Mírová smlouva s Italií

Příloha IX.

Technická opatření týkající se Svobodného území terstského.

(Viz článek 21.)

1. A. Dodávka vody do severozápadní Istrie.

   Jugoslavie bude dále dodávati do oblasti severozápadní Istrie v hranicích Svobodného území terstského vodu z pramene San Giovanni de Pinguente quietským vodovodem a z pramene Santa Maria del Risano risanským vodovodem. Voda z těchto pramenů bude dodávána v množství, jež nepřevyšuje podstatně množství, které bylo obvykle dodáváno této oblasti, a za takové průtokové rychlosti, jakou Svobodné území bude požadovati, avšak v mezích, jež kladou přírodní podmínky. Jugoslavie bude udržovati na jugoslávském území vodovodní potrubí, nádrže, čerpadla, čistící stanice a taková další zařízení, jichž bude zapotřebí ke splnění tohoto závazku. Pokud jde o předchozí závazky, musí býti Jugoslavii poskytnuta čekací lhůta pro nezbytnou opravu válečných škod na vodovodních zařízeních. Svobodné území zaplatí za vodu takto dodávanou přiměřenou cenu, jež bude tvořiti poměrný podíl celkového nákladu na provoz a udržování quietského a risanského vodovodu, vypočtený na základě množství vody, spotřebované ve Svobodném území. Kdyby snad v budoucnosti Svobodné území potřebovalo dodatečné dodávky vody, Jugoslavie se zavazuje, že prozkoumá věc společně s úřady Svobodného území a učiní po dohodě s nimi taková opatření pro uspokojení těchto potřeb, jaká lze rozumně žádati.

1. B. Dodávka elektřiny.
   1. 1. Jugoslavie a Italie budou udržovati dodávku elektřiny do Svobodného území terstského na dosavadní výši a budou poskytovati Svobodnému území takové množství elektřiny a takové výše výkonu, jak je Svobodné území bude požadovati. Dodávaná množství nemusí z počátku podstatně převyšovati množství, jež bylo obvykle dodáváno do oblasti tvořící Svobodné území, avšak Italie a Jugoslavie budou na žádost Svobodného území dodávati vzrůstající množství podle toho, jak se budou zvyšovati potřeby Svobodného území, za předpokladu, že o zvýšení větším než 20% nad množství dodávané obvykle Svobodnému území z příslušných zdrojů budou zúčastněné vlády povinny se dohodnouti.
   2. 2. Cena, kterou Jugoslavie nebo Italie budou účtovati a Svobodné území platiti za elektřinu, jež mu bude dodávána, nebude vyšší než cena účtovaná v Jugoslavii nebo Italii za dodávku podobného množství hydroelektřiny z týchž zdrojů na jugoslávském nebo italském území.
   3. 3. Jugoslavie, Italie a Svobodné území si budou vzájemně stále vyměňovati zprávy o průtoku a zásobě vody a o množství vyrobené elektřiny, pokud jde o stanice zásobující dřívější italské compartimento Julských Benátek, tak aby každá z těchto tří stran mohla stanoviti své potřeby.
   4. 4. Jugoslavie, Italie a Svobodné území budou udržovati v dobrém a řádném stavu všechny elektrárny, dálková vedení, pomocné stanice a jiná zařízení, jichž jest zapotřebí pro stálou dodávku elektřiny bývalému italskému compartimento Julských Benátek.
   5. 5. Jugoslavie se postará, aby nynější a kterékoliv budoucí elektrárny na Isonzu (Soči) byly provozovány tak, aby bylo možno odvézti z Isonza (Soči) tolik vody pro zavodňování kraje ležícího od Gorice na jihozápad k Jaderskému moři, kolik jí Italie bude čas od času požadovati. Italie si nesmí činiti nárok na spotřebu vody z Isonza (Soči) ve větším rozsahu nebo za příznivějších podmínek než bylo dříve obvyklé.
   6. 6. Jugoslavie, Italie a Svobodné území uzavrou společným jednáním vzájemně vyhovující úmluvu odpovídající předchozím ustanovením o dalším provozování soustavy elektráren, která obsluhuje dřívější italské compartimento Julských Benátek. Smíšená komise, v níž uvedené tři vlády budou stejně zastoupeny, bude zřízena k tomu, aby dohlížela na plnění závazků vyplývajících z odstavců 1 až 5 shora.
   7. 7. Po uplynutí desetileté lhůty ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, přezkoumá Jugoslavie, Italie a Svobodné území předchozí ustanovení ve světle poměrů, jaké budou v té době, aby stanovily, zda a kterých z předchozích závazků již není třeba, a aby změnily, vypustily nebo přidaly to, na čem se tyto strany shodnou. Jakékoliv spory, které snad vzniknou při tomto zkoumání, budou urovnány řízením vytčeným v článku 87 této smlouvy.

1. C. Usnadnění místního pohraničního obchodu.

   Do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, zahájí Jugoslavie a Svobodné území terstské, a Italie a Svobodné území terstské, jednání k uzavření dohod o tom, aby byl usnadněn pohyb potravin a jiných druhů zboží přes hranice mezi Svobodným územím a přilehlými oblastmi Jugoslavie a Italie, jež obvykle bylo dopravováno v místním obchodním styku mezi těmito oblastmi, za předpokladu, že toto zboží jest pěstěno, vyráběno nebo zhotovováno ve zmíněných územích. Tento pohyb může býti usnadněn přiměřenými opatřeními, čítajíc v to osvobození takového zboží až do určitého dohodnutého množství nebo hodnoty od dávek, cel a vývozních nebo dovozních poplatků jakéhokoliv druhu, když takové zboží jest předmětem místního obchodu.

Příloha X.

Hospodářská a finanční ustanovení o Svobodném území terstském.

1. 1. Svobodné území terstské obdrží bez náhrady italský státní a polostátní majetek, který jest ve Svobodném území.

   Za státní nebo polostátní majetek se pro účely této přílohy považuje toto: movitý a nemovitý majetek italského státu, místních úřadů a veřejných institucí a společností a sdružení, které jsou veřejným vlastnictvím, jakož i movitý a nemovitý majetek, jenž byl dříve vlastnictvím fašistické strany nebo jejích pomocných organisací.

1. 2. Všechny převody italského státního a polostátního majetku, jak jest vymezen v odstavci 1 shora, provedené po 3. září 1943, budou považovány za nicotné a neplatné. Toto ustanovení se však nebude vztahovati na zákonná právní jednání, týkají se běžných úkonů státních a polostátních orgánů, pokud jejich předmětem jest prodej v normálních mezích zboží, jež obvykle vyrábějí nebo prodávají při provádění normálních obchodních ujednání nebo v normálním průběhu veřejné správní činnosti.
2. 3. Podmořské kabely, které jsou vlastnictvím italského státu neb italských polostátních organisací, budou spadati pod ustanovení odstavce 1, pokud jde o konečné zařízení a o části kabelů, které jsou v pobřežních vodách Svobodného území.
3. 4. Italie odevzdá Svobodnému území všechny příslušné archivy a listiny správní povahy nebo historické hodnoty, jež se týkají Svobodného území nebo se vztahují na majetek převedený podle odstavce 1 této přílohy. Svobodné území odevzdá Jugoslavii všechny listiny téže povahy, které se vztahují na území odstoupené podle této smlouvy Jugoslavii, a Italii všechny listiny stejné povahy, jež budou ve Svobodném území a jež se vztahují na území italské.

   Jugoslavie prohlašuje, že jest ochotna odevzdati Svobodnému území všechny archivy a listiny správní povahy, týkající se správy Svobodného území a výhradně potřebné pro tento účel, které jsou takové, jako ty, jež před 3. zářím 1943 byly obvykle uloženy u místních úřadů, majících pravomoc nad územím, tvořícím nyní část Svobodného území.

1. 5. Svobodné území bude zbaveno povinnosti platiti italský veřejný dluh vezme však na sebe závazky z dlužních úpisů italského státu vůči majitelům, kteří podrží své bydliště ve Svobodném území, nebo pokud to jsou právnické osoby, podržují tam své sídlo nebo hlavní místo činnosti, pokud tyto dlužní úpisy odpovídají té části dluhu, jenž vznikl před 10. červnem 1940 a sloužil k úhradě nákladu na veřejné práce a civilní správní služby, z nichž mělo prospěch řečené území, ale nebyl určen přímo nebo nepřímo pro vojenské účely.

   Od držitelů může býti požadován úplný důkaz o tom, jak nabyli těchto úpisů.

   Italie a Svobodné území sjednají dohody, jimiž určí část italského veřejného dluhu, na niž se vztahuje tento odstavec, a způsob, jímž tato ustanovení budou provedena.

1. 6. Budoucí status zahraničních dluhopisů, jež jsou zaručeny břemeny na majetku nebo důchodech Svobodného území, se bude říditi dalšími dohodami, které zúčastněné strany sjednají.
2. 7. Italie a Svobodné území sjednají zvláštní dohody, jimiž se stanoví podmínky, podle nichž závazky italských veřejných nebo soukromých pojišťovacích organisací vůči obyvatelům Svobodného území a poměrná část reserv nahromaděných řečenými organisacemi budou převedeny na podobné organisace ve Svobodném území.

   Svobodné území a Italie a Svobodné území a Jugoslavie sjednají také podobné dohody, podle nichž se budou říditi závazky veřejných a soukromých sociálně-pojišťovacích organisací, jejichž sídlo je ve Svobodném území, pokud jde o držitele pojistek nebo pojištěnce, mající své bydliště v Italii, nebo na území odstoupeném podle této smlouvy Jugoslavii.

   Svobodné území a Jugoslavie rovněž sjednají podobné dohody, podle nichž se budou říditi závazky veřejných nebo soukromých sociálně-pojišťovacích organisací, jejichž sídlo jest na území odstoupeném podle této smlouvy Jugoslavii, pokud jde o držitele pojistek nebo pojištěnce, mající své bydliště ve Svobodném území.

1. 8. Italie bude nadále zavázána vypláceti civilní nebo vojenské pense, na něž v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti, získaly nárok ve službě italského státu, městských nebo jiných místních vládních úřadů osoby, které podle této smlouvy nabudou státní příslušnosti Svobodného území, čítajíc v to právo na pensi, pro jejíž výplatu ještě neuplynula předepsaná lhůta. Italie a Svobodné území sjednají dohody o tom, jak tento závazek bude splněn.
2. 9. Majetek, práva a zájmy italských státních příslušníků, kteří se usadili ve Svobodném území po 10. červnu 1940, jakož i osob, které optují pro italskou příslušnost, podle ustanovení statutu Svobodného území terstského, budou po dobu tří let ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti uznávány stejně jako majetek, práva a zájmy příslušníků Svobodného území vůbec, za předpokladu, že byly nabyty zákonným způsobem.

   Majetek, práva a zájmy ostatních italských státních příslušníků a též italských právnických osob ve Svobodném území budou podrobeny pouze takovým zákonům, jež budou čas od času vydány o majetku cizích státních příslušníků a právnických osob vůbec, za předpokladu, že jich bylo nabyto zákonným způsobem.

1. 10. Osobám, které budou optovati pro italskou státní příslušnost a odstěhují se do Italie, bude dovoleno, aby po zaplacení všech dluhů nebo daní, jež jsou povinny platiti ve Svobodném území, vzaly s sebou svůj movitý majetek a převedly své hotovosti, za předpokladu, že takový majetek a hotovosti byly nabyty zákonným způsobem. Při stěhování takového majetku nebudou vybírána žádná cla. Bude jim dále dovoleno, aby prodaly svůj movitý a nemovitý majetek za stejných podmínek jako příslušníci Svobodného území.

   Odstěhování majetku do Italie se provede za podmínek, jež nebudou v rozporu s ústavou Svobodného území, a způsobem, na němž se dohodne Italie a Svobodné území. Stejně bude sjednána dohoda o podmínkách a lhůtách pro převod hotovostí, čítajíc v to výtěžky z prodejů.

1. 11. Na majetek, práva a zájmy bývalých italských státních příslušníků, majících své bydliště ve Svobodném území, kteří se podle této smlouvy stanou příslušníky Svobodného území a které budou v Italii v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti, bude Italie bráti po dobu tří let ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, stejný ohled jako na majetek, práva a zájmy italských příslušníků vůbec.

   Takové osoby jsou oprávněny převésti a zlikvidovati svůj majetek, práva a zájmy za týchž podmínek, jaké budou stanoveny podle odstavce 10 shora.

1. 12. Se společnostmi, zřízenými podle italského práva a majícími své sídlo ve Svobodném území, které budou chtíti přenésti své sídlo do Italie nebo do Jugoslavie, bude rovněž nakládáno podle ustanovení odstavce 10 shora, za předpokladu, že více než padesát procent kapitálu společnosti jest ve vlastnictví osob, jež mají své obvyklé bydliště vně Svobodného území, nebo ve vlastnictví osob, které se odstěhují do Italie nebo do Jugoslavie.
2. 13. Odstoupení území nebude míti vliv na dluhy osob, sídlících v Italii nebo na území odstoupeném Jugoslavii, vůči osobám, sídlícím ve Svobodném území, nebo na dluhy osob sídlících ve Svobodném území vůči osobám sídlícím v Italii nebo na území odstoupeném Jugoslavii. Italie, Jugoslavie a Svobodné území se zavazují, že usnadní vyrovnání takových závazků. Výraz „osoby“,jehož jest v tomto odstavci použito, zahrnuje též osoby právnické.
3. 14. Nebyl-li majetek kteréhokoliv ze Spojených národů a jeho příslušníků ve Svobodném území dosud zproštěn italských sekvestračních nebo kontrolních opatření a vrácen majiteli, bude vrácen ve stavu, v jakém nyní jest.
4. 15. Italie vrátí majetek, odvezený neprávem po 3. září 1943 ze Svobodného území do Italie. Provedení tohoto závazku se bude říditi odstavci 2, 3, 4, 5 a 6 článku 75, s výjimkou majetku, o němž se jedná na jiném místě v této příloze.

   Ustanovení odstavců 1, 2, 5 a 6 článku 75 budou se vztahovati na navrácení majetku Svobodným územím, odvezeného za války z území kteréhokoliv ze Spojených národů.

1. 16. Italie vrátí v nejkratší možné době Svobodnému území všechny lodě v italské držbě, jejichž vlastníky byly 3. září 1943 fysické osoby mající bydliště ve Svobodném území a které podle této smlouvy nabývají státní příslušnosti Svobodného území, nebo italské právnické osoby, které mají a ponechávají své sídlo ve Svobodném území, vyjma lodě, které byly bezelstně prodány.
2. 17. Italie a Svobodné území a Jugoslavie a Svobodné území sjednají dohody o opatřeních pro spravedlivé a slušné rozdělení majetku kteréhokoliv nynějšího místního úřadu, jehož obvod byl rozdělen jakoukoliv úpravou hranic podle této smlouvy, a pro pokračování v poskytování nutných obecních služeb obyvatelstvu, o nichž v jiných částech této smlouvy není zvláštních ustanovení.

   Podobné dohody budou sjednány o spravedlivém a slušném rozdělení železničního vozového parku a železničního zařízení a o dokových a přístavních lodích a zařízeních, jakož i o jakýchkoliv jiných nevyřízených hospodářských věcech, o nichž není zmínky v této příloze.

1. 18. Bez ohledu na změnu suverenity a z ní vyplývající změnu státní příslušnosti, budou občané Svobodného území nadále požívati v Italii všech práv z živnostenského, literárního a uměleckého vlastnictví, na něž měli nárok podle zákonů, jež byly v Italii v platnosti v době změny suverenity.

   Svobodné území uzná a umožní zužitkování práv z živnostenského, literárního a uměleckého vlastnictví, která platila ve Svobodném území podle italských zákonů platných v době změny suverenity, nebo která budou znovu zřízena nebo obnovena podle přílohy XV část A této smlouvy. Tato práva zůstanou ve Svobodném území v platnosti po stejnou dobu, po jakou by byla zůstala v platnosti podle zákonů italských.

1. 19. Jakýkoliv spor, jenž vznikne při provádění ustanovení této přílohy, bude řešen způsobem stanoveným článkem 83 této smlouvy.
2. 20. Odstavce 1, 3 a 5 článku 76, článek 77, odstavec 3, článku 78, článek 81, příloha XV část A, příloha XVI a příloha XVII část B budou se vztahovati na Svobodné území terstské stejně jako na Italii.

Příloha XI.

Společné prohlášení vlády Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie o italských územních državách v Africe.

(Viz článek 23.)

1. 1. Vlády Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Britannie a Severního Irska, Spojených států amerických a Francie se shodují, že do roka ode dne, kdy tato mírová smlouva s Italií, datovaná dnem 10. února 1947, nabude účinnosti, určí společně, jak bude s konečnou platností naloženo s italskými územními državami v Africe, k nimž se Italie vzdává podle článku 23 smlouvy všech práv a nároků.
2. 2. Konečné rozhodnutí o tom, jak bude naloženo s těmito územími a jak budou vhodně upraveny jejich hranice, učiní čtyři mocnosti se zřetelem k přání a prospěchu obyvatelů a k zájmům míru a bezpečnosti, při čemž vezmou v úvahu názory ostatních zúčastněných vlád.
3. 3. Nebudou-li čtyři mocnosti s to do jednoho roku ode dne, kdy mírová smlouva s Italií nabude účinnosti, se dohodnouti o tom, jak má býti s těmito územími naloženo, bude věc předložena valnému shromáždění Spojených národů k doporučení a čtyři mocnosti souhlasí, že přijmou toto doporučení a učiní vhodná opatření, aby je provedly.
4. 4. Zástupci zahraničních ministrů budou pokračovati v úvahách o otázce, jak naložiti s bývalými italskými koloniemi s tím, že předloží svá doporučení v této věci Radě zahraničních ministrů. Vyšlou také vyšetřovací komise do kterékoliv z bývalých italských kolonií za tím účelem, aby opatřily pro zástupce potřebná data o této otázce a zjistily názory místního obyvatelstva.

Příloha XII.

(Viz článek 56.)

Názvy uvedené v této příloze jsou názvy, jichž se užívalo v italském válečném loďstvu 1. června 1946.

1. A. Seznam válečných plavidel, která Italie podrží.

   Větší válečná plavidla

   1. Bitevní lodi:
      1. Andrea Doria
      2. Caio Duilio
   1. Křižníky:
      1. Luigi di Savoia Duca degli Abruzzi
      2. Giuseppe Garibaldi
      3. Raimondo Montecuccoli
      4. Luigi Cadorna
   1. Torpedoborce:
      1. Carabiniere
      2. Granatiere
      3. Grecale
      4. Nicoloso da Recco
   1. Torpedové čluny:
      1. Giuseppe Cesare Abba
      2. Aretusa
      3. Calliope
      4. Giacinto Carini
      5. Cassiopea
      6. Clio
      7. Nicola Fabrizi
      8. Ernesto Giovannini
      9. Libra
      10. Monzambano
      11. Antonio Mosto
      12. Orione
      13. Orsa
      14. Rosalino Pilo
      15. Sagittario
      16. Sirio
   1. Korvety:
      1. Ape
      2. Baionetta
      3. Chimera
      4. Cormorano
      5. Danaide
      6. Driade
      7. Fenice
      8. Flora
      9. Folaga
      10. Gabbiano
      11. Gru
      12. Ibis
      13. Minerva
      14. Pellicano
      15. Pomona
      16. Scimittara
      17. Sfinge
      18. Sibilla
      19. Urania
      20. Spolu s jednou korvetou, která bude vyzvednuta, dokončena nebo zbudována.

   Menší válečná plavidla.

   Minolovky:

   R. D. číslo 20, 32, 34, 38, 40, 41, 102, 103, 104, 105, 113, 114, 129, 131, 132, 133, 134, 148, 149, spolu s šestnácti minolovkami typu YMS nabytými od Spojených států amerických.

   Vedety:

   VAS číslo 201, 204, 211, 218, 222, 224, 233, 235.

   Pomocná válečná plavidla.

   1. Cisternové lodi pro válečné loďstvo:
      1. Nettuno
      2. Lete
   1. Lodi pro dopravu vody:
      1. Arno
      2. Frigido
      3. Mincio
      4. Ofanto
      5. Oristano
      6. Pescara
      7. Po
      8. Sesia
      9. Simeto
      10. Stura
      11. Tronto
      12. Vipacco
   1. Tažné lodi (velké):
      1. Abbazia
      2. Asinara
      3. Atlante
      4. Capraia
      5. Chioggia
      6. Emilio
      7. Gagliardo
      8. Gorgona
      9. Licosa
      10. Lilibeo
      11. Linosa
      12. Mestre
      13. Piombino
      14. Porto Empedocle
      15. Porto Fossone
      16. Porto Pisano
      17. Porto Rose
      18. Porto Recanati
      19. San Pietro
      20. San Vito
      21. Ventimiglia
   1. Tažné lodi (malé):
      1. Argentario
      2. Astico
      3. Cordevole
      4. Generale Pozzi
      5. Irene
      6. Passero
      7. Porto Rosso
      8. Porto Vecchio
      9. San Bartolomeo
      10. San Benedetto
      11. Tagliamento
      12. N 1
      13. N 4
      14. N 5
      15. N 9
      16. N 22
      17. N 26
      18. N 27
      19. N 32
      20. N 47
      21. N 52
      22. N 53
      23. N 78
      24. N 96
      25. N 104
      26. RLN 1
      27. RLN 3
      28. RLN 9
      29. RLN 10
   1. Výcviková loď:
      1. Amerigo Vespucci
   1. Dopravní lodi:
      1. Amalia Messina
      2. Montegrappa
      3. Tarantola
   1. Zásobovací loď:
      1. Giuseppe Miraglia
   1. Správková loď:
      1. Antonio Pacinotti (po přeměně ze zásobovací lodi pro ponorky)
   1. Měřičské lodi:
      1. Azio (po přeměně z minové lodi)
      2. Cherso
   1. Služební loď pro majáky:
      1. Buffoluto
   1. Kabelová loď:
      1. Rampino

1. B. Seznam válečných plavidel, jež budou dána k disposici vládě Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie.

   Větší válečná plavidla.

   1. Bitevní lodi:
      1. Giulio Cesare
      2. Italia
      3. Vittorio Veneto
   1. Křižníky:
      1. Emanuele Filiberto Duca d'Aosta
      2. Pompeo Magno
      3. Attilio Regolo
      4. Eugenio di Savoia
      5. Scipione Africano
   1. Šalupa:
      1. Eritrea
   1. Torpédoborce:
      1. Artigliere
      2. Fuciliere
      3. Legionario
      4. Mitragliere
      5. Alfredo Oriani
      6. Augusto Riboty
      7. Velite
   1. Torpédové čluny:
      1. Aliseo
      2. Animoso
      3. Ardimentoso
      4. Ariete
      5. Fortunale
      6. Indomito
   1. Ponorky:
      1. Alagi
      2. Atropo
      3. Dandolo
      4. Giada
      5. Marea
      6. Nichelio
      7. Platino
      8. Vortice

   Menší válečná plavidla.

   1. Motorové torpedové čluny:
      1. MS čís. 11, 24, 31, 35, 52, 53, 54, 55, 61, 65, 72, 73, 74, 75.
      2. MAS čís. 433, 434, 510, 514, 516, 519, 520, 521, 523, 538, 540, 543, 545, 547, 562.
      3. ME čís. 38, 40, 41.
   1. Minolovky:
      1. RD čís. 6, 16, 21, 25, 27, 28, 29.
   1. Dělový člun:
      1. Illyria
   1. Vedety:
      1. VAS čís. 237, 240, 241, 245, 246, 248.
   1. Vyloďovací plavidla:
      1. MZ čís. 713, 717, 722, 726, 728, 729, 737, 744, 758, 776, 778, 780, 781, 784, 800, 831.

   Pomocná válečná plavidla.

   1. Cisternové lodi:
      1. Prometeo
      2. Stige
      3. Tarvisio
      4. Urano
   1. Lodi pro dopravu vody:
      1. Anapo
      2. Aterno
      3. Basento
      4. Bisagno
      5. Dalmazia
      6. Idria
      7. Isarco
      8. Istria
      9. Liri
      10. Metauro
      11. Polcevera
      12. Sprugola
      13. Timavo
      14. Tirso
   1. Tažné lodi (velké):
      1. Arsachena
      2. Basiluzzo
      3. Capo d'Istria
      4. Carbonara
      5. Cefalu
      6. Ercole
      7. Gaeta
      8. Lampedusa
      9. Lipari
      10. Liscanera
      11. Marechiaro
      12. Mesco
      13. Molara
      14. Nereo
      15. Porto Adriano
      16. Porto Conte
      17. Porto Quieto
      18. Porto Torres
      19. Porto Tricase
      20. Procida
      21. Promontore
      22. Rapallo
      23. Salvore
      24. San Angelo
      25. San Antioco
      26. San Remo
      27. Talamone
      28. Taormina
      29. Teulada
      30. Tifeo
      31. Vado
      32. Vigoroso
   1. Tažné lodi (malé):
      1. Generale Valfre
      2. Licata
      3. Noli
      4. Volosca
      5. N 2
      6. N 3
      7. N 23
      8. N 24
      9. N 28
      10. N 35
      11. N 36
      12. N 37
      13. N 80
      14. N 94
   1. Zásobovací loď:
      1. Anteo
   1. Výcviková loď:
      1. Cristoforo Colombo
   1. Pomocná minová loď:
      1. Fasana
   1. Dopravní lodi:
      1. Giuseppe Messina
      2. Montecucco
      3. Panigaglia

Příloha XIII.

Vymezení pojmů.

1. A. Ve válečném loďstvu.

   (Viz článek 59.)

   Stálý výtlak.

   Stálý výtlak hladinového plavidla je výtlak úplného plavidla s celou posádkou, vybaveného stroji a vyzbrojeného pohotově pro plavbu na moři, čítajíc v to veškerou výzbroj a střelivo, výstroj, výbavu, zásoby a pitnou vodu pro posádku, různé zásoby a přístroje všeho druhu, jimiž plavidlo má býti vybaveno ve válce, avšak bez pohonných hmot a záložní vody.

   Stálý výtlak se udává v tunách o 2.240 librách (1.116 kg).

   Válečné plavidlo.

   1. Válečným plavidlem bez ohledu na jeho výtlak jest:
      1. 1. plavidlo zvláště stavěné nebo uzpůsobené jako bojová jednotka pro námořní, obojživelnou nebo námořní leteckou válku; nebo
      2. 2. plavidlo, jež má jednu z těchto vlastností:
         1. a) jest vyzbrojeno dělem o ráži přes 4.7 palce (120 mm);
         2. b) jest vyzbrojeno více než 4 děly o ráži přes 3 palce (76 mm);
         3. c) jest určeno nebo uzpůsobeno vrhati torpéda nebo klásti miny;
         4. d) jest určeno nebo uzpůsobeno vrhati samohybné nebo řízené střely;
         5. e) jest určeno k tomu, aby bylo chráněno pancéřováním o tlouštce přes 1 palec (25 mm);
         6. f) jest určeno nebo uzpůsobeno hlavně pro užití letounů na moři;
         7. g) jest vyzbrojeno více než dvěma přístroji k vypouštění letounů;
         8. h) jest určeno pro rychlost větší než 20 uzlů, je-li vybaveno dělem o ráži přes 3 palce (76 mm).
         9. Válečné plavidlo, spadající do podskupiny 1, se již nepovažuje za válečné, uplynulo-li od jeho dobudování dvacet let a jsou-li všechny zbraně s něho odstraněny.

   Bitevní loď.

   Bitevní loď jest válečné plavidlo jiné než jest mateřská letadlová loď, jehož stálý výtlak převyšuje 10 000 tun, nebo které jest ozbrojeno dělem o ráži více než 8 palců (203 mm).

   Mateřská letadlová loď.

   Mateřská letadlová loď jest válečné plavidlo bez ohledu na výtlak, určené nebo uzpůsobené hlavně pro dopravu letounů a operování s nimi.

   Ponorka.

   Ponorka jest plavidlo, určené k operování pod mořskou hladinou.

   Zvláštní typy ztečných plavidel.

   1. 1. Všechny typy plavidel zvlášť určených nebo uzpůsobených pro obojživelné operace.
   2. 2. Všechny typy malých plavidel zvlášť určených nebo uzpůsobených pro dopravu výbušné nebo zápalné nálože pro útoky na lodi nebo přístavy.

   Motorový torpédový člun.

   Plavidlo s výtlakem menším než 200 tun, schopné pohybovati se rychlostí větší než 25 uzlů a vrhati torpéda.

1. B. Vojenský, vojenský letecký a válečný námořní výcvik.

   (Viz články 60, 63 a 65.)

   1. 1. Vojenský výcvik jest vymezen takto: studium a praktické použití veškeré výzbroje zvláště určené nebo přizpůsobené vojenským účelům a k nim se vztahujících výcvikových prostředků; studium a provádění všech cvičení nebo manévrů, sloužících k vyučování nebo provádění úkonů vojenských sil v boji, a metodické studium taktiky, strategie a práce štábů.
   2. 2. Vojenský letecký výcvik jest vymezen takto: studium a praktické použití veškeré výzbroje zvláště určené nebo přizpůsobené účelům vojenského letectva a k nim se vztahujících výcvikových prostředků; studium a provádění veškerých specielních úkonů, čítajíc v to let ve skupinách, prováděný letouny při plnění vojenského leteckého úkolu, a metodické studium letecké taktiky, strategie a práce štábů.
   3. 3. Válečný námořní výcvik jest vymezen takto: studium, správa nebo praktické použití válečných lodí nebo válečných námořních zařízení, jakož i studium nebo použití všech přístrojů a k nim se vztahujících výcvikových prostředků, jichž se používá k vedení námořní války, s výjimkou těch, jež také normálně slouží k civilním účelům; rovněž vyučování, výcvik nebo metodické studium válečné námořní taktiky, strategie a práce štábů, čítajíc v to provádění všech operací a manévrů, jichž není třeba pro mírové použití lodí.

1. C. Vymezení pojmu a seznam válečného materiálu.

   (Viz článek 67.)

   Název „válečný materiál“ užitý v této smlouvě se vztahuje na veškeré zbraně, střelivo a na veškerou výzbroj zvláště určenou pro válečné účely nebo jim přizpůsobenou, jak jsou níže vyjmenovány.

   Spojené a sdružené mocnosti si vyhrazují právo občasných úprav seznamu, který buď pozmění nebo doplní souhlasně s budoucím vědeckým vývojem.

   Kategorie I.

   1. 1. Vojenské pušky, karabiny, revolvery a pistole, záložní hlavně a ostatní součástky těchto zbraní, jež nelze přímo přizpůsobiti civilní potřebě.
   2. 2. Kulomety, samočinné vojenské pušky nebo opakovačky a samopaly, záložní hlavně a ostatní součástky těchto zbraní, jež nelze přímo přizpůsobiti civilní potřebě; kulometné podstavce.
   3. 3. Kanony, houfnice, moždíře, specielní letecké kanony, děla bez závěru nebo bez zákluzu a plamenomety; záložní hlavně a ostatní součástky k těmto zbraním, jež nelze přímo přizpůsobiti civilní potřebě; pojízdné lafety a pevné podstavce pro tyto zbraně.
   4. 4. Vrhače raket; vrhací a kontrolní ústrojí pro samohybné a řízené střely; podstavce pro tyto přístroje.
   5. 5. Samohybné střely a střely řízené, střely, rakety, střelivo a náboje plněné nebo prázdné pro zbraně vyjmenované v předchozích odstavcích 1-4 shora, zapalovače, průpalky nebo zařízení, sloužící k přivedení jich k výbuchu nebo činnosti. Nečítají se v to roznětky, nezbytné pro civilní potřebu.
   6. 6. Granáty, pumy, torpéda, miny, podmořské miny, zápalný materiál nebo zápalné nálože plněné nebo prázdné; veškerá zařízení sloužící k přivedení jich k výbuchu nebo činnosti. Nečítají se v to roznětky, nezbytné pro civilní potřebu.
   7. 7. Bodáky.