Vyhláška o formulářových podáních k dorovnávacím daním pro účely zajištění minimální úrovně zdanění velkých nadnárodních skupin a velkých vnitrostátních skupin

Pokyny k vyplnění daňového přiznání k dorovnávacím daním

Všeobecně

1. 1) Zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) upravuje přiřazovanou dorovnávací daň a českou dorovnávací daň. Poplatník přiřazované dorovnávací daně je identifikován v § 112 zákona, poplatník české dorovnávací daně je identifikován v § 117 zákona. Jak je uvedeno v § 2 zákona, tento zákon vychází z modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „modelová pravidla“) a ustanovení tohoto zákona se používají v souladu s těmito modelovými pravidly a prováděcím rámcem k modelovým pravidlům tak, aby při jejich používání v České republice nevznikaly nedůvodné odchylky oproti cizím státům, které zavedly dorovnávací daně podle těchto modelových pravidel.

   Zákon se nevztahuje na všechny entity, ale pouze na ty, které splňují přesně vymezené podmínky.

1. 2) Formulářové podání podle § 128 odst. 1 zákona, lze učinit pouze elektronicky prostřednictvím:
   1. a) informačního systému veřejné správy spravovaného za tímto účelem orgánem Finanční správy České republiky, nebo
   2. b) datové schránky.

   Dle § 128 odst. 2 zákona úkon učiněný jiným způsobem než podle odstavce 1 nemá účinky podání učiněného elektronicky. Ustanovení daňového řádu o dodatečném potvrzení úkonu učiněného jiným způsobem se nepoužije.

1. 3) Zdaňovacím obdobím pro českou i přiřazovanou dorovnávací daň je výkazní období podle § 37a zákona.
2. 4) Daňová přiznání je poplatník dorovnávací daně povinen podat k přiřazované dorovnávací dani i k české dorovnávací dani nejpozději do 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Lhůta pro podání daňového přiznání k dorovnávací dani skončí nejdříve 30. června 2026. Daňové přiznání ke každé z dorovnávacích daní, tj. k přiřazované nebo české, je nutné učinit samostatně. Lhůtu pro podání daňového přiznání nelze prodloužit. Daňové přiznání, které bude podáno opožděně, bude vždy dodatečným daňovým přiznáním. Povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období v případě dorovnávací daně nevzniká.

   V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle předchozího odstavce prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.

1. 5) Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může poplatník nahradit již podané daňové přiznání opravným daňovým přiznáním (§ 138 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“)). V řízení se dále postupuje podle opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží.
2. 6) Dodatečné daňové přiznání k dorovnávací dani (přiřazované nebo české) se dále podává tehdy, pokud poplatník po podání řádného přiznání zjistí chybu, která měla vliv na výši daně např.:
   1. - nesprávný výpočet veličin rozhodných pro stanovení dorovnávací daně,
   2. - chybné přiřazení daně podle pravidla pro zahrnutí zisku nebo pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk.

   Obdobným způsobem je třeba postupovat i v případě informačního přehledu. V případě, kdy by změny vyplývající z dodatečného daňového přiznání nevedly ke změně posledního podaného informačního přehledu nebo dodatečného informačního přehledu, není poplatník povinen podat dodatečný informační přehled. Tuto skutečnost je poplatník povinen správci daně oznámit spolu s podáním dodatečného daňového přiznání, např. prostřednictvím přílohy vložené na ř. 6 „Ostatní“ v Seznamu příloh.

   Dodatečné daňové přiznání se nepodává v případech, kdy dojde ke vzniku dodatečné dorovnávací daně v důsledku změny zahrnuté daně nebo změny v kvalifikovaném zisku. Tato změna se promítne až ve výkazním období, ve kterém byla zahrnutá daň zaúčtována.

   Dodatečné daňové přiznání k dorovnávací dani na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat v posledním roce běhu lhůty pro stanovení daně.

   Opravné dodatečné daňové přiznání se v případě dorovnávacích daní nepodává. V případě opravy dodatečného daňového přiznání poplatník podává opět dodatečné daňové přiznání.

1. 7) Lhůta pro stanovení a placení daně

   Česká dorovnávací daň – speciální úprava vůči DŘ

   Lhůta pro stanovení daně podle § 138 zákona běží ode dne splatnosti daně do uplynutí 4 zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém se tato daň stala splatnou. Lhůta se staví jen po dobu řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem. Českou dorovnávací daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která končí spolu s lhůtou pro stanovení této daně.

   Přiřazovaná dorovnávací daň – Lhůta pro stanovení daně se řídí podle § 148 DŘ (v základu 3 roky) a lhůta pro placení daně podle 160 DŘ (v základu 6 let)

   Příslušenství daně pro českou dorovnávací daň a přiřazovanou dorovnávací daň – platí obecný režim daňového řádu pro délku a běh lhůty pro stanovení příslušenství daně (§ 148 DŘ) a placení příslušenství daně (§ 160 DŘ). Konkrétně se bude toto pravidlo týkat penále podle § 251 DŘ, úroku z prodlení podle § 252 DŘ, případně jeho modifikované podoby ve formě úroku z posečkané částky podle § 253 DŘ. Dále poté pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a DŘ a případné pořádkové pokuty podle § 247 DŘ, které mají speciální lhůtu pro jejich uložení v § 247a odst. 5 DŘ, resp. § 247 odst. 4 DŘ nebo pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ při nepodání dodatečného daňového přiznání. Pravidlo se uplatní i na příslušenství daně jdoucí k tíži správce daně, tedy tzv. úroky hrazené správcem daně ve smyslu § 251c odst. 1 DŘ.

   Jsou-li v tomto formulářovém podání požadovány údaje, jejichž obsah nebo forma jsou stanoveny jiným právním předpisem, uvádějí se tyto údaje s tímto obsahem a v této formě, není-li stanoveno jinak.

Tiskopis Přiznání k dorovnávacím daním

Tiskopis je členěn do pěti oddílů (I-V).

Nedílnou součástí tiskopisu je Příloha k ř. 20 III. oddílu, Příloha k ř. 21 III. oddílu pro investiční entitu a pojišťovací investiční entitu, Příloha k ř. 23 IV. oddílu, Příloha k ř. 24 IV. oddílu a Přílohy DAP.

Částky v jednotlivých řádcích a sloupcích tiskopisu daňového přiznání se uvádějí v české měně zaokrouhlené na celé koruny, pakliže v náplni příslušného řádku nebo sloupce není uvedeno jinak. V přílohách tiskopisu se řádky a sloupce uvádějí v měně vyplnění nebo v české měně, vždy v závislosti na náplni příslušného řádku nebo sloupce. Měnou vyplnění je pro účely tohoto tiskopisu měna, ve které byl pro daný stát vyplněn informační přehled.

Přepočet cizí měny se provede kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období. Kurzem pro přepočet daně se pro účely dorovnávacích daní rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou. V případě, že Česká národní banka tento kurz nevyhlašuje, použije se kurz ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k této měně, nebo vyhlášený k euru nebo k americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro měnu vyplnění, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru. Poplatník je v takovém případě povinen v příslušné příloze uvést zdroj použitého kurzu. Hodnota „Použitý kurz“ se uvádí ve stejné podobě, v jaké je uvedena ve zdroji kurzu. Současně se uvede „Množství na jednotku kurzu měny“ odpovídající definici kurzu ve zdroji (např. 1, 10, 100 nebo 1000). Není-li stanoveno jinak, uvede se množství 1. Přepočet na českou měnu se provede jako součin částky v měně vyplnění a podílu použitého kurzu a množství na jednotku kurzu měny. Výpočet přepočtu měny se provádí s přesností na 6 desetinných míst bez mezizaokrouhlování podle § 128a zákona.

Výpočty na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny se provádí s přesností na 6 platných desetinných míst. V některých případech zákon stanovuje také speciální úpravu zaokrouhlení na 4 platná desetinná místa.

Záhlaví tiskopisu

Předvyplněno „Specializovanému finančnímu úřadu“.

1. K řádku 1

   Za předtištěným kódem CZ se uvede kmenová část přiděleného DIČ (§ 130 odst. 1 DŘ).

1. K řádku 2

   Bude uvedeno přidělené identifikační číslo (ve smyslu zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů), bylo-li mu přiděleno.

1. K řádku 3

   Zaškrtnutím možnosti poplatník vyznačí, zda se jedná o řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, nebo opravné daňové přiznání, kterým je možno před uplynutím zákonných lhůt pro podání daňového přiznání nahradit řádné daňové přiznání. Vzhledem k systému samodoměření u dorovnávacích daní nelze podat opravné dodatečné daňové přiznání.

   Při podání opravného daňového přiznání zůstane zaškrtnuto též označení daňového přiznání, které je jím nahrazováno, tj. označení řádné.

   V případě opravného daňového přiznání nahrazujícího předchozí opravné daňové přiznání bude použita kombinace zaškrtnutého označení „opravné“ a zaškrtnutého označení výchozího daňového přiznání, které bylo předchozím opravným daňovým přiznáním nahrazováno. Tedy u opravného daňového přiznání nahrazujícího opravné daňové přiznání nahrazující řádné daňové přiznání, budou zaškrtnuta označení „řádné“ a „opravné“.

   V označení tiskopisu se v předtištěných rámečcích uvede první a poslední den zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je podle § 115 resp. § 122 zákona výkazní období. V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110 zákona je zdaňovacím období výkazní období společného podniku.

   Zaškrtnutím možnosti poplatník označí, zda se jedná o přiznání k české nebo přiřazované dorovnávací dani. Ke každé z těchto daní je nutné učinit samostatné daňové přiznání. Nelze tedy podat daňové přiznání k oběma daním v rámci jednoho vyplnění tohoto tiskopisu.

1. I. oddíl – údaje o poplatníkovi
   1. K řádku 4

      Na tomto řádku je uveden název poplatníka – uvede se obchodní firma právnické osoby zapsaná do veřejných rejstříků, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku „v likvidaci“. U právnických osob, které se nezapisují do veřejných rejstříků, se uvede název, pod kterým byly založeny nebo zřízeny, a u ostatních subjektů název, pod nímž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah řádku 4 nestačí k zapsání celého názvu obchodní firmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka. Název poplatníka by měl být vyplněn v souladu s názvem, který je uveden v rámci příslušného Informačního přehledu.

   1. K řádku 5

      V této části poplatník vyplní adresu sídla tak, jak byla zapsána do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem stanoveného rejstříku nebo adresu místa vedení. Podle § 17 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů se sídlem rozumí i místo svého vedení (viz též Sdělení MF k problematice pojmů „místo vedení“ a „skutečný vlastník“, č. j. 251/122867/2000, vydáno ve FZ 1/2001), Údaj d) vyplňují pouze zahraniční právnické osoby (§ 3024 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), které pod písm. a), b), c) a d) uvedou svoji úplnou zahraniční adresu a na zvláštní příloze adresu (umístění) své organizační složky, popřípadě stálé provozovny, pokud není současně organizační složkou, a adresu svého zmocněnce pro doručování. Kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním znění (viz též Seznam kódů států na webové adrese https://www.financnisprava.cz, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy). Údaj e) číslo telefonu je nepovinný údaj.

1. II. oddíl – údaje o skupině
   1. K řádku 6