Metodické pokyny Státní plánovací komise a ministerstva financí pro vypracování návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967

Článek 63

(1) Počínaje rokem 1967 se u podniků (organizací) s hmotnou zainteresovaností na hrubém důchodu (zisku) uplatňuje plná hmotná odpovědnost za efektivnost investiční výstavby. Při přípravě a projednávání návrhu plánu investiční výstavby se vychází z toho, že tyto podniky (organizace) v zásadě rozhodují o svých investicích, a že je financují z vlastních prostředků (úvěrem).

(2) Před vypracováním návrhu plánu podniky uvedenými v odstavci 1 organizují oborová ředitelství ve spolupráci se Státní bankou československou výběr staveb (popř. strojů nezahrnutých do rozpočtu staveb), které bude možno v plánovaném roce zahájit (pořídit).

(3) Do návrhu plánu mohou být zařazeny jen investice, jejichž financování je zabezpečeno vlastními prostředky podniků, projednanými úvěry, popřípadě dotacemi.

Článek 64

Za ostatní organizace (tj. podniky s omezeným působením hmotné zainteresovanosti a rozpočtové organizace) se vypracují návrhy plánu investiční výstavby v mezích limitů stanovených jednotlivým ústředním orgánům. Návrhy organizací projednají a po schválení plánu rozepíší jejich nadřízené orgány. Celkový objem investic těchto organizací je mimoto závislý na tvorbě finančních zdrojů stanovených finančním plánem, popřípadě rozpočtem.

Článek 65

(1) K zajištění strukturálních změn a mezioborových proporcí, správného rozmísťování výrobních sil a příznivého vývoje rozestavěnosti ústřední orgány stanoví, které významnější nebo rozsáhlejší stavby posoudí ještě před sestavením plánu a rozhodnou o povolení jejich zahájení v následujícím roce.

(2) Státní plánovací komise a Státní komise pro techniku posuzují a při přípravě plánu dávají souhlas k provádění nových staveb, jimiž se zvýší pracovní příležitost o více než 300 osob, nebo u nichž rozpočtový náklad stavební části přesahuje 20 mil. Kčs (stavby centrálně posuzované).*)

Toto ustanovení se nevztahuje na tyto druhy staveb: důlní práce k udržení těžby, nová patra, spojení dolů a lomů, doprava v lomech a dolech, větrání, výsypky, haldy, plynovody, teplovody, vedení a rozvodny, ropovody a produktovody (kromě mezinárodních) a stavby spojové sítě (kromě mezinárodních spojů), kabelizace, autoblok, zvýšení výkonnosti tratí, železniční dispečink, zvláštní zemědělské investice (vinice, chmelnice apod.), samostatné akce rozšíření a obnovy vodovodní a kanalizační sítě, úpravy a doplnění uliční sítě obcí, učňovská zařízení (učiliště, internáty apod., kromě sdružovaných zařízení pro více oborů), ubytovny, svobodárny, internáty, školy I. a II. cyklu a bytová výstavba.

(3) Stavby posuzované podle odstavce 2 mohou být do prováděcího plánu zařazeny jen tehdy, mají-li příslušnou projektovou a rozpočtovou dokumentaci podle předpisů Státní komise pro techniku. Přípravná dokumentace těchto staveb se z uvedených hledisek projednává se Státní komisí pro techniku a se Státní plánovací komisí. (Stavbami centrálně posuzovanými se rozumí i stavby uložené vládou jako závazný úkol.)

(4) Centrální posouzení staveb podle odstavce 2 neznamená přiznání vyššího stupně důležitosti ani přednostního zabezpečování dodavateli proti ostatním investicím.

Článek 66

(1) Návrh plánu investiční výstavby předloží v souladu s článkem 5

1. a) za hospodářské organizace: průmyslová ministerstva, ministerstvo stavebnictví, Ústřední správa energetiky, ministerstvo zdravotnictví (za zdravotnický průmysl), ministerstvo vnitřního obchodu a Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků; přitom ministerstvo těžkého průmyslu předloží návrh zvlášť za podniky metalurgického průmyslu a zvlášť za podniky strojírenské, ministerstvo hornictví zvlášť za Ústřední správu uranového průmyslu a zvlášť za ostatní organizace a ministerstvo stavebnictví zvlášť za stavební organizace a zvlášť za ostatní hospodářské organizace;
2. b) souhrnně za všechny organizace v oboru své působnosti: ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, dopravy, zahraničního obchodu, školství a kultury, zdravotnictví (kromě zdravotnického průmyslu), národní obrany a vnitra, dále ústřední správy spojů, vodního hospodářství a geodezie a kartografie, Správa státních hmotných rezerv, Československý rozhlas a Československá televize, Slovenská národní rada, Kancelář presidenta republiky, Ústřední komise lidové kontroly a statistiky a ústřední výbor Národní fronty (jen za ČSTV).

(2) Odchylně od ustanovení odstavce 1 návrh plánu investiční výstavby vypracují a předloží

1. a) ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství za zemědělství a lesnictví (včetně jednotných zemědělských družstev) celkem, kromě toho odděleně:

   za státní sektor zemědělství,

   za státní sektor lesnictví,

   za jednotná zemědělská družstva;

1. b) Státní komise pro techniku za vlastní investiční výstavbu a za investiční výstavbu výzkumných ústavů přímo řízených ústředními orgány; potřeby jiných organizací plánuje jen v případech a v rozsahu uvedeném v čl. 57;
2. c) Ústřední rada odborů souhrnně za vlastní výstavbu a za výstavbu podniků (a jiných organizací) prováděnou z příspěvků Ústřední rady odborů (výstavba závodních klubů, pionýrských táborů a výstavba jeslí, mateřských škol, popřípadě učňovských škol, a to v rozsahu stanoveném usnesením vlády č. 14/1964 a jsou-li samostatnými stavbami);
3. d) ústřední orgány uvedené v odstavci 1 písm. a) pokud řídí hospodářské organizace s omezeným působením hmotné zainteresovanosti a ústřední orgány uvedené v odstavci 1 písm. b) a v písmenech b) a c) tohoto odstavce pokud řídí též hospodářské organizace se zainteresovaností na hrubém důchodu (zisku), předloží za tyto organizace návrh v rozsahu a způsobem uvedeným ve vysvětlivkách k příslušným vzorům formulářů.

(3) Rozsah investiční výstavby státních ústředních orgánů neuvedených v odstavci 1 a rozpočtových organizací (kromě výzkumných ústavů) ústředních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) určuje pouze státní rozpočet. Potřebné podklady pro plán investiční výstavby předloží Státní plánovací komisi ministerstvo financí.

(4) Za výrobní a spotřební družstva předloží Státní plánovací komisi potřebné podklady pro plán investiční výstavby Ústřední svazy výrobních a spotřebních družstev.

(5) Investice civilní obrany nezahrnují ústřední orgány do svého návrhu plánu a samostatný návrh plánu předloží podle zvláštních pokynů ministerstvu vnitra. Příslušné orgány budou provádět tyto investice v rozsahu, který jim rozepíše ministerstvo vnitra. Obdobně se postupuje u investic rozpočtového plánu, za které se návrh plánu předloží Státní plánovací komisi.

(6) V návrhu plánu se z celkového objemu investic uvede objem investic na výstavbu samostatných čistíren odpadních vod v existujících závodech, a to v rozsahu projednaném s Ústřední správou vodního hospodářství. Obdobně se postupuje u investic na zařízení k ochraně čistoty ovzduší (exhalace a spady), které se uvedou v rozsahu projednaném se Státní komisí pro techniku, a u investic na učňovská výchovná zařízení, které se uvedou v rozsahu projednaném s ministerstvem školství a kultury.

Článek 67

(1) Plán investiční výstavby zahrnuje veškeré práce a náklady (investice) souvisící s pořízením nových a s rozšířením, rekonstrukcí a modernizací dosavadních základních prostředků (u ústředních investorů, kteří řídí stavební organizace včetně trvalých objektů zařízení staveniště) bez ohledu na zdroj financování, s výjimkou nákladů na

1. a) geologický průzkum zásob nerostů a surovin,
2. b) průzkumné a projektové práce,
3. c) výkup pozemků a nákup cizích základních prostředků,
4. d) investiční výstavbu v zahraničí (kromě zařízení nakupovaných v tuzemsku pro vybavení zahraničních zastupitelství),
5. e) práce souvisící s hospodářskou a technickou úpravou lesní a zemědělské půdy,
6. f) organizační a přípravnou činnost investora (vypracování přípravné dokumentace, expertizy projektů, ředitelství budovaných podniků, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu podniku včetně komplexního technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel apod.),
7. g) poplatky za úřední výkony, na peněžní náhrady škod a na jiné nehmotné náklady a přirážky, pokud nejsou součástí ceny dodávaných prací a dodávek (zdržné, penále, kompletační přirážky, nájemné, úhrada zvýšených nákladů dodavatelů při dodatečných změnách dokumentace a při nedodržení lhůt sjednaných pro její odevzdání dodavatelům apod.),
8. h) práce prováděné v akci „Z“,
9. i) opravy (všeho druhu) základních prostředků.

(2) Demontáže a přemístění základních prostředků a bourací práce se zahrnují do plánu investiční výstavby jen v případě, jsou-li součástí projektů výstavby nových staveb.

(3) Do plánu investiční výstavby se dále nezahrnují náklady na zhotovení strojů a zařízení (včetně nezbytných stavebních prací), které jsou předmětem výzkumu nebo vývoje, popřípadě dočasného pokusného zařízení pro vědeckovýzkumné práce a pro vyzkoušení navrhovaných technologií, přijatých vynálezů nebo zlepšovacích námětů, pokud neslouží k řešení nebo ověřování výzkumných prací trvale. Bude-li těchto vyvíjených a pokusných strojů a zařízení po vyzkoušení použito jako základních prostředků, zahrne se jejich hodnota (bez ohledu na dobu jejich vzniku) do plánu toho roku, ve kterém budou aktivovány do základních prostředků.

Článek 68

(1) Investice se dělí na stavební práce a na stroje a zařízení (včetně montáží).

(2) Struktura investic se určuje podle projektů a rozpočtů staveb, jejich objektů a provozních souborů, popřípadě podle obdobných podkladů. Práce a dodávky nezahrnuté do stavebních a technologických částí projektů a rozpočtů, pokud se zahrnují do plánu investiční výstavby (výtvarná a umělecká díla, stabilizace bodů vytyčovací sítě, vytyčení hlavních tras, stavebních čar a výškových úrovní na staveništi, přístroje, nářadí a inventář u staveb bez technologické části náležející do základních prostředků, aktivace fondů z technického rozvoje, práce spojené s vysazováním mnohaletých kultur, jako např. sady, vinice, chmelnice apod.), zahrnují se do objemu stavebních prací, jestliže se v evidenci základních prostředků stanou součástí budov, staveb nebo trvalých porostů, nebo do objemu strojů a zařízení, stanou-li se součástí ostatních skupin základních prostředků.

(3) Pokud nejsou k dispozici projekty a rozpočty staveb nebo jiné obdobné podklady, určuje se struktura investic podle třídění předpokládaných prací a dodávek stanoveného v předpisech o dokumentaci staveb.

(4) Do objemu strojů a zařízení se zahrnuje i hodnota strojů, zařízení, nářadí a inventáře nezahrnutých do rozpočtů staveb.

(5) Do hodnoty základních prostředků získaných investiční výstavbou se v návrhu plánu započítávají jen náklady na práce a dodávky, které se v plánu zahrnují do investic.

(6) Pojem stavby je vymezen v předpisech o dokumentaci staveb. Stavby, jejichž kapacita se uvádí do provozu postupně po provozně ucelených částech, se uvedou v plánu jako celek s vyčleněním jednotlivých provozně ucelených částí. U rekonstrukcí a rozšíření se uvádí kapacita na počátku a na konci plánované rekonstrukce nebo rozšíření.

(7) Stavba se považuje v plánu za zahájenou v okamžiku, kdy se začnou provádět stavební nebo montážní práce podle projektu stavby, které budou fakturovány investorovi; za zahájení stavby se nepovažuje předčasný nákup strojů a zařízení. Stavba se považuje z hlediska plánu za dokončenou, jestliže byla vybudována projektovaná kapacita (získány základní prostředky), a to i v případě, že nebyly provedeny všechny práce a dodávky obsažené ve schválené dokumentaci, které však nebylo účelné provést.

Článek 69

(1) Práce a dodávky pro investice se v návrhu plánu uvádějí na základě rozpočtových podkladů pro výstavbu a vyjadřují se ve velkoobchodních cenách, a to i když jsou prováděny vlastními zaměstnanci investora nebo svépomocí a bezplatně. Nejsou-li stanoveny pro některé práce a dodávky velkoobchodní ceny, postupuje se podle příslušných předpisů pro tvorbu cen.

(2) Rozpočtové náklady stavby se v plánu investiční výstavby uvádějí podle schválené dokumentace včetně nákladů na nepředvídané práce, avšak bez prací a nákladů, které se nezahrnují do investic. Rozpočtové náklady na nepředvídané práce se zahrnou do objemu stavebních prací nebo do objemu strojů a zařízení jen v tom rozsahu, v jakém byly již dříve skutečně použity k úhradě nepředvídaných prací nebo v jakém budou v roce 1967 k jejich úhradě použity. Zůstatek rozpočtových nákladů stavby zahrnuje zbytek nákladů rozpočtových na nepředvídané práce (zvýšený o úspory docílené na dříve realizovaných objektech), které dosud nebyly a nebudou ani v plánovaném roce použity, tj. zbytek, kterého bude ještě možno použít v příštích letech bez změny schválených celkových rozpočtových nákladů stavby.

Článek 70

(1) Vyvolané investice*) a investice potřebné k odstranění škod způsobených na existujících základních prostředcích plánují organizace, které budou mít ve správě základní prostředky získané vyvolanými investicemi, popřípadě organizace, jejichž základní prostředky byly zničeny nebo poškozeny. Dohodou může být stanoveno, že investice podle předchozí věty bude plánovat organizace, která je svou činností vyvolala.

(2) Včas před vypracováním návrhu plánu investiční výstavby je nutno vyjasnit potřebu vyvolaných a souvisících investic, jakož i investic potřebných k odstranění škod na existujících základních prostředcích a projednat jejich zajištění s těmi investory, kteří je budou v rámci svých plánů provádět.

(3) Stavby, které mají po svém dokončení sloužit více organizacím se zahrnují plně do plánu hlavního investora. Pokud v takových případech dojde k dohodě o převodu investičních limitů (u organizací, kde jsou limity stanoveny) od ostatních účastníků na hlavního investora, oznámí účastníci dohodu Státní plánovací komisi.

Článek 71

(1) Územní průřez investiční výstavby za Slovensko předloží všechny ústřední orgány za celou investiční výstavbu podle místa stavby. Stavby liniové (např. elektrifikace železnic, kabelizace železničních tratí, výstavba dálkových kabelových vedení, naftovody, dálkové plynovody, dálková elektrická vedení 220 kWh a výše apod.) se zařazují podílem odpovídajícím jejich délce na území Slovenska. U strojů nezahrnutých do rozpočtů budovaných staveb se postupuje závodovou metodou jako při plánování průmyslové výroby a plánu práce. Územní průřez investic do lokomotivního a vozového parku Československých státních drah a leteckého parku Československých aerolinií se provede podle zvláštních dispozic.

(2) Obdobně se postupuje při rozdělení investic do jednotlivých krajů.

Článek 72

(1) Investoři projednají s dodavateli stavebních prací, strojů a zařízení požadované práce a dodávky po stránce věcné i časové a dohodnou objemy prací a dodávek pro všechny rozestavěné i zahajované stavby až do úplného jejich dokončení (tj. u rozestavěných staveb, odchylky od dosavadních dohod vzhledem k průběhu plnění u těchto prací a dodávek v běžném roce, změn v projektech apod.) a pro hromadné položky dodávek strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtů staveb.

(2) Ústřední investoři při přípravě návrhu plánu prověří, zda a jak byl návrh plánu na nižších stupních řízení projednán; projednají s ústředními orgány dodavatelů věcné a časové rozpory v zabezpečení prací a dodávek pro stavby stanovené vládou jako závazný úkol, popřípadě i pro jiné položky plánu, které s ústředními orgány dodavatelů dohodnou (zejména hromadné položky strojů nezahrnutých do rozpočtů staveb pro dopravu a zemědělství).

(3) K návrhu plánu investiční výstavby připojí ústřední investoři komentář, v němž mimo jiné uvedou a zdůvodní zaměření investic prováděných v letech 1966 a 1967 a uvažovaných ve výhledu na rok 1968. Rozbor celkového objemu investic (jeho členění na odvětví, obory apod.) pro tento účel dohodnou Státní plánovací komise a příslušné ústřední orgány. Vždy je nutno v komentáři vyčíslit důsledky cenové úpravy k 1. lednu 1967 a metodické změny (vyloučení generálních oprav z plánu investiční výstavby, zvýšení hranice pro základní prostředky z 600,- Kčs na 3000,- Kčs).

(4) Ústřední investoři zajistí, aby oborová ředitelství a ostatní organizace přímo řízené ústředními orgány zaslaly příslušným krajským národním výborům při předkládání návrhu plánu nadřízeným orgánům seznamy staveb o rozpočtových nákladech nad 1 mil. Kčs, zahajovaných v plánovaném roce.

(5) Pokud budou organizace nepodřízené národním výborům plánovat výstavbu bytů (lůžek), projednají tuto výstavbu s příslušným krajským národním výborem.

Článek 73

Plán opatření k ochraně životního prostředí obsahuje jmenovitý seznam samostatných čistíren odpadních vod a jmenovitý seznam výstavby zařízení k ochraně čistoty ovzduší. Do jmenovitých seznamů se zahrnují všechny rozestavěné i nově zahajované stavby samostatných čistíren odpadních vod a zařízení k ochraně čistoty ovzduší budované u existujících podniků a závodů, měst a obcí a u zařízení jako například nemocnic, sanatorií apod.

Článek 74

Samostatné čistírny odpadních vod

(1) Ústřední investoři (ústřední orgány) předloží návrhy jmenovitého seznamu čistíren odpadních vod též Ústřední správě vodního hospodářství, s kterou je před předložením projednají.

(2) Ústřední správa vodního hospodářství vypracuje celostátní seznam výstavby čistíren odpadních vod podle resortů a podle povodí a předloží jej Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi. Příslušné části předloží rovněž jednotlivým krajským národním výborům.

Článek 75

Zařízení k ochraně čistoty ovzduší

(1) Ústřední investoři (ústřední orgány) předloží návrhy jmenovitého seznamu zařízení k ochraně čistoty ovzduší též Státní komisi pro techniku a ministerstvu zdravotnictví, s kterým jej před předložením projednají.

(2) Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem zdravotnictví vypracuje celostátní seznam výstavby zařízení k ochraně čistoty ovzduší podle resortů a krajů a předloží jej Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi. Krajským národním výborům předloží příslušné části seznamu.

Článek 76

(1) Návrh plánu projektových prací zahrnuje

1. a) propočet prostředků na dokončené projektové práce včetně autorského dozoru pro investice hospodářských a rozpočtových organizací (včetně hodnoty dokončené projektové dokumentace pro stavby centrálně posuzované);
2. b) propočet prostředků na dokončené projektové práce neinvestiční povahy hrazené ze státního rozpočtu;
3. c) strukturu plánu projektových organizací;
4. d) seznam projektové dokumentace staveb závazně ukládaných.

(2) Hodnotu dokončených prací tvoří všechny provedené práce (vč. případných poddodávek, přirážek za zkrácení lhůty dodání projektové dokumentace, za neobvykle náročné řešení a vysokou kvalitu) v rozsahu uzavřené hospodářské smlouvy, které budou odevzdány a vyfakturovány odběrateli.

(3) Při přípravě návrhu plánu projednají objednatelé s dodavateli projektových prací vypracování potřebné projektové dokumentace a lhůty pro její dokončení v souladu s termíny výstavby.

Článek 77

Finanční prostředky na projektové práce neinvestiční povahy hrazené ze státního rozpočtu mají účelový charakter a jsou zahrnuty do příslušných kapitol státního rozpočtu, přičemž obsahují

1. a) studie výstavby navazující na výsledky vědeckotechnického rozvoje ukládané Státní komisí pro techniku nebo příslušným ústředním orgánem,
2. b) přípravnou dokumentaci staveb rozpočtových organizací,
3. c) územní plány vč. územně technických podkladů,
4. d) úkoly plánu typizace ve výstavbě (sestaveného podle pokynů Státní komise pro techniku),
5. e) úkoly obsažené v plánu experimentálního ověřování ve výstavbě vč. vícenákladů na realizaci (sestaveného podle metodických pokynů Státní komise pro techniku),
6. f) ideové projektové a urbanistické soutěže pro stavby rozpočtových organizací.

Článek 78

(1) Návrh plánu předloží všechny ústřední orgány ve funkci ústředních investorů a ve funkci nadřízených orgánů organizací oprávněných provádět projektové práce.

(2) Státní komise pro techniku v dohodě se Státní plánovací komisí může doporučit vládě jako závazný úkol zpracování projektové dokumentace pro stavby ovlivňující rozhodujícím způsobem rozvoj národního hospodářství.

(3) Hodnotové ukazatele plánu se vypracují v cenách projektových prací platných v období sestavování návrhu plánu a podle nového ceníku projektových prací a inženýrských služeb. Zahrnují i potřebné průzkumné práce.

Článek 79

(1) Plán práce obsahuje tyto oddíly:

1. a) plán počtu pracovníků a mezd,
2. b) plán náboru pracovních sil,
3. c) plán kádrů.

(2) Způsob vypracování a předkládání návrhu plánu práce je uveden na jednotlivých vzorech formulářů. Výrobní hospodářské jednotky a organizace předloží návrh plánu podle doplňujících pokynů vydaných ústředními orgány nebo uvedených u jednotlivých vzorů formulářů.

(3) V komentáři k návrhu plánu práce se provede rozbor z hlediska zabezpečování celkové podnikové a společenské efektivnosti a plnění úkolů daného odvětví, v tom zejména z hlediska maximální úspory živé práce (ve výrobních odvětvích rozbor růstu produktivity práce).

Článek 80

(1) V návrhu plánu počtu pracovníků a mezd zabezpečují ústřední orgány a jim podřízené organizace co nejúčelnější hospodaření s pracovními silami, omezování dalšího růstu zaměstnanosti v odvětvích výrobní sféry a další rozvoj, zejména průmyslu a stavebnictví, v zásadě plně růstem produktivity práce.

(2) Počet pracovníků se plánuje v souladu s objemem výkonů a se zlepšeným využitím pracovních sil ve výrobních i nevýrobních odvětvích, a to jako průměrný evidenční počet za rok celkem. Růst počtu pracovníků v průběhu roku musí být reálný i z hlediska možností jejich náboru.

(3) Průměrným evidenčním počtem pracovníků, popřípadě jednotlivých jejich kategorií, se v zásadě rozumí počet fyzických osob. V hospodářských a příspěvkových organizacích je možné na základě dohody příslušných ústředních orgánů se Státní plánovací komisí a s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky plánovat počty pracovníků v přepočtených stavech. Ve všech rozpočtových organizacích se plánují přepočtené stavy pracovníků. Při změně rozpočtových organizací na hospodářské nebo příspěvkové dohodnou ústřední orgány se Státní plánovací komisí a Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky též další způsob plánování počtu pracovníků.

(4) Ve všech organizacích je nutno podle potřeb dané oblasti umožňovat v širším rozsahu zaměstnání na kratší pracovní dobu pro ženy, občany se změněnou pracovní schopností a občany s nárokem na starobní důchod. Ke zvýšení jejich počtu je nutno přihlížet při hodnocení vývoje počtu pracovníků.

(5) Jestliže se v organizacích, jimž se stanoví závazný limit počtu pracovníků ve fyzických osozách, počet osob zaměstnaných na kratší pracovní dobu zvýší v plánovaném roce proti skutečnosti předchozího roku, může se limit překročit v rozsahu, který odpovídá odchylce v pracovním úvazku navíc přijímaných osob na kratší pracovní dobu proti normální pracovní době. Ve stejném rozsahu je možno připustit odchylku i od počtu pracovníků dohodnutého s krajským národním výborem.

(6) Před předložením návrhu plánu svému nadřízenému orgánu jsou navrhující organizace povinny potřebu pracovníků projednat a dohodnout s krajskými národními výbory. (Tutéž povinnost mají v období rozpisu plánu počtu pracovníků, pokud rozepsaný plán je vyšší než počty pracovníků dohodnuté s krajským národním výborem v období prací na návrhu plánu, jakož i při změnách prováděných v průběhu roku.)

Nepodaří-li se dosáhnout dohody, sdělí krajské národní výbory se zřetelem na možnosti zvyšování zaměstnanosti na území kraje, popřípadě okresu, své stanovisko příslušným nadřízeným orgánům, v závažných případech též ústředním orgánům, které jsou povinny je s nimi projednat.

Článek 81

(1) V organizacích s hmotnou zaintersesovaností na hrubém důchodu, se v návrhu plánu uvádí tvorba fondu pracujících vyplývající z tvorby a rozdělení hrubého důchodu; v organizacích s hmotnou zainteresovaností na zisku se uvádí fond pracujících v členění na základní mzdový fond a na tvorbu fondu odměn vyplývající z tvorby a rozdělení zisku.

(2) V hospodářských organizacích, kde není uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku a v ostatních organizacích se plánuje celkový objem mezd a ostatních osobních výdajů (mzdový fond).

Článek 82

(1) V návrhu plánu se promítne předpokládané zkracování pracovní doby podle usnesení vlády č. 432/1965 (popřípadě č. 622/1964), č. 78/1966 a 219/1966 a předloží se rozbor vlivu tohoto zkrácení pracovní doby na plán práce a navazující části plánu.

(2) Za organizace zkracující pracovní dobu v plánovaném roce uvedou ústřední orgány v komentáři zejména:

1. a) srovnání dosud uplatňovaných a nově zaváděných pracovních a provozních režimů;
2. b) opatření, se kterými se počítá k uhrazení odpadlé pracovní doby a k zabránění negativním vlivům;
3. c) změny, které se předpokládají v důsledku zkrácení pracovní doby ve vztazích k ostatním odvětvím a úsekům (zejména energetika, doprava, místní služby, využití volného času pracovníků apod.) a stav dosavadních jednání s příslušnými orgány a organizacemi v této věci.

Článek 83

Plán náboru pracovních sil

(1) K plánovitému rozmisťování pracovních sil a k plánování nezbytných mezikrajových přesunů pracovníků, jejichž návrh předkládá vládě Státní plánovací komise, předloží krajským národním výborům:

1. a) podniky a jiné organizace nebo jejich nadřízené orgány v důsledném územním průřezu podklady podle vzorů formulářů (jednak v období vypracování návrhu plánu, jednak po rozpisu plánu na podniky a organizace);
2. b) podniky (popřípadě závody), jiné organizace a okresní výrobní zemědělské správy (pokud jde o JZD) v pohraničních okresech kategorie A a B podklady k sestavení návrhu plán doosídlení pohraničí s údaji o požadovaném počtu dosídlenců a bytů, které budou pro doosídlence k dispozici; celkové počty bytů v členění na byty získané novostavbami, adaptacemi a převodem neobsazených bytů z předchozího roku musí být v souladu s celkovým počtem doosídlenců.

(2) Získání potřebného počtu pracovníků je především úkolem podniků, které jsou povinny vytvářet podmínky pro stálost pracovních poměrů.

Výjimečně plánují nábor pracovníků národní výbory

1. a) pro podniky (popřípadě závody) v krajích, v nichž je trvalý nedostatek pracovních sil; rozsah těchto mezikrajských převodů stanoví pro vybraná nejdůležitější odvětví a pro nedostatkové oblasti vláda ve státním plánu (státní plán náboru pracovních sil);
2. b) pro nejdůležitější podniky a závody v kraji; počty pracovníků, které mají okresní národní výbory za úkol získat ze zdrojů pracovních sil v rámci kraje, stanoví rady krajských národních výborů (krajské plány náboru pracovních sil);
3. c) pro pohraniční okresy kategorie A a B; počty doosídlenců, které mají být pro tyto okresy získány, navrhnou Státní plánovací komisi krajské národní výbory, v jejichž obvodech jsou pohraniční okresy kategorie A a B; počty doosídlenců stanoví vláda.

Článek 84

Plán přípravy kvalifikovaných dělníků

(1) Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků vypracují ústřední orgány, jejichž podniky (organizace) požadují učně. Návrh plánu přípravy kvalifikovaných dělníků vychází z perspektivního rozvoje jednotlivých závodů a oborů a musí být v souladu s plánem náboru učňů v oblastním rozložení.

Pro požadované počty nově přijímaných učňů musí být zabezpečena výuka po odborné, teoretické i materiální stránce, a to buď ve vlastních zařízeních podniků (závodů) nebo dohodou s jinými podniky (např. při menším počtu učňů) v jejich zařízeních.

(2) Podniky uplatňující potřebu učňů na okresních národních výborech příslušných podle sídla jednotlivých závodů (provozoven) uvedou své požadavky v rozdělení podle pohlaví a podle učebních oborů. Reálnost požadovaného počtu učňů zdůvodní předpokládanou doplňkovou potřebou kvalifikovaných pracovníků v členění na náhradu přirozeného úbytku a na zvýšení stavu pracovníků. Požadavky na počet nově přijímaných učňů musí být s národními výbory dohodnuty. Nedojde-li k dohodě, řeší sporné případy nadřízené orgány (oborová ředitelství nebo ústřední orgány) s příslušnými krajskými národními výbory, výjimečně Státní plánovací komise, na Slovensku Slovenská plánovací komise.

Obdobně uplatňují podniky požadavky na dorost na pracovní místa pro pomocné a méně kvalifikované práce.

Článek 85

Plán potřeby odborníků ze škol

(1) Plán potřeby odborníků ze škol vychází z dlouhodobých studií o vývoji struktury pracovníků podle kvalifikace a úzce navazuje na plán počtu pracovníků, zejména na vývoj počtu technickohospodářských pracovníků a na jejich kvalifikační skladbu.

(2) Při vypracování návrhu plánu potřeby absolventů vysokých škol a středních odborných škol ústřední orgány a výrobní hospodářské jednotky (podniky)

1. a) přihlížejí k dlouhodobé potřebě odborníků v souvislosti s dlouhodobým rozvojem oborů; vycházejí přitom z koncepce stanovené dlouhodobým výhledem a pětiletým plánem;
2. b) řídí se výsledky rozborů současné věkové a kvalifikační struktury, přirozeného úbytku, celkové doplňkové potřeby, jakož i potřeby zlepšení kvalifikačního složení pracovníků, uvádění nových kapacit do provozu, růstu výroby a produktivity práce, zvýšení technické úrovně výroby, rozvoje vědy a výzkumu, rozvoje služeb a plánu počtu pracovníků;
3. c) berou v úvahu i počty vlastních pracovníků, kteří absolvují vysoké nebo střední odborné školy ve studiu pracujících při zaměstnání, popř. absolventů vyslaných do denního studia na krajská nebo závodní stipendia.

Po schválení plánu vládou ústřední orgány

oznámí pracoviště pro stanovené počty absolventů ministerstvu školství a kultury a pokud jde o skupinu oborů zemědělství a lesnictví příslušným zemědělským (lesnickým) školám určeným dohodou s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství;

předloží do jednoho měsíce své požadavky na přijímání posluchačů (žáků) do prvních ročníků vysokých a středních odborných škol v členění podle oborů a podle krajů ministerstvu školství a kultury.*)

(3) K zajištění přehledu o stavu a potřebách kádrů ze škol v rámci jednotlivých krajů a k postupnému vytvoření předpokladů pro krajské plánování výkonů škol předloží podniky návrhy plánu kádrů též krajskému národnímu výboru příslušnému podle sídla podniku (závodu, organizace).

Článek 86

(1) Plán rozvoje výrobního družstevnictví navazuje na státní plán rozvoje národního hospodářství a týká se výkonů všech činností výrobního družstevnictví, tj. výroby průmyslových výrobků, prací průmyslové povahy, prací stavebních i služeb.

(2) Návrhy prováděcích plánů ostatních částí (investiční výstavba, práce a další) se vypracují podle metodických pokynů pro tyto části plánu (v rozsahu dohodnutém se Státní plánovací komisí).

(3) Návrhy plánu v krajském průřezu projednají orgány výrobních družstev v dohodnutém rozsahu s krajskými národními výbory.