Článek I
Odkaz účinné od 1. 9. 1959Článek Iúčinné od 1. 9. 1959Zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád), ve znění zákona č. 68/1952 Sb. a zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 63/1955 Sb., se mění a doplňuje takto:
- účinné od 1. 9. 19591. § 18 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Na návrh předsedy Nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může Nejvyšší soud,
- účinné od 1. 9. 1959a) považuje-li to se zřetelem na význam věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu;
- účinné od 1. 9. 1959b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu, příslušnému krajskému soudu a rozhodnout o odvolání sám.
účinné od 1. 9. 1959(2) Soud, který pak ve věci rozhoduje, řídí se předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.“
- účinné od 1. 9. 19592. Za § 20 se vkládá § 20a, který včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 „§ 20a
Odkaz účinné od 1. 9. 1959„§ 20aúčinné od 1. 9. 1959Místo a čas soudních úkonů
účinné od 1. 9. 1959(1) Úkony soudu se konají zpravidla v budově soudu. Vyžaduje-li toho povaha úkonu nebo je-li toho třeba pro urychlení řízení, náležité objasnění věci anebo z jiných důležitých důvodů, zejména výchovných, konají se úkony soudu i mimo soudní budovu.
účinné od 1. 9. 1959(2) Má-li být nějaký úkon vykonán v budově orgánu státní správy, veřejného ústavu nebo podniku, je to třeba předem ohlásit osobě pověřené jejich vedením.
účinné od 1. 9. 1959(3) Ve vojenských nebo vojskem obsazených budovách a podnicích nebo v budovách veřejných ozbrojených sborů smí soud vykonat potřebný úkon jen se svolením příslušného náčelníka.
účinné od 1. 9. 1959(4) Ve dnech pracovního klidu lze úkony konat ve zvlášť odůvodněných případech.“
- účinné od 1. 9. 19593. § 43 odst. 1 písm. c) zní:
účinné od 1. 9. 1959 - účinné od 1. 9. 1959„c) výstižné a pravdivé vylíčení skutečností a označení důkazů, kterých se navrhovatel dovolává;“
účinné od 1. 9. 1959Dále se k § 43 připojuje odstavec 3, který zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(3) Stejné náležitosti jako písemná podání musí mít i protokoly, které taková podání nahrazují.“
- účinné od 1. 9. 19594. § 44 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Písemná podání učiněná telegraficky, která neměla náležitosti předepsané pro písemná podání, musí být opakována písemným podáním nebo ústně do protokolu.
účinné od 1. 9. 1959(2) Mělo-li telegrafické podání ostatní náležitosti předepsané pro písemná podání, je třeba nedostatek vlastnoručního podpisu [§ 43 odst. 1 písm. e)] odstranit dodatečným stručným projevem souhlasu s obsahem telegrafického podání. Projev souhlasu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu. Zároveň mají být předloženy potřebné přílohy.
účinné od 1. 9. 1959(3) Nedojde-li soudu dodatečné podání podle odstavce 1 nebo projev souhlasu podle odstavce 2 do tří dnů po dojití podání telegrafického, postupuje soud podle § 45.“
- účinné od 1. 9. 19595. Nadpis dílu třetího zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Doručování a předvolávání“
- účinné od 1. 9. 19596. § 46 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Způsob doručování
účinné od 1. 9. 1959(1) Do vlastních rukou adresátových je třeba doručit písemnost jen v případech stanovených zákonem, anebo uzná-li to soud z důležitých důvodů za potřebné. K písemnostem, jejichž doručení musí být prokázáno, se připojí doručenka.
účinné od 1. 9. 1959(2) Písemnosti se doručují zpravidla poštou. Uzná-li to předseda senátu za výhodnější, vykoná se doručení doručovatelem soudu. Ve zvláště naléhavých případech může předseda senátu požádat o doručení výkonný orgán příslušného místního národního výboru nebo, zejména při nařízeném předvedení, příslušný orgán Veřejné bezpečnosti. Má-li být písemnost doručena při úředním úkonu, obstará doručení orgán, který má úkon vykonat; výkon doručení se osvědčí v protokole, který byl o úkonu sepsán.
účinné od 1. 9. 1959(3) Několik písemností pro jednu osobu může být doručeno na jednu doručenku jen tehdy, jde-li o tutéž věc.
účinné od 1. 9. 1959(4) Písemnost lze doručit také u soudu; převzetí písemnosti se potvrdí ve spise.“
- účinné od 1. 9. 19597. Za § 46 se vkládají §§ 46a až 46d, které včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 „§ 46a
Odkaz účinné od 1. 9. 1959„§ 46aúčinné od 1. 9. 1959Místo doručení
účinné od 1. 9. 1959Adresátovi lze písemnost doručit v bytě, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižen.
§ 46b
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 46búčinné od 1. 9. 1959Doručování písemností orgánům a organizacím
účinné od 1. 9. 1959(1) Písemnosti, které mají být doručeny soudům, prokurátorům, vyšetřovacím orgánům nebo jiným státním orgánům, dále ústavům, podnikům a jiným organizacím a jsou určeny do vlastních rukou, je třeba doručit osobě oprávněné podle zákona nebo statutu orgán nebo organizaci zastupovat.
účinné od 1. 9. 1959(2) Písemnosti, které nemají být doručeny do vlastních rukou, doručují se osobám oprávněným za orgány a organizace písemnosti přijímat. Není-li takových osob, doručují se kterémukoli přítomnému zaměstnanci, který je ochoten je přijmout.
§ 46c
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 46cúčinné od 1. 9. 1959Písemnosti určené vojákům v činné službě a příslušníkům ozbrojených sborů v činné službě mohou být v jednotlivých případech doručeny prostřednictvím náčelníka těchto osob; není-li znám, může se tak stát, jde-li o vojáky, prostřednictvím velitele posádky, a jde-li o ostatní příslušníky ozbrojených sborů, prostřednictvím nejbližšího orgánu Veřejné bezpečnosti.
§ 46d
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 46dúčinné od 1. 9. 1959Písemnosti určené osobám, které jsou ve vazbě nebo na nichž se vykonává trest odnětí svobody, doručují se prostřednictvím správy vězeňského ústavu.“
- účinné od 1. 9. 19598. § 47 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Náhradní doručení
§ 47
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 47účinné od 1. 9. 1959Postup u písemností, které se nedoručují do vlastních rukou
účinné od 1. 9. 1959(1) Nebyl-li adresát zastižen v bytě, kde mu má být písemnost doručena, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, může být písemnost doručena jiné osobě v bytě spolubydlící, je-li ochotna a způsobilá písemnost převzít.
účinné od 1. 9. 1959(2) Nebyl-li adresát zastižen na svém pracovišti, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, může být písemnost doručena některému jeho spolupracovníku, je-li ochoten ji převzít.
účinné od 1. 9. 1959(3) Písemnost nesmí být náhradně doručena odpůrci nebo osobě, která má zájem na věci; takové doručení je neúčinné.
účinné od 1. 9. 1959(4) Nezdržuje-li se adresát v místě určení a může-li doručovatel zjistit nové místo jeho pobytu, zašle písemnost na novou adresu, není-li na zásilce výslovně uvedeno, že doručení mimo místo určení je vyloučeno.“
- účinné od 1. 9. 19599. Za § 47 se vkládají §§ 47a a 47b, které včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 „§ 47a
Odkaz účinné od 1. 9. 1959„§ 47aúčinné od 1. 9. 1959Uložení písemnosti
účinné od 1. 9. 1959(1) Není-li možno doručit písemnost ani náhradně podle § 47, ačkoliv se adresát v místě doručení zdržuje, uloží ji:
- účinné od 1. 9. 1959a) poštovní doručovatel u poštovního úřadu, a není-li v místě doručení poštovní úřad, u výkonného orgánu místního národního výboru,
- účinné od 1. 9. 1959b) doručovatel soudu u soudu, doručuje-li v sídle soudu, jinak u výkonného orgánu místního národního výboru,
- účinné od 1. 9. 1959c) orgán místního národního výboru u výkonného orgánu místního národního výboru.
účinné od 1. 9. 1959(2) O uložení písemnosti vyrozumí doručovatel adresáta oznámením, které zanechá v jeho bytě nebo v jeho schránce na dopisy nebo na jeho pracovišti, anebo upevní na dveřích jeho bytu nebo na jiném vhodném místě; podle možnosti vyrozumí o tom i osoby ze sousedství nebo jeho spoluzaměstnance na pracovišti. Tyto okolnosti, jakož i den a místo uložení písemnosti, poznamená doručovatel na doručence a vrátí ji soudu.
účinné od 1. 9. 1959(3) Den, kdy byla písemnost uložena, se považuje za den jejího doručení. Takové uložení má účinek doručení, i když se adresát o uložení písemnosti nedověděl.
§ 47b
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 47búčinné od 1. 9. 1959Náhradní doručení při doručování do vlastních rukou
účinné od 1. 9. 1959Nelze-li písemnost doručit do vlastních rukou příjemce, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, zanechá doručovatel na některém z míst uvedených v § 47a odst. 2 písemnou výzvu, aby byl v určitý den a hodinu přítomen k přijetí písemnosti. Nebude-li této výzvě vyhověno, uloží doručovatel písemnost (§ 47a odst. 1) a oznámení o uložení (§ 47a odst. 2) uvede, že si příjemce má doručovanou písemnost do tří dnů vyzvednout. Jestliže písemnost byla uložena a příjemce si ji ve lhůtě tří dnů nevyzvedne, považuje se poslední den lhůty za den, kdy doručení bylo vykonáno, i když se příjemce o uložení písemnosti nedověděl.“
- účinné od 1. 9. 195910. § 50 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Odepření přijetí doručované písemnosti
účinné od 1. 9. 1959(1) Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, poučí ho doručovatel o následcích odepření přijetí, poznamená to na doručence spolu s datem a důvodem odepření přijetí a písemnost vrátí soudu.
účinné od 1. 9. 1959(2) Uzná-li soud, že přijetí bylo odepřeno bezdůvodně, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno.“
- účinné od 1. 9. 195911. Za § 52 se vkládá § 52a, který včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 „§ 52a
Odkaz účinné od 1. 9. 1959„§ 52aúčinné od 1. 9. 1959Předvolávání
účinné od 1. 9. 1959(1) Předvolávání k jednotlivým úkonům se děje zpravidla písemně, nebo pokud je to možné, ústně, v naléhavých případech též telegraficky nebo telefonicky. Byla-li některá osoba předvolána ústně, telegraficky nebo telefonicky, učiní se o tom záznam ve spise; byla-li předvolána ústně při výslechu, poznamená se to v protokole. V písemném předvolání se uvedou zákonné následky spojené s tím, kdyby se předvolaný bez důvodů nedostavil.
účinné od 1. 9. 1959(2) Vojáci v činné službě a příslušníci ozbrojených sborů v činné službě se předvolávají prostřednictvím svého náčelníka. Není-li znám náčelník vojáků v činné službě, předvolávají se prostřednictvím velitele posádky; není-li znám představený příslušníků Veřejné bezpečnosti v činné službě, předvolávají se prostřednictvím nejbližší součásti Veřejné bezpečnosti.“
- účinné od 1. 9. 195912. § 53 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Pravomoc předsedy senátu při doručování a předvolávání
účinné od 1. 9. 1959Nařízení o doručování a předvolávání vydává předseda senátu; rozhoduje též o všech jiných opatřeních týkajících se doručování a předvolávání včetně ustanovení opatrovníka.“
- účinné od 1. 9. 195913. V § 58 označuje se dosavadní znění jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(2) Předcházelo-li soudnímu řízení v pracovních věcech rozhodčí řízení a navrhovatel v řízení náležitě pokračoval, zůstávají zachovány právní účinky podle odstavce 1 spojené s podáním návrhu u rozhodčího orgánu.“
- účinné od 1. 9. 195914. Za § 69 se vkládá § 69a, který včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 „§ 69a
Odkaz účinné od 1. 9. 1959„§ 69aúčinné od 1. 9. 1959Předvádění
účinné od 1. 9. 1959(1) O předvedení se požádá příslušná součást Veřejné bezpečnosti; o předvedení nezletilého se požádá příslušná součást Veřejné bezpečnosti, jen nelze-li předvedení provést zaměstnancem soudu nebo orgánu pověřeného péčí o mládež.
účinné od 1. 9. 1959(2) O předvedení vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů se požádá jejich náčelník.
účinné od 1. 9. 1959(3) Nařízení o předvedení vydává předseda senátu, který také rozhoduje o všech jiných opatřeních týkajících se předvedení.“
- účinné od 1. 9. 195915. K § 87 připojuje se odstavec 3, který zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro znalce. Znalcům, kteří nemohou podat spolehlivý posudek bez zevrubného prostudování spisů, může předseda senátu spisy zapůjčit.“
- účinné od 1. 9. 195916. V § 100 odst. 2 se vkládá na konci věta, která zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„O způsobu předvedení platí ustanovení § 69a.“
- účinné od 1. 9. 195917. § 111 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„O náhradě hotových výloh a odměně za znalecký úkon (znalečné), uplatňovaných podle zvláštních předpisů, rozhoduje předseda senátu; nebylo-li znalečné účtováno do konce řízení nebo ve lhůtě určené předsedou, rozhodne o něm předseda z úřední povinnosti. Rozhodnutí o znalečném se doručuje i tomu, kdo je účtoval.“
- účinné od 1. 9. 195918. § 112 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Ustanovení §§ 100 až 105 platí pro znalce přiměřeně. Jako znalec je však povinen být činný jen ten, kdo byl k podání znaleckého úkonu označen orgánem nebo organizací socialistického sektoru, které o to byly soudem požádány, popřípadě ten, kdo určitý obor vykonává jako své povolání.“
- účinné od 1. 9. 195919. § 128 odst. 1 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Soud uloží účastníkovi, v jehož zájmu nařídil z úřední povinnosti úkon vyžadující nákladů, anebo účastníkovi, jehož úkon dal k nákladům podnět, aby složil zálohu. Stejně postupuje mimo ústní jednání předseda senátu.“
- účinné od 1. 9. 195920. § 138 odst. 1 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Náklady upraví soud podle sazeb, které stanoví ministr spravedlnosti vyhláškou.“
- účinné od 1. 9. 195921. K § 168 se připojují odstavce 3 a 4, které zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(3) Při usneseních jednoduché povahy, která v plném rozsahu vyhovují podanému návrhu a nemusí být odůvodněna, může být písemné vyhotovení usnesení nahrazeno stručným povolovacím záznamem.
účinné od 1. 9. 1959(4) Účastníci mohou pro urychlení vyřízení věci předložit soudu současně s podáním též potřebné stejnopisy usnesení, které navrhují a které se má vydat bez slyšení účastníků.“
- účinné od 1. 9. 195922. Za § 180 se vkládá § 180a, který zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Odvolací soud může usnesením bez ústního jednání zrušit rozsudek soudu prvé stolice, jestliže
- účinné od 1. 9. 1959a) soud při ústním jednání, jež bezprostředně předcházelo rozsudku, nebyl řádně obsazen nebo rozhodování se účastnil vyloučený soudce (soudce z lidu),
- účinné od 1. 9. 1959b) řízení o věci, o které bylo rozhodováno, nenáleží do pravomoci soudů nebo soudnímu řízení mělo předcházet řízení jiné,
- účinné od 1. 9. 1959c) o téže věci bylo již pravomocně rozhodnuto nebo je o ní u soudu v běhu jiné řízení, jež bylo zahájeno dříve,
- účinné od 1. 9. 1959d) některému účastníku řízení chybí způsobilost být účastníkem řízení,
- účinné od 1. 9. 1959e) účastníku byla nezákonným postupem soudu odňata možnost účastnit se projednání věci, a není-li možno vadu odstranit,
- účinné od 1. 9. 1959f) v odvolání je uplatňováno, že soud prvé stolice v rozsudku o námitce nepříslušnosti rozhodl nesprávně nebo nerozhodl vůbec.
účinné od 1. 9. 1959(2) Zruší-li odvolací soud rozsudek, může podle okolností buď vrátit věc soudu prvé stolice k dalšímu řízení a rozhodnutí nebo zrušit řízení prvé stolice a popřípadě návrh odmítnout nebo postoupit.“
- účinné od 1. 9. 195923. § 181 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Nerozhodl-li odvolací soud o odvolání bez ústního jednání, nařídí předseda senátu ústní jednání.“
- účinné od 1. 9. 195924. K § 184, jehož dosavadní znění se označuje jako odstavec 1, připojuje se odstavec 2, který zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(2) Soud není omezen na projednání v mezích odvolacích návrhů ve věcech, v nichž lze zahájit řízení z úřední povinnosti, a porušením předpisů by utrpěly újmu osoby, které jsou pod zvláštní ochranou zákona.“
- účinné od 1. 9. 195925. § 189 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Doručení rozhodnutí odvolacího soudu
účinné od 1. 9. 1959Odvolací soud může doručit rozhodnutí přítomným účastníkům přímo; jinak doručí rozhodnutí odvolacího soudu soud prvé stolice, jemuž odvolací soud spisy vrátí.“
- účinné od 1. 9. 195926. § 194 odst. 1 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Soud prvé stolice může sám vyhovět stížnosti, napadá-li se stížností usnesení, z něhož nenabyla dosud práv osoba jiná než stěžovatel, anebo jde-li o usnesení, jímž byla stanovena povinnost zaplatit soudní poplatek, uložena pokuta nebo nařízeno předvedení.“
- účinné od 1. 9. 195927. K § 207 se připojuje v odstavci 2 další věta, která zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Povolí-li soud obnovu, zůstává napadené rozhodnutí (soudní smír) nedotčeno, dokud soud nerozhodne znovu ve věci samé.“
- účinné od 1. 9. 195928. V § 231 označuje se dosavadní znění jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(2) Rozhoduje-li se v řízení o rozvod manželství též o právech a povinnostech rodičů k nezletilým dětem a jejich majetku, jsou nezletilé děti účastníky, pokud se jich řízení týká.“
- účinné od 1. 9. 195929. § 240 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Jsou-li zde nezletilé děti, rozhodne soud rozsudkem, jímž vyslovuje rozvod manželství, současně také o právech a povinnostech rodičů k nezletilým dětem a jejich majetku; rozhodnutí může nabýt právní moci jen ve všech částech výroku současně.
účinné od 1. 9. 1959(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, dojde-li mezi účastníky o právech a povinnostech rodičů k nezletilým dětem a jejich majetku k dohodě, kterou soud schválil.“
- účinné od 1. 9. 195930. Označení hlavy druhé a jejího prvého dílu zní:
účinné od 1. 9. 1959 „HLAVA DRUHÁ účinné od 1. 9. 1959VĚCI OPATROVNICKÉ, VĚCI DĚTÍ V RODIČOVSKÉ MOCI A V PORUČENSKÉ PÉČI A VĚCI OSVOJENÍ účinné od 1. 9. 1959„HLAVA DRUHÁ
DÍL PRVÝ účinné od 1. 9. 1959Věci opatrovnické, věci dětí v rodičovské moci a v poručenské péči účinné od 1. 9. 1959DÍL PRVÝ
- účinné od 1. 9. 195931. § 244 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Pravomoc
účinné od 1. 9. 1959Soudy rozhodují v opatrovnických věcech a ve věcech dětí v rodičovské moci, nejde-li o opatrovnictví z důvodu správy majetku (§ 60 zákona o právu rodinném). Ve věcech dětí, nad nimiž je vedeno poručenství, rozhodují soudy jen v případech výslovně v zákoně stanovených.“
- účinné od 1. 9. 195932. Za § 244 se vkládá § 244a, který včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Příslušnost
účinné od 1. 9. 1959Soudem příslušným pro věci uvedené v § 244 je obecný soud chráněnce. Není-li tento soud znám nebo nemůže-li bez újmy pro chráněnce včas zakročit, zakročí soud, v jehož obvodu má chráněnec pobyt, jakmile však je to možné, postoupí věc soudu příslušnému.“
- účinné od 1. 9. 195933. § 246 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Obsazení soudu
účinné od 1. 9. 1959(1) Senát jedná a rozhoduje o výživě dětí, o úpravě styku rodičů s dětmi, o schvalování důležitých úkonů za chráněnce, o odvolání opatrovníka, o příjmení, popřípadě i o jménu dítěte, o výkonu rodičovské moci, o všech jejích omezeních a o jejím zániku; rovněž jedná a rozhoduje o výchově dětí, nejde-li o děti v poručenské péči, o jejichž výchově soudy nerozhodují.
účinné od 1. 9. 1959(2) V ostatních případech jedná a rozhoduje soudce.“
- účinné od 1. 9. 195934. § 252 se zrušuje.
- účinné od 1. 9. 195935. § 253 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Schvalování důležitých úkonů soudem
účinné od 1. 9. 1959(1) Důležitými úkony zákonného zástupce za chráněnce, které vyžadují schválení soudu, jsou zejména zřeknutí se nebo odmítnutí dědictví, vzdání se práv, uzavření smíru, poskytnutí nebo vypovězení půjčky, zcizení, nabytí nebo zatížení nemovitých věcí a práv k nim. Soud má při schvalování právních úkonů dbát zájmů chráněnce i pro dobu po dosažení zletilosti nebo po skončení opatrovnictví.
účinné od 1. 9. 1959(2) I usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, musí být vždy odůvodněno. Písemné smlouvy je nutno opatřit schvalovací doložkou.“
- účinné od 1. 9. 195936. § 254 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Ustanovení opatrovníka
účinné od 1. 9. 1959(1) Po vhodném poučení složí opatrovník do rukou soudce slib, že se bude řádně starat o osobu chráněnce, dále že bude opatrovance řádně zastupovat, že bude jeho jmění spravovat s péčí řádného hospodáře a dbát přitom pokynů soudu.
účinné od 1. 9. 1959(2) Po složení slibu vydá soud opatrovníkovi listinu o jeho ustanovení.“
- účinné od 1. 9. 195937. § 255 včetně nadpisu a společného nadpisu §§ 255 až 261 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Opatrovnictví nad jměním osob zbavených svéprávnosti a nepřítomných
§ 255
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 255účinné od 1. 9. 1959Zjištění jmění opatrovance
účinné od 1. 9. 1959Soud provede soupis všeho jmění opatrovance, a uzná-li to za vhodné, i jeho odhad. Provedením soupisu a odhadu může soud pověřit výkonný orgán místního národního výboru.“
- účinné od 1. 9. 195938. § 256 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Zajištění majetku opatrovance
účinné od 1. 9. 1959(1) Hotové peníze, pokud se jich v zájmu opatrovance nepoužije jinak, je nutno uložit ve státní spořitelně. V rukou opatrovníka lze ponechat jen tolik peněz, kolik je třeba k řádnému hospodaření, popřípadě k úhradě běžných potřeb opatrovance.
účinné od 1. 9. 1959(2) Cennosti a důležité listiny se zpravidla uloží do soudní úschovy. U nemovitých věcí je třeba poznamenat zavedení opatrovnictví.
účinné od 1. 9. 1959(3) Nemovité věci lze zcizit jen v případě nutnosti nebo zřejmého prospěchu opatrovance.“
- účinné od 1. 9. 195939. § 257 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Vyúčtování opatrovníka
účinné od 1. 9. 1959(1) Vyúčtování ze správy jmění opatrovance předkládá opatrovník v obdobích a ke dnům, které určí soud zpravidla při jeho ustanovení.
účinné od 1. 9. 1959(2) Opatrovníci předloží vyúčtování zpravidla písemně, a to i s doklady. Jen jednoduché vyúčtování, skládající se z několika málo položek příjmů a výdajů, může být sepsáno do protokolu.“
- účinné od 1. 9. 195940. § 258 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Přezkoumání vyúčtování
účinné od 1. 9. 1959(1) K přezkoumání vyúčtování předvolá soud opatrovníka, opatrovance, je-li schopen posoudit své zájmy, popřípadě znalce, vyžaduje-li to rozsah nebo složitost vyúčtování. Přitom je nutno vyšetřit zejména:
- účinné od 1. 9. 1959a) zda jmění bylo úplně uvedeno tak, jak je uvedeno v soupise, popřípadě v soudních spisech nebo v posledním vyúčtování,
- účinné od 1. 9. 1959b) zda jednotlivé položky vyúčtování souhlasí s doklady,
- účinné od 1. 9. 1959c) zda veškerý majetek je náležitě uschován a zajištěn,
- účinné od 1. 9. 1959d) zda správa byla účelná a prospěšná.
účinné od 1. 9. 1959(2) Vyjde-li najevo, že k některým právním úkonům došlo bez potřebného soudního schválení, může je soud schválit dodatečně.
účinné od 1. 9. 1959(3) Při přezkoumání vyúčtování má soud zpravidla přejít nepatrné nedostatky a nemá požadovat nákladné doklady při nepatrných položkách.“
- účinné od 1. 9. 195941. § 259 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Schvalování vyúčtování
účinné od 1. 9. 1959(1) V usnesení, kterým se schvaluje vyúčtování, je třeba uvést, kdo vyúčtování podal a za kterou dobu, zda je soud uznal za správné, jaká je konečná částka čistého majetku, jaká hotovost je v rukou opatrovníka a jaké příjmy a výdaje měl opatrovanec ve vyúčtovacím období. Do usnesení je třeba pojmout také příkaz k odstranění případných chyb.
účinné od 1. 9. 1959(2) Po schválení závěrečného vyúčtování vydá soud bývalému opatrovanci na jeho žádost všechny doklady.“
- účinné od 1. 9. 195942. § 260 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Změna opatrovníka
účinné od 1. 9. 1959Při změně opatrovníka vyzve soud opatrovníka dosavadního, aby odevzdal majetek, popřípadě jeho správu novému opatrovníkovi a soudu to prokázal.“
- účinné od 1. 9. 195943. § 261 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Vydání majetku po skončení opatrovnictví
účinné od 1. 9. 1959(1) Po skončení opatrovnictví je soud povinen vydat opatrovanci jeho majetek.
účinné od 1. 9. 1959(2) Soud především vyzve opatrovance, aby do určité lhůty majetek převzal. Výzvu je nutno doručit do vlastních rukou. Současně vyzve opatrovníka, aby odevzdal majetek opatrovanci a odevzdání soudu prokázal. Nepřevezme-li opatrovanec majetek, naloží se s majetkem podle ustanovení o soudní úschově.
účinné od 1. 9. 1959(3) U nemovitých věcí po skončení opatrovnictví nařídí soud výmaz poznámky o zavedení opatrovnictví.“
- účinné od 1. 9. 195944. § 262 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Děti v rodičovské moci
účinné od 1. 9. 1959(1) Ustanovení o opatrovnících a opatrovancích se užije přiměřeně i na děti v rodičovské moci, byl-li ustanoven dítěti opatrovník.
účinné od 1. 9. 1959(2) Předchozí ustanovení o příslušnosti, obsazení soudu a řízení se užije přiměřeně i při rozhodování o prodloužení a propuštění z ochranné výchovy u osob starších 18 let ve výchovnách dorostu.“
- účinné od 1. 9. 195945. Nadpis desáté hlavy zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Věci nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení (pojištění)“
- účinné od 1. 9. 195946. § 394 odst. 2 se zrušuje.
- účinné od 1. 9. 195947. § 395 odst. 1 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajské odborové rady je příslušným soud, v jehož obvodu je sídlo krajské odborové rady, která rozhodnutí vydala. Podává-li opravný prostředek zaměstnanec (jeho rodinný příslušník nebo pozůstalý), může místo tohoto soudu volit svůj obecný soud.“
- účinné od 1. 9. 195948. § 396 odst. 4 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(4) Byl-li návrh ve věci nemocenského pojištění podán u orgánu Revolučního odborového hnutí, který ve věci nerozhodoval, postoupí se neprodleně příslušnému soudu prostřednictvím krajské odborové rady, která vydala rozhodnutí. Návrh ve věcech důchodového zabezpečení (pojištění) podaný u výkonného orgánu okresního národního výboru postoupí se neprodleně příslušnému soudu prostřednictvím Státního úřadu sociálního zabezpečení (Slovenského úřadu sociálního zabezpečení).“
- účinné od 1. 9. 195949. § 403 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Ve sporech o dávky důchodového zabezpečení může návrh i rozsudek znít na zjištění nároku bez uvedení jeho výše; v tom případě je Státní úřad sociálního zabezpečení (Slovenský úřad sociálního zabezpečení) povinen nejdéle do třiceti dnů po právní moci rozsudku vydat výměr o výši přisouzené dávky.“
- účinné od 1. 9. 195950. Za § 405 se vkládají §§ 405a až 405d, které zní:
účinné od 1. 9. 1959 „§ 405a
Odkaz účinné od 1. 9. 1959„§ 405aúčinné od 1. 9. 1959(1) Spory mezi zaměstnancem a závodem o trvání pracovního poměru, o nároku z pracovního poměru a o nároku týkajícím se přiznání, výše nebo splatnosti odměny za vynález nebo zlepšovací návrh lze projednat u soudu jen tehdy, jestliže rozhodčí řízení v závodě bylo bezvýsledné.
účinné od 1. 9. 1959(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí,
- účinné od 1. 9. 1959a) není-li pro zaměstnance závodu ustaven závodní ani místní výbor základní organizace Revolučního odborového hnutí,
- účinné od 1. 9. 1959b) nebylo-li dosud rozhodnutím krajské odborové rady zavedeno na závodě rozhodčí řízení,
- účinné od 1. 9. 1959c) jsou-li nároky s výjimkou sporů o trvání pracovního poměru uplatňovány teprve po skončení pracovního poměru,
- účinné od 1. 9. 1959d) ve sporech týkajících se podnikových bytů,
- účinné od 1. 9. 1959e) ve sporech týkajících se nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení zaměstnanců.
účinné od 1. 9. 1959(3) Za zaměstnance ve smyslu odstavce 1 se považují i domáčtí dělníci a učni.
§ 405b
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 405búčinné od 1. 9. 1959(1) Soud projedná jako žalobu návrh, který podal účastník u rozhodčího orgánu a který po bezvýsledném rozhodčím řízení postoupil závodní (místní) výbor základní organizace Revolučního odborového hnutí lidovému soudu.
účinné od 1. 9. 1959(2) Jestliže účastníci před vynesením rozsudku prohlásí, že se podrobují rozhodnutí, které vydal rozhodčí orgán, soud řízení zastaví.
účinné od 1. 9. 1959(3) K projednání návrhu podle odstavce 1 je příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo rozhodčí orgán.
§ 405c
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 405cúčinné od 1. 9. 1959(1) Rozhodnutí rozhodčích orgánů, proti nimž nebyly podány ve stanovené lhůtě námitky, nebo o nichž účastníci prohlásili, že se jim podrobují (§ 405b odst. 2), a smíry uzavřené v rozhodčím řízení, jsou vykonatelné soudní exekucí.
účinné od 1. 9. 1959(2) Rozhodčí řízení upraví Ústřední rada odborů vyhláškou.
§ 405d
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 405dúčinné od 1. 9. 1959Ustanovení §§ 405a, 405b a 405c odst. 1 a § 58 odst. 2 platí obdobně pro uplatnění nároků z členského poměru družstevníků a z jiných právních poměrů obdobných pracovnímu poměru, o němž přísluší rozhodovat soudům, jestliže předpisy vydané příslušným ústředním orgánem stanoví k uspořádání těchto nároků rozhodčí řízení.“
- účinné od 1. 9. 195951. § 408a zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Československá právnická osoba může podat žalobu též u soudu svého sídla, týká-li se žaloba právních poměrů založených smlouvou, kterou uzavřela při plnění svých úkolů. Toto ustanovení se nevztahuje na žaloby, které se týkají právních poměrů založených smlouvou pracovní.“
- účinné od 1. 9. 195952. Za § 409 se vkládá § 409a, který zní:
účinné od 1. 9. 1959 „§ 409a
Odkaz účinné od 1. 9. 1959„§ 409aúčinné od 1. 9. 1959Dovolává-li se žalobce jiného než obecného soudu účastníka, proti němuž návrh směřuje, je povinen již v žalobě uvést skutečnosti, o které příslušnost soudu opírá; jinak soud postupuje podle ustanovení § 56.“
- účinné od 1. 9. 195953. § 425 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Je-li v žalobě uplatňován nárok na zaplacení částky nepřevyšující 500 Kčs, může soudce, shledá-li pro to podmínky, vydat bez slyšení žalovaného platební rozkaz, i když není vydání platebního rozkazu žalobcem navrhováno. Je-li v žalobě uplatňován nárok na zaplacení částky vyšší než 500 Kčs, ale nepřevyšující 5000 Kčs, může soudce vydat platební rozkaz, jen navrhl-li to žalobce. V rozkaze žalovanému uloží, aby do patnácti dnů pod exekucí žalobci zaplatil pohledávku žádanou v žalobě s požadovanými úroky a stanovenými náklady, anebo aby v téže lhůtě podal proti tomu odpor u soudu, který rozkaz vydal, a aby v odporu uvedl, z kterých důvodů jej podává. Pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout.
účinné od 1. 9. 1959(2) Platební rozkaz se žalobou se doručí žalovanému do vlastních rukou; nepodá-li žalovaný včas proti němu odpor, nabývá účinnosti pravomocného rozsudku.
účinné od 1. 9. 1959(3) Podal-li žalovaný včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v napadené části a předseda senátu ustanoví rok k ústnímu jednání o žalobě. Uplatňuje-li žalovaný v odporu, že žaloba neměla být podána proti němu, vyrozumí soudce o obsahu odporu žalobce a k jeho návrhu vydá nový platební rozkaz, který doručí pravému žalovanému (§ 415).
účinné od 1. 9. 1959(4) Odpor pozdě podaný odmítne soudce bez dalšího jednání.
účinné od 1. 9. 1959(5) Ustanovení § 424 se užije obdobně.“
- účinné od 1. 9. 195954. § 535 odst. 1 druhá věta zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Zbytek čistého platu se zaokrouhluje na částku dělitelnou 3 Kčs dolů.“
- účinné od 1. 9. 195955. § 541 odst. 2 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(2) Nedosahuje-li dlužníkův plat po dobu jednoho roku částky, která je podrobena exekuci, exekuce zanikne.“
- účinné od 1. 9. 195956. § 556 odst. 1 a 2 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Soud vykoná exekuci vyklizením bytu, jen prokáže-li vymáhající věřitel potvrzením výkonného orgánu místního národního výboru, že pro povinnou stranu a osoby bydlící jen na základě jejího práva v bytě, který má být vyklizen, je právoplatně zajištěn náhradní byt. Jestliže by podle předpisů o hospodaření s byty mohl výkonný orgán místního národního výboru poskytnout náhradní ubytování, stačí, prokáže-li vymáhající věřitel potvrzením výkonného orgánu místního národního výboru, že náhradní ubytování je zajištěno. Není-li výkonný orgán místního národního výboru povinen přidělit náhradní byt ani poskytnout náhradní ubytování, není ani pro výkon exekuce podle soudního exekučního titulu potřebí průkazu o zajištění náhradního bytu nebo poskytnutí náhradního ubytování.
účinné od 1. 9. 1959(2) Výkon se provede přestěhováním do zajištěného náhradního bytu, popřípadě za podmínek uvedených v odstavci 1 do objektu poskytnutého jako náhradní ubytování. Není-li třeba poskytnout ani náhradní ubytování, provede se přestěhování na místo, které bylo poskytnuto jako přístřeší.“
- účinné od 1. 9. 195957. § 613 odst. 1 a 2 včetně nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Pravomoc a příslušnost ve věcech dětí v rodičovské moci, ve věcech poručenských a opatrovnických
účinné od 1. 9. 1959(1) Československému občanu se ustanoví poručník v Československé republice a zde se také vede poručenství. Jestliže však poručenec trvale žije v cizině, může převzít vedení poručenství československý konzulární orgán (generální konzulát, konzulát, konzulární oddělení zastupitelského úřadu), a to v rozsahu působnosti, jaká přísluší orgánům v Československé republice, uznává-li stát, v němž poručenec žije, tuto pravomoc československých konzulárních orgánů. Konzulární orgán (orgán pověřený péčí o mládež) může také upustit zcela nebo zčásti od vedení poručenství, pokud poručenství zřízené cizozemským orgánem stačí k ochraně práv a zájmů poručence. Od péče o jmění československého poručence, který je v cizině, může být upouštěno, je-li v cizině zřízeno zvláštní poručenství, které stačí k ochraně práv a zájmů poručence.
účinné od 1. 9. 1959(2) Československý příslušný orgán, v jehož obvodu je nezletilý cizinec, učiní nutná opatření k ochraně jeho osoby a majetku a zpraví o tom úřady jeho domovského státu. Jestliže soud (úřad) domovského státu nezletilce se neujme vedení poručenství v přiměřené době, zřídí poručenství československý orgán pověřený péčí o mládež podle československého práva a vede je až do doby, než se zřídí poručenství v domovském státě poručence.“
- účinné od 1. 9. 195958. K § 613 se připojuje odstavec 5, který zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(5) Převzal-li podle odstavce 1 československý konzulární orgán vedení poručenství, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím a opatřením tohoto orgánu ministerstvo zahraničních věcí.“
- účinné od 1. 9. 195959. §§ 624 až 626 včetně společného nadpisu zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Osoby požívající diplomatických výsad a imunit a budovy a místnosti chráněné diplomatickou imunitou
§ 624
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 624účinné od 1. 9. 1959Pravomoc československých soudů se vztahuje na osoby, které požívají v Československé republice diplomatických výsad a imunit, jen
- účinné od 1. 9. 1959a) pokud se tyto osoby dobrovolně podrobí zdejším soudům, nebo
- účinné od 1. 9. 1959b) jestliže předmětem právní věci je jejich nemovitý majetek v Československé republice nebo jejich práva na takových nemovitých věcech patřících jiným osobám, jakož i práva z poměru nájemního k takovým nemovitým věcem, pokud není předmětem řízení placení nájemného.
§ 625
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 625účinné od 1. 9. 1959Soudní úkony, zejména i úkony exekuční, proti osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit nebo v budovách a místnostech chráněných diplomatickou imunitou mohou být provedeny jen potud, pokud to mezinárodní právo připouští. Při takových úkonech má právo být přítomen zástupce ministerstva zahraničních věcí.
§ 626
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 626účinné od 1. 9. 1959(1) Doručení osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit zprostředkuje ministerstvo zahraničních věcí.
účinné od 1. 9. 1959(2) Nelze-li takto doručit, ustanoví soud opatrovníka pro přijímání písemností, popřípadě k obhájení práv.“
- účinné od 1. 9. 195960. Za § 628 vkládají se §§ 628a až 628c, které zní:
účinné od 1. 9. 1959 „§ 628a
Odkaz účinné od 1. 9. 1959„§ 628aúčinné od 1. 9. 1959(1) Písemný styk soudů s cizozemskými soudy a úřady děje se prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.
účinné od 1. 9. 1959(2) Žádosti o právní pomoc zasílané do ciziny opatří se ověřeným překladem do příslušného cizího jazyka; totéž platí o písemnostech určených k doručení v cizině ve formě, kterou cizozemské právo předpisuje pro písemnosti stejného druhu.
účinné od 1. 9. 1959(3) Obsílky a jiné písemnosti určené k doručení v cizině nesmějí obsahovat pohrůžky donucovacími prostředky.
§ 628b
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 628búčinné od 1. 9. 1959(1) Cizozemská písemnost, určená k doručení osobě bydlící v Československé republice, jež není opatřena ověřeným překladem do českého nebo slovenského jazyka, může být doručena, jen jestliže je příjemce ochoten ji dobrovolně převzít.
účinné od 1. 9. 1959(2) Není-li překlad připojen, má být příjemce poučen, že může proto přijetí písemnosti odmítnout, že však nelze předvídat, jaké právní následky takové odmítnutí může v cizině mít.
§ 628c
Odkaz účinné od 1. 9. 1959§ 628cúčinné od 1. 9. 1959(1) Žádá-li o to cizozemský soud (úřad), lze svědky, znalce a účastníky vyslechnout i přísežně. Totéž platí, je-li třeba v cizině předložit přísežné prohlášení o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nebo zachování nároků.
účinné od 1. 9. 1959(2) Přísaha pro svědky a účastníky zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím.“
účinné od 1. 9. 1959(3) Přísaha pro znalce zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Přísahám na svou čest, že posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
účinné od 1. 9. 1959(4) Jde-li o přísahu následnou, znění přísahy se přiměřeně pozmění.“
- účinné od 1. 9. 195961. § 677 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„Ministr spravedlnosti vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona.“
- účinné od 1. 9. 195962. § 678 zní:
účinné od 1. 9. 1959 účinné od 1. 9. 1959„(1) Ministr spravedlnosti může stanovit, které jednoduché úkony svěřené soudci mohou vykonávat správní zaměstnanci tím pověření.
účinné od 1. 9. 1959(2) Soudce, jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených správním zaměstnancům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech.
účinné od 1. 9. 1959(3) Rozhodnutí vydanému ve věci vyřízené pověřeným správním zaměstnancem lze odporovat stejným opravným prostředkem jako rozhodnutí soudce. Opravný prostředek předloží se však nejprve soudci, který buď o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má vyhovět, nebo jej předloží soudu druhé stolice, aby o něm rozhodl.
účinné od 1. 9. 1959(4) Rozhodne-li soudce o opravném prostředku sám podle odstavce 3, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvé stolice. Odporovat mu lze podle obecných ustanovení.“
- účinné od 1. 9. 195963. Dosavadní § 678 se označí jako § 679.