Zákoník práce

§ 27

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovník v pracovním poměru se podílí v kolektivu pracovníků svou prací za mzdu podle pokynů organizace na plnění jejích úkolů a účastní se na rozvoji, řízení a kontrole její činnosti.

účinné od 1. 1. 1966(2) Pracovní poměr se zakládá smlouvou mezi organizací a pracovníkem.

účinné od 1. 1. 1966(3) Volbou může být pracovní poměr založen v případech stanovených zvláštními předpisy, popřípadě stanovami nebo usneseními ústředních orgánů společenských organizací.

účinné od 1. 1. 1966(4) Jmenováním může být založen pracovní poměr jen u vedoucích pracovníků jmenovaných do jejich funkce orgánem nadřízeným organizaci, v níž má pracovník svou funkci vykonávat.

§ 28

účinné od 1. 1. 1966Před uzavřením pracovní smlouvy je organizace povinna seznámit pracovníka s právy a povinnostmi, které by pro něho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. V případech stanovených orgány státní zdravotní správy je organizace povinna zajistit, aby se pracovník před uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce.

§ 29

účinné od 1. 1. 1966(1) V pracovní smlouvě je organizace povinna s pracovníkem dohodnout:

1. účinné od 1. 1. 1966a) druh práce (funkci), na kterou je pracovník přijímán,
2. účinné od 1. 1. 1966b) místo výkonu práce (obec a závod nebo jinak určené místo),
3. účinné od 1. 1. 1966c) den nástupu do práce.

účinné od 1. 1. 1966(2) Mimoto má organizace s pracovníkem dohodnout v pracovní smlouvě zpravidla jeho mzdové zařazení odpovídající sjednanému druhu práce, popřípadě další podmínky, na kterých mají zájem.

§ 30

účinné od 1. 1. 1966Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání.

§ 31

účinné od 1. 1. 1966(1) V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, jeden měsíc. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Nemůže-li však pracovník během zkušební doby pracovat pro překážky v práci celkem déle než šest pracovních dnů, nezapočítává se do zkušební doby doba trvání těchto překážek.

účinné od 1. 1. 1966(2) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.

§ 32

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace je povinna uzavřít pracovní smlouvu písemně,

1. účinné od 1. 1. 1966a) požádá-li o to pracovník,
2. účinné od 1. 1. 1966b) vstupuje-li pracovník poprvé do pracovního poměru po vyučení nebo absolvování školy nebo uzavírá-li pracovní smlouvu mladistvý,
3. účinné od 1. 1. 1966c) přejímá-li organizace při uzavření pracovní smlouvy závazek, že pracovníka zaškolí pro určité povolání,
4. účinné od 1. 1. 1966d) jde-li o pracovníka, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.

účinné od 1. 1. 1966(2) Písemně musí být uzavřena také pracovní smlouva, kterou s pracovníkem uzavírá jménem organizace podle zvláštních předpisů národní výbor v rámci náboru prováděného národními výbory.

účinné od 1. 1. 1966(3) Byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně, je organizace povinna vydat pracovníku jedno její vyhotovení.

§ 33

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovní poměr na základě pracovní smlouvy vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jestliže pracovník ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí organizaci o této překážce, může organizace od pracovní smlouvy odstoupit.

§ 34

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovní poměr může vzniknout též na základě rámcové pracovní smlouvy. Rámcovou pracovní smlouvu lze sjednat k zajištění dobrovolné účasti pracovníků na hromadných akcích organizovaných k výpomoci při špičkových zemědělských a podobných krátkodobých pracích nebo k zajištění práce ve výrobě a provozní praxe žáků a studentů.

účinné od 1. 1. 1966(2) Rámcovou pracovní smlouvu uzavírá organizace, ve které mají být tyto práce provedeny, se společenskou organizací, školou nebo jinou organizací, která organizuje účast na těchto pracích, popřípadě práci ve výrobě nebo provozní praxi.

účinné od 1. 1. 1966(3) Pracovní poměr na základě rámcové pracovní smlouvy vzniká nástupem do práce, aniž je třeba uzavírat pracovní smlouvu s jednotlivými pracovníky, a končí provedením sjednané práce nebo uplynutím sjednané doby, pokud nebylo dohodnuto jinak.

§ 35

účinné od 1. 1. 1966Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

účinné od 1. 1. 1966(1) Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr,

1. účinné od 1. 1. 1966a) organizace je povinna přidělovat pracovníku práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu podle mzdových předpisů, popřípadě kolektivních smluv, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní nebo pracovní smlouvou;
2. účinné od 1. 1. 1966b) pracovník je povinen podle pokynů organizace konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň.

účinné od 1. 1. 1966(2) Při nástupu do práce musí být pracovník řádně seznámen s pracovním řádem (§ 82) a s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat.

účinné od 1. 1. 1966(3) Organizace je povinna předkládat závodnímu výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen „závodní výbor“) ve lhůtách s ním dohodnutých zprávy o sjednaných nových pracovních poměrech, aby mohl kontrolovat přijímání nových pracovníků a jejich pracovní a mzdové zařazení.

§ 36

účinné od 1. 1. 1966Změna sjednaných pracovních podmínek

účinné od 1. 1. 1966(1) Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze změnit jen tehdy, dohodnou-li se organizace a pracovník na jeho změně. Byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně, musí organizace provést písemně i její změnu.

účinné od 1. 1. 1966(2) Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je pracovník povinen jen výjimečně v případech uvedených v § 37 a 38.

§ 37

účinné od 1. 1. 1966Převedení na jinou práci

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace je povinna převést pracovníka na jinou práci,

1. účinné od 1. 1. 1966a) pozbyl-li pracovník vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení trvale způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo nesmí-li ji konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,
2. účinné od 1. 1. 1966b) koná-li těhotná žena nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců práci, kterou nesmějí být tyto ženy zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání,
3. účinné od 1. 1. 1966c) je-li to nutné podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi,
4. účinné od 1. 1. 1966d) je-li to třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo pravomocného kárného opatření,
5. účinné od 1. 1. 1966e) byla-li dána pracovníku výpověď pro ztrátu způsobilosti plnit povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru [§ 46 odst. 1 písm. d) a e)] a není-li ponechání pracovníka na jeho původní práci do uplynutí výpovědní lhůty možné.

účinné od 1. 1. 1966(2) Nelze-li dosáhnout účelu převedení podle předchozího odstavce převedením pracovníka v rámci pracovní smlouvy, může ho organizace převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím pracovník nesouhlasil.

účinné od 1. 1. 1966(3) Organizace může převést pracovníka i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána,

1. účinné od 1. 1. 1966a) nemůže-li pracovník konat práci pro prostoj (§ 129) nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
2. účinné od 1. 1. 1966b) je-li to třeba k odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků,
3. účinné od 1. 1. 1966c) vyžaduje-li to jiná nezbytná provozní potřeba organizace, avšak v tomto případě nejdéle celkem na dobu 30 pracovních dnů v kalendářním roce.

účinné od 1. 1. 1966(4) Při převedení pracovníka na jinou práci je organizace povinna přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná (vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci).

účinné od 1. 1. 1966(5) Organizace je povinna předem projednat s pracovníkem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně a dochází-li převedením pracovníka k její změně, je organizace povinna vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3.

§ 38

účinné od 1. 1. 1966Pracovní cesta a přeložení

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace může vyslat pracovníka na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu.

účinné od 1. 1. 1966(2) Přeložit pracovníka k soustavnému výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze v rámci organizace, a jen když to nezbytně vyžaduje její provozní potřeba. Organizace je povinna s pracovníkem předem projednat důvod a dobu přeložení a přihlédnout k jeho oprávněným zájmům.

účinné od 1. 1. 1966(3) Pokud se organizace nedohodne s pracovníkem jinak, může ho přeložit do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, nejdéle celkem na 90 dnů v kalendářním roce. Vláda může po projednání s Ústřední radou odborů pro některé skupiny pracovníků stanovit, že tito pracovníci mohou být výjimečně přeloženi do jiného místa i na delší dobu, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to zabezpečení zájmů obyvatelstva, a vyžadují-li to potřeby obrany státu, popřípadě i do jiné organizace.

§ 39

účinné od 1. 1. 1966Převedení pracovníka na původní pracovní místo

účinné od 1. 1. 1966Odpadnou-li důvody, pro které byl pracovník podle předchozích ustanovení převeden na jinou práci nebo přeložen do jiného místa, než byly sjednány v pracovní smlouvě, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána nebo na kterou je možnost takové změny omezena tímto zákoníkem [§ 37 odst. 3 písm. c) a § 38 odst. 3], je organizace povinna zařadit pracovníka zpět na jeho původní práci a pracoviště, pokud se s ním nedohodne jinak. Není-li takové zařazení možné z vážných provozních důvodů, musí být pracovník převeden na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, a to pokud možno na témž pracovišti, kde pracoval dříve.

§ 40

účinné od 1. 1. 1966Převedení a přeložení na žádost pracovníka

účinné od 1. 1. 1966Požádá-li pracovník o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, poněvadž podle lékařského posudku není vhodné, aby dále konal dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, nebo z jiných vážných důvodů, je organizace povinna mu vyhovět, jakmile to dovolí její provozní možnosti. Přitom musí dbát, aby práce i pracoviště, na které pracovníka převádí, byly pro něho vhodné.

§ 41

účinné od 1. 1. 1966Účast odborových orgánů při převádění a překládání

účinné od 1. 1. 1966(1) Pokud organizace podle předchozích ustanovení (§ 37 a § 38 odst. 3) výjimečně převádí pracovníka na jinou práci nebo ho překládá do jiného místa, než odpovídají pracovní smlouvě, na dobu delší než jeden měsíc a pracovník s takovým opatřením nesouhlasí, může organizace provést takové opatření jen s předchozím souhlasem závodního výboru. Souhlasu závodního výboru není však třeba k převedení pracovníka na jinou práci podle kárného opatření pravomocně uloženého.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jde-li o mladistvého pracovníka nebo pracovníka se změněnou pracovní schopností, je třeba předchozího souhlasu závodního výboru ke každému jeho převedení na jinou práci nebo přeložení do jiného místa, pokud mají tato opatření trvat delší dobu než jeden měsíc.

účinné od 1. 1. 1966(3) Pokud je k převedení pracovníka na jinou práci nebo k jeho přeložení do jiného místa třeba předchozího souhlasu závodního výboru, je takové opatření bez tohoto souhlasu neplatné. Ústřední rada odborů může však upravit účast odborových orgánů při těchto opatřeních pro některé skupiny pracovníků odchylně.

§ 42

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovní poměr může být rozvázán:

1. účinné od 1. 1. 1966a) dohodou,
2. účinné od 1. 1. 1966b) výpovědí,
3. účinné od 1. 1. 1966c) okamžitým zrušením,
4. účinné od 1. 1. 1966d) zrušením ve zkušební době.

účinné od 1. 1. 1966(2) Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí též uplynutím sjednané doby.

§ 43

účinné od 1. 1. 1966Dohoda

účinné od 1. 1. 1966(1) Dohodnou-li se organizace a pracovník na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.

účinné od 1. 1. 1966(2) Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají organizace a pracovník písemně. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to pracovník.

účinné od 1. 1. 1966(3) Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá organizace pracovníku.

účinné od 1. 1. 1966(4) Požádá-li pracovník písemně o rozvázání pracovního poměru k určitému dni a neodmítne-li organizace jeho žádost do 15 dnů od jejího doručení, skončí pracovní poměr dohodou tím dnem, který pracovník ve své žádosti uvedl.

§ 44

účinné od 1. 1. 1966Výpověď

účinné od 1. 1. 1966(1) Výpovědí může rozvázat pracovní poměr organizace i pracovník. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná.

účinné od 1. 1. 1966(2) Může-li být dána výpověď pouze z důvodu výslovně stanoveného v tomto zákoníku, musí být tento důvod ve výpovědi uveden, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nemůže být dodatečně měněn.

účinné od 1. 1. 1966(3) Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně.

§ 45

účinné od 1. 1. 1966Výpovědní lhůty

účinné od 1. 1. 1966(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní lhůty.

účinné od 1. 1. 1966(2) Výpovědní lhůty jsou stejné pro organizaci i pracovníka a činí

1. účinné od 1. 1. 1966a) jeden měsíc u pracovníků do 30 let věku,
2. účinné od 1. 1. 1966b) dva měsíce u pracovníků od 30 let do 40 let věku,
3. účinné od 1. 1. 1966c) tři měsíce u pracovníků od 40 let věku.

účinné od 1. 1. 1966(3) Výpovědní lhůta začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pro délku výpovědní lhůty je rozhodující věk, jehož pracovník dosáhne do konce kalendářního roku, ve kterém počne běžet výpovědní lhůta.

§ 46

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace může dát pracovníku výpověď pouze z těchto důvodů:

1. účinné od 1. 1. 1966a) ruší-li se nebo přemísťuje-li se organizace nebo její část,
2. účinné od 1. 1. 1966b) zaniká-li organizace sloučením nebo rozdělením nebo převádí-li se samostatná organizační jednotka do jiné organizace a přejímající organizace nemá možnost pracovníka zaměstnávat podle sjednané pracovní smlouvy,
3. účinné od 1. 1. 1966c) stane-li se pracovník pro organizaci nadbytečným vzhledem ke změně jejích úkolů, technického vybavení nebo jiným organizačním změnám,
4. účinné od 1. 1. 1966d) je-li pracovník ze zdravotních důvodů trvale nezpůsobilý plnit povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru,
5. účinné od 1. 1. 1966e) je-li pracovník nezpůsobilý plnit povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru, protože nesplňuje předpoklady stanovené pro výkon jeho dosavadní práce nebo požadavky na tuto práci kladené,
6. účinné od 1. 1. 1966f) porušuje-li pracovník opětovně pracovní kázeň, přestože mu již bylo uloženo kárné opatření, nebo porušil-li ji zvlášť hrubým způsobem nebo jsou-li u něho dány důvody, pro které by s ním mohla organizace okamžitě zrušit pracovní poměr.

účinné od 1. 1. 1966(2) Organizace může dát pracovníku výpověď, pokud nejde o výpověď pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze zrušit pracovní poměr okamžitě, pouze tehdy, jestliže nemá možnost ho dále zaměstnávat ani po předchozí průpravě, a to popřípadě ani na jiném pracovišti, nebo není-li pracovník ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci na dosavadním, popřípadě na jiném pracovišti.

účinné od 1. 1. 1966(3) Pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze zrušit pracovní poměr okamžitě, může dát organizace pracovníku výpověď pouze do jednoho měsíce ode dne, kdy důvod výpovědi zjistila, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

§ 47

účinné od 1. 1. 1966(1) Byla-li dána pracovníku výpověď pro organizační změny [§ 46 odst. 1 písm. a) až c)], nebo protože se stal ze zdravotních důvodů trvale nezpůsobilý plnit povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru, je organizace povinna ve spolupráci s národním výborem účinně mu pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1966(2) Při výpovědi dané pro organizační změny osamělé těhotné pracovnici, osamělé pracovnici trvale pečující o dítě mladší než 15 let nebo pracovníku se změněnou pracovní schopností, který není zabezpečen důchodem, je organizace povinna zajistit těmto osobám nové vhodné zaměstnání. V těchto případech výpovědní lhůta končí teprve tehdy, až organizace tuto povinnost splní, pokud se s pracovníkem nedohodne jinak.

účinné od 1. 1. 1966(3) Povinnost účinně pomáhat pracovníku k získání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu je zajistit, organizace nemá, jestliže pracovník nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu organizace před výpovědí nabídla. Tyto povinnosti organizace zanikají, jestliže pracovník odmítne bez vážného důvodu nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.

§ 48

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace nesmí dát pracovníku výpověď v ochranné době, to je

1. účinné od 1. 1. 1966a) v době, kdy je pracovník uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
2. účinné od 1. 1. 1966b) při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl pracovníku doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí dvou týdnů po jeho propuštění z takové služby,
3. účinné od 1. 1. 1966c) v době, kdy je pracovník dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,
4. účinné od 1. 1. 1966d) v době, kdy je pracovnice těhotná, a v době, kdy pracovnice trvale pečuje alespoň o jedno dítě mladší než jeden rok, a jde-li o osamělou pracovnici, o dítě mladší než tři roky.

účinné od 1. 1. 1966(2) Byla-li dána pracovníku výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní lhůta měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní lhůty nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní lhůty po skončení ochranné doby, ledaže pracovník prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

§ 49

účinné od 1. 1. 1966Zákaz výpovědi se nevztahuje na výpověď danou pracovníku

1. účinné od 1. 1. 1966a) pro organizační změny uvedené v § 46 odst. 1 písm. a) a b),
2. účinné od 1. 1. 1966b) z důvodu, pro který může organizace zrušit pracovní poměr okamžitě (§ 53),
3. účinné od 1. 1. 1966c) pro jiné porušení pracovní kázně [§ 46 odst. 1 písm. f)], pokud nejde o těhotnou pracovnici, pracovnici trvale pečující o dítě mladší než jeden rok nebo osamělou pracovnici trvale pečující o dítě mladší než tři roky.

§ 50

účinné od 1. 1. 1966Pracovníku se změněnou pracovní schopností, nebo který dosáhl věku potřebného pro nárok na plný starobní důchod, lze dát výpověď jen po předchozím souhlasu okresního národního výboru, jinak je výpověď neplatná.

§ 51

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovník může dát výpověď, jestliže

1. účinné od 1. 1. 1966a) uzavřel s jinou organizací pracovní smlouvu v rámci náboru prováděného národním výborem,
2. účinné od 1. 1. 1966b) má přejít na základě provedeného konkursu na funkci obsazovanou podle zvláštních předpisů tímto způsobem nebo má být přijat jako řádný vědecký (umělecký) aspirant, jako student na vysokou školu nebo jako žák na střední školu, s výjimkou studia při zaměstnání nebo do učebního poměru,
3. účinné od 1. 1. 1966c) nemůže podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy vykonávat dosavadní práci nebo jestliže mu vznikl nárok na starobní nebo invalidní důchod, a žena také z důvodu těhotenství nebo péče o dítě,
4. účinné od 1. 1. 1966d) organizace porušuje podstatnou povinnost, kterou má vůči němu podle pracovní nebo kolektivní smlouvy nebo právních předpisů, nebo nemůže tuto povinnost plnit v důsledku organizačních změn nebo není-li v posledních 12 měsících využíváno jeho odborné kvalifikace po dobu nejméně šesti měsíců,
5. účinné od 1. 1. 1966e) následuje manžela do místa jeho bydliště nebo mladistvý pracovník následuje rodiče do místa jejich nového bydliště.

účinné od 1. 1. 1966(2) Pracovník může dát výpověď i z jiných důvodů, než jsou uvedeny v předchozím odstavci, popřípadě bez uvedení důvodu. V těchto případech se výpovědní lhůty uvedené v § 45 odst. 2 prodlužují o šest měsíců, pokud se organizace nedohodne s pracovníkem jinak.

účinné od 1. 1. 1966(3) Vláda může po projednání s Ústřední radou odborů rozšířit okruh důvodů uvedených v odstavci 1 nebo na přechodnou dobu vázat účinnost výpovědí dávaných podle odstavce 2 na některé podmínky.

§ 52

účinné od 1. 1. 1966Dal-li pracovník organizaci výpověď z důvodu uvedeného v § 51 odst. 1, avšak organizace popírá, že tu takový důvod je, musí organizace nejpozději do 15 dnů podat u soudu návrh, aby bylo o tomto sporu rozhodnuto.

§ 53

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace může zrušit pracovní poměr okamžitě jen výjimečně, a to pouze tehdy,

1. účinné od 1. 1. 1966a) byl-li pracovník pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nepodmíněně k trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok,
2. účinné od 1. 1. 1966b) porušil-li pracovník pracovní kázeň tak hrubým způsobem, že jeho ponechání v organizaci do uplynutí výpovědní lhůty není možné z důvodu udržení pracovní kázně v organizaci.

účinné od 1. 1. 1966(2) Organizace může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 15 dnů ode dne, kdy zjistila důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl, a musí vždy předem pečlivě uvážit, zda je okamžité zrušení pracovního poměru nezbytně nutné.

účinné od 1. 1. 1966(3) Organizace nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou pracovnicí, s pracovnicí trvale pečující o dítě mladší než jeden rok ani s osamělou pracovnicí trvale pečující o dítě mladší než tři roky; může však s ní z důvodů uvedených v odstavci 1 rozvázat pracovní poměr výpovědí.

§ 54

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovník může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a organizace jej nepřevedla do 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou, pro něho vhodnou práci.

účinné od 1. 1. 1966(2) Pracovník, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní lhůtu.

§ 55

účinné od 1. 1. 1966Okamžité zrušení pracovního poměru je třeba provést písemně, uvést v něm důvod a doručit je druhému účastníku, jinak je neplatné. Původně uvedený důvod nemůže být dodatečně měněn.

§ 56

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby. Byla-li doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, má organizace upozornit pracovníka na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň tři dny předem.

účinné od 1. 1. 1966(2) Pokračuje-li pracovník po uplynutí sjednané doby s vědomím organizace dále v konání prací, platí, že se tento pracovní poměr změnil v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, pokud se organizace nedohodne s pracovníkem jinak.

§ 57

účinné od 1. 1. 1966(1) Před uplynutím sjednané doby může organizace a pracovník rozvázat pracovní poměr sjednaný na určitou dobu dohodou, popřípadě okamžitým zrušením, má-li pro to organizace nebo pracovník důvod stanovený tímto zákoníkem (§ 53 a 54).

účinné od 1. 1. 1966(2) Výpovědí může organizace rozvázat pracovní poměr sjednaný na určitou dobu před uplynutím této doby z důvodů uvedených v § 46, s výjimkou odst. 1 písm. b) a c), pracovník z důvodů uvedených v § 51 odst. 1 písm. a), c) a d), pokud v písemně uzavřené pracovní smlouvě nebyl okruh výpovědních důvodů pro takto sjednaný pracovní poměr výslovně vymezen jinak.

§ 58

účinné od 1. 1. 1966Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

účinné od 1. 1. 1966(1) Ve zkušební době může jak organizace, tak i pracovník zrušit pracovní poměr kdykoliv písemně bez uvedení důvodů.

účinné od 1. 1. 1966(2) Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

§ 59

účinné od 1. 1. 1966Účast odborových orgánů při rozvázání pracovního poměru

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace může dát pracovníku výpověď nebo okamžitě s ním zrušit pracovní poměr pouze s předchozím souhlasem závodního výboru. Bez předchozího souhlasu závodního výboru je takové rozvázání pracovního poměru neplatné. Ústřední rada odborů může upravit působnost odborových orgánů při těchto opatřeních pro některé skupiny pracovníků odchylně.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jiné případy rozvázání pracovního poměru je organizace povinna předkládat závodnímu výboru ve lhůtách s ním dohodnutých ke kontrole.

účinné od 1. 1. 1966(3) Odmítl-li závodní výbor dát organizaci souhlas k rozvázání pracovního poměru s pracovníkem výpovědí nebo okamžitým zrušením, může organizace požádat příslušný vyšší odborový orgán o přezkoumání jeho stanoviska. Zjistí-li vyšší odborový orgán, že nesouhlas závodního výboru s rozvázáním pracovního poměru je v rozporu se zájmy společnosti, může jeho rozhodnutí zrušit a sám dát souhlas k rozvázání pracovního poměru místo závodního výboru.

§ 60

účinné od 1. 1. 1966Potvrzení o zaměstnání a pracovní posudky

účinné od 1. 1. 1966(1) Při skončení pracovního poměru je organizace povinna vydat pracovníku potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, dosaženou kvalifikaci a skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dovolenou na zotavenou a na dávky nemocenského pojištění.

účinné od 1. 1. 1966(2) Podává-li organizace jiné organizaci, u níž je pracovník v pracovním poměru nebo s níž chce sjednat pracovní poměr, posudek o jeho pracovní činnosti v organizaci, musí oznámit jeho obsah pracovníku a na požádání mu vydat jeho opis. Nesouhlasí-li pracovník s obsahem posudku o své pracovní činnosti, může se domáhat do tří měsíců ode dne, kdy se o posudku dověděl, u rozhodčího orgánu, aby organizace přiměřeně upravila tu část posudku, jejíž nesprávnost namítá.

§ 61

účinné od 1. 1. 1966(1) Dala-li organizace pracovníku neplatnou výpověď nebo zrušila-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li pracovník organizaci, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnávala, jeho pracovní poměr trvá i nadále a organizace je povinna poskytnout mu náhradu mzdy. Tato náhrada přísluší pracovníku ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil organizaci, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu organizace umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru; za dobu před uplatněním neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu mu však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.

účinné od 1. 1. 1966(2) Rozvázala-li organizace pracovní poměr neplatně, avšak pracovník netrvá na tom, aby ho organizace dále zaměstnávala, platí, pokud se s organizací nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,

1. účinné od 1. 1. 1966a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní lhůty,
2. účinné od 1. 1. 1966b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech má pracovník nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní lhůty.

§ 62

účinné od 1. 1. 1966(1) Dal-li pracovník neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a organizace mu oznámila, že trvá na tom, aby dál konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li pracovník této její výzvě, může organizace na něm požadovat náhradu škody, která jí tím vznikla (§ 179) ode dne, kdy mu oznámila, že trvá na dalším konání práce; za dobu před uplatněním neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu jí však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.

účinné od 1. 1. 1966(2) Rozvázal-li pracovník pracovní poměr neplatně, avšak organizace netrvá na tom, aby pracovník v ní dále pracoval, platí, pokud se s pracovníkem nedohodne jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,

1. účinné od 1. 1. 1966a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní lhůty,
2. účinné od 1. 1. 1966b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.

účinné od 1. 1. 1966(3) V případech uvedených v předchozím odstavci nemůže organizace vůči pracovníku uplatňovat náhradu škody.

§ 63

účinné od 1. 1. 1966Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování nároků pracovníka na náhradu ušlé mzdy obdobně jako při neplatné výpovědi dané pracovníku organizací (§ 61). Organizace nárok na náhradu škody pro neplatnost dohody uplatňovat nemůže.

§ 64

účinné od 1. 1. 1966Neplatnost rozvázání pracovního poměru a nároky z toho vyplývající může jak pracovník, tak i organizace uplatnit u soudu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

§ 65

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovní poměr založený volbou vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do funkce, pro kterou byl pracovník zvolen, a končí uplynutím volebního období, odvoláním z funkce nebo vzdáním se funkce.

účinné od 1. 1. 1966(2) Pracovní poměr založený jmenováním vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu funkce. Odvoláním z funkce ani vzdáním se funkce pracovní poměr nekončí; o skončení tohoto pracovního poměru platí ustanovení o skončení pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou. Jmenování i odvolání z funkce je třeba projednat s příslušným vyšším odborovým orgánem. Organizace nebo orgán, který pracovníka odvolal, projedná s ním převedení na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci.

§ 66

účinné od 1. 1. 1966Organizace, u níž je pracovník v době zvolení nebo jmenování do funkce v pracovním poměru, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem pracovní volno bez náhrady mzdy nebo na jeho žádost s ním rozvázat pracovní poměr.

§ 67

účinné od 1. 1. 1966(1) Byl-li na vedoucí funkci v organizaci zvolen nebo jmenován nadřízeným orgánem pracovník, který už k ní byl v této době v pracovním poměru, uplynutím volebního období ani odvoláním z funkce ani vzdáním se funkce jeho pracovní poměr nekončí. Organizace, popřípadě orgán, který pracovníka odvolal, projedná s ním převedení na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jmenování i odvolání z funkce, do níž byl pracovník jmenován, je třeba projednat i v těchto případech s příslušným vyšším odborovým orgánem.

§ 68

účinné od 1. 1. 1966Pro pracovní poměry založené volbou nebo jmenováním platí jinak ustanovení o pracovním poměru sjednaném pracovní smlouvou.

§ 69

účinné od 1. 1. 1966Uzavřel-li pracovník několik pracovních poměrů, posuzují se práva a povinnosti z nich vyplývající samostatně, pokud tento zákoník nebo jiné předpisy nestanoví jinak.

§ 70

účinné od 1. 1. 1966Vedlejší pracovní poměr

účinné od 1. 1. 1966(1) Koná-li pracovník za trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 83), výjimečně práce také ještě pro jinou organizaci v pracovním poměru, jde u této organizace o vedlejší pracovní poměr.

účinné od 1. 1. 1966(2) Pracovník je povinen uzavření vedlejšího pracovního poměru předem oznámit organizaci, u níž je již v pracovním poměru. Jestliže si to organizace vyhradila v písemně uzavřené pracovní smlouvě nebo jestliže tak stanoví pracovní řád, potřebuje pracovník k uzavření vedlejšího pracovního poměru její souhlas.

účinné od 1. 1. 1966(3) Pokud by práce ve vedlejším pracovním poměru bránila pracovníku řádně plnit povinnosti vyplývající pro něho z jeho dosavadního pracovního poměru nebo by byla na újmu jeho zdraví, může mu organizace uložit, aby vedlejší pracovní poměr ukončil, popřípadě mu může udělení souhlasu odepřít nebo udělený již souhlas odvolat. Pracovník je pak povinen vedlejší pracovní poměr řádně ukončit.

účinné od 1. 1. 1966(4) Organizace i pracovník mohou vedlejší pracovní poměr rozvázat výpovědí z jakéhokoliv důvodu s jednoměsíční výpovědní lhůtou a na toto rozvázání se nevztahuje zákaz výpovědi (§ 48 a 50).

účinné od 1. 1. 1966(5) Organizace nesmějí zaměstnávat ve vedlejším pracovním poměru mladistvé pracovníky.

účinné od 1. 1. 1966(6) Jako vedlejší pracovní poměr se posuzuje též pracovní poměr sjednaný členem výrobního družstva nebo jednotného zemědělského družstva, jestliže má tento člen v družstvu plný pracovní úvazek.

§ 71

účinné od 1. 1. 1966Vedlejší činnost

účinné od 1. 1. 1966Vedlejší činností je činnost, kterou vykonává pracovník v organizaci, u níž je v pracovním poměru, v dohodě s touto organizací mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr a která záleží v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě. Vedlejší činnost může být konána v souběžném pracovním poměru (§ 69 a 70) nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.