Vyhláška ministra zahraničních věcí o ratifikaci Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží po železnicích, podepsané v Římě dne 23. listopadu 1933.

Společná odpovědnost železnic.

§ 1. Železnice, která přijala ku přepravě zboží s nákladním listem, odpovídá za provedení přepravy na celé cestě až do dodání.

§ 2. Každá následující železnice vstupuje již tím, že převezme zboží s původním nákladním listem, ve smlouvu přepravní podle podmínek této listiny a přejímá závazky z toho vznikající, bez újmy ustanovení § 3 článku 42, která se týkají železnice určení.

§ 3. Odpovědnost železnice podle této Úmluvy zaniká ve stanici určení, označené v nákladním listu, i když odesilatel označil jiné místo určení. Přeprava odtud dále se řídí zákony a řády vnitřními.

Rozsah odpovědnosti.

§ 1. Železnice odpovídá za podmínek stanovených v této kapitole za opožděné dodání, za škodu vzniklou úplnou nebo částečnou ztrátou, jakož i poškozením zboží, která vznikne od přijetí zboží ku přepravě až do jeho dodání.

§ 2. Je zbavena této odpovědnosti při úplné nebo částečné ztrátě nebo poškození, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním oprávněného příkazce, jeho příkazem, který nevyplývá ze zavinění železnice, vlastní vadností zboží (vnitřní zkázou, ubýváním, obyčejným prosakováním atd.) nebo vyšší mocí.

§ 3. Je rovněž zbavena odpovědnosti za opožděné dodání, dokáže-li, že zpoždění bylo způsobeno okolnostmi, které železnice nemohla odvrátiti a které zdolati nebylo v její moci.

§ 4. Je-li zboží vypravené jako vozová zásilka za podmínek této Úmluvy znovu podáno bez přeložení za podmínek téže Úmluvy a zůstane-li pod dozorem železnice, platí domněnka, že částečná ztráta nebo poškození, byly-li zjištěny, vznikly za poslední přepravní smlouvy.

Omezení odpovědnosti při škodách, které mohou vzniknouti z určitých příčin.

§ 1. Železnice neodpovídá za škody, které vzniknou z jedné nebo několika těchto příčin:

a) z nebezpečí souvisícího s přepravou v otevřených vozech u zboží tak přepravovaného buď podle předpisů tarifních nebo podle úmluv sjednaných s odesilatelem a poznamenaných v nákladním listu;

b) z nebezpečí vznikajícího buď tím, že obal chybí, nebo tím, že je vadný, u zboží, které je svou povahou vydáno ztrátám váhy nebo poškozením, není-li zabaleno;

c) z nebezpečí souvisícího s nakládáním nebo vykládáním nebo vznikajícího z vadného naložení, jde-li o zboží nakládané odesilatelem nebo vykládané příjemcem buď podle tarifů nebo úmluv sjednaných s odesilatelem a poznamenaných v nákladním listu nebo podle úmluv sjednaných s příjemcem;

d) ze zvláštního nebezpečí buď úplné nebo částečné ztráty nebo poškození zejména zlomením, rzí, vnitřní přirozenou zkázou, kromobyčejným prosakováním, vysycháním, roztroušením, jemuž je určité zboží vydáno z příčin vlastních jeho povaze;

e) z nebezpečí vznikajícího buď tím, že předměty z přepravy vyloučené byly nicméně podány ku přepravě s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným, nebo tím, že byly předměty jen podmínečně připuštěné ku přepravě podány s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným, nebo tím, že neučinil odesilatel předepsaných bezpečnostních opatření;

f) ze zvláštního nebezpečí, s přepravou spojeného, pro živá zvířata;

g) z nebezpečí, jemuž má býti čeleno doprovodem živých zvířat nebo zboží, jestliže buď podle této Úmluvy nebo podle tarifů nebo podle úmluv sjednaných s odesilatelem a poznamenaných v nákladním listu přeprava těchto zvířat nebo tohoto zboží má býti vykonána s doprovodem.

§ 2. Mohla-li podle okolností případu vzniknouti škoda z jedné nebo několika těchto příčin, platí domněnka, že z nich vznikla, nedokáže-li oprávněný příkazce opak.

Tato domněnka neplatí v případě stanoveném písmenem a) § 1, jde-li o neobyčejnou ztrátu váhy nebo ztrátu kusů.

Velikost náhrady za úplnou nebo částečnou ztrátu zboží.

Musí-li železnice podle ustanovení této Úmluvy dáti náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu zboží, vypočítá ji:

podle bursovní ceny,

není-li jí, podle tržní ceny,

není-li ani té ani oné, podle obecné hodnoty

zboží téhož druhu a jakosti v místě a době, kdy zboží bylo přijato ku přepravě. Náhrada však nemůže převyšovati 100 franků za každý chybějící kilogram hrubé váhy, s výhradou omezení stanovených v článku 34.

Kromě toho se nahradí dovozné, clo a jiné výdaje, zaplacené v souvislosti s přepravou ztraceného zboží, bez náhrady další škody.

Větší náhrada může býti žádána jen, byl-li opověděn zájem na dodání, podle § 4 článku 35, a při zlém úmyslu nebo při hrubé nedbalosti železnice podle článku 36.

Nejsou-li částky, které jsou základnou pro výpočet náhrady, vyjádřeny v měně státu, ve kterém je placení požadováno, přepočítají se podle kursu dne a místa placení.

Domněnka o ztrátě zboží. Jeho nalezení.

§ 1. Oprávněný příkazce může bez dalších důkazů považovati zboží za ztracené, nebylo-li dodáno příjemci nebo pro něho přichystáno ve třiceti dnech po uplynutí lhůt počítaných podle článku 11.

§ 2. Oprávněný příkazce může, přijímaje náhradu za ztracené zboží, vyhraditi si ve stvrzence, že žádá, aby byl ihned zpraven, bude-li zboží nalezeno do roka po vyplacení náhrady.

O této žádosti mu bude vydáno písemné osvědčení.

§ 3. Po obdržení této zprávy může oprávněný příkazce ve lhůtě třicetidenní žádati, aby mu bylo zboží vydáno v některé ze stanic ležících na přepravní cestě, po zaplacení pouhého dovozného za zboží ze stanice odesílací až do stanice, kde zboží bude vydáno, a vrátí-li náhradu, kterou obdržel, po srážce po případě dovozného, které by bylo obsaženo v této náhradě, s výhradou všech nároků na náhradu pro překročení lhůty dodací, stanovenou podle článku 33 a po případě podle § 3 článku 35.

§ 4. Není-li ve stvrzence výhrady uvedené shora v § 2, nebo nebyly-li ve lhůtě třicetidenní dány návrhy podle § 3, nebo bylo-li zboží nalezeno teprve po roce po zaplacení náhrady, naloží železnice se zbožím podle zákonů a řádů svého státu.

Omezená odpovědnost při ztrátě váhy.

§ 1. U zboží, které svou zvláštní povahou zpravidla již pouhou přepravou utrpí ztrátu váhy, odpovídá železnice, nehledíc k délce přepravy, jen za část ztráty z váhy, která přesahuje mez takto stanovenou:

1. a) 2% váhy u zboží tekutého nebo podaného ve vlhkém stavu, jakož i u tohoto zboží:

   sladkého dřeva,

   barvířského dřeva strouhaného nebo mletého,

   rohů a paznehtů,

   žíní,

   surové kůže,

   odpadků koží,

   kůry,

   čerstvých tabákových listů,

   kožešin,

   čerstvých plodin,

   plodin sušených nebo pečených,

   tuků,

   chmele,

   ovčí vlny,

   čerstvé zeleniny,

   čerstvého tmele,

   kostí celých nebo mletých,

   zpracovaných kůží (usní),

   sušených ryb,

   kořenů,

   mýdla a hutných olejů,

   soli,

   štětin,

   řezaného tabáku,

   zvířecích šlach;

1. b) 1% u všeho ostatního suchého zboží, které rovněž podléhá ztrátě váhy za přepravy.

§ 2. Omezenou odpovědnost, stanovenou v § 1 tohoto článku, nelze uplatniti, je-li dokázáno podle okolností případu, že ztráta má jiné příčiny než ty, které ospravedlňují stanovenou mez.

§ 3. Je-li přepravováno několik kusů jediným nákladním listem, počítá se přípustná mez ztráty z váhy u každého kusu, je-li jeho váha při podeji odděleně označena v nákladním listu, nebo může-li býti zjištěna jiným způsobem.

§ 4. Při úplné ztrátě zboží se nesráží při výpočtu náhrady nic za ztrátu váhy, vzniklou za přepravy.

§ 5. Předpisy tohoto článku neruší nikterak předpisů článku 28.

Velikost náhrady za poškození zboží.

Za poškození musí železnice kromě výjimky uvedené v článku 34 zaplatiti částku, o niž bylo zboží znehodnoceno, bez náhrady další škody. Větší náhrada může býti žádána jen, byl-li opověděn zájem na dodání, podle § 4 článku 35, a při zlém úmyslu nebo při hrubé nedbalosti železnice podle článku 36.

Náhrada však nemůže přesahovati:

1. a) je-li poškozením znehodnocena celá zásilka, částku, která by byla bývala vyplacena za úplnou ztrátu;
2. b) je-li poškozením znehodnocena pouze část zásilky, částku, která by byla bývala vyplacena za ztrátu znehodnocené části.

Velikost náhrady za opožděné dodání.

§ 1. Byla-li překročena lhůta dodací a nedokáže-li oprávněný příkazce, že z opoždění vznikla škoda, jest železnice povinna zaplatiti desetinu dovozného za každý zlomek opoždění, odpovídající jedné desetině lhůty dodací, při čemž se zlomek opoždění, menší než desetina lhůty dodací, počítá za desetinu. Náhrada může činiti nejvýše polovinu dovozného.

§ 2. Byl-li podán důkaz, že z opoždění vznikla škoda, budiž zaplacena za tuto škodu náhrada, která nemůže přesahovati dovozné.

§ 3. Náhrady poskytované podle paragrafu 1 a 2 tohoto článku nemohou býti požadovány vedle náhrad, které by příslušely za úplnou ztrátu zboží.

Při částečné ztrátě buďtež zaplaceny v daném případě za část zásilky, která nebyla ztracena.

Při poškození se poskytují v daném případě vedle náhrady stanovené v článku 32.

V žádném případě však nemůže souhrn náhrad stanovených v §§ 1 a 2 s náhradami stanovenými v článcích 29 a 32 míti za následek placení celkové náhrady, která by byla větší než náhrada placená za úplnou ztrátu zboží.

Omezení náhrady podle určitých tarifů.

Poskytuje-li železnice veřejnosti zvláštní podmínky přepravní (tarify speciální nebo výjimečné), které značí slevu z celkového dovozného, počítaného podle obyčejných podmínek (tarifů všeobecných), může omeziti náhradu, příslušející oprávněnému příkazci při poškození, ztrátě neb opoždění, na určitou největší částku.

Jestliže takto stanovená největší částka vyplývá z tarifu, kterého bylo použito pouze na části přepravní cesty, lze se jí dovolávati jen tehdy, když se příhoda odůvodňující náhradu udála na této části přepravní cesty.

Opověď zájmu na dodání.

§ 1. U každé zásilky může býti opověděn zájem na dodání a poznamenán v nákladním listu, jak jest řečeno v písmeni k) § 6 článku 6.

Částka opověděného zájmu musí býti vyjádřena buď v měně státu odesílacího nebo v zlatých francích nebo v jiné měně tarify stanovené.

§ 2. Z opověděné částky se vybírá poplatek jedné desetiny promille za každých započatých 10 kilometrů.

Tarify mohou tyto poplatky zmenšiti a stanoviti jejich nejmenší částku.

§ 3. Byl-li opověděn zájem na dodání, může býti žádáno při opoždění:

1. a) nebylo-li dokázáno, že z toho opoždění vznikla škoda:

   dvojnásobek částek stanovených § 1 článku 33 až do částky opověděného zájmu;

1. b) je-li podán důkaz, že z opoždění vznikla škoda:

   náhradu až do částky opověděného zájmu.

Je-li částka opověděného zájmu menší než náhrady stanovené v článku 33, mohou býti žádány tyto náhrady místo náhrad určených písmeny a) a b).

§ 4. Při úplné nebo částečné ztrátě nebo při poškození zboží, byl-li opověděn zájem na dodání, mohou býti žádány:

1. a) náhrady stanovené v článcích 29 a 32 nebo v daném případě v článku 34 a kromě toho
2. b) náhrada další dokázané škody až do částky opověděného zájmu.

§ 5. Naskytlo-li se zároveň poškození nebo částečná ztráta zboží a překročení lhůty dodací, zaplatí se náhrady příslušející podle §§ 3 a 4 b) jen do částky opověděné jako zájem na dodání.

Velikost náhrady při zlém úmyslu nebo při hrubé nedbalosti železnice.

Ve všech případech, kdy železnice zaviní úplnou nebo částečnou ztrátu, poškození neb opoždění zboží zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí, budiž oprávněné osobě plně nahrazena dokázaná škoda až do dvojnásobných největších částek, stanovených podle daného případu v článcích 29, 32, 33, 34 a 35.

Zúrokování náhrady.

Oprávněný příkazce může požadovati 6% úroky z přiznané náhrady, přesahuje-li tato náhrada při jednom nákladním listu deset franků.

Tyto úroky se počítají ode dne reklamace, uvedené v článku 40 nebo, nebylo-li reklamace, ode dne podání žaloby.

Vrácení náhrady.

Náhrada přijatá neprávem musí býti vrácena.

Při podvodu má železnice kromě toho nárok na zaplacení částky rovnající se částce neprávem vyplacené, bez újmy trestních následků.

Odpovědnost železnice za její zaměstnance.

Železnice odpovídá za zaměstnance ve své službě a za jiné osoby, jichž užije k vykonání přepravy, kterou na se vzala.

Jestliže však na žádost zájemce železniční zaměstnanci sepisují nákladní listy, pořizují překlady nebo činí jiné úkony, které nepříslusejí železnici, je nutno míti za to, že jednají na vrub osoby, které tyto služby prokazují.

Reklamace.

§ 1. Reklamace ze smlouvy přepravní musí býti podány písemně u železnice označené v článku 42.

§ 2. Právo reklamovati mají osoby, které jsou podle článku 41 oprávněny žalovati železnici.

§ 3. Podá-li reklamaci odesilatel, musí předložiti druhopis nákladního listu. Podá-li reklamaci příjemce, musí předložiti nákladní list, byl-li mu vydán.

§ 4. Nákladní list, druhopis a jiné doklady, oprávněným příkazcem snad k reklamaci připojené, musí býti předloženy buď v prvopisech nebo v opisech, na žádost železnice řádně ověřených.

Při vyřizování reklamace může železnice požadovati předložení nákladního listu, druhopisu nebo dobírkového listu v prvopisu, aby v nich zaznamenala vyřízení.

Osoby, které mohou podati žalobu na železnici.

§ 1. Žaloba na vrácení částky zaplacené podle smlouvy přepravní přísluší pouze tomu, kdo tuto částku zaplatil.

§ 2. Žaloba z dobírek podle článku 19 přísluší pouze odesilateli.

§ 3. Ostatní žaloby na železnici, které vznikají ze smlouvy přepravní, příslušejí:

odesilateli, pokud má právo měniti smlouvu přepravní, jak řečeno v článku 21;

příjemci od okamžiku, kdy buď dostal nákladní list neb uplatnil práva, která mu příslušejí podle § 3 článku 16.

Při podání těchto žalob musí odesilatel předložiti druhopis nákladního listu. Není-li ho, může žalovati železnici pouze tehdy, zmocní-li ho k tomu příjemce nebo podá-li důkaz, že příjemce zboží odmítl.

Železnice, na které mohou býti žaloby podány. Příslušnost.

§ 1. Žaloba na vrácení částky zaplacené podle přepravní smlouvy může býti podána buď na železnici, která ji vybrala, nebo na železnici, v jejíž prospěch byla větší částka vybrána.

§ 2. Žaloba z dobírek podle článku 19 může býti podána jen na železnici odesílací.

§ 3. Ostatní žaloby, vznikající ze smlouvy přepravní, mohou býti podány jen na železnici odesílací, železnici určení nebo na tu železnici, na níž se udála příhoda opravňující k žalobě.

Nedostala-li železnice určení zboží, může býti přes to žalována.

Žalobce má právo volby mezi jmenovanými železnicemi; jakmile je žaloba podána, právo volby zaniká.

§ 4. Žaloba může býti podána jen u příslušného soudu státu žalované železnice, není-li jinak stanoveno úmluvami mezistátními nebo koncesemi.

Má-li některý podnik v provozu samostatné železniční sítě v různých státech, je každá z těchto sítí považována podle tohoto paragrafu za zvláštní železnici.

§ 5. Žaloba může býti podána na jinou železnici, než které jsou označeny v §§ 1, 2 a 3, když je podána jako žaloba navzájem nebo jako námitky ve sporu, na který se vztahuje žaloba železnice z téže přepravní smlouvy.

§ 6. Ustanovení tohoto článku neplatí pro vzájemný postih železnic, který jest upraven v kapitole III tohoto oddílu.

Zjištění částečné ztráty nebo poškození zboží.

§ 1. Objeví-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození, nebo domnívá-li se, že taková škoda vznikla, nebo tvrdí-li tak oprávněný příkazce, jest železnice povinna bez průtahu a co možná v přítomnosti oprávněného příkazce zjistiti zápisem stav a podle potřeby váhu zboží, a pokud je to možné, velikost škody, její příčinu a dobu, kdy vznikla.

Opis tohoto zápisu budiž dán zdarma oprávněnému příkazci, žádá-li o to.

§ 2. Neuzná-li oprávněný příkazce zjištění v zápisu, může žádati za soudní zjištění stavu a váhy zboží, jakož i příčin a velikosti škody podle zákonů a řádů státu, kde se má soudní zjištění konati.

Zánik nároků ze smlouvy přepravní proti železnici.

§ 1. Odběrem zboží zanikají všechny nároky proti železnici, vzniklé ze smlouvy přepravní.

§ 2. Nároky však nezaniknou:

1. 1. dokáže-li oprávněný příkazce, že škoda byla způsobena zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí železnice;
2. 2. jde-li o nároky z opoždění, jestliže byly u jedné ze železnic označených v § 3 článku 42 uplatněny ve lhůtě nepřesahující třicet dnů, nečítajíc v to den odběru;
3. 3. jde-li o nároky z částečné ztráty nebo z poškození:
   1. a) byla-li zjištěna ztráta nebo poškození před odběrem zboží oprávněným příkazcem podle článku 43;
   2. b) bylo-li zjištění, jež se mělo státi podle článku 43, opominuto pouze vinou železnice;
   3. c) bylo-li zboží vypravené jako vozová zásilka za podmínek této Úmluvy znovu podáno podle § 4 článku 27 a byla-li částečná ztráta nebo poškození zjištěno při dodání poslednímu příjemci;

1. 4. jde-li o nároky ze škod zevně neznatelných, které byly zjištěny po odběru, za těchto podmínek:
   1. a) když železnice nenabídla oprávněnému příkazci přezkoumání zboží ve stanici určení;
   2. b) když byla žádost za zjištění podle článku 43 podána hned po objevení škody a nejpozději v sedmi dnech po odběru zboží;
   3. c) když oprávněný příkazce dokáže, že škoda vznikla v době mezi přijetím zboží ku přepravě a jeho dodáním;

1. 5. jde-li o nároky na vrácení zaplacených částek nebo dobírky podle článku 19.

§ 3. Oprávněný příkazce může odpírati odběr zboží, i když přijal nákladní list a zaplatil přepravné, dokud nebude vyhověno jeho žádosti, aby byla zjištěna škoda jím tvrzená.

Výhrady, které by příjemce učinil, ač zboží odebral, nemají účinku, neuzná-li je železnice.

§ 4. Chybějí-li při dodání některé z kusů uvedených v nákladním listu, může oprávněný příkazce zaznamenati ve stvrzence podle § 1 článku 16, že mu nebyly tyto přesně označené kusy dodány.

Promlčení nároků ze smlouvy přepravní.

§ 1. Nároky ze smlouvy přepravní se promlčují v jednom roce, nebyla-li dlužná částka již na jisto postavena uznáním, smírem nebo soudním rozsudkem.

Promlčení však nastane až ve třech letech, jde-li:

1. a) o nároky odesilatelovy na vyplacení dobírky vybrané železnicí od příjemce;
2. b) o nároky odesilatelovy na vyplacení výtěžku z prodeje železnicí vykonaného;
3. c) o nároky ze škody způsobené zlým úmyslem;
4. d) o nároky podle článku 38 při podvodu.

§ 2. Promlčení se počíná:

1. a) při nárocích na náhradu za částečnou ztrátu, za poškození nebo za opožděné dodání:

   dnem dodání;

1. b) při nárocích na náhradu za úplnou ztrátu:

   třicátým dnem po uplynutí lhůty dodací;

1. c) při nárocích na doplacení nebo vrácení dovozného, vedlejších poplatků nebo přirážek, nebo při nárocích na opravu přepravného, bylo-li tarifu užito nesprávně nebo stala-li se chyba při výpočtu:

   dnem zaplacení dovozného, vedlejších poplatků nebo přirážky nebo, nebylo-li placeno, dnem přijetí zboží ku přepravě;

   při nárocích týkajících se částek zaplacených podle výplatního účtu:

   dnem odúčtování s odesilatelem;

   při nárocích železnice na zaplacení částky, kterou zaplatil příjemce místo odesilatele nebo naopak a kterou železnice je povinna vrátiti oprávněnému:

   dnem vrácení této částky;

1. d) při nárocích týkajících se dobírek podle článku 19:

   čtyřicátým druhým dnem po uplynutí lhůty dodací;

1. e) při nárocích na vyplacení výtěžku z prodeje:

   dnem prodeje;

1. f) při nárocích na zaplacení doplatku ke clu, požadovaného celním úřadem:

   dnem uplatnění nároku celním úřadem.

Den označený jako počátek promlčení se nikdy nepočítá do lhůty.

§ 3. Promlčení se staví písemnou reklamací, podanou u železnice podle článku 40. Promlčení pokračuje dnem, kdy železnice zamítne reklamaci písemně a vrátí doklady, které k ní byly připojeny. Důkaz o přijetí reklamace neb odpovědi a o vrácení dokladů přísluší straně, která se toho dovolává.

Další reklamace týkající se téhož nároku nestaví promlčení.

§ 4. S výhradou předcházejících ustanovení se stavení a přetržení promlčení řídí zákony a řády státu, v kterém byly nároky vzneseny.

Nepřípustnost uplatňovati nároky zaniklé nebo promlčené.

Nároky zaniklé nebo promlčené podle ustanovení článků 44 a 45 nemohou býti uplatňovány ani žalobou navzájem, ani námitkami.

Pravidla pro vyúčtování mezi železnicemi.

§ 1. Každá železnice, která buď při odeslání nebo při příchodu zásilky vybrala přepravné nebo jiné pohledávky, vyplývající ze smlouvy přepravní, jest povinna zaplatiti zúčastněným železnicím podíl, který jim z těchto poplatků a pohledávek připadá.

§ 2. Odevzdání zboží jednou železnicí železnici další opravňuje první železnici, aby připsala hned druhé železnici na vrub částku poplatků a pohledávek, které váznou na zboží podle nákladního listu v době odevzdání, s výhradou konečného vyúčtování podle § 1 tohoto článku.

§ 3. S výhradou svých práv proti odesilateli odpovídá železnice odesílací za přepravné a ostatní poplatky, kterých nevybrala, ač je odesilatel vzal na se podle nákladního listu.

§ 4. Dodá-li železnice určení zboží, aniž při dodání vybere poplatky a pohledávky, jimiž bylo zatíženo, odpovídá za zaplacení těchto poplatků a pohledávek s výhradou svých práv proti příjemci.

Postih při náhradě za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo za poškození.

§ 1. Železnice, která zaplatila náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo za poškození podle ustanovení této Úmluvy, má právo postihu proti železnicím, které se zúčastnily přepravy, podle těchto ustanovení:

1. a) železnice, která škodu způsobila, odpovídá sama;
2. b) byla-li škoda způsobena několika železnicemi, odpovídá každá z nich za škodu, kterou způsobila. Není-li v daném případě rozlišení možné, rozdělí se náhrada mezi ně podle zásad, uvedených pod písmenem c);
3. c) nemůže-li býti dokázáno, že byla škoda způsobena jednou nebo několika železnicemi, rozdělí se příslušná náhrada mezi všechny železnice zúčastněné na přepravě s výjimkou těch, které dokáží, že se škoda nestala na jejich tratích. Rozdělení se provede v poměru kilometrových vzdáleností podle použitých tarifů.

§ 2. Je-li některá železnice neschopna platiti, rozdělí se podíl na ni připadající a jí nezaplacený mezi všechny ostatní železnice, které byly zúčastněny při přepravě, v poměru kilometrových vzdáleností podle použitých tarifů.

Postih při náhradě za opožděné dodání.

§ 1. Předpisy uvedené v článku 48 platí též při náhradě placené za opoždění. Bylo-li opoždění způsobeno závadami, které byly zjištěny na několika železnicích, rozdělí se náhrada mezi tyto železnice poměrně podle zpoždění na jejich tratích.

§ 2. Lhůty dodací, stanovené článkem 11 této Úmluvy, rozdělí se mezi jednotlivé železnice, zúčastněné při přepravě, takto:

1. 1. mezi dvě železnice sousední:
   1. a) lhůta výpravní se rozdělí stejným dílem;
   2. b) lhůta přepravní se rozdělí v poměru kilometrových vzdáleností podle použitých tarifů mezi obě železnice;

1. 2. mezi tři nebo více železnic:
   1. a) především se přidělí ze lhůty výpravní první a poslední železnici dvanáct hodin při nákladním zboží a šest hodin při rychlém zboží;
   2. b) zbytek výpravní lhůty a třetina lhůty přepravní se rozdělí stejnými díly mezi všechny zúčastněné železnice;
   3. c) další dvě třetiny lhůty přepravní se rozdělí mezi všechny železnice v poměru kilometrových vzdáleností podle použitých tarifů.

§ 3. Přirážky ke lhůtám, na které má některá železnice právo, přidělí se této železnici.

§ 4. Čas mezi okamžikem, kdy bylo zboží první železnici odevzdáno, a dobou, kdy se lhůta počíná, jde výhradně k dobru této železnice.

§ 5. Výše uvedené rozdělení platí jen tehdy, když celková dodací lhůta nebyla zachována.

Řízení při postihu.

§ 1. Železnice, proti které je veden některý z postihů, o nichž je řeč ve shora uvedených článcích 48 a 49, nemá naprosto práva vzíti v odpor řádně odůvodněné zaplacení, učiněné správou, která vede postih, byla-li náhrada stanovena soudně a byl-li jí spor řádně oznámen a dána zároveň příležitost do sporu vstoupiti. Soudce, který vede hlavní spor, určí podle okolnosti případu lhůty stanovené pro oznámení sporu a pro vstoupení do něho.

§ 2. Železnice, která chce vésti postih, musí svůj požadavek vznésti v jediné žalobě proti všem zúčastněným železnicím, s nimiž nebylo dosaženo narovnání, jinak ztratí právo postihu proti těm, které nežalovala.

§ 3. Soudce je povinen rozhodnouti v jediném rozsudku o všech postizích, které naň byly vzneseny.

§ 4. Žalované železnice nemohou vésti dodatečný postih.

§ 5. Není dovoleno předem spojiti postih se žalobou na náhradu.

Příslušnost v řízení postihovém.

§ 1. Soudce v sídle železnice, proti které se vede postih, jest výhradně příslušným pro všechny postihové nároky.

§ 2. Má-li býti žaloba podána proti několika železnicím, má žalující železnice právo voliti mezi soudci, příslušnými podle předcházejících paragrafů, toho, u kterého podá žalobu.

Zvláštní ujednání o postizích.

Železnicím je vyhrazeno sjednati zvláštní ujednání buď předem pro rozličné postihy, které by mohly mezi sebou míti, nebo pro zvláštní případ.