Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

§ 9

Výživa vyjmenovaných zvířat

(1) V ekologickém zemědělství se používají krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky, premixy a určitá proteinová krmiva stanovená zvláštním právním předpisem⁷) s výjimkou krmiv, určitých proteinových krmiv a doplňkových látek uvedených v příloze č. 5. Použití krmiv, krmných surovin, krmných směsí, doplňkových látek, premixů a určitých proteinových krmiv se řídí zvláštním právním předpisem.⁷)

(2) Jako objemné krmivo se pro skot používá zejména seno, sláma, siláž, senáž a čerstvá píce. Pro dospělé přežvýkavce tvoří objemná krmiva nejméně 60 % celkového denního příjmu sušiny.

(3) Z celkového objemu krmiv v přepočtu na sušinu může pocházet z přechodného období nejvýše 30 %, pokud jsou tato krmiva nakupována, nebo nejvýše 60 %, pokud krmiva z přechodného období pocházejí z vlastní ekofarmy ekologického podnikatele.

(4) Nejvyšší podíl krmiv nepocházejících z ekofarmy nebo z přechodného období z celkové roční krmné dávky v přepočtu na sušinu může u přežvýkavců činit 10 % a u ostatních vyjmenovaných zvířat 20 %. Nejvyšší podíl krmiv nepocházejících z ekofarmy nebo z přechodného období v přepočtu na sušinu v denní krmné dávce všech vyjmenovaných zvířat může činit 25 %. Tato omezení podílu krmiv nepocházejících z ekofarmy nebo z přechodného období neplatí pro žadatele po dobu jednoho roku od data podání žádosti o registraci pro chov vyjmenovaných zvířat, pokud používaná krmiva pocházejí z jeho vlastní zemědělské činnosti.

(5) Vyjmenovaným zvířatům musí být v letním období zajištěna pastva nebo přístup k zelené píci.

(6) Podávání syntetických vitaminů přežvýkavcům a chemoterapeutik a antikokcidik⁸) vyjmenovaným zvířatům je povoleno pouze v případech indikovaných veterinárním lékařem.

§ 10

Veterinární přípravky, léčiva a veterinární zákroky lze v ekologickém zemědělství použít jen v případě, kdy dojde k takovému narušení zdravotního stavu vyjmenovaného zvířete nebo vzniku onemocnění nebo utrpení vyjmenovaného zvířete, kterému se nepodařilo předcházejícími preventivními opatřeními zamezit.

§ 11

Obecné principy ekologického chovu vyjmenovaných zvířat

(1) Stavby pro ustájení vyjmenovaných zvířat musí umožňovat přirozenou ventilaci a osvětlení a mít dostatečný prostor pro jejich pohyb a zabezpečení pohody. Prostory pro ležení musí vyjmenovaným zvířatům plně umožňovat přirozený způsob odpočinku včetně přirozeného způsobu vstávání a uléhání.

(2) Ustájení se provádí tak, aby umožňovalo vyjmenovaným zvířatům péči o vlastní tělo, včetně vyhýbání se znečištění, vzájemného čištění a drbání se o vhodné předměty, kontakt s ostatními vyjmenovanými zvířaty a chování odpovídající sociální struktuře hejna nebo stáda.

(3) Ustájení se přizpůsobí tomu, aby mohla být, minimálně jedenkrát denně, kontrolována pohoda zvířat, včetně kontroly technických zařízení. Pro kontrolu zvířat se použije přiměřený zdroj osvětlení (pevně instalované nebo přenosné) umožňující kontrolu případných nedostatků ustájení.

(4) Vyjmenovaným zvířatům chovaným trvale bez ustájení a zvířatům na pastvě a ve výběhu se zajistí dostatečná ochrana proti dešti, větru, slunci a extrémním teplotám v závislosti na místních klimatických podmínkách a daném plemeni, zejména přístřešek, úkryt pod vegetací a závětří.

(5) Minimální plocha pro ustájení a výběh pro jednotlivé druhy a kategorie vyjmenovaných zvířat je stanovena v příloze č. 6. Do 31. prosince 2002 nemusí být dodržena minimální plocha pro ustájení u staveb postavených před 1. lednem 2001.

(6) Vyjmenovaná zvířata mohou být ustájena vazně jen z důvodu bezpečnosti práce. Vazné ustájení bez možnosti volného pohybu nesmí přesáhnout 12 hodin denně. Koně mohou být ustájeni vazně jen za předpokladu, že jsou v průběhu dne využíváni k práci nebo sportu.

(7) Ve stájích postavených před 1. lednem 2001 může být skot ustájen vazně jen,

1. a) je-li mu umožněna pastva po celé pastevní období,
2. b) je-li mu umožněn přístup do výběhu i v průběhu zimního období minimálně dvakrát týdně po dobu minimálně 5 hodin v jednom dni vždy, podle klimatických podmínek.

Toto ustanovení platí do 31. prosince 2010.

(8) Ohrady a oplocení pozemků nesmějí být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu.

(9) Budovy pro ustájení vyjmenovaných zvířat, kotce, zařízení a nářadí musí být řádně čištěny a dezinfikovány minimálně jedenkrát ročně. Hmyz a hlodavci musí být pravidelně potlačováni. Seznam čisticích a desinfekčních látek a přípravků k potlačování hmyzu a hlodavců v budovách a stájích pro vyjmenovaná zvířata je uveden v příloze č. 7.

(10) Úpravu paznehtů provádí odborně způsobilá osoba⁹) vždy, vyžaduje-li to stav paznehtu.

§ 12

Podmínky zajištění reprodukce

(1) K založení a doplnění stáda nebo hejna lze užít jen vyjmenovaná zvířata pocházející z přechodného období nebo z ekologického zemědělství s výjimkou

1. a) telat a hříbat ihned po odstavu, maximálně však do 6 měsíců stáří,
2. b) jehňat a kůzlat ihned po odstavu, maximálně do 45 dnů stáří,
3. c) drůbeže pro jatečnou produkci do 3 dnů stáří,
4. d) drůbeže pro produkci vajec do 18 týdnů stáří,
5. e) selat ihned po odstavu a do maximální živé hmotnosti 25 kg,
6. f) rybí násady do 1 roku,
7. g) rojů a oddělků včel,
8. h) chovných a plemenných vyjmenovaných zvířat pro obnovu stáda v rozsahu maximálně do 10 % průměrného ročního stavu základního stáda koní a skotu, do 20 % základního stáda prasat, ovcí a koz,
9. i) chovných a plemenných zvířat pro založení chovu,
10. j) plemeníků.

Písmena a) až i) platí do 31. prosince 2003.

(2) Žadatel zařazený do přechodného období a ekologický podnikatel s méně než 10 kusy základního stáda skotu a koní nebo méně než 5 kusy základního stáda prasat, ovcí a koz může použít z jiné zemědělské výroby pro obnovu stáda maximálně jednu samici ročně.

(3) Procenta stanovená v odstavci 1 písm. h) neplatí v případě vysoké úmrtnosti zvířat v důsledku nákazy nebo živelné pohromy.

§ 13

Zákroky na vyjmenovaných zvířatech

Pokud se nejedná o zákroky nařízené veterinárním lékařem, jsou v ekologickém zemědělství povoleny za dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy¹⁰) pouze tyto zákroky:

1. a) označování vyjmenovaných zvířat,
2. b) kastrace samců mladších 8 týdnů s výjimkou koní,
3. c) kastrace koní,
4. d) kupírování ocasů u jehňat mladších 8 dnů,
5. e) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat ve stáří do 8 týdnů.

§ 14

Nejkratší doba chovu

(1) Nejkratší doba chovu vyjmenovaných zvířat v ekologickém zemědělství, která se nenarodila nebo nevylíhla na ekofarmě, je 12 měsíců v případě skotu, koní, ryb a včel, 6 měsíců v případě koz, ovcí a prasat, 6 měsíců v případě vyjmenovaných zvířat pro produkci mléka, 10 týdnů v případě jatečné drůbeže a králíků a 6 týdnů v případě drůbeže pro produkci vajec.

(2) Nejkratší doba chovu do 31. prosince 2003 je u prasat 4 měsíce a u vyjmenovaných zvířat určených k produkci mléka 3 měsíce.

§ 15

Dojnice a krávy bez tržní produkce mléka

Počet dojnic a krav ve volném ustájení nesmí být vyšší než počet míst v krmišti při zachování 0,75 m délky krmné hrany na 1 dojnici nebo krávu. Počet dojnic a krav ve volném ustájení nesmí být vyšší než počet lehacích míst ve stáji.

§ 16

Telata

(1) Při chovu telat se zabezpečí, aby novorozené tele přijalo co nejdříve po porodu dostatečné množství mleziva od matky nebo z jiného zdroje. Všechna telata se napájí mlékem nejméně dvakrát denně do minimálního stáří 3 měsíců. Je-li potřeba telata chovaná s matkami přikrmovat, zřizuje se vlastní příkrmiště s přístupem pouze pro telata.

(2) V ekologickém chovu telat není dovoleno

1. a) podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi,
2. b) podávat mléko z neekologického chovu s výjimkou případů úhynu matky a nedostupnosti jiného zdroje mléka ekologického původu,
3. c) chovat telata starší 7 dnů v individuálních boxech umístěných ve stájích,
4. d) nasazovat telatům náhubky.

(3) Telatům se umožní vizuální kontakt s ostatním skotem.

(4) Jsou-li telata ustájena v boxech nebo ve vazné stáji, mají tyto boxy nebo stáje perforované stěny a jejich šířka je nejméně 90 cm s odchylkou maximálně 10 %, nebo 0,8násobek kohoutkové výšky.

§ 17

Skot pro výkrm

(1) Ustájení se uspořádá tak, aby žádné chované zvíře nebylo zraňováno útoky jiných vyjmenovaných zvířat a aby nebyl omezen jeho přístup ke krmivu nebo vodě. Agresivní vyjmenovaná zvířata musí být izolována.

(2) Elektrické zábrany k prevenci vzájemného naskakování vyjmenovaných zvířat se nepoužívají.

(3) Mimo pastevní období se vyjmenovaná zvířata odchovávají ve stájích zpravidla s volným skupinovým stlaným ustájením a výběhem.

§ 18

Ovce

(1) Výběr plemene chovaných ovcí, jejich počet a způsob chovu se provádí podle vhodnosti přírodního prostředí a možnosti zajistit dostatek pastvy a krmiv pro celý rok. Pro zazimovaná stáda s jehňaty se zajistí pro ležení prostor vystlaný slámou. Délka žlabu je taková, aby všechny ovce mohly přijímat krmivo současně; minimálně činí 0,40 m na jednu ovci.

(2) Při chovu ovcí se vylučuje

1. a) vyhánění ostříhaných ovcí v době nepříznivých klimatických podmínek,
2. b) používání ohradníků z pletiva u rohatých plemen ovcí,
3. c) chovat tato stádová zvířata individuálně; minimálním stádem jsou 3 zvířata.

(3) Po dobu 45 dnů po porodu se jehňata krmí mateřským mlékem.

§ 19

Kozy

(1) Plemeno chovaných koz, počet koz a způsob jejich chovu se volí podle přírodního prostředí a možnosti zajistit dostatek pastvy a krmiv pro celý rok. Délka žlabu musí být taková, aby všechny kozy mohly přijímat krmivo současně; minimálně činí 0,40 m na jednu kozu.

(2) K ohrazení pastvin a kotců v chovu rohatých plemen nesmí být používáno pletivo.

(3) Po dobu 45 dnů po porodu se kůzlata krmí mateřským mlékem.

(4) Při chovu koz se vylučuje chovat tato stádová zvířat individuálně; minimálním stádem jsou 3 zvířata.

§ 20

Prasata

(1) Prasata chovaná venku musí mít umožněno regulování jejich tělesné teploty.

(2) Kanec se ustájí tak, aby ho ostatní chovná prasata mohla slyšet, cítit, a pokud možno i vidět.

(3) Pro každých 10 prasat se zřizuje nejméně 1 napájecí místo. V krmné dávce všech kategorií prasat se zařazují objemná statková krmiva.

(4) Prasata musí mít vždy k dispozici slámu, přístup do výběhu nebo na pastvu a prostor pro rytí.

(5) Prasnice se před vrhem selat umísťují do prostoru, který je pro tento účel zvlášť připraven a který odpovídá specifickým rysům chování prasnic před, během a po porodu a chování selat.

(6) V ekologickém chovu prasat se vylučuje

1. a) stálé ustájení s řízením stájového prostředí,
2. b) používání zařízení pro vazné ustájení s výjimkou případu podle § 11 odst. 6,
3. c) omezování pohybu prasnic,
4. d) používání klecí pro selata,
5. e) individuální ustájení prasat s výjimkou chovných kanců, březích prasnic a prasnic se selaty,
6. f) ve výkrmu vytváření skupin s více než 30 jedinci,
7. g) používání pevné podlahy bez slámy,
8. h) odstavování selat před dosažením 6 týdnů věku.

§ 21

Drůbež

(1) Drůbeži se musí umožnit úkryt před dravci a přístup k čerstvé vodě po celou dobu trvání denního světla.

(2) Hrabavá drůbež musí mít prostor k hrabání, popelení a hřadování a vodní drůbež podmínky k plavení.

(3) Prostory pro ustájení drůbeže musí být podle konstrukce drůbežárny mezi jednotlivými turnusy dezinfikovány. Výběhy musí být ponechány prázdné tak, aby se obnovila vegetace.

(4) Krmítka a napáječky musí být uspořádány a udržovány tak, aby byla minimalizována možnost kontaminace krmiva a napájecí vody.

(5) Pobyt drůbeže ve výbězích je řízen tak, aby nevznikly trvalé blátivé podmínky a minimalizovalo se riziko kontaminace půdy organismy, které vyvolávají nebo přenášejí choroby drůbeže. Vstupy do výběhu mají 4 m délky na 100 m² plochy, která je v drůbežárně volně dostupná drůbeži. Celodenní přístup do výběhu je drůbeži umožněn vždy, kdy to klimatické podmínky dovolí, a to minimálně od věku 6 týdnů u kuřat a 8 týdnů u ostatní drůbeže.

(6) Požadavky stanovené v odstavci 5 neplatí pro malé počty drůbeže, která není chována v drůbežárnách a která se volně pohybuje během dne.

(7) Trvalé drůbežárny mohou mít roštové podlahy ve sběrném místě pro trus. Minimálně jedna třetina podlahové plochy drůbežárny je pokryta stelivem.

(8) V drůbežárnách nelze ustájit více než

1. a) 4 800 kuřat,
2. b) 3 000 nosnic,
3. c) 5 200 perliček,
4. d) 4 000 kachen pekingských a pižmových nebo 3 200 kačerů pekingských nebo pižmových nebo ostatních kachen,
5. e) 2 500 hus a krůt.

Maximální užitná plocha drůbežáren pro výkrm drůbeže na jedné ekofarmě nesmí převýšit 1 600 m².

(9) Nelze prodlužovat délku dne umělým světlem na více než 16 hodin.

(10) Krmná dávka pro výkrm drůbeže obsahuje nejméně 65 % obilovin.

(11) Jatečnou drůbež lze porážet až po dosažení věku

1. a) 81 dnů u kuřat,
2. b) 49 dnů u pekingských kachen,
3. c) 70 dnů u kachen pižmových,
4. d) 84 dnů u kačerů pižmových,
5. e) 92 dnů u mallardských kachen, kterými jsou kříženci kachen pižmových a pekingských,
6. f) 94 dnů u perliček,
7. g) 140 dnů u krůt a hus.

§ 22

Králíci

(1) Chovní králíci se chovají ve skupinách tvořených samcem a několika ramlicemi, skupinou mladých králíků nebo skupinou králíků ve výkrmu. V kotci jsou umístěny porodní boxy nebo budníky; počet porodních boxů nebo budníků není nižší než počet ramlic ustájených v kotci. Jednotlivá vyjmenovaná zvířata mohou být na nezbytně nutnou dobu umístěna v individuálních kotcích.

(2) Mladí králíci se oddělují od skupiny ve věku minimálně 30 dnů.

(3) Králíkům se umožní přístup do výběhu.

§ 23

Včely

(1) Při odběru plástů k vytáčení se odstraňují středoevropské ekotypy včely medonosné Apis mellifera (dále jen „včely“) pouze setřásáním, ometáním, vyfukováním nebo pomocí výkluzů.

(2) K podpoře stavebního pudu ve včelstvech se každoročně vyměňuje 1/3 až 1/2 plástů. Úly jsou zhotoveny pouze z přírodního materiálu s výjimkou drobných součástí, jako jsou mřížky, krmítka a výkluzy.

(3) Včelí vosk musí pocházet z ekologického chovu. V případě nedostupnosti mohou být použity mezistěny z neekologické produkce. Nelze používat mezistěny z plastických hmot.

(4) Včelstva smí být přikrmována mezi snůškami pouze medem získaným podle zákona a této vyhlášky, a to včetně doplnění zimních zásob. Po každém vytočení medu mezi snůškami ponechá chovatel včelstvu minimálně 4 kg zásob medu. Doplnění zimních zásob může být do 31. prosince 2002 provedeno krmivem neekologického původu nebo cukrem, a to maximálně do 20 % roční spotřeby medu včelstvem. Dokrmování včelstev lze provádět od posledního vytočení medu do 15 dnů před začátkem příští snůšky.

(5) Fytoterapeutická a homeopatická léčiva se používají přednostně před alopatickými léčivy. Použití alopatických veterinárních léčiv a chemických prostředků v chovu včel, k ošetření úlů, plástů apod. je povoleno jen na základě nařízených opatření Státní veterinární správy. Toto ošetření včelstva musí pak proběhnout v izolačním úlu a musí u tohoto včelstva proběhnout znovu nejkratší doba chovu (§ 14).

(6) V případech nákazy Varroa jacobsoni jsou povoleny k ošetřování včelstev, úlů a plástů kromě pokynů a poučení veterinárního lékaře, případně nařízených ochranných a zdolávacích opatření podle zvláštního právního předpisu¹¹) také kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina octová a kyselina šťavelová.

(7) Při ekologickém chovu včel je nepřípustné

1. a) používání plástů starších 3 let,
2. b) přistříhávání křídel matek,
3. c) odstraňování trubčího plodu s výjimkou případů nákazy Varroa jacobsoni,
4. d) používání repelentních chemických látek,
5. e) používání pylových náhražek,
6. f) vytáčení medu z rámků obsahujících i živý plod,
7. g) odvíčkování plástů plamenem nebo elektrickým proudem,
8. h) usazování rojů neznámého původu.

§ 24

Ryby

(1) Chov ryb v nádržích z plastických hmot nebo betonu lze použít jen pro líhnutí jiker, odchov plůdku a sádkování.

(2) Rybníky, jezera a odstavená říční ramena musí mít břehové porosty zajišťující vysokou pohlcovací schopnost kontaktní zóny s okolními pozemky.

(3) Voda musí splňovat normu klasifikace jakosti povrchových vod odpovídající I. a II. třídě podle ČSN 75 7221, biologická spotřeba kyslíku musí být za 5 dní do 8 mg.l^-1 s výjimkou letního období od 1. června do 30. září.

(4) Ke zlepšení fyzikálních, chemických a biologických vlastností rybničního dna se využívá zimování, letnění, vápnění, hnojení statkovými hnojivy a pěstování plodin na zelené hnojení.

(5) Přednost má smíšená vícedruhová rybí obsádka včetně dravých druhů. Býložravé druhy se vysazují se zřetelem ke společenství rostlin v nádrži.

(6) Před vysazením přepravovaných ryb se provede vyrovnání teplot v přepravních nádobách tak, aby rozdíl teplot nepřekročil 12 °C.

(7) Generační ryby chovného hejna musí pocházet z ekologického chovu. Upřednostňují se metody přirozeného výtěru ryb. V klimaticky nepříznivých obdobích může proběhnout počáteční odchov raných stádií a plůdku v kontrolovaných podmínkách rybích líhní.

(8) Při přikrmování ryb musí činit podíl přirozené potravy minimálně 50 % přijaté potravy. Plůdek se přikrmuje šroty obilovin, pro násady a starší ryby se obiloviny předkládají neupravené.

(9) Výlov ryb se provádí tažnými sítěmi umožňujícími šetrné zacházení s rybami (vatka, nevod, plot, podložní síť), aby se minimalizovalo stresové zatížení ryb. Nářadí pro manipulaci s rybami se před použitím navlhčí. Ryby se přepravují v nádobách s vodou. Dopravní nádoby musí mít hladké stěny. Živé ryby se vyskladňují k přepravě ve vylačněném stavu. Ryby jsou po výlovu sádkovány a jejich maximální živá hmotnost nesmí přesáhnout 100 kg na 1 m³ vody. Obsah kyslíku v odtékající vodě nesmí při sádkování kapra poklesnout pod 3 mg.l^-1.