Metodické pokyny Státní plánovací komise a ministerstva financí pro vypracování návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967

Článek 1

(1) Podle těchto metodických pokynů vypracují návrh státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967 (dále jen „návrh plánu“ - „návrh rozpočtu“) ústřední orgány. Národní výbory se při vypracování návrhu státního prováděcího plánu a státního rozpočtu řídí zvláštními metodickými pokyny.*)

(2) Ústředními orgány se v těchto metodických pokynech rozumějí

1. a) ministerstva a ostatní ústřední orgány, jimž státní plán a státní rozpočet přímo ukládají úkoly nebo vymezují prostředky (přitom ústředním orgánem jednotných zemědělských družstev se rozumí ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství),
2. b) Ústřední rada družstev, Ústřední svaz výrobních družstev a Ústřední svaz spotřebních družstev jako ústřední orgány družstev,
3. c) Ústřední výbor Národní fronty jako ústřední orgán příslušných plánujících společenských organizací a Ústřední rada odborů,
4. d) Slovenská národní rada a její orgány.

Článek 2

(1) Základem pro vypracování návrhu plánu a návrhu rozpočtu jsou směrné úkoly na rok 1967 stanovené vládou v rámci základních směrů a cílů rozvoje národního hospodářství do roku 1970, včetně doplňujících usnesení vlády a dále zejména všestranná analýza výchozího stavu ekonomiky, výsledky průzkumu trhu a výsledky jednání mezi odběrateli a dodavateli. Při vypracování návrhu plánu a rozpočtu se vychází z rámcových podmínek hospodaření podniků platných od 1. ledna 1967.

(2) V rozsahu stanoveném těmito metodickými pokyny vypracuje se též výhled na rok 1968, popřípadě na rok 1969.

(3) Součástí návrhu plánu a rozpočtu jsou komentáře a rozbory zdůvodňující návrh v jeho jednotlivých částech a v celé komplexnosti.

Článek 3

Soustava ukazatelů

(1) Návrh plánu a rozpočtu se vypracuje v soustavě ukazatelů obsažených ve vzorech formulářů,*) v seznamech a v rozpočtové skladbě, které jsou součástí těchto metodických pokynů. Vybrané ukazatele této soustavy budou navrženy vládě jako závazné úkoly a závazné limity. Seznam předpokládaných závazných úkolů a závazných limitů je součástí těchto metodických pokynů.

Kromě toho budou vládě navrženy k projednání i orientační ukazatele, které jsou určeny těmito metodickými pokyny nebo budou vymezeny v průběhu prací na návrhu státního plánu a státního rozpočtu.

(2) Organickou součástí návrhu plánu a rozpočtu jsou i ukazatele, které umožňují posoudit a aktivně ovlivňovat vytváření žádoucích oblastních proporcí, zejména pokud jde o rozvoj hospodářství na Slovensku. Způsob a rozsah vypracování a předložení návrhu plánu a rozpočtu v průřezu za Slovensko je stanoven článkem 7.

(3) Pokud není stanoveno jinak, uvádějí se údaje

1. a) za rok 1966 (skutečnost) v cenách a podle metodiky roku 1966 a v organizaci k 1. lednu 1967; pokud nebudou v době vypracování návrhu plánu a rozpočtu známy konečné údaje za rok 1966, uvede se očekávaná skutečnost;
2. b) za rok 1967
   1. aa) v cenách, podle metodiky roku 1966 a v organizaci k 1. lednu 1967,
   2. bb) v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. lednu 1967; ve vztahu k zahraničnímu obchodu se cenami roku 1967 rozumějí předací ceny zahraničního obchodu franko československé hranice;

1. c) za rok 1968, popřípadě 1969, v cenách, podle metodiky a v organizaci k 1. lednu 1967.

Spolu s návrhem plánu a rozpočtu se předloží propočty vlivů cenových a metodických změn, pokud nejsou přímo předepsány jednotlivými vzory formulářů. V případě, že budou provedeny organizační změny k 1. lednu 1967, uvede se jejich vliv v komentáři.

Článek 4

(1) Základní plánující jednotkou je podnik nebo jiná jemu na roveň postavená organizace.

(2) Orgány bezprostředně nadřízené podnikům a rozpočtové organizace předloží návrh plánu nebo rozpočtu svému nadřízenému orgánu za všechny své podřízené jednotky a za svou vlastní činnost. V případech a v rozsahu stanoveném v příslušných částech těchto metodických pokynů předloží své návrhy rovněž orgánům Slovenské národní rady a krajským národním výborům.

(3) Současně s předložením návrhu plánu svým nadřízeným orgánům předloží výrobní hospodářské jednotky základní informaci o návrhu plánu (čl. 10-12) v jednom vyhotovení též Státní plánovací komisi, která výsledky zpracování podkladů poskytne příslušným odvětvovým a odborným ústředním orgánům.

(4) Podniky projednají s příslušnou pobočkou Státní banky československé (výrobní hospodářské jednotky s příslušným oborovým odborem banky) návrhy plánů v rozsahu zdůvodňujícím potřebu úvěru a devizových prostředků od banky; zejména projednají ty části plánu, pro jejichž realizaci prostředky od banky potřebují, nebo v jejichž oblasti je kontrola použití celospolečenských finančních prostředků uložena bance. V komentáři uvedou případné neshody, jejich důvody a vyčíslí důsledky.

Článek 5

(1) Ústřední orgány řídí práce na návrhu plánu a rozpočtu za hospodářství, které je jim podřízeno, a vypracují komplexní návrh. Přitom spolupracují se Státní plánovací komisí, s ministerstvem financí a s ostatními odbornými orgány vlády, s orgány Slovenské národní rady, s ústředními orgány dodavatelů a odběratelů a s krajskými národními výbory.

(2) Ústřední orgány za hospodářství jimi řízené předloží své návrhy Státní plánovací komisi, ministerstvu financí a dalším orgánům ve lhůtách stanovených směrnicí Státní plánovací komise a ministerstva financí ze dne 14. června 1966, o postupu a lhůtách při vypracování státního prováděcího plánu a státního rozpočtu na rok 1967 (čj. 102 100/66 - SM/3; čj. 11/23500/66).

(3) Ústřední orgány předloží

1. a) Státní plánovací komisi návrh plánu (bez finančního plánu, plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací) ve třech vyhotoveních, návrh rozpočtu včetně finančního plánu ve dvou vyhotoveních, návrh plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací v jednom vyhotovení;
2. b) ministerstvu financí návrh rozpočtu včetně finančního plánu ve dvou vyhotoveních, návrh ostatních částí plánu v jednom vyhotovení (bez plánu kádrů);
3. c) Státní komisi pro techniku ve třech vyhotoveních
   1. aa) návrh plánu rozvoje vědy a techniky na souhrnném formuláři obsahujícím údaje státního prováděcího plánu a státního rozpočtu, který se za neinvestiční finanční prostředky vypracuje podle hlavy třetí článku 88 odst. 14,
   2. bb) návrh plánu projektových prací;

1. d) Státní bance československé všechny části návrhu plánu, včetně finančního (mimo zvláštní části plánu a plánu kádrů) v jednom vyhotovení;
2. e) návrh plánu a rozpočtu v průřezu za Slovensko též příslušným orgánům Slovenské národní rady, a to podle článku 7.

(4) Ministerstva hornictví a těžkého průmyslu předloží návrh plánu takto:

1. a) ministerstvo hornictví celkový návrh plánu bez údajů za Ústřední správu uranového průmyslu; rozsah podkladů za palivový průmysl, rudné doly a magnezitové závody a za Ústřední geologický úřad dohodne ministerstvo hornictví se Státní plánovací komisí;
2. b) ministerstvo těžkého průmyslu celkový návrh plánu a odděleně návrh plánu za odvětví strojírenství (MTP - 1) a odděleně za odvětví hutnictví (MTP - 2).

Podrobnosti o rozsahu ukazatelů dohodnou uvedená ministerstva se Státní plánovací komisí.

(5) Ústřední orgány předloží návrhy příslušných částí plánu vyjadřujících vztah k ministerstvu hornictví a k ministerstvu těžkého průmyslu v členění podle odstavce 4.

(6) V pokynech k jednotlivým částem plánu a rozpočtu se uvádějí případné další podrobnosti o způsobu předkládání návrhu plánu a rozpočtu.

(7) Státní komise pro techniku předloží

1. a) Státní plánovací komisi návrh plánu rozvoje vědy a techniky ve třech vyhotoveních a návrh plánu projektových prací v jednom vyhotovení;
2. b) ministerstvu financí a Státní bance československé návrh plánu rozvoje vědy a techniky a návrh plánu projektových prací po jednom vyhotovení;
3. c) ministerstvu zahraničního obchodu příslušné údaje návrhu plánu rozvoje vědy a techniky týkající se zahraničního obchodu;
4. d) kromě toho předloží ministerstvu financí a Státní plánovací komisi návrh finančního zabezpečení neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky podle jednotlivých ústředních orgánů, a to způsobem a formou dohodnutou s ministerstvem financí.

Článek 6

(1) Při vypracování návrhu plánu a rozpočtu národních výborů příslušné odvětvové ústřední orgány zejména:

1. a) poskytnou krajským národním výborům potřebné podklady (ekonomické rozbory apod.) a odbornou pomoc,
2. b) vyjádří se k návrhům předkládaným krajskými národními výbory, a to z hlediska celostátní koncepce rozvoje odvětví, efektivnosti vynakládaných prostředků apod.,
3. c) budou koordinovat technický rozvoj odvětví řízených národními výbory.

(2) Příslušné odvětvové ústřední orgány dohodnou s jednotlivými krajskými národními výbory a s Národním výborem hl. m. Prahy rozsah údajů, které jim krajské národní výbory a Národní výbor hl. m. Prahy předloží současně s předložením svých návrhů plánů a rozpočtů; dohoda bude uzavřena nejpozději dva měsíce před termínem předložení návrhu plánu a rozpočtu krajskými národními výbory (Národním výborem hl. m. Prahy).

Článek 7

Způsob a postup plánování rozvoje hospodářství na Slovensku

(1) Návrh plánu a rozpočtu za hospodářství na Slovensku se vypracuje takto:

1. a) návrh plánu kromě některých částí uvedených v písmenu b) tohoto odstavce se vypracuje metodou územního průřezu, tzn., že příslušné ukazatele zahrnují i činnost závodů na Slovensku, podřízených podnikům v českých krajích, ale nezahrnují činnost závodů v českých krajích, podřízených podnikům na Slovensku;
2. b) návrh finančního plánu a rozpočtu, návrh ekonomického členění a struktury průmyslové produkce se vypracuje za organizačně ucelené jednotky (podniky a jim na roveň postavené organizace), a to bez ohledu na to, zda jsou řízeny výrobními hospodářskými jednotkami se sídlem v českých krajích nebo na Slovensku;
3. c) podrobnější způsob a rozsah ukazatelů pro vypracování průřezu za Slovensko je blíže vymezen v jednotlivých částech těchto metodických pokynů a ve vzorech formulářů;
4. d) případné odchylky od stanoveného způsobu a postupu vypracování návrhu plánu v územním průřezu za Slovensko dohodnou příslušné ústřední orgány se Slovenskou plánovací komisí, popřípadě s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance.

(2) Podniky na Slovensku a podniky se sídlem v českých krajích za závody na Slovensku předloží své návrhy plánů v rozsahu vymezeném v odstavci 1 kromě nadřízeným orgánům též příslušnému pověřenectvu Slovenské národní rady a v odvětvích, ve kterých nepůsobí tyto orgány, přímo Slovenské plánovací komisi (s výjimkou zvláštních částí plánů).

(3) Výrobní hospodářské jednotky předloží své návrhy plánů (včetně finančního) za podniky se sídlem na Slovensku (ukazatele prováděcího plánu podle odst. 1 písm. a) i za závody) též Slovenské plánovací komisi; návrh finančního plánu s komentářem kromě toho též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance; v odvětvích, ve kterých působí pověřenectva Slovenské národní rady, předloží výrobní hospodářské jednotky uvedené návrhy i těmto orgánům. Výrobní hospodářské jednotky předloží uvedené návrhy orgánům Slovenské národní rady v rozsahu, ve kterém je podle těchto metodických pokynů odvětvové ústřední orgány předloží orgánům Slovenské národní rady a dále v rozsahu uvedeném přímo v příslušných vzorech formulářů. Rozpočtové a příspěvkové organizace postupují obdobně.

(4) Ústředně řízené organizace výzkumné a vývojové základny, výrobní hospodářské jednotky a ostatní organizace předloží návrh plánu rozvoje vědy a techniky za činnost všech svých pracovišť umístěných na Slovensku v jednom vyhotovení též Slovenské komisi pro techniku.

(5) Pověřenectva (komise) Slovenské národní rady předloží návrh plánu a rozpočtu příslušným ústředním orgánům a Slovenské plánovací komisi, návrh finančního plánu a rozpočtu též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance, a to v plném rozsahu ukazatelů za organizace, za které vystupují jako nositelé plánu; za ostatní organizace příslušného odvětví jen v rozsahu ukazatelů dohodnutém se Slovenskou plánovací komisí a s pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance.

(6) Odvětvové ústřední orgány vypracují návrh plánu v rozsahu stanoveném těmito metodickými pokyny též za hospodářství na Slovensku a předloží jej současně s návrhem za ČSSR jednak orgánům uvedeným v čl. 5, jednak Slovenské plánovací komisi; návrh plánu rozvoje vědy a techniky a plánu projektových prací v jednom vyhotovení též Slovenské komisi pro techniku a návrhy rozpočtu za rozpočtové organizace na Slovensku též pověřenectvu Slovenské národní rady pro finance.

(7) Slovenská plánovací komise předloží návrh plánu rozvoje hospodářství na Slovensku a pověřenectvo Slovenské národní rady pro finance návrh finančního plánu a rozpočtu (včetně návrhu rozpočtu krajských národních výborů na Slovensku) po projednání v předsednictvu Slovenské národní rady Státní plánovací komisi a ministerstvu financí. Slovenská komise pro techniku předloží příslušné části plánu též Státní komisi pro techniku. Tyto návrhy jsou předmětem společného jednání příslušných ústředních orgánů a orgánů Slovenské národní rady.

(8) Návrhy plánů a rozpočtů předkládané Státní plánovací komisí, ministerstvem financí a Státní komisí pro techniku vládě obsahují též návrhy závazných úkolů a závazných limitů, popřípadě též orientační ukazatele rozvoje hospodářství na Slovensku.

Článek 8

Účast pracujících

Jednotlivé stupně řízení projednávají návrhy plánu rozvoje jimi řízeného hospodářství v etapách přípravy i schvalování s příslušnými odborovými orgány. Seznamují je s jednotlivými problémy a projednávají s nimi jejich stanoviska a společný postup při řešení důležitých otázek.

Článek 9

Plánovacími akty ve smyslu § 115 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., jsou jen závazně stanovené úkoly dodávek surovin, materiálů a výrobků ve hmotných jednotkách a jejich rozpisy na nižší stupeň řízení, a to za předpokladu, že se současně stanoví a rozpisují závazné limity na odběr surovin, materiálů a výrobků.

Článek 10

Základní informaci o návrhu plánu vypracují oborové podniky a trusty, popřípadě jiné hospodářské organizace přímo řízené ministerstvy hornictví, těžkého průmyslu, chemického průmyslu, stavebnictví, spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, dopravy (za organizace železniční, letecké a vodní dopravy, průmyslové a stavební organizace), zemědělství a lesního hospodářství (pouze za průmyslové a stavební organizace), zdravotnictví (pouze za průmyslové organizace) a školství (pouze za průmyslové organizace), Ústřední správou energetiky a Ústřední správou vodního hospodářství (pouze za stavební organizace).

Článek 11

Organizace uvedené v čl. 10 vypracují základní informaci odděleně podle odvětví, která u nich přicházejí v úvahu, a to za odvětví:

průmyslu (za průmyslovou činnost podniků včetně stavebních prací průmyslových podniků),

stavebnictví (výkony stavebních organizací),

oběhu (výkony odbytových, zásobovacích, popřípadě obchodních organizací),

dopravy (výkony železniční, silniční, letecké a vodní dopravy; nikoliv však závodové dopravy).

Článek 12

Pro předložení základní informace (formulář 01-01) ke strojnímu zpracování ve Státní plánovací komisi platí termín, stanovený hospodářským organizacím pro předložení návrhu plánu (31. leden 1967).

Článek 13

Plánování celkového objemu produkce

(1) Celkový objem průmyslové produkce se v návrhu plánu vyjadřuje hodnotovými ukazateli, tj. pomocí ukazatelů hrubé výroby a výroby zboží, které mají podkladový charakter; sestavují se podnikovou metodou, to znamená, že objem výroby na všech nadpodnikových stupních je součtem objemu výroby jednotlivých podniků; výjimkou je návrh plánu průmyslové produkce za Slovensko, kde se tyto ukazatele sestavují metodou územního průřezu.

(2) Plán průmyslové produkce výrobních hospodářských jednotek a ústředních orgánů zahrnuje produkci všech podřízených průmyslových podniků; u ministerstev stavebnictví a dopravy též produkci průmyslových provozů a dílen neprůmyslových organizací.

Článek 14

Celkový objem dodávek

(1) Celkový objem dodávek zahrnuje celkové dodávky (odbyt) podniků a organizací, a to jak dodávky z výrobních podniků, tak i dodávky odbytových organizací, a to včetně dodávek obchodního zboží nakoupeného z jiných podniků.

Ukazatel objemu dodávek na všech stupních řízení obsahuje tedy tu část celkové realizace vyrobeného zboží (včetně zboží vedlejších závodů, provozů a dílen neprůmyslových organizací) a prodeje obchodního zboží, která zůstane po odečtení odbytově nerealizovaných složek výroby zboží.

(2) V objemu dodávek za ministerstvo hornictví budou vyloučeny duplicity, to znamená, že do objemu dodávek se zahrnou dodávky pevných paliv realizované přes Uhlozbyt a za ostatní podniky jen objem dodávek, které se realizují podniky přímo, tedy mimo Uhlozbyt.

(3) Celkový objem dodávek se člení podle základních odběratelských oblastí, tj. na dodávky pro vnitřní obchod, pro vývoz, pro investiční výstavbu (týká se pouze strojů a zařízení včetně montáží, nářadí a inventáře) a pro ostatní účely (pro výrobní nebo jinou spotřebu).

(4) Dodávky pro vnitřní obchod a pro vývoz zahrnují veškeré dodávky, ať jsou výsledkem průmyslové, zemědělské a lesnické výroby, nebo činností tzv. svobodných povolání (např. tržní produkce výtvarníků) apod.

(5) Návrh plánu dodávek se vypracuje podnikovou metodou, to znamená, že celkové objemy dodávek na všech nadpodnikových stupních řízení jsou součtem celkových objemů dodávek jednotlivých podniků.

(6) Ukazatele podle odstavců 1 a 3 se vypracují na úrovni výrobních hospodářských jednotek též za podniky na Slovensku (podnikovou metodou).

Článek 15

Dodávky pro vnitřní obchod

(1) Objem dodávek pro vnitřní obchod zahrnuje veškeré dodávky z vlastní výroby i dodávky obchodního zboží určené pro prodej v maloobchodní, popřípadě velkoobchodní síti ministerstva vnitřního obchodu a Ústředního svazu spotřebních družstev, stejně jako dodávky určené pro prodej obyvatelstvu prováděný podniky a organizacemi vlastního a dalších ústředních orgánů.

(2) Dodávky pro vnitřní obchod zahrnuje do svého plánu organizace (výrobní hospodářská jednotka, odbytová organizace apod.), která plánuje dodávky daného oboru pro vnitřní obchod v bezprostředním styku s organizacemi, které příslušné prodeje realizují.

(3) Dodávky z dovozu určené pro vnitřní obchod zahrnuje do svého celkového objemu dodávek organizace, která tyto dodávky pro vnitřní obchod bezprostředně realizuje.

Článek 16

Dodávky pro vývoz

Objem dodávek pro vývoz zahrnuje zboží a práce průmyslové výrobní povahy dodávané podnikům zahraničního obchodu, popřípadě přímo do zahraničí a určené přímo k vývozu do zahraničí nebo na sklady podniku zahraničního obchodu, popřípadě výroby (pokud toto zboží je vyfakturováno podniku zahraničního obchodu). Dále sem patří i dodávky pro podnik zahraničního obchodu Tuzex, popřípadě pro další organizace prodávající za cizozemská platidla. Nepatří sem dodávky zboží vyváženého v rámci výměnných akcí vnitřního obchodu apod.

Článek 17

Dodávky pro investiční výstavbu

(1) Do objemu dodávek pro investiční výstavbu se zahrnují dodávky strojů a zařízení určené pro investiční výstavbu včetně montáží, nářadí a inventáře a včetně dodávek pro vlastní organizaci, jakož i náklady na dopravné a skladovací výlohy (u generálních a finálních dodavatelů), pokud jsou hrazeny z investičních prostředků.

(2) Dodávky investičního charakteru, které se realizují prostřednictvím odbytových organizací, zahrnou do ukazatele objemu dodávek pro investiční výstavbu až příslušné odbytové organizace. Výrobní podniky dodávající odbytovým organizacím zahrnou tyto dodávky ve svém plánu do objemu dodávek pro ostatní odběratele.

Článek 18

Struktura produkce, dodávek a jejich užití

(1) Struktura produkce, dodávek a jejich užití se vyjadřuje jednak v hodnotových ukazatelích, jednak ve hmotných jednotkách.

(2) Hodnotové ukazatele struktury produkce, dodávek a jejich užití se zpracovávají podle jednotlivých oborů „Jednotné klasifikace zemědělské, lesní a průmyslové produkce.“

(3) Hmotné ukazatele jsou uvedeny v Seznamu hmotných ukazatelů zemědělské, lesní a průmyslové produkce, který je přílohou těchto metodických pokynů.

(4) Do výroby v hmotných jednotkách se zahrnuje veškerá výroba bez ohledu na to, zda jde o výrobu určenou k odbytu nebo pro vlastní potřebu.

(5) Struktura produkce se vypracuje též v průřezu za Slovensko, a to v rozsahu vymezeném ve formulářové části metodických pokynů.

Článek 19

Plánování dodávek z dovozu ze socialistických zemí

(1) Návrh plánu veškerých dodávek z dovozu ze socialistických zemí předloží ústřední orgány nadřízené dovozním odběratelům a doloží je propočtem, v němž zdůvodní rovněž potřebu obchodního zboží (pro odbytové organizace a pro kompletaci vývozních a tuzemských investičních celků) a potřebu ostatního dovozu strojů (pro údržbu a opravy již dříve dovezených strojů, pro kompletaci strojírenské výroby apod.). V propočtu užití zdůvodňují i potřebu strojů a zařízení pro fond vědy a techniky. (Za dovozního odběratele se považují rovněž odbytové, obchodní nebo jiné organizace, které dovážené zboží dále prodávají na vlastní účet tuzemským odběratelům. Za dovozního odběratele se nepovažují ty organizace, které dosud prováděly pouhé přerozdělení dovozních prostředků. Dočasně platí výjimka pro některé hutní materiály a suroviny a dále pro knihy, noviny a časopisy, a to ve smyslu usnesení vlády č. 223/1966).

(2) Státní plán vymezí jednotlivým ústředním orgánům veškeré prostředky na dovoz ze socialistických zemí formou závazného limitu, ze kterého bude jako orientační ukazatel vyčleněn objem dovozu strojů a zařízení pro investiční výstavbu.

Pro drobné odběratele se stanoví společný limit, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.

(3) Limity na veškerý dovoz včetně strojů a zařízení ze socialistických zemí pro hospodářské organizace řízené národními výbory se stanoví přímo krajským národním výborům. Odvětvové ústřední orgány budou pouze v nezbytných případech poskytovat odbornou expertizu o vhodnosti navrhovaných dovozů v zájmu unifikace, typizace, servisu, dovozu náhradních dílů atp.

Článek 20

Dovoz strojů a zařízení pro investice

(1) Do plánu dovozu strojů a zařízení z kapitalistických států pro investice se zahrnuje plánovaný objem dovozu.

(2) Prostředky na dovoz strojů a zařízení pro investice z kapitalistických států se nestanoví odběratelským resortům státním plánem. Zajišťují je odběratelské výrobní hospodářské jednotky nákupem potřebných deviz u Státní banky československé podle podmínek Státní banky československé pro prodej deviz na nákup strojů a zařízení z dovozu pro investiční výstavbu.

(3) Státní banka československá spolu s Československou obchodní bankou budou devizové prostředky na dovoz poskytovat formou oprávnění na dovoz, a to v rámci objemu celkového dovozu strojů a zařízení pro investice a limitu plateb za tyto stroje, který jim bude závazně stanoven státním plánem.

(4) Banka bude přidělovat devizové prostředky na dovoz strojů formou návratnou (na vnitřní devizový úvěr) nebo nenávratnou (za soutěžní přirážku).
Při návratné formě bude banka poskytovat investorům vnitřní devizový úvěr na nákup strojů a zařízení, u něhož bude zvláštní smlouvou mezi bankou, investory a organizacemi zahraničního obchodu zaručena devizová návratnost a splácení poskytnutého devizového úvěru, včetně devizových nákladů mimo stanovené úkoly státního plánu. Při nenávratné formě získá odběratel oprávnění k dovozu až po soutěžním řízení. Soutěžní řízení bude časově i věcně koordinováno s výběrovým řízením u jednotlivých investičních akcí.

Podrobný postup při zajišťování devizových prostředků na stroje a zařízení pro investice dovážené z kapitalistických států stanoví podmínky Státní banky československé z července 1966 a směrnice ministerstva zahraničního obchodu o provádění dovozu.

(5) Rozhodne-li se investor pro dovoz z kapitalistických států, informuje tuzemského výrobce o tomto záměru (pokud se obdobné zařízení vyrábí v tuzemsku), aby měl možnost předložit konkurenční nabídku (ovšem bez práva veta).

(6) Dovoz strojů a zařízení z kapitalistických států pro investice, který zajišťují v rámci své obchodní činnosti odbytové organizace (např. Ústřední podnik zemědělské techniky, Technomat, Kancelářské stroje, Laboratorní potřeby), se uskutečňuje na základě dovozního limitu poskytnutého příslušné organizaci nadřízeným ústředním orgánem. V rámci tohoto limitu si odbytová organizace zajišťuje veškeré dodávky z dovozu včetně strojů z kapitalistických států pro investiční výstavbu za podmínek stanovených bankou bez soutěžního řízení.

Článek 21

Dovoz zboží charakteru výrobní spotřeby

(1) Návrh plánu dodávek z dovozu pro výrobní spotřebu vypracují ústřední orgány dovozních odběratelů. Dovozními odběrateli se rozumějí odběratelé ve smyslu odst. 1 článku 19. Kromě prostředků na dovoz surovin, materiálů a výrobků z nich vyrobených se do návrhu plánu zahrnují též prostředky na dovoz obchodního zboží pro odbytové organizace, stroje a zařízení neinvestiční povahy, jako náhradní díly, výrobky pro kompletaci strojírenské výroby, strojírenské výrobky pro údržbu a provoz apod.

(2) Státní plán vymezí prostředky na dovoz z kapitalistických států pro výrobní spotřebu (ve smyslu odstavce 1) jednotlivým ústředním orgánům dovozních odběratelů formou závazného limitu. Pokud jde o dovozního odběratele platí obdobně ustanovení odstavce 1 článku 19.

(3) Pro drobné odběratele se stanoví společný limit na dovoz, který spravuje a rozděluje ministerstvo zahraničního obchodu.

(4) Limity na dovoz charakteru výrobní spotřeby z kapitalistických států pro hospodářské organizace řízené národními výbory se stanoví přímo krajským národním výborům.

Článek 22

Zvláštní ustanovení pro plánování a zajišťování dovozu pro výrobní spotřebu

(1) Zrušení bilančně dovozních gescí (s dočasnými výjimkami, které stanoví usnesení vlády č. 223/1966) mění některé dosavadní podmínky dovozu; podle zásad přijatých s tímto usnesením bude se v nových podmínkách postupovat takto:

1. a) dovozní odběratel má právo v rámci vlastních dovozních prostředků požadovat na dovážející organizaci i dovoz zboží, které je v obchodní náplni odbytových organizací;
2. b) rozhodnutí odběratele o dovozu příslušných druhů zboží nepodléhá souhlasu jiných tuzemských organizací. Dovozní odběratel je však povinen respektovat obchodně politická kritéria, stanovená ministerstvem zahraničního obchodu;
3. c) dovozní odběratel může převést vlastní dovozní limit na odbytové nebo jiné tuzemské organizace s cílem zvýšit nebo sdružit prostředky na nákup v zahraničí, pověřit zajištěním dovozu organizaci, která má pro dovoz žádaného druhu zboží lepší podmínky, umožnit popř. dovoz surovin tuzemskému zpracovateli na výrobu zboží pro dovozního odběratele apod.;
4. d) v zájmu zabezpečení vzájemných kontaktů a informací o použití tuzemských zdrojů a dodávek zboží z dovozu

   je dovozní odběratel povinen oznámit obvyklému tuzemskému dodavateli s potřebným předstihem před dodávkovým obdobím svůj záměr přesunout v podstatném rozsahu dosavadní odběr dodávek z tuzemska na odběr z dovozu nebo omezit dosavadní odběr z jiných důvodů,

   je tuzemský dodavatel povinen oznámit tuzemským odběratelům s potřebným předstihem před stanovením dovozního limitu v prováděcím plánu svůj záměr přesunout v podstatném rozsahu dosavadní dodávky pro tuzemské odběratele na vývoz nebo omezit dodávky do tuzemska z jiných důvodů;

1. e) dojde-li u jednotlivých výrobků v rámci stanovených dovozních limitů k nevyrovnanosti poptávky s nabídkou odpovídající možnostem opatření těchto výrobků v socialistických státech, jedná dovážející organizace o dodávkách z dovozu přímo s příslušnými dovozními odběrateli a v nezbytných případech přihlédne k rozdělení výrobků, které předpokládal gestor při převodu dosavadních dovozních limitů na odběratele.

(2) V podrobnostech se řídí provádění dovozu směrnicemi ministerstva zahraničního obchodu o projednávání a provádění dovozu.

Článek 23

Dovoz zboží pro vnitřní obchod

(1) Návrh plánu dodávek zboží z dovozu pro vnitřní obchod předloží ministerstvo vnitřního obchodu a Ústřední svaz spotřebních družstev, přičemž uvedou jednak potřebu dodávek pro prodej ve vnitřním obchodě a jednak potřebu dodávek pro vlastní zásobování provozu (a v případě dovozu ze socialistických zemí také investic) těchto resortů.

(2) Státní plán vymezí prostředky na dovoz pro ministerstvo vnitřního obchodu formou celkového závazného limitu; dovoz zboží pro prodej ve vnitřním obchodu se uskutečňuje v rámci tohoto limitu, a to podle zvláštní dohody s ministerstvem zahraničního obchodu.

Článek 24

Informace o vývoji obchodních vztahů mezi odběrateli a dodavateli

Dodavatelské organizace předloží spolu s návrhem plánu nadřízeným ústředním orgánům informaci o závažných problémech a jejich příčinách ve vztazích mezi odběrateli a dodavateli s uvedením opatření, která podnikají k jejich odstranění. Pro tuto informaci se nestanoví formuláře a soustava ukazatelů.

Článek 25

Ceny používané pro vyjadřování hodnotových ukazatelů plánu průmyslové produkce, dodávek a jejich užití

(1) Hodnotové ukazatele se vyjadřují v cenách v souladu s ustanoveními článku 3 odstavce 3, přičemž u ukazatelů sestavovaných ve srovnatelných cenách se rozumějí ceny platné k 1. lednu 1966.

(2) Ukazatel dodávek pro vnitřní obchod se vyjadřuje ve velkoobchodních a v maloobchodních cenách. Ocenění dodávek spotřebního zboží z dovozu pro vnitřní obchod se provede v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu.

(3) Ukazatele objemu dodávek pro vývoz stejně jako ukazatele objemu dovozu se vyjadřují v předacích cenách zahraničního obchodu franko československé hranice (zkratka PC). Tyto ceny se tvoří z plánované ceny obchodní parity při dovozu připočtením a při vývozu odečtením plánovaných (sazbových) přímých obchodních nákladů zahraničních (devizových i korunových) a úroků z obchodních operací na úvěr delší jednoho roku (pokud úrok není sjednán a fakturován samostatně) a přepočtením na průměrnou úroveň tuzemských cen (po úpravě o výši obchodního rozpětí, pokud tak bude rozhodnuto). V návrhu státního plánu se objem dodávek pro vývoz stejně jako objem dovozu vyjadřuje též ve velkoobchodních cenách.

(4) Stavební, důlní, geologické a montážní práce (i pro vlastní potřebu) se oceňují podle platné rozpočtové soustavy.

(5) Investice vlastní výroby zahrnuté v ukazateli objemu dodávek pro investiční výstavbu se vyjadřují ve velkoobchodních cenách.

(6) Hodnota přírůstku (úbytku) nedokončené výroby se vyjadřuje ve vlastních nákladech nedokončené výroby.

(7) Hodnota přírůstku (úbytku) polotovarů, nástrojů a přípravků vlastní výroby se vyjadřuje ve velkoobchodních cenách, s výjimkou odvětví strojírenství, kde se vyjadřuje ve vlastních nákladech.

Článek 26

Návrh plánu se vypracuje (kromě objemu prací prováděných vlastními pracovníky) pouze za stavební práce, kterými se rozumějí jak práce pro investiční výstavbu, tak i stavební práce na opravách (stavební práce jsou blíže vymezeny v předpisech o dokumentaci staveb). Jestliže stavební organizace provádějí na některých stavbách a objektech vedle prací stavebních výjimečně také montáž technologického zařízení nebo práce, které jsou jejich součástí, zahrnou je do objemu prací provedených vlastními pracovníky, avšak bez hodnoty smontovaného zařízení.

Článek 27

(1) Návrh plánu vypracují podniky na základě výsledků jednání s investory (v souladu s výsledky výběrového řízení) nebo s jinými odběrateli stavebních prací.

(2) Stavební organizace dohodnou s odběrateli objemy stavebních prací na stavbách rozestavěných i zahajovaných, a to až do jejich úplného dokončení. Pokud nebude kapacita naplněna konkrétními požadavky, určí se roční objem prací podle zkušeností a podle průzkumu struktury a rozmístění prací.

Článek 28

(1) Návrh plánu stavebnictví vypracují a předloží

1. a) ministerstvo stavebnictví za oborová ředitelství stavební výroby; kromě toho předloží rozbor rozestavěnosti, a to způsobem dohodnutým se Státní plánovací komisí;
2. b) ministerstvo hornictví samostatně za odvětví paliv (za podniky Výstavba ostravsko-karvinských dolů v Ostravě, Báňské stavby v Ostravě, v Mostě, v Sokolovu a v Prievidzi, Plynostav v Pardubicích a Výstavba kamenouhelných dolů v Kladně) a samostatně za Ústřední správu uranového průmyslu;
3. c) ministerstvo dopravy (za podniky Železniční stavitelství v Praze, Brně a v Bratislavě, Elektrizace železnic v Praze a Automatizace železniční dopravy v Praze);
4. d) ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství samostatně za stavební závody podniků Státních lesů a samostatně za Sdružení pro zemědělskou výstavbu a meliorace;
5. e) ministerstvo národní obrany.

(2) Stavební organizace řízené ministerstvem stavebnictví předloží návrh plánu výrobního programu též příslušným krajským národním výborům.

Článek 29

(1) Návrh plánu zemědělské výroby vypracují zemědělské podniky podle výsledků jednání s odběrateli a dodavateli a podle orientačních ukazatelů rozepsaných ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství a Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků. Přitom přihlížejí k okresním a krajským generelům rozvoje zemědělské výroby, školní statky k účelovým potřebám zemědělských škol.

(2) Návrh plánu se vypracuje podle organizace a výměry zemědělské a orné půdy předpokládané k 1. lednu 1967.

Článek 30

(1) Organizace přímo řízené ministerstvy potravinářského průmyslu (za rychlovýkrm drůbeže a za cukrovarnické ekonomie), zemědělství a lesního hospodářství, národní obrany, hornictví a zdravotnictví a Slovenskou národní radou předloží návrh plánu zemědělské výroby svým ústředním orgánům. Ostatní organizace obhospodařující zemědělskou půdu předloží své návrhy příslušným výrobním zemědělským správám.

(2) Ministerstva potravinářského průmyslu, (za rychlovýkrm drůbeže a cukrovarnické ekonomie), národní obrany, hornictví a zdravotnictví a Slovenská národní rada vypracují návrh plánu za zemědělskou činnost svých organizací; návrh plánu tržní produkce zemědělských výrobků předloží ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství a Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků. Kromě toho předloží Ústřední správě nákupu zemědělských výrobků v dohodnutém časovém předstihu návrh plánu tržní produkce v členění podle krajů.

(3) Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků vypracuje ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství souhrnný návrh plánu nákupu.

(4) Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vypracuje návrh plánu za celé odvětví zemědělství. Přitom úzce spolupracuje s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků.

(5) Rozsah nákupu od jednotlivě hospodařících rolníků dohodnou krajské výrobní zemědělské správy ve spolupráci se zemědělskými nákupními a zásobovacími podniky a krajskými národními výbory.

Článek 31

(1) Návrh plánu lesního hospodářství vypracují podniky ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, ministerstva národní obrany a organizace lesního hospodářství řízené ministerstvy školství a kultury, hornictví a těžkého průmyslu, Slovenskou národní radou a kanceláří presidenta republiky a předloží jej svým nadřízeným orgánům.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 předloží souhrnný návrh plánu za organizace jimi řízené též ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství.

(3) K návrhům plánů předloženým podle odst. 2 ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vypracuje stanovisko a předloží je Státní plánovací komisi, za Slovensko též Slovenské plánovací komisi.

Článek 32

(1) Návrh plánu výkonů vodního hospodářství a plánu odběru povrchové vody vypracují ředitelství vodních toků - správy příslušných povodí a předloží jej Ústřední správě vodního hospodářství.

(2) Ústřední správa vodního hospodářství vypracuje plán odběru povrchové vody za náhradu podle ústředních orgánů a krajských národních výborů za ČSSR a za Slovensko a dohodne jej s těmito orgány.

Článek 33

(1) Návrh plánu přepravy se vypracuje na základě požadavků přepravců, průzkumu a jiných forem zjišťování přepravních potřeb, prováděného dopravními organizacemi.

(2) Základními plánujícími jednotkami přepravců jsou, pokud ústřední orgány nestanoví jinak, organizace, které budou uzavírat hospodářské smlouvy o přepravě, zpracovávat krátkodobé operativní plány přepravy, objednávat vozidla veřejné dopravy, používat vlastní závodové dopravy apod.

(3) Základní plánující jednotky přepravců předloží své požadavky příslušné dopravní organizaci (správě dráhy, podniku ČSAD, podniku čs. plavby) a své nadřízené organizaci v dohodnuté formě a lhůtě. Dopravní organizace předložené požadavky s přepravci projedná a dohodne, které z přijatých požadavků se zajistí hospodářskými smlouvami o přepravě, popřípadě krátkodobým operativním plánováním přepravy (v železniční dopravě), a které pouhými přihláškami zásilek nebo jiným způsobem. (Dopravní organizace si mohou podle potřeby vyžádat stanovisko nebo jinou spolupráci orgánů bezprostředně nadřízených přepravcům.)

(4) Základní jednotky přepravců, jejichž přepravní požadavky na jednotlivý druh dopravy nepřevýší v roce 1967 3000 tun, nejsou povinny předložit v etapě přípravy plánu své požadavky dopravním organizacím; svým nadřízeným organizacím však oznámí přepravní potřeby bez ohledu na jejich výši.

Článek 34

(1) Organizace bezprostředně nadřízené základním plánujícím jednotkám přepravců vypracují souhrnný přehled přepravních potřeb podřízených organizací a předloží jej nadřízenému ústřednímu orgánu ve formě jím stanovené. Ústřední orgán vypracuje souhrnnou informaci o přepravních požadavcích na formuláři č. 07-02 „Přeprava zboží“ a předloží ji Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy nejpozději do deseti dnů po lhůtě, ve které VHJ předkládají návrhy svých plánů ústředním orgánům; územní průřez za Slovensko předloží též Slovenské plánovací komisi.

(2) Ústřední správa uranového průmyslu sestaví celkový objem přepravních potřeb za své podřízené organizace a předloží jej ministerstvu dopravy a Státní plánovací komisi.

(3) Organizace podřízené Ústřednímu svazu výrobních družstev předloží své požadavky pouze dopravním organizacím. Ústřední svaz výrobních družstev vypracuje a Státní plánovací komisi a ministerstvu dopravy předloží jen vlastní propočet celkového objemu přepravních potřeb podle příslušných druhů dopravy, s vyznačením dopravně nejnáročnějších druhů zboží (stavebniny, zeminy apod.).

(4) Dopravní organizace zapracují přijaté přepravní požadavky do příslušných částí svých návrhů plánů rozvoje dopravy, které předloží ministerstvu dopravy (za železniční, vodní a leteckou dopravu).

Článek 35

Návrh plánu přepravy osob vypracuje jako součást návrhu plánu rozvoje dopravy ministerstvo dopravy na podkladě návrhů základních plánujících jednotek, na základě dosavadního vývoje s přihlédnutím ke všem okolnostem, které mohou ovlivnit hybnost obyvatelstva a jeho přepravní potřeby.

Článek 36

Základními plánujícími jednotkami v železniční dopravě jsou správy drah, které vypracují návrhy plánu výkonů na základě plánů přepravy zboží a osob.

Článek 37

(1) Základními plánujícími jednotkami pro vypracování návrhu plánu závodové automobilové dopravy jsou podniky a jim na roveň postavené organizace ministerstev hornictví, těžkého průmyslu, chemického průmyslu, stavebnictví, zemědělství a lesního hospodářství, spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu, dopravy, vnitřního obchodu a národní obrany, Ústřední správy nákupu zemědělských výrobků, Ústřední správy vodního hospodářství a Ústředního svazu spotřebních družstev.

(2) Organizace přímo nadřízené základním plánujícím jednotkám předloží návrh plánu závodové dopravy příslušnému ústřednímu orgánu zároveň s ostatními částmi návrhu plánu.

(3) Ústřední orgány předloží návrh plánu závodové automobilové dopravy za své organizace též ministerstvu dopravy.

(4) Ministerstvo dopravy sdělí Státní plánovací komisi (za Slovensko též Slovenské plánovací komisi) stanovisko k jednotlivých návrhům plánů veřejné i závodové automobilové dopravy předloženým ústředními orgány (krajskými národními výbory).

Článek 38

Návrh plánu rozvoje vodní dopravy vypracují na základě návrhu podřízených podniků provozujících plavební činnost ministerstva dopravy a stavebnictví. Ministerstvo stavebnictví předloží návrh plánu rozvoje vodní dopravy též ministerstvu dopravy.

Článek 39

Návrh plánu rozvoje letecké dopravy a speciální činnosti civilního letectva vypracuje ministerstvo dopravy, a to pokud jde o vnitrostátní přepravu, na podkladě návrhů Československých aerolinií a požadavků orgánů a organizací, a pokud jde o přepravu mezinárodní, na podkladě zkušeností a předpokladů v mezinárodních vztazích (u nových linek na podkladě propočtů, které byly předloženy vládě jako podklad pro schválení leteckých dohod).

Článek 40

Ministerstvo dopravy sdělí Státní plánovací komisi (za Slovensko též Slovenské plánovací komisi) stanovisko k návrhům plánů městské hromadné dopravy předloženým krajskými národními výbory.

Článek 41

Návrh rozvoje dopravy ropovodem a produktovody vypracuje ministerstvo chemického průmyslu a předloží jej též ministerstvu dopravy.

Článek 42

(1) Návrh plánu výkonů zahrnuje ukazatele rozvoje a využití spojů a stavební práce prováděné nestavebními organizacemi v základní činnosti spojů.

(2) Návrhy plánu vypracují a předloží Ústřední správě spojů její hospodářské jednotky. Ústřední správa spojů vypracuje celoodvětvový plán rozvoje spojů za ČSSR a za Slovensko, který vypracuje závodovou metodou.

Článek 43

Návrh plánu vypracuje a předloží ministerstvo hornictví zvlášť za Ústřední geologický úřad, za odvětví těžby paliv a za oborové ředitelství Rudné doly a magnezitové závody, ministerstvo těžkého průmyslu za oborové ředitelství Hutnictví železa a ministerstvo stavebnictví.

Článek 44

Návrh plánu obsahuje

1. a) plán vyhledávacího a předběžného ložiskového průzkumu financovaného ze státního rozpočtu. (Odpovědným odběratelem těchto prací je Ústřední geologický úřad.)

   Plán prací předběžného průzkumu financovaných dočasně z prostředků státního rozpočtu obsahuje úkoly zařazené na základě závazného prohlášení ministerstva popřípadě oborového ředitelství, v jehož oboru působnosti se těžba bude provádět, že po skončení průzkumu převezme ložiska k dalšímu využití, budou-li dodrženy dohodnuté ukazatele;

1. b) plán prací podrobného průzkumu financovaných z prostředků těžebních organizací;
2. c) plán geologických prací financovaných z prostředků na průzkumné a projektové práce (stavebně-geologický průzkum). Práce se provádějí na podkladě odběratelsko-dodavatelských smluv. (Odpovědnými odběrateli jsou projektové ústavy, popř. investoři);
3. d) plán geologických prací prováděných v dobývacích prostorech a financovaných těžebními podniky na vrub vlastních nákladů.

Článek 45

(1) Úkoly financované z prostředků státního rozpočtu se zařazují do plánu na podkladě oponentsky schváleného projektu nebo studie obsahující zhodnocení národohospodářské použitelnosti zkoumaného ložiska.

(2) Úkoly stěžejního národohospodářského a společenského významu, které zásadně ovlivňují rozvojové koncepce využití domácí surovinové základny nebo souvisí s vybranými akcemi investiční výstavby, popřípadě navazují na mezistátní závazky, se stanoví jako závazné úkoly státního plánu, a to podle ložisek.

Článek 46

V komentářích k návrhu plánu geologického průzkumu se zdůvodní zejména zaměření průzkumu z hlediska potřeb národního hospodářství. Dále se uvede přehled o struktuře geologických prací ve fyzických jednotkách i v hodnotovém vyjádření.

Článek 47

(1) Plán maloobchodního obratu obsahuje maloobchodní obrat státního a družstevního obchodu včetně obratu závodů veřejného stravování.

(2) Maloobchodním obratem se rozumějí tržby z prodeje zboží, zakázkových prací a oprav za maloobchodní ceny obyvatelstvu pro osobní spotřebu a z prodeje zboží kolektivním spotřebitelům a socialistickým organizacím pro jejich potřebu (v rozsahu stanoveném vyhláškou ministra vnitřního obchodu o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě, s výjimkou prodeje z velkoobchodních skladů).

Dále se do maloobchodního obratu zahrnují tržby za služby v síti prodejen a sběren obchodních organizací a tržby za ubytování a ostatní služby poskytované podniky veřejného stravování; nezahrnuje se však hodnota oprav a zakázkových prací prováděných organizacemi místního hospodářství a výrobních družstev, ani hodnota zboží prodávaného organizacemi místního hospodářství.

Podrobnou náplň maloobchodního obratu stanoví směrnice Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 14/1966.

Článek 48

(1) Návrh plánu vypracují organizace ministerstva vnitřního obchodu a Ústředního svazu spotřebních družstev; další ústředně řízené organizace pak podle dohody ministerstva vnitřního obchodu s příslušnými ústředními orgány.

(2) Při vypracování plánu maloobchodního obratu vycházejí obchodní organizace z rozborů koupěschopné poptávky, průzkumu trhu, ověřených možností dodávek a z orientačních ukazatelů pro vypracování návrhu plánu. Všechny organizace předloží návrh plánu svým nadřízeným orgánům a příslušným krajským národním výborům; organizace na Slovensku též pověřenectvu Slovenské národní rady pro obchod.

(3) Ministerstvo vnitřního obchodu vypracuje návrh plánu maloobchodního obratu souhrnně i za ostatní ústřední orgány a krajské národní výbory.

Článek 49

Plán zajištění maloobchodního obratu zahrnuje dodávky zboží z výroby, nákupu a dovozu a vyjadřuje se v peněžních a hmotných ukazatelích.

Článek 50

(1) Všechny organizace realizující maloobchodní obrat, mimo drobných organizací (závodní jídelny a kantýny včetně závodních jídelen jednotných zemědělských družstev atd.), vypracují návrh plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím nakupovaným z výroby, nákupu a z dovozu k zajištění vlastního maloobchodního obratu.

(2) Dodávky zboží pro drobné organizace zahrnou do svého plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím dodavatelské organizace, a to skladové dodávky příslušný velkoobchod a dodávky z výroby příslušné výrobní organizace, u kterých si drobné organizace zajišťují dodávky zboží přímo.

(3) Základem plánu zajištění maloobchodního obratu zbožím je výše a struktura maloobchodního obratu, směrné úkoly dodávek a zejména výsledky přímých dodavatelsko-odběratelských jednání o dodávkách zboží pro vnitřní obchod, průzkum trhu a jiné formy poznávání potřeb.

(4) Plán zajištění maloobchodního obratu se vyjadřuje v maloobchodních cenách.

Článek 51

Metodické pokyny pro vypracování návrhu plánu zahraničního obchodu vydá Státní plánovací komise jako dodatek k těmto metodickým pokynům.

Článek 52

(1) Návrh plánu rozvoje školství a kultury obsahuje výkony škol a školských zařízení včetně předškolní a mimoškolní výchovy.

(2) Návrh plánu vypracují ministerstvo školství a kultury, ministerstvo zdravotnictví (za střední zdravotnické školy) a další ústřední orgány (za podniková zařízení výchovy odborných kádrů).

(3) V případech, kde to vyžaduje povaha přípravy návrhu plánu, poskytnou k tomu účelu potřebné podklady i jiné plánující orgány a organizace. Ústřední orgány zejména zajistí, aby jejich podřízené jednotky poskytly, pokud jde o výchovu učňů, příslušné podklady krajským národním výborům, a to v souladu s plánem přípravy kvalifikovaných dělníků.

Článek 53

(1) Návrh plánu rozvoje zdravotnictví obsahuje výkony zdravotnických služeb poskytovaných v územních i závodních zdravotnických zařízeních, řízených ústředními orgány.

(2) Návrh vypracují ministerstva zdravotnictví, dopravy, národní obrany a vnitra a pověřenectvo Slovenské národní rady pro zdravotnictví.

Článek 54

(1) Návrh plánu obsahuje výkony zařízení sociální péče zaměřených zejména na zajištění možnosti včasného poskytování ústavní sociální péče občanům, kteří jsou plně odkázáni na pomoc společnosti, především mládeži tělesně nebo duševně vadné a trvale chorým starým občanům, a na poskytování pracovní rehabilitace občanům se změněnou pracovní schopností.

(2) Návrh plánu vypracují ministerstvo školství a kultury, pověřenectvo Slovenské národní rady pro školství a kulturu, ústřední výbor Národní fronty (za zařízení sociální péče ústředně plánovaná).

Článek 55

Tato část obsahuje jen fond vědy a techniky (prostředky státního prováděcího plánu a státního rozpočtu).

Článek 56

Neinvestiční prostředky

Návrh plánu zahrnuje

1. a) neinvestiční prostředky ze státního rozpočtu pro zajištění činnosti centrálně řízených rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny, státních úkolů vědy a techniky v hospodářských organizacích a dotace na vybrané úkoly zabezpečované hospodářskými organizacemi v oblasti vědy a techniky,
2. b) příjmy centrálně řízených rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny z funkční a správní činnosti a příjmy státního rozpočtu od hospodářských organizací z aktivace prototypů a za vyřešené úkoly vědy a techniky, jejichž řešení bylo financováno ze státního rozpočtu,
3. c) informaci o výši neinvestičních prostředků pro zajištění úkolů a činnosti vědy a techniky, financovaných z nákladů podniků a z fondu oborového ředitelství.

Článek 57

Investiční potřeby

Návrh plánu zahrnuje

1. a) investice pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny,
2. b) vybrané strojní investice (přístroje) nezbytné pro řešení státních úkolů ve výrobních hospodářských jednotkách a v ostatních organizacích, spolu s objemem stavebních prací nutných pro jejich zabudování.

Článek 58

Devizové potřeby

Návrh plánu zahrnuje

1. a) devizové prostředky na dovoz strojů a zařízení pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a na dovoz vybrané přístrojové techniky a zařízení, nezbytných pro řešení státních úkolů ve výrobních hospodářských jednotkách a v ostatních organizacích,
2. b) devizové příjmy z prodeje (aktivních) licencí a výdaje na nákup (pasívních) licencí

Článek 59

Plán práce

Návrh plánu obsahuje mzdové prostředky (včetně prémií a odměn) pro centrálně řízené organizace výzkumné a vývojové základny a dále údaje o počtu pracovníků výzkumné a vývojové základny.

Článek 60

Fond vědy a techniky obsahuje centrální rezervy pro nepředvídané potřeby vědy a techniky.

Článek 61

Podrobný obsah a postup vypracování návrhu plánu vědy a techniky a způsob jeho předkládání je stanoven příslušnými vzory formulářů, popř. vzory formulářů ostatních částí plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu (investiční výstavby, plánu práce apod.).

Článek 62

Způsob plánování v oblasti rozvoje vojenské vědy a techniky upravují zvláštní pokyny Státní plánovací komise.