(1) Správcem centrální adresy může být pouze vybraná osoba14), jejíž provozní řád s ohledem na potřeby uveřejnění informací podle tohoto zákona schválilo na dobu určitou Ministerstvo informatiky.
(2) Ministerstvo informatiky může zrušit schválení provozního řádu, jestliže se správce centrální adresy dopustil závažných pochybení, která ohrozila uveřejnění informací podle tohoto zákona.
(1) U dražby dobrovolné navrhovatel odpovídá za vady předmětu dražby, které mu byly či měly být při podání návrhu na provedení dražby známy a neupozornil na ně včas dražebníka ve smlouvě o provedení dražby. To neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. Je-li navrhovatelů jedné dražby více, odpovídají podle první věty za vady předmětu dražby společně a nerozdílně.
(2) U dražby nedobrovolné navrhovatel neodpovídá za případné vady předmětu dražby, odpovídá však za škodu způsobenou neoprávněným návrhem na provedení dražby; této odpovědnosti se nelze zprostit. Neoprávněným návrhem na provedení dražby se zejména rozumí návrh podaný osobou, která k jeho podání nebyla podle tohoto zákona oprávněna nebo návrh podala v rozporu s tímto zákonem.
(3) Dražební věřitelé odpovídají za škodu způsobenou neoprávněným přihlášením pohledávek. Neoprávněným přihlášením pohledávky se zejména rozumí přihlášení pohledávky osobou, která k jejímu podání nebyla podle tohoto zákona oprávněna nebo přihlásila pohledávku v rozporu s tímto zákonem.
(4) Dražebník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení tohoto zákona; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat. Dražebník odpovídá i za škodu způsobenou třetím osobám postupem licitátora; této odpovědnosti se nelze zprostit.
(5) Provedla-li dražbu osoba, která k tomu nebyla oprávněna, odpovídá za veškerou škodu provedením dražby způsobenou; této odpovědnosti se nelze zprostit.
(6) Správce centrální adresy odpovídá za škodu způsobenou svým pochybením při uveřejnění informací podle tohoto zákona.
(7) Bývalý vlastník předmětu dražby odpovídá vydražiteli za škodu způsobenou prodlením s předáním předmětu dražby.
(8) Osoba, která podala zjevně bezdůvodný návrh na prohlášení dražby za neplatnou, odpovídá navrhovateli, dražebníkovi i vydražiteli za škodu, která jim v důsledku toho vznikla.
Dražby movitých věcí zahájené podle dosavadních předpisů se dokončí podle těchto předpisů.
Právní vztahy upravené v tomto zákoně se řídí občanským zákoníkem, pokud není stanoveno jinak.
Osoby oprávněné k provádění dobrovolných dražeb movitých věcí mimo výkon rozhodnutí podle dosavadních předpisů mohou provádět tyto dražby po dobu 1 roku od účinnosti tohoto zákona pouze v rozsahu již uděleného živnostenského oprávnění. Uplynutím této lhůty platnost živnostenských oprávnění vzniklých podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zaniká.
Zrušuje se zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce ode dne vyhlášení.
* * *
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. května 2001).
Zákon č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zákon č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2005 ve věci návrhu na zrušení § 36 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášený pod č. 181/2005 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (10. května 2005).
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spotřebními a úvěrovými družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o znění některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. září 2005).
Zákon č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (8. března 2006).
Zákon č. 315/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.