Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

§ 16

Pro účely této části se rozumí

1. a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),
2. b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,
3. c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,
4. d) sběrným systémem systém kanalizačních stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,
5. e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den,
6. f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,
7. g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,
8. h) dalším stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,
9. i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,
10. j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod,
11. k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.

§ 17

(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.

(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.

(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména

1. a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁴) a požadavky vodoprávního úřadu,
2. b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,
3. c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,
4. d) z normových hodnot.¹⁵)

(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,¹⁶) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.

(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.

(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.

(7) Součástí návrhu je

1. a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),
2. b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).

§ 18

(1) Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle normových hodnot.¹⁵)

(2) U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.

(3) Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Q_h u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Q_d - Q_B u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž.

(4) Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).

(5) Průměrný bezdeštný denní přítok Q₂₄ je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.

(6) Denní přítok Q_v je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.

(7) Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení.

(8) V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.

(9) Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod platí normové hodnoty.¹⁷)

(10) Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.

(11) Průtoky Q uvedené v odstavcích 3, 5 a 6 jsou stanoveny normovými hodnotami.¹⁵)

§ 19

(1) Odvádění odpadních vod¹⁸) se navrhuje podle zjištěného množství odpadních vod a podle soustavy stokové sítě; jednotná stoková síť slouží ke společnému odvádění odpadních a srážkových vod, oddílná stoková síť je tvořena stokovou sítí k samostatnému odvádění odpadních vod a sítí k samostatnému odvádění srážkových vod.

(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot.¹⁹)

(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.

(4) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.

(5) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.

(6) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot.²⁰)

(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory a separátory spolehlivě rozdělit průtok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.

(8) Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše ± 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ ± 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.

(9) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.

§ 20

Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.²¹)

§ 21

(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.

(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 5 a 6.

(4) Krajskému úřadu předává provozovatel výsledky rozborů v digitální formě stanovené Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) prostřednictvím správce příslušného povodí²²) jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu přílohy č. 9 tabulek 1 a 3.

§ 22

(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.

(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky povrchové vody odebírají v místě před její dopravou do úpravny.

(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.

(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13; směrné a mezné hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.²³)

(5) Pro nové zařazení surové povrchové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků činí 24 - 36.

§ 23

(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.

(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

§ 24

Kanalizační řád obsahuje:

1. a) popis území, a to:
   1. 1. charakteristiku obce, její zvláštnosti v návaznosti na posuzované kanalizační stoky, převládající charakter průmyslu, odtokové poměry v obci (konfigurace území), stručný popis vodního recipientu, srážkové poměry, rozsah čištění odpadních vod v septicích a shromažďování v žumpách,
   2. 2. cíle příslušného kanalizačního řádu pro danou lokalitu;

1. b) technický popis stokové sítě, a to:
   1. 1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,
   2. 2. údaje o situování kmenových stok,
   3. 3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,
   4. 4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),
   5. 5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),
   6. 6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),
   7. 7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,
   8. 8. údaje o odběru vody na osobu a den a o počtu a délce kanalizačních přípojek,
   9. 9. další významné údaje související s cílem kanalizačního řádu;

1. c) mapovou přílohu s vyznačením:
   1. 1. hlavních producentů odpadních vod,
   2. 2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,
   3. 3. míst pro měření a odběr vzorků,
   4. 4. odlehčovacích komor a výustních objektů,
   5. 5. čistíren odpadních vod kanalizace,
   6. 6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů;

1. d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní a srážkové vody, a to:
   1. 1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,
   2. 2. současný stav čistírny odpadních vod (bilance, koncentrace na přítoku a odtoku),
   3. 3. počet připojených obyvatel a počet připojených ekvivalentních obyvatel,
   4. 4. způsob řešení oddělení dešťových vod;

1. e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:
   1. 1. kvalitativní hodnocení,
   2. 2. průtokové poměry;

1. f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;²⁴)
2. g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);
3. h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u odběratelů;
4. i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;
5. j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a kontrolu míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;
6. k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

§ 25

Vlastník kanalizace je povinen změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.

§ 26

(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.

(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.²⁵)

§ 27

(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

§ 28

(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.

(2) Není-li vodoměr funkční, určí se množství odebírané vody podle výše předchozího odběru ve srovnatelném období. Došlo-li ke změnám podmínek u odběratele, stanoví se množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(3) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle odstavce 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(4) Jestliže se při přezkoušení vodoměru zjistí v jakémkoli rozsahu měření vyšší odchylka, než připouští normová hodnota²⁶) a po přistoupení České republiky k Evropské unii zvláštní právní předpis,²⁷) je považován tento vodoměr za nefunkční a postupuje se podle odstavce 2.

§ 29

(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.

(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

§ 30

(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

§ 31

(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.

(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

§ 32

(1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů

1. a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty²⁸) zařazením do zvolené kategorie, nebo
2. b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo
3. c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,

a je uveden v příloze č. 17.

(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)

1. a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
2. b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším q_p, než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,
3. c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)

1. a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
2. b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).

(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.

§ 33

(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.

(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.

§ 34

Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.

§ 35

(1) Pro nejmenší vodoměry q_p = 1,5 m³.h^-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = ³/₄'' a nejnižší množství odebrané vody 30 m³ za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m³ vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.

(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.