v povolení k výrobě, dojde-li ke změně kvalifikované osoby, nestanoví-li veterinární ústav jinak.

(4) Kvalifikovaná osoba nepropustí medikované krmivo do oběhu, pokud medikované krmivo nebylo vyrobeno, kontrolováno a označeno v souladu s požadavky stanovenými zákonem, jeho prováděcími právními předpisy, podmínkami stanovenými v povolení k výrobě, požadavky stanovenými v upřesňujících pokynech [§ 12 odst. 2 písm. e) zákona] či pokud nebylo vyrobeno v souladu s předpisem pro medikované krmivo vystaveným příslušným ošetřujícím veterinárním lékařem.

(5) Výrobce medikovaného krmiva je oprávněn sjednat část výroby nebo kontroly medikovaných krmiv u jiného výrobce medikovaných krmiv či v případě kontroly u kontrolní laboratoře za podmínek stanovených v § 25.

§ 45

Pokud ustanovení této části nestanoví jinak, postupuje se při výrobě a kontrole veterinárních autogenních vakcín podle podmínek správné výrobní praxe uvedených v části třetí.

§ 46

(1) Výrobce používá pro výrobu veterinárních autogenních vakcín, s výjimkou patogenů či antigenů získaných podle § 41h zákona, jen takové suroviny, které odpovídají požadavkům na jakost stanoveným Evropským lékopisem, Českým lékopisem [§ 7 písm. d) a e) zákona] či lékopisem používaným úředně v členských státech Společenství, nebo požadavkům na jakost stanoveným v upřesňujících pokynech veterinárního ústavu.

(2) Výrobce nepoužívá pro výrobu veterinárních autogenních vakcín antigeny či patogeny určené pro podání koňovitým (equidae).

(3) Před zahájením výroby každé šarže veterinární autogenní vakcíny podává výrobce autogenních vakcín oznámení o zahájení výroby veterinárnímu ústavu a krajské veterinární správě, v jejímž obvodu působnosti bude tato vakcína použita. Oznámení obsahuje

1. a) výrobce veterinární autogenní vakcíny,
2. b) složení veterinární autogenní vakcíny (uvedení antigenů či patogenů obsažených ve veterinární autogenní vakcíně),
3. c) označení stáje a lokality, kde byly získány antigeny či patogeny použité pro výrobu veterinární autogenní vakcíny a kde bude veterinární autogenní vakcína použita,
4. d) druh a kategorii zvířat, u kterých bude veterinární autogenní vakcína použita,
5. e) jméno a adresu pracoviště (ordinace) veterinárního lékaře, který veterinární autogenní vakcínu předepsal,
6. f) celkové předepsané množství veterinární autogenní vakcíny,
7. g) datum použitelnosti veterinární autogenní vakcíny,
8. h) zvláštní upozornění, jsou-li uvedena v předpise veterinárního lékaře pro výrobu veterinární autogenní vakcíny (§ 41h odst. 2 zákona).

(4) Výrobce veterinárních autogenních vakcín přijme taková opatření, kterými zajistí, že na vnitřních, a jsou-li přítomny, i na vnějších obalech veterinárních autogenních vakcín a v příbalové informaci jsou uvedeny následující údaje:

1. a) výrobce veterinární autogenní vakcíny,
2. b) číslo šarže veterinární autogenní vakcíny,
3. c) datum použitelnosti veterinární autogenní vakcíny; datum použitelnosti je nejvýše 6 měsíců od data výroby veterinární autogenní vakcíny,
4. d) laboratoř, která izolovala antigen či patogeny, pokud se liší od výrobce,
5. e) složení veterinární autogenní vakcíny,
6. f) jméno a adresa pracoviště (ordinace) veterinárního lékaře, který veterinární autogenní vakcínu předepsal,
7. g) indikaci,
8. h) druh a kategorii zvířat, u kterých má být veterinární autogenní vakcína použita,
9. i) chov a lokalita, ze které byly získány antigeny či patogeny použité pro výrobu veterinární autogenní vakcíny,
10. j) upozornění, že vakcínu lze použít pouze ve stádě a v lokalitě, kde byly získány antigeny či patogeny, ze kterých byla veterinární autogenní vakcína vyrobena, s konkrétním uvedením lokality,
11. k) upozornění, že vakcínu smí použít pouze ošetřující veterinární lékař, který veterinární vakcínu předepsal, s uvedením jména a adresy pracoviště (ordinace) příslušného veterinárního lékaře,
12. l) upozornění „Veterinární autogenní vakcína – před použitím je nutné provést zkoušku snášenlivosti na cílových zvířatech“,
13. m) podmínky uchovávání,
14. n) údaj „Pouze pro zvířata“,
15. o) zvláštní upozornění, pokud jsou uvedena v předpisu veterinárního lékaře pro výrobu veterinární autogenní vakcíny (§ 41h odst. 2 zákona),
16. p) upozornění pro zacházení s nespotřebovanou nebo nepoužitelnou autogenní vakcínou (§ 41h odst. 2 zákona).

(5) Výrobce dokumentuje v souladu s § 22 zacházení s antigeny či patogeny použitými pro výrobu veterinárních autogenních vakcín a hodnocení jejich použitelnosti pro výrobu veterinárních autogenních vakcín. Součástí dokumentace a záznamů podle § 22 jsou u výrobců veterinárních autogenních vakcín dále předpisy pro výrobu veterinárních autogenních vakcín.

(6) V rámci kontroly jakosti přijímá výrobce veterinárních autogenních vakcín taková opatření, kterými zajišťuje zejména kontrolu mikrobiologické jakosti veterinárních autogenních vakcín v souladu s požadavky na mikrobiologickou jakost veterinárních imunologických léčivých přípravků stanovenými Evropským lékopisem [§ 7 písm. d) zákona] a zkoušku snášenlivosti na cílových zvířatech.

§ 47

(1) Pokud ustanovení této části nestanoví jinak, postupuje se při výrobě léčivých látek a jejich kontrole podle podmínek správné výrobní praxe uvedených v části druhé, popřípadě části třetí přiměřeně.

(2) Výrobce léčivých látek, který vyrábí plyny používané při poskytování zdravotní péče, opatřuje každou dodávku plynu do zdravotnického zařízení dokladem o ověření jakosti.

(3) Výrobce léčivých látek dodávaných osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky vystaví doklad o ověření jakosti léčivé látky nebo pomocné látky, který obsahuje údaje podle § 41 písm. b), popřípadě vystavení takového dokladu zajistí.

§ 48

Zásady

Pro zabezpečení standardní distribuce léčivých přípravků distributor

1. a) vytvoří a v jejím průběhu soustavně a systematicky uplatňuje souhrn požadavků uvedených v § 49 až 52,
2. b) nakupuje a dodává registrované léčivé přípravky nebo neregistrované humánní léčivé přípravky¹⁰) nebo humánní léčivé přípravky určené pro specifické léčebné programy¹¹), neregistrované léčivé přípravky povolené Státní veterinární správou podle § 31 zákona při dodržení podmínek pro uvádění na trh, jak byly Státní veterinární správou stanoveny,

1. c) vytvoří a udržuje účinný systém zabezpečování jakosti.

§ 49

Zaměstnanci

(1) K zajištění skladování léčivých přípravků a k manipulaci s nimi zabezpečuje distributor v každém místě distribuce pro prováděné činnosti dostatečný počet způsobilých a přiměřeně kvalifikovaných zaměstnanců.

(2) Dalšími požadavky na distributora týkající se zaměstnanců v distribuci léčivých přípravků jsou

1. a) stanovení odpovědností a pravomocí souvisejících se zajišťováním systému zabezpečování jakosti, včetně zabezpečení dostatečných pravomocí a vybavení pro kvalifikovanou osobu podle § 42a odst. 1 písm. b) zákona,
2. b) zajištění, že zaměstnanci budou vyškoleni podle rozsahu vykonávaných činností.

§ 50

Prostory a zařízení

Distributor zajišťuje, aby prostory a zařízení určené pro distribuci léčivých přípravků odpovídaly druhu a rozsahu distribuovaných léčivých přípravků. Dále zajišťuje, aby byly tyto prostory a zařízení navrženy, udržovány a kontrolovány tak, aby byla zabezpečena správná manipulace a skladování léčivých přípravků.

§ 51

Dokumentace

(1) Distributor vypracovává a udržuje aktuální písemné postupy pro činnosti, které mohou ovlivnit jakost léčivých přípravků nebo distribučních činností, jako jsou postupy příjmu, kontroly dodávek, skladování, čištění a údržby prostor včetně deratizace, kontroly podmínek skladování, včetně ochrany léčivých přípravků při skladování a přepravě, stažení léčivých přípravků, objednávání, vracení a dodávání.

(2) O činnostech souvisejících s distribucí, včetně provádění vnitřních kontrol podle § 52 odst. 8 a 9, a o reklamacích a jejich přezkoumání distributor vede záznamy.

(3) Záznamy o nákupu a prodeji léčivých přípravků obsahují

1. a) název léčivého přípravku,
2. b) datum nákupu nebo prodeje,
3. c) jméno, příjmení, místo podnikání fyzické osoby, která je dodavatelem nebo odběratelem, a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u odběratele nebo dodavatele, který je právnickou osobou, jeho obchodní firmu, popřípadě název, sídlo, adresu pro doručování a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
4. d) nakoupené nebo prodané množství a identifikaci dodávaných léčivých přípravků, umožňující sledovat cestu distribuce každého přípravku,
5. e) číslo šarže a datum ukončení použitelnosti, jde-li o veterinární léčivé přípravky.

(4) Záznamy o distribuci reklamních vzorků léčivých přípravků se řídí ustanovením odstavce 3 obdobně.

(5) Distributor dále uchovává v případě prodeje neregistrovaných humánních léčivých přípravků kopie písemného souhlasu Ministerstva zdravotnictví se specifickým léčebným programem či kopie lékařských předpisů.

(6) Záznamy prováděné podle odstavců 2 až 5 se uchovávají po dobu stanovenou podle § 42b odst. 1 písm. e) zákona.

§ 52

Distribuce

(1) Léčivé přípravky skladuje distributor tak, aby

1. a) byly dodrženy podmínky skladování uvedené na jejich obalu,
2. b) byl zaveden systém obměny zásob a léčivé přípravky, jejichž doba použitelnosti uběhla, byly umístěny odděleně a nebyly dále distribuovány,
3. c) léčivé přípravky s porušeným obalem, nebo u nichž je podezření, že jsou kontaminovány, byly umístěny odděleně a nebyly dále distribuovány,
4. d) vrácené léčivé přípravky byly umístěny odděleně,
5. e) nedošlo k jejich kontaminaci, poškození, znehodnocení a záměnám.

(2) Přepravu léčivých přípravků zajistí distributor tak, aby

1. a) nebyly vystaveny nepříznivým vlivům,
2. b) nedošlo k jejich záměnám a kontaminaci,
3. c) nedošlo k jejich poškození, popřípadě znehodnocení.

(3) Každá dodávka léčivého přípravku je doprovázena dokumentací, která umožňuje ověření

1. a) data odeslání,
2. b) názvu léčivého přípravku a jeho lékové formy,
3. c) dodaného množství a identifikace dodávaných léčivých přípravků, umožňující sledovat cestu distribuce každého přípravku,
4. d) kódu přípravku přiděleného ústavem či veterinárním ústavem,
5. e) jména, příjmení, místa pobytu fyzické osoby, která je dodavatelem a odběratelem, a jejího identifikačního čísla, bylo-li přiděleno; u odběratele a dodavatele, který je právnickou osobou, jeho obchodní firmy, popřípadě názvu, sídla a identifikačního čísla, bylo-li přiděleno,
6. f) čísla šarže a data ukončení použitelnosti, jde-li o veterinární léčivé přípravky.

(4) Vrácený léčivý přípravek může být znovu distribuován, jestliže

1. a) je v původním nepoškozeném obalu,
2. b) nebyl vystaven nežádoucím vlivům na jeho jakost,
3. c) odběratel souhlasí se zbývající dobou jeho použitelnosti a
4. d) byl posouzen kvalifikovanou osobou a shledán způsobilým pro další distribuci.

(5) Léčivé přípravky, zajištěné v distribuční síti, u nichž je důvodné podezření, že jsou padělány, ukládá distributor odděleně od ostatních přípravků a zřetelně je označuje jako neprodejné. O výskytu těchto přípravků musí distributor neprodleně informovat držitele rozhodnutí o registraci původního přípravku a ústav nebo veterinární ústav podle jejich působnosti.

(6) Neregistrované humánní léčivé přípravky¹⁰) nebo humánní léčivé přípravky určené pro specifické léčebné programy¹¹) ukládá distributor odděleně od ostatních léčivých přípravků.

(7) Distributor zavede systém stahování léčivého přípravku z oběhu podle § 42b odst. 1 písm. d) zákona, který je stanoven v písemných postupech a zahrnuje zejména

1. a) vymezení odpovědnosti za provádění a koordinaci stahování,
2. b) způsob vedení a uchovávání záznamů o všech činnostech souvisejících se stahováním,
3. c) postup pro okamžitou identifikaci a kontaktování všech odběratelů léčivého přípravku,
4. d) zajištění odděleného umístění stahovaných léčivých přípravků.

(8) Distributor provádí opakovaně vnitřní kontroly, kterými ověřuje zavádění a dodržování správné distribuční praxe, a přijímá potřebná nápravná opatření.

(9) V rámci vnitřních kontrol provádí distributor, kterému vydal veterinární ústav povolení k distribuci léčivých přípravků, nejméně jedenkrát ročně podrobný audit za účelem porovnání stavu přijatých a odeslaných veterinárních léčivých přípravků s aktuálním skladovým stavem veterinárních léčivých přípravků (dále jen „inventura skladového hospodaření“). Veškeré nesrovnalosti zjištěné v rámci inventury skladového hospodaření musí být zaznamenány.

(10) Distributor zavede účinný systém pro zaznamenávání a přezkoumání reklamací.

§ 53

Distribuce léčivých látek a pomocných látek

(1) Pro distribuci léčivých látek a pomocných látek osobám oprávněným léčivé přípravky připravovat a pro distribuci krve a jejích složek, případně meziproduktů vyrobených z krve a jejích složek pro další výrobu se použijí ustanovení této části přiměřeně. Vzorkování, laboratorní kontrola, rozplňování, balení a označování se provádí na základě povolení k výrobě nebo certifikátu výrobce léčivých látek. Vzorkování a laboratorní kontrola se provádí rovněž na základě povolení k činnosti kontrolní laboratoře.

(2) Distributor léčivých látek a pomocných látek dodávaných osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky se přesvědčí, že k léčivé látce nebo pomocné látce byl vydán doklad o ověření jakosti léčivé látky nebo pomocné látky, který obsahuje údaje podle § 41 písm. b), a zajistí dostupnost tohoto dokladu pro odběratele na jeho žádost.

(3) Distributor léčivých látek a pomocných látek dodávaných osobám oprávněným připravovat léčivé přípravky dodává jen takové látky, které jsou na obalu označeny alespoň názvem látky, specifikací jakosti látky, číslem šarže, podmínkami skladování, dobou použitelnosti a číslem dokladu o ověření jakosti látky, včetně evidenčního čísla kontrolní laboratoře.

§ 54

Zvláštní pravidla pro distribuci medikovaných krmiv

(1) Pro distribuci medikovaných krmiv, není-li dále stanoveno jinak, platí ustanovení § 48 až 52 přiměřeně.

(2) Distributoři, kterým bylo povolení k distribuci rozšířeno o distribuci medikovaných krmiv, odebírají medikovaná krmiva pouze od výrobců, kteří mají platné povolení k výrobě medikovaných krmiv.

(3) Medikovaná krmiva distribuují oprávněné osoby (§ 41k odst. 11 zákona) pouze těm osobám, které jsou jako jeho příjemci uvedeny v předpisu pro medikované krmivo.

(4) Distributor nepřevezme k distribuci či nedistribuuje medikovaná krmiva, jejichž množství překročí množství uvedené v předpisu pro medikované krmivo (§ 41j odst. 2 zákona).

(5) Oprávněné osoby (§ 41k odst. 11 zákona) distribuují pouze medikovaná krmiva označená, v originálních neporušených obalech; v případě medikovaných krmiv distribuovaných v přepravnících volně ložených hmot jsou tyto přepravníky zajištěny v souladu s požadavky zákona (§ 41k odst. 12 zákona); v těchto případech tvoří údaje, které mají být uvedeny na obalu, součást dokumentace při distribuci medikovaných krmiv (§ 41k odst. 9 zákona).

(6) Distributor nakládá s předpisem pro medikované krmivo (§ 41j odst. 2 zákona) v souladu s požadavky podle § 41j zákona a zvláštním právním předpisem⁸).

(7) Distributor přijímá taková opatření, kterými zajistí, že nedochází ke kontaminaci jím distribuovaných medikovaných krmiv, zejména zajistí dostatečné čištění prostor a zařízení, které jsou využívány k distribuci medikovaných krmiv.