Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků

Příloha č. 1

LÁTKY PŘÍDATNÉ

Podmínky použití přídatných látekČást 1

(1) Látky přídatné lze použít jen, je-li to technologicky zdůvodněné. Přídatné látky se podle účelu použití zařazují do těchto kategorií

1. a) antioxidanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené oxidací, jejímiž projevy jsou např. žluknutí tuků a barevné změny potraviny,
2. b) barviva, kterými jsou látky, které udělují potravině barvu, kterou by bez jejich použití neměla, nebo které rekonstruují barvu, která byla poškozena či zeslabena během technologického procesu,
3. c) konzervanty, kterými jsou látky, které prodlužují údržnost potravin a které je chrání proti zkáze způsobené činností mikroorganismů,
4. d) kyseliny, kterými jsou látky, které zvyšují kyselost potraviny, nebo které jí udělují kyselou chuť,
5. e) regulátory kyselosti, kterými jsou látky, které mění či udržují kyselost či alkalitu potraviny,
6. f) tavicí soli, kterými jsou látky, které mění vlastnosti proteinů při výrobě tavených sýrů za účelem zamezení oddělování tuku,
7. g) kypřící látky, kterými jsou látky nebo směsi látek, které vytváří plyny a tak zvyšují objem těsta,
8. h) náhradní sladidla, kterými jsou látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy,
9. i) látky zvýrazňující chuť a vůni, kterými jsou látky, které zvýrazňují již existující chuť nebo vůni potraviny,
10. j) zahušťovadla, kterými jsou látky, které zvyšují viskozitu potraviny,
11. k) želírující látky, kterými jsou látky, které udílejí potravině texturu tím, že vytváří gel,
12. l) modifikované škroby, kterými jsou látky, získávané chemickými změnami jedlých škrobů v nativním stavu nebo škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel,
13. m) stabilizátory, kterými jsou látky, které umožňují udržovat fyzikální vlastnosti potraviny. Mezi stabilizátory patří látky, které umožňují udržování homogenní disperze dvou nebo více nemísitelných látek v potravině. Dále sem patří látky, které stabilizují, udržují nebo posilují existující zbarvení potraviny,
14. n) emulgátory, kterými jsou látky, které umožňují tvorbu stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných kapalných fází nebo které tuto směs udržují,
15. o) nosiče a rozpouštědla, kterými jsou látky, které se užívají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptylování) a jiné fyzikální úpravě přídatné látky, potravního doplňku a arómatu, aniž přitom mění jejich technologickou funkci nebo mají vlastní technologický efekt a jejichž užití usnadňuje manipulaci, aplikaci nebo použití přídatné látky,
16. p) protispékavé látky, kterými jsou látky, které snižují tendenci jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě,
17. q) lešticí látky, kterými jsou látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytváří ochranný povlak. Povlaky, které jsou jedlé nebo které jsou snadno odstranitelné, se nepovažují za leštící látky,
18. r) balicí plyny, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které se zavádí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu,
19. s) propelanty, kterými jsou plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu,
20. t) odpěňovače, kterými jsou látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižující pěnění,
21. u) pěnotvorné látky, kterými jsou látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině,
22. v) zvlhčující látky, kterými jsou látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí. Dále jsou to i látky, které podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí,
23. w) plnidla, kterými jsou látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její energetickou hodnotu,
24. x) zpevňující látky, kterými jsou látky, které činí tkáně ovoce a zeleniny pevnými nebo křehkými nebo tuto pevnost udržují a dále látky, které reakcí se želírujícími látkami ztužují gely,
25. y) sekvestranty, kterými jsou látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů,
26. z) látky zlepšující mouku, kterými jsou látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce, nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality.

(2) Přídatné látky smějí být používány jen při výrobě potravin uvedených ve výčtu u jednotlivých látek, a to nejvýše do hodnoty stanoveného nejvyššího povoleného množství. Potraviny určené k dalšímu zpracování smějí obsahovat přídatné látky pouze v případě, že přítomnost těchto přídatných látek je touto vyhláškou povolena v potravinách, které jsou z nich vyráběny. Hodnoty nejvyššího povoleného množství se vztahují na potraviny ve stavu, v jakém jsou uváděny do oběhu, pokud dále není výslovně stanoveno jinak.

(3) Přídatné látky, pro které není v této příloze stanoveno nejvyšší povolené množství číselnou hodnotou, lze použít při výrobě potravin v množství nezbytně nutném pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen „nezbytné množství“). Použití látky přitom nesmí vést ke klamání spotřebitele.

(4) Přídatné látky, kromě balicích plynů a propelantů, které lze používat v nezbytném množství, se nesmějí používat pro výrobu těchto potravin:

1. a) nezpracovaných potravin,
2. b) medu,
3. c) neemulgovaného tuku a oleje,
4. d) másla,
5. e) pasterovaného nebo sterilovaného (včetně UHT sterilizace) mléka (nízkotučné, polotučné a plnotučné) a smetany,
6. f) neochucených kysaných mléčných produktů,
7. g) minerální vody,
8. h) kávy (kromě instantní kávy),
9. i) nearomatizovaného čaje,
10. j) cukru,
11. k) sušených těstovin, kromě bezlepkových těstovin a/nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety,
12. l) neochuceného podmáslí
    1. s výjimkou případů, kdy je to výslovně povoleno.

(5) Nezpracovanými potravinami se rozumí potraviny, které neprošly technologickým pochodem, který by způsobil podstatnou změnu původního stavu potraviny, mohou to být například potraviny očištěné, dělené, loupané, zbavené skořápek, mleté, řezané, krájené, upravené, chlazené, zmrazené, bez ohledu na to, zda jsou nebalené, balené, nebo zda se jedná o potraviny v ochranné atmosféře.

(6) Potraviny uvedené v části 2 smějí obsahovat pouze přídatné látky pro ně jmenovitě uvedené, a to v množství zde stanoveném. Výživa pro kojence a malé děti uvedená v části 3 smí obsahovat pouze přídatné látky, pro ni povolené v této části, a to do množství zde stanovených.

(7) Přítomnost přídatné látky se pokládá za povolenou také tehdy, pokud byla přenesena do potraviny z jejích jednotlivých složek. Toto se netýká potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí. Současně musí být splněny tyto podmínky:

1. a) přídatná látka je v této složce potraviny povolena,
2. b) spotřebitel byl s přítomností této složky seznámen na obale¹),
3. c) přídatná látka takto přenesená do potraviny v ní neplní technologickou funkci.
4. d) konečný výrobek, jehož součástí je daná složka, neobsahuje přídatnou látku ve větší míře než je množství, které bylo přeneseno z použitých složek při dodržení receptury.

(8) Přídatné látky, jejich směsi nebo jejich naředěné formy, které nejsou určeny přímému spotřebiteli, musí být na obalu označeny vedle údajů stanovených zvláštním předpisem²) těmito údaji:

1. a) označením kategorie podle části 1 odstavce 1 nebo názvem přídatné látky, jedná-li se o čistou látku nebo její jednoduchou naředěnou směs,
2. b) slovy „pro potraviny“ nebo bližším určením skupiny potravin nebo jednotlivé potraviny, pro které je výrobek určen,
3. c) výčtem všech složek v sestupném pořadí podle klesajícího množství, jsou-li ve směsi přídatných látek nebo jejich naředěné formě obsaženy vedle základní přídatné látky ještě další složky, jako jsou jiné přídatné látky, nosiče a rozpouštědla nebo potraviny,
4. d) údajem o množství každé složky nebo skupiny složek, pro které je stanoveno touto vyhláškou nejvyšší povolené množství v potravině nebo skupině potravin, pro které je výrobek určen. Tyto údaje lze nahradit na obalu uvedeným prohlášením, že při určeném dávkování výrobce garantuje dodržení požadavků této vyhlášky,
5. e) údajem o minimální trvanlivosti,
6. f) údajem o skladování nebo uchovávání, pokud charakter výrobku takové údaje vyžaduje.

(9) Za přídatné látky se nepovažují

1. a) látky, které jsou samy potravinami,
2. b) látky, které jsou přirozenými složkami potravin, například sacharidy,
3. c) pomocné látky,
4. d) aromatické látky,
5. e) látky přidávané do potravin za účelem úpravy výživové hodnoty (například minerály, stopové prvky a vitaminy),
6. f) látky užívané při výrobě pitné vody,
7. g) tekuté přípravky obsahující pektin, odvozené od sušené jablečné dřeně nebo částí kůry citrusových plodů,
8. h) žvýkačkové báze,
9. i) dextriny určené k výrobě potravin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozměněný působením kyseliny, alkálie nebo amylolytických enzymů, bělené nebo fyzikálně modifikované škroby, pokud jsou určeny k výrobě potravin,
10. j) chlorid amonný,
11. k) krevní plasma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty, aminokyseliny a jejich soli (kromě kyseliny glutamové, glycinu, cystinu a jejich solí), mléčný protein a glutén,
12. l) kaseináty a kasein,
13. m) jedlá sůl,
14. n) inulin.

(10) Látky uvedené v tabulce smějí být používány v nezbytném množství do potravin nebo na potraviny, s výjimkou potravin uvedených v odst. 4 a v omezeném množství do potravin uvedených v části 2 a 3. Látky uvedené pod čísly E 407 a E 440 mohou být standardizovány s cukry za podmínky, že je to uvedeno v dodatku k číslu a názvu látky.

Tabulka