Zákoník práce

§ 217

účinné od 1. 1. 1966(1) V učebním poměru se zabezpečuje výchova mládeže k povolání tak, aby pro socialistickou společnost byli vychováváni třídně uvědomělí, ideově vyspělí, odborně zdatní pracovníci, schopní ovládnout nejnovější techniku a pokrokové pracovní metody.

účinné od 1. 1. 1966(2) V učebním poměru se mládeži poskytuje odborné a všeobecné vzdělání v rozsahu stanoveném učebními plány a učebními osnovami, jakož i mimoškolní a mimopracovní výchova. Odborným vzděláním se rozumí odborný výcvik a vyučování odborným předmětům. Odborné a všeobecné vzdělání učňů je bezplatné.

účinné od 1. 1. 1966(3) Výchovu mládeže pro povolání v učebním poměru zajišťují organizace. Organizace přitom úzce spolupracují se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím a Československým svazem mládeže, a s rodiči učňů.

§ 218

účinné od 1. 1. 1966Povinnosti organizace

účinné od 1. 1. 1966Organizace je povinna zejména

1. účinné od 1. 1. 1966a) zabezpečit odborné a všeobecné vzdělání učně v rozsahu stanoveném učebními plány a učebními osnovami a zabezpečovat též jeho mimoškolní a mimopracovní výchovu,
2. účinné od 1. 1. 1966b) vytvářet příznivé podmínky pro uplatňování a rozvíjení schopností a iniciativy učně i pro jeho zdravý vývoj a zajišťovat jeho bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
3. účinné od 1. 1. 1966c) vést učně k uvědomělé pracovní kázni, zvláště k socialistickému poměru k práci a k socialistickému vlastnictví, k dosahování co největší hospodárnosti a úspornosti, k bezpečnému a zdravotně nezávadnému výkonu práce, k osvojování nové techniky a pokrokových pracovních metod a k soudružské spolupráci,
4. účinné od 1. 1. 1966d) zaměstnávat učně pouze pracemi v souladu s učebními plány a učebními osnovami,
5. účinné od 1. 1. 1966e) poskytovat učni finanční a hmotné zabezpečení (§ 230).

§ 219

účinné od 1. 1. 1966Povinnosti učně

účinné od 1. 1. 1966(1) Učeň je povinen zejména

1. účinné od 1. 1. 1966a) svědomitě a vytrvale se učit a osvojovat si vědomosti a dovednosti učebního oboru, v němž je vychováván, novou techniku a pokrokové pracovní metody,
2. účinné od 1. 1. 1966b) plnit pokyny výchovných pracovníků a dodržovat zásady soudružské spolupráce,
3. účinné od 1. 1. 1966c) chránit majetek v socialistickém vlastnictví před poškozením, ztrátou, zničením nebo zneužitím a šetrně zacházet s materiálem, stroji a nástroji,
4. účinné od 1. 1. 1966d) dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
5. účinné od 1. 1. 1966e) podrobit se předepsaným zkouškám.

účinné od 1. 1. 1966(2) Podrobnosti o právech a povinnostech učňů stanoví učňovský řád, který vydá organizace v dohodě se závodním výborem podle vzorového učňovského řádu vydaného ministerstvem školství a kultury v dohodě s Ústřední radou odborů.

§ 220

účinné od 1. 1. 1966Učební smlouva a vznik učebního poměru

účinné od 1. 1. 1966(1) Učební poměr se sjednává písemnou učební smlouvou, kterou uzavírá učeň a organizace, a vzniká dnem, který je v učební smlouvě stanoven jako den nástupu učně do učebního poměru.

účinné od 1. 1. 1966(2) V učební smlouvě je organizace povinna s učněm dohodnout:

1. účinné od 1. 1. 1966a) učební obor, v němž se má učeň vychovávat,
2. účinné od 1. 1. 1966b) místo, kde bude výchova prováděna,
3. účinné od 1. 1. 1966c) den nástupu do učebního poměru.

účinné od 1. 1. 1966(3) Mimoto má učební smlouva obsahovat zpravidla ustanovení o délce učební doby, o finančním a hmotném zabezpečení učně a o dalších povinnostech účastníků učebního poměru.

účinné od 1. 1. 1966(4) Pro učební poměr nelze sjednat zkušební dobu.

§ 221

účinné od 1. 1. 1966Změny učebního poměru

účinné od 1. 1. 1966(1) Má-li v organizaci dojít k takovým organizačním změnám, že organizace nebude moci nadále plnit povinnosti z učebního poměru (při zrušení organizace, jejím rozdělení nebo sloučení s jinou organizací), určí nadřízený orgán jinou organizaci, která vstoupí do jejích práv a povinností z učebního poměru.

účinné od 1. 1. 1966(2) Učební obor dohodnutý v učební smlouvě lze změnit jen ze závažných důvodů, dohodne-li se na tom organizace s učněm; taková dohoda musí být písemná.

účinné od 1. 1. 1966(3) Neplní-li učeň po delší dobu povinnosti vyplývající z učebního poměru, lze učební dobu přiměřeně prodloužit písemnou dohodou mezi organizací a učněm.

§ 222

účinné od 1. 1. 1966(1) Učební poměr končí

1. účinné od 1. 1. 1966a) závěrečnou učňovskou zkouškou, popřípadě uplynutím učební doby,
2. účinné od 1. 1. 1966b) výpovědí,
3. účinné od 1. 1. 1966c) okamžitým zrušením ze strany učně,
4. účinné od 1. 1. 1966d) dohodou.

účinné od 1. 1. 1966(2) Učební poměr končí závěrečnou učňovskou zkouškou, byla-li s úspěchem vykonána dříve, než uplynula učební doba; jestliže učeň v této době závěrečnou učňovskou zkoušku s úspěchem nevykonal, končí učební poměr uplynutím učební doby.

§ 223

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace může dát učni výpověď,

1. účinné od 1. 1. 1966a) nemůže-li plnit nadále povinnosti vyplývající pro ni z učebního poměru vzhledem ke změně svých úkolů,
2. účinné od 1. 1. 1966b) porušuje-li učeň opětovně pracovní kázeň, přestože mu již bylo uloženo kárné opatření, nebo porušil-li ji zvlášť hrubým způsobem a jeho setrvání v učebním poměru by vážně narušilo výchovu ostatních učňů,
3. účinné od 1. 1. 1966c) je-li učeň trvale nezpůsobilý dále plnit povinnosti vyplývající z učebního poměru.

účinné od 1. 1. 1966(2) Učeň může dát výpověď,

1. účinné od 1. 1. 1966a) porušuje-li organizace podstatnou povinnost, kterou má vůči němu podle učební smlouvy nebo právních předpisů, popřípadě ji nemůže plnit v důsledku organizačních změn,
2. účinné od 1. 1. 1966b) byl-li přijat jako žák na střední školu nebo jako student na vysokou školu, s výjimkou studia při zaměstnání,
3. účinné od 1. 1. 1966c) má-li pro to vážný zdravotní, rodinný nebo jiný důležitý důvod.

účinné od 1. 1. 1966(3) Výpovědní lhůta pro organizaci i pro učně je jeden měsíc.

§ 224

účinné od 1. 1. 1966Učeň může zrušit učební poměr okamžitě, jestliže podle lékařského posudku nemůže plnit povinnosti z učebního poměru bez vážného ohrožení svého zdraví a nedošlo-li k dohodě o změně učebního oboru (§ 221 odst. 2).

§ 225

účinné od 1. 1. 1966Dohoda o skončení učebního poměru musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

§ 226

účinné od 1. 1. 1966Zápočet učební doby

účinné od 1. 1. 1966Jestliže učeň po skončení učebního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo dohodou uzavře s jinou organizací učební smlouvu pro tentýž nebo příbuzný učební obor, započte se mu do učební doby doba trvání předchozího učebního poměru. Obdobně se postupuje při změně učebního oboru, jde-li o příbuzný učební obor.

§ 227

účinné od 1. 1. 1966Povinnosti organizace při skončení učebního poměru

účinné od 1. 1. 1966(1) Po úspěšném vykonání závěrečné učňovské zkoušky, popřípadě po uplynutí učební doby je organizace povinna uzavřít s učněm pracovní smlouvu a umožnit mu v kolektivu ostatních pracovníků další odborný růst. Tuto pracovní smlouvu může organizace s učněm uzavřít i před skončením učebního poměru, nejdříve však v posledním roce učebního poměru. Sjednaný druh práce musí odpovídat kvalifikaci získané v učebním poměru.

účinné od 1. 1. 1966(2) Skončí-li učební poměr na základě výpovědi nebo okamžitého zrušení, je okresní národní výbor ve spolupráci s organizací povinen zajistit učni možnost výchovy v učebním poměru v jiné organizaci, s výjimkou případů, kdy byl učeň přijat ke studiu. Nelze-li z vážných důvodů takto zabezpečit pokračování výchovy učně, je organizace povinna sjednat s učněm pracovní poměr.

účinné od 1. 1. 1966(3) Uzavření pracovní smlouvy může organizace odmítnout jen se souhlasem závodního výboru, jestliže nemá pro učně vhodnou práci, protože se mění její úkoly, nebo pro pracovní nezpůsobilost učně.

§ 228

účinné od 1. 1. 1966Závěrečná učňovská zkouška

účinné od 1. 1. 1966(1) Učeň koná na konci učební doby závěrečnou učňovskou zkoušku, kterou prokazuje, jak si osvojil požadované vědomosti a dovednosti. Učeň, který vykonal závěrečnou učňovskou zkoušku s úspěchem, obdrží výuční list.

účinné od 1. 1. 1966(2) Učni, jehož učební poměr skončil jinak než vykonáním závěrečné učňovské zkoušky, vydá organizace potvrzení o tom, po jakou dobu a pro který učební obor byl vychováván v učebním poměru.

účinné od 1. 1. 1966(3) Učni, který nevykonal závěrečnou učňovskou zkoušku a jehož učební poměr skončil uplynutím učební doby, je organizace, která s ním sjednala pracovní poměr, povinna umožnit, aby si v pracovním poměru doplnil potřebné vědomosti a dovednosti a vykonal tuto zkoušku dodatečně.

účinné od 1. 1. 1966(4) Ministerstvo školství a kultury vydává v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou odborů předpisy o závěrečných učňovských zkouškách; může též stanovit, kterou jinou dobu než dobu trvání předchozího učebního poměru a v jakém rozsahu lze započítat do učební doby.

§ 229

účinné od 1. 1. 1966Organizace výchovy

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace je povinna vytvořit podmínky pro úspěšné provádění výchovy učňů a dbát přitom požadavků účelnosti a hospodárnosti.

účinné od 1. 1. 1966(2) Nelze-li ve výjimečných případech vytvořit v organizaci podmínky pro úspěšné provádění odborného výcviku učňů pro určitý učební obor, zabezpečí organizace jejich výchovu v jiné organizaci, která v takovém případě plní vůči učni po dobu jeho výchovy povinnosti vyplývající z učebního poměru.

účinné od 1. 1. 1966(3) Náplň činnosti učňů a rozvržení jejich pracovní doby určují učební plány, které též stanoví, zda a jaká doba školní přípravy se započítává do jejich týdenní pracovní doby a jak se pro tento účel posuzuje doba odpadlého školního vyučování.

§ 230

účinné od 1. 1. 1966Finanční a hmotné zabezpečení učňů

účinné od 1. 1. 1966(1) Doba učebního poměru se dělí v souladu s metodickým postupem při výchově učňů na přípravné období, a období odborného rozvoje.

účinné od 1. 1. 1966(2) Učni obdrží odměnu, která sleduje výchovné cíle a jejíž podmínky a výši stanoví ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou odborů podle zásad schválených vládou, popřípadě orgánem jí zmocněným. Při jejím stanovení se přihlíží pro období odborného rozvoje též k množství a jakosti vykonané práce. Tato odměna se posuzuje jako jejich mzda.

účinné od 1. 1. 1966(3) Učňům učebních oborů, u nichž je to odůvodněno perspektivní potřebou kvalifikovaných pracovníků nebo komplexností jejich výchovy, jakož i učňům, u nichž je to odůvodněno sociálními zřeteli k jejich rodině, poskytuje organizace v přípravném období bezplatné ubytování a stravování. V období odborného rozvoje přispívají tito učňové na ubytování a stravování ze své odměny způsobem, který stanoví ministerstvo školství a kultury v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou odborů.

§ 231

účinné od 1. 1. 1966Pokud se v této části nestanoví jinak, platí o učebním poměru ustanovení o pracovním poměru.

§ 232

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace mohou uzavírat s občany také dohody k provedení některých prací mimo pracovní poměr, pokud je to nezbytné k lepšímu plnění úkolů organizace, zkvalitnění služeb obyvatelstvu nebo k umožnění širší účasti na společenské práci občanům, kteří pro svůj zdravotní stav, pokročilý věk nebo úkoly při výchově dětí nemohou konat práci v pracovním poměru, a to v rozsahu odpovídajícím jejich možnostem a schopnostem.

účinné od 1. 1. 1966(2) Dohody lze uzavírat:

1. účinné od 1. 1. 1966a) k provádění pracovní činnosti, jejíž výkon v pracovním poměru by byl vzhledem k jejímu rozsahu z hlediska organizace práce a ekonomického řízení neúčelný a nehospodárný (dohody o pracovní činnosti),
2. účinné od 1. 1. 1966b) k provedení ojedinělého určitého pracovního úkolu, který není možno zajistit pracovníky organizace v rámci jejich povinností vyplývajících z pracovního poměru, nebo vyžaduje-li to povaha úkolů organizace (dohody o provedení práce).

§ 233

účinné od 1. 1. 1966(1) Při uzavírání těchto dohod organizace úzce spolupracují s okresními národními výbory.

účinné od 1. 1. 1966(2) S mladistvými pracovníky lze tyto dohody uzavírat, jen pokud tím nebude ohrožen jejich zdravý vývoj nebo výchova k povolání.

§ 234

účinné od 1. 1. 1966(1) Na základě uzavřených dohod jsou pracovníci povinni zejména

1. účinné od 1. 1. 1966a) konat práce svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a dodržovat podmínky sjednané v dohodě,
2. účinné od 1. 1. 1966b) konat práce osobně, popřípadě za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě,
3. účinné od 1. 1. 1966c) konat práce v souladu s předpisy vztahujícími se na jejich výkon, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
4. účinné od 1. 1. 1966d) řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek v socialistickém vlastnictví před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím.

účinné od 1. 1. 1966(2) Na základě uzavřených dohod jsou organizace povinny zejména

1. účinné od 1. 1. 1966a) vytvářet pracovníkům přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce (např. potřebné základní prostředky, materiál, nářadí, podklady a drobné nebo krátkodobé předměty),
2. účinné od 1. 1. 1966b) seznámit pracovníky s předpisy vztahujícími se na výkon jejich práce, zejména s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
3. účinné od 1. 1. 1966c) přiměřeně kontrolovat řádný výkon práce,
4. účinné od 1. 1. 1966d) poskytnout pracovníkům sjednanou odměnu,
5. účinné od 1. 1. 1966e) dodržovat i ostatní podmínky sjednané v dohodě.

účinné od 1. 1. 1966(3) Zákazy některých prací pro ženy a mladistvé platí i pro práce konané na základě těchto dohod.

§ 235

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovník odpovídá organizaci, s níž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako pracovníci v pracovním poměru, i když tuto škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při této práci pomáhali. Jde-li o práci konanou na základě dohody o provedení práce, nesmí výše náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout třetinu skutečné škody a nesmí být ani vyšší než třetina odměny sjednané za provedení této práce.

účinné od 1. 1. 1966(2) Úraz, který se přihodí pracovníku při výkonu práce podle uzavřené dohody, se posuzuje jako pracovní úraz a organizace za něj odpovídá stejně jako pracovníkům v pracovním poměru; rodinným příslušníkům odpovídá však organizace za úraz jen podle občanského zákoníku.

§ 236

účinné od 1. 1. 1966Spory vyplývající z těchto dohod se neprojednávají v rozhodčím řízení a rozhodují o nich soudy.

§ 237

účinné od 1. 1. 1966(1) Dohodu o pracovní činnosti je organizace povinna uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny způsob odměňování a podmínky, které byly sjednány pro řádný a bezpečný výkon práce.

účinné od 1. 1. 1966(2) Dohodu o pracovní činnosti lze uzavírat na dobu určitou nebo neurčitou. V dohodě lze ujednat způsob jejího zrušení; výpovědní lhůtu lze však sjednat jen stejnou pro obě strany. Okamžité zrušení dohody lze sjednat jen pro případy, v nichž lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze dohodu jednostranně zrušit jen výpovědí z jakéhokoliv důvodu a s jednoměsíční výpovědní lhůtou.

účinné od 1. 1. 1966(3) Hodlá-li uzavřít dohodu o pracovní činnosti pracovník, který je již v pracovním poměru k jiné organizaci, je povinen jí to předem oznámit. Pokud by činnost na základě dohody bránila pracovníku řádně plnit jeho povinnosti z pracovního poměru nebo by byla na újmu jeho zdraví, může mu organizace, u níž je v pracovním poměru, uložit, aby tuto dohodu zrušil; organizace, s níž dohodu uzavřel, je povinna mu to umožnit.

§ 238

účinné od 1. 1. 1966(1) Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně nebo ústně.

účinné od 1. 1. 1966(2) Pracovní úkol musí být proveden ve sjednané lhůtě, jinak může organizace od dohody odstoupit. Pracovník může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol provést proto, že mu organizace nevytvořila sjednané pracovní podmínky; organizace je povinna nahradit mu škodu, která mu tím vznikla.

účinné od 1. 1. 1966(3) Odměna za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce. Organizace a pracovník mohou dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení určité části sjednané práce. Odměna může být přiměřeně snížena, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám.

účinné od 1. 1. 1966(4) Zemře-li pracovník před splněním pracovního úkolu, nároky na odměnu přiměřenou vykonané práci, pokud může organizace jejích výsledků použít, a nároky na náhradu účelně vynaložených nákladů nezanikají a stávají se součástí dědictví.

§ 239

účinné od 1. 1. 1966Ústřední orgány v dohodě s ministerstvem financí a s ústředními výbory odborových svazů mohou stanovit zásady pro odměňování pracovníků činných podle těchto dohod a bližší podmínky pro jejich uzavírání. Odměňování prací konaných podle dohod o provedení práce a vyskytujících se ve více odvětvích upraví ministerstvo financí.

§ 240

účinné od 1. 1. 1966(1) Právní úkon (pracovní smlouva, výpověď, dohoda o náhradě škody apod.) je projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

účinné od 1. 1. 1966(2) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou psát nebo číst, je třeba úředního zápisu nebo zápisu opatřeného potvrzením dvou současně přítomných funkcionářů základní organizace Revolučního odborového hnutí o tom, že právní úkon odpovídá projevené vůli.

účinné od 1. 1. 1966(3) Projev vůle je třeba vykládat tak, jak to se zřetelem k okolnostem, za kterých byl učiněn, odpovídá pravidlům socialistického soužití.

§ 241

účinné od 1. 1. 1966(1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.

účinné od 1. 1. 1966(3) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch.

§ 242

účinné od 1. 1. 1966(1) Neplatný je právní úkon,

1. účinné od 1. 1. 1966a) který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí zájmům společnosti,
2. účinné od 1. 1. 1966b) který nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě nebo srozumitelně,
3. účinné od 1. 1. 1966c) kterým se pracovník předem vzdává svých práv,
4. účinné od 1. 1. 1966d) který učinil pracovník jednající v duševní poruše, která ho činí k tomuto právnímu úkonu neschopným,
5. účinné od 1. 1. 1966e) nemá-li ten, kdo jej učinil, způsobilost k právním úkonům.

účinné od 1. 1. 1966(2) Právní úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu nebo který nebyl učiněn formou předepsanou tímto zákoníkem, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákoník. Požaduje-li tento zákoník, aby právní úkon byl s příslušným orgánem pouze projednán, není právní úkon neplatný, i když k tomuto projednání nedošlo.

účinné od 1. 1. 1966(3) Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatná jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

§ 243

účinné od 1. 1. 1966(1) Získá-li pracovník neoprávněně majetkový prospěch na úkor organizace nebo organizace na úkor pracovníka, musí jej vydat.

účinné od 1. 1. 1966(2) Neoprávněným majetkovým prospěchem je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním z neplatného právního úkonu.

účinné od 1. 1. 1966(3) Vrácení neprávem vyplacených částek může však organizace na pracovníku požadovat, jen jestliže pracovník věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do jednoho roku ode dne, kdy zjistila, že částky byly nesprávně určeny nebo omylem vyplaceny, a nejdéle do tří let od jejich výplaty; po uplynutí těchto lhůt nárok na vrácení zanikne.

účinné od 1. 1. 1966(4) Neplatnost právního úkonu nemůže být pracovníku na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li pracovníku následkem takového neplatného právního úkonu škoda, je organizace povinna ji nahradit.

§ 244

účinné od 1. 1. 1966(1) Smlouva (dohoda) je uzavřena, jakmile se účastníci shodli na jejím obsahu.

účinné od 1. 1. 1966(2) Návrh na uzavření smlouvy je třeba přijmout ve lhůtě určené navrhovatelem. Není-li lhůta určena, je třeba návrh přijmout ihned, jednají-li účastníci přímo; jinak je třeba jej přijmout bez zbytečného odkladu. Návrh je přijat okamžikem, kdy přijetí návrhu došlo navrhovateli. O přijetí návrhu pracovníka na uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru platí ustanovení § 43.

účinné od 1. 1. 1966(3) K uzavření smlouvy nedojde, je-li návrh přijat opožděně nebo požaduje-li druhý účastník změny; takový projev je novým návrhem.

účinné od 1. 1. 1966(4) Dokud návrh nebo jeho přijetí nedojde druhému účastníku, mohou účastníci od svých projevů odstoupit.

účinné od 1. 1. 1966(5) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Projevy účastníků nemusí být na téže listině.

§ 245

účinné od 1. 1. 1966(1) Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoníku stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

účinné od 1. 1. 1966(2) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li tímto zákoníkem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

účinné od 1. 1. 1966(3) Od pracovní smlouvy lze odstoupit (§ 33 odst. 2), jen dokud pracovník nenastoupil do práce.

účinné od 1. 1. 1966(4) Účastník, který jednal v omylu, který druhému účastníku musel být znám, má právo od smlouvy odstoupit, jestliže se omyl týká takové okolnosti, že by bez něho ke smlouvě nedošlo.

§ 246

účinné od 1. 1. 1966(1) Uspokojení nároku organizace lze zajistit dohodou mezi ní a pracovníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.^*) Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

účinné od 1. 1. 1966(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.

§ 247

účinné od 1. 1. 1966(1) Vznikla-li pracovníku povinnost nahradit škodu na svěřených hodnotách, které je pracovník povinen vyúčtovat, může se jiný občan zaručit písemným prohlášením, že tento nárok organizace uspokojí, jestliže tak neučiní pracovník.

účinné od 1. 1. 1966(2) Organizace je povinna kdykoliv a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na požádání výši svého nároku.

účinné od 1. 1. 1966(3) Ručitel je povinen nárok organizace uspokojit, jestliže jej neuspokojil pracovník, ač k tomu byl organizací písemně vyzván.

účinné od 1. 1. 1966(4) Ručitel, který nárok organizace uspokojil, je oprávněn požadovat na pracovníku náhradu za plnění poskytnuté organizaci.

§ 248

účinné od 1. 1. 1966(1) Nárok na náhradu škody na svěřených hodnotách, které je pracovník povinen vyúčtovat, a nárok na náhradu škody, kterou pracovník způsobil organizaci úmyslně, může organizace zajistit též písemnou smlouvou uzavřenou s pracovníkem, kterou pracovník bere na sebe povinnost, že nepřevede svou nemovitost bez souhlasu organizace na jiného, dokud nárok organizace nebude uspokojen. Má-li mít omezení převodu nemovitosti právní účinky i pro dědice, musí to být ve smlouvě uvedeno.

účinné od 1. 1. 1966(2) Ke smlouvě je třeba její registrace státním notářstvím. Omezení převodu vznikne okamžikem registrace.

účinné od 1. 1. 1966(3) Dokud omezení trvá, je převod bez souhlasu organizace neplatný.

účinné od 1. 1. 1966(4) Pořadí a způsob uspokojení nároků zajištěných omezením převodu nemovitosti při výkonu rozhodnutí upravuje občanský soudní řád.

účinné od 1. 1. 1966(5) Zánikem nároku omezení převodu nemovitosti zanikne.

§ 249

účinné od 1. 1. 1966(1) Zanikne-li organizace sloučením, přecházejí její práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímající organizaci.

účinné od 1. 1. 1966(2) Zanikne-li organizace rozdělením, přecházejí její práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů na organizace nově vzniklé. Orgán, který rozhodl o rozdělení organizace, rovněž určí, která z nově vzniklých organizací přejímá od dosavadní organizace práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které do dne jejího rozdělení zanikly.

§ 250

účinné od 1. 1. 1966(1) Převádí-li se samostatná organizační jednotka do jiné organizace, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vůči pracovníkům této jednotky na přejímající organizaci.

účinné od 1. 1. 1966(2) Práva a povinnosti dosavadní organizace vůči pracovníkům této organizační jednotky, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny.

§ 251

účinné od 1. 1. 1966Ruší-li se organizace, určí orgán, který organizaci ruší, která organizace je povinna uspokojit nároky pracovníků zrušené organizace, popřípadě uplatňovat její nároky. Provádí-li se však při zrušení organizace její likvidace, má tuto povinnost orgán provádějící likvidaci, popřípadě stát.

§ 252

účinné od 1. 1. 1966(1) Uspokojením nárok zanikne.

účinné od 1. 1. 1966(2) Nároky musí být uspokojeny řádně a včas.

§ 253

účinné od 1. 1. 1966(1) Nárok je třeba uspokojit na místě určeném tímto zákoníkem nebo dohodou účastníků. Není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo toho, jehož nárok má být uspokojen.

účinné od 1. 1. 1966(2) Není-li doba uspokojení nároku stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí nebo dohodnuta, musí být nárok uspokojen do tří dnů ode dne, kdy o uspokojení oprávněný účastník požádal.

účinné od 1. 1. 1966(3) Uspokojuje-li se nárok prostřednictvím pošty nebo peněžního ústavu, je nárok uspokojen okamžikem doručení plnění.

účinné od 1. 1. 1966(4) Připouští-li to povaha plnění, lze je z důležitých důvodů týkajících se toho, jehož nárok má být uspokojen, složit do notářské úschovy, zejména odpírá-li přijmout plnění nebo není-li přítomen.

§ 254

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovník i organizace jsou povinni přijmout i částečné plnění.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jestliže organizace nebo pracovník jsou povinni uspokojit více peněžitých nároků a plnění nestačí na vyrovnání všech, je vyrovnán ten nárok, o němž účastník při plnění prohlásí, že jej chce uspokojit; neučiní-li tak, je plněním uspokojen nárok nejdříve splatný.

§ 255

účinné od 1. 1. 1966(1) Požádá-li pracovník organizaci, aby mohl nárok uspokojit ve splátkách, může mu organizace povolit přiměřené splátky. Plní-li je v dohodnutých lhůtách, jde o včasné a řádné plnění.

účinné od 1. 1. 1966(2) Neplní-li pracovník některou ze splátek v určené lhůtě, může organizace žádat zaplacení celého nároku jen tehdy, bylo-li to dohodnuto nebo určeno v pravomocném rozhodnutí. Tohoto práva však může organizace použít nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky.

účinné od 1. 1. 1966(3) Je-li dohodnuto plnění ve splátkách a chce-li pracovník nárok uspokojit zcela, je organizace povinna plnění od něho přijmout.

§ 256

účinné od 1. 1. 1966(1) Účastník, který včas a řádně neuspokojí nárok druhého účastníka, je v prodlení.

účinné od 1. 1. 1966(2) Účastník, jehož peněžitý nárok nebyl včas a řádně uspokojen, může požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené pro občanskoprávní vztahy.^*) Jde-li o prodlení s plněním věci, odpovídá účastník, který včas a řádně neplnil, za její ztrátu, poškození nebo zničení, ledaže by k této škodě došlo i jinak.

účinné od 1. 1. 1966(3) K prodlení nedojde, jestliže druhý účastník včas a řádně nabídnuté plnění nepřijme nebo neposkytne součinnost potřebnou k uspokojení svého nároku. Jde-li o plnění věci, nese nebezpečí její ztráty, zničení nebo poškození.

§ 257

účinné od 1. 1. 1966(1) Organizace nebo pracovník, jejichž nárok byl uspokojen, jsou povinni vydat o tom potvrzení, požádá-li o ně ten, kdo nárok uspokojil.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jestliže ten, jehož nárok má být uspokojen, odepře vydat zároveň s přijetím plnění o tom potvrzení, je ten, kdo chce nárok uspokojit, oprávněn uspokojení nároku odepřít.

§ 258

účinné od 1. 1. 1966Uplynutí doby

účinné od 1. 1. 1966Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.

§ 259

účinné od 1. 1. 1966Dohoda

účinné od 1. 1. 1966Účastníci mohou upravit nároky mezi nimi sporné dohodou, která musí být učiněna písemně, jinak je neplatná.

§ 260

účinné od 1. 1. 1966Smrt pracovníka

účinné od 1. 1. 1966(1) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí pracovníka zaniká.

účinné od 1. 1. 1966(2) Ostatní peněžité nároky pracovníka jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manželku, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

účinné od 1. 1. 1966(3) Peněžité nároky organizace zanikají smrtí pracovníka, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly pracovníkem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodu i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených pracovníku na písemné potvrzení.

§ 261

účinné od 1. 1. 1966(1) Nároky je třeba uplatnit u rozhodčího orgánu nebo soudu ve lhůtách stanovených tímto zákoníkem, jinak zanikají.

účinné od 1. 1. 1966(2) Rozhodčí orgán nebo soud musí přihlédnout k zániku nároku, i když účastník řízení zánik nároku nenamítne.

§ 262

účinné od 1. 1. 1966(1) Lhůta k uplatnění nároku počíná běžet ode dne, kdy nárok mohl být uplatněn poprvé.

účinné od 1. 1. 1966(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet lhůta k uplatnění nároku na jednotlivé splátky ode dne jejich splatnosti. Stane-li se nesplněním některé ze splátek splatným celý nárok, počne lhůta běžet ode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 263

účinné od 1. 1. 1966(1) Pokud není v tomto zákoníku stanoveno jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků jeden rok.

účinné od 1. 1. 1966(2) Lhůta k uplatnění peněžitých nároků písemně uznaných co do důvodu a výše tím, kdo je povinen nárok uspokojit, a nároků zajištěných omezením převodu nemovitosti činí deset let. Týká-li se uznání nároku na opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.

účinné od 1. 1. 1966(3) Jednoroční lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody však zanikne, nebyl-li uplatněn do tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, do deseti let ode dne, kdy škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

§ 264

účinné od 1. 1. 1966(1) Byl-li nárok přiznán pravomocným rozhodnutím rozhodčího orgánu nebo soudu, musí ten, jehož nárok má být uspokojen, požádat o výkon rozhodnutí do deseti let ode dne, kdy nárok měl být podle pravomocného rozhodnutí uspokojen, jinak nárok zaniká. Bylo-li plnění rozloženo v rozhodnutí na splátky, počíná lhůta k požádání o výkon rozhodnutí u jednotlivých splátek běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se neplněním některé ze splátek splatný celý nárok, počne běžet desetiletá lhůta od splatnosti nesplněné splátky.

účinné od 1. 1. 1966(2) Nároky na jednotlivá opětující se plnění příslušející na základě pravomocného rozhodnutí zanikají, nebylo-li požádáno o výkon rozhodnutí do tří let ode dne jejich splatnosti.

účinné od 1. 1. 1966(3) Požádá-li účastník ve lhůtách stanovených v předchozích odstavcích o výkon rozhodnutí, nezapočítává se do běhu těchto lhůt doba, po kterou trvá řízení o výkonu rozhodnutí.

§ 265

účinné od 1. 1. 1966(1) Nárok byl uplatněn včas i tehdy, byl-li ve stanovené lhůtě uplatněn u soudu, ač měl být uplatněn u rozhodčího orgánu nebo naopak.

účinné od 1. 1. 1966(2) Jde-li o nároky pracovníků, kteří musí mít opatrovníka, nebo o nároky proti nim, nezapočítává se do běhu lhůty stanovené pro uplatnění nároku doba, po kterou jim opatrovník nebyl ustanoven.

§ 266

účinné od 1. 1. 1966Počítání času

účinné od 1. 1. 1966(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

účinné od 1. 1. 1966(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. Polovinou měsíce se rozumí 15 dnů.

účinné od 1. 1. 1966(3) Připadne-li poslední den lhůty na neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

§ 267

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovní poměry pracovníků, kteří podle pracovní smlouvy nepracují na pracovišti organizace, nýbrž vykonávají pro ni sjednané práce doma (dále jen „domáčtí pracovníci“), řídí se ustanoveními zákoníku práce s těmito odchylkami:

1. účinné od 1. 1. 1966a) na tyto pracovníky se nevztahují ustanovení o rozvržení stanovené týdenní pracovní doby a o prostojích,
2. účinné od 1. 1. 1966b) při osobních překážkách v práci jim nenáleží od organizace náhrada mzdy,
3. účinné od 1. 1. 1966c) nenáleží jim příplatek za práci přesčas ani za práci ve svátek, v noci nebo v neděli.

účinné od 1. 1. 1966(2) Vláda může na návrh Ústřední rady odborů stanovit další odchylky, pokud to budou vyžadovat odlišné pracovní podmínky domáckých pracovníků, popřípadě stanovit, že při některých osobních překážkách v práci jim náleží od organizace náhrada mzdy.

§ 268

účinné od 1. 1. 1966Ustanovení tohoto zákoníku se vztahují i na pracovní poměry, jejichž účastníkem je jiná než socialistická organizace.

§ 269

účinné od 1. 1. 1966Mezi občany může být sjednán pracovní poměr jen k poskytování služeb pro osobní potřebu za mzdu. Pro tyto pracovní poměry platí ustanovení o pracovních poměrech sjednávaných mezi organizacemi a pracovníky s těmito odchylkami:

1. účinné od 1. 1. 1966a) sjednaný druh práce nebo místo výkonu práce lze změnit jen dohodou,
2. účinné od 1. 1. 1966b) výpovědí lze pracovní poměr rozvázat z jakéhokoliv důvodu, přičemž neplatí zákaz výpovědi; výpovědní lhůta činí vždy jeden měsíc,
3. účinné od 1. 1. 1966c) za porušení pracovní kázně nelze ukládat kárná opatření; poruší-li kterýkoliv účastník pracovního poměru tak hrubým způsobem povinnosti z něho vyplývající, že na druhém účastníku nelze spravedlivě požadovat, aby pokračoval v pracovním poměru, může tento účastník zrušit pracovní poměr okamžitě,
4. účinné od 1. 1. 1966d) pro náhradu škody zaviněné pracovníkem z nedbalosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním neplatí omezení do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku; soud však může i v těchto případech z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit povinnost k náhradě škody až do výše průměrného měsíčního výdělku pracovníka,
5. účinné od 1. 1. 1966e) spory z těchto pracovních poměrů rozhodují jen soudy,
6. účinné od 1. 1. 1966f) na tyto pracovní poměry se nevztahují ustanovení, která ukládají organizaci povinnost projednat s orgány Revolučního odborového hnutí opatření týkající se pracovních poměrů nebo vyžádat si k nim jejich předchozí souhlas.

§ 270

účinné od 1. 1. 1966Ustanovení tohoto zákoníku o rozvazování pracovního poměru s osamělými pracovnicemi platí obdobně i pro osamělé pracovníky trvale pečující o dítě. Tito pracovníci nesmějí být též vysíláni na pracovní cesty mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště, ani zaměstnáváni noční prací a prací přesčas, pečují-li trvale o dítě mladší než jeden rok; přeložit je lze jen na jejich žádost.

§ 271

účinné od 1. 1. 1966U organizací přímo řízených národními výbory plní úkoly ústředních orgánů podle tohoto zákoníku krajské národní výbory, s výjimkou vydávání pracovněprávních předpisů.

§ 272

účinné od 1. 1. 1966(1) Předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické normy, dopravní předpisy, předpisy o ochraně proti požárům a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, jedy, látkami škodlivými zdraví a látkami radioaktivními, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

účinné od 1. 1. 1966(2) Za předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se považují i pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vydaná ústředním orgánem nebo organizací s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu; u pravidel vydaných organizací se mimoto vyžaduje, aby byla uznána za předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci také vyšším odborovým orgánem.

účinné od 1. 1. 1966(3) Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané pracovníku jeho nadřízenými.

§ 273

účinné od 1. 1. 1966Invalidním důchodem, částečným invalidním důchodem a důchodem pozůstalých se rozumějí tyto důchody bez odečtení případné zvláštní daně z důchodů.

§ 274

účinné od 1. 1. 1966(1) Osamělými ženami se rozumějí ženy neprovdané, ovdovělé, rozvedené nebo z jiných vážných důvodů osamělé, které kromě pracovních příjmů nemají jinak zajištěnu obživu a nežijí s druhem.

účinné od 1. 1. 1966(2) Mladiství pracovníci jsou pracovníci mladší než 18 let.

účinné od 1. 1. 1966(3) Kdo je zákonným zástupcem mladistvého pracovníka, stanoví zákon o rodině.

§ 275

účinné od 1. 1. 1966Průměrný výdělek

účinné od 1. 1. 1966(1) Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubého výdělku, jehož pracovník dosáhl v organizaci během 12 kalendářních měsíců.

účinné od 1. 1. 1966(2) Vláda nebo orgán jí zmocněný stanoví podrobnosti, zejména o způsobu výpočtu průměrného výdělku a jak se průměrný výdělek zjišťuje při trvalé změně základní mzdy nebo jestliže pracovní poměr v organizaci netrval 12 měsíců.

§ 276

účinné od 1. 1. 1966(1) Podle tohoto zákoníku se posuzují také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 1966, pokud není dále stanoveno jinak.

účinné od 1. 1. 1966(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé z pracovního poměru do 31. prosince 1965 a právní úkony týkající se změny a skončení pracovního poměru učiněné před 1. lednem 1966 a jejich právní účinky, i když nastanou po tomto dni; platnost vzniku pracovního poměru sjednávaného pracovní smlouvou se však posuzuje vždy podle tohoto zákoníku.

účinné od 1. 1. 1966(3) U pracovníků, jejichž pracovní poměr se dosud řídil zákonem č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců, se považuje napříště za sjednaný druh práce taková práce, která odpovídá pracovní náplni funkce, do které byli trvale ustanoveni přede dnem 1. ledna 1966; totéž platí i o místu výkonu práce.

účinné od 1. 1. 1966(4) Porušení pracovní kázně, k němuž došlo před 1. lednem 1966, se posuzuje podle tohoto zákoníku, jestliže rozhodnutí o uložení kárného opatření nenabylo dosud právní moci. Ustanovení § 79 odst. 2 se však vztahuje i na kárná opatření uložená před tímto dnem.

§ 277

účinné od 1. 1. 1966(1) Pracovní spory, o nichž bylo zahájeno řízení před 1. lednem 1966, projednají a rozhodnou orgány příslušné podle dosavadních předpisů.

účinné od 1. 1. 1966(2) V zahájených pracovních sporech, jejichž projednávání se dosud řídilo vládním nařízením č. 120/1950 Sb., o právech a povinnostech státních zaměstnanců, o řízení ve věcech jejich pracovního poměru a o rozhodčích komisích, ve znění vládního nařízení č. 12/1961 Sb., se postupuje takto:

1. účinné od 1. 1. 1966a) nechce-li osobní úřad vyhovět podaným námitkám, postoupí je orgánu, který je podle tohoto zákoníku příslušný k projednání sporu,
2. účinné od 1. 1. 1966b) stížnosti a odvolání, o nichž nebylo do 31. prosince 1965 pravomocně rozhodnuto, postoupí orgány, u nichž byly podány, příslušnému okresnímu soudu, který na jejich podkladě spor projedná.

účinné od 1. 1. 1966(3) Navrhne-li prokurátor zrušení pravomocného rozhodnutí vydaného v pracovním sporu uvedeném v předchozím odstavci, protože je v rozporu s právními předpisy, rozhodne o jeho zrušení ústřední výbor příslušného odborového svazu. Zruší-li takové rozhodnutí, postoupí spor příslušnému soudu.

§ 278

účinné od 1. 1. 1966(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují lhůty, které počaly běžet před 1. lednem 1966.

účinné od 1. 1. 1966(2) Promlčecí doby, které počaly běžet před 1. lednem 1966, se posuzují podle dosavadních předpisů. Stanoví-li však tento zákoník k uplatnění nároku lhůtu kratší než dosavadní předpisy, končí lhůta nejpozději dnem 31. prosince 1966. Lhůta k uplatnění neplatnosti rozvázání pracovního poměru končí nejpozději do tří měsíců od počátku účinnosti tohoto zákoníku. Po uplynutí těchto dob nároky zanikají.

účinné od 1. 1. 1966(3) Nárok na náhradu škody úmyslně způsobené, z níž měl pachatel majetkový prospěch, zaniká uplynutím desetileté lhůty počítané ode dne, kdy počala běžet původní lhůta.