Mírová smlouva s Italií

Článek 74.

1. A. Reparace Svazu sovětských socialistických republik.
   1. 1. Italie zaplatí Sovětskému svazu reparace v částce $ 100,000.000 do sedmi let ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti. Během prvních dvou let nebudou dodávány žádné výrobky z běžné průmyslové výroby.
   2. 2. K úhradě reparací se použije těchto pramenů:
      1. a) části italského továrního a strojního zařízení, určeného pro výrobu válečného materiálu, jehož není třeba pro povolené vojenské útvary a které nelze snadno přizpůsobiti civilním účelům a které bude odvezeno z Italie podle článku 67 této smlouvy;
      2. b) italského jmění v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku, s výhradou výjimek blíže určených v odstavci 6 článku 79;
      3. c) běžné italské průmyslové výroby, čítajíc v to výrobu podniků zabývajících se prvovýrobou.
   1. 3. Množství a druhy zboží, které má býti dodáno, budou určeny dohodami mezi vládou Sovětského svazu a Italie a bude vybíráno a jeho dodávky budou časově tak rozvrženy, aby nebyly na závadu hospodářské rekonstrukci Italie a neukládaly dodatečná břemena ostatním spojeným nebo sdruženým mocnostem. Dohody uzavřené podle tohoto odstavce budou sděleny velvyslancům Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie v Římě.
   2. 4. Sovětský svaz dodá Italii za obchodních podmínek suroviny, jež se obvykle dovážejí do Italie a jichž je zapotřebí pro výrobu tohoto zboží. Tyto suroviny budou zaplaceny tím způsobem, že hodnota dodaných surovin se odečte od hodnoty zboží dodaného Sovětskému svazu.
   3. 5. Čtyři velvyslanci určí hodnotu italského jmění, které má býti přeneseno do Sovětského svazu.
   4. 6. Základem výpočtu pro vyúčtování podle tohoto článku bude americký dolar ve své zlaté paritě k 1. červenci 1946, t. j. 35 amerických dolarů za jednu unci zlata.

1. B. Reparace Albanii, Ethiopii, Řecku a Jugoslavii.
   1. 1. Italie zaplatí reparace těmto státům:

      Článek 74.

      Albanii ve výši	5,000.000 amerických dolarů.
      Ethiopii ve výši	25,000.000 amerických dolarů.
      Řecku ve výši	105,000.000 amerických dolarů.
      Jugoslavii ve výši	125,000.000 amerických dolarů.

      Tyto reparace budou zaplaceny do sedmi let ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti. Během prvních dvou let nebudou dodávány žádné výrobky z běžné průmyslové výroby.

   1. 2. K úhradě reparací se použije těchto pramenů:
      1. a) části italského továrního a strojního zařízení, určeného pro výrobu válečného materiálu, jehož není třeba pro povolené vojenské útvary a které nelze snadno přizpůsobiti civilním účelům a které bude odvezeno z Italie podle článku 67 této smlouvy;
      2. b) běžné italské průmyslové výroby, čítajíc v to průmyslovou výrobu podniků zabývajících se prvovýrobou;
      3. c) všech ostatních druhů výrobních statků nebo služeb, s výjimkou italského jmění, které podle článku 79 této smlouvy spadá pod pravomoc států uvedených v odstavci 1 shora. Dodávky podle tohoto odstavce budou zahrnovati i osobní parníky Saturnii a Vulcanii a to buď jeden z nich nebo oba, požádá-li o ně jeden ze států uvedených v odstavci 1 shora do 90 dnů poté, kdy jejich hodnota byla stanovena čtyřmi velvyslanci. Tyto dodávky mohou také zahrnovati semena.
   1. 3. Množství a druhy zboží a služeb, které mají býti dodány, budou určeny dohodami mezi vládami majícími nárok na reparace a italskou vládou a budou vybírány a jejich dodávky časově rozvrženy tak, aby nebyly na závadu hospodářské rekonstrukci Italie a neukládaly dodatečná břemena ostatním spojeným nebo sdruženým mocnostem.
   2. 4. Státy mající nárok na reparace z běžné průmyslové výroby dodají Italii za obchodních podmínek suroviny, jež se obvykle dovážejí do Italie a jichž jest zapotřebí pro výrobu tohoto zboží. Tyto suroviny budou zaplaceny tím způsobem, že hodnota dodaných surovin se odečte od hodnoty dodaného zboží.
   3. 5. Základem výpočtu pro vyúčtování podle tohoto článku bude americký dolar ve své zlaté paritě k 1. červenci 1946, t. j. 35 amerických dolarů za jednu unci zlata.
   4. 6. Nároky států uvedených v odstavci 1 části B tohoto článku, pokud přesahují reparační částky stanovené v řečeném odstavci, budou uspokojeny z italského majetku, jenž jest dán pod pravomoc každého z nich článkem 79 této smlouvy.
   5. 7. a) Čtyři velvyslanci budou koordinovati a bdíti nad prováděním ustanovení části B tohoto článku. Budou se raditi s přednosty diplomatických misí států jmenovaných v odstavci 1 části B v Římě a podle potřeby s italskou vládou a dávati jim rady. Pro účely tohoto článku budou čtyři velvyslanci působiti až do uplynutí období pro reparační dodávky stanoveného v odstavci 1 části B;
      1. b) aby se zabránilo střetu nebo dvojímu přidělení téže italské výroby a zdrojů různým státům majícím nárok na reparace podle části B tohoto článku, každá z vlád majících nárok na reparace podle části B tohoto článku a italská vláda zpraví čtyři velvyslance o zahájení jednání o dohodě podle odstavce 3 shora a o jeho průběhu. Dojde-li k jakýmkoliv neshodám během těchto jednání, čtyři velvyslanci budou oprávněni rozhodnouti kteroukoliv otázku, kterou jim předloží jedna z obou vlád nebo kterákoliv jiná vláda mající nárok na reparace podle části B tohoto článku.
      2. c) O uzavřených dohodách budou zpraveni čtyři velvyslanci. Čtyři velvyslanci mohou doporučiti, aby dohoda, která není v souhlase s cíli stanovenými v odstavci 3 nebo písmeni b) shora, nebo přestala se s nimi shodovati, byla vhodně změněna.

1. C. Zvláštní ustanovení o dřívějších dodávkách.

   Pokud jde o dodávky z běžné průmyslové výroby, jak jsou stanoveny v části A, odstavec 2 c) a v části B, odstavec 2 b), bude se míti za to, že nic, ať v části A nebo v části B tohoto článku, nebrání dodávkám během prvních dvou let, jestliže k takovým dodávkám dojde podle dohod mezi italskou vládou a vládou mající nárok na reparace.

1. D. Reparace jiným státům.
   1. 1. Nároky ostatních spojených a sdružených mocností budou uspokojeny z italského majetku, jenž jest dán pod pravomoc každé z nich článkem 79 této smlouvy.
   2. 2. Nároky kteréhokoliv státu, jemuž připadá území podle této smlouvy a jenž není uveden v části B tohoto článku, budou rovněž uspokojeny tím způsobem, že mu budou odstoupeny bez úplaty průmyslové závody a zařízení na odstoupených územích a užívané pro dodávku vody, výrobu a dodávku plynu a elektřiny, které jsou vlastnictvím kterékoliv italské společnosti, jejíž sídlo jest v Italii nebo se přenese do Italie, jakož i tím, že mu bude postoupen všechen ostatní majetek takových společností v odstoupených územích.
   3. 3. Italská vláda převezme odpovědnost za finanční závazky zajištěné hypotekami, zástavními právy a jinými břemeny váznoucími na takovém majetku.

1. E. Náhrada za majetek odebraný k reparačním účelům.

   Italská vláda se zavazuje, že dá náhradu všem fysickým nebo právnickým osobám, jejichž majetek se podle tohoto článku zabírá pro reparační účely.

Článek 75.

1. 1. Italie přijímá zásady prohlášení Spojených národů z 5. ledna 1943 a vrátí v nejkratší možné lhůtě majetek odvlečený z území kteréhokoliv ze Spojených národů.
2. 2. Povinnost vrátiti majetek se vztahuje na všechen zjistitelný majetek, který jest nyní v Italii a který byl některou z mocností osy odvlečen násilím nebo donucením z území některého ze Spojených národů, bez ohledu na případné pozdější převody, jimiž nynější držitel takového majetku nabyl jeho držby.
3. 3. Italská vláda vrátí majetek uvedený v tomto článku v dobrém stavu a ponese všechny s tím v Italii spojené výlohy za práci, materiál a dopravu.
4. 4. Italská vláda bude spolupracovati se Spojenými národy při vyhledávání a vracení majetku podléhajícího vrácení podle tohoto článku a učiní na svůj náklad všechna k tomu potřebná opatření.
5. 5. Italská vláda učiní nutná opatření, aby byl vrácen majetek uvedený v tomto článku, který je držen v některé třetí zemi osobami, podléhajícími italské pravomoci.
6. 6. Žádosti za vrácení majetku budou odevzdány italské vládě vládou země, z jejíhož území byl majetek odvlečen, při čemž se rozumí, že na železniční vozový park se bude pohlížeti, jako by byl odvlečen z území, jemuž původně náležel. Žádosti bude možno podávati do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
7. 7. Průvodní břemeno identifikovati majetek a dokázati vlastnictví k němu jde k tíži vlády, uplatňující nárok, a břemeno důkazu, že majetek nebyl odvlečen násilím nebo donucením, připadá vládě italské.
8. 8. Italská vláda vrátí vládě příslušného Spojeného národa všechno mincovní zlato, jež bylo Italií uloupeno nebo bezprávně do Italie odvlečeno, nebo vydá vládě příslušného Spojeného národa množství zlata, rovnající se svou vahou a ryzostí zlatu uloupenému nebo bezprávně odvlečenému. Italská vláda uznává, že tento závazek trvá bez ohledu na jakékoliv převody nebo odvezení zlata z Italie na území kterékoliv jiné mocnosti osy nebo do některé neutrální země.
9. 9. Jestliže v jednotlivých případech nebude Italii možno vrátiti předměty hodnoty umělecké, historické nebo archeologické, které tvoří část kulturního dědictví Spojeného národa, z jehož území tyto předměty byly odvlečeny italskými armádami, úřady nebo příslušníky násilím nebo donucením, Italie se zavazuje dáti dotčenému Spojenému národu předměty téhož druhu a přibližně téže hodnoty, jakou měly předměty odvlečené, pokud jest možno takové předměty v Italii opatřiti.

Článek 76.

1. 1. Italie se zříká jménem vlády italské a italských příslušníků všech nároků jakékoliv povahy proti mocnostem spojeným a sdruženým vzniklých přímo z války nebo z opatření, učiněných následkem válečného stavu v Evropě po 1. září 1939, bez rozdílu, zda spojená nebo sdružená mocnost byla v uvedené době ve válce s Italií čili nic.
   1. Toto zřeknutí zahrnuje:
      1. a) nároky na náhradu za ztráty nebo škody utrpěné následkem činů ozbrojených sil nebo úřadů mocností spojených nebo sdružených;
      2. b) nároky vyplývající z přítomnosti, operací nebo z činnosti ozbrojených sil nebo úřadů mocností spojených nebo sdružených na italském území;
      3. c) nároky z nálezů nebo nařízení kořistních soudů mocností spojených nebo sdružených, při čemž Italie uznává za platné a vykonatelné všechny nálezy a nařízení uvedených kořistních soudů vydané 1. září 1939 nebo po tomto dni, týkající se italských plavidel nebo italského zboží nebo placení výloh;
      4. d) nároky vyplývající z výkonu práv válčící strany nebo z opatření učiněných za účelem výkonu těchto práv.

1. 2. Ustanovení tohoto článku vyloučí úplně a s konečnou platností všechny nároky takové povahy, jaké jsou tu uvedeny, které od nynějška zaniknou, ať jest kdokoliv zúčastněnou stranou. Italská vláda se zavazuje, že poskytne v librách přiměřenou náhradu osobám, které následkem rekvisice dodávaly zboží nebo konaly služby ozbrojeným silám mocností spojených nebo sdružených na italském území, a na uspokojení nároků proti ozbrojeným silám mocností spojených nebo sdružených za škody způsobené na italském území a nepocházející z válečných událostí.
2. 3. Italie se rovněž zříká jménem italské vlády a italských příslušníků všech nároků té povahy, které zahrnuje odstavec 1 tohoto článku proti každému Spojenému národu, jehož diplomatické styky s Italií byly přerušeny a který jednal v součinnosti s mocnostmi spojenými a sdruženými.
3. 4. Italská vláda převezme plnou zodpovědnost za všechno spojenecké vojenské oběživo, vydané v Italii spojeneckými vojenskými úřady, čítajíc v to veškeré takové oběživo, které bude v oběhu v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti.
4. 5. Zřeknutí se Italií nároků uvedených v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje veškeré nároky vzniklé z opatření kterékoliv z mocností spojených a sdružených učiněných o italských plavidlech mezi 1. zářím 1939 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jakož i všechny nároky a pohledávky, vyplývající z nyní platných úmluv o válečných zajatcích.
5. 6. O ustanoveních tohoto článku se bude míti za to, že se nedotýkají vlastnictví k podmořským kabelům, které na počátku války náležely italské vládě nebo italským příslušníkům. Ustanovení tohoto odstavce nebudou vylučovati, aby se článku 79 a přílohy XIV užilo na podmořské kabely.

Článek 77.

1. 1. Ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nebude se již s majetkem Italie a italských příslušníků v Německu nakládati jako s majetkem nepřátelským a všechna omezení opírající se o takový režim budou zrušena.
2. 2. Zjistitelný majetek Italie a italských příslušníků, odvlečený německým vojskem nebo úřady násilím nebo donucením z italského území do Německa po 3. září 1943, podléhá navrácení.
3. 3. Uvedení italského majetku v Německu do předešlého stavu a jeho vrácení se provede podle směrnic, které dají mocnosti obsadivší Německo.
4. 4. Bez újmy těchto a jiných ustanovení přijatých ve prospěch Italie a italských příslušníků mocnostmi obsadivšími Německo, zříká se Italie za sebe a za své příslušníky všech nároků proti Německu a německým příslušníkům, které nebyly vyrovnány do 8. května 1945, vyjma nároky ze smluv a jiných závazků sjednaných před 1. zářím 1939 a práva nabytá před tímto dnem. O tomto zřeknutí bude se míti za to, že zahrnuje pohledávky, všechny mezistátní nároky plynoucí z ujednání uzavřených za války a všechny nároky ze ztrát nebo škod vzniklých za války.
5. 5. Italie se zavazuje, že učiní všechna nutná opatření, aby usnadnila takové převody německého majetku v Italii, které snad budou nařízeny těmi z mocností obsadivších Německo, jež mají právo disponovati tímto majetkem.

Článek 78.

1. 1. Italie, pokud tak již neučinila, obnoví v Italii všechna zákonná práva a zájmy Spojených národů a jejich příslušníků, tak jak byly 10. června 1940, a vrátí všechen majetek Spojených národů a jejich příslušníků, který jest v Italii, ve stavu, v jakém jest nyní.
2. 2. Italská vláda se zavazuje, že vrátí všechen majetek, práva a zájmy spadající pod tento článek, prosté všech dluhů a jakýchkoliv břemen, jimiž snad byly zatíženy následkem války, aniž italská vláda v souvislosti s jejich vrácením uloží jakékoliv dávky. Italská vláda prohlásí nicotnost všech opatření, čítajíc v to zabavení, sekvestraci nebo kontrolu, která učinila proti majetku Spojených národů mezi 10. červnem 1940 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti. V případech, kdy majetek nebude vrácen do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, bude nutno podati žádost italským úřadům nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, vyjma případy, kdy žadatel může prokázati, že nemohl podati žádost v této lhůtě.
3. 3. Italská vláda zruší převody týkající se majetku, práv a zájmů jakéhokoliv druhu, náležejících příslušníkům Spojených národů, jestliže k těmto převodům došlo násilím nebo donucením, vykonanými vládami osy nebo jejich orgány za války.
4. 4. a) Italská vláda jest zodpovědna, že majetek vrácený příslušníkům Spojených národů podle odstavce 1 tohoto článku bude uveden v zcela řádný stav. V případech, kdy majetek nemůže býti vrácen, nebo kde následkem války příslušník Spojených národů utrpěl ztrátu zásahem do svého majetku v Italii nebo jeho poškozením, dostane od italské vlády náhradu v lirách ve výši dvou třetin částky potřebné v době placení ke koupi podobného majetku nebo k náhradě utrpěné ztráty. V žádném případě nebude, pokud jde o náhradu, nakládáno s příslušníky Spojených národů méně příznivě, než s příslušníky italskými.
   1. b) Příslušníci Spojených národů, kteří mají přímé nebo nepřímé vlastnické zájmy v právnických osobách nebo sdruženích, jež nejsou příslušníky Spojených národů ve smyslu odstavce 9 písmene a) tohoto článku, jež však utrpěly ztrátu zásahem do svého majetku v Italii nebo jeho poškozením, dostanou náhradu podle výše uvedeného písmene a). Tato náhrada se vypočítá na podkladě celkové ztráty nebo škody utrpěné právnickou osobou nebo sdružením a bude v témže poměru k takové ztrátě nebo škodě, ve kterém jsou zájmy takových příslušníků v právnické osobě nebo sdružení k celému jejich kapitálu.
   2. c) Náhrada bude vyplacena prosta všech dávek, daní nebo jiných poplatků. Bude jí možno v Italii volně užívati, avšak bude podrobena předpisům o devisové kontrole, které by byly toho času v Italii v platnosti.
   3. d) Italská vláda poskytne příslušníkum Spojených národů odškodnění v lirách v témž poměru, jak jest stanoveno v písmeni a) shora. jako náhradu za ztrátu nebo škodu vzniklou následkem zvláštních opatření, jimiž byl za války postižen jejich majetek, která se však nevztahovala na italský majetek.Toto písmeno neplatí, pokud jde o ušlý zisk.

1. 5. Všechny přiměřené výlohy, které vzniknou v Italii zjišťováním nároků, čítajíc v to odhad ztrát a škod, půjdou k tíži italské vlády.
2. 6. Příslušníci Spojených národů a jejich majetek budou osvobozeni od všech výjimečných daní, dávek nebo poplatků, jež italská vláda nebo jakýkoliv italský úřad uložil na jejich kapitálové jmění v Italii mezi 3. zářím 1943 a dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, specielně za účelem úhrady výloh vyplývajících z války nebo úhrady výloh okupačních armád nebo z reparací splatných některému ze Spojených národů. Všechny částky, které byly takto zaplaceny, budou vráceny.
3. 7. Nehledíc na odstupy území podle této smlouvy, bude Italie dále zodpovědna za ztrátu nebo škodu, kterou za války utrpěl majetek příslušníků Spojených národů na odstoupeném území nebo ve Svobodném území terstském. Italská vláda ponese závazky obsažené v odstavcích 3, 4, 5 a 6 tohoto článku i pokud jde o majetek příslušníků Spojených národů na odstoupeném území a ve Svobodném území terstském, pokud to není v rozporu s ustanoveními odstavce 14 přílohy X a odstavce 14 přílohy XIV této smlouvy.
4. 8. Vlastník majetku, o nějž jde, a italská vláda mohou sjednati dohody, které nahradí ustanovení tohoto článku.
5. 9. Pro účely tohoto článku:
   1. a) Výraz „příslušníci Spojených národů“ značí fysické osoby,které jsou příslušníky některého ze Spojených národů, nebo právnické osoby nebo sdružení, ustavené podle právního řádu některého ze Spojených národů v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, za podmínky, že řečené fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení měly tento status již k 3. září 1943, datu příměří s Italií.

   Výraz „příslušníci Spojených národů“ zahrnuje rovněž všechny fysické osoby, právnické osoby nebo sdružení, s nimiž se podle právního řádu platného za války v Italii nakládalo jako s nepřáteli.

   1. b) Výraz „vlastník“ značí příslušníky Spojených národů, jak jest vymezen shora v písmeni a), který má právní nárok na majetek, o nějž jde, a zahrnuje nástupce vlastníka za podmínky, že tento nástupce jest rovněž příslušníkem Spojených národů ve smyslu písmene a). Jestliže nástupce koupil majetek, když byl již poškozen, zcizitel podrží svá práva na odškodnění podle tohoto článku, aniž by tím byly dotčeny závazky mezi zcizitelem a nabyvatelem podle vnitrostátního právního řádu.
   2. c) Výraz „majetek“ označuje všechny statky movité nebo nemovité, hmotné nebo nehmotné, čítajíc v to vlastnictví živnostenské, literární a umělecké, jakož i všechna práva nebo zájmy jakéhokoliv druhu na majetku. Bez újmy všeobecné povahy předcházejících ustanovení, majetek Spojených národů a jejich příslušníků zahrnuje všechna námořní a říční plavidla s jejich výstrojí a zařízením, které buď byly vlastnictvím Spojených národů nebo jejich příslušníků, nebo byly zapsány do rejstříku na území některého ze Spojených národů nebo pluly pod vlajkou některého ze Spojených národů, a které po 10. červnu 1940, pokud v té době byly v italských vodách nebo poté, když tam byly zavlečeny, byly buď dány pod kontrolu italských úřadů jakožto nepřátelský majetek, nebo s nimiž Spojené národy nebo jejich příslušníci ztratili možnost volně nakládati v Italii následkem kontrolních opatření italských úřadů učiněných v souvislosti s válečným stavem mezi členy Spojených národů a Německem.

Článek 79.

1. 1. Každá ze spojených a sdružených mocností bude míti právo zabaviti, podržeti, likvidovati nebo jinak naložiti s veškerým majetkem, právy a zájmy, které v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti, budou na jejím území a budou majetkem Italie nebo italských příslušníků, a použiti tohoto majetku nebo výtěžku zaň k účelům, které bude pokládati za žádoucí, v mezích svých nároků a nároků svých příslušníků proti Italii nebo italským příslušníkům, čítajíc v to pohledávky, kromě nároků plně uspokojených podle jiných článků této smlouvy. Všechen italský majetek nebo výtěžek zaň, pokud převyšuje částku těchto nároků, bude vrácen.
2. 2. Italský majetek bude likvidován a bude s ním naloženo podle právního řádu příslušné mocnosti spojené nebo sdružené. Italský majitel nebude míti žádná práva na tento majetek, vyjma ta, která by mu dával řečený právní řád.
3. 3. Italská vláda se zavazuje, že odškodní italské příslušníky, jejichž majetek bude odňat podle tohoto článku a nebude jim vrácen.
4. 4. Tímto článkem se neukládá žádné spojené nebo sdružené mocnosti závazek vrátiti živnostenské vlastnictví italské vládě nebo italským příslušníkům nebo zahrnouti takové vlastnictví při určení částky, která může býti podržena podle odstavce 1 tohoto článku. Vláda každé z mocností spojených a sdružených bude míti právo uložiti taková omezení, podmínky a výhrady na práva nebo zájmy na živnostenském vlastnictví na území této spojené nebo sdružené mocnosti, nabyté vládou nebo příslušníky Italie dříve, než tato smlouva nabude účinnosti, jaké vláda spojené nebo sdružené mocnosti bude v zájmu státním považovati za nutné.
5. 5. a) Italské podmořské kabely, spojující body ležící v Jugoslavii, budou se pokládati za italské vlastnictví v Jugoslavii, i když značná část těchto kabelů je mimo pobřežní vody jugoslávské.
   1. b) Italské podmořské kabely, spojující bod ležící na území spojené nebo sdružené mocnosti s bodem ležícím na území italském, budou pro účely tohoto článku pokládány za italské vlastnictví, pokud jde o koncové zařízení nebo o části kabelů, které jsou v pobřežních vodách této spojené nebo sdružené mocnosti.

1. 6. O majetku, o němž se mluví v odstavci 1 tohoto článku, bude se míti za to, že zahrnuje italský majetek, který podléhal kontrole z důvodu válečného stavu mezi Italií a mocností spojenou nebo sdruženou, mající pravomoc nad tímto majetkem; nebude však zahrnovati:
   1. a) majetek italské vlády, jehož se užívá ke konsulárním nebo diplomatickým účelům;
   2. b) majetek náležející náboženským organisacím nebo soukromým lidumilným institucím a užívaný výlučně pro náboženské nebo lidumilné účely;
   3. c) majetek fysických osob italské příslušnosti, majících povolení sídliti na území státu, v němž jest tento majetek, nebo na území kteréhokoliv spojeného národa, kromě italského majetku, který byl kdykoliv za války podroben opatřením, jež se všeobecně nevztahovala na majetek italských příslušníků, sídlících na témž území;
   4. d) majetková práva vzniklá po obnovení obchodních a finančních styků mezi Italií a mocnostmi spojenými a sdruženými nebo vzniklá z právních jednání mezi Italií a vládou některé spojené nebo sdružené mocnosti po 3. září 1943;
   5. e) práva z vlastnictví literárního a uměleckého;
   6. f) majetek italských příslušníků na odstoupených územích, na něž se budou vztahovati ustanovení přílohy XIV;
   7. g) s výjimkou jmění uvedeného v článku 74, část A, odstavec 2, písmeno b) a část D, odstavec 1, majetek fysických osob sídlících na odstoupených územích nebo ve Svobodném území terstském, které nebudou optovati pro italskou příslušnost podle této smlouvy, a právnických osob nebo sdružení, jejichž sídlo jest na odstoupených územích nebo ve Svobodném území terstském, s podmínkou, že takové právnické osoby nebo sdružení nejsou vlastnictvím osob sídlících v Italii, nebo jimi kontrolovány. V případech uvedených v článku 74, část A, odstavec 2, písmeno b) a část D, odstavec 1, otázka náhrady bude řešena podle článku 74, část E.

Článek 80.

Spojené a sdružené mocnosti prohlašují, že práva přiznaná jim články 74 a 79 této smlouvy kryjí všechny jejich nároky a nároky jejich příslušníků za ztráty nebo škody, vzniklé z válečných činů, čítajíc v to opatření, vyplývající z obsazení jejich území, jež lze přičítati Italii a k nimž došlo mimo italské území, s výjimkou nároků zakládajících se na článcích 75 a 78.

Článek 81.

1. 1. Válečný stav sám o sobě nebude považován za okolnost, která by měla vliv na povinnost uhraditi peněžní dluhy, pocházející ze závazků a smluv, které tu byly dříve, než vznikl válečný stav, a z práv nabytých před touto dobou, které se staly splatnými před tím, než tato smlouva nabyla účinnosti a z nichž jsou zavázáni buď vláda nebo příslušníci italští vládě nebo příslušníkům některé z mocností spojených a sdružených, nebo vláda nebo příslušníci některé z mocností spojených a sdružených vládě nebo příslušníkům italským.
2. 2. Pokud v této smlouvě není výslovně stanoveno jinak, žádné její ustanovení se nesmí vykládati tak, že by to nepříznivě působilo na poměr mezi dlužníky a věřiteli, vyplývající ze smluv uzavřených před válkou buď italskou vládou nebo italskými příslušníky.

Článek 82.

1. 1. Dokud nebudou uzavřeny obchodní smlouvy nebo dohody mezi jednotlivými Spojenými národy a Italií, italská vláda bude povinna po dobu 18 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nakládati s každým ze Spojených národů, který ve skutečnosti bude vzájemně nakládati stejně s Italií v podobných věcech, takto:
   1. a) pokud jde o cla a dovozní nebo vývozní poplatky, vnitrostátní zdanění dovezeného zboží a všechny předpisy toho se týkající, Spojené národy budou požívati bezpodmínečně nejvyšších výhod;
   2. b) ve všech ostatních směrech nebude Italie libovolně nepříznivěji nakládati se zbožím, pocházejícím z kteréhokoliv území ze Spojených národů nebo určeným do takového území, než se zbožím podobného druhu pocházejícím z území kteréhokoliv jiného ze Spojených národů nebo kteréhokoliv cizího státu nebo určeným do takového území;
   3. c) příslušníkům Spojených národů, a to i právnickým osobám, se poskytne režim jako příslušníkům vlastním a příslušníkům národa s nejvyššími výhodami ve všech věcech, týkajících se obchodu, průmyslu, plavby a jiných druhů podnikatelské činnosti v Italii. Tato ustanovení se nebudou vztahovati na obchodní letectví;
   4. d) Italie neposkytne žádnému státu výlučné nebo přednostní právo, pokud jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku, poskytne však všem Spojeným národům stejné podmínky pro nabytí mezinárodních obchodně-leteckých práv na italském území, čítajíc v to právo přistávati pro doplnění pohonných hmot a pro opravy, a poskytne, pokud jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku, všem Spojeným národům právo létati přes italské území, aniž se přistane. Tato ustanovení se nesmějí dotknouti zájmů národní obrany Italie.

1. 2. Výše uvedené závazky, které Italie na se vzala, rozumějí se s výhradou obvyklých výjimek obchodních smluv, uzavřených Italií před válkou; ustanovení týkající se vzájemnosti, poskytnuté každým ze Spojených národů, rozumějí se s výhradou obvyklých výjimek obchodních smluv, uzavřených tímto státem.

Článek 83.

1. 1. Všechny spory, které by mohly vzniknouti při provádění článků 75 a 78 a příloh XIV, XV, XVI a XVII část B této smlouvy, budou předloženy smírčí komisi složené z jednoho zástupce vlády zúčastněného Spojeného národa a jednoho zástupce vlády italské, kteří budou míti rovná práva. Nedosáhne-li se dohody do tří měsíců poté, co spor byl předložen smírčí komisi, může jedna nebo druhá vláda žádati, aby ke komisi byl přibrán třetí člen vybraný dohodou mezi oběma vládami z příslušníků třetího státu. Nedojde-li do dvou měsíců mezi oběma vládami k dohodě o výběru třetího člena komise, obrátí se tyto vlády na velvyslance Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie v Římě, kteří budou jmenovati třetího člena komise. Nebudou-li velvyslanci s to se dohodnouti do jednoho měsíce o jmenování třetího člena, může jedna nebo druhá strana požádati generálního sekretáře organisace Spojených národů, aby ho jmenoval.
2. 2. Bude-li nějaká smírčí komise ustavena podle odstavce 1 shora, bude příslušna rozhodovati všechny spory, jež snad později vzniknou mezi dotčeným Spojeným národem a Italií o provádění nebo výkladu článků 75 a 78 a příloh XIV, XV, XVI a XVII část B této smlouvy, a bude vykonávati funkce, které jí byly přiřčeny těmito ustanoveními.
3. 3. Každá smírčí komise stanoví sama svůj postup, řídíc se pravidly odpovídajícími právu a spravedlnosti.
4. 4. Každá vláda zaplatí honorář člena smírčí komise, jehož jmenuje, a kteréhokoliv zástupce, jehož určí, aby ji zastupoval před komisí. Honorář třetího člena bude určen zvláštní dohodou mezi zúčastněnými vládami a tento honorář, jakož i společné výlohy každé komise ponesou obě vlády stejným dílem.
5. 5. Strany se zavazují, že jejich úřady poskytnou smírčí komisi přímo všechnu pomoc, která bude v jejich moci.
6. 6. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako konečné a závazné.